549/1992 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Změna: 29/1997 Sb., 30/1997 Sb.
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince
1957 byla v Paříži sjednána Evropská úmluva o vydávání.
Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve
Štrasburku dne 13. února 1992.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní
Republiky ji ratifikoval s výhradou, že průvoz osob podle článku 21
bude povolen jen za podmínek, za kterých se dává souhlas s vydáním.
Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy,
depozitáře Úmluvy, dne 15. dubna 1992.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dnem 18.
dubna 1960. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v
platnost v souladu se svým článkem 29. odst. 3 dnem 14. července 1992.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
EVROPSKÁ ÚMLUVA
o vydávání
Vlády, které podepsaly tuto Úmluvu, jsouce členy Rady Evropy
majíce na zřeteli, že cílem Rady je dosažení větší jednoty mezi jejími
členy;
majíce na zřeteli, že tento cíl může být dosažen sjednáním dohod a
společným postupem v právních záležitostech;
majíce na zřeteli, že přijetí jednotných pravidel o vydávání vhodně
přispěje k tomuto sjednocování,
se dohodly na následujícím:
Čl.1
Povinnost vydávat
Smluvní strany se zavazují vzájemně si vydávat, v souladu s
ustanoveními a podmínkami uvedenými v této Úmluvě, všechny osoby proti
kterým vedou příslušné orgány dožadující strany trestní stíhání pro
trestný čin, nebo které jsou vyžadovány těmito orgány k výkonu trestu
nebo ochranného opatření.
Čl.2
Trestné činy podléhající vydání
1. Vydání bude povoleno pro trestné činy, za které právní řád
dožadující i dožádané strany stanoví trest odnětí svobody nebo
ochranného opatření, jehož horní hranice je nejméně jeden rok nebo
trest přísnější. Pokud již trest odnětí svobody nebo ochranné opatření
byly na území dožadující strany uloženy, musely být uloženy nejméně v
trvání čtyř měsíců.
2. Pokud se žádost o vydání vztahuje k několika samostatným trestným
činům, které jsou všechny trestné podle právních řádů dožadující i
dožádané strany odnětím svobody, nebo za ně lze uložit ochranné
opatření, ale některé nesplňují podmínky stanovené pro délku trestu,
který může být uložen, dožádaná strana má právo povolit vydání i pro
tyto trestné činy. Toto právo se vztahuje rovněž na trestné činy, za
které může být uložen pouze peněžitý trest.
3. Každá smluvní strana, jejíž právní řád neumožňuje vydání pro určité
trestné činy uvedené v odst. 1 tohoto článku, může v rozsahu, v jakém
se jí to týká, vyloučit tyto trestné činy z působnosti této Úmluvy.
4. Každá smluvní strana, která si přeje použít práv, která jí poskytuje
odst. 3 tohoto článku, předá generálnímu tajemníkovi Rady Evropy při
uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu buď seznam
trestných činů, pro které se vydávání povoluje nebo seznam těch, pro
které je vyloučeno. Zároveň uvede ustanovení právních předpisů, které
povolují nebo vylučují vydávání. Generální tajemník rozešle tyto
seznamy ostatním signatářům.
5. Jestliže právní řád některé ze smluvních stran dodatečně vyloučí
vydávání pro další trestné činy, tato smluvní strana o tom informuje
generálního tajemníka. Generální tajemník to sdělí ostatním signatářům.
Tato informace nabude účinnost tři měsíce poté, kdy ji generální
tajemník obdržel.
6. Kterákoliv strana, která využije práva uvedeného v odst. 4 nebo 5
tohoto článku, může kdykoliv použít tuto Úmluvu i na trestné činy,
které byly z ní vyloučeny. Bude informovat o těchto změnách generálního
tajemníka Rady, který je sdělí ostatním signatářům.
7. Kterákoliv strana může použít vzájemnosti, pokud jde o trestné činy,
které jsou vyloučeny z působnosti této Úmluvy podle tohoto článku.
