438/2006 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 30. srpna 2006,



kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné

výchovy ve školských zařízeních



Změna: 244/2011 Sb.



Změna: 124/2014 Sb.



Změna: 198/2015 Sb.



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 41 odst. 1

písm. a) až f) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči

ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č.

383/2005 Sb., a podle § 23 odst. 3 a § 121 odst. 1 zákona č. 561/2004

Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb.:



ČÁST PRVNÍ



PŘEDMĚT ÚPRAVY



§ 1



Tato vyhláška upravuje:



a) podrobnosti o obsahu a rozsahu činnosti, organizaci a podmínkách

provozu školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

(dále jen "zařízení"), kritéria pro zařazování nebo umísťování dětí,



b) podrobnosti o zajišťování pořádku a bezpečnosti v zařízeních,



c) nejnižší počty dětí a žáků v jednotlivých druzích škol,



d) nejnižší a nejvyšší počty dětí a žáků ve třídách a skupinách,



e) podrobnosti o organizačním postupu zařízení při přijímání,

umísťování, přemísťování a propouštění dětí,



f) podrobnosti organizačního zabezpečení pobytu dětí zadržených na

útěku v diagnostickém ústavu,



g) podrobnosti organizačního zabezpečení umísťování dětí se zdravotním

postižením, nezletilých matek a jejich dětí, a dětí vyžadujících

výchovně léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození

(psychického onemocnění),



h) podrobnosti organizačního zabezpečení umísťování a pobytu dětí,

které nejsou občany České republiky a splňují podmínky stanovené

zvláštním zákonem^1) (dále jen "děti-cizinci"),



i) územní obvody diagnostických ústavů,



j) vzorový vnitřní řád zařízení.



ČÁST DRUHÁ



OBSAH A ROZSAH ČINNOSTI, ORGANIZACE A PODMÍNKY PROVOZU ZAŘÍZENÍ



§ 2



Organizace výchovně vzdělávací činnosti



(1) Pro provoz rodinné skupiny v dětském domově a v dětském domově se

školou nebo výchovné skupiny v diagnostickém ústavu a výchovném ústavu

zřizovatel zařízení zajišťuje:



a) řádné prostorové podmínky^2), jimiž jsou obývací pokoj, ložnice

dětí, pokoj vychovatelů, kuchyňka, sociální zařízení,



b) vnitřní vybavení^2), kterým je zejména nábytek pro uložení prádla,

šatstva a obuvi dětí, knih, hraček, sedací soupravy, psací stoly a

židle, jídelní stůl, běžné vybavení kuchyně,



c) materiální podmínky, jimiž jsou zejména prádlo, ošacení a obuv,

běžné domácí elektrické přístroje, potřeby pro vzdělávání,

audiovizuální a výpočetní technika, vybavení pro sport a turistiku, pro

rekreační činnost, pro cestování,



d) podmínky pro osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky,

zásobování vodou a úklid^2).



(2) V zařízení mohou zaměstnanci zajišťovat stravování za pomoci dětí

obdobně jako v rodině, zejména snídaně, svačiny, celodenní stravování o

víkendech, v době svátků apod., s tím, že současně mohou provádět nákup

potravin, a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^3).



(3) V rodinné skupině a ve výchovné skupině ředitel zařízení zajišťuje

denní péči o děti způsobem obdobným jako v rodině, a to zpravidla 3

pedagogickými pracovníky. Noční služba v zařízeních je zajišťována

zpravidla pedagogickými pracovníky a dbá o bezpečnost dětí v nočních

hodinách zpravidla od 21 do 8 hodin. Noční služba může podle potřeby

též zajišťovat pomoc dětem při hygienické obsluze a jejich sebeobsluze,

při oblékání a přípravě na odchod z budovy, při péči o nemocné děti,

při doprovodu dětí k lékařskému vyšetření apod. Počet zaměstnanců

zajišťujících noční službu a jejich složení z hlediska počtu mužů a žen

stanoví ředitel zařízení s přihlédnutím k provozním podmínkám zařízení

a jeho aktuální situaci.



(4) Rodinná skupina a výchovná skupina může být umístěna i v bytové

jednotce, která splňuje požadavky stanovené zvláštním právním

předpisem^2).



(5) Pro nezaopatřené osoby^4) může ředitel zařízení zajistit samostatné

ubytování v prostorách zařízení nebo mimo zařízení.



(6) V zájmu přípravy na budoucí samostatný život dítěte může být v

zařízení zřízena jedna nebo více samostatných bytových jednotek pro

ubytování jednotlivých dětí nebo nejvýše tříčlenné skupiny dětí, které

se připravují na odchod ze zařízení. Do těchto bytových jednotek mohou

být umístěny děti starší 16 let podle kritérií a za podmínek

stanovených vnitřním řádem zařízení.



(7) Pro děti po ukončení povinné školní docházky, které se dále

nepřipravují na budoucí povolání, může být z výchovných a vzdělávacích

důvodů zřízena v diagnostickém ústavu, dětském domově se školou a

výchovném ústavu samostatná výchovná skupina nebo rodinná skupina se

zaměřením na přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti dětí

(dále jen "pracovně výchovná skupina").



(8) Dítě starší 15 let zařazené do pracovně výchovné skupiny může vedle

přípravy na výkon povolání a na pracovní činnosti vykonávat též

pracovní činnosti v pracovněprávním vztahu, odpovídající jeho věku,

zdravotnímu stavu a schopnostem.



(9) Postup v případech zásadní důležitosti pro život dítěte, zejména

souvisejících s přípravou dítěte na budoucí povolání, s lékařskými

zákroky a předpokládanou hospitalizací ve zdravotnickém zařízení,

ředitel zařízení předem projedná se zákonnými zástupci, popřípadě také

s jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím

příslušného orgánu. Jedná-li se o akutní lékařský zákrok nebo

hospitalizaci, ředitel zařízení o něm bezodkladně písemně informuje

osoby uvedené ve větě první. Ve věci přípravy na budoucí povolání

ředitel zařízení respektuje názor dítěte, je-li to možné. Pokud není

možné respektovat názor dítěte ve věci přípravy na budoucí povolání,

vyžádá si ředitel zařízení stanovisko školy, kterou dítě navštěvuje, a

vyjádření psychologa nebo speciálního pedagoga-etopeda, a rozhodne se

zřetelem k těmto vyjádřením.



§ 3



Školy při zařízeních



(1) Při dětských domovech se školou a při diagnostických ústavech

zřizovatel podle potřeby zřizuje mateřskou školu a základní školu.



(2) Školy, jejichž činnost vykonává právnická osoba vykonávající

zároveň činnost zařízení, se zřizují při počtu nejméně 10 dětí nebo

žáků. Diagnostická třída se zřizuje při počtu nejméně 4 žáků. Třída

školy a skupina pro praktické vyučování má nejméně 4 děti nebo žáky.

Třída školy, s výjimkou třídy školy při diagnostickém ústavu, se

naplňuje do počtu 14 dětí nebo žáků, skupina pro praktické vyučování se

naplňuje do počtu 8 žáků, s přihlédnutím k jejich speciálním

vzdělávacím potřebám a při zajištění bezpečnosti a zdraví dětí a žáků.



(3) Ve školách, jejichž činnost vykonává právnická osoba vykonávající

zároveň činnost zařízení, mohou být odděleně zřízeny třídy pro děti s

uloženou ochrannou výchovou.



ČÁST TŘETÍ



ORGANIZAČNÍ POSTUP ZAŘÍZENÍ PŘI PŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ, PŘEMÍSŤOVÁNÍ A

PROPOUŠTĚNÍ DĚTÍ



§ 4



Organizační postup diagnostického ústavu



(1) Děti splňující zákonné podmínky pro přijetí jsou do diagnostického

ústavu přijímány po předchozím projednání s příslušným orgánem

sociálně-právní ochrany dětí. V diagnostickém ústavu je dítě převzato

sociálním pracovníkem, který současně přebírá a kontroluje úplnost

dokladů podle zákona^5). Vstupní pohovor s dítětem, obsahující zejména

informace o důvodech umístění dítěte, o podmínkách jeho pobytu v

diagnostickém ústavu, o vnitřním řádu diagnostického ústavu, o právech

a povinnostech dítěte a o jeho dalších perspektivách, provádí

psycholog, speciální pedagog-etoped nebo jiný pedagogický pracovník

určený ředitelem zařízení, který dítě seznámí též s organizačním

zajištěním jeho vzdělávání.



(2) Zařazení dítěte do výchovné skupiny provádí pedagogický pracovník

určený ředitelem zařízení, který dítě seznámí s ostatními dětmi,

přidělí mu lůžko, osobní skříňku a věci osobní potřeby. Současně

informuje dítě o organizaci života v zařízení.



(3) Úkony uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou vedeny v pracovnách

příslušných zaměstnanců nebo v prostorách určených pro provoz výchovné

skupiny a je o nich proveden záznam, který je součástí osobní

dokumentace dítěte.



(4) S rozhodnutím o umístění dítěte do dětského domova, dětského domova

se školou nebo do výchovného ústavu seznámí dítě psycholog nebo

speciální pedagog-etoped nejpozději 3 dny před jeho umístěním.



(5) Děti vyžadující výchovně léčebný režim v důsledku jejich

neurologického poškození a psychického onemocnění diagnostický ústav

umísťuje nebo přemísťuje do zařízení, která jsou schopna zajistit

výchovnou a zdravotní péči na odpovídající odborné úrovni.



(6) Komplexní diagnostická zpráva je složena ze závěrečné zprávy

psychologa, speciálního pedagoga-etopeda, pedagogického pracovníka

školy nebo třídy zřízené jako součást diagnostického ústavu a popisu

celkového stavu dítěte, obsahujícího informace o zdravotním stavu

dítěte ze zdravotní dokumentace a aktuální údaje. Obsahuje jméno,

popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození dítěte, místo

trvalého pobytu, u dítěte-cizince bydliště v cizině nebo adresu místa

pobytu, popis sociální anamnézy dítěte a doporučení zpracovaná na

základě výsledků psychologického vyšetření a výsledků výchovně

vzdělávacích činností. Dále obsahuje hodnocení schopností adaptace

dítěte, jeho sebevědomí a schopnosti sebehodnocení, volních vlastností,

společenských a pracovních návyků, vztahu dítěte k rodině a blízkým

osobám, k autoritám, k vrstevníkům a ostatním dětem, informace o

znalostech a dovednostech dítěte, o jeho chování ve škole, o postavení

dítěte ve skupině, o jeho zvláštnostech a o chování v zátěžových

situacích, při zvládání konfliktů, a o jeho zájmech.



(7) Umísťování dítěte se vždy účastní pověřený zaměstnanec

diagnostického ústavu a příslušného dětského domova, dětského domova se

školou nebo výchovného ústavu.



§ 5



Organizační postup dětského domova, dětského domova se školou a

výchovného ústavu



(1) Zaměstnanec určený ředitelem zařízení zajistí převzetí dokumentace

dítěte a provede s dítětem vstupní pohovor. Seznámí dítě s vnitřním

řádem zařízení, s právy a povinnostmi dítěte, s organizací a s režimem

zařízení, zařadí dítě do rodinné skupiny nebo výchovné skupiny a

přidělí mu lůžko, osobní skříňku a osobní potřeby.



(2) Pedagogický pracovník určený ředitelem zařízení zpracuje program

rozvoje osobnosti dítěte na základě komplexní diagnostické zprávy.

Zpráva je zpracována ve spolupráci s odborným zaměstnancem

diagnostického ústavu, který nejméně dvakrát ročně ověřuje účelnost a

výsledky výchovně vzdělávací činnosti v zařízení. Současně ředitel

zařízení zajistí, aby se s programem seznámili všichni pedagogičtí

pracovníci zařízení.



(3) Jestliže je dítě dlouhodobě na útěku, ve výkonu vazby, výkonu

trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření a vyžadují-li to

provozní podmínky zařízení, může být dítě přemístěno do jiného

zařízení.



ČÁST ČTVRTÁ



ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ POBYTU DĚTÍ V DIAGNOSTICKÉM ÚSTAVU ZADRŽENÝCH

NA ÚTĚKU



§ 6



(1) Pro přijetí dětí zadržených na útěku z jiných zařízení je v každém

diagnostickém ústavu vytvořeno záchytné pracoviště, jehož součástí je

místnost vybavená lůžkem, stolem a židlí, a oddělené sociální zařízení.



(2) Při přijetí dítěte zadrženého na útěku do záchytného pracoviště

podle odstavce 1 zaměstnanec určený ředitelem zařízení provede potřebná

hygienická a protiepidemická opatření a zajistí bezodkladnou zdravotní

péči, vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte.



(3) Speciální pedagog-etoped nebo psycholog provede po přijetí s

dítětem zadrženým na útěku pohovor, při němž podá dítěti přiměřeně jeho

věku a rozumovým schopnostem také informace o předpokládaném průběhu

jeho pobytu v diagnostickém ústavu a o jeho právech a povinnostech.

Originál písemného záznamu o obsahu pohovoru je součástí osobní

dokumentace dítěte, kopie zůstane uložena v diagnostickém ústavu.



(4) Po dobu pobytu dítěte v záchytném pracovišti je dítěti poskytována

individuální péče formou zájmových činností, pro něž jsou dítěti

poskytnuty nezbytné pomůcky a potřeby, a to po dohodě s dítětem, při

zajištění bezpečnosti dítěte, dalších osob i prostor, kde se dítě

nachází. Péči o dítě v záchytném pracovišti zajišťuje pedagogický

pracovník, a to v době od 8 do 20 hodin formou pracovních nebo

relaxačních činností v rozsahu nejméně 6 hodin denně. Mimo tuto dobu

kontroluje stav dítěte pravidelně ve třicetiminutových intervalech

zaměstnanec určený ředitelem zařízení.



(5) Nejsou-li zjištěny zdravotní nebo psychické překážky, je dítě

zařazeno do odpovídající výchovné skupiny.



(6) V místě, kde je zřízeno více diagnostických ústavů členěných podle

věku nebo pohlaví dětí, jsou děti umísťovány na záchytné pracoviště

podle tohoto členění.



ČÁST PÁTÁ



UMÍSŤOVÁNÍ DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, NEZLETILÝCH TĚHOTNÝCH DÍVEK,

NEZLETILÝCH MATEK A JEJICH DĚTÍ A DĚTÍ VYŽADUJÍCÍCH VÝCHOVNĚ LÉČEBNÝ

REŽIM, VČETNĚ OBSAHU A ROZSAHU ČINNOSTI, ORGANIZACE A PODMÍNEK PROVOZU



§ 7



Děti se zdravotním postižením



(1) Děti se zdravotním postižením^6) se umísťují zejména do dětských

domovů, a to s přihlédnutím k druhu a stupni jejich postižení a ke

vzdálenosti dětského domova od sídla právnické osoby vykonávající

činnost školy, kam je dítě přijato. Současně se přihlíží k oprávněným

zájmům dítěte na udržení a rozvíjení kontaktu s rodinou.



(2) Do dětských domovů se děti se zdravotním postižením umísťují

jednotlivě nebo pro ně mohou být vytvořeny samostatné rodinné skupiny.

Samostatné rodinné skupiny lze zřídit v dětských domovech, které mohou

zajistit denní docházku do odpovídající školy.



(3) Je-li v zařízení umístěno dítě, které nemůže vnímat řeč sluchem,

zajišťuje se komunikace s dítětem prostřednictvím zaměstnance zařízení,

který ovládá znakový jazyk. Pro děti, které v důsledku zrakového

postižení používají pouze Braillovo písmo, se vždy zajišťuje možnost

používání Braillova písma a písemná komunikace touto formou.



§ 8



Nezletilé těhotné dívky a nezletilé matky a jejich děti



(1) Nezletilé těhotné dívky se zpravidla od dvanáctého týdne

těhotenství umísťují nebo přemísťují do zařízení, která jsou schopna

zajistit příslušnou zdravotnickou a pedagogickou péči.



(2) Nezletilým těhotným dívkám nebo matkám ředitel zařízení zajišťuje

lékařskou a poradenskou péči prostřednictvím zdravotnických zařízení.



(3) Ředitel zařízení je povinen informovat nezletilou těhotnou dívku o

možnostech péče o dítě po porodu v rámci výkonu ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy v zařízeních. Pokud nezletilá těhotná dívka informuje

ředitele zařízení o svém úmyslu podstoupit umělé přerušení těhotenství

a požádá ředitele zařízení o součinnost při projednání této věci se

svým zákonným zástupcem, popřípadě jinou osobou odpovědnou za výchovu,

je ředitel zařízení povinen takovou součinnost poskytnout.



(4) Nezletilé těhotné dívky nebo matky plní povinnou školní docházku

nebo se připravují na budoucí povolání v příslušné škole, nebrání-li

tomu jejich zdravotní stav. Jejich děti jsou po dobu výuky v péči

pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání^7)

všeobecné sestry nebo ošetřovatele, nebo pedagogického pracovníka,

popřípadě v jeslích nebo v zařízeních pečujících o dítě do 3 let věku v

denním režimu nebo v mateřské škole.



Děti vyžadující výchovně léčebný režim v důsledku jejich neurologického

poškození a psychického onemocnění



§ 9



(1) Za děti vyžadující výchovně léčebný režim v důsledku jejich

neurologického poškození a psychického onemocnění se pro účely této

vyhlášky považují děti s psychickým nebo psychiatrickým onemocněním a s

disharmonickým vývojem osobnosti, které mají



a) emoční poruchy a vývojové poruchy chování (dále jen "děti se

závažnými poruchami chování"),



b) výrazné poruchy chování s antisociálním, sexuálně deviantním a jinak

nebezpečným chováním (dále jen "děti s extrémními poruchami chování"),



diagnostikované lékařem nebo diagnostickým ústavem.



(2) Děti se závažnými poruchami chování a děti s extrémními poruchami

chování jsou umísťovány do zařízení, jejichž činnost nebo činnost

jejich oddělení je specializovaná na výchovně léčebnou péči.



§ 10



Děti se závažnými poruchami chování



(1) Do dětského domova se školou a výchovného ústavu nebo oddělení

specializovaného na výchovně léčebnou péči pro děti se závažnými

poruchami chování mohou být diagnostickým ústavem umísťovány zejména:



a) děti, které jsou v důsledku svého psychického oslabení závažně

ohroženy ve svém vývoji,



b) děti s poruchami pozornosti a soustředění, doprovázenými

hyperaktivitou, které není možné zvládat běžnými výchovnými postupy a

metodami,



c) děti experimentující s návykovými látkami nebo drogově závislé.



(2) Výchovně léčebná péče je zajišťována speciálně pedagogickými a

psychologickými metodami, zpravidla za spolupráce zdravotnického

zařízení, které je způsobilé poskytovat požadovanou zdravotní péči.



(3) Do dětských domovů se školou a výchovných ústavů nebo oddělení

podle odstavce 1 se děti umísťují na nezbytně nutnou dobu. Nejpozději v

osmém týdnu po umístění dítěte probíhá přehodnocování aktuálnosti jeho

pobytu v daném zařízení a závěry jsou součástí osobní dokumentace

dítěte. Po ukončení pobytu je dítě přemístěno zpravidla zpět do

dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.



§ 11



Děti s extrémními poruchami chování



(1) Do výchovného ústavu nebo oddělení specializovaného na výchovně

léčebnou péči pro děti s extrémními poruchami chování mohou být

diagnostickým ústavem umístěny zejména:



a) děti, které se opakovaně nedovoleně vzdalují ze zařízení a

dopouštějí se jednání, které má znaky trestné činnosti, přičemž se

jedná o děti, které v dané situaci není možné zvládnout výchovnými

postupy, organizací a prostředky používanými v běžných zařízeních,



b) děti, u nichž jsou násilné projevy chování spojeny s náznaky

duševních poruch, sexuálních úchylek, u nichž se však jeví

specializovaná péče jako vhodná součást výchovně léčebného působení,



c) děti s drogovou závislostí,



d) děti mladší 15 let, kterým byla uložena ochranná výchova,



e) děti, kterým soud uložil ochrannou výchovu, přestože již jsou

trestně odpovědné, ale z osobnostních či výchovných důvodů je vhodné

dokončit v daném zařízení započatý proces výchovných a socializačních

změn.



Do výchovného ústavu nejsou umísťovány děti s psychickým onemocněním

spočívajícím v možných rozvíjejících se psychózách vyžadujících

průběžnou zdravotní péči poskytovanou příslušným zdravotnickým

zařízením.



(2) Do výchovných ústavů se děti s extrémními poruchami chování

umísťují na nezbytně nutnou dobu. Nejpozději v osmém týdnu po umístění

dítěte probíhá přehodnocování aktuálnosti jeho pobytu v daném zařízení

a závěry jsou součástí osobní dokumentace dítěte. Po ukončení pobytu je

dítě přemístěno zpravidla zpět do dětského domova se školou nebo

výchovného ústavu.



(3) Organizace výchovných, vzdělávacích a zájmových činností je za

spolupráce psychologa a speciálního pedagoga-etopeda zpracována v rámci

plánu výchovně vzdělávacích činností, na základě kterého se

zpracovávají týdenní programy výchovně vzdělávacích činností.

Dominantní součástí programu jsou odpovídající psychoterapeutické a

socioterapeutické techniky individuálního i skupinového charakteru.



(4) Při práci se skupinou jsou přítomni nejméně 3 pedagogičtí

pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga; při noční službě jsou ve

výchovné skupině přítomni vždy 2 pedagogičtí pracovníci. Při kontrolách

dětí v ložnicích musí být přítomni vždy 2 zaměstnanci zařízení.



(5) Ve škole, jejíž činnost vykonává právnická osoba vykonávající

současně činnost výchovného ústavu, a v níž se vzdělávají děti s

extrémními poruchami chování, probíhá běžná výuka na úrovni rámcových

vzdělávacích programů základního, případně středního vzdělávání, kterou

vede učitel za pomoci asistenta pedagoga. Pro potřeby školy ve

výchovném ústavu a oddělení je vypracován školní vzdělávací program,

který odráží reálné možnosti umístěných dětí.



(6) Pohyb jedné výchovné skupiny mimo zařízení je zabezpečen nejméně 3

zaměstnanci zařízení.



ČÁST ŠESTÁ



UMÍSŤOVÁNÍ A POBYT DĚTÍ-CIZINCŮ



§ 12



(1) Zařízení pro děti-cizince zřizovatel zřizuje s počtem nejméně 3 a

nejvíce 6 rodinných nebo výchovných skupin, z toho nejméně 1 skupina se

zřizuje za účelem diagnostického vyšetření dětí-cizinců.



(2) Rodinná skupina nebo výchovná skupina se zpravidla sestavuje s

přihlédnutím k věku a pohlaví dětí-cizinců a k jejich specifickým

náboženským a sociálně a kulturně historickým zvyklostem.



§ 13



(1) Zařízení zřízené podle § 12 plní úkoly diagnostické, výchovně

vzdělávací, terapeutické a sociální, v nezbytných případech za účasti

tlumočníka.



(2) V rámci diagnostických úkolů odborní zaměstnanci zařízení zjišťují

úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte-cizince,

dále míru jeho znalostí českého jazyka a jeho sociálně kulturní a

sociálně právní úroveň.



(3) V rámci výchovně vzdělávacích úkolů zřizovatel zajišťuje

dětem-cizincům předškolní vzdělávání, základní vzdělávání nebo střední

vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností.

Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy

zařízení pro děti-cizince.



(4) V rámci terapeutických úkolů se provádějí individuální konzultace

zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumat, posilování

pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění dítěte-cizince

a rozvoji jeho osobnosti. Terapeutickými postupy se usiluje o adaptaci

na systém výchovné péče v zařízení, k vytváření vztahů k ostatním dětem

v rámci zařízení i mimo ně. Dítě-cizinec je postupně připravováno na

poznání osobních perspektiv po ukončení pobytu v zařízení, podle potřeb

i na následný samostatný život v zemi původu, popřípadě v jiné zemi.



(5) Při plnění sociálních úkolů jsou v rámci možností akceptovány

kulturně historické a náboženské zvyklosti, například v ubytování,

stravování a oblékání.



ČÁST SEDMÁ



ÚZEMNÍ OBVODY DIAGNOSTICKÝCH ÚSTAVŮ



§ 14



(1) Územní obvody diagnostických ústavů vymezují správní obvody krajů

nebo obcí s rozšířenou působností, z nichž diagnostické ústavy

přijímají děti. Současně stanoví území, ve kterých jsou rozmístěny

dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy, do nichž

diagnostické ústavy děti umísťují.



(2) Diagnostický ústav v Liberci je určen pro správní obvody obcí s

rozšířenou působností Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou,

Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Tanvald, Turnov, Železný Brod, Bílina,

Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most,

Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem,

Varnsdorf a Žatec.



(3) Diagnostický ústav v Hradci Králové je určen pro správní obvody

obcí s rozšířenou působností Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem,

Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod,

Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou,

Semily, Trutnov, Vrchlabí, Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim,

Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč,

Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.



(4) Diagnostický ústav v Českých Budějovicích je určen pro správní

obvody obcí s rozšířenou působností Blatná, České Budějovice, Český

Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek,

Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad

Vltavou, Vimperk, Vodňany, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov,

Pelhřimov a Světlá nad Sázavou.



(5) Diagnostický ústav v Plzni je určen pro správní obvody obcí s

rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské

Lázně, Ostrov, Sokolov, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn,

Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod,

Stříbro, Sušice a Tachov.



(6) Diagnostický ústav v Praze 4 - Michli je určen pro hlavní město

Prahu a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Benešov,

Beroun, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český

Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora,

Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice,

Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim

a Votice.



(7) Diagnostický ústav v Brně-Hlinkách je určen pro správní obvody obcí

s rozšířenou působností Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice,

Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov,

Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad

Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice, Bystřice nad Pernštejnem,

Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě,

Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Bystřice pod Hostýnem,

Holešov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Uherský Brod.



(8) Diagnostický ústav v Bohumíně je určen pro správní obvody obcí s

rozšířenou působností Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát

pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín,

Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Králíky, Kravaře, Krnov, Nový Jičín,

Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec a Vítkov.



(9) Diagnostický ústav v Olomouci je určen pro správní obvody obcí s

rozšířenou působností Olomouc, Přerov, Šternberk, Uničov, Litovel,

Hranice, Jeseník, Mohelnice, Konice, Prostějov, Zábřeh, Šumperk, Lipník

nad Bečvou, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín,

Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín.



(10) Diagnostický ústav v Praze 2 je určen pro hlavní město Prahu a

kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký,

Jihočeský, Královéhradecký a pro správní obvody obcí s rozšířenou

působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Vysoké Mýto, Přelouč,

Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad

Sázavou, a to pro chlapce. Pro dívky má tuto územní působnost

Diagnostický ústav v Praze 4-Hodkovičkách.



(11) Diagnostický ústav v Brně-Veslařská je určen pro kraje

Jihomoravský a Zlínský a pro správní obvody obcí s rozšířenou

působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy, Bystřice nad

Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové

Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou, a to

pro chlapce. Územní působnost pro dívky je rozšířena o kraj Olomoucký a

správní obvody obcí s rozšířenou působností Bílovec, Bruntál, Český

Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Jablunkov, Kopřivnice, Odry, Rýmařov,

Třinec a Vítkov.



(12) Diagnostický ústav v Ostravě je určen pro kraje Moravskoslezský a

Olomoucký a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Ústí nad

Orlicí, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Česká Třebová, a to pro chlapce.

Územní působnost pro dívky zahrnuje správní obvody obcí s rozšířenou

působností Bohumín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov,

Hlučín, Karviná, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová a Ostrava.



(13) Zařízení pro děti-cizince v Praze je určeno pro celou Českou

republiku.



§ 15



Diagnostické ústavy uvedené v § 14 odst. 2 až 9 přijímají děti

zpravidla od 3 let do ukončení povinné školní docházky. Diagnostické

ústavy uvedené v § 14 odst. 10 až 12 přijímají děti po ukončení povinné

školní docházky.



ČÁST OSMÁ



VZOROVÝ VNITŘNÍ ŘÁD ZAŘÍZENÍ



§ 16



Vzorový vnitřní řád zařízení je uveden v příloze k této vyhlášce.



ČÁST DEVÁTÁ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 17



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. Vyhláška č. 334/2003 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu

ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních.



2. Vyhláška č. 339/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 334/2003 Sb.,

kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné

výchovy ve školských zařízeních.



§ 18



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministryně:



JUDr. Buzková v. r.



Příl.



Vzorový vnitřní řád



1. Charakteristika a struktura zařízení:



a) název právnické osoby, která vykonává činnost zařízení, sídlo a

telefonní číslo, případně též číslo faxového spojení, elektronická

adresa a webové stránky zařízení



b) organizační struktura právnické osoby, která vykonává činnost

zařízení,



c) charakteristika jednotlivých součástí zařízení a jejich úkolů,



d) personální zabezpečení,



e) organizační zajištění spolupráce s osobami odpovědnými za výchovu.



2. Postup při přijímání, přemísťování a propouštění dětí:



a) vymezení náplně činnosti zaměstnanců právnické osoby, která vykonává

činnost zařízení,



b) spolupráce s příslušnými orgány a dalšími subjekty,



c) zajišťování pomoci po propuštění ze zařízení.



3. Organizace výchovně vzdělávacích činností v zařízení:



a) organizace výchovných činností,



b) organizace vzdělávání dětí,



c) organizace zájmových činností,



d) systém prevence sociálně patologických jevů.



4. Organizace péče o děti v zařízení:



a) zařazení dětí do rodinných skupin nebo výchovných skupin,



b) kritéria a podmínky umísťování dětí do bytové jednotky,



c) ubytování dětí,



d) materiální zabezpečení,



e) finanční prostředky dětí,



f) systém stravování,



g) postup v případě dočasného omezení nebo přerušení poskytování péče v

zařízení,



h) postup v případě útěku dítěte ze zařízení.



5. Práva a povinnosti dětí:



a) systém hodnocení a opatření ve výchově,



b) kapesné, osobní dary a věcná pomoc,



c) organizace dne (pracovní dny, volné dny),



d) pobyt dětí mimo zařízení (vycházky, pobyt u rodičů či jiných osob,

přechodné ubytování mimo zařízení),



e) kontakty dětí s rodiči a dalšími osobami (návštěvy, písemné a

telefonické kontakty, předávání věcí),



f) spoluspráva dětí,



g) podmínky zacházení dětí s majetkem právnické osoby, která vykonává

činnost zařízení,



h) smluvní pobyt zletilých nezaopatřených osob v zařízení,



i) postup při podávání a vyřizování žádostí, stížností a návrhů

řediteli, pedagogickým pracovníkům zařízení a dalším osobám a orgánům.



6. Práva a povinnosti osob odpovědných za výchovu.



7. Úhrada nákladů na péči o děti v zařízení:



a) vydání rozhodnutí,



b) způsob odvolání.



8. Postup zařízení při zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví:



a) zdravotní péče a zdravotní prevence,



b) prevence rizik při pracovních činnostech,



c) postup při úrazech dětí,



d) postup při onemocnění dětí,



e) postup při intoxikaci dítěte alkoholem nebo jinými návykovými

látkami, postup při sebepoškození dítěte nebo sebevