Advanced Search

o Evropské úmluvě o vydávání


Published: 1992
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507644/o-evropsk-mluv-o-vydvn.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
549/1992 Sb.



SDĚLENÍ



federálního ministerstva zahraničních věcí



Změna: 29/1997 Sb., 30/1997 Sb.



Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince

1957 byla v Paříži sjednána Evropská úmluva o vydávání.



Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve

Štrasburku dne 13. února 1992.



S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské

Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní

Republiky ji ratifikoval s výhradou, že průvoz osob podle článku 21

bude povolen jen za podmínek, za kterých se dává souhlas s vydáním.

Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy,

depozitáře Úmluvy, dne 15. dubna 1992.



Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dnem 18.

dubna 1960. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v

platnost v souladu se svým článkem 29. odst. 3 dnem 14. července 1992.



Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.



EVROPSKÁ ÚMLUVA



o vydávání



Vlády, které podepsaly tuto Úmluvu, jsouce členy Rady Evropy



majíce na zřeteli, že cílem Rady je dosažení větší jednoty mezi jejími

členy;



majíce na zřeteli, že tento cíl může být dosažen sjednáním dohod a

společným postupem v právních záležitostech;



majíce na zřeteli, že přijetí jednotných pravidel o vydávání vhodně

přispěje k tomuto sjednocování,



se dohodly na následujícím:



Čl.1



Povinnost vydávat



Smluvní strany se zavazují vzájemně si vydávat, v souladu s

ustanoveními a podmínkami uvedenými v této Úmluvě, všechny osoby proti

kterým vedou příslušné orgány dožadující strany trestní stíhání pro

trestný čin, nebo které jsou vyžadovány těmito orgány k výkonu trestu

nebo ochranného opatření.



Čl.2



Trestné činy podléhající vydání



1. Vydání bude povoleno pro trestné činy, za které právní řád

dožadující i dožádané strany stanoví trest odnětí svobody nebo

ochranného opatření, jehož horní hranice je nejméně jeden rok nebo

trest přísnější. Pokud již trest odnětí svobody nebo ochranné opatření

byly na území dožadující strany uloženy, musely být uloženy nejméně v

trvání čtyř měsíců.



2. Pokud se žádost o vydání vztahuje k několika samostatným trestným

činům, které jsou všechny trestné podle právních řádů dožadující i

dožádané strany odnětím svobody, nebo za ně lze uložit ochranné

opatření, ale některé nesplňují podmínky stanovené pro délku trestu,

který může být uložen, dožádaná strana má právo povolit vydání i pro

tyto trestné činy. Toto právo se vztahuje rovněž na trestné činy, za

které může být uložen pouze peněžitý trest.



3. Každá smluvní strana, jejíž právní řád neumožňuje vydání pro určité

trestné činy uvedené v odst. 1 tohoto článku, může v rozsahu, v jakém

se jí to týká, vyloučit tyto trestné činy z působnosti této Úmluvy.



4. Každá smluvní strana, která si přeje použít práv, která jí poskytuje

odst. 3 tohoto článku, předá generálnímu tajemníkovi Rady Evropy při

uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu buď seznam

trestných činů, pro které se vydávání povoluje nebo seznam těch, pro

které je vyloučeno. Zároveň uvede ustanovení právních předpisů, které

povolují nebo vylučují vydávání. Generální tajemník rozešle tyto

seznamy ostatním signatářům.



5. Jestliže právní řád některé ze smluvních stran dodatečně vyloučí

vydávání pro další trestné činy, tato smluvní strana o tom informuje

generálního tajemníka. Generální tajemník to sdělí ostatním signatářům.

Tato informace nabude účinnost tři měsíce poté, kdy ji generální

tajemník obdržel.



6. Kterákoliv strana, která využije práva uvedeného v odst. 4 nebo 5

tohoto článku, může kdykoliv použít tuto Úmluvu i na trestné činy,

které byly z ní vyloučeny. Bude informovat o těchto změnách generálního

tajemníka Rady, který je sdělí ostatním signatářům.



