261/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 10. července 2001
o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za
osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských
důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona
č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům
československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939
až 1945
Změna: 458/2011 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
(1) Zákon se vztahuje na občany České republiky, kteří splňují podmínky
uvedené v § 1 odst. 1 bodě 1 písm. c) až f), bodě 2 a odst. 2 zákona č.
255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o
některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a bylo jim o
tom vydáno podle § 8 citovaného zákona osvědčení nebo kteří mají
doklad, který toto osvědčení nahrazuje, (dále jen "účastník národního
boje za osvobození"). Účastníkem národního boje za osvobození je i
občan České republiky, který splňuje podmínky uvedené v § 1 odst. 1
bodě 1 písm. a) citovaného zákona, pokud byl příslušníkem
československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických
republik a konal tam službu sice kratší než tři měsíce, avšak společně
se službou příslušníka první československé armády na Slovensku jeho
vojenská služba trvala alespoň tři měsíce.
(2) Zákon se vztahuje i na vdovy nebo vdovce po účastníku národního
boje za osvobození, pokud jsou občany České republiky, jejichž
manželství trvalo v době účasti manžela v národním boji za osvobození
nebo bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno nejpozději do
31. prosince 1945 a jejichž manžel buď padl nebo kdykoliv později
zemřel; stejně tak se zákon vztahuje i na vdovy a vdovce, pokud jsou
občany České republiky, kteří uzavřeli nové manželství, a na děti,
jejichž oba rodiče jako účastníci národního boje za osvobození padli
nebo jeden z rodičů jako účastník národního boje za osvobození v
národním boji za osvobození padl a druhý z rodičů v té době již nežil,
pokud ke dni úmrtí později zemřelého rodiče nedosáhli věku 18 let (dále
jen "děti").
(3) Za účastníky národního boje za osvobození se podle tohoto zákona
považují též občané České republiky, kteří v době od 15. března 1939 do
8. května 1945 byli z rasových nebo náboženských důvodů soustředěni do
vojenských pracovních táborů na území Československa v jeho hranicích z
29. září 1938 nebo se z týchž důvodů na tomto území ukrývali po dobu
celkem nejméně tří měsíců a pokud za tuto dobu již neobdrželi
jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 217/1994 Sb., o poskytnutí
jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické persekuce.
(4) Podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud
občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní
částky.
§ 2
(1) Zákon se dále vztahuje na občany České republiky, kteří byli
vězněni mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 a u kterých bylo
rozhodnutí o jejich věznění zcela nebo částečně zrušeno podle zákona č.
119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo
podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a
o odporu proti němu, (dále jen "politický vězeň").
(2) Zákon se rovněž vztahuje na vdovy a vdovce po osobách uvedených v
odstavci 1, pokud jsou občany České republiky, jejichž manželství
trvalo po celou dobu věznění, či vzniklo během jejich věznění a jejich
manžel kdykoliv později zemřel; stejně tak se zákon vztahuje na vdovy a
vdovce, pokud jsou občany České republiky, kteří uzavřeli nové
manželství.
(3) Podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud
občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní
částky.
§ 3
(1) Účastník národního boje za osvobození, vdovy nebo vdovci a děti
podle § 1 odst. 2 anebo politický vězeň a vdovy a vdovci podle § 2
odst. 2 jsou oprávněnými osobami (dále jen "oprávněná osoba"), které
mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen "nárok").
(2) Nárok je nutné uplatnit písemnou žádostí u orgánu příslušného k
vydání rozhodnutí nejpozději do 31. prosince 2002, jinak nárok zaniká.
§ 4
(1) Oprávněná osoba uvedená v § 1 odst. 1 a 2 předloží ověřený opis
osvědčení vydaného podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., popřípadě dokladů,
které toto osvědčení nahrazují anebo tyto skutečnosti osvědčují, nebo
ověřený opis potvrzení vydaného podle § 5 zákona č. 34/1946 Sb., jímž
se vymezuje pojem československého partyzána, a další ověřené doklady
osvědčující nárok, pokud je k tomu orgán příslušný k vydávání
rozhodnutí vyzve anebo rozhodnutí o úplném či částečném zrušení
rozhodnutí o jejich věznění.
(2) Je-li oprávněná osoba vdovou nebo vdovcem, předloží oddací list.
(3) Celková doba účasti v jednotlivých druzích národního boje za
osvobození podle § 1 odst. 1 bodu 1 písm. c) až f), bodu 2 a odst. 2
zákona č. 255/1946 Sb. , se sčítá. Celková doba účasti v
československém armádním sboru ve Svazu sovětských socialistických
republik, pokud byla kratší než tři měsíce, se sčítá s celkovou dobou
služby v první československé armádě na Slovensku a takto sečtená doba
se připočítává k celkové době účasti v národním boji za osvobození.
