102/1994 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 2. května 1994,
kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a
zpracování výbušnin
Změna: 76/1996 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 23 odst. 7 zákona České národní rady
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské
správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s
Ministerstvem průmyslu a obchodu:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
Tato vyhláška upravuje požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při projektování, výstavbě,
změnách dokončených staveb a provozu výroben, laboratoří, zkušeben,
vývojových pracovišť, střelnic a pomocných zařízení, ve kterých se
provádějí práce s výbušninami^1) a výbušnými předměty (dále jen
"výbušniny"), municí, střelivem^2) a pyrotechnickými předměty.^3)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) objektem prostor pro výstavbu výroben výbušnin, laboratoří,
zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic, prostor pro ničení výbušnin,
pomocných zařízení, jakož jejich stavby, budovy, jejich prostorově
oddělené části, příslušenství, zařízení, vlečky, překladiště, vnější
kanalizace,
b) obložením nejvýše povolené množství výbušniny,
c) bezpečnostní vzdáleností nejmenší dovolená vzdálenost mezi místem
nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny,
nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem,
d) bezpečnostním okruhem hranice, která vymezuje předem zvolený stupeň
poškození objektu,
e) bezpečnostním pásmem prostor vymezený bezpečnostními okruhy,
f) kyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se
účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit),
g) ochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou
funkci jako ochranný val,
h) opěrnou zdí konstrukce, budovaná na vnitřní nebo vnější straně
ochranného valu, zajišťující jeho stabilitu,
i) výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při
výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku,
j) výfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště
(bez krovu) z lehkého, snadno tříštitelného materiálu u objektů
nebezpečných výbuchem výbušnin nebo výbuchem hořlavých par,
k) úschovnou úložný prostor (schránka apod.), určený k uložení výbušnin
nebo výbušného odpadu v průběhu směny,
l) ochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti
účinkům výbuchu,
m) odděleným valem ochranný val, který není přímo spojen s ostatními
ochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt,
n) společným valem ochranný val oddělující od sebe objekty jednoho
stavebního komplexu,
o) uzavřeným valem ochranný val s tunelovými průchody obklopující
objekt ze všech stran,
p) tunelovou střelnicí střelnice umístěná v tunelu se zachycením střel
a střepin nebo částí střel po celé dráze letu,
r) polozakrytou střelnicí střelnice, jejíž část není zakryta,
s) dálkovou střelnicí střelnice pro střelbu do volného terénu,
t) souborem výroben několik bezprostředně souvisejících objektů,
uvažovaných jako jeden celek z hlediska obložení a bezpečnostních
vzdáleností k nejbližším ohroženým objektům,
u) pancéřovými dveřmi dveře s odolností proti tlakové vlně nejméně
takovou, jakou mají stěny budovy,
v) hromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř
okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v
objektu nebo jeho samostatné části,
w) palební linkou koridor, vymezený palebným stanovištěm a dopadištěm v
závislosti na druhu střelby,
x) délkou palební linky součet největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně
zvětšeného o 10 % a střepinového účinku,
y) municí výbušné předměty a střelivo používané v ozbrojených silách,
bezpečnostních a ozbrojených sborech,
z) vývojovým pracovištěm vývojová laboratoř, vývojová dílna, vývojová
zkušebna nebo poloprovoz.
ČÁST DRUHÁ
VÝSTAVBA VÝROBEN VÝBUŠNIN, LABORATOŘÍ, ZKUŠEBEN, VÝVOJOVÝCH PRACOVIŠŤ,
STŘELNIC A POMOCNÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 3
Podmínky pro výstavbu
(1) Objekty musí splňovat obecné technické požadavky,^4) pokud tato
vyhláška nestanoví jinak.
(2) Fyzické a právnické osoby při činnostech upravených touto vyhláškou
(dále jen "organizace") prostor provozovny oplotí nebo jinak zajistí
proti vstupu nepovolaných osob. Vzdálenost objektů nebezpečných
výbuchem nebo požárem výbušnin od oplocení provozovny se určuje v
projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, ohrožení a
stavebnímu provedení.
(3) Oplocení nesmí bránit úniku osob z objektu. Vchod do tohoto
prostoru musí být pod kontrolou.
(4) Prostor o šíři 5 m od oplocení nesmí být zalesněn.
§ 4
Třídy nebezpečí výbušnin a objektů
(1) Výbušniny se podle chování při výbuchové přeměně zařazují do tříd a
skupin nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky.
(2) Třída nebezpečí objektu je dána třídou a skupinou nebezpečí
výbušniny, pro niž je objekt určen, a nejvyšším stupněm nebezpečnosti
operací, které se v něm provádějí. Třídění nejdůležitějších výrobních
objektů z hlediska ohrožení okolí je uvedeno v příloze č. 2, která je
součástí této vyhlášky.
§ 5
Určení bezpečnostních vzdáleností
(1) Projektant nebo organizace určí bezpečnostní vzdálenosti mezi
objekty výpočtem podle přílohy č. 3, která je součástí této vyhlášky.
(2) Při výpočtu bezpečnostních vzdáleností jsou do obložení zahrnuty
všechny výbušniny. Jsou-li v objektu výbušniny různých tříd nebezpečí,
určí se bezpečnostní vzdálenosti pro výbušninu nejvyšší třídy a skupiny
nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obložením. To neplatí, jsou-li
v objektech provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo
rozšíření požáru, kdy lze použít pro výpočet bezpečnostních vzdáleností
i dílčí obložení objektu. Při určování bezpečnostní vzdálenosti mezi
dvěma vzájemně se ohrožujícími objekty se stanoví bezpečnostní
vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.
Bezpečnostní vzdálenost se počítá od stěny ohrožujícího prostoru.
(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti platí
a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se
počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami,
stanoví se vzdálenosti mezi nimi jako pro objekty bez valů,
c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se
tento objekt za ovalovaný,
d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za
objekt s jedním valem,
e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z
nich považuje za ovalovaný objekt,
f) provádí-li se výroba výbušnin v objektech spolu bezprostředně
sousedících, kde není zabráněno přenosu výbuchu z jednoho objektu na
druhý, pokládají se takové objekty za soubor výroben; bezpečnostní
vzdálenosti se počítají podle celkového obložení souboru výroben.
(4) Do obložení objektu se nepočítají výbušniny rozpracované nebo
zpracovávané, pokud nejsou nebezpečné výbuchem.
(5) U objektů laborace střeliva a munice všech ráží se stanoví obložení
výbušninami s ohledem na možnost přenosu výbuchu celého množství
výbušnin.
