podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů


Published: 2004

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
695/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 9. prosince 2004



o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o

změně některých zákonů



Změna: 212/2006 Sb.



Změna: 315/2008 Sb.



Změna: 292/2009 Sb.



Změna: 164/2010 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 85/2012 Sb.



Změna: 201/2012 Sb.



Změna: 383/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



zrušena



HLAVA I



zrušena



§ 1



zrušen



§ 2



zrušen



HLAVA II



zrušena



§ 3



zrušen



§ 4



zrušen



§ 5



zrušen



§ 6



zrušen



§ 7



zrušen



HLAVA III



zrušena



§ 8



zrušen



§ 8a



zrušen



§ 9



zrušen



§ 9a



zrušen



§ 10



zrušen



§ 10a



zrušen



§ 10b



zrušen



§ 10c



zrušen



§ 11



zrušen



§ 12



zrušen



§ 12a



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 13



zrušen



§ 14



zrušen



HLAVA IV



zrušena



§ 15



zrušen



§ 15a



zrušen



§ 16



zrušen



§ 17



zrušen



HLAVA V



zrušena



§ 18



zrušen



§ 18a



zrušen



§ 19



zrušen



HLAVA VI



zrušena



§ 20



zrušen



§ 21



zrušen



§ 22



zrušen



§ 23



zrušen



§ 24



zrušen



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o integrované prevenci



§ 25



V § 14 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování

znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.,

se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Vztahují-li se na zařízení

ustanovení zvláštního právního předpisu,^14a) úřad stanoví emisní

limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k

zabránění závažného znečišťování v místě provozu.".



Poznámka pod čarou č. 14a) zní:



"14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na

emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.".



ČÁST TŘETÍ



zrušena



§ 26



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



Změna živnostenského zákona



§ 27



V části SKUPINA 214: Ostatní přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o

živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č.

167/2004 Sb. a zákona č. 326/2004 Sb., se na konci textu ve sloupci 1

doplňují slova "Ověřování množství emisí skleníkových plynů", ve

sloupci 2 se doplňují slova "a) vysokoškolské vzdělání získané studiem

v příslušném akreditovaném studijním programu nebo b) ukončené střední

nebo vyšší odborné vzdělání příslušného oboru a 3 roky odborná praxe

vykonaná v posledních 10 letech před podáním žádosti" a ve sloupci 3 se

doplňují slova "§ 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně

některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)".



ČÁST PÁTÁ



ÚČINNOST



§ 28



Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



v z. Jahn v. r.



Příloha 1



Činnosti, na které se vztahuje obchodování s povolenkami na emise

skleníkových plynů



Prahové hodnoty uvedené v této příloze jsou obecně udávány ve vztahu k

projektovaným výrobním kapacitám nebo jinému parametru činnosti.



Činnosti



A. Energetika



1. Spalovací zařízení (s výjimkou zařízení pro spalování nebezpečných

nebo komunálních odpadů) se jmenovitým tepelným příkonem větším než 20

MW



2. Rafinerie minerálních olejů



3. Koksovací pece



B. Výroba a zpracování kovů



1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové

rudy)



2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo

druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než

2,5 tuny za hodinu



C. Zpracování nerostů



1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní

kapacitě větší než 500 tun denně nebo na výrobu vápna v rotačních

pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně nebo v jiných pecích o

výrobní kapacitě větší než 50 tun denně



2. Zařízení na výrobu skla, popřípadě skleněných vláken, o kapacitě

tavení větší než 20 tun denně nebo zařízení na výrobu minerálních

vláken, o kapacitě tavení větší než 20 tun denně



3. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména

krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny

nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 tun denně anebo o

kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3



D. Ostatní aktivity



1. Průmyslové závody na výrobu



a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů



b) papíru nebo lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně



2. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení spadajících do působnosti

tohoto zákona pro účely přepravy a ukládání oxidu uhličitého v

přírodních horninových strukturách



3. Přeprava oxidu uhličitého potrubím za účelem jeho uložení v

přírodních horninových strukturách



4. Ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách.



E. Letectví



Lety letadel, která odlétají z letiště umístěného na území Evropských

společenství, na které se vztahuje Smlouva nebo která na takové letiště

přilétají.



