181/2007 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. června 2007
o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních
složek a o změně některých zákonů
Změna: 160/2008 Sb.
Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Preambule
Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.
Parlament České republiky, vědom si povinnosti vyrovnat se s následky
totalitních a autoritativních režimů 20. století, vyjadřuje vůli
zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených
na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938 - 1945 a
1948 - 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy
demokratického státu.
Poznání historických pramenů a dalších svědectví o uvedených režimech a
událostech k nim vedoucích umožňuje lépe pochopit důsledky
systematického ničení tradičních hodnot evropské civilizace, vědomého
porušování lidských práv a svobod, morálního a hospodářského úpadku
provázeného justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných
názorů, nahrazení fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením,
destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužívání výchovy,
vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a
bezohledného ničení přírody. Vzdělání občanů o těchto tématech přispívá
k upevňování demokratických tradic a rozvoje občanské společnosti,
současně napomáhá naplňování ideálů spravedlnosti, popsání zločinů a
pojmenování jejich organizátorů a vykonavatelů.
Parlament České republiky při vědomí
- zachování paměti o ohromném množství obětí, ztrát a škod, které
utrpěl český národ a další národy na území České republiky v dobách
totalitních diktatur,
- vlastenecké tradice společenského odporu proti okupaci a projevům
totalitarismu, které byly projevem občanů v boji za svobodu a
demokracii, při obraně lidských práv a lidské důstojnosti,
- povinnosti stíhat zločiny proti míru, lidskosti a válečné zločiny,
- povinnosti státu učinit zadost všem, kteří byli poškozeni státem,
jenž porušoval lidská práva, mezinárodní právo i vlastní zákony a
- povinnosti státu v maximální míře zpřístupnit utajovanou činnost
bezpečnostních složek totalitních a autoritativních režimů jako výraz
svého přesvědčení, že žádné protiprávní konání totalitního či
autoritativního režimu proti občanům nemůže být chráněné tajemstvím ani
nesmí být zapomenuto, se usnesl na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje zřízení a činnost Ústavu pro studium totalitních
režimů (dále jen "Ústav") a Archivu bezpečnostních složek (dále jen
"Archiv"), požadavky na zaměstnance Ústavu a Archivu a podmínky předání
dokumentů z období komunistické totalitní moci Archivu.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dobou nesvobody období od 30. září 1938 do 4. května 1945^1),
b) obdobím komunistické totalitní moci úsek československých dějin od
25. února 1948 do 29. prosince 1989 a dále doba tomuto časovému úseku
předcházející, v níž probíhaly děje týkající se příprav k totalitnímu
uchopení moci Komunistickou stranou Československa,
c) bezpečnostní složkou Federální ministerstvo vnitra, Ministerstvo
vnitra České socialistické republiky s výjimkou útvarů vykonávajících
výhradně civilně-správní činnost, Sbor národní bezpečnosti s výjimkou
útvarů vykonávajících funkce státních archivů, Sbor nápravné výchovy,
Pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, zpravodajská správa
Generálního štábu Československé lidové armády, odbor vnitřní ochrany
Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické
republiky a jejich předchůdci v období komunistické totalitní moci.
HLAVA II
ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ
§ 3
(1) Zřizuje se Ústav se sídlem v Praze.
(2) Ústav je organizační složkou státu, do jejíž činnosti lze zasahovat
pouze na základě zákona.
(3) Ústav je účetní jednotkou. Činnost Ústavu je hrazena ze samostatné
kapitoly státního rozpočtu.
§ 4
Ústav
a) zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické
totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů
státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost
Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací
založených na její ideologii,
b) analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období
komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních
osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,
c) získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době
nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti
bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,
d) převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické
podoby,
e) dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,
f) poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje
informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o
činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy,
semináře, odborné konference a diskuse,
g) spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími
institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných
otázkách,
h) spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají
obdobné zaměření.
§ 5
(1) Ústav je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro
plnění úkolů Ústavu.
(2) Státní orgány, organizační složky státu, orgány územní samosprávy,
státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních
samosprávných celků, jakož i jimi spravované archivy, které mají v
držení dokumenty a archiválie z doby nesvobody a období komunistické
totalitní moci vztahující se k úkolům Ústavu, jsou povinny bez
zbytečného odkladu poskytnout Ústavu bezplatně potřebnou součinnost.