§ 6
Ochranné valy
(1) Okolí objektů třídy nebezpečí A se chrání proti účinkům výbuchu
ochrannými valy, ochrannými stěnami, výfukovým provedením stavby,
kyvnými stěnami, zalesněním apod. Přírodní překážka, například návrší,
kopec, skála, vzrostlý lesní porost šířky nejméně 15 m, může nahradit
ochranný val, ochrannou stěnu, je-li dostatečně vysoká. Průhlednost
lesního porostu nesmí být v tomto případě větší než 30 % v zimním
období a její vyhodnocení je organizace povinna doložit výpočtem nebo
fotograficky. Lesní porost musí být od objektů vzdálen nejméně 8 m.
(2) Pokud z výpočtu bezpečnostní vzdálenosti podle § 5 vyplývá
povinnost zřídit ochranný val, pak se zřizuje ve všech směrech možného
ohrožení.
(3) Ke stavbě ochranných valů lze použít jen nehořlavý a zhutněný
materiál. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho
vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce nejméně 1 m s
průměrem zrn do 16 mm. Povrch ochranného valu se zajistí proti erozi.
(4) Střešní římsa objektu nesmí přesáhnout korunu ochranného valu, u
objektu s jednostranným sklonem střechy to platí pro střešní římsu
nižší strany střechy. Je však nezbytné, aby koruna ochranného valu
přesahovala nejméně o 0,5 m horní úroveň zpracovávaných výbušnin.
Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40 a šířku v koruně
nejméně 0,5 m. Profil ochranného valu se doloží výpočtem stability
včetně sednutí tělesa valu a jeho zatlačení do podloží.
(5) Není-li některý z ochranných valů spojen s ostatními ochrannými
valy, musí přesahovat boční hrany ostatních ochranných valů nejméně o
0,5 m. Oddělený val lze nahradit stejně vysokou ochrannou stěnou.
Ochranný val může mít ukončení boční části opěrnou zdí do výšky nejvýše
dvou třetin ochranného valu.
(6) Vzdálenost paty uzavřeného valu ke stěně objektu je nejvýše 3 m a
vzdálenost paty odděleného valu od stěny objektu nejvýše 5 m. Mezera
mezi patou ochranného valu a stěnou objektu je upravena posypáním
pískem, vydlážděním nebo vybetonováním, bez trávy a porostu. Podél paty
ochranného valu se zřizuje strouha pro odvod vody.
(7) Vnitřní svah ochranného valu nemusí splňovat sklon stanovený v
odstavci 4 v celé své délce, pokud je jeho součástí svislá opěrná zeď;
ta však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu. Do vnitřního
svahu ochranného valu nelze umístit žádné zařízení, příruční sklad
výbušnin a úschovny výbušnin a výbušného odpadu.
(8) Nelze-li vyloučit nebezpečí výbuchu v části objektu, musí se
zajistit snížení odrazu tlakové vlny na přilehlá pracoviště.
(9) Místo ochranného valu lze použít ochrannou stěnu. Vzdálenost
ochranné stěny od stěn objektu nesmí činit méně než 1 m a nesmí
přesáhnout 5 m.
(10) Průchody v ochranném valu se zřizují buď přerušením ochranného
valu, nebo jako tunely. Zřizují se co nejblíže únikové cesty z objektu,
jsou nejméně 1,5 m široké se sklonem do 8, obloukovité nebo zalomené
tak, aby jakákoliv přímka jimi vedená protínala jejich stěnu chráněnou
ochranným valem. Při nesplnění této podmínky se zřizuje ve vzdálenosti
1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další
ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech
směrech nejméně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s
korunou přesahující koruny přerušeného valu nejméně o 0,5 m.
(11) Tunelový průchod se zřizuje nejméně 2,1 m vysoký s osvětlením bez
jakýchkoliv výstupků se stěnami a stropem ze železobetonu nebo jiného
odolného materiálu.
(12) Pokud bude u ústí tunelu na vnější straně ochranného valu
vybudován nouzový kryt pro obsluhu s monolitickou železobetonovou
konstrukcí, činí zásyp stropu nejméně 0,5 m.
(13) Úschovny výbušnin a výbušného odpadu se zřizují v průchodech
ochranného valu, pokud to vyžaduje technologický sled operací.
(14) Na vnější straně ochranného valu mohou být umístěny příruční
sklady výbušnin.
(15) Do vnějšího svahu ochranného valu nemohou být umístěna zařízení,
která nejsou spojena s objektem v ochranném valu technologickými
rozvody nebo která neslouží pro umístění rozvaděčů kontrolních měřicích
přístrojů, případně zařízení pro dálkové ovládání objektů.
§ 7
Konstrukční požadavky na objekty
(1) Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a
střešních konstrukcí se použijí nehořlavé, případně nesnadno hořlavé
materiály. V případě použití dřeva se sníží jeho vznětlivost.
(2) Vnitřní stěny objektů, včetně stropu, musí být hladké a spoje mezi
stěnami a podlahou zaoblené. Povrchová úprava se provádí tak, aby
umožnila účinné vyčištění.
(3) U objektů nesmí být používáno těch stavebních materiálů a nátěrů,
které tvoří s vyráběnými a zpracovávanými výbušninami výbušné nebo
zápalné směsi a sloučeniny.
(4) Střecha objektů může být provedena pouze
a) jako výfuková, s vlastní měrnou hmotností střešního pláště bez krovu
nejvýše 150 kg.m-2 u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin a 90 kg.m-2
u objektů nebezpečných výbuchem hořlavých par, nebo
b) jako odolná proti účinkům výbuchu, pevně zakotvená do okolních stěn
a tak dimenzovaná, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům
případného výbuchu, nebo
c) jako střecha snižující účinek tlakové vlny, která omezí účinky
případného výbuchu na nejnižší možnou míru.
(5) Krytiny střech se zhotovují z takových materiálů, aby v případě
požáru nemohlo dojít k jeho šíření krytinou.
(6) Povrch podlah a obslužných plošin objektu, kde se nacházejí
výbušniny, se zhotoví s povrchem snadno čistitelným a omyvatelným.
Povrch podlah se zhotovuje jako nepropustný, bez trhlin a navazující na
stěny. Tam, kde vznik jiskry může způsobit oheň nebo výbuch, se podlahy
zhotoví z nejiskřivého materiálu. V budovách s kyselým provozem musí
být podlahy kyselinovzdorné, jejich provedení se řídí druhem kyselého
prostředí. Při výrobě a zpracování látek zvláště citlivých vůči
mechanickým nárazům se podlahy a pracovní plošiny pokryjí pružným
materiálem. V provozovnách, kde se pracuje s kapalnými nitroestery, se
používá k pokrytí podlah olovo nebo jiný vhodný materiál. Podlahy v
objektech s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů, plynů a par nebo s
nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin v důsledku výboje statické
elektřiny se zhotoví s ochranou proti jejímu hromadění.
