Advanced Search

o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpeč. složek


Published: 2007
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507583/o-stavu-pro-studium-totalitnch-reim-a-o-archivu-bezpe.-sloek.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
181/2007 Sb.



ZÁKON



ze dne 8. června 2007



o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních

složek a o změně některých zákonů



Změna: 160/2008 Sb.



Změna: 167/2012 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Preambule



Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.



Parlament České republiky, vědom si povinnosti vyrovnat se s následky

totalitních a autoritativních režimů 20. století, vyjadřuje vůli

zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených

na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938 - 1945 a

1948 - 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy

demokratického státu.



Poznání historických pramenů a dalších svědectví o uvedených režimech a

událostech k nim vedoucích umožňuje lépe pochopit důsledky

systematického ničení tradičních hodnot evropské civilizace, vědomého

porušování lidských práv a svobod, morálního a hospodářského úpadku

provázeného justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných

názorů, nahrazení fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením,

destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužívání výchovy,

vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a

bezohledného ničení přírody. Vzdělání občanů o těchto tématech přispívá

k upevňování demokratických tradic a rozvoje občanské společnosti,

současně napomáhá naplňování ideálů spravedlnosti, popsání zločinů a

pojmenování jejich organizátorů a vykonavatelů.



Parlament České republiky při vědomí



- zachování paměti o ohromném množství obětí, ztrát a škod, které

utrpěl český národ a další národy na území České republiky v dobách

totalitních diktatur,



- vlastenecké tradice společenského odporu proti okupaci a projevům

totalitarismu, které byly projevem občanů v boji za svobodu a

demokracii, při obraně lidských práv a lidské důstojnosti,



- povinnosti stíhat zločiny proti míru, lidskosti a válečné zločiny,



- povinnosti státu učinit zadost všem, kteří byli poškozeni státem,

jenž porušoval lidská práva, mezinárodní právo i vlastní zákony a



- povinnosti státu v maximální míře zpřístupnit utajovanou činnost

bezpečnostních složek totalitních a autoritativních režimů jako výraz

svého přesvědčení, že žádné protiprávní konání totalitního či

autoritativního režimu proti občanům nemůže být chráněné tajemstvím ani

nesmí být zapomenuto, se usnesl na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Tento zákon upravuje zřízení a činnost Ústavu pro studium totalitních

režimů (dále jen "Ústav") a Archivu bezpečnostních složek (dále jen

"Archiv"), požadavky na zaměstnance Ústavu a Archivu a podmínky předání

dokumentů z období komunistické totalitní moci Archivu.



§ 2



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) dobou nesvobody období od 30. září 1938 do 4. května 1945^1),



b) obdobím komunistické totalitní moci úsek československých dějin od

25. února 1948 do 29. prosince 1989 a dále doba tomuto časovému úseku

předcházející, v níž probíhaly děje týkající se příprav k totalitnímu

uchopení moci Komunistickou stranou Československa,



c) bezpečnostní složkou Federální ministerstvo vnitra, Ministerstvo

vnitra České socialistické republiky s výjimkou útvarů vykonávajících

výhradně civilně-správní činnost, Sbor národní bezpečnosti s výjimkou

útvarů vykonávajících funkce státních archivů, Sbor nápravné výchovy,

Pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, zpravodajská správa

Generálního štábu Československé lidové armády, odbor vnitřní ochrany

Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické

republiky a jejich předchůdci v období komunistické totalitní moci.



HLAVA II



ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ



§ 3



(1) Zřizuje se Ústav se sídlem v Praze.



(2) Ústav je organizační složkou státu, do jejíž činnosti lze zasahovat

pouze na základě zákona.



(3) Ústav je účetní jednotkou. Činnost Ústavu je hrazena ze samostatné

kapitoly státního rozpočtu.



§ 4



Ústav



a) zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické

totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů

státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost

Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací

založených na její ideologii,



b) analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období

komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních

osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,



c) získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době

nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti

bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,



d) převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické

podoby,



e) dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,



f) poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje

informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o

činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy,

semináře, odborné konference a diskuse,



g) spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími

institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných

otázkách,



h) spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají

obdobné zaměření.



§ 5



(1) Ústav je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro

plnění úkolů Ústavu.



(2) Státní orgány, organizační složky státu, orgány územní samosprávy,

státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních

samosprávných celků, jakož i jimi spravované archivy, které mají v

držení dokumenty a archiválie z doby nesvobody a období komunistické

totalitní moci vztahující se k úkolům Ústavu, jsou povinny bez

zbytečného odkladu poskytnout Ústavu bezplatně potřebnou součinnost.