Tato činnost nezahrnuje



a) lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a

jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů

jiné země, než je členský stát, během jejich služebních cest, pokud je

tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu,



b) vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a

policejních orgánů;



c) pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety

letecké záchranné služby schválené příslušným orgánem,



d) veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti

podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví^12),



e) lety končící na letišti, ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž

nedošlo k mezipřistání,



f) cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo

získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je

tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za

předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k

přemístění nebo dopravení letadla,



g) lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu nebo kontroly,

testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to

leteckého i pozemního,



h) lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti

méně než 5 700 kg,



i) lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s

přímo použitelným předpisem Evropských společenství^1d) na trasách v

nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 349 Smlouvy o fungování

Evropské unie nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje

30 000 míst ročně, nebo



j) lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané

provozovatelem obchodní letecké dopravy, jenž



i) po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční méně než 243 letů

za čtyřměsíční období, nebo



ii) uskuteční lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun

za rok;

to se týká i letů uskutečňovaných výhradně za účelem přepravy

vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů

vlád a vládních ministrů členských států při výkonu jejich funkce.



Příloha 2



Zásady ověřování vykázaného množství emisí



I. OBECNÉ PRINCIPY



1. Podkladem pro ověření je množství emisí vykázané provozovatelem

zařízení nebo množství emisí a údaje o tunokilometrech vykázané

provozovatelem letadla podle § 7 odst. 2 a podle potřeby údaje ze

sledování kvality ovzduší ministerstvem. Předmětem ověření je

spolehlivost, věrohodnost a přesnost použitého způsobu zjišťování,

vykázaného množství emisí a dalších souvisejících údajů. Předmětem jsou

zejména:



a) vykázané údaje o činnosti zařízení nebo letadel používaných pro

výkon činností v oblasti letectví, s tím související měření a výpočty,



b) výběr a použití emisních faktorů,



c) způsob výpočtu celkového množství emisí,



d) výběr a použití metod měření, pokud provozovatel zařízení zjišťuje

emise měřením.



2. Vykázané množství emisí se ověří pouze v případě, že emise byly

zjištěny s vysokým stupněm jistoty na základě spolehlivých a

věrohodných údajů. Vysokého stupně jistoty je dosaženo za těchto

podmínek:



a) vykázané množství emisí není vnitřně rozporné,



b) sběr údajů byl prováděn v souladu s příslušnými vědeckými standardy,



c) relevantní údaje o zařízení nebo provozovateli letadla jsou úplné a

vnitřně si neodporující.



3. Autorizované osobě umožní provozovatel zařízení nebo provozovatel

letadla přístup na všechna místa a ke všem údajům, které mají vztah k

předmětu ověření.



4. Při ověření se bere ohled na to, zda je v předmětném zařízení nebo u

provozovatele letadla zaveden systém řízení podniku a auditu z hlediska

ochrany životního prostředí.



II. METODY OVĚŘOVÁNÍ



Strategická analýza



5. Součástí ověření je strategická analýza všech činností provozovaných

v zařízení nebo činností v oblasti letectví, na které se vztahuje

správa a které vykonává provozovatel letadla. Autorizovaná osoba proto

musí mít celkový přehled o všech takových činnostech a o jejich vlivu

na emise.



Procesní analýza



6. Ověření vykázaného množství emisí a údajů, které byly jeho

podkladem, se provede pokud možno v místě zařízení nebo na místě

používaném provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti

letectví, na něž se správa vztahuje.



Riziková analýza



7. Ověření se podrobí každý zdroj emisí v zařízení, nebo každé letadlo,

za které je provozovatel letadla odpovědný; přitom se vyhodnotí

spolehlivost údajů o tom, jak každý tento zdroj nebo letadlo přispěl k

celkovému množství emisí ze zařízení nebo z činnosti v oblasti

letectví.



8. Při provádění této analýzy autorizovaná osoba určí zdroje emisí nebo

letadlo, za které je provozovatel letadla odpovědný, s vysokým rizikem

potenciálního pochybení. Obdobně určí další prvky zjišťování a

vykazování množství emisí ze zařízení nebo z činnosti v oblasti

letectví, které mohou způsobit pochybení při stanovení celkového

množství emisí; tím se rozumí zejména výběr emisních faktorů a způsobů

kalkulace nezbytné ke stanovení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů nebo

letadel. Zdrojům emisí a dalším prvkům zjišťování nebo vykazování

množství emisí ze zařízení nebo činnosti v oblasti letectví určeným

tímto postupem je autorizovaná osoba povinna věnovat zvláštní

pozornost.