(7) Dveře v objektech musí být bez prahů. Dveře objektu se opatří
uzávěrem ke snadnému otevírání tlakem zevnitř; zamykání na klíč zevnitř
místnosti se vyloučí. V místnostech s velkou prašností s nebezpečím
výbuchu výbušnin se používá takových zámků, západek, klíčů a kování,
aby bylo zabráněno jiskření při tření; to platí i pro okna a světlíky.
(8) Pancéřové dveře, které mají zabránit přenosu výbuchu z místnosti,
se otevírají jen do této místnosti.
(9) Okna a světlíky do objektu provozoven s volnými výbušninami se
zasklí matným sklem nebo sklem bez bublin a kazů nebo opatří nátěrem
bílé barvy.
(10) Stropní okna objektů, kde se pracuje s volnými výbušninami, se
zevnitř zajistí proti pádu střepů, pokud není použito sklo v netříštivé
úpravě nebo sklo s drátěnou mřížkou.
(11) Z objektů musí být nejméně dva východy; výjimkou jsou místnosti, u
nichž dveře zabírají polovinu šířky stěny. Za východ se považují i
okna, pokud jsou opatřena uzávěry k snadnému otevírání tlakem zevnitř.
Výška parapetu se stanoví podle účelu okna, přičemž možnost úniku oknem
nesmí být omezována topnými tělesy nebo jinou překážkou uvnitř i vně
okna.
(12) Vzdálenost z kteréhokoliv místa objektu od východu smí být nejvíce
15 m u objektů třídy nebezpečí A, u ostatních nejvíce 20 m.
(13) Místnosti výroben bezdýmných prachů musí mít výfukové plochy,
jejichž úhrnný součet v m2 se stanoví podle vzorce
F = 3 . M . 1000-1,
kde F je celková výfuková plocha v m2,
M je obložení v uvažované místnosti v kg.
§ 8
Výstavba objektů
(1) Při projektování a výstavbě objektů třídy nebezpečí A se do nich
umístí jen nezbytný počet technologických zařízení a operací s co
nejmenším počtem fyzických osob.
(2) Jednotlivé výrobní operace se stálým nebezpečím výbuchu výbušnin,
například lisování třaskavin, laborace munice, se rozmístí podle tříd a
skupin nebezpečí v oddělených místnostech, popřípadě ve vysunutých
kobkách nebo za pancéřovými stěnami nebo za ochrannými valy. Rozmístění
se provede tak, aby se na jednotlivých pracovištích nehromadil materiál
a aby byla zachována zásada plynulého přísunu a odsunu materiálu a
hotových výrobků.
(3) U objektů půdorysného tvaru "U" nebo "E" s polouzavřenými dvory
nesmí být šířka dvorů mezi jednotlivými křídly menší než polovina
součtu výšek obou proti sobě ležících křídel, avšak nejméně 35 m u
objektu třídy nebezpečí A a nejméně 15 m u objektů tříd nebezpečí B a
C. Není-li šířka dvora větší než délka zřídí se únikové cesty v obou
křídlech objektu na bezpečnou stranu vně objektu.
(4) Je-li z provozních důvodů nutno zřídit v objektech všech tříd
nebezpečí příruční sklad výbušnin, je nutno dodržet podmínky pro
skladování výbušnin.
(5) Jsou-li operace s výbušninami různých tříd a skupin nebezpečí
sdruženy ve výrobní linky, mohou být instalovány v jednom objektu,
pokud budou provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu a
rozšíření požáru.
§ 9
Zásobování vodou a protipožární zařízení objektů
(1) Objekty, v nichž přerušení přívodu vody může způsobit výbuch nebo
požár, se napojí dvěma přívody z okruhové sítě nebo ze dvou zdrojů na
sobě nezávislých.
(2) Hydranty nesmějí být umísťovány uvnitř valu a proti volným
výfukovým stěnám objektů s nebezpečím výbuchu výbušnin.
(3) Protipožární zařízení v objektech bezpečně ovladatelná automaticky
nebo ručně (sprchy, zaplavovací zařízení apod.) se zřizují tam, kde to
stanoví projektová dokumentace.
(4) Pokud není možné zřídit požární vodovod, lze k odběru vody pro
hašení požárů použít technologické vody nebo jiných zdrojů. V tomto
případě se zajistí, aby odběrem vody k hašení nenastalo snížení dodávky
vody, které by způsobilo výbuch nebo požár.
§ 10
Odpadní vody a kanalizace v objektech
(1) Veškeré odpadní vody, které jsou znečištěny výbušninami, musí
projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticími, neutralizačními a
zneškodňovacími stanicemi, kde jsou zachyceny nebo rozloženy a
zneškodněny toxické a výbušné látky. Tyto stanice jsou umístěny buď
přímo v objektech, nebo v samostatných stavbách umístěných odděleně od
objektů. Při menší rychlosti průtoku odpadních vod se proplachuje
kanalizační síť. Vypouštěné odpadní vody nesmějí ohrozit bezpečnost
provozu a osob.
(2) Kanály odpadních vod včetně potrubních rozvodů pod podlahou se
provedou tak, aby se zamezilo vnikání výbušnin do nich; odpad z nich se
napojuje na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanály, které slouží
k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.
§ 11
Vytápění a zásobování objektů parou a horkou vodou
(1) Povrchová teplota rozvodů a topných těles v jednotlivých objektech
se určí s přihlédnutím k technologickým operacím a tepelným a chemickým
vlastnostem výbušniny. Tyto hodnoty se uvedou v provozní dokumentaci.
(2) Pro snadnou kontrolu a čištění se použije jako topných těles jen
hladkostěnných radiátorů nebo hladkých trubek.
(3) Topná tělesa a potrubí se opatří nátěrem takové barvy, aby usazené
částice prachu byly co nejlépe patrny. Vzdálenost topných těles od stěn
a technologických potrubí nesmí být menší než 0,1 m.
(4) Komíny nepřevyšující výšku 20 m se vybaví zařízením zamezujícím
unikání jisker; to se nevztahuje na komíny plynových kotelen.
(5) Regulační armatury a rozvod hlavních potrubí se neumísťují na
pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu výbušnin; na těchto pracovištích
se nepoužívají armatury nebo jiné součásti topení z kovů, které mohou
tvořit s výbušninami vysoce citlivé výbušné sloučeniny.
§ 12
Větrání pracovišť
(1) Pracoviště a prostory, v nichž se vyrábějí, zpracovávají a
dopravují materiály vytvářející prach, páry nebo plyny nebezpečné
požárem nebo výbuchem, se vybaví větracím zařízením nebo zařízením
zneškodňujícím tyto látky.