Ústav je oprávněn na vlastní náklady pořizovat kopie uvedených

dokumentů a archiválií.



§ 6



Orgány Ústavu jsou Rada Ústavu (dále jen "Rada") a ředitel Ústavu (dále

jen "ředitel").



§ 7



(1) Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů

volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky (dále jen

"Senát").



(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Senátu Poslanecká

sněmovna, prezident republiky a občanská sdružení nebo jiné právnické

osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví,

výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení

sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti

komunismu nebo bývalé politické vězně (dále jen "sdružení").



(3) Z navržených kandidátů zvolí Senát dva členy Rady z kandidátů

navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena Rady z kandidátů

navržených prezidentem republiky a čtyři členy Rady z kandidátů

navržených sdruženími.



(4) Členové Rady jsou voleni na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být

zvolen více než dvakrát za sebou.



(5) Členem Rady může být zvolena fyzická osoba, která je způsobilá k

právním úkonům a je spolehlivá a bezúhonná.



(6) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České

republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce,

člena Nejvyššího kontrolního úřadu a člena bankovní rady České národní

banky. Členství v Radě je neslučitelné s členstvím v politické straně

nebo v politickém hnutí.



(7) Členství v Radě zaniká



a) uplynutím funkčního období člena Rady,



b) dnem následujícím po dni doručení písemného prohlášení člena Rady o

vzdání se funkce předsedovi Senátu,



c) úmrtím člena Rady,



d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady zbaven

způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k

právním úkonům omezena,



e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro

úmyslný trestný čin,



f) dnem následujícím po dni přijetí usnesení Senátu o odvolání člena

Rady.



(8) Senát odvolá člena Rady,



a) který přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce,



b) vyšlo-li najevo, že čestné prohlášení člena Rady o jeho

spolehlivosti bylo nepravdivé.



(9) Senát může odvolat člena Rady, nevykonává-li po dobu delší než šest

měsíců svoji funkci.



§ 8



Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu a odvolává je z

funkce. Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v době jeho

nepřítomnosti její místopředseda. K platnosti usnesení Rady je třeba

souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Rada přijme jednací

řád, ve kterém stanoví podrobná pravidla svého jednání.



§ 9



(1) Do působnosti Rady náleží



a) stanovit metody pro naplňování úkolů Ústavu,



b) jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost,



c) schvalovat organizační řád Ústavu a další vnitřní předpisy Ústavu,



d) schvalovat roční plán činnosti Ústavu,



e) zřizovat vědeckou radu jako odborný poradní orgán ředitele pro

badatelskou činnost Ústavu a na návrh ředitele jmenovat její členy a

schvalovat její jednací řád,



f) schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu,



g) schvalovat výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k

projednání Senátu,



h) rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Ústavu,



i) sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a

archiváliím uloženým v Archivu a výsledky předkládat jednou ročně k

projednání Senátu.



(2) Rada je oprávněna požádat vládu ve výjimečných případech o

diplomatickou podporu při získávání přístupu k důležitým dokumentům

uchovávaným v archivech cizích států, které se týkají zaměření Ústavu.



§ 10



Členství v Radě je veřejnou funkcí2). Členové Rady jsou odměňováni

podle zvláštního právního předpisu^3).



§ 11



(1) V čele Ústavu stojí ředitel. Řediteli přísluší



a) zajišťovat zpracování podkladů pro všechny záležitosti, jež jsou v

působnosti Rady, předkládat tyto záležitosti k projednání a rozhodnutí

Radě a vykonávat rozhodnutí Rady,



b) účastnit se jednání Rady; je oprávněn požádat předsedu Rady o

svolání jejího zasedání s návrhem pořadu jednání,



c) po projednání s Radou jmenovat a odvolávat ředitele Archivu.



(2) Předpokladem pro výkon funkce ředitele je jeho spolehlivost,

bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním

programu.



HLAVA III



ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK



§ 12



(1) Zřizuje se Archiv se sídlem v Praze.



(2) Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem.



(3) V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po

projednání s Radou ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí

zákonem o státní službě. Ředitel se považuje za služební orgán ředitele

Archivu a je oprávněn dávat řediteli Archivu příkazy k výkonu státní

služby podle zákona o státní službě.