Ústav je oprávněn na vlastní náklady pořizovat kopie uvedených
dokumentů a archiválií.
§ 6
Orgány Ústavu jsou Rada Ústavu (dále jen "Rada") a ředitel Ústavu (dále
jen "ředitel").
§ 7
(1) Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů
volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky (dále jen
"Senát").
(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Senátu Poslanecká
sněmovna, prezident republiky a občanská sdružení nebo jiné právnické
osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví,
výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení
sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti
komunismu nebo bývalé politické vězně (dále jen "sdružení").
(3) Z navržených kandidátů zvolí Senát dva členy Rady z kandidátů
navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena Rady z kandidátů
navržených prezidentem republiky a čtyři členy Rady z kandidátů
navržených sdruženími.
(4) Členové Rady jsou voleni na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být
zvolen více než dvakrát za sebou.
(5) Členem Rady může být zvolena fyzická osoba, která je způsobilá k
právním úkonům a je spolehlivá a bezúhonná.
(6) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České
republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce,
člena Nejvyššího kontrolního úřadu a člena bankovní rady České národní
banky. Členství v Radě je neslučitelné s členstvím v politické straně
nebo v politickém hnutí.
(7) Členství v Radě zaniká
a) uplynutím funkčního období člena Rady,
b) dnem následujícím po dni doručení písemného prohlášení člena Rady o
vzdání se funkce předsedovi Senátu,
c) úmrtím člena Rady,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady zbaven
způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k
právním úkonům omezena,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro
úmyslný trestný čin,
f) dnem následujícím po dni přijetí usnesení Senátu o odvolání člena
Rady.
(8) Senát odvolá člena Rady,
a) který přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce,
b) vyšlo-li najevo, že čestné prohlášení člena Rady o jeho
spolehlivosti bylo nepravdivé.
(9) Senát může odvolat člena Rady, nevykonává-li po dobu delší než šest
měsíců svoji funkci.
§ 8
Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu a odvolává je z
funkce. Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v době jeho
nepřítomnosti její místopředseda. K platnosti usnesení Rady je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Rada přijme jednací
řád, ve kterém stanoví podrobná pravidla svého jednání.
§ 9
(1) Do působnosti Rady náleží
a) stanovit metody pro naplňování úkolů Ústavu,
b) jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost,
c) schvalovat organizační řád Ústavu a další vnitřní předpisy Ústavu,
d) schvalovat roční plán činnosti Ústavu,
e) zřizovat vědeckou radu jako odborný poradní orgán ředitele pro
badatelskou činnost Ústavu a na návrh ředitele jmenovat její členy a
schvalovat její jednací řád,
f) schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu,
g) schvalovat výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k
projednání Senátu,
h) rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Ústavu,
i) sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a
archiváliím uloženým v Archivu a výsledky předkládat jednou ročně k
projednání Senátu.
(2) Rada je oprávněna požádat vládu ve výjimečných případech o
diplomatickou podporu při získávání přístupu k důležitým dokumentům
uchovávaným v archivech cizích států, které se týkají zaměření Ústavu.
§ 10
Členství v Radě je veřejnou funkcí2). Členové Rady jsou odměňováni
podle zvláštního právního předpisu^3).
§ 11
(1) V čele Ústavu stojí ředitel. Řediteli přísluší
a) zajišťovat zpracování podkladů pro všechny záležitosti, jež jsou v
působnosti Rady, předkládat tyto záležitosti k projednání a rozhodnutí
Radě a vykonávat rozhodnutí Rady,
b) účastnit se jednání Rady; je oprávněn požádat předsedu Rady o
svolání jejího zasedání s návrhem pořadu jednání,
c) po projednání s Radou jmenovat a odvolávat ředitele Archivu.
(2) Předpokladem pro výkon funkce ředitele je jeho spolehlivost,
bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním
programu.
HLAVA III
ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK
§ 12
(1) Zřizuje se Archiv se sídlem v Praze.
(2) Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem.
(3) V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po
projednání s Radou ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí
zákonem o státní službě. Ředitel se považuje za služební orgán ředitele
Archivu a je oprávněn dávat řediteli Archivu příkazy k výkonu státní
služby podle zákona o státní službě.
