377/2013 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 25. listopadu 2013



o skladování a způsobu používání hnojiv



Změna: 131/2014 Sb.



Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5 a § 9 odst. 9 zákona

č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných

rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení

zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.,

zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,

zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb.,

zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1) a upravuje

způsob



a) skladování hnojiv a pomocných látek a kapacitu skladovacích prostor,



b) používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních

pozemcích,



c) vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,



d) hlášení o používání upravených kalů.



§ 2



Skladování tuhých minerálních hnojiv



(1) Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech jako volně ložená

nebo balená.



(2) Volně ložená minerální hnojiva se skladují



a) v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe

vzdálených minimálně 1 m,



b) v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat

nejvýše po horní hranu přepážky, nebo



c) v zásobnících.



(3) Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu

určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do

výše maximálně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety

mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva

skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2

vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.



(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá minerální hnojiva skladovat i

na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání

před povětrnostními vlivy.



(5) Nejdéle 24 měsíců se může vápenaté hnojivo cukrovarská šáma uložit

na zemědělské půdě.



(6) Nejdéle 2 měsíce se mohou hnojiva na bázi mletých vápenců dodávaná

s vlhkostí 2 až 10 % uložit na zemědělské půdě.



§ 3



Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného



(1) Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této

vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku, jak

dusičnanového tak amonného, vyšším než 28 %.



(2) Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze



a) ve skladech, odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek

organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek

alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,



b) balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě,



c) tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,



d) minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5

m od tepelného a světelného zdroje a



e) za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou

neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.



§ 4



Skladování kapalných minerálních hnojiv



(1) Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádržích k tomu účelu

vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v

záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně

umístěné.



(2) Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádržích opatřených

účinným míchacím zařízením.



(3) Balená kapalná minerální hnojiva se skladují ve skladech.



(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená kapalná minerální hnojiva skladovat

i na volných zpevněných plochách, přičemž se ochrání před

povětrnostními vlivy a maximální objem jednoho balení činí 1 000 litrů.



§ 5



Skladování organických a organominerálních hnojiv



(1) Kapalná organická a organominerální hnojiva se skladují v

nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo

v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku

povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v

kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.



(2) Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují

ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování

tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo

srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo

způsobem uvedeným v § 2 odst. 2 ve skladech.



(3) Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve

skladech způsobem uvedeným v § 2 odst. 3.



(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá nebo kapalná organická a

organominerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách,

přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.



(5) Tuhé organické hnojivo kompost může být před použitím uloženo na

zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jeho uložení,

schválených v havarijním plánu^2).



§ 6



Skladování statkových hnojiv



(1) Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých

statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod.

Součástí těchto staveb musí být sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita

skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné

produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv

na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být

tuhá statková hnojiva uložena nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k

jejich uložení, schválených v havarijním plánu.



(2) Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nádržích,

jímkách nebo podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže,

popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně

čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a

minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v

závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při

provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových

vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo

kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.



(3) Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv,

získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu,

výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat,

jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke

spotřebě steliva, popřípadě k produkci odpadních vod, použijí se

průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 1 k této

vyhlášce, tabulky A, a požadované skladovací kapacity se stanoví podle

přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky B. Pokud nejsou k dispozici údaje

o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí

jednotky údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky C. V případě

pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba

skladovacích kapacit úměrně snižuje.



(4) Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v

odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení

statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv

nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to

úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po

tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné

k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.



§ 7



Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů



(1) Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji

uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich

přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.



(2) Pomocné půdní látky, které vznikají v zemědělské prvovýrobě jako

technologické vody při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém

zpracování rostlinných produktů, obsahují maximálně 1 % sušiny a 0,1 %

dusíku.



(3) Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo

stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9

odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí

pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení

zranitelných oblastí a akčním programu^3) nebo podle nařízení vlády o

stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých

podpor^4).



(4) Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických

hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději

do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými

aplikátory a hnojení travních, jetelovinotravních a jetelovinových

porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých

statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se

zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro

vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.



(5) Pro určování potřeby hnojiv se vychází



a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,



b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek

(zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),



c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a

draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a



d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin

(předplodina, zpracování půdy, závlaha).



(6) Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy

podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní

reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin

(fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita

půdy.



(7) Maximální aplikační dávka popele ze samostatného spalování biomasy

je 2 tuny hnojiva.ha-1 za 3 roky. V témže roce nesmí dojít k souběhu

používání popele ze samostatného spalování biomasy s používáním

upravených kalů nebo sedimentů.



(8) Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se

sušinou nad 13 % je 20 tun sušiny.ha-1 v průběhu 3 let. Maximální

aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 %

je 10 tun sušiny.ha-1 v průběhu 3 let.



§ 8



Hnojení lesních pozemků



Hnojiva se používají podle



a) vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,



b) vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich

celkového stavu,



c) stanovištních podmínek a



d) výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.



§ 9



Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů



(1) V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 2 k této

vyhlášce.



(2) Pro určení přívodu živin se použijí hodnoty získané vlastním

rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo substrátu,

případně údaje stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce A. Pro

vlastní odběry vzorků hnojiv a jejich rozbory se užijí postupy

stanovené vyhláškou o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv^5).

Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při

pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky,

zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají

se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin.



(3) Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při

pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o

produkci výkalů a moči a údaje o přívodu živin stanovené v příloze č. 3

k této vyhlášce, tabulce B. Datem použití statkového hnojiva je v tomto

případě časové rozpětí pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě.



(4) V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a

moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastevní

období“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat. Pokud

nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí

se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 3 k této

vyhlášce, tabulky C.



(5) Žadatelé o dotace na ošetřování travních porostů podle nařízení

vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření^6) použijí

pro účely evidence přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při

pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě údaje stanovené v příloze

č. 4 k této vyhlášce.



§ 10



Způsob hlášení o používání upravených kalů



Vzor formuláře pro hlášení o používání upravených kalů je uveden v

příloze č. 5 k této vyhlášce.



§ 11



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a

způsobu používání hnojiv.



2. Vyhláška č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.



3. Vyhláška č. 473/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 274/1998 Sb., o

skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000

Sb.



4. Vyhláška č. 399/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,

ve znění pozdějších předpisů.



5. Vyhláška č. 91/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,

ve znění pozdějších předpisů.



6. Vyhláška č. 353/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,

ve znění pozdějších předpisů.



§ 12



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.



Ministr:



Ing. Toman, CSc., v. r.



Příloha 1



Produkce statkových hnojiv, požadované skladovací kapacity a přepočet

zvířat na dobytčí jednotky





Příloha 2



Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a

upravených kalů



Příloha 3



Průměrný přívod živin ve hnojivech a průměrná roční produkce dusíku

zvířaty





Příloha 4



Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí

jednotku (1DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod účinného

dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na

zemědělské půdě







Příloha 5



Hlášení o používání upravených kalů







1) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před

znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.



2) § 2 písm. g) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se

závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu

hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých

následků.



3) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a

akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.



4) Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení

podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších

předpisů.



5) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 273/1998 Sb., o odběrech a

chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.



6) Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění

agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.