7. Kterákoliv strana může použít vzájemnosti, pokud jde o trestné činy,

které jsou vyloučeny z působnosti této Úmluvy podle tohoto článku.



Čl.3



Politické trestné činy



1. Vydání nebude povoleno, pokud je trestný čin, pro který se o vydání

žádá, považován dožádanou stranou za trestný čin politický nebo trestný

čin, který s trestným činem politickým souvisí.



2. Stejné pravidlo bude použito, pokud má dožádaná strana vážné důvody

se domnívat, že žádost o vydání pro obecný trestný čin byla podána za

účelem stíhat nebo potrestat danou osobu z důvodů její rasy,

náboženství, národnosti nebo politických názorů, nebo že postavení této

osoby by pro některý z těchto důvodů mohlo vyvolat předpojatost.



3. Atentát nebo pokus o něj na hlavu státu nebo člena její rodiny

nebudou pro účely této Úmluvy považovány za politický trestný čin.



4. Tento článek nebude mít vliv na závazky, které smluvní strany

případně přijaly nebo v budoucnu přijmou v jiných mnohostranných

mezinárodních úmluvách.



Čl.4



Trestné činy vojenské



Vydávání pro trestné činy vojenské, které nejsou obecnými trestnými

činy, je vyloučeno z působnosti této Úmluvy.



Čl.5



Fiskální trestné činy



1. Vydání ohledně trestných činů souvisejících s daněmi, cly, poplatky

a devizovými předpisy bude mezi smluvními stranami povoleno v souladu s

touto Úmluvou, jestliže čin, o který se jedná, odpovídá podle právního

řádu dožádané strany trestnému činu stejné povahy.



2. Vydání nemůže být odmítnuto pouze z toho důvodu, že právní řád

dožádané strany neukládá stejný druh daní nebo cel nebo neobsahuje

daně, cla, poplatky nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní

řád dožadující strany.



Čl.6



Vydávání občanů



1. (a) Smluvní strany mají právo odmítnout vydání svých občanů.



(b) Každá smluvní strana může prohlášením učiněným při podpisu nebo

ukládání své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, v rozsahu, v

jakém se jí to týká, a pro účely této Úmluvy vymezit pojem "občan".



(c) Občanství bude určováno k době, kdy se přijímá rozhodnutí o vydání.

Jestliže však vyžádaná osoba je v období mezi přijetím rozhodnutí o

vydání a jeho provedením uznána za občana dožádané strany, může

dožádaná strana použít ustanovení obsažené v písmenu (a) tohoto článku.



2. Jestliže dožádaná strana nevydá svého občana, předá na žádost

dožadující strany věc svým příslušným orgánům, aby mohly zahájit

trestní stíhání, pokud to považují za vhodné. Spisy, informace a

doličné věci, které se vztahují k trestnému činu, budou za tím účelem

bezplatně předány způsobem uvedeným v odst. 1 článku 12. Dožadující

strana bude informována o výsledku své žádosti.



Čl.7



Místo spáchání činu



1. Dožádaná strana může odmítnout vydání osoby žádané pro trestný čin,

který se považuje podle jejího právního řádu za spáchaný zcela nebo z

části na jejím území nebo na místě, které se považuje za její území.



2. Pokud byl trestný čin, pro který se o vydání žádá, spáchán mimo

území dožadující strany, vydání může být odmítnuto pouze tehdy, když

právní řád dožádané strany neumožňuje pro stejnou kategorii trestných

činů spáchaných mimo její území nebo kdy nedovoluje vydání pro daný

trestný čin.



Čl.8



Stíhání pro totožné trestné činy



Dožádaná strana může odmítnout vydání žádané osoby, když příslušné

orgány této strany vedou proti ní trestní stíhání pro trestný čin nebo

trestné činy, pro které se o vydání žádá.