(4) Předpokladem pro výkon funkce ředitele Archivu je jeho
spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v
magisterském studijním programu archivního nebo historického směru nebo
v příslušném speciálním oboru.
(5) Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly
Ústavu.
§ 13
(1) Archiv
a) zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se
bezpečnostních složek podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých
činností bývalé Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a
spisové službě,
b) zabezpečuje přístup k dokumentům a archiváliím náležejícím do jeho
péče a poskytuje nezbytnou pomoc a informace státním orgánům příslušným
k bezpečnostnímu řízení, popřípadě k šetření podle zákona o ochraně
utajovaných informací, zpravodajským službám České republiky k plnění
jejich úkolů a orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního
řízení,
c) kontroluje výkon spisové služby u Ústavu,
d) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u Ústavu a u držitelů
dokumentů vzniklých z činnosti bezpečnostních složek v období
komunistické totalitní moci, pokud jde o tyto dokumenty,
e) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů
nabídnutých Ústavu nebo Archivu darem nebo ke koupi,
f) rozhoduje o námitkách proti protokolu podaných původcem nebo
vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií,
g) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do
archiválií nebo pořizování výpisů, opisů , kopií archiválií v analogové
podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho
péče,
h) ukládá sankce za správní delikty ukladatelů archiválií v Archivu
podle zákona o archivnictví a spisové službě,
i) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče dokumenty pro
potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů
územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z
nich opisy, kopie nebo repliky,
j) umožňuje za podmínek stanovených zákonem o archivnictví a spisové
službě nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče,
k) vede příslušnou evidenci archiválií,
l) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv.
(2) Archiv na úseku péče o archiválie
a) pečuje o archiválie bezpečnostních složek z období komunistické
totalitní moci, archiválie a dokumenty převzaté od subjektů, které je
spravovaly přede dnem předání Archivu podle § 14 odst. 1, archiválie a
dokumenty získané darem nebo koupí a dokumenty a archiválie vzniklé z
činnosti vlastní,
b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově
archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,
c) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a
národních kulturních památek, pokud jsou umu svěřeny do péče,
d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou Ministerstvem vnitra,
e) spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými,
kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností
v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném,
hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,
f) provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví,
pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů,
g) zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu
spisové služby,
h) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a
výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a
historie,
i) zajišťuje ve spolupráci s Národním archivem konzervaci a
restaurování archiválií,
j) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií
organizovaných Ministerstvem vnitra.
(3) Archiv je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro
plnění svých úkolů.
§ 14
(1) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany včetně Vojenského
zpravodajství, Ministerstvo spravedlnosti, Bezpečnostní informační
služba a Úřad pro zahraniční styky a informace předají Archivu k
prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení
tohoto zákona evidenční a registrační pomůcky, archivní fondy, včetně
agenturních, operativních, vyšetřovacích a kádrových svazků nebo spisů,
archivní sbírky i jednotlivé archiválie a dokumenty vzniklé činností
bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa a organizací
Národní fronty působících v těchto složkách v období od 4. dubna 1945
do 15. února 1990, které jsou v jejich držení. Ministerstvo vnitra
předá rovněž archiválie vzniklé po 1. lednu 1990 týkající se činností
souvisejících se správou archiválií bezpečnostních složek.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na dokumenty a archiválie vzniklé z
činnosti bezpečnostních složek, které obsahují utajované informace a
orgán uvedený v odstavci 1 je nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů.
Dokumenty a archiválie uvedené ve větě první předá orgán uvedený v
odstavci 1 Archivu neprodleně po zrušení stupně utajení.
(3) Archiválie podle odstavce 1 musí být zaevidovány v evidenci
Národního archivního dědictví, a to nejpozději do pěti let ode dne
účinnosti tohoto zákona.
§ 15
Archiv může odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií, opisů
a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud obsahují
informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných
ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O odvolání
proti rozhodnutí o odepření rozhoduje ředitel Archivu
§ 16
(1) Archiv je na vyžádání Rady povinen předkládat jí zprávy a
poskytovat vysvětlení umožňující jí sledovat a vyhodnocovat zabezpečení
přístupu k dokumentům a archiváliím a nahlížení do archiválií uložených
v Archivu. Rada je oprávněna seznamovat se s případy odepření nahlížení
do archiválií Archivem podle § 15; přitom je Archiv povinen poskytnout
Radě potřebnou součinnost.