(4) Předpokladem pro výkon funkce ředitele Archivu je jeho

spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v

magisterském studijním programu archivního nebo historického směru nebo

v příslušném speciálním oboru.



(5) Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly

Ústavu.



§ 13



(1) Archiv



a) zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se

bezpečnostních složek podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých

činností bývalé Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a

spisové službě,



b) zabezpečuje přístup k dokumentům a archiváliím náležejícím do jeho

péče a poskytuje nezbytnou pomoc a informace státním orgánům příslušným

k bezpečnostnímu řízení, popřípadě k šetření podle zákona o ochraně

utajovaných informací, zpravodajským službám České republiky k plnění

jejich úkolů a orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního

řízení,



c) kontroluje výkon spisové služby u Ústavu,



d) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u Ústavu a u držitelů

dokumentů vzniklých z činnosti bezpečnostních složek v období

komunistické totalitní moci, pokud jde o tyto dokumenty,



e) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů

nabídnutých Ústavu nebo Archivu darem nebo ke koupi,



f) rozhoduje o námitkách proti protokolu podaných původcem nebo

vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií,



g) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do

archiválií nebo pořizování výpisů, opisů , kopií archiválií v analogové

podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho

péče,



h) ukládá sankce za správní delikty ukladatelů archiválií v Archivu

podle zákona o archivnictví a spisové službě,



i) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče dokumenty pro

potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů

územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z

nich opisy, kopie nebo repliky,



j) umožňuje za podmínek stanovených zákonem o archivnictví a spisové

službě nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče,



k) vede příslušnou evidenci archiválií,



l) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv.



(2) Archiv na úseku péče o archiválie



a) pečuje o archiválie bezpečnostních složek z období komunistické

totalitní moci, archiválie a dokumenty převzaté od subjektů, které je

spravovaly přede dnem předání Archivu podle § 14 odst. 1, archiválie a

dokumenty získané darem nebo koupí a dokumenty a archiválie vzniklé z

činnosti vlastní,



b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově

archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,



c) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a

národních kulturních památek, pokud jsou umu svěřeny do péče,



d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou Ministerstvem vnitra,



e) spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými,

kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností

v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném,

hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,



f) provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví,

pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů,



g) zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu

spisové služby,



h) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a

výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a

historie,



i) zajišťuje ve spolupráci s Národním archivem konzervaci a

restaurování archiválií,



j) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií

organizovaných Ministerstvem vnitra.



(3) Archiv je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro

plnění svých úkolů.



§ 14



(1) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany včetně Vojenského

zpravodajství, Ministerstvo spravedlnosti, Bezpečnostní informační

služba a Úřad pro zahraniční styky a informace předají Archivu k

prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení

tohoto zákona evidenční a registrační pomůcky, archivní fondy, včetně

agenturních, operativních, vyšetřovacích a kádrových svazků nebo spisů,

archivní sbírky i jednotlivé archiválie a dokumenty vzniklé činností

bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa a organizací

Národní fronty působících v těchto složkách v období od 4. dubna 1945

do 15. února 1990, které jsou v jejich držení. Ministerstvo vnitra

předá rovněž archiválie vzniklé po 1. lednu 1990 týkající se činností

souvisejících se správou archiválií bezpečnostních složek.



(2) Odstavec 1 se nevztahuje na dokumenty a archiválie vzniklé z

činnosti bezpečnostních složek, které obsahují utajované informace a

orgán uvedený v odstavci 1 je nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů.

Dokumenty a archiválie uvedené ve větě první předá orgán uvedený v

odstavci 1 Archivu neprodleně po zrušení stupně utajení.



(3) Archiválie podle odstavce 1 musí být zaevidovány v evidenci

Národního archivního dědictví, a to nejpozději do pěti let ode dne

účinnosti tohoto zákona.



§ 15



Archiv může odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií, opisů

a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud obsahují

informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných

ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O odvolání

proti rozhodnutí o odepření rozhoduje ředitel Archivu



§ 16



(1) Archiv je na vyžádání Rady povinen předkládat jí zprávy a

poskytovat vysvětlení umožňující jí sledovat a vyhodnocovat zabezpečení

přístupu k dokumentům a archiváliím a nahlížení do archiválií uložených

v Archivu. Rada je oprávněna seznamovat se s případy odepření nahlížení

do archiválií Archivem podle § 15; přitom je Archiv povinen poskytnout

Radě potřebnou součinnost.



(2) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o informacích tvořících

obsah archiválie, u které Archiv odepřel nahlížení, a to i po skončení

členství v Radě. O zproštění mlčenlivosti člena Rady rozhoduje v těchto

případech Senát.



§ 17



Dnem 1. ledna 2030 se Archiv stává součástí Národního archivu.



HLAVA IV



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 18



Vedoucím zaměstnancem Ústavu přímo podřízeným řediteli a vedoucím

zaměstnancem Archivu přímo podřízeným řediteli Archivu se může stát

pouze osoba spolehlivá a bezúhonná. U ostatních zaměstnanců Ústavu a

Archivu se vyžaduje splnění předpokladů pro výkon funkce ve státních

orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon

funkce ve státních orgánech^4).



§ 19



Spolehlivost a bezúhonnost



(1) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době

od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl



a) členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo

Komunistické strany Slovenska,



b) absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních a vojenských a

školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou

Varšavské smlouvy^5),



c) příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek anebo

evidovaným spolupracovníkem bezpečnostních složek s výjimkou základní

nebo náhradní vojenské činné služby,



d) příslušníkem nebo spolupracovníkem cizí zpravodajské služby státu,

který byl smluvní stranou Varšavské smlouvy^5).



(2) Za bezúhonného nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo

byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení

nebylo zahlazeno anebo pokud se na něj z jiného důvodu hledí, jako by

nebyl odsouzen.



(3) Skutečnosti podmiňující spolehlivost podle odstavce 1 písm. a), b)

a d) se dokládají čestným prohlášením. Skutečnosti podle odstavce 1

písm. c) se dokládají osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra podle

zvláštního zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon

funkcí ve státních orgánech^4) a skutečnosti podle odstavce 1 písm. c),

které se osvědčením neosvědčují, se dokládají čestným prohlášením.

Spolehlivost neprokazují osoby narozené po 1. prosinci 1971. Podmínka

bezúhonnosti podle odstavce 2 se dokládá výpisem z evidence Rejstříku

trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.



HLAVA V



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



§ 20



Do doby jmenování ředitele Archivu podle § 12 odst. 3 vykonává tuto

funkci prozatímní ředitel, kterého jmenuje ke dni účinnosti tohoto

zákona ministr vnitra; prozatímní ředitel musí splňovat podmínky pro

výkon funkce ředitele Ústavu podle § 12 odst. 4.



§ 21



(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České

republiky zařazených k výkonu práce v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu

obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvu spravedlnosti,

Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace

a Policii České republiky-Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů

komunismu přechází k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce

následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona na Archiv, pokud tito

zaměstnanci vykonávají činnosti, které ode dne účinnosti tohoto zákona

vykonává Archiv, a pokud splňují podmínky podle § 18.



(2) Správní řízení týkající se zpřístupnění dokumentů předaných Archivu

vedená podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé

Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a spisové službě

zahájená Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany včetně Vojenského

zpravodajství, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační

službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace před prvním dnem

sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto

zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí Archiv.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé Státní

bezpečnosti



§ 22



Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé

Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb. a zákona č.

342/2006 Sb., se mění takto:



1. V § 2 se odstavce 2 až 8 zrušují a zároveň se zrušuje označení

odstavce 1.



2. V § 3 písm. a) se slova "(dále jen "ministerstvo")" zrušují.



3. V § 3 písm. i) se za dosavadní text vkládají slova "v případě Hlavní

správy rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa) se za osobu

evidovanou dále považuje osoba, o které byl v uvedeném období evidován

svazek v kategoriích ideový spolupracovník, důvěrník a důvěrný styk".



4. V nadpisu nad § 4 se slova "v působnosti Ministerstva vnitra"

zrušují.



5. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "Ministerstvo je

povinno" nahrazují slovy "Archiv bezpečnostních složek (dále jen

"Archiv") je povinen" a slova "občana České republiky, který" se

nahrazují slovy " , která".



6. V § 4 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova "nejde-li o cizince,"

zrušují.



7. V § 4 odst. 2 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".



8. V § 5 úvodní části ustanovení se slova "Ministerstvo je dále

povinno" nahrazují slovy "Archiv je dále povinen".



9. V § 5 písm. d) se slovo "ministerstvem" nahrazuje slovem "Archivem".



10. V § 6 se nadpis zrušuje.



11. V § 6 odst. 1 se slovo "povinno" nahrazuje slovy "Archiv povinen

sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované

dokumenty vzniklé z činnosti".



12. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova "Ministerstvo obrany sdělit

informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty

vzniklé z činnosti" zrušují.



13. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova "Ministerstvo spravedlnosti sdělit

informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty

vzniklé z činnosti" zrušují.



14. V § 6 se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.



15. V § 6 odstavec 2 zní:



"(2) Na postup při zpřístupnění dokumentů uvedených v odstavci 1 se

vztahují obdobně příslušná ustanovení o zpřístupnění dokumentů Statní

bezpečnosti.".



16. V § 7 odst. 1 se slova "Ministerstvo a Ministerstvo obrany vydají"

nahrazují slovy "Archiv vydává".



17. V § 7 odst. 2 se slova "Ministerstvo spravedlnosti vydá" nahrazují

slovy "Archiv vydává".



18. V § 7 odst. 3 se slova "Ministerstvo a Ministerstvo obrany průběžně

vydávají" nahrazují slovy "Archiv průběžně vydává".



19. V § 8 odst. 1 se slova "podle § 4 a 5" nahrazují slovy "podle § 4

až 6" a slovo "ministerstvu" se nahrazuje slovem "Archivu".



20. V § 8 odst. 2 písm. c) se slovo "ministerstvem" nahrazuje slovem

"Archivem".



21. V § 9 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".



22. V § 10 odst. 1 se slovo "ministerstvem" nahrazuje slovem

"Archivem".



23. V § 10 odst. 2 se slova "ministerstvo sdělilo" nahrazují slovy

"Archiv sdělil".



24. V § 10 odst. 3 se slova "orgán Poslanecké sněmovny" nahrazují slovy

"Rada Ústavu pro studium totalitních režimů".



25. V § 10a odst. 1 se slovo "Ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".



26. V § 10a odst. 2 se slovo "ministerstvu" nahrazuje slovem "Archivu"

a slova "ministerstvo povinno" se nahrazují slovy "Archiv povinen".



27. V § 10b se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".



28. V § 10c odst. 1 se slovo "Ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".



29. V § 10c odst. 2 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".



30. V § 10d odst. 1 a 2 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem

"Archiv".



31. V § 10d odst. 3 se slova "Ministerstvo není povinno" nahrazují

slovy "Archiv není povinen".



32. V § 10d odst. 4 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".



33. § 11 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.



34. V § 12 se slova " , s výjimkou postupu podle § 11 tohoto zákona"

zrušují.



§ 23



Přechodné ustanovení



Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Archiv bezpečnostních

složek práva a povinnosti správce informačních systémů dokumentů

provozovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a

Ministerstvem spravedlnosti podle § 10d a § 6 odst. 2 zákona č.

140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní

bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o archivnictví a spisové službě



§ 24



Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005

Sb. a zákona č. 112/2006 Sb., se mění takto:



1. V § 18 odst. 3, § 28 odst. 4 a 5, § 32 odst. 5, § 43 písm. b), § 61

odst. 1, § 62 odst. 1 a v § 75 odst. 5 a 6 se za slova "Národní archiv"

vkládají slova " , Archiv bezpečnostních složek".



2. V § 25 odst. 1 písm. b), § 44 písm. q), § 73 odst. 1 písm. c) a n) a

v § 74 písm. d) a n) se za slova "Národnímu archivu" vkládají slova " ,

Archivu bezpečnostních složek".



3. V § 28 odst. 2 a 3, § 31 odst. 3, § 32 odst. 1 písm. b), odst. 3 a

4, § 44 písm. c), d) a e) a v § 72 odst. 1 se za slova "Národního

archivu" vkládají slova " , Archivu bezpečnostních složek".



4. V § 31 odst. 1 se slova "nebo Národního archivu" nahrazují slovy " ,

Archivu bezpečnostních složek nebo Národního archivu".



5. V § 32 odst. 5 se za slova "Národním archivu" vkládají slova " ,

Archivu bezpečnostních složek".



6. V § 37 odst. 6 se slova "bývalé Státní bezpečnosti" nahrazují slovy

"bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních

režimů a o Archivu bezpečnostních složek".



7. V § 42 odst. 2 se za písmeno a) vkládá písmeno b), které zní:



"b) Archiv bezpečnostních složek,".



Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).



8. V § 46 odst. 1 písm. m) se slova "Národní archiv" nahrazují slovy

"Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv".



9. V § 46 odst. 2 písm. a) se za slova "České republiky" vkládají slova

"s výjimkou těch, o něž pečuje Archiv bezpečnostních složek,".