Čl.9



Překážka pravomocně rozhodnuté věci



1. Vydání nebude povoleno v případech, kdy příslušné orgány dožádané

strany vynesly konečné rozhodnutí v řízení proti žádané osobě o

trestném činu nebo trestných činech, pro které se o vydání žádá. Vydání

může být odmítnuto, pokud příslušné orgány dožádané strany již rozhodly

nezahajovat nebo zastavit trestní stíhání pro stejný trestný čin nebo

trestné činy.



2. Vydání osoby nebude povoleno, bylo-li ve třetím státě, který je

smluvní stranou Úmluvy, již vyneseno konečné rozhodnutí v řízení o

trestném činu nebo činech, pro něž se vydání žádá, a:



a) osoba byla uvedeným rozhodnutím zproštěna viny;



b) uložený trest odnětí svobody nebo jiné uložené opatření:



(i) bylo zcela vykonáno;



(ii) podléhá zcela nebo z nevykonané části milosti nebo amnestii;



c) soud uznal obžalovaného vinným a upustil od potrestání.



3. V případech uvedených v odstavci 2 však může být vydání povoleno,

pokud



a) čin, pro který byl vynesen rozsudek, byl namířen proti veřejnému

činiteli nebo veřejné instituci nebo čemukoliv, co má veřejný charakter

v dožadujícím státě;



b) osoba, proti které byl rozsudek vynesen, má sama postavení veřejného

činitele v dožadujícím státě;



c) čin, jehož se vydaný rozsudek týká, byl zcela nebo zčásti spáchán na

území dožadujícího státu nebo je považován za spáchaný na jeho území.



4. Ustanovení odstavců 2 a 3 nebrání použití širších vnitrostátních

ustanovení týkajících se účinku ne bis in idem ve spojení s cizími

trestními rozsudky.



Čl.10



Promlčení



Vydání nebude povoleno, pokud žádaná osoba nemůže být podle právního

řádu dožadující nebo dožádané strany trestně stíhána nebo potrestána v

důsledku promlčení.



Čl.11



Trest smrti



Pokud možno podle právního řádu dožadující strany za trestný čin, pro

který se o vydání žádá, uložit trest smrti a pokud právní řád dožádané

strany pro takový trestný čin trest smrti nestanoví nebo není obvykle

vykonáván, vydání může být odmítnuto, pokud dožadující strana

neposkytne takové ujištění, které dožádaná strana bude považovat za

dostačující, že trest smrti nebude vykonán.



Čl.12



Žádost a potřebné doklady



1. Žádost bude podávána písemně a zasílána ministerstvem spravedlnosti

dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany; zaslání

diplomatickou cestou se však nevylučuje. Přímou dohodou mezi dvěma nebo

více stranami lze sjednat i jiný postup.



2. K žádosti bude přiložen:



(a) originál nebo ověřená kopie vykonatelného rozsudku o trestu nebo

rozhodnutí o uložení ochranného opatření, nebo příkazu k vzetí do

vazby, nebo jiného příkazu, který má stejný účinek a byl vydán v

souladu s řízením stanoveným právním řádem dožadující strany;



(b) popis trestných činů, pro které se o vydání žádá; co nejpřesnější

uvedení doby a místa jejich spáchání, právní kvalifikace a odkazu na

příslušné právní předpisy;



(c) kopie příslušných právních předpisů a tam, kde to není možné,

prohlášení o právním stavu a co nejpřesnější popis žádané osoby spolu s

jakoukoliv další informací, která pomůže zjistit její totožnost a

státní občanství.



Čl.13



Dodatkové informace



Pokud se zjistí, že informace poskytnuté dožadující stranou nejsou pro

dožádanou stranu dostatečné na to, aby mohla rozhodnout podle této

Úmluvy, tato strana si vyžádá potřebné dodatkové informace a může též

stanovit lhůtu pro jejich dodání.



