Advanced Search

o Úmluvě o psychotropních látkách


Published: 1989
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507573/o-mluv-o-psychotropnch-ltkch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
62/1989 Sb.



Vyhláška



ministra zahraničních věcí ze dne 21. dubna 1989 o Úmluvě o

psychotropních látkách



Dne 21. února 1971 byla ve Vídni sjednána Úmluva o psychotropních

látkách.



Listina o přístupu Československé socialistické republiky k Úmluvě o

psychotropních látkách byla uložena u generálního tajemníka OSN,

depozitáře Úmluvy, dne 13. října 1988 s výhradami, že Československá

socialistická republika se v souladu s článkem 32 odst. 2 Úmluvy necítí

být vázána ustanoveními článku 19 odst. 1 a 2 Úmluvy, pokud se týkají

států, které jsou zbaveny možnosti stát se stranou Úmluvy podle jejího

článku 25, a že se necítí být vázána ustanovením článku 31 odst. 2

Úmluvy, které stanoví obligatorní jurisdikci Mezinárodního soudního

dvora, a prohlašuje, že k předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru

k jeho rozhodnutí se vyžaduje v každém případě souhlas všech stran

sporu.



Při přístupu k Úmluvě byla současně učiněna tato prohlášení:



a) k článku 25: Ustanovení článku 25 Úmluvy je v rozporu se zásadou

svrchované rovnosti států a má diskriminační povahu. V této souvislosti

Československá socialistická republika opětovně potvrzuje své

stanovisko, že tato Úmluva by měla být otevřena všem státům;



b) k článku 27: Československá socialistická republika považuje za

potřebné rovněž prohlásit, že ustanovení článku 27 Úmluvy je v rozporu

s Deklarací o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům,

přijatou rezolucí Valného shromáždění OSN 1514/XV ze dne 14. prosince

1960, ve které vyhlásilo nutnost neprodleně a bezpodmínečně skoncovat s

kolonialismem ve všech jeho formách a projevech.



Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 26 odst. 1 dnem 16.

srpna 1976. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v

platnost v souladu se svým článkem 26 odst. 2 dnem 11. ledna 1989.



Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.



Do textu Přílohy - Seznam psychotropních látek je možno nahlédnout na

federálním ministerstvu zahraničních věcí.



Ministr:



JUDr. Johanes v. r.



Úmluva



o psychotropních látkách



Preambule



Strany,



ve snaze pečovat o zdraví a blaho lidstva,



konstatujíce se znepokojením, že ze zneužívání určitých psychotropních

látek vznikají problémy pro zdraví obyvatelstva a problémy společenské,



rozhodnuty předcházet zneužívání těchto látek a nedovolenému obchodu, k

němuž toto zneužívání vede, a vést boj proti jejich zneužívání a

nedovolenému obchodu s nimi,



majíce na zřeteli, že přísná opatření jsou nutná, aby se používání

těchto látek omezilo na oprávněné účely,



uznávajíce, že používání psychotropních látek k lékařským a vědeckým

účelům je nezbytné a že možnost opatřit si je k těmto účelům by neměla

být nepřiměřeně omezována,



domnívajíce se, že mají-li být opatření proti zneužívání těchto látek

účinná, musí být koordinována a všeobecně přijímána,



uznávajíce pravomoc Organizace spojených národů, pokud jde o kontrolu

psychotropních látek, a přejíce si, aby příslušné mezinárodní orgány

působily v rámci této Organizace,



přesvědčeny, že k dosažení těchto cílů je zapotřebí mezinárodní úmluvy,



se dohodly takto:



Čl.1



Definice



Pokud není výslovně stanoveno jinak nebo pokud ze souvislostí nevyplývá

něco jiného, mají následující výrazy v této Úmluvě tento význam:



a) výraz "Rada" označuje Hospodářskou a sociální radu Organizace

spojených národů;



b) výraz "Komise" označuje Komisi pro omamné látky při Radě;



c) výraz "Úřad" označuje Mezinárodní úřad pro kontrolu omamných látek,

zřízený na základě Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961;



d) výraz "generální tajemník" označuje generálního tajemníka Organizace

spojených národů;



e) výraz "psychotropní látka" označuje každou látku, ať přírodní nebo

syntetickou, nebo každý přírodní materiál, uvedenou v Seznamu I, II,

III nebo IV;



f) výraz "přípravek" označuje:



i) roztok nebo směs, v jakémkoliv fyzikálním stavu, obsahující jednu

nebo více psychotropních látek, nebo



ii) jednu nebo více psychotropních látek ve formě dávek;



g) výrazy "Seznam I", "Seznam II", "Seznam III" a "Seznam IV" označují

příslušně očíslované seznamy psychotropních látek, připojené k této

Úmluvě, jež mohou být pozměněny podle článku 2;



h) výrazy "vývoz" a "dovoz" označují, každý podle příslušného významu,

fyzické přemístění psychotropní látky z jednoho státu do druhého;



i) výraz "výroba" označuje všechny postupy, jimiž lze získat

psychotropní látky, a zahrnuje rovněž čištění a přeměnu psychotropních

látek v jiné psychotropní látky. Tento výraz zahrnuje také výrobu

přípravků, vyjma těch, jež jsou připravovány v lékárnách na lékařský

předpis;



j) výraz "nedovolený obchod" označuje výrobu psychotropních látek nebo

obchod s nimi v rozporu s ustanoveními této Úmluvy;



k) výraz "oblast" označuje část některého státu, která je podle článku

28 považována pro účely této Úmluvy za samostatnou jednotku;



l) výraz "prostory" označuje budovy nebo části budov, včetně pozemků,

jež k nim patří.



Čl.2



Rozsah kontroly látek



1. Má-li některá Strana nebo Světová zdravotnická organizace zprávy o

některé látce, která dosud není pod mezinárodní kontrolou, na základě

kterých je podle jejího názoru nutné, aby tato látka byla zařazena do

některého ze Seznamů této Úmluvy, oznámí to generálnímu tajemníkovi a

předloží mu všechny údaje, které její oznámení podporují. Tento postup

bude uplatněn též tehdy, má-li některá Strana nebo Světová zdravotnická

organizace zprávy, které opravňují k tomu, aby některá látka byla

převedena z jednoho Seznamu do druhého, nebo aby určitá látka byla

vypuštěna ze Seznamů.



2. Generální tajemník zašle toto oznámení, jakož i údaje, které podle

jeho názoru pokládá za závažné, Stranám, Komisi, a bylo-li oznámení

učiněno některou Stranou, Světové zdravotnické organizaci.



3. Vyplývá-li z údajů připojených k oznámení, že předmětná látka je

vhodná pro zařazení do Seznamu I nebo Seznamu II podle odstavce 4

tohoto článku, prozkoumají Strany na základě všech údajů, jež mají k

dispozici, možnost prozatímně uplatnit na tuto látku všechna kontrolní

opatření, jež se vztahují přiměřeně na látky uvedené adekvátně v

Seznamu I nebo v Seznamu II.



4. Zjistí-li Světová zdravotnická organizace,



a) že látka má schopnost



i) vyvolat



1. stav závislosti a



2. stimulaci nebo útlum centrální nervové soustavy, projevující se

halucinacemi nebo poruchami motorické funkce nebo myšlení nebo chování

nebo vnímání nebo nálady, anebo



ii) vést k podobnému zneužívání a k podobným škodlivým účinkům jako

některá látka uvedená v Seznamu I, II, III nebo IV, a



b) že je dostatek důkazů, že látky je zneužíváno, nebo že její

zneužívání je pravděpodobné, takže vznikají problémy pro zdraví

obyvatelstva a problémy společenské, které opravňují k tomu, aby látka

byla podrobena mezinárodní kontrole,

pak Světová zdravotnická organizace předloží Komisi hodnocení předmětné

látky, v němž bude uveden zejména rozsah zneužívání nebo jeho

pravděpodobnosti, stupeň závažnosti problému pro zdraví obyvatelstva a

problému společenského a stupeň využití látky v léčebné praxi, jakož i

doporučení o případných kontrolních opatřeních, která by byla vhodná na

základě jejího hodnocení.



5. Berouc v úvahu zprávu Světové zdravotnické organizace, jejíž

hodnocení bude rozhodující v otázkách lékařských a vědeckých, a

přihlížejíc k hospodářským, společenským, právním, administrativním a

jiným faktorům, které považuje za závažné, Komise může zařadit tuto

látku do Seznamu I, II, III nebo IV. Komise si může vyžádat doplňující

údaje od Světové zdravotnické organizace nebo z jiných vhodných

pramenů.



6. Týká-li se oznámení učiněné podle odstavce 1 tohoto článku látky,

která je již uvedena v jednom ze Seznamů, sdělí Světová zdravotnická

organizace Komisi svá nová zjištění, každé nové hodnocení látky, které

může provést podle ustanovení odstavce 4 tohoto článku, a jakákoliv

nová doporučení o kontrolních opatřeních, jež uzná za vhodná na základě

tohoto hodnocení. Komise, berouc v úvahu zprávu Světové zdravotnické

organizace podle odstavce 5 tohoto článku a přihlížejíc k faktorům

uvedeným v tomto odstavci, může rozhodnout o převedení předmětné látky

z jednoho Seznamu do druhého nebo o jejím vypuštění ze Seznamů.



7. Každé rozhodnutí Komise přijaté na základě tohoto článku sdělí

generální tajemník všem členským státům Organizace spojených národů,

nečlenským státům, jež jsou Stranami této Úmluvy, Světové zdravotnické

organizaci a Úřadu. Rozhodnutí nabude pro každou Stranu v plném rozsahu

účinnosti po uplynutí 180 dnů od data sdělení, s výjimkou Strany, která

během této doby zašle generálnímu tajemníkovi písemné oznámení týkající

se rozhodnutí, jímž se některý Seznam doplňuje o určitou látku, a

obsahující sdělení, že pokud jde o tuto látku, Strana vzhledem k

výjimečným okolnostem není s to plnit všechna ustanovení Úmluvy

vztahující se na látky uvedené v příslušném Seznamu. V oznámení budou

vyloženy důvody tohoto výjimečného rozhodnutí Strany. Přes takové

oznámení bude každá Strana uplatňovat přinejmenším tato kontrolní

opatření:



a) Strana, která oznámila takové rozhodnutí o látce, která dříve

nepodléhala kontrole a byla nyní zařazena do Seznamu I, bude brát podle

možnosti v úvahu zvláštní kontrolní opatření uvedená v článku 7a, pokud

jde o takovou látku, bude:



i) požadovat povolení (licence) pro její výrobu, pro obchod s ní a

distribuci, jak to stanoví článek 8 pro látky uvedené v Seznamu II;



ii) požadovat, aby byla předepisována nebo vydávána pouze na lékařský

předpis, jak to stanoví článek 9 pro látky uvedené v Seznamu II;



iii) plnit závazky týkající se vývozu a dovozu, stanovené v článku 12,

s výjimkou závazků ve vztahu k některé druhé Straně, která učinila

takové oznámení týkající se dané látky;



iv) plnit závazky stanovené pro látky uvedené v Seznamu II v článku 13

o zákazu a omezení vývozu a dovozu;



v) podávat Úřadu statistické zprávy podle písm. a) odstavce 4 článku

16; a



vi) činit opatření podle ustanovení článku 22 k potírání činů, které

jsou v rozporu se zákony a předpisy přijatými k plnění výše uvedených

závazků.



b) Strana, která oznámila takové rozhodnutí o látce, která dříve

nepodléhala kontrole a byla nyní zařazena do Seznamu II, bude, pokud

jde o takovou látku:



i) požadovat povolení (licence) pro její výrobu, pro obchod s ní a

distribuci podle ustanovení článku 8;



ii) požadovat, aby byla předepisována nebo vydávána pouze na lékařský

předpis, jak to stanoví čl. 9 pro látky uvedené v Seznamu II;



iii) plnit závazky týkající se vývozu a dovozu, stanovené v článku 12,

s výjimkou závazků ve vztahu k některé druhé Straně, která učinila

takové oznámení týkající se dané látky;



iv) plnit závazky stanovené v článku 13 o zákazu a omezení vývozu a

dovozu;



v) podávat Úřadu statistické zprávy podle písm. a), c) a d) odstavce 4

článku 16; a



vi) činit opatření podle ustanovení článku 22 k potírání činů, které

jsou v rozporu se zákony a předpisy přijatými k plnění výše uvedených

závazků.



c) Strana, která oznámila takové rozhodnutí o látce, která dříve

nepodléhala kontrole a byla nyní zařazena do Seznamu III, bude, pokud

jde o takovou látku:



i) požadovat povolení (licence) pro její výrobu, pro obchod s ní a

distribuci podle ustanovení článku 8;



ii) požadovat, aby byla předepisována nebo vydávána pouze na lékařský

předpis podle ustanovení článku 9;



iii) plnit závazky týkající se vývozu, stanovené v článku 12, s

výjimkou závazků ve vztahu k některé druhé Straně, která učinila takové

oznámení týkající se dané látky;



iv) plnit závazky stanovené v článku 13 o zákazu a omezení vývozu a

dovozu;



v) činit opatření podle ustanovení článku 22 k potírání činů, které

jsou v rozporu se zákony a předpisy přijatými k plnění výše uvedených

závazků.



d) Strana, která oznámila takové rozhodnutí o látce, která dříve

nepodléhala kontrole a byla nyní zařazena do Seznamu IV, bude, pokud

jde o takovou látku:



i) požadovat povolení (licence) pro její výrobu, pro obchod s ní a

distribuci podle ustanovení článku 8;



ii) plnit závazky stanovené v článku 13 o zákazu a omezení vývozu a

dovozu; a



iii) činit opatření podle ustanovení článku 22 k potírání činů, které

jsou v rozporu se zákony a předpisy přijatými k plnění výše uvedených

závazků.



e) Strana, která oznámila takové rozhodnutí o látce, která byla

převedena do Seznamu, na který se vztahují přísnější kontrolní opatření

a závazky, bude plnit přinejmenším všechna ustanovení této Úmluvy,

která se vztahují na Seznam, z kterého byla látka převedena.



8.



a) Rozhodnutí Komise přijatá na základě tohoto článku budou podléhat

přezkoumání Radou, požádá-li o to některá Strana ve lhůtě 180 dnů po

obdržení zprávy o přijetí rozhodnutí. Žádost o přezkoumání rozhodnutí

bude předložena generálnímu tajemníkovi spolu se všemi závažnými údaji,

na nichž je žádost o přezkoumání založena.



b) Generální tajemník zašle opisy žádosti o přezkoumání rozhodnutí a

příslušné údaje Komisi, Světové zdravotnické organizaci a všem Stranám

a vyzve je, aby během devadesáti dnů předložily své připomínky. Všechny

došlé připomínky budou předloženy Radě k posouzení.



c) Rada může potvrdit, měnit nebo rušit rozhodnutí Komise. Rozhodnutí

Rady bude oznámeno všem členským státům Organizace spojených národů,

nečlenským státům, jež jsou Stranami této Úmluvy, Komisi, Světové

zdravotnické organizaci a Úřadu.



d) Po dobu až do přezkoumání Radou zůstane původní rozhodnutí Komise v

účinnosti, s výhradou ustanovení odstavce 7.



9. Strany učiní vše, co je v jejich moci, aby látky, které nespadají

pod tuto Úmluvu, ale mohou být zneužity k nedovolené výrobě

psychotropních látek, byly podrobeny dohledu, který může být prakticky

proveditelný.



Čl.3



Zvláštní ustanovení týkající se kontroly přípravků



1. S výhradou toho, co je stanoveno v dalších odstavcích tohoto článku,

přípravek podléhá stejným kontrolním opatřením jako psychotropní látka,

kterou obsahuje, a obsahuje-li více než jednu psychotropní látku,

opatřením, která se vztahují na tu z nich, která podléhá nejpřísnější

kontrole.



2. Má-li přípravek obsahující jinou psychotropní látku, než jsou

uvedeny v Seznamu I, takové složení, že nepředstavuje žádné nebo

představuje pouze zanedbatelné nebezpečí zneužití a že psychotropní

látka, kterou obsahuje, nemůže být z něj snadno použitelnými prostředky

získána zpět v takovém množství, které by umožnilo zneužívání, takže

přípravek nevyvolává problém pro zdraví obyvatelstva ani problém

společenský, pak může být přípravek podle odstavce 3 tohoto článku

vyňat z některých kontrolních opatření stanovených v této Úmluvě.



3. Má-li některá Strana za to, že určitý přípravek spadá pod ustanovení

předchozího odstavce, může rozhodnout, že jej na svém území nebo v

některé ze svých oblastí vyjme z některého nebo ze všech kontrolních

opatření stanovených v této Úmluvě, s výjimkou závazků podle těchto

článků:



a) článek 8 (povolení), pokud se týká výroby;



b) článek 11 (záznamy), pokud se týká přípravků vyňatých z kontroly;



c) článek 13 (zákaz a omezení vývozu a dovozu);



d) článek 15 (inspekce), pokud se týká výroby;



e) článek 16 (zprávy podávané Stranami), pokud se týká přípravků

vyňatých z kontroly; a



f) článek 22 (trestní ustanovení), v rozsahu potřebném pro potírání

činů, které jsou v rozporu se zákony a předpisy přijatými k plnění výše

uvedených závazků.

Strana oznámí generálnímu tajemníkovi každé takové rozhodnutí, jakož i

název a složení vyňatého přípravku a kontrolní opatření, z nichž je

přípravek vyňat. Generální tajemník zašle oznámení ostatním Stranám,

Světové zdravotnické organizaci a Úřadu.



4. Má-li některá Strana nebo Světová zdravotnická organizace zprávy

týkající se některého přípravku vyňatého z kontroly podle odstavce 3

tohoto článku, na základě kterých je podle jejich názoru nutné, aby

vynětí přípravku z kontroly bylo úplně nebo částečně ukončeno, oznámí

to generálnímu tajemníkovi a předloží mu všechny údaje, které její

oznámení podporují. Generální tajemník zašle toto oznámení, jakož i

údaje, které pokládá za závažné, Stranám, Komisi, a bylo-li oznámení

učiněno některou Stranou, Světové zdravotnické organizaci. Světová

zdravotnická organizace předloží Komisi hodnocení předmětného přípravku

z hlediska otázek uvedených v odstavci 2 tohoto článku, jakož i

doporučení případných kontrolních opatření, z nichž by přípravek neměl

být nadále vyňat. Berouc v úvahu zprávu Světové zdravotnické

organizace, jejíž hodnocení bude rozhodující v otázkách lékařských a

vědeckých, a přihlížejíc k hospodářským, společenským, právním,

administrativním a jiným faktorům, které považuje za závažné, Komise

může rozhodnout, aby vynětí přípravku z některého nebo ze všech

kontrolních opatření bylo ukončeno. Každé rozhodnutí Komise přijaté na

základě tohoto odstavce sdělí generální tajemník všem členským státům

Organizace spojených národů, nečlenským státům, jež jsou Stranami této

Úmluvy, Světové zdravotnické organizace a Úřadu. Každá Strana učiní

opatření k tomu, aby vynětí přípravku z daného kontrolního opatření

nebo kontrolních opatření bylo ukončeno ve lhůtě 180 dnů od data

sdělení generálního tajemníka.



Čl.4



Jiná zvláštní ustanovení týkající se rozsahu kontroly



Pokud jde o jiné psychotropní látky, než jsou uvedeny v Seznamu I,

Strany mohou povolit:



a) osobám cestujícím z jedné země do druhé, aby vzaly s sebou pro

osobní potřebu malá množství přípravků; každá Strana bude však

oprávněna přesvědčit se, že tyto přípravky byly získány zákonnou

cestou;



b) používání takových látek v průmyslu pro výrobu nepsychotropních

látek nebo výrobků, avšak s výhradou, že budou podléhat kontrolním

opatřením předepsaným touto Úmluvou, dokud se psychotropní látky

nedostanou do takového stavu, že prakticky jich nebude možno zneužít

nebo je získat zpět; a



c) používání takových látek pro odchyt zvířat osobami, které jsou

příslušnými úřady výslovně oprávněny používat je k tomuto účelu, avšak

s výhradou, že látky budou podléhat kontrolním opatřením předepsaným

touto Úmluvou.



Čl.5



Omezení používání na léčebné a vědecké účely



1. Každá Strana omezí používání látek uvedených v Seznamu I, jak je

stanoveno v článku 7.



2. S výhradou ustanovení článku 4 každá Strana omezí výrobu, vývoz,

dovoz, distribuci, skladování, používání a uchovávání látek uvedených v

Seznamech II, III a IV, jakož i obchod s nimi, na lékařské a vědecké

účely, a to použitím opatření, jež uzná za vhodná.



3. Je žádoucí, aby Strany nepovolovaly držbu látek uvedených v

Seznamech II, III a IV jinak než za podmínek stanovených zákonem.



Čl.6



Zvláštní správa



Je žádoucí, aby každá Strana zřídila a udržovala zvláštní správu pro

provádění ustanovení této Úmluvy. Bude výhodné, bude-li tato správa

totožná se zvláštní správou zřízenou na základě ustanovení úmluv o

kontrole omamných látek nebo bude-li působit v těsné spolupráci s ní.



Čl.7



Zvláštní ustanovení týkající se látek uvedených v Seznamu I



Pokud jde o látky uvedené v Seznamu I, Strany:



a) zakáží veškeré jejich používání, s výjimkou používání náležitě

oprávněnými osobami k vědeckým a velmi omezeným léčebným účelům ve

zdravotnických nebo vědeckých zařízeních, jež jsou pod přímou kontrolou

vlády nebo působí na základě jejího zvláštního povolení;



b) budou požadovat, aby výroba, distribuce a držba těchto látek a

obchod s nimi podléhaly zvláštnímu povolení (licenci) nebo předchozímu

schválení;



c) učiní opatření pro přísný dohled nad činností a jednáním, zmíněnými

v odstavcích a) a b);



d) omezí množství látky dodávané náležitě oprávněné osobě na množství

nezbytně potřebné k účelům, pro které bylo oprávnění uděleno;



e) budou požadovat, aby osoby vykonávající lékařské a vědecké funkce

vedly záznamy o získaných látkách s podrobným popisem jejich použití;

tyto záznamy budou uchovávány po dobu nejméně dvou let od posledního

použití v nich zaznamenanému; a



f) zakáží vývoz a dovoz, s výjimkou případů, kdy jak vývozcem tak i

dovozcem jsou příslušné úřady nebo zařízení vyvážející a dovážející

země nebo, podle okolností, oblasti anebo jiné osoby nebo podniky,

které byly k tomu příslušnými úřady své země nebo oblasti výslovně

oprávněny. Požadavky stanovené v odstavci 1 článku 12 pro vývozní a

dovozní povolení pro látky uvedené v Seznamu II budou platit rovněž pro

látky uvedené v Seznamu I.



Čl.8



Povolení (licence)



1. Strany budou požadovat, aby výroba a distribuce látek uvedených v

Seznamech II, III a IV, jakož i obchod s nimi (včetně vývozního a

dovozního obchodu) byly prováděny na základě povolení (licence) nebo

jiného podobného kontrolního opatření.



2. Strany:



a) budou dohlížet na všechny řádně oprávněné osoby a podniky, jež

provádějí výrobu nebo distribuci látek uvedených v odstavci 1 tohoto

článku a obchod s nimi (včetně vývozního a dovozního obchodu) anebo se

takové činnosti zúčastňují;



b) budou dohlížet na základě povolení (licence) nebo jiného podobného

kontrolního opatření na zařízení a prostory, v nichž se může výroba,

distribuce nebo obchod provádět;



c) zajistí, aby v takových zařízeních a prostorách byla učiněna

bezpečnostní opatření, aby se zabránilo krádeži nebo jinému zcizení či

zpronevěření zásob.



3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku týkající se systému povolení

(licencí) nebo jiných podobných kontrolních opatření není nutno

uplatňovat na osoby, které mají způsobilost k výkonu povolání v léčebně

preventivní péči, hygienické péči nebo výzkumu a vykonávají tyto své

funkce.



4. Strany budou požadovat, aby všechny osoby, kterým jsou podle této

Úmluvy vydávána povolení (licence) nebo mají jiná odpovídající

oprávnění podle odstavce 1 tohoto článku nebo odstavce b) článku 7,

byly náležitě kvalifikovány pro účinné a spolehlivé provádění

ustanovení zákonů a nařízení přijatých na základě této Úmluvy.



Čl.9



Lékařské předpisy



1. Strany budou požadovat, aby látky uvedené v Seznamech II, III a IV

nebyly předepisovány nebo vydávány pro použití jednotlivci jinak než na

lékařský předpis, s výjimkou případů, kdy jednotlivci mohou zákonně

obdržet, používat, přidělovat nebo podávat tyto látky v léčebně

preventivní péči, hygienické péči nebo ve vědeckovýzkumných ústavech.



2. Strany učiní opatření, aby zajistily, že lékařské předpisy na látky

uvedené v Seznamech II, III a IV budou vydávány s nejvyšší lékařskou

úrovní a budou podrobeny, zejména pokud jde o dobu jejich platnosti a o

to, kolikrát je možno jich opětovně použít, takovým ustanovením, které

chrání zdraví a blaho obyvatelstva.



3. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku může Strana, vyžadují-li to

podle jejího názoru místní poměry, povolit oprávněným lékárníkům a

jiným osobám oprávněným k distribuci v malém, určeným úřady odpovědnými

v zemi nebo v její části za zdraví obyvatelstva, aby za podmínek, které

Strana stanoví a které budou pamatovat i na vedení záznamů, vydávali ve

výjimečných případech pro použití jednotlivci k léčebným účelům malá

množství látek uvedených v Seznamech III a IV podle vlastního uvážení a

bez lékařského předpisu, v mezích, které Strany určí.



Čl.10



Varování na obalu a reklama



1. Každá Strana bude požadovat, berouc v úvahu příslušné předpisy nebo

doporučení Světové zdravotnické organizace, aby, kde je to

proveditelné, na štítku a v každém případě na příbalovém letáku

spotřebitelského balení psychotropních látek byl uveden návod k

použití, včetně výstrahy a varování, jež jsou podle jejího názoru nutné

pro bezpečnost uživatele.



2. Každá Strana, berouc náležitě zřetel na své ústavní předpisy, zakáže

reklamu psychotropních látek určenou široké veřejnosti.



Čl.11



Záznamy



1. Pokud jde o látky uvedené v Seznamu I, Strany budou požadovat, aby

výrobci a všechny ostatní osoby oprávněné podle článku 7 k obchodu s

nimi a k jejich distribuci, vedli záznamy způsobem určeným každou

Stranou; záznamy budou uvádět podrobné údaje o vyráběném množství, o

množství zásob na skladě a pro každý příjem a výdej podrobné údaje o

množství, datu, dodavateli a příjemci.



2. Pokud jde o látky uvedené v Seznamech II a III, Strany budou

požadovat, aby výrobci, osoby oprávněné k distribuci ve velkém, vývozci

a dovozci vedli záznamy způsobem určeným každou Stranou; záznamy budou

obsahovat podrobné údaje o vyráběném množství a pro každý příjem a

výdej podrobné údaje o množství, datu, dodavateli a příjemci.



3. Pokud jde o látky uvedené v Seznamu II, Strany budou požadovat, aby

osoby oprávněné k distribuci v malém, nemocniční a léčebná zařízení a

vědecké instituce vedly záznamy způsobem určeným každou Stranou;

záznamy budou obsahovat pro každý příjem a výdej podrobné údaje o

množství, datu, dodavateli a příjemci.



4. Strany zajistí vhodnými metodami a s přihlédnutím k odborným a

obchodním zvyklostem svých zemí, aby záznamy o příjmu a výdeji látek

uvedených v Seznamu III osobami oprávněnými k distribuci v malém,

nemocničními a léčebnými zařízeními a vědeckými institucemi byly

pohotově k dispozici.



5. Pokud jde o látky uvedené v Seznamu IV, Strany budou požadovat, aby

výrobci, vývozci a dovozci vedli záznamy způsobem určeným každou

Stranou; záznamy budou obsahovat údaje o vyráběném, vyváženém a

dováženém množství.



6. Strany budou požadovat, aby výrobci přípravků vyňatých z kontroly

podle odstavce 3 článku 3 vedli záznamy o množství každé psychotropní

látky použité při výrobě přípravku vyňatého z kontroly, jakož i o

povaze, celkovém množství a prvním výdeji přípravku vyrobeného z této

látky a vyňatého z kontroly.



7. Strany zajistí, aby záznamy a údaje uvedené v tomto článku, které

jsou nutné k sestavování zpráv podle článku 16, byly uchovány po dobu

nejméně dvou let.



Čl.12



Ustanovení o mezinárodním obchodě



1.



a) Každá Strana, která povoluje vývoz nebo dovoz látek uvedených v

Seznamu I nebo II, bude požadovat pro každý případ dovozu nebo vývozu,

bez ohledu na to, jde-li o jednu nebo více látek, zvláštní dovozní nebo

vývozní povolení na formuláři, jehož vzor bude vypracován Komisí.



b) Toto povolení bude obsahovat mezinárodní nechráněný název látky

nebo, neexistuje-li takový název, její označení v příslušném Seznamu,

dále množství, jež se má vyvézt nebo dovézt, lékovou formu, jméno a

adresu vývozce a dovozce a dobu, ve které se vývoz nebo dovoz má

uskutečnit. Je-li látka vyvážena nebo dovážena ve formě přípravku, bude

uveden rovněž název přípravku, existuje-li. Vývozní povolení bude

obsahovat také číslo a datum dovozního povolení a označení úřadu, který

je vydal.



c) Před vydáním vývozního povolení budou Strany požadovat předložení

dovozního povolení, vydaného příslušným úřadem dovážející země nebo

oblasti, které potvrzuje, že dovoz látky nebo látek, o něž jde, je

povolen; toto povolení bude předkládáno osobou nebo podnikem, který

žádá o vývozní povolení.



d) Ke každé vývozní zásilce bude přiložen opis vývozního povolení a

vláda, která vývozní povolení vydává, zašle jeho opis vládě dovážející

země nebo oblasti.



e) Poté, co byl dovoz uskutečněn, vrátí vláda dovážející země nebo

oblasti vládě vyvážející země nebo oblasti vývozní povolení s poznámkou

potvrzující skutečně dovezené množství.



2.



a) Strany budou požadovat, aby vývozci pro každý vývoz látek uvedených

v Seznamu III vyhotovili na formuláři, jehož vzor bude vypracován

Komisí, prohlášení v trojím vyhotovení, které bude obsahovat tyto

údaje:



i) jméno a adresu vývozce a dovozce;



ii) mezinárodní nechráněný název látky nebo, neexistuje-li takový

název, její označení v příslušném Seznamu;



iii) množství látky a lékovou formu, v níž je vyvážena, a je-li to ve

formě přípravku, název přípravku, existuje-li; a



iv) datum odeslání.



b) Vývozci předloží příslušným úřadům své země nebo oblasti dvě

vyhotovení tohoto prohlášení. Třetí vyhotovení připojí ke své zásilce.



c) Strana, z jejíhož území je vyvážena některá látka uvedená v Seznamu

III, zašle příslušným úřadům dovážející země nebo oblasti co nejdříve,

avšak nejpozději do devadesáti dnů od data odeslání, v doporučené

zásilce jedno vyhotovení prohlášení, které obdržela od vývozce se

žádostí o potvrzení jejího příjmu.



d) Strany mohou požadovat, aby dovozce po přijetí zásilky zaslal

příslušným úřadům své země nebo oblasti vyhotovení prohlášení připojené

k zásilce s náležitým potvrzením obsahujícím údaje o přijatém množství

a datu příjmu.



3. Pokud jde o látky uvedené v Seznamech I a II, budou platit ještě

tato další ustanovení:



a) Ve svobodných přístavech a pásmech budou Strany vykonávat stejný

dohled a stejnou kontrolu jako v ostatních částech svého území, mohou

však uplatňovat i přísnější opatření.



b) Vývoz ve formě zásilky adresované na poštovní schránku nebo na banku

na účet osoby odlišné od osoby, jejíž jméno je uvedeno ve vývozním

povolení, bude zakázán.



c) Vývoz látek uvedených v Seznamu I ve formě zásilek adresovaných na

celní skladiště je zakázán. Vývoz látek uvedených v Seznamu II ve formě

zásilek adresovaných na celní skladiště je zakázán, s výjimkou případů,

kdy vláda dovážející země potvrdí na dovozním povolení předloženém

osobou nebo podnikem, který žádá o vývozní povolení, že povolila dovoz

zásilky za účelem uložení v celním skladišti. V takovém případě bude ve

vývozním povolení potvrzeno, že zásilka se vyváží za tímto účelem.

Každé čerpání z celního skladiště bude vázáno na předložení povolení

vydaného úřady, které skladiště spravují, a v případě zásilky určené do

ciziny bude s ní nakládáno, jako kdyby šlo o nový vývoz ve smyslu této

Úmluvy.



d) Zásilky přivážené na území některé Strany nebo vyvážené z jejího

území, aniž by byly doprovázeny vývozním povolením, budou příslušnými

úřady zadrženy.



e) Bez ohledu na to, má-li být zásilka složena z dopravního prostředku,

který ji přepravuje, nebo ne, Strana nepovolí svým územím průjezd žádné

zásilky těchto látek určené do jiné země, nebude-li příslušným úřadům

této Strany předložen opis vývozního povolení pro danou zásilku.



f) Příslušné úřady země nebo oblasti, přes kterou je povolen průjezd

zásilky těchto látek, učiní všechna nutná opatření, aby se zabránilo

odchýlení se zásilky k jinému místu určení, než je místo vyznačené na

vyhotovení vývozního povolení připojeném k zásilce, pokud vláda země

nebo oblasti, přes kterou se zásilka převáží, nepovolí tuto odchylku v

určení. Vláda země nebo oblasti tranzitu bude posuzovat každou žádost o

změnu místa určení tak, jako kdyby šlo o vývoz ze země nebo oblasti

místa nového určení. Je-li změna místa určení povolena, ustanovení

písm. e) odstavce 1 tohoto článku budou platit rovněž mezi zemí nebo

oblastí tranzitu a zemí nebo oblastí, odkud byla zásilka původně

vyvezena.



g) Žádná zásilka látek v tranzitu nebo uložená v celním skladišti

nemůže být předmětem žádných zásahů, jež by mohly změnit jejich povahu.

Obal nemůže být změněn bez povolení příslušných úřadů.



h) Ustanovení písm. e) až g) tohoto odstavce týkající se průjezdu látek

územím některé Strany neplatí, je-li zásilka převážena leteckou cestou,

za předpokladu, že letadlo nepřistane v zemi nebo oblasti tranzitu.

Přistane-li letadlo v této zemi nebo oblasti, tato ustanovení budou

platit do té míry, jak to budou okolnosti vyžadovat.



i) Ustanovení tohoto odstavce nejsou v rozporu s ustanoveními

mezinárodních dohod, které omezují kontrolu, již může vykonávat

kterákoli Strana nad látkami v tranzitu.



Čl.13



Zákaz a omezení vývozu a dovozu



1. Strana může prostřednictvím generálního tajemníka oznámit všem

ostatním Stranám, že zakazuje do své země nebo do některé ze svých

oblastí dovoz některé nebo několika látek uvedených v Seznamu II, III

nebo IV a vyjmenovaných v oznámení Strany. V každém takovém oznámení

bude přesně uveden název látky, jak je tato označena v Seznamu II, III

nebo IV.



2. Obdržela-li Strana oznámení o zákazu podle odstavce 1 tohoto článku,

učiní opatření, aby zajistila, že žádná z látek vyjmenovaných v

oznámení nebude vyvážena do země nebo do některé z oblastí Strany,

která oznámení učinila.



3. Bez ohledu na ustanovení předchozích odstavců může Strana, která

učinila oznámení podle odstavce 1 tohoto článku, zvláštním dovozním

povolením pro každý jednotlivý případ povolit dovoz určitého

stanoveného množství zmíněných látek nebo přípravků obsahujících tyto

látky. Úřad dovážející země, který zvláštní dovozní povolení vystavil,

zašle je ve dvou vyhotoveních, v nichž bude uvedené jméno a adresa

vývozce a dovozce, příslušného úřadu vyvážející země nebo oblasti,

který pak může povolit vývozci odeslání zásilky. Jedno vyhotovení

zvláštního dovozního povolení, náležitě potvrzené příslušným úřadem

vyvážející země nebo oblasti, bude připojeno k zásilce.



Čl.14



Zvláštní ustanovení týkající se přepravy psychotropních látek v

lékárničkách první pomoci na lodích, v letadlech nebo jiných veřejných

dopravních prostředcích obstarávajících mezinárodní dopravu



1. Pokud jde o látky uvedené v Seznamu II, III nebo IV, jejich

mezinárodní doprava na lodích, v letadlech nebo jiných prostředcích

mezinárodní veřejné dopravy, jako např. v mezinárodních vlacích nebo

autokarech, v omezeném množství, které by se mohlo stát nutným během

cesty pro poskytnutí první pomoci a pro naléhavé případy, nebude

považována za vývoz, dovoz nebo průvoz ve smyslu této Úmluvy.



2. Země, kde jsou dopravní prostředky registrovány, učiní vhodná

ochranná opatření, aby se zabránilo zneužití látek uvedených v odstavci

1 tohoto článku nebo jejich zcizení či zpronevěře k nedovoleným účelům.

Komise doporučí tato ochranná opatření po konzultaci s příslušnými

mezinárodními organizacemi.



3. Látky přepravované podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku na

lodích, v letadlech nebo jiných prostředcích mezinárodní veřejné

dopravy, jako např. v mezinárodních vlacích a autokarech, budou

podléhat zákonům, předpisům, povolením a licencím země, kde je

příslušný dopravní prostředek registrován, bez újmy práva příslušných

místních úřadů provádět prověření, inspekci a jiné kontrolní úkony v

těchto dopravních prostředcích. Použití těchto látek v případě naléhavé

potřeby nebude považováno za porušení ustanovení odstavce 1 článku 9.



Čl.15



Inspekce



Strany budou udržovat systém inspekce výrobců, vývozců a dovozců

psychotropních látek a osob oprávněných k jejich distribuci ve velkém a

v malém, jakož i lékařských a vědeckých zařízení, které takové látky

používají. Postarají se o inspekce příslušných prostor, zásob a

záznamů, které budou prováděny tak často, jak Strany budou uznávat za

nezbytné.



Čl.16



Zprávy podávané Stranami



1. Strany budou podávat generálnímu tajemníkovi informace, o něž může

požádat Komise s tím, že jsou nutné pro výkon jejích funkcí, a zejména

budou podávat roční zprávy o provádění Úmluvy na svých územích, které

budou zahrnovat informace



a) o důležitých změnách v jejich zákonech a předpisech týkajících se

psychotropních látek, a



b) o významných skutečnostech, ke kterým došlo na jejich území, pokud

jde o zneužívání psychotropních látek a nedovolený obchod s nimi.



2. Strany budou rovněž oznamovat generálnímu tajemníkovi názvy a adresy

vládních orgánů uvedených v písm. f) článku 7, v článku 12 a v odstavci

3 článku 13. Generální tajemník rozešle tyto informace všem Stranám.



3. Strany budou podávat generálnímu tajemníkovi co nejdříve zprávy o

každém případě nedovoleného obchodu s psychotropními látkami nebo

zadržení látek, které byly předmětem nedovoleného obchodu, jestliže

případ budou považovat za důležitý z hlediska:



a) nových tendencí, jež se objevily;



b) množství, o které se jedná;



c) osvětlení zdrojů, z nichž látky pocházejí; anebo



d) metod používaných osobami, které nedovolený obchod provozují.

Opisy zpráv budou rozesílány podle ustanovení písm. b) článku 21.



4. Strany budou podávat Úřadu roční statistické zprávy na formulářích

vypracovaných Úřadem, které budou obsahovat tyto údaje:



a) pokud jde o látky uvedené v Seznamech I a II, u každé látky množství

vyrobené, vyvezené do každé země nebo oblasti, dovezené z každé země

nebo oblasti, jakož i zásoby, které se nacházejí u výrobců;



b) pokud jde o látky uvedené v Seznamech III a IV, u každé látky

vyrobené množství a celkové vyvezené a dovezené množství;



c) pokud jde o látky uvedené v Seznamech II a III, u každé látky

množství použité pro výrobu přípravků vyňatých z kontroly; a



d) pokud jde o látky uvedené v některém ze Seznamů kromě Seznamu I, u

každé látky množství použité k průmyslovým účelům podle ustanovení

písm. b) článku 4.

Vyrobené množství, které mají na mysli ustanovení písm. a) a b) tohoto

odstavce, nezahrnuje množství vyrobených přípravků.



5. Každá Strana předloží Úřadu na jeho žádost doplňující statistické

údaje, týkající se příštích období, o množství určité látky uvedené v

Seznamu III nebo IV, vyváženém do každé země nebo oblasti a dováženém z

každé země nebo oblasti. Strana může požádat Úřad, aby jak žádost o

údaje, tak i údaje předložené podle tohoto odstavce pokládal za

důvěrné.



6. Strany budou podávat informace uvedené v odstavcích 1 až 4 tohoto

článku způsobem a v termínech, které Komise nebo Úřad mohou stanovit.



Čl.17



Funkce Komise



1. Komise může zkoumat všechny otázky, které mají vztah k cílům této

Úmluvy a k plnění jejich ustanovení, a činit doporučení o těchto

otázkách.



2. Rozhodnutí Komise podle článků 2 a 3 budou přijímána dvoutřetinovou

většinou jejích členů.



Čl.18



Zprávy Úřadu



1. Úřad vyhotovuje o své práci roční zprávy obsahující rozbor

statistických údajů, které má k dispozici, a v odůvodněných případech

také výklad k případným vysvětlivkám, jež vlády podaly nebo o něž byly

žádány, spolu s poznámkami a doporučeními, které si Úřad přeje činit.

Úřad může vyhotovovat též dodatkové zprávy, které pokládá za nutné.

Zprávy budou předkládány Radě prostřednictvím Komise, jež může uvést

připomínky, které uzná za vhodné.



2. Zprávy Úřadu budou sděleny Stranám a potom uveřejněny generálním

tajemníkem. Strany dávají souhlas k jejich neomezenému rozšiřování.



Čl.19



Opatření Úřadu k zajištění plnění ustanovení Úmluvy



1.



a) Jestliže po prozkoumání informací poskytnutých Úřadu vládami nebo

informací sdělených orgány Organizace spojených národů má Úřad důvod se

domnívat, že cíle této Úmluvy jsou vážně ohroženy tím, že některá země

nebo oblast neplní ustanovení Úmluvy, Úřad má právo požádat vládu

příslušné země nebo oblasti o vysvětlení. S výhradou práva upozornit

Strany, Radu a Komisi na otázku, jak je uvedeno níže v písm. c) tohoto

odstavce, bude Úřad považovat žádost o objasnění nebo vysvětlení

poskytnuté vládou podle tohoto ustanovení za důvěrné.



b) Po opatřeních učiněných na základě ustanovení písm. a) tohoto

odstavce může Úřad, bude-li to považovat za nutné, vyzvat příslušnou

vládu, aby učinila opatření k nápravě, která se podle okolností mohou

jevit jako nutná pro zajištění plnění ustanovení této Úmluvy.



c) Shledá-li Úřad, že příslušná vláda nepodala uspokojivé vysvětlení,

když o to byla požádána podle písm. a) tohoto odstavce, nebo opomenula

učinit opatření k nápravě, jak k tomu byla vyzvána podle písm. b)

tohoto odstavce, může na věc upozornit Strany, Radu a Komisi.



2. Když upozorňuje Strany, Radu a Komisi na některou otázku podle písm.

c) odstavce 1 tohoto článku, může Úřad, bude-li takový postup pokládat

za nutný,doporučit Stranám, aby zastavily vývoz určitých psychotropních

látek do příslušné země nebo oblasti nebo jejich dovoz z této země nebo

oblasti nebo současně jejich dovoz i vývoz, buď na určitou dobu nebo až

do té doby, dokud Úřad neshledá situaci v této zemi nebo oblasti

uspokojivou. Příslušný stát může předložit záležitost Radě.



3. Úřad má právo uveřejnit zprávu o kterékoliv otázce, kterou zkoumal

podle ustanovení tohoto článku, a předložit ji Radě, která ji rozešle

všem Stranám. Uveřejní-li Úřad v této zprávě rozhodnutí učiněné na

základě tohoto článku nebo jakékoliv informace vztahující se na toto

rozhodnutí, je povinen uveřejnit ve zprávě také stanovisko příslušné

vlády, jestliže tato o to požádá.



4. V případě, že rozhodnutí Úřadu uveřejněné podle tohoto článku nebylo

přijato jednomyslně, bude uvedeno též stanovisko menšiny.



5. Každý stát bude pozván, aby se dal zastupovat na zasedání Úřadu, na

kterém je podle tohoto článku projednávána otázka, na níž má přímý

zájem.



6. Rozhodnutí Úřadu podle tohoto článku budou přijímána dvoutřetinovou

většinou celkového počtu členů Úřadu.



7. Ustanovení předchozích odstavců platí také, jestliže má Úřad důvod

se domnívat, že cíle této Úmluvy jsou vážně ohroženy v důsledku

rozhodnutí, které některá Strana učinila podle odstavce 7 článku 2.



Čl.20



Opatření proti zneužívání psychotropních látek



1. Strany učiní všechna možná opatření, aby se předcházelo zneužívání

psychotropních látek a zajistilo včasné odhalení, léčení, výchova a

rehabilitace postižených osob, jakož i péče o ně po skončení léčby a

jejich znovuzapojení do společnosti. Strany budou koordinovat své úsilí

za tímto účelem.



2. Strany budou co nejvíce podporovat přípravu personálu pro léčení a

rehabilitaci osob, které zneužívají psychotropní látky, jakož i pro

péči o ně po skončení léčby a pro jejich znovuzapojení do společnosti.



3. Strany budou pomáhat osobám, které to při výkonu svého povolání

potřebují, získávat znalosti o problematice zneužívání psychotropních

látek a předcházení jejich zneužívání a budou také podporovat, aby se

tyto znalosti rozšířily v široké veřejnosti, existuje-li nebezpečí, že

zneužívání těchto látek nabude širokých rozměrů.



Čl.21



Opatření proti nedovolenému obchodu



Berouce náležitý ohled na svou ústavní, právní a administrativní

soustavu, Strany:



a) učiní vnitrostátní opatření pro koordinace preventivních a

represivních akcí proti nedovolenému obchodu; za tím účelem mohou

užitečně pro věc určit vhodný orgán, který bude odpovědný za tuto

koordinaci;



b) budou si vzájemně pomáhat v boji proti nedovolenému obchodu s

psychotropními látkami a zejména budou neprodleně zasílat ostatním

Stranám, jichž se to přímo týká, diplomatickou cestou nebo

prostřednictvím příslušných úřadů, určených Stranami k tomuto účelu,

opis každé zprávy podané generálnímu tajemníkovi podle článku 16 v

souvislosti s odhalením případu nedovoleného obchodu nebo se zadržením

látek, které byly předmětem nedovoleného obchodu;



c) budou úzce spolupracovat mezi sebou a s příslušnými mezinárodními

organizacemi, jichž jsou členy, za účelem vedení koordinovaného boje

proti nedovolenému obchodu;



d) budou dbát na to, aby mezinárodní spolupráce mezi příslušnými orgány

byla prováděna rychle a účinně; a



e) zajistí, aby v případech, kdy mezi zeměmi dochází k předávání

právních dokladů za účelem provádění soudního řízení, byly doklady

předávány nejkratší cestou orgánům určeným Stranami; toto ustanovení

není na újmu práva Stran požadovat, aby jim právní doklady byly

zasílány diplomatickou cestou.



Čl.22



Trestní ustanovení



1.



a) S výhradou omezení podle svých ústavních předpisů bude každá Strana

považovat za trestný čin každé jednání, které je v rozporu se zákonem

nebo nařízením přijatým k plnění závazků podle této Úmluvy a bylo

spácháno úmyslně, a zajistí, aby na závažné trestné činy byly vyměřeny

příslušné tresty, zejména vězení nebo jiné tresty odnětí svobody.



b) Bez ohledu na ustanovení předcházejícího písmena tohoto odstavce, v

případech, kdy se takových trestných činů dopustily osoby, které

zneužívají psychotropních látek, Strany mohou, buď místo odsouzení nebo

trestu anebo jako doplnění trestu, podrobit tyto osoby podle odstavce 1

článku 20 opatřením, jejichž účelem je léčení, výchova a rehabilitace

těchto osob, péče o ně po skončení léčby a jejich znovuzapojení do

společnosti.



2. S výhradou omezení podle ústavních předpisů každé Strany, její

právní soustavy a vnitrostátního práva,



a)



i) byla-li spáchána v různých zemích řada činů, které jsou navzájem

spojeny a jsou podle odstavce 1 tohoto článku trestné, každý z nich

bude považován za samostatný trestný čin;



ii) úmyslná účast na spáchání některého z uvedených trestných činů,

spolčení za účelem jeho spáchání a pokus o jeho spáchání, jakož i

příprava a finanční operace související s trestnými činy uvedenými v

tomto článku budou pokládány za trestné činy, jak je stanoveno v

odstavci 1 tohoto článku;



iii) odsouzení za tyto trestné činy v cizině budou brána v úvahu při

stanovení, jde-li o opakování trestného činu; a



iv) uvedené vážné trestné činy, ať byly spáchány vlastními státními

příslušníky nebo cizinci, budou stíhány Stranou, na jejímž území byly

spáchány, anebo Stranou, na jejímž území se pachatel zdržuje, jestliže

jeho vydání je nepřípustné podle zákonů Strany, jíž byla žádost o

vydání předložena, a jestliže pachatel nebyl ještě stíhán a rozsudek

nebyl ještě vynesen.



b) Je žádoucí, aby trestné činy uvedené v odstavci 1 a v bodu ii) písm.

a) odstavce 2 tohoto článku byly v každé smlouvě o vydávání zločinců,

která byla nebo v budoucnosti bude mezi Stranami uzavřena, zahrnuty

mezi trestné činy, jejichž pachatelé se vydávají, a aby za takové

trestné činy byly uznávány též mezi Stranami, které vydání nepodmiňují

existencí smlouvy nebo reciprocitou, ovšem za předpokladu, že vydání

bude povoleno podle zákonů Strany, jíž byla žádost o vydání předložena,

a že tato Strana bude mít právo odmítnout zatčení pachatele nebo jeho

vydání, jestliže její příslušné úřady mají za to, že trestný čin není

dostatečně vážný.



3. Každá psychotropní látka nebo jiná látka, jakož i každé zařízení

použité nebo určené ke spáchání kteréhokoliv z trestných činů uvedených

v odstavci 1 a 2 tohoto článku mohou být zadrženy a zabaveny.



4. V otázkách jurisdikce budou mít ustanovení vnitrostátního práva

příslušné Strany převahu nad ustanoveními tohoto článku.



5. Žádné ustanovení tohoto článku neomezuje zásadu, že trestné činy, o

nichž hovoří, budou stanoveny, stíhány a trestány v souladu s

vnitrostátním právem příslušné Strany.



Čl.23



Použití přísnějších kontrolních opatření, než vyžaduje Úmluva



Strany mohou zavést ostřejší nebo přísnější kontrolní opatření, než

stanoví tato Úmluva, jestliže jsou podle jejich názoru žádoucí nebo

nutná pro ochranu zdraví a blaha obyvatelstva.



Čl.24



Výdaje mezinárodních orgánů ve spojení s prováděním ustanovení Úmluvy



Výdaje Komise a Úřadu ve spojení s prováděním jejich příslušných funkcí

podle této Úmluvy bude hradit Organizace spojených národů způsobem,

který bude stanoven Valným shromážděním. Strany, které nejsou členy

Organizace spojených národů, budou přispívat na tyto výdaje částkami,

které Valné shromáždění bude považovat za spravedlivé a které určí čas

od času po konzultaci s vládami těchto Stran.



Čl.25



Postup při přijetí, podpisu, ratifikaci a přístupu



1. Členské státy Organizace spojených národů, státy, které nejsou členy

Organizace spojených národů, ale jsou členy některé odborné organizace

Organizace spojených národů nebo Mezinárodní agentury pro atomovou

energii nebo jsou stranami Statutu Mezinárodního soudního dvora, jakož

i kterýkoliv jiný stát vyzvaný k tomu Radou, se mohou stát Stranami

této Úmluvy:



a) podpisem; nebo



b) ratifikací po předchozím podpisu s výhradou ratifikace; nebo



c) přístupem k ní.



2. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu do 1. ledna 1972 včetně. Poté

bude otevřena k přístupu.



3. Ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy u

generálního tajemníka.



Čl.26



Vstup v platnost



1. Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesát dní poté, co čtyřicet ze

států uvedených v odstavci 1 článku 25 ji podepíše bez výhrady

ratifikace nebo uloží své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.



2. Pro každý jiný stát, který ji podepíše bez výhrady ratifikace nebo

uloží ratifikační listinu nebo listinu o přístupu po posledním podpisu

nebo uložení listiny podle předchozího odstavce, nabude tato Úmluva

účinnosti devadesát dnů po datu jeho podpisu nebo po uložení jeho

ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.



Čl.27



Územní účinnost



Tato Úmluva se bude vztahovat na všechna nemetropolitní území, která

některá Strana zastupuje v mezinárodních vztazích, s výjimkou případů,

kdy na základě ústavy této Strany nebo příslušného území, nebo na

základě obyčeje je k tomu zapotřebí předchozího souhlasu tohoto území.

V takovém případě se Strana bude snažit získat potřebný souhlas tohoto

území co nejdříve a jakmile jej obdrží, oznámí to generálnímu

tajemníkovi. Úmluva se bude vztahovat na jedno nebo více území

uvedených v tomto oznámení ode dne, kdy generální tajemník oznámení

obdrží. V případech, kdy předchozího souhlasu nemetropolitního území

není zapotřebí, prohlásí příslušná Strana při podpisu, ratifikaci nebo

přístupu, na která nemetropolitní území se bude Úmluva vztahovat.



Čl.28



Oblasti pro účely této Úmluvy



1. Každá Strana může oznámit generálnímu tajemníkovi, že pro účely této

Úmluvy je její území rozděleno na dvě nebo více oblastí, nebo že dvě

nebo více jejích oblastí je spojeno v jedinou oblast.



2. Dvě nebo více Stran může oznámit generálnímu tajemníkovi, že v

důsledku toho, že mezi nimi byla ustavena celní unie, tvoří tyto Strany

pro účely této Úmluvy jednu oblast.



3. Veškerá oznámení podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku nabudou

účinnosti dne 1. ledna roku následujícího po roce, v němž oznámení bylo

učiněno.



Čl.29



Vypovězení Úmluvy



1. Po uplynutí dvou let ode dne, kdy tato Úmluva nabude účinnosti,

každá Strana bude moci jménem svým nebo jménem území, které zastupuje v

mezinárodních vztazích a které odvolalo svůj souhlas daný podle článku

27, vypovědět tuto Úmluvu uložením listiny o výpovědi u generálního

tajemníka.



2. Obdrží-li generální tajemník výpověď před 1. červencem nebo k 1.

červenci kteréhokoliv roku, nabude tato účinnosti dnem 1. ledna

následujícího roku; obdrží-li ji generální tajemník po 1. červenci,

nabude výpověď účinnosti tak, jako kdyby ji byl obdržel před 1.

červencem nebo k 1. červenci následujícího roku.



3. Tato Úmluva pozbude účinnosti, jestliže v důsledku výpovědí

oznámených podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku přestanou být

splněny podmínky stanovené v odstavci 1 článku 26 pro nabytí účinnosti.



Čl.30



Změny



1. Každá Strana může navrhnout pozměnění této Úmluvy. Text změny a

důvody, pro které je navrhována, budou sděleny generálnímu tajemníkovi,

který je sdělí Stranám a Radě. Rada může rozhodnout buď, že



a) svolá konferenci podle odstavce 4 článku 62 Charty Organizace

spojených národů za účelem prozkoumání předloženého pozměňovacího

návrhu, anebo



b) se dotáže Stran, zda přijímají navrhovanou změnu, a současně je

požádá, aby předložily Radě své případné připomínky k návrhu.



2. Jestliže návrh na změnu rozeslaný podle písm. b) odstavce 1 tohoto

článku nebyl odmítnut žádnou Stranou v průběhu osmnácti měsíců po jeho

rozeslání, nabude ihned účinnosti. Je-li však návrh na změnu odmítnut

některou Stranou, Rada může rozhodnout, s přihlédnutím k došlým

připomínkám Stran, má-li se svolat konference za účelem prozkoumání

příslušného pozměňovacího návrhu.



Čl.31



Spory



1. Kdyby mezi dvěma nebo více Stranami vznikl spor o výklad nebo

provádění této Úmluvy, tyto Strany budou konzultovat mezi sebou, aby

vyřešily spor cestou jednání, šetření, zprostředkování, smíru,

arbitráže, odvoláním k oblastním orgánům, soudní cestou nebo jinými

mírovými prostředky, které si zvolí.



2. Každý spor tohoto druhu, který nemůže být vyřešen prostředky

uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, bude na žádost kterékoliv ze

Stran zúčastněných na sporu předložen Mezinárodnímu soudnímu dvoru k

rozhodnutí.



Čl.32



Výhrady



1. Žádné jiné výhrady nejsou dovoleny, než ty, které jsou učiněny v

souladu s ustanoveními odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku.



2. Každý stát může při podpisu, ratifikaci nebo přístupu učinit výhradu

k těmto ustanovením této Úmluvy:



a) odstavce 1 a 2 článku 19;



b) článek 27;



c) článek 31.



3. Stát, který se chce stát Stranou této Úmluvy, ale chce mít možnost

učinit jiné výhrady, než jsou uvedeny v odstavcích 2 a 4 tohoto článku,

může uvědomit generálního tajemníka o tomto svém úmyslu. Jestliže do

uplynutí dvanácti měsíců ode dne oznámení příslušné výhrady generálním

tajemníkem třetina států, které Úmluvu podepsaly bez výhrady

ratifikace, ji ratifikovaly nebo k ní přistoupily před koncem této

lhůty, nevznesla námitky proti této výhradě, bude tato považována za

povolenou, ovšem s tím, že státy, které proti výhradě vznesly námitky,

nebudou povinny vzít na sebe vůči státu, který učiní výhradu, právní

závazky vyplývající z této Úmluvy, na které se vztahuje výhrada.



4. Stát, na jehož území se vyskytují divoce rostoucí rostliny

obsahující psychotropní látky uvedené v Seznamu I, kterých tradičně

používají určité nevelké, přesně vymezené skupiny obyvatelstva při

magických nebo náboženských obřadech, může při podpisu nebo ratifikaci

této Úmluvy nebo při přístupu k ní učinit výhrady v souvislosti s

těmito rostlinami, pokud jde o ustanovení článku 7, s výjimkou

ustanovení týkajících se mezinárodního obchodu.



5. Stát, který učinil výhrady, může kdykoliv formou písemného oznámení

generálnímu tajemníkovi odvolat všechny svoje výhrady nebo jejich část.



Čl.33



Oznámení



Generální tajemník oznámí všem státům uvedeným v odstavci 1 článku 25:



a) podpisy, ratifikace a přístupy podle článku 25;



b) den, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle článku 26;



c) výpovědi podle článku 29; a



d) prohlášení a oznámení podle článků 27, 28, 30 a 32.



Na důkaz toho podepsaní, řádně zplnomocněni, podepsali tuto Úmluvu

jménem svých vlád.



Dáno ve Vídni, dvacátého prvního února roku tisíc devět set sedmdesát

jedna v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, čínském, francouzském,

ruském a španělském, přičemž všech pět znění má stejnou platnost.

Úmluva bude uložena u generálního tajemníka Organizace spojených

národů, který zašle její ověřené opisy všem členským státům Organizace

spojených národů a ostatním státům uvedeným v odstavci 1 článku 25.