(4) Celková doba věznění se u politických vězňů sčítá. Při částečné
změně odsuzujícího soudního rozhodnutí se počítá jen rozdíl mezi tresty
vykonanými na základě původního rozsudku a stanovenými přiměřenými
tresty nebo tresty nově uloženými.
§ 5
(1) Výše jednorázové peněžní částky pro účastníka národního boje za
osvobození za účast v národním boji za osvobození trvající alespoň 1
rok činí 120 000 Kč. Za každý další měsíc účasti v národním boji za
osvobození se výše jednorázové peněžní částky zvyšuje o 1 000 Kč.
(2) Výše jednorázové peněžní částky pro politického vězně při věznění
delším než 1 rok činí 120 000 Kč. Za každý další měsíc věznění se výše
jednorázové peněžní částky zvyšuje o 1 000 Kč.
(3) Výše jednorázové peněžní částky pro účastníka národního boje za
osvobození za účast v národním boji za osvobození kratším než 1 rok,
trvajícím však alespoň tři měsíce nebo alespoň dva měsíce v případě
služby v partyzánské jednotce jako československý partyzán podle
zvláštního zákona^1) činí 60 000 Kč.
(4) Výše jednorázové peněžní částky pro politického vězně při věznění
kratším než 1 rok, trvajícím však alespoň 3 měsíce, činí 60 000 Kč.
(5) Pokud oprávněná osoba prokáže, že při národním boji za osvobození
byl účastník národního boje za osvobození zraněn a v důsledku tohoto
zranění mu byl přiznán plný invalidní důchod, částečný invalidní
důchod, invalidní důchod nebo přídavek k důchodu, činí výše jednorázové
peněžní částky 120 000 Kč.
(6) Ustanovení odstavce 5 se uplatní jen tehdy, není-li pro oprávněnou
osobu výhodnější částka podle odstavce 1.
(7) Výše jednorázové peněžní částky podle odstavců 1 až 6 činí pro
vdovu nebo vdovce po účastníku národního boje za osvobození nebo po
politickém vězni a děti podle § 1 odst. 2 vždy její polovinu. Pokud
účastník národního boje za osvobození nebo politický vězeň v národním
boji za osvobození padl nebo na němž byl vykonán trest smrti nebo který
zemřel při věznění, činí výše jednorázové peněžní částky pro vdovu nebo
vdovce a děti podle § 1 odst. 2 120 000 Kč.
(8) Skutečnosti uvedené v odstavci 5 prokáže oprávněná osoba výměrem
invalidního důchodu nebo přídavku k důchodu vydaným podle zákona č.
164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a
fašistické persekuce. Může je rovněž prokázat rozhodnutím o přiznání
invalidního (plného invalidního) důchodu nebo částečného invalidního
důchodu vydaným podle předpisů o národním pojištění, sociálním
zabezpečení nebo důchodovém pojištění.
§ 6
O nároku, o výši jednorázové peněžní částky a o její výplatě oprávněné
osobě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. V případech, kdy
důchod z důchodového pojištění vyplácí orgán sociálního zabezpečení
příslušníků ozbrojených sil^2) nebo ozbrojených sborů, je věcně
příslušným orgánem k rozhodnutí tento orgán.
§ 7
(1) Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby.
(2) Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud
nedošlo k výplatě jednorázové peněžní částky, přechází v případě úmrtí
oprávněné osoby na její dědice.
(3) Na řízení podle tohoto zákona se použije, pokud tento zákon
nestanoví jinak, správní řád.^3)
(4) Proti rozhodnutí orgánu uvedeného v § 6 lze podat opravný
prostředek k vrchnímu soudu, v jehož obvodu je obecný soud oprávněné
osoby.
§ 8
Řízení provedené podle tohoto zákona je osvobozeno od poplatků.
§ 9
Náklady na jednorázovou peněžní částku hradí stát.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky
příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v
letech 1939 až 1945
§ 10
Zákon č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky
příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v
letech 1939 až 1945, se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se za slova "v národním boji za osvobození" vkládají
slova "nebo bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno
nejpozději do 31. prosince 1945".
2. V § 3 odst. 1 se za slova "osvědčující nárok" doplňují slova "ze
kterých je zřejmá délka služby v zahraniční armádě, která je
rozhodující pro nárok".
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
§ 11
Nárok vdov nebo vdovců na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle
zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky
příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v
letech 1939 až 1945, ve znění § 10 bodu 1 zákona č. 261/2001 Sb., je
nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného podle
zákona č. 39/2000 Sb. k rozhodnutí a výplatě jednorázové peněžní částky
nejpozději do 31. prosince 2002, jinak nárok zaniká.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1) Zákon č. 34/1946 Sb., jímž se vymezuje pojem československého
partyzána.
2) § 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