Čl.14



Zásada speciality



1. Proti osobě, která byla vydána, nebude vedeno trestní stíhání,

nebude odsouzena ani zbavena svobody z důvodu výkonu trestu nebo

ochranného opatření pro jakýkoli jiný trestný čin spáchaný před jejím

předáním než pro ten, pro který byla vydána, ani ze žádného jiného

důvodu nebude omezena její osobní svoboda s výjimkou následujících

případů:



(a) pokud strana, která ji předala, souhlasí. Žádost o souhlas bude

podána spolu s doklady uvedenými v článku 12 a protokolem obsahujícím

výpověď vydané osoby k danému trestnému činu. Souhlas bude dán, pokud

trestný čin, pro který se žádá o vydání, podléhá vydání v souladu s

ustanoveními této Úmluvy;



(b) pokud tato osoba měla možnost opustit území smluvní strany, do

které byla předána a neučinila tak do 45 dnů od konečného propuštění

nebo se na toto území po jeho opuštění vrátila.



2. Dožadující strana však může přijmout jakákoliv opatření potřebná k

tomu, aby odstranila tuto osobu ze svého území, nebo jakákoliv potřebná

zákonná opatření, včetně trestního stíhání v nepřítomnosti, aby

předešla právním účinkům promlčení.



3. Pokud se v průběhu trestního stíhání změní popis trestného činu,

vydaná osoba bude trestně stíhána nebo potrestána, jen pokud trestný

čin i podle nového popisu vykazuje skutkové znaky trestného činu, který

by podléhal vydání.



Čl.15



Další vydání do třetího státu



S výjimkou případů uvedených v článku 14, odst. 1 písmeno (b)

dožadující strana nepředá bez souhlasu dožádané strany jiné straně nebo

třetímu státu osobu předanou dožadujícímu státu, o níž usiluje uvedená

jiná strana nebo třetí stát pro trestné činy spáchané před jejím

předáním. Dožádaná strana může požadovat předložení dokladů uvedených v

článku 12, odst. 2.



Čl.16



Předběžná vazba



1. Příslušné orgány dožadující strany mohou v naléhavých případech

žádat, aby hledaná osoba byla vzata do předběžné vazby. Příslušné

orgány dožádané strany rozhodnou o této věci podle svého právního řádu.



2. V žádosti o předběžnou vazbu bude uvedeno, že je k dispozici jeden z

dokladů uvedených v článku 12, odst. 1 písmeno (a) a že se míní zaslat

žádost o vydání. Bude v ní též uvedeno, pro který trestný čin bude o

vydání žádáno, kdy a kde byl tento trestný čin spáchán, a pokud je to

možné, popis hledané osoby.



3. Žádost o předběžnou vazbu bude poslána příslušným orgánům dožádané

strany diplomatickou cestou nebo přímo poštou, telegramem nebo

prostřednictvím Mezinárodní organizace trestní policie (INTERPOL) nebo

jakýmkoliv jiným způsobem, umožňujícím její příslušné prokázání, nebo

který dožádaná strana přijme. Dožadující orgán bude bez odkladu

informován o výsledku své žádosti.



4. Předběžná vazba může být zrušena, pokud dožádaná strana nedostane do

18 dnů od zadržení žádost o vydání a doklady uvedené v článku 12. V

žádném případě nesmí být delší než 40 dnů ode dne vzetí do vazby.

Možnost předběžného propuštění se nikdy nevylučuje, dožádaná strana

však přijme taková opatření, která bude považovat za potřebná, aby

zabránila uprchnutí hledané osoby.



5. Propuštění nevylučuje nové vzetí do vazby a vydání, pokud žádost o

vydání dojde následně.



Čl.17



Střet žádostí



Pokud o vydání žádá současně víc jak jeden stát, ať už pro stejný

trestný čin nebo pro různé trestné činy, dožádaná strana rozhodne po

přihlédnutí ke všem okolnostem, zejména k relativní závažnosti a místu

spáchání trestných činů, dále k datu žádostí, k občanství vyžádané

osoby a k možnosti následného vydání do dalšího státu.



Čl.18



Předání osoby, která má být vydána



1. Dožádaná strana bude informovat dožadující stranu způsobem uvedeným

v článku 12, odst. 1 o svém rozhodnutí ohledně vydání.