Čl.3
Politické trestné činy
1. Vydání nebude povoleno, pokud je trestný čin, pro který se o vydání
žádá, považován dožádanou stranou za trestný čin politický nebo trestný
čin, který s trestným činem politickým souvisí.
2. Stejné pravidlo bude použito, pokud má dožádaná strana vážné důvody
se domnívat, že žádost o vydání pro obecný trestný čin byla podána za
účelem stíhat nebo potrestat danou osobu z důvodů její rasy,
náboženství, národnosti nebo politických názorů, nebo že postavení této
osoby by pro některý z těchto důvodů mohlo vyvolat předpojatost.
3. Atentát nebo pokus o něj na hlavu státu nebo člena její rodiny
nebudou pro účely této Úmluvy považovány za politický trestný čin.
4. Tento článek nebude mít vliv na závazky, které smluvní strany
případně přijaly nebo v budoucnu přijmou v jiných mnohostranných
mezinárodních úmluvách.
Čl.4
Trestné činy vojenské
Vydávání pro trestné činy vojenské, které nejsou obecnými trestnými
činy, je vyloučeno z působnosti této Úmluvy.
Čl.5
Fiskální trestné činy
1. Vydání ohledně trestných činů souvisejících s daněmi, cly, poplatky
a devizovými předpisy bude mezi smluvními stranami povoleno v souladu s
touto Úmluvou, jestliže čin, o který se jedná, odpovídá podle právního
řádu dožádané strany trestnému činu stejné povahy.
2. Vydání nemůže být odmítnuto pouze z toho důvodu, že právní řád
dožádané strany neukládá stejný druh daní nebo cel nebo neobsahuje
daně, cla, poplatky nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní
řád dožadující strany.
Čl.6
Vydávání občanů
1. (a) Smluvní strany mají právo odmítnout vydání svých občanů.
(b) Každá smluvní strana může prohlášením učiněným při podpisu nebo
ukládání své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, v rozsahu, v
jakém se jí to týká, a pro účely této Úmluvy vymezit pojem "občan".
(c) Občanství bude určováno k době, kdy se přijímá rozhodnutí o vydání.
Jestliže však vyžádaná osoba je v období mezi přijetím rozhodnutí o
vydání a jeho provedením uznána za občana dožádané strany, může
dožádaná strana použít ustanovení obsažené v písmenu (a) tohoto článku.
2. Jestliže dožádaná strana nevydá svého občana, předá na žádost
dožadující strany věc svým příslušným orgánům, aby mohly zahájit
trestní stíhání, pokud to považují za vhodné. Spisy, informace a
doličné věci, které se vztahují k trestnému činu, budou za tím účelem
bezplatně předány způsobem uvedeným v odst. 1 článku 12. Dožadující
strana bude informována o výsledku své žádosti.
Čl.7
Místo spáchání činu
1. Dožádaná strana může odmítnout vydání osoby žádané pro trestný čin,
který se považuje podle jejího právního řádu za spáchaný zcela nebo z
části na jejím území nebo na místě, které se považuje za její území.
2. Pokud byl trestný čin, pro který se o vydání žádá, spáchán mimo
území dožadující strany, vydání může být odmítnuto pouze tehdy, když
právní řád dožádané strany neumožňuje pro stejnou kategorii trestných
činů spáchaných mimo její území nebo kdy nedovoluje vydání pro daný
trestný čin.
Čl.8
Stíhání pro totožné trestné činy
Dožádaná strana může odmítnout vydání žádané osoby, když příslušné
orgány této strany vedou proti ní trestní stíhání pro trestný čin nebo
trestné činy, pro které se o vydání žádá.
Čl.9
Překážka pravomocně rozhodnuté věci
1. Vydání nebude povoleno v případech, kdy příslušné orgány dožádané
strany vynesly konečné rozhodnutí v řízení proti žádané osobě o
trestném činu nebo trestných činech, pro které se o vydání žádá. Vydání
může být odmítnuto, pokud příslušné orgány dožádané strany již rozhodly
nezahajovat nebo zastavit trestní stíhání pro stejný trestný čin nebo
trestné činy.