(2) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o informacích tvořících
obsah archiválie, u které Archiv odepřel nahlížení, a to i po skončení
členství v Radě. O zproštění mlčenlivosti člena Rady rozhoduje v těchto
případech Senát.
§ 17
Dnem 1. ledna 2030 se Archiv stává součástí Národního archivu.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 18
Vedoucím zaměstnancem Ústavu přímo podřízeným řediteli a vedoucím
zaměstnancem Archivu přímo podřízeným řediteli Archivu se může stát
pouze osoba spolehlivá a bezúhonná. U ostatních zaměstnanců Ústavu a
Archivu se vyžaduje splnění předpokladů pro výkon funkce ve státních
orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon
funkce ve státních orgánech^4).
§ 19
Spolehlivost a bezúhonnost
(1) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době
od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl
a) členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo
Komunistické strany Slovenska,
b) absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních a vojenských a
školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou
Varšavské smlouvy^5),
c) příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek anebo
evidovaným spolupracovníkem bezpečnostních složek s výjimkou základní
nebo náhradní vojenské činné služby,
d) příslušníkem nebo spolupracovníkem cizí zpravodajské služby státu,
který byl smluvní stranou Varšavské smlouvy^5).
(2) Za bezúhonného nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo
byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení
nebylo zahlazeno anebo pokud se na něj z jiného důvodu hledí, jako by
nebyl odsouzen.
(3) Skutečnosti podmiňující spolehlivost podle odstavce 1 písm. a), b)
a d) se dokládají čestným prohlášením. Skutečnosti podle odstavce 1
písm. c) se dokládají osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra podle
zvláštního zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon
funkcí ve státních orgánech^4) a skutečnosti podle odstavce 1 písm. c),
které se osvědčením neosvědčují, se dokládají čestným prohlášením.
Spolehlivost neprokazují osoby narozené po 1. prosinci 1971. Podmínka
bezúhonnosti podle odstavce 2 se dokládá výpisem z evidence Rejstříku
trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
HLAVA V
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Do doby jmenování ředitele Archivu podle § 12 odst. 3 vykonává tuto
funkci prozatímní ředitel, kterého jmenuje ke dni účinnosti tohoto
zákona ministr vnitra; prozatímní ředitel musí splňovat podmínky pro
výkon funkce ředitele Ústavu podle § 12 odst. 4.
§ 21
(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České
republiky zařazených k výkonu práce v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu
obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvu spravedlnosti,
Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace
a Policii České republiky-Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu přechází k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce
následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona na Archiv, pokud tito
zaměstnanci vykonávají činnosti, které ode dne účinnosti tohoto zákona
vykonává Archiv, a pokud splňují podmínky podle § 18.
(2) Správní řízení týkající se zpřístupnění dokumentů předaných Archivu
vedená podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé
Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a spisové službě
zahájená Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany včetně Vojenského
zpravodajství, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační
službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace před prvním dnem
sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto
zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí Archiv.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé Státní
bezpečnosti
§ 22
Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé
Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb. a zákona č.
342/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se odstavce 2 až 8 zrušují a zároveň se zrušuje označení
odstavce 1.
2. V § 3 písm. a) se slova "(dále jen "ministerstvo")" zrušují.
3. V § 3 písm. i) se za dosavadní text vkládají slova "v případě Hlavní
správy rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa) se za osobu
evidovanou dále považuje osoba, o které byl v uvedeném období evidován
svazek v kategoriích ideový spolupracovník, důvěrník a důvěrný styk".
4. V nadpisu nad § 4 se slova "v působnosti Ministerstva vnitra"
zrušují.
5. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "Ministerstvo je
povinno" nahrazují slovy "Archiv bezpečnostních složek (dále jen
"Archiv") je povinen" a slova "občana České republiky, který" se
nahrazují slovy " , která".
6. V § 4 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova "nejde-li o cizince,"
zrušují.
7. V § 4 odst. 2 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".
8. V § 5 úvodní části ustanovení se slova "Ministerstvo je dále
povinno" nahrazují slovy "Archiv je dále povinen".
9. V § 5 písm. d) se slovo "ministerstvem" nahrazuje slovem "Archivem".
10. V § 6 se nadpis zrušuje.
11. V § 6 odst. 1 se slovo "povinno" nahrazuje slovy "Archiv povinen
sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované
dokumenty vzniklé z činnosti".
12. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova "Ministerstvo obrany sdělit
informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty
vzniklé z činnosti" zrušují.
13. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova "Ministerstvo spravedlnosti sdělit
informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty
vzniklé z činnosti" zrušují.
14. V § 6 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
15. V § 6 odstavec 2 zní:
"(2) Na postup při zpřístupnění dokumentů uvedených v odstavci 1 se
vztahují obdobně příslušná ustanovení o zpřístupnění dokumentů Statní
bezpečnosti.".
16. V § 7 odst. 1 se slova "Ministerstvo a Ministerstvo obrany vydají"
nahrazují slovy "Archiv vydává".
17. V § 7 odst. 2 se slova "Ministerstvo spravedlnosti vydá" nahrazují
slovy "Archiv vydává".
18. V § 7 odst. 3 se slova "Ministerstvo a Ministerstvo obrany průběžně
vydávají" nahrazují slovy "Archiv průběžně vydává".
19. V § 8 odst. 1 se slova "podle § 4 a 5" nahrazují slovy "podle § 4
až 6" a slovo "ministerstvu" se nahrazuje slovem "Archivu".
20. V § 8 odst. 2 písm. c) se slovo "ministerstvem" nahrazuje slovem
"Archivem".
21. V § 9 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".
22. V § 10 odst. 1 se slovo "ministerstvem" nahrazuje slovem
"Archivem".
23. V § 10 odst. 2 se slova "ministerstvo sdělilo" nahrazují slovy
"Archiv sdělil".
24. V § 10 odst. 3 se slova "orgán Poslanecké sněmovny" nahrazují slovy
"Rada Ústavu pro studium totalitních režimů".
25. V § 10a odst. 1 se slovo "Ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".
26. V § 10a odst. 2 se slovo "ministerstvu" nahrazuje slovem "Archivu"
a slova "ministerstvo povinno" se nahrazují slovy "Archiv povinen".
27. V § 10b se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".
28. V § 10c odst. 1 se slovo "Ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".
29. V § 10c odst. 2 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".
30. V § 10d odst. 1 a 2 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem
"Archiv".
31. V § 10d odst. 3 se slova "Ministerstvo není povinno" nahrazují
slovy "Archiv není povinen".
32. V § 10d odst. 4 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Archiv".
33. § 11 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.
34. V § 12 se slova " , s výjimkou postupu podle § 11 tohoto zákona"
zrušují.
§ 23
Přechodné ustanovení
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Archiv bezpečnostních
složek práva a povinnosti správce informačních systémů dokumentů
provozovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a
Ministerstvem spravedlnosti podle § 10d a § 6 odst. 2 zákona č.
140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní
bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o archivnictví a spisové službě
§ 24
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005
Sb. a zákona č. 112/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odst. 3, § 28 odst. 4 a 5, § 32 odst. 5, § 43 písm. b), § 61
odst. 1, § 62 odst. 1 a v § 75 odst. 5 a 6 se za slova "Národní archiv"
vkládají slova " , Archiv bezpečnostních složek".
2. V § 25 odst. 1 písm. b), § 44 písm. q), § 73 odst. 1 písm. c) a n) a
v § 74 písm. d) a n) se za slova "Národnímu archivu" vkládají slova " ,
Archivu bezpečnostních složek".
3. V § 28 odst. 2 a 3, § 31 odst. 3, § 32 odst. 1 písm. b), odst. 3 a
4, § 44 písm. c), d) a e) a v § 72 odst. 1 se za slova "Národního
archivu" vkládají slova " , Archivu bezpečnostních složek".
4. V § 31 odst. 1 se slova "nebo Národního archivu" nahrazují slovy " ,
Archivu bezpečnostních složek nebo Národního archivu".
5. V § 32 odst. 5 se za slova "Národním archivu" vkládají slova " ,
Archivu bezpečnostních složek".
6. V § 37 odst. 6 se slova "bývalé Státní bezpečnosti" nahrazují slovy
"bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních
režimů a o Archivu bezpečnostních složek".
7. V § 42 odst. 2 se za písmeno a) vkládá písmeno b), které zní:
"b) Archiv bezpečnostních složek,".
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
8. V § 46 odst. 1 písm. m) se slova "Národní archiv" nahrazují slovy
"Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv".
9. V § 46 odst. 2 písm. a) se za slova "České republiky" vkládají slova
"s výjimkou těch, o něž pečuje Archiv bezpečnostních složek,".
10. V § 71 odst. 1 písm. a) se za bod 1 vkládá bod 2, který zní:
"2. Archivu bezpečnostních složek,".
Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 3 a 4.
11. V 71 odst. 1 písm. c) se na konci textu bodu 5 tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
"d) Archiv bezpečnostních složek u Ústavu pro studium totalitních
režimů.".
12. V § 85 odst. 2 ve větě třetí se slovo "Podrobnosti" nahrazuje slovy
"Další podrobnosti".
13. V příloze č. 2 bodě 1 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno q), které zní:
"q) dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek v období
komunistického totalitního režimu.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce
představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a
poslanců Evropského parlamentu
§ 25
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996
Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001
Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003
Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004
Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005
Sb., zákona č. 388/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 1 písm. f) se za slova "televizní vysílání" vkládají slova " ,
člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních
režimů".
2. V části druhé se za hlavu sedmou vkládá hlava osmá, která zní:
"HLAVA OSMÁ
NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY ÚSTAVU PRO STUDIUM
TOTALITNÍCH REŽIMŮ
Plat
§ 27c
Členu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z
platové základny platovým koeficientem ve výši 0,44.
§ 27d
Místopředsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat
určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48.
§ 27e
Předsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat
určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51."”.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti
§ 26
V § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,
zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,
zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb.,
zákona č. 359/ /2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005
Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se v bodu 8 za
slova "členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání," vkládají
slova "členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů
§ 27
V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a
o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.
18/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č.
85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.
168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se v
bodu 9 za slova "členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,"
vkládají slova "členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,".
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
§ 28
V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č.
18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č.
362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č.
436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č.
109/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se za slova "členové Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání," vkládají slova "členové Rady Ústavu
pro studium totalitních režimů,".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
§ 29
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č.
585/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 5 písm. a) se v bodu 10 za slova "členové Rady pro rozhlasové a
televizní vysílání," vkládají slova "členové Rady Ústavu pro studium
totalitních režimů,".
2. V § 92 odst. 2 písm. k) se za slova "Úřad Rady pro rozhlasové a
televizní vysílání" vkládají slova " , členů Rady Ústavu pro studium
totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 30
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.
160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.
306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č.
356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.
29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.
238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č.
116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.
263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.
424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č.
53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č.
359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.
168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.
413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.
81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č.
267/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb.,
se mění takto:
1. V § 36 se na konci písmene za) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno zb), které zní:
"zb) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium
totalitních režimů.".
2. V § 38 odst. 1 se slova "y) a z)" nahrazují slovy "y) až zb)".
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
§ 31
V § 25 odst. 1 písm. o) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se za
slova "členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání," vkládají slova
"členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nebo členem Rady
Českého telekomunikačního úřadu,".
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákoníku práce
§ 32
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,
se mění takto:
1. V § 124 odst. 3 se ve sloupci "Stupeň řízení" v řádku "4. stupeň
řízení" za slovy "Veřejného ochránce práv" slovo "a" nahrazuje čárkou a
na konci textu se doplňují slova "a ředitel Ústavu pro studium
totalitních režimů".
2. V § 303 odst. 1 písm. b) se za bod 14 vkládá nový bod 15, který zní:
"15. Ústavu pro studium totalitních režimů,".
Dosavadní bod 15 se označuje jako bod 16.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce
následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 13 odst. 1
písm. a) a b) a části druhé, které nabývají účinnosti prvním dnem
sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
1) Čl. 1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 11/1945 Úř.
věst. čsl. (příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb.), o obnovení právního
pořádku.
Vládní nařízení č. 31/1945 Sb., jímž se stanoví konec doby nesvobody
pro obor předpisů o obnovení právního pořádku.
3) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady
pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a
Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
5) Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou
lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou
republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou
republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských
socialistických republik a Československou republikou, sjednaná ve
Varšavě dne 14. května 1955 a publikovaná pod č. 45/1955 Sb.