(2) Větrací zařízení a rozvody se řeší tak, aby umožnily snadné čištění
a znemožnily přenesení ohně.
(3) Prachy, páry a plyny, jejichž směsi jsou výbušné, se nesmí odsávat
společně.
(4) V místnosti, kde je možnost náhlého vývinu většího množství plynů a
par, se zřídí nouzové odsávání, které nelze použít jako provozní
ventilaci.
(5) Odsávaný vzduch s obsahem prachu výbušnin se vyčistí před jeho
vypuštěním do volného prostoru mimo objekt.
(6) Při odsávání par a plynů, jejichž kondenzát je citlivý na úder, se
provede odsávání ejektorem nebo přirozeným tahem šachtami na střeše.
§ 13
Elektrická zařízení objektů
(1) Objekty se chrání před účinky blesku a před nebezpečnými účinky
statické elektřiny.
(2) Objekty, ve kterých přerušení elektrického proudu by mohlo způsobit
poruchu výroby nebo poškození výrobního zařízení, se zásobují
elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých
samostatných sekcí, přičemž nejméně jedna je opatřena automatickým
zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.
(3) V objektech, ve kterých při výrobních operacích není dovolena
přítomnost obsluhy, se provádí ovládání technologických zařízení z
úkrytu.
§ 14
Pomocná zařízení
(1) Pokud se zřídí strážnice, vrátnice, kanceláře pro administrativu
apod. v prostorech výroby výbušnin, zřizují se v samostatných budovách,
jejichž vzdálenost od objektů se stanoví podle § 5.
(2) Provozní kanceláře, laboratoře, sociální zařízení, sklady režijních
a pomocných materiálů mohou být umístěny v objektech třídy nebezpečí B
a C za předpokladu, že jsou odděleny od výrobních místností požární zdí
apod.
(3) Sociální zařízení se zřizují v objektu třídy nebezpečí A s výjimkou
záchodu s umyvadlem.
(4) Sociální zařízení, popřípadě kryty pro obsluhu objektů všech tříd
nebezpečí se umísťují a konstruují tak, aby v případě havárie nebyly
fyzické osoby, které se v nich nacházejí, ohroženy.
(5) Pro výrobní objekty černého prachu se nezřizují sociální zařízení
ve valu.
(6) V objektech všech tříd nebezpečí lze zřídit místnost pro odložení
svršků a přezutí do pracovní obuvi.
(7) Stanoviště první pomoci v budovách sociálního zařízení umístěných
ve valu se nesmí zřizovat.
(8) Organizace vyrábějící výbušniny zajistí oddělené čištění osobních
ochranných pracovních prostředků, zejména ochranných obleků.
§ 15
Dopravní cesty
(1) Silnice mezi objekty se zřizují jen s bezprašným povrchem.
(2) Odstupové vzdálenosti míst, kde se třídí náklady nebezpečné
výbuchem, se stanovují výpočtem podle § 5.
(3) Při použití dopravních prostředků v provedení bezpečném proti
výbuchu není vzdálenost dopravních cest od objektů všech tříd nebezpečí
omezena.
(4) K objektům se zajistí bezpečný příjezd pro požární a sanitní
vozidla.
§ 16
Spojová zařízení
(1) V objektech, ve kterých není telefon nebo jiné spojovací zařízení
(dále jen "telefony"), je nutné zajistit umístění takového zařízení ve
vzdálenosti nejvýše 120 m.
(2) Objekty, kde jsou zřízeny laboratoře, zkušebny, vývojová pracoviště
a střelnice, musí mít zavedeny telefony.
§ 17
Prostory pro ničení výbušnin
(1) Pro umístění a technické řešení prostorů pro ničení výbušnin platí
podmínky uvedené v § 3, a to i když jsou umístěny mimo území
provozovny.
(2) Prostor pro ničení výbušnin nesmí být zřizován v blízkosti objektů,
skladů a jiných zařízení, jakými jsou venkovní spojovací a energetická
vedení a veřejné komunikace.
(3) Prostor pro ničení výbušnin lze umístit v uzavřeném terénu (výmol,
údolí, terénní vlna, les apod.).
(4) Místo pro zřízení vlastní trhací jámy nesmí mít kamenitý podklad a
oblast v okruhu nejméně 25 m od místa ničení, musí být zbavena lesního
po-rostu, trávy a jiných hořlavých materiálů. Prostor pro ničení
výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu, zvláštním místem pro
uložení materiálu určeného ke zničení, spojovacím a signalizačním
zařízením a může být vybaven příručním skladem výbušnin. Úkryt pro
obsluhu musí být odolný proti účinkům ničených výbušnin. Ochranné stěny
nebo valy pro zachycování střepin se zřizují, pokud je to stanoveno v
projektové dokumentaci.
(5) Vzdálenost úkrytu od místa ničení se stanoví podle způsobu ničení a
množství ničených výbušnin. Je-li prostor pro ničení výbušnin ovalován,
lze umístit úkryt na vnější straně valu. Vzdálenost od ostatních
objektů se stanoví podle § 5.
§ 18
Laboratoře
(1) Laboratoře nebo jejich soubor nemusí být umístěny v samostatné
budově, jestliže jejich celkové obložení nepřesahuje 10 kg, přičemž
nesmí být obložení jednotlivých druhů výbušnin vyšší než u
a) střelivin ......................................... 10 kg,
b) trhavin ........................................... 10 kg,
c) výbušných pyrotechnických složí ................... 10 kg,
d) třaskavin a třaskavých složí ...................... 0,6 kg,
e) neznámých látek s dosud neověřenými
vlastnostmi ....................................... 0,1 kg.
(2) Obložení laboratoří, způsob a místo uložení výbušnin se stanoví v
provozní dokumentaci.
(3) Nejvyšší přípustná hmotnost současně zpracovávané výbušniny se
stanoví v provozní dokumentaci. Ostatní výbušniny se bezpečně uloží a
zajistí proti iniciaci přenosem výbuchu nebo aktivaci ohněm či
létajícími díly.
(4) Laboratoř nebo soubor laboratoří s vyšším obložením, než je uvedeno
v odstavci 1, se zřizují jako samostatné objekty.
(5) Přívody energií do laboratoře se uspořádají tak, aby je bylo možno
vypnout lehce dosažitelným a jednoduše ovladatelným zařízením umístěným
vně laboratoře.
(6) Laboratoř musí mít nejméně dva východy umístěné na protilehlých
stranách, upravené tak, aby alespoň jeden z nich vedl dveřmi
otvíratelnými ven na chodbu či schodiště nebo do volného prostoru nebo
vedl do sousední místnosti s nebezpečím shodným nebo menším, z kterého
je možnost úniku na chodbu nebo do volného prostoru. Spojovací dveře
nesmí být během provozu zamčeny. Za nouzový východ se považuje i okno
vedoucí do volného prostoru.