2. Vydání osoby nebude povoleno, bylo-li ve třetím státě, který je
smluvní stranou Úmluvy, již vyneseno konečné rozhodnutí v řízení o
trestném činu nebo činech, pro něž se vydání žádá, a:
a) osoba byla uvedeným rozhodnutím zproštěna viny;
b) uložený trest odnětí svobody nebo jiné uložené opatření:
(i) bylo zcela vykonáno;
(ii) podléhá zcela nebo z nevykonané části milosti nebo amnestii;
c) soud uznal obžalovaného vinným a upustil od potrestání.
3. V případech uvedených v odstavci 2 však může být vydání povoleno,
pokud
a) čin, pro který byl vynesen rozsudek, byl namířen proti veřejnému
činiteli nebo veřejné instituci nebo čemukoliv, co má veřejný charakter
v dožadujícím státě;
b) osoba, proti které byl rozsudek vynesen, má sama postavení veřejného
činitele v dožadujícím státě;
c) čin, jehož se vydaný rozsudek týká, byl zcela nebo zčásti spáchán na
území dožadujícího státu nebo je považován za spáchaný na jeho území.
4. Ustanovení odstavců 2 a 3 nebrání použití širších vnitrostátních
ustanovení týkajících se účinku ne bis in idem ve spojení s cizími
trestními rozsudky.
Čl.10
Promlčení
Vydání nebude povoleno, pokud žádaná osoba nemůže být podle právního
řádu dožadující nebo dožádané strany trestně stíhána nebo potrestána v
důsledku promlčení.
Čl.11
Trest smrti
Pokud možno podle právního řádu dožadující strany za trestný čin, pro
který se o vydání žádá, uložit trest smrti a pokud právní řád dožádané
strany pro takový trestný čin trest smrti nestanoví nebo není obvykle
vykonáván, vydání může být odmítnuto, pokud dožadující strana
neposkytne takové ujištění, které dožádaná strana bude považovat za
dostačující, že trest smrti nebude vykonán.
Čl.12
Žádost a potřebné doklady
1. Žádost bude podávána písemně a zasílána ministerstvem spravedlnosti
dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany; zaslání
diplomatickou cestou se však nevylučuje. Přímou dohodou mezi dvěma nebo
více stranami lze sjednat i jiný postup.
2. K žádosti bude přiložen:
(a) originál nebo ověřená kopie vykonatelného rozsudku o trestu nebo
rozhodnutí o uložení ochranného opatření, nebo příkazu k vzetí do
vazby, nebo jiného příkazu, který má stejný účinek a byl vydán v
souladu s řízením stanoveným právním řádem dožadující strany;
(b) popis trestných činů, pro které se o vydání žádá; co nejpřesnější
uvedení doby a místa jejich spáchání, právní kvalifikace a odkazu na
příslušné právní předpisy;
(c) kopie příslušných právních předpisů a tam, kde to není možné,
prohlášení o právním stavu a co nejpřesnější popis žádané osoby spolu s
jakoukoliv další informací, která pomůže zjistit její totožnost a
státní občanství.
Čl.13
Dodatkové informace
Pokud se zjistí, že informace poskytnuté dožadující stranou nejsou pro
dožádanou stranu dostatečné na to, aby mohla rozhodnout podle této
Úmluvy, tato strana si vyžádá potřebné dodatkové informace a může též
stanovit lhůtu pro jejich dodání.