10. V § 71 odst. 1 písm. a) se za bod 1 vkládá bod 2, který zní:



"2. Archivu bezpečnostních složek,".



Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 3 a 4.



11. V 71 odst. 1 písm. c) se na konci textu bodu 5 tečka nahrazuje

čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:



"d) Archiv bezpečnostních složek u Ústavu pro studium totalitních

režimů.".



12. V § 85 odst. 2 ve větě třetí se slovo "Podrobnosti" nahrazuje slovy

"Další podrobnosti".



13. V příloze č. 2 bodě 1 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou

a doplňuje se písmeno q), které zní:



"q) dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek v období

komunistického totalitního režimu.".



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce

představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a

poslanců Evropského parlamentu



§ 25



Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s

výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996

Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001

Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003

Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004

Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005

Sb., zákona č. 388/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se mění takto:



1. V § 1 písm. f) se za slova "televizní vysílání" vkládají slova " ,

člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních

režimů".



2. V části druhé se za hlavu sedmou vkládá hlava osmá, která zní:



"HLAVA OSMÁ



NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY ÚSTAVU PRO STUDIUM

TOTALITNÍCH REŽIMŮ



Plat



§ 27c



Členu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z

platové základny platovým koeficientem ve výši 0,44.



§ 27d



Místopředsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat

určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48.



§ 27e



Předsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat

určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51."”.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti



§ 26



V § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,

zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,

zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb.,

zákona č. 359/ /2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005

Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se v bodu 8 za

slova "členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání," vkládají

slova "členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,".



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů



§ 27



V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a

o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.

18/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.

362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č.

85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.

168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se v

bodu 9 za slova "členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,"

vkládají slova "členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,".



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o důchodovém pojištění



§ 28



V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,

ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č.

18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č.

362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č.

436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č.

109/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se za slova "členové Rady pro

rozhlasové a televizní vysílání," vkládají slova "členové Rady Ústavu

pro studium totalitních režimů,".



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o nemocenském pojištění



§ 29



Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č.

585/2006 Sb., se mění takto:



1. V § 5 písm. a) se v bodu 10 za slova "členové Rady pro rozhlasové a

televizní vysílání," vkládají slova "členové Rady Ústavu pro studium

totalitních režimů,".



2. V § 92 odst. 2 písm. k) se za slova "Úřad Rady pro rozhlasové a

televizní vysílání" vkládají slova " , členů Rady Ústavu pro studium

totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů".



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení



§ 30



Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.

160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.

306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č.

356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.

29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č.

116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.

263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č.

53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č.

359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.

168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.

413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.

81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.

161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č.

267/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb.,

se mění takto:



1. V § 36 se na konci písmene za) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno zb), které zní:



"zb) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium

totalitních režimů.".



2. V § 38 odst. 1 se slova "y) a z)" nahrazují slovy "y) až zb)".



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o zaměstnanosti



§ 31



V § 25 odst. 1 písm. o) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se za

slova "členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání," vkládají slova

"členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nebo členem Rady

Českého telekomunikačního úřadu,".



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákoníku práce



§ 32



Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,

se mění takto:



1. V § 124 odst. 3 se ve sloupci "Stupeň řízení" v řádku "4. stupeň

řízení" za slovy "Veřejného ochránce práv" slovo "a" nahrazuje čárkou a

na konci textu se doplňují slova "a ředitel Ústavu pro studium

totalitních režimů".



2. V § 303 odst. 1 písm. b) se za bod 14 vkládá nový bod 15, který zní:



"15. Ústavu pro studium totalitních režimů,".



Dosavadní bod 15 se označuje jako bod 16.



ČÁST DVANÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 33



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce

následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 13 odst. 1

písm. a) a b) a části druhé, které nabývají účinnosti prvním dnem

sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.



Vlček v. r.



Klaus v. r.



Topolánek v. r.



1) Čl. 1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 11/1945 Úř.

věst. čsl. (příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb.), o obnovení právního

pořádku.



Vládní nařízení č. 31/1945 Sb., jímž se stanoví konec doby nesvobody

pro obor předpisů o obnovení právního pořádku.



3) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s

výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.



4) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady

pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a

Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,

ve znění pozdějších předpisů.



5) Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou

lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou

republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou

republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských

socialistických republik a Československou republikou, sjednaná ve

Varšavě dne 14. května 1955 a publikovaná pod č. 45/1955 Sb.