2. Důvody pro celkové nebo částečné odmítnutí budou sděleny.



3. Pokud se žádosti vyhoví, dožadující strana bude informována o místě

a datu předání a o době, kterou byla vyžádaná osoba z důvodu předání

držena ve vazbě.



4. S výjimkou ustanovení odstavce 5 tohoto článku může být vyžádaná

osoba propuštěna po uplynutí 15 dnů, pokud nebyla převzata k

stanovenému datu, a v každém případě bude propuštěna po uplynutí 30

dnů. Dožádaná strana ji může odmítnout vydat pro tentýž trestný čin.



5. Pokud nepřekonatelné překážky zabrání straně předání nebo převzetí

osoby, která má být vydána, oznámí to druhé straně. Obě strany se

dohodnou na novém datu předání a budou použita ustanovení odstavce 4

tohoto článku.



Čl.19



Odložení předání nebo podmíněné předání



1. Dožádaná strana může poté, když přijme rozhodnutí o žádosti vydání,

odložit předání vyžádané osoby, aby ji mohla trestně stíhat, nebo pokud

již byla odsouzena, aby na ni mohl být na jejím území vykonán trest za

jiný trestný čin, než pro který je žádáno o vydání.



2. Namísto odložení předání může dožádaná strana vyžádanou osobu

dočasně předat dožadující straně v souladu s podmínkami, které budou

mezi stranami dohodnuty.



Čl.20



Předání věcí



1. Na žádost dožadující strany dožádaná strana, v rozsahu, který jí to

její právní řád umožňuje, zajistí a předá věci:



(a) které mohou být použity jako důkazy, nebo



(b) které byly získány v důsledku trestného činu a které v době

zadržení byly nalezeny u vyžádané osoby nebo byly objeveny dodatečně.



2. Věci uvedené v odst. 1 tohoto článku budou předány, i když dohodnuté

vydání nemohlo být uskutečněno, protože vyžádaná osoba zemřela nebo

uprchla.



3. Pokud uvedené věci podléhají zabavení nebo propadnutí na území

dožádané strany, může si je tato strana v souvislosti s probíhajícím

trestním stíháním dočasně ponechat nebo je předat s podmínkou, že jí

budou vráceny.



4. Jakákoliv práva k těmto věcem, která může mít dožádaná strana nebo

třetí osoby, zůstávají zachována. Pokud tato práva existují, budou věci

vráceny bezplatně dožádané straně co nejdříve po ukončení řízení.



Čl.21



Průvoz



1. Průvoz územím některé ze smluvních stran bude povolen po podání

žádosti způsobem, který je uveden v článku 12, odst. 1, za předpokladu,

že strana, která je žádána o povolení průvozu, nepovažuje předmětný

trestný čin za politický nebo výlučně vojenský ve smyslu článků 3 a 4

této Úmluvy.



2. Průvoz občana, tak jak je definován v článku 6, státu, který je

žádán o povolení průvozu, může být odmítnut.



3. S výjimkou ustanovení v odst. 4 tohoto článku bude nutno předložit

doklady uvedené v článku 12, odst. 2.



4. Pokud bude použita vzdušná přeprava, budou platit následující

pravidla:



(a) pokud nemá být uskutečněno přistání, dožadující strana informuje

stranu, přes jejíž území má být let uskutečněn, a potvrdí, že je k

dispozici jeden z dokladů uvedených v článku 12, odst. 2 písmeno (a). V

případě neplánovaného přistání tato informace bude mít účinky žádosti o

předběžnou vazbu ve smyslu článku 16 a dožadující strana podá formální

žádost o průvoz;



(b) pokud se počítá s přistáním, dožadující strana podá formální žádost

o průvoz.



5. Kterákoliv strana však může při podpisu nebo uložení své ratifikační

listiny nebo listiny o přístupu k této Úmluvě prohlásit, že povolí

průvoz osob za některé nebo všech podmínek, za kterých povoluje vydání.

V takovém případě může být použita vzájemnost.



6. Průvoz vydávané osoby nebude uskutečněn přes území, kde je důvodná

obava, že její život nebo svoboda by mohla být ohrožena pro její rasu,

náboženství, občanství nebo politické názory.



Čl.22



Řízení



Kromě případů, kdy tato Úmluva stanoví jinak, bude se řízení o vydávání

a předběžnou vazbu řídit výhradně právním řádem dožádané strany.



Čl.23



Používaný jazyk



Doklady, které mají být vystaveny, budou v jazyce dožadující nebo

dožádané strany. Dožádaná strana může požadovat překlad do některého z

oficiálních jazyků Rady Evropy, který si zvolí.



Čl.24



Náklady



1. Náklady vynaložené na území dožádané strany z důvodu vydání ponese

tato strana.



2. Náklady vynaložené z důvodu průvozu přes území strany, která byla

požádána o povolení průvozu, ponese dožadující strana.



3. V případě vydání z nemetropolitního území dožádané strany budou

náklady za dopravu mezi tímto územím a metropolitním územím dožadující

strany hrazeny stranou dožadující. Stejné pravidlo platí o nákladech na

dopravu mezi nemetropolitním územím dožádané strany a jejím

metropolitním územím.



Čl.25



Definice "ochranného opatření"



Pro účely této Úmluvy se pojmem "ochranné opatření" rozumí jakýkoliv

příkaz zahrnující zbavení svobody, který byl trestním soudem vydán

dodatkem k trestu odnětí svobody nebo namísto něho.



Čl.26



Výhrady



1. Kterákoliv smluvní strana může při podpisu této Úmluvy nebo při

uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učinit výhrady

ke kterémukoliv ustanovení nebo ustanovením Úmluvy.



2. Kterákoliv smluvní strana, která učinila výhrady, je odvolá, jakmile

to okolnosti dovolí. Toto odvolání bude uskutečněno sdělením

generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.



3. Smluvní strana, která učinila výhradu k některému z ustanovení

Úmluvy, se nemůže dovolávat použití tohoto ustanovení jinou stranou

kromě rozsahu, v jakém sama toto ustanovení přijala.



Čl.27



Územní působnost



1. Tato Úmluva se bude provádět na metropolitních územích smluvních

stran.



2. Ve vztahu k Francii bude též platit v Alžírsku a v zámořských

departmentech, ve vztahu k Spojenému království Velké Británie a

Severního Irska na Channel Islands a na Isle of Man.



3. Spolková republika Německa může rozšířit působnost této Úmluvy na

"Land Berlin" sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy,

který bude informovat další strany o tomto prohlášení.



4. Přímým ujednáním mezi dvěma nebo více smluvními stranami může být

provádění této Úmluvy, za podmínek stanovených v těchto ujednáních,

rozšířeno na kterékoliv území těchto stran, kromě těch, jež jsou

uvedena v odst. 1, 2 a 3 tohoto článku, za jejichž zahraniční vztahy

kterákoliv z těchto stran odpovídá.



Čl.28



Vztahy mezi touto Úmluvou a dvoustrannými dohodami



1. Tato Úmluva nahradí u států, které jsou jí vázány, ustanovení všech

dvoustranných smluv, úmluv a dohod, která upravují vydávání mezi

kterýmikoliv dvěma smluvními stranami.



2. Smluvní strany mohou sjednávat mezi sebou dvoustranné nebo

mnohostranné dohody pouze k doplnění ustanovení této Úmluvy nebo aby

napomáhaly použití zásad, které obsahují.