(7) V laboratoři se zařízením pro přípravu, zkoušení nebo zpracování
vzorků výbušnin určených pro výzkumné a vývojové práce nebo zkoušení
výbušnin, kde po dobu činnosti zařízení není obsluha stále přítomna,
například kobky s lisy, nemusí být požadavek dvou východů dodržen.
(8) Laboratoře se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími
prostředky.
(9) Vstupy do prostoru laboratoří se opatří výstražnými tabulkami.
§ 19
Zkušebny
(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných
vlastností výbušnin a podle účelu se dělí na
a) střelnice k stanovování a ověřování charakteristik munice, muničních
komponentů, střelivin, střeliva a provádění funkčních zkoušek zbraní,
b) trhavinářské zkušebny k stanovování a ověřování vlastností trhavin,
c) zkušebny rozněcovadel a pyrotechnických výrobků k stanovování a
ověřování vlastností rozněcovadel a pyrotechnických výrobků,
d) jiné zkušebny k stanovování a ověřování, např. obecných
charakteristik výbušnin.
(2) U zkušeben, kde může nastat ohrožení okolí i rozletem střepin a
kamení a účinky tlakové vlny, se umístění a bezpečnostní vzdálenosti
stanoví v projektové dokumentaci tak, aby ohrožení okolí nenastalo.
(3) Vstupy do prostorů zkušeben se opatří výstražnými tabulkami.
(4) Samostatně zřizované zkušebny se vybaví prostředky první pomoci,
telefonem a hasicími prostředky umístěnými na místech snadno
přístupných a neohrožených účinky výbuchu.
(5) V místnosti zkušebny, kde jsou učiněna opatření k ochraně fyzických
osob, nemusí být zřízeny dva východy.
§ 20
Střelnice
(1) Střelnice se dělí podle účinku a z hlediska dodržení bezpečnosti na
a) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva do ráže 30
mm,
b) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30
mm,
c) dálkové pro střelbu do volného terénu,
d) speciální k ověření zvláštních požadavků.
(2) Střelnice se umisťuje mimo prostor provozovny nebo na jeho okraji.
U polozakryté střelnice pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm
musí být pásmo střelby vzdáleno od objektů nejméně 200 m.
(3) Prostor střelnice s provozními a pomocnými objekty včetně palebných
postavení se oplotí nebo jinak zajistí způsobem vyhovujícím místním
podmínkám a opatří výstražnými tabulkami.
(4) Palebná postavení a ohrožený prostor za nimi se oddělí od ostatních
objektů a zařízení střelnice. U střelnice polozakryté pro zkoušení
munice ráže nad 30 mm se toto oddělení provede ochrannou zdí nebo
valem.
(5) Výstřelná se směruje do prostoru s terénními překážkami (kopec,
terénní vlny, výmoly).
(6) Laborační dílny střelnice se oddělí od palebných postavení.
(7) U tunelové střelnice se jednotlivé střelecké linky od sebe oddělí
ochrannou zdí nebo valem, jejichž výška se řídí účelem, pro nějž byla
zbudována.
(8) U dálkových střelnic pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm
je nutné, aby vzájemná vzdálenost nechráněných sousedních palebných
linek byla nejméně 500 m. Tuto vzdálenost lze snížit, jsou-li palebná
postavení chráněna proti tlakovému účinku výstřelu. Délka střelecké
linky se určí součtem největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně
zvětšeného o 10 % a střepinového účinku střely.
(9) Při zkouškách munice a střeliva se světelnou, zápalnou a průbojně
zápalnou střelou se provedou opatření k zabránění vzniku požáru volbou
materiálu dopadiště a vytvoří možnosti efektivního hasebního zásahu.
(10) Šířka střelnice se stanoví podle druhu střelby. Při střelbách pod
elevací do terénu se určí šířka ze součtu možných bočních úchylek a
střepinového účinku střely. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou
stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.
(11) Při přímých střelbách, s dopadovým úhlem do 25, je nutné, aby byl
možný odraz střel eliminován zvolením terénu dopadiště. Pokud nelze
odraz střel zcela vyloučit, určí se šířka střelnice jako součet
čtvrtiny nejvyššího dostřelu nejvýkonnější zbraně a střepinového účinku
zbraně. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé
délce jako boční zajištění.
(12) Při stanovování délky a šířky střelnice určené pro protiletadlovou
střelu se přihlíží k doletu střepin, který může být podle síly větru až
na vzdálenost poloviny výšky rozprasku střely.
(13) Speciální střelnice s nechráněným dopadištěm se umístí v
oddělených prostorech vzdálených od všech objektů, kromě krytů pro
obsluhu, do stran a dozadu nejméně 700 m. U střelnic s chráněným
dopadištěm lze tuto vzdálenost snížit.
ČÁST TŘETÍ
PROVOZ OBJEKTŮ
§ 21
Obecná ustanovení o objektech
(1) Obložení jednotlivých objektů výbušninami se stanoví tak, aby byly
dodrženy bezpečnostní vzdálenosti podle § 5. Obložení se na pracovišti
zřetelně vyznačí.
(2) V objektu lze ponechat mimo směnu jen výbušniny v rozpracovaném
stavu, například vzorky odebrané pro zkoušku, výbušné meziprodukty.
(3) Vzorky výbušnin se označí způsobem předepsaným v provozní
dokumentaci.
§ 22
Udržování pořádku
(1) Při práci s výbušninami v objektu se dbá na to, aby nedošlo k
jejich rozsypání nebo rozlití; dojde-li k tomu, rozsypaná nebo rozlitá
výbušnina se ihned bezpečně odstraní nebo zneškodní.
(2) V objektech smí být jen nezbytně nutné množství hořlaviny potřebné
pro pracovní úkony; tyto jsou uloženy v nádobách na stanoveném místě a
označeny způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.
(3) Při přerušení práce na dobu delší než jednu směnu se každé
pracoviště objektu pečlivě vyčistí, uklidí a prohlédne. Zaměstnanec
odpovědný za pracoviště se osobně přesvědčí, zda jsou vypnuty zdroje
energie určené v provozní dokumentaci. V laboratořích, zkušebnách,
střelnicích a vývojových pracovištích u zkušebních postupů, které si
vyžadují dlouhodobého průběhu, a tam, kde není zabezpečena kontrola po
skončení pracovní doby, se učiní opatření, aby během této doby nemohlo
dojít v případě nepředvídané události k rozšíření požáru.
(4) Dopravní cesty se udržují v řádném a bezpečném stavu.
(5) Prostor do vzdálenosti 8 m od stěn objektů a vnitřní strany
ochranných valů se průběžně zbavují hořlavých porostů a materiálů.