Čl.14
Zásada speciality
1. Proti osobě, která byla vydána, nebude vedeno trestní stíhání,
nebude odsouzena ani zbavena svobody z důvodu výkonu trestu nebo
ochranného opatření pro jakýkoli jiný trestný čin spáchaný před jejím
předáním než pro ten, pro který byla vydána, ani ze žádného jiného
důvodu nebude omezena její osobní svoboda s výjimkou následujících
případů:
(a) pokud strana, která ji předala, souhlasí. Žádost o souhlas bude
podána spolu s doklady uvedenými v článku 12 a protokolem obsahujícím
výpověď vydané osoby k danému trestnému činu. Souhlas bude dán, pokud
trestný čin, pro který se žádá o vydání, podléhá vydání v souladu s
ustanoveními této Úmluvy;
(b) pokud tato osoba měla možnost opustit území smluvní strany, do
které byla předána a neučinila tak do 45 dnů od konečného propuštění
nebo se na toto území po jeho opuštění vrátila.
2. Dožadující strana však může přijmout jakákoliv opatření potřebná k
tomu, aby odstranila tuto osobu ze svého území, nebo jakákoliv potřebná
zákonná opatření, včetně trestního stíhání v nepřítomnosti, aby
předešla právním účinkům promlčení.
3. Pokud se v průběhu trestního stíhání změní popis trestného činu,
vydaná osoba bude trestně stíhána nebo potrestána, jen pokud trestný
čin i podle nového popisu vykazuje skutkové znaky trestného činu, který
by podléhal vydání.
Čl.15
Další vydání do třetího státu
S výjimkou případů uvedených v článku 14, odst. 1 písmeno (b)
dožadující strana nepředá bez souhlasu dožádané strany jiné straně nebo
třetímu státu osobu předanou dožadujícímu státu, o níž usiluje uvedená
jiná strana nebo třetí stát pro trestné činy spáchané před jejím
předáním. Dožádaná strana může požadovat předložení dokladů uvedených v
článku 12, odst. 2.
Čl.16
Předběžná vazba
1. Příslušné orgány dožadující strany mohou v naléhavých případech
žádat, aby hledaná osoba byla vzata do předběžné vazby. Příslušné
orgány dožádané strany rozhodnou o této věci podle svého právního řádu.
2. V žádosti o předběžnou vazbu bude uvedeno, že je k dispozici jeden z
dokladů uvedených v článku 12, odst. 1 písmeno (a) a že se míní zaslat
žádost o vydání. Bude v ní též uvedeno, pro který trestný čin bude o
vydání žádáno, kdy a kde byl tento trestný čin spáchán, a pokud je to
možné, popis hledané osoby.
3. Žádost o předběžnou vazbu bude poslána příslušným orgánům dožádané
strany diplomatickou cestou nebo přímo poštou, telegramem nebo
prostřednictvím Mezinárodní organizace trestní policie (INTERPOL) nebo
jakýmkoliv jiným způsobem, umožňujícím její příslušné prokázání, nebo
který dožádaná strana přijme. Dožadující orgán bude bez odkladu
informován o výsledku své žádosti.
4. Předběžná vazba může být zrušena, pokud dožádaná strana nedostane do
18 dnů od zadržení žádost o vydání a doklady uvedené v článku 12. V
žádném případě nesmí být delší než 40 dnů ode dne vzetí do vazby.
Možnost předběžného propuštění se nikdy nevylučuje, dožádaná strana
však přijme taková opatření, která bude považovat za potřebná, aby
zabránila uprchnutí hledané osoby.
5. Propuštění nevylučuje nové vzetí do vazby a vydání, pokud žádost o
vydání dojde následně.
Čl.17
Střet žádostí
Pokud o vydání žádá současně víc jak jeden stát, ať už pro stejný
trestný čin nebo pro různé trestné činy, dožádaná strana rozhodne po
přihlédnutí ke všem okolnostem, zejména k relativní závažnosti a místu
spáchání trestných činů, dále k datu žádostí, k občanství vyžádané
osoby a k možnosti následného vydání do dalšího státu.
Čl.18
Předání osoby, která má být vydána
1. Dožádaná strana bude informovat dožadující stranu způsobem uvedeným
v článku 12, odst. 1 o svém rozhodnutí ohledně vydání.