3. Pokud se vydávání mezi dvěma nebo více stranami uskutečňuje na

základě jednotných právních předpisů, strany mohou upravovat své

vzájemné vztahy, pokud jde o vydávání, výlučně podle tohoto systému bez

ohledu na ustanovení této Úmluvy. Stejná zásada bude platit mezi dvěma

nebo více smluvními stranami, pokud každá z nich má platné právní

předpisy, na základě kterých se provádějí na jejím území příkazy k

vzetí do vazby vydané na území druhé strany nebo stran. Smluvní strany,

které mezi sebou vylučují nebo v budoucnosti vyloučí působnost této

Úmluvy podle tohoto odstavce, informují o tom generálního tajemníka

Rady Evropy. Generální tajemník bude informovat ostatní smluvní strany

o sděleních, která obdržel podle tohoto odstavce.



Čl.29



Podpis, ratifikace a vstup v platnost



1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu členům Rady Evropy. Podléhá

ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka

Rady.



2. Úmluva vstoupí v platnost 90 dní po datu uložení třetí ratifikační

listiny.



3. Pokud jde o signatáře, kteří budou Úmluvu ratifikovat poté, Úmluva

vstoupí v platnost 90 dní po uložení jejich ratifikačních listin.



Čl.30



Přístup



1. Výbor ministrů Rady Evropy může pozvat kterýkoli stát, který není

členem Rady, aby k této Úmluvě přistoupil, za podmínky, že pro

rezoluci, která bude takovéto pozvání obsahovat, budou hlasovat všichni

členové Rady, kteří Úmluvu ratifikovali.



2. Přístup bude proveden uložením listiny o přístupu u generálního

tajemníka Rady a vstoupí v účinnost 90 dní po jejím uložení.



Čl.31



Výpověď



Kterákoli ze smluvních stran může v rozsahu, v jakém se jí to týká,

vypovědět tuto Úmluvu sdělením předaným generálnímu tajemníkovi Rady

Evropy. Výpověď nabude účinnost šest měsíců po datu, kdy generální

tajemník Rady takové sdělení obdrží.



Čl.32



Informace



Generální tajemník Rady Evropy bude informovat členy Rady a vlády

států, které přistoupily k této Úmluvě, o:



(a) uložení ratifikačních listin a listin o přístupu;



(b) datu vstupu této Úmluvy v platnost;



(c) všech prohlášeních učiněných podle ustanovení článku 6, odst. 1 a

článku 21, odst. 5;



(d) všech výhradách učiněných podle článku 26 odst. 1;



(e) odvolání všech výhrad podle článku 26, odst. 2;



(f) sděleních o odstoupení obdržených podle ustanovení článku 31 a o

datech, kdy tato odstoupení vstoupí v účinnost.



Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali

tuto Úmluvu.



Dáno v Paříži dne 13. prosince 1957 v jazyce anglickém a francouzském,

přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které

bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy

předá ověřené kopie vládám signatářů.



Čl.33



Rozsudky vynesené v nepřítomnosti



1. Žádá-li smluvní strana jinou smluvní stranu o vydání osoby k výkonu

trestu nebo ochranného opatření uloženého rozhodnutím vydaným v

nepřítomnosti obžalovaného, může dožádaná strana vydání odmítnout,

jestliže podle jejího názoru v dotčeném trestním řízení nebyla

zajištěna minimální práva obhajoby přiznaná každému obviněnému. Vydání

se však povolí, jestliže dožadující strana poskytne pro dožádanou

stranu postačující ujištění o tom, že vyžadované osobě zaručí právo na

nové trestní řízení, ve kterém budou zajištěna práva obhajoby. Takové

rozhodnutí opravňuje dožadující stranu buď k vykonání příslušného

rozsudku, jestliže to odsouzený neodmítá, anebo, je-li odsouzený proti

výkonu rozsudku, k provedení trestního řízení po jeho vydání.



2. Informuje-li dožádaná strana osobu, o jejíž vydání se žádá, o

rozsudku vyneseném proti ní v nepřítomnosti, dožadující strana nebude

toto sdělení považovat za formální doručení s příslušnými účinky pro

trestní řízení v tomto státě.



Čl.34



Amnestie



Vydání nebude povoleno pro trestné činy, na které se vztahuje amnestie

vyhlášená v dožádaném státě, pokud měl pravomoc vést trestní stíhání

podle svého trestního práva.