§ 23
Zásady pro práci s výbušninami
(1) Při práci s výbušninami se mohou provádět jen takové práce, které
jsou stanoveny v provozní dokumentaci nebo určeny konkrétními pokyny
danými zaměstnanci jeho nadřízenými.
(2) S výbušninami se může pracovat jen tehdy, je-li na pracovišti nebo
v jeho blízkosti alespoň jeden další zaměstnanec, který v případě
nehody zajistí potřebná opatření.
(3) Při práci s výbušninami se nesmí na pracovišti zdržovat fyzické
osoby, které se nezúčastňují pracovního postupu nebo jimž nebyla
přítomnost povolena.
(4) Zjistí-li se při práci s výbušninami nepravidelnosti a podezřelé
jevy, z nichž se dá usuzovat na nebezpečí výbuchu, nelze dále
pokračovat v práci s výbušninami a ohrožený okruh se opustí.
(5) Před zahájením každé práce s výbušninami v laboratořích,
zkušebnách, vývojových pracovištích a střelnicích se provede kontrola,
zda zkušební zařízení je použitelné k bezpečnému provedení zkoušky.
Jsou-li na zařízení závady, nesmí se na něm pracovat.
Zvláštní ustanovení pro laboratoře, zkušebny a střelnice
§ 24
(1) Výbušniny neprověřených vlastností a výbušniny se sníženou
stabilitou připravené pro výzkumné účely se ukládají mimo pracovní
prostory tak, aby jejich případný rozklad neohrozil zdraví a majetek.
Na pracovištích smí být při práci uchovávány nejméně 2 m od místa
uložení nebo manipulace s ostatními výbušninami.
(2) V laboratořích nesmí být trvale ukládány vzorky výbušnin, s nimiž
se nepracuje.
(3) Výbušniny se zpracovávají a uchovávají na takovém místě, aby
nemohly být ohroženy požárem hořlavin.
(4) Způsob ukládání výbušnin a jejich označení se stanoví v provozní
dokumentaci.
(5) Do obložení laboratoře se nezahrnují roztoky a suspenze výbušnin ve
vodě a v rozpouštědlech, pokud nejsou schopny vybuchovat.
§ 25
(1) Výbušniny vyráběné a zpracovávané v laboratořích se evidují
způsobem stanoveným v provozní dokumentaci.
(2) Ostatní výbušniny, které se ukládají do skladu při laboratoři, se
evidují; evidence se vztahuje na příjem a výdej vzorků od jiných
fyzických a právnických osob.
§ 26
(1) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy bude u východu z laboratoře
instalována sprcha nebo uložena ochranná přikrývka.
(2) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy na vnější straně laboratoře
nad dveřmi je nutné umístit červené světlo, které svítí, jsou-li
prováděny na pracovišti rizikové operace.
(3) Při provozu laboratoře nesmí být dveře laboratoře zamčeny.
(4) Laboratorní stoly pro práce s výbušninami se opatří povrchovou
úpravou umožňující její snadnou omyvatelnost.
(5) Telefon se instaluje na místě snadno dosažitelném, které není
ohroženo výbuchem.
§ 27
(1) Zkušebny se vybaví zkušebním zařízením podle druhu prováděné
zkoušky, popřípadě podle druhu zkoušené výbušniny. Zkoušky se provádějí
na určeném místě.
(2) Před prováděním zkoušek se zajistí přístup k pracovišti střežením,
výstražnými značkami nebo jiným způsobem určeným v provozní
dokumentaci.
(3) Při zkouškách, jejichž charakter ohrožuje obsluhu, se stanoví v
provozní dokumentaci bezpečné vzdálenosti, do nichž se obsluha při
zkoušce uchýlí, nebo se vybudují bezpečné úkryty.
(4) Zkoušky výbušnin smí provádět pouze odborně způsobilí zaměstnanci
určení organizací.
§ 28
(1) Muniční komponenty potřebné pro balistické a funkční zkoušky a
jejich sestavy opatřené iniciátory, trhavinami, bezdýmným prachem,
zažehovačem a pyrotechnickými složemi se uloží v souladu s předpisy o
skladování výbušnin. Zbraně pro balistické zkoušky se skladují v
odděleném prostoru a podle potřeby jsou přisunovány k jednotlivým
zkouškám.
(2) Zbraně určené ke zkouškám se před zahájením zkoušky přezkouší a
případné závady odstraní. Zbraní smí být použito pouze k plnění
stanoveného zkušebního programu. Práce na střelnici se provádějí podle
provozní dokumentace.
(3) Před zahájením střelby se ověří, zda byly zajištěny přístupové
cesty ke střelnici podle provozní dokumentace.
(4) Záchytné tunely pro velkorážovou munici se upraví tak, aby při
střelbě nedošlo k jejich proražení nebo zpětnému odrazu střel. Při
střelbě na pancíře musí být střeliště kryté nebo musí být po dobu
střelby v ohroženém prostoru učiněna opatření zabraňující úrazu
střepinami. Obsluha střeleckých stanovišť je při střelbách v úkrytu.
(5) Obsluha střeleckého stanoviště se chrání před rozletem úlomků v
případě roztržení zbraně při výstřelu a před tlakovým účinkem výstřelu.
Způsob ochrany se stanoví v provozní dokumentaci.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu
v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, při záchraně lidí nebo při
likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena
nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od
ustanovení § 5 odst. 2, 3 a 5, § 6, § 7 odst. 4, 11 až 13, § 8 odst. 3,
§ 15 odst. 2, § 17 odst. 2 a 4, § 18 odst. 5 a 6 a § 20 odst. 2, 4, 5,
8, 10 až 11 a 13 odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za
podmínek jím stanovených na návrh organizace doložený potřebnými
náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím příslušného
obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za
předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(3) Výjimky z technických norem vydané před účinností této vyhlášky
zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.
§ 30
Objekty vybudované a provozované přede dnem účinnosti této vyhlášky se
považují za objekty vybudované a provozované v souladu s touto
vyhláškou.
§ 31
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
v z. JUDr. Ing. Makarius CSc. v. r.
náměstek
Příl.1
TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN
Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do
těchto tříd nebezpečí:
třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je
okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými
úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé
na množství výbušniny,
třída B - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru
vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na
bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí
vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou
vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch,
třída C - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár
vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle
rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným
zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou
jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru.
Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením
vzdušných rázových vln je malé,
třída D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí
pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při
požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou
schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě
vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti,
dolet úlomků je malý.
TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN
------------------------------------------------------------------
Třída a Pořadové
skupina číslo Druh výbušniny
nebezpečí
------------------------------------------------------------------
AI 1 Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra,
tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné
třaskaviny suché nebo s obsahem zvlhčovadla
(např. vody) do 10 %
2 Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující
třaskaviny uvedené podpoř. č. 1 v suchém
stavu
------------------------------------------------------------------
AII 3 Vysokobrizantní kapalné trhaviny
(nitroglycerin, diglykoldinitrát,
nitroglykol apod.)
4 Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované
vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit,
hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich
směsi, výbušné předměty bez kovového obalu,
které je obsahují v suchém stavu, trhací
želatina
5 Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující
trhaviny uvedené pod poř. č. 4
------------------------------------------------------------------
AIII 6 Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit,
hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich
směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné
předměty bez kovového obalu, které je
obsahují v suchém stavu
7 Černý prach ve volném a lisovaném stavu
8 Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické
a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné
rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry
9 Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených
pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je
obsahují (mimo munici)
10 Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem
zvlhčovadla (např. vody) do 20 %, tritol,
trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé
další trinitroaromáty suché nebo s obsahem
zvlhčovadla (např. vody) do 30 % a jejich
směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod
poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového
obalu, které je obsahují
11 Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu
do 10 %
12 Pyrotechnické slože skupiny 11)
13 Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní
třídy A
14 Poloostrá neadjustovaná munice (bez
rozněcovadel), součásti munice obsahující
trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech
druhů a ráží
15 Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující
výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo
munici)
16 Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky,
bleskovice), trhací náplně s rozbuškou,
ostré zapalovače s počinovou náplní
17 Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
------------------------------------------------------------------
AIV 18 Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které
nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8
------------------------------------------------------------------
B 19 Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem
zvlhčovadla (např. vody) nad 10 %
20 m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé
další dinitroaromáty
21 Trinitroresorcin s obsahem zvlhčovadla
(např. vody) nad 20 %, kyselina pikrová
s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 30 %
22 Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže
nad 30 mm
23 Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky,
bez počinové náplně, zápalkové šrouby,
zažehovače apod.
24 Poloostrá neadjustovaná munice (bez
rozněcovadel), části munice obsahující
trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech
druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu
25 Pyrotechnické slože skupiny 21)
26 Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve
slisovaném stavu a výrobky, které je
obsahují
27 Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule,
výbušky apod.
28 Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí
A, které svojí konstrukcí nebo balením
splňují podmínky pro zařazení do třídy
nebezpečí B
------------------------------------------------------------------
C 29 Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
30 Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu
od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody
do 25 %
31 Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné
pláště)
32 Bezdýmné prachy všeho druhu
(nitrocelulózové, nitroglycerinové,
diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo
prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29
33 Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným
změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze
které jsou klasifikovány jako výbušniny
34 Položelatina s obsahem vody nad 25 %
35 Tuhé pohonné hmoty
36 Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm
s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50
g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez
počinové nálože
37 Výbušné předměty obsahující kapalné
lehkovznětlivé směsi
38 Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí
A a B, které svojí konstrukcí nebo balením
splňují podmínky pro zařazení do třídy
nebezpečí C
------------------------------------------------------------------
D 39 Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí
A, B a C, které svojí konstrukcí nebo
balením splňují podmínky pro zařazení do
třídy nebezpečí D
------------------------------------------------------------------
VYSVĚTLIVKY
1) Rozdělení pyrotechnických složí:
Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném
stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu:
a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů,
b) slože zažehovací,
c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s
obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových
prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako
okysličovadel.
Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném
stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za
mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich
hoření):
a) slože osvětlovací,
b) slože světelné,
c) slože stopovkové apod.
Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného
rozkladu:
a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,
b) termitové slože,
c) slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože).
2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na
základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru
technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v
detonaci.
Příl.2
TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh výroby AI AII AIII AIV B C D
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty výroby Objekty výroby
třaskavin a úpravy a úpravy
a třaskavých třaskavin třaskavin
složí a třaskavých a třaskavých
složí suchou složí
cestou nebo mokrou cestou
s obsahem s obsahem
zvlhčovadla zvlhčovadla
(např. vody, nad 10 %.
etanolu, Zneškodňování
butylacetátu) odpadních vod
do 10 % z výroben a
úpraven
třaskavin a
třaskavých
složí chemicky
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty Objekty Objekty
kapalných nitrace, nitrace, sedimentace
dusičných separace, praní a a čištění
esterů, praní a stabilizace, odpad. vod,
pentritu, stabilizace, kde tyto odlučování,
hexogenu sušení, pochody sedimentace,
apod. prosévání, probíhají stabilizace
balení, v emulzi a denitrace
flegmatizace odpadních
kyselin
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Všechny Výroba Zpracování
černého operace dvojné a laborace
prachu výroby směsi černého
a jeho černého na bázi prachu
zpracování prachu ledek-uhlí, za mokra
ledek-síra,
zpracování
a laborace
černého
prachu
za sucha
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba a Příprava Všechny operace Objekty pro
zpracování trhací výroby (mísení, přípravu
trhavin želatiny náložkování, vsádky
plastických, balení apod.) dinitrolátek
poloplastických (tavení, čerpání,
a sypkých s vážení)
výbušninami
skupin AII
a AIII
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba trhavin Mísení,
DAP a emulsních náložkování,
trhavin balení
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Sušení, úprava Odkyselňování,
nitrocelulózy a balení autoklávování,
nitrocelulózy odvodnění
do 10 % vlhkosti nitrocelulózy
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Sušení, Strojní Lisování, Výroba
bezdýmných homogenizace, plnění řezání, sférických
prachů a prosévání, bezdýmných předsoušení, prachů
tuhých balení prachů do sušení, (zelené
pohonných bezdýmných nábojnic homogenizace zrno)
hmot (TPH) prachů s a balení
délkou bezdýmných
předdetonační prachů
zóny (DPZ) bez DPZ a
bezdýmných
prachů s DPZ
v objektech,
kde jsou
učiněna
opatření
k zamezení
detonace.
Výroba
položelatiny.
Sušení,
homogenizace
a balení
sférických
prachů
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty pro Objekty pro Příprava
pyrotechnických mísení výrobu a oxidovadel
složí za sucha, zpracování a kovových
skupiny 1 sušení, pyrotechnických prášků pro
temperování, složí skupiny 1 pyrotechnické
skladování za mokra. slože
pyrotechnických Příprava skupiny 1
složí skupiny 1 chlorečnanů
(mletí, sušení,
prosévání)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba munice Laborace a Výroba a Laborace
s trhavinovou sestava kompletace předehřáté
náplní třídy A ostré munice náplní trhaviny (do
s výbušnou bezdýmného hmotnosti
náplní. prachu, 200 g)
Příprava kompletace
trhavin a nábojek,
trhavinových sestava
směsí AIII a zápalkových
jejich šroubů,
zpracování zapalovačů
(litím, a rozněcovačů.
šnekováním, Povrchová
lisováním úprava
apod.). munice
Sestava (stříkání
munič. dílů apod.).
(ostření Balení
zapalovačů,
šroubování
zapalovačů
a zápalkových
šroubů apod.).
Delaborace
munice
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty Laborace
rozněcovadel pro sestavu zápalek
(zápalek, rozbušek, a rozbušek do
roznětek, lisování mechanických
rozbušek, a čištění dílů bez
bleskovice), rozbušek, výbušné
trhacích náplní čištění náplně.
s rozbuškou, zápalek, Zkušebny
ostrých ostření iniciátorů
zapalovačů zapalovačů,
s počinovou sestava trhací
náplní náplně s
rozbuškou,
výroba
bleskovice
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba a Objekty Lisovny Výroba
zpracování pro mísení pyrotechnických pyrotechnic-
pyrotechnických za sucha, složí skupiny 2, kých složí
složí skupiny 2 sušení a objekty pro za mokra,
temperování, sestavu příprava
skladování pyrotechnických oxidovadel
pyrotechnických a ostatních a kovových
složí výrobků prášků
obsahujících skupiny 2
pyrotechnické
slože
skupin 1 a 2
(ohňostroje,
signální
rakety apod.)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Svařování Výroba a
pyrotechnických plastových kompletace
výrobků, výrobků pyrotechnických
výbušek apod. ultrazvukem výrobků
s náplní AIII obsahujících
slože skupin
1 a 2.
Ohňostroje,
signální
pyrotechnické
prostředky
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba nábojů Plnění nábojek
s nevýbušnou a kompletace
střelou do ráže nábojů
30 mm s výmetnou
náplní
o hmotnosti
větší než 50 g
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě
provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru
technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti
výbušnin v objektu.
Příl.3
URČENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ
(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce
S = k . (M)n,
kde S je bezpečností vzdálenost (m),
k je koeficient volený podle charakteru a stavebního
provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození
a stavebního provedení ohrožujícího objektu,
M je obložení (kg),
n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího
objektu.
(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A,
kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt
třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této
přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro
obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se
použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného
rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho
významu, charakteru, terénu apod.
(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů
třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a výrobních objektů třídy
nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této
přílohy.
(4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují
od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí,
trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:
a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,
b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.
Hodnoty koeficientu kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy.
(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou
předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro
silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území
provozovny nejméně 275 m.
(6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je
okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:
a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského
provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m,
b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost
25 až 90 m,
c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s
výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,
d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle
základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší
bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,
e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost
stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n =
1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.
(7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou
předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice
ráže nad 60 mm, se stanoví takto:
a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského
provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m,
b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost
25 až 135 m,
c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s
výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,
d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle
základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší
bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,
e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost
stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n =
1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.
(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z
jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a
ohroženého objektu.
(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se
použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této
přílohy.
(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg,
bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.
(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením
100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m,
pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25
m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní
vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví.
(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg,
bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.
(13) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných
výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:
a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se
počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami,
stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,
c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se
tento objekt za ovalovaný,
d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za
objekt s jedním valem,
e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z
nich považuje za ovalovaný objekt.
(14) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma objekty se
stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se
větší z nich.
Tabulka č. 1
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností
od objektů třídy nebezpečí A
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečnostní Ohrožený Stupeň poškození objektu n
pásmo objekt 1/2 1/3
k
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 Sklady výbušnin Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu,úplné 1,5 0,5
a výrobní objekty rozrušení budov až až
tříd nebezpečí B, 2,5 8
C a D, objekty
malé důležitosti
bez trvalé obsluhy,
laboratoře,
zkušebny a
střelnice
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2 Objekty bez Poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních více více
nebezpečí výbuchu, dřevěných příček než než
správní, sociální, 8 2,5
energetické a jiné až až
stavby, kde se 4,5 15
nevyrábějí a
nezpracovávají
výbušniny
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3 Jednotlivé budovy Lehká poškození staveb, větší rozsah zničeníoken více více
mimo území než než
provozovny, 4,5 15
silnice, železnice až až
6 22
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4 Obce bez souvislé Částečné poškození zasklených oken více více
výškové zástavby než než
6 22
až až
17 60
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5 Sídliště s Náhodné poškození zasklených oken více více
výškovou zástavbou, než než
nemocnice, 17 60
významné kulturní
památky, stavby
s vysokou
koncentrací osob,
např. velká
obchodní střediska
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností
výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů a výrobních objektů třídy
nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ohrožený objekt
--------------------------------------------------------------------------------
Ohrožující objekt Třída a skupina nebezpečí
--------------------------------------------------------------------------------
-----------------------
Obložení Stavební n AI AII AIII AIV
provedení --------------------------------------------------------------------------------
bez valu s valem bez valu s valem bez valu s valem bez valu s valem
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
M bez valu
menší 1/2 6,0 2,4 4,0 1,6 3,0 1,2 2,0 0,8
než ---------- --------------------------------------------------------------------------------
2000 s valem 2,4 1,2 1,6 0,8 1,2 0,6 0,8 0,4
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
M větší bez valu
nebo 21 8,5 14 5,7 11 4 6,0 2,5
rovná se -------- 1/3 --------------------------------------------------------------------------------
2000 s valem 8,5 4,3 5,7 2,8 4 2 2,5 1,3
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3
Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin
při výpočtu bezpečnostních vzdáleností
-----------------------------------------------------------------------------
výbušnina kekv
-----------------------------------------------------------------------------
Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně
bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach 0,5
-----------------------------------------------------------------------------
Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie 0,65
-----------------------------------------------------------------------------
Protiprachové důlně bezpečné trhaviny 0,8
-----------------------------------------------------------------------------
Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich
směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi 1,2
-----------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností
od objektů třídy nebezpečí C
-----------------------------------------------------------------------------------
Bezpečnostní
pásmo Ohrožený objekt k
1 Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty
výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty
malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře,
zkušebny a střelnice 1 až 3,5
-----------------------------------------------------------------------------------
2 Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchu více než
3,5 až4,5
-----------------------------------------------------------------------------------
3 Správní, sociální, energetické a jiné objekty
nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice,
železnice1) více než
4,5 až6,5
-----------------------------------------------------------------------------------
4 Obytné budovy mimo území provozovny2) více než
6,5
-----------------------------------------------------------------------------------
VYSVĚTLIVKY
1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.
2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.
1) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví
požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné
způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.
2) Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.
3) § 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o
pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi.
4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve
znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.