9. Autorizovaná osoba je povinna vzít v úvahu všechny účinné metody

kontroly rizika, které provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla

používá k omezení stupně nejistoty.



III. ZPRÁVA O OVĚŘENÍ



10. Autorizovaná osoba vydá provozovateli zařízení nebo provozovateli

letadla zprávu o ověření. Ve zprávě o ověření uvede, zda množství emisí

bylo vykázáno provozovatelem v souladu s tímto zákonem, prováděcím

právním předpisem k němu a povolením a nebylo podstatně zkresleno. Ve

zprávě autorizovaná osoba dále uvede podrobné údaje o způsobu a postupu

ověření.



IV. DALŠÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OVĚŘOVÁNÍ ZPRÁV O EMISÍCH V OBLASTI

LETECTVÍ



11. Autorizovaná osoba zejména zjistí, zda



a) všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v

příloze č.1 tohoto zákona byly zohledněny. V tomto úkolu autorizované

osobě napomáhají údaje z časového plánu a další údaje o provozu

provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento

provozovatel vyžádal;



b) jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném

nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti

letectví celkově v souladu.



V. DALŠÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OVĚŘOVÁNÍ ÚDAJŮ O TUNOKILOMETRECH

PŘEDLOŽENÝCH PRO ÚČELY § 9



12. Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích

podle § 7 odst. 1 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným

způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.



13. Autorizovaná osoba zejména zjistí, zda v žádosti podle § 9 odst. 3

daného provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něž je provozovatel

odpovědný, které byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti

letectví uvedených v příloze č.1 tohoto zákona. Při tom autorizovaná

osoba využívá údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od

Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě toho

autorizovaná osoba zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené

provozovatelem letadla odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které

vede daný provozovatel z bezpečnostních důvodů.



Příloha 3



Kritéria pro přípravu národního alokačního plánu (§ 8 odst. 1)



1. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, nesmí být

větší, než je nutné k uplatnění kritérií stanovených touto přílohou.

Pro první obchodovací období musí být celkové množství povolenek

stanoveno tak, aby bylo dosaženo nejméně cíle, který pro Českou

republiku vyplývá z rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 a

z Kjótského protokolu.



2. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, musí být

založeno na hodnocení skutečného a předpokládaného pokroku plnění

závazku České republiky přispívat k plnění závazků, které pro Evropské

společenství vyplývají z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.

280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu sledování emisí

skleníkových plynů ve Společenství a o mechanismu provádění Kjótského

protokolu.



3. Množství povolenek, které se navrhuje přidělovat, musí odpovídat

možnostem (včetně technologických možností) zařízení snižovat emise.

Přidělování povolenek lze založit na průměrných emisích skleníkových

plynů podle produktu pro každou kategorii zařízení a na dosažitelném

pokroku v odvětví, do kterého zařízení náleží.



4. Návrh národního alokačního plánu (dále jen „plán“) musí být v

souladu s právními předpisy a politickými dokumenty Společenství.

Přitom bere ohled na růsty emisí skleníkových plynů způsobené výlučně

požadavky nových právních předpisů.



5. Plán musí být navržen tak, aby nezakládal diskriminaci mezi

jednotlivými provozovateli zařízení nebo kategoriemi zařízení, která by

v rozporu se Smlouvou o založení Evropských společenství, zejména

články 87 a 88, některé provozovatele zařízení nebo kategorie zařízení

neodůvodněně zvýhodňovala.



6. Návrh plánu stanoví množství povolenek, které se vyhrazuje pro nové

provozovatele zařízení.



7. Návrh plánu může zahrnout včasná opatření; v takovém případě uvede,

jakým způsobem bude k včasnému opatření přihlédnuto. Návrh plánu může

využívat referenčních úrovní plynoucích z referenčních dokumentů

týkajících se nejlepších dostupných technik; tyto referenční úrovně

mohou zahrnout bezodkladná opatření.



8. Návrh plánu zohlední používání čisté technologie, zejména

technologie hospodárného využívání energie.



9. Návrh plánu musí obsahovat informaci o způsobu projednání návrhu s

veřejností a o způsobu, jakým bude k vyjádřením veřejnosti přihlédnuto

před předložením návrhu plánu Evropské komisi (§ 8).



10. Součástí návrhu plánu je seznam zařízení, na která se vztahuje

tento zákon, s uvedeným množstvím povolenek, které se každému zařízení

navrhuje přidělit.



11. Návrh plánu může obsahovat informace o způsobu, jakým se přihlíží k

otázce hospodářské soutěže zemí a hospodářských subjektů mimo Evropskou

unii.



12. Návrh plánu pro každé z dalších obchodovacích období obsahuje

procento přídělu povolenek pro každé zařízení, na které se vztahuje

tento zákon, do jehož výše může provozovatel tohoto zařízení používat

jednotky snížení emisí a jednotky ověřeného snížení emisí z

projektových činností.



13. Návrh plánu může obsahovat zvláštní rezervu v podobě určitého

množství povolenek, které nebudou přiděleny provozovatelům zařízení a

které budou vyřazeny ve smyslu § 10b odst. 5.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 315/2008 Sb.



Žádost o povolení podle § 4 zákona č. 695/2004 Sb., je provozovatel

zařízení na tavení minerálních materiálů, včetně výroby minerálních

vláken, o kapacitě tavení větší než 20 tun denně (příloha č. 1 část C

bod 2 zákona č. 695/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona), které je provozováno v den nabytí účinnosti tohoto

zákona a které hodlá provozovatel zařízení provozovat i po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona, povinen předložit Ministerstvu životního

prostředí nejpozději 6 týdnů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Do

dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení je možné zařízení

provozovat bez povolení.



Čl. II zákona č. 164/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Provozovatel letadla musí požádat o schválení plánu pro zjišťování

emisí a tunokilometrů stanovujícího opatření pro zjišťování a

vykazování emisí a údajů o tunokilometrech podle § 7 zákona č. 695/2004

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

nejpozději do 6 týdnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Prvním rokem, ve kterém provozovatel letadla zjišťuje a vykazuje

množství emisí skleníkových plynů podle § 7 zákona č. 695/2004 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je rok 2010.



3. Prvním rokem pro přidělení povolenek provozovateli letadla podle §

10 zákona č. 695/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, je rok 2012.



4. Provozovatel zařízení vykáže řádně podložené a nezávisle ověřené

údaje o emisích skleníkových plynů z činností zahrnutých do systému

obchodování až od roku 2013 podle § 7 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb.,

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do

2 týdnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října

2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise

skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října

2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu

mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s

povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu

2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činnosti v

oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise

skleníkových plynů ve Společenství.



1a) Nařízení Komise (ES) č. 994/2008 ze dne 8. října 2008 o

normalizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady

č. 280/2004/ES.



1b) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu,

vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.



1c) Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o

změně klimatu, vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s.



1d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24.

září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve

Společenství (přepracované znění).



2) § 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých

dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004

Sb.



3) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.



4) § 27 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon).



5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října

2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise

skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.



Nařízení Komise (ES) č. 994/2008 ze dne 8. října 2008 o normalizovaném

a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a

Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.

280/2004/ES.



6) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



6a) Nařízení Komise (ES) č. 2216/2004 o standardizovaném a bezpečném

systému rejstříků podle směrnice 2003/87/ES Evropského parlamentu a

Rady a rozhodnutí 280/2004/ES Evropského parlamentu a Rady.



6b) Směrnice 2003/87/ES v platném znění.



7) Článek 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne

13. října 2003 ustavující schéma pro obchodování s emisemi skleníkových

plynů v rámci Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.



7a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.



8) Článek 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne

13. října 2003 ustavující schéma pro obchodování s emisemi skleníkových

plynů v rámci Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.



9) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění

pozdějších předpisů.



9a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



11) § 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování

znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci).



12) § 34 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých

dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.



12) Úmluva o mezinárodním civilním letectví zveřejněná pod č. 147/1947

Sb.



13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních

horninových struktur a o změně některých zákonů.