2. Důvody pro celkové nebo částečné odmítnutí budou sděleny.
3. Pokud se žádosti vyhoví, dožadující strana bude informována o místě
a datu předání a o době, kterou byla vyžádaná osoba z důvodu předání
držena ve vazbě.
4. S výjimkou ustanovení odstavce 5 tohoto článku může být vyžádaná
osoba propuštěna po uplynutí 15 dnů, pokud nebyla převzata k
stanovenému datu, a v každém případě bude propuštěna po uplynutí 30
dnů. Dožádaná strana ji může odmítnout vydat pro tentýž trestný čin.
5. Pokud nepřekonatelné překážky zabrání straně předání nebo převzetí
osoby, která má být vydána, oznámí to druhé straně. Obě strany se
dohodnou na novém datu předání a budou použita ustanovení odstavce 4
tohoto článku.
Čl.19
Odložení předání nebo podmíněné předání
1. Dožádaná strana může poté, když přijme rozhodnutí o žádosti vydání,
odložit předání vyžádané osoby, aby ji mohla trestně stíhat, nebo pokud
již byla odsouzena, aby na ni mohl být na jejím území vykonán trest za
jiný trestný čin, než pro který je žádáno o vydání.
2. Namísto odložení předání může dožádaná strana vyžádanou osobu
dočasně předat dožadující straně v souladu s podmínkami, které budou
mezi stranami dohodnuty.
Čl.20
Předání věcí
1. Na žádost dožadující strany dožádaná strana, v rozsahu, který jí to
její právní řád umožňuje, zajistí a předá věci:
(a) které mohou být použity jako důkazy, nebo
(b) které byly získány v důsledku trestného činu a které v době
zadržení byly nalezeny u vyžádané osoby nebo byly objeveny dodatečně.
2. Věci uvedené v odst. 1 tohoto článku budou předány, i když dohodnuté
vydání nemohlo být uskutečněno, protože vyžádaná osoba zemřela nebo
uprchla.
3. Pokud uvedené věci podléhají zabavení nebo propadnutí na území
dožádané strany, může si je tato strana v souvislosti s probíhajícím
trestním stíháním dočasně ponechat nebo je předat s podmínkou, že jí
budou vráceny.
4. Jakákoliv práva k těmto věcem, která může mít dožádaná strana nebo
třetí osoby, zůstávají zachována. Pokud tato práva existují, budou věci
vráceny bezplatně dožádané straně co nejdříve po ukončení řízení.
Čl.21
Průvoz
1. Průvoz územím některé ze smluvních stran bude povolen po podání
žádosti způsobem, který je uveden v článku 12, odst. 1, za předpokladu,
že strana, která je žádána o povolení průvozu, nepovažuje předmětný
trestný čin za politický nebo výlučně vojenský ve smyslu článků 3 a 4
této Úmluvy.
2. Průvoz občana, tak jak je definován v článku 6, státu, který je
žádán o povolení průvozu, může být odmítnut.
3. S výjimkou ustanovení v odst. 4 tohoto článku bude nutno předložit
doklady uvedené v článku 12, odst. 2.
4. Pokud bude použita vzdušná přeprava, budou platit následující
pravidla:
(a) pokud nemá být uskutečněno přistání, dožadující strana informuje
stranu, přes jejíž území má být let uskutečněn, a potvrdí, že je k
dispozici jeden z dokladů uvedených v článku 12, odst. 2 písmeno (a). V
případě neplánovaného přistání tato informace bude mít účinky žádosti o
předběžnou vazbu ve smyslu článku 16 a dožadující strana podá formální
žádost o průvoz;
(b) pokud se počítá s přistáním, dožadující strana podá formální žádost
o průvoz.
5. Kterákoliv strana však může při podpisu nebo uložení své ratifikační
listiny nebo listiny o přístupu k této Úmluvě prohlásit, že povolí
průvoz osob za některé nebo všech podmínek, za kterých povoluje vydání.
V takovém případě může být použita vzájemnost.
6. Průvoz vydávané osoby nebude uskutečněn přes území, kde je důvodná
obava, že její život nebo svoboda by mohla být ohrožena pro její rasu,
náboženství, občanství nebo politické názory.
Čl.22
Řízení
Kromě případů, kdy tato Úmluva stanoví jinak, bude se řízení o vydávání
a předběžnou vazbu řídit výhradně právním řádem dožádané strany.
Čl.23
Používaný jazyk
Doklady, které mají být vystaveny, budou v jazyce dožadující nebo
dožádané strany. Dožádaná strana může požadovat překlad do některého z
oficiálních jazyků Rady Evropy, který si zvolí.
Čl.24
Náklady
1. Náklady vynaložené na území dožádané strany z důvodu vydání ponese
tato strana.
2. Náklady vynaložené z důvodu průvozu přes území strany, která byla
požádána o povolení průvozu, ponese dožadující strana.
3. V případě vydání z nemetropolitního území dožádané strany budou
náklady za dopravu mezi tímto územím a metropolitním územím dožadující
strany hrazeny stranou dožadující. Stejné pravidlo platí o nákladech na
dopravu mezi nemetropolitním územím dožádané strany a jejím
metropolitním územím.
Čl.25
Definice "ochranného opatření"
Pro účely této Úmluvy se pojmem "ochranné opatření" rozumí jakýkoliv
příkaz zahrnující zbavení svobody, který byl trestním soudem vydán
dodatkem k trestu odnětí svobody nebo namísto něho.
Čl.26
Výhrady
1. Kterákoliv smluvní strana může při podpisu této Úmluvy nebo při
uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učinit výhrady
ke kterémukoliv ustanovení nebo ustanovením Úmluvy.
2. Kterákoliv smluvní strana, která učinila výhrady, je odvolá, jakmile
to okolnosti dovolí. Toto odvolání bude uskutečněno sdělením
generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
3. Smluvní strana, která učinila výhradu k některému z ustanovení
Úmluvy, se nemůže dovolávat použití tohoto ustanovení jinou stranou
kromě rozsahu, v jakém sama toto ustanovení přijala.
Čl.27
Územní působnost
1. Tato Úmluva se bude provádět na metropolitních územích smluvních
stran.
2. Ve vztahu k Francii bude též platit v Alžírsku a v zámořských
departmentech, ve vztahu k Spojenému království Velké Británie a
Severního Irska na Channel Islands a na Isle of Man.
3. Spolková republika Německa může rozšířit působnost této Úmluvy na
"Land Berlin" sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy,
který bude informovat další strany o tomto prohlášení.
4. Přímým ujednáním mezi dvěma nebo více smluvními stranami může být
provádění této Úmluvy, za podmínek stanovených v těchto ujednáních,
rozšířeno na kterékoliv území těchto stran, kromě těch, jež jsou
uvedena v odst. 1, 2 a 3 tohoto článku, za jejichž zahraniční vztahy
kterákoliv z těchto stran odpovídá.
Čl.28
Vztahy mezi touto Úmluvou a dvoustrannými dohodami
1. Tato Úmluva nahradí u států, které jsou jí vázány, ustanovení všech
dvoustranných smluv, úmluv a dohod, která upravují vydávání mezi
kterýmikoliv dvěma smluvními stranami.
2. Smluvní strany mohou sjednávat mezi sebou dvoustranné nebo
mnohostranné dohody pouze k doplnění ustanovení této Úmluvy nebo aby
napomáhaly použití zásad, které obsahují.
3. Pokud se vydávání mezi dvěma nebo více stranami uskutečňuje na
základě jednotných právních předpisů, strany mohou upravovat své
vzájemné vztahy, pokud jde o vydávání, výlučně podle tohoto systému bez
ohledu na ustanovení této Úmluvy. Stejná zásada bude platit mezi dvěma
nebo více smluvními stranami, pokud každá z nich má platné právní
předpisy, na základě kterých se provádějí na jejím území příkazy k
vzetí do vazby vydané na území druhé strany nebo stran. Smluvní strany,
které mezi sebou vylučují nebo v budoucnosti vyloučí působnost této
Úmluvy podle tohoto odstavce, informují o tom generálního tajemníka
Rady Evropy. Generální tajemník bude informovat ostatní smluvní strany
o sděleních, která obdržel podle tohoto odstavce.
Čl.29
Podpis, ratifikace a vstup v platnost
1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu členům Rady Evropy. Podléhá
ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka
Rady.
2. Úmluva vstoupí v platnost 90 dní po datu uložení třetí ratifikační
listiny.
3. Pokud jde o signatáře, kteří budou Úmluvu ratifikovat poté, Úmluva
vstoupí v platnost 90 dní po uložení jejich ratifikačních listin.
Čl.30
Přístup
1. Výbor ministrů Rady Evropy může pozvat kterýkoli stát, který není
členem Rady, aby k této Úmluvě přistoupil, za podmínky, že pro
rezoluci, která bude takovéto pozvání obsahovat, budou hlasovat všichni
členové Rady, kteří Úmluvu ratifikovali.
2. Přístup bude proveden uložením listiny o přístupu u generálního
tajemníka Rady a vstoupí v účinnost 90 dní po jejím uložení.
Čl.31
Výpověď
Kterákoli ze smluvních stran může v rozsahu, v jakém se jí to týká,
vypovědět tuto Úmluvu sdělením předaným generálnímu tajemníkovi Rady
Evropy. Výpověď nabude účinnost šest měsíců po datu, kdy generální
tajemník Rady takové sdělení obdrží.
Čl.32
Informace
Generální tajemník Rady Evropy bude informovat členy Rady a vlády
států, které přistoupily k této Úmluvě, o:
(a) uložení ratifikačních listin a listin o přístupu;
(b) datu vstupu této Úmluvy v platnost;
(c) všech prohlášeních učiněných podle ustanovení článku 6, odst. 1 a
článku 21, odst. 5;
(d) všech výhradách učiněných podle článku 26 odst. 1;
(e) odvolání všech výhrad podle článku 26, odst. 2;
(f) sděleních o odstoupení obdržených podle ustanovení článku 31 a o
datech, kdy tato odstoupení vstoupí v účinnost.
Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali
tuto Úmluvu.
Dáno v Paříži dne 13. prosince 1957 v jazyce anglickém a francouzském,
přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které
bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy
předá ověřené kopie vládám signatářů.
Čl.33
Rozsudky vynesené v nepřítomnosti
1. Žádá-li smluvní strana jinou smluvní stranu o vydání osoby k výkonu
trestu nebo ochranného opatření uloženého rozhodnutím vydaným v
nepřítomnosti obžalovaného, může dožádaná strana vydání odmítnout,
jestliže podle jejího názoru v dotčeném trestním řízení nebyla
zajištěna minimální práva obhajoby přiznaná každému obviněnému. Vydání
se však povolí, jestliže dožadující strana poskytne pro dožádanou
stranu postačující ujištění o tom, že vyžadované osobě zaručí právo na
nové trestní řízení, ve kterém budou zajištěna práva obhajoby. Takové
rozhodnutí opravňuje dožadující stranu buď k vykonání příslušného
rozsudku, jestliže to odsouzený neodmítá, anebo, je-li odsouzený proti
výkonu rozsudku, k provedení trestního řízení po jeho vydání.
2. Informuje-li dožádaná strana osobu, o jejíž vydání se žádá, o
rozsudku vyneseném proti ní v nepřítomnosti, dožadující strana nebude
toto sdělení považovat za formální doručení s příslušnými účinky pro
trestní řízení v tomto státě.
Čl.34
Amnestie
Vydání nebude povoleno pro trestné činy, na které se vztahuje amnestie
vyhlášená v dožádaném státě, pokud měl pravomoc vést trestní stíhání
podle svého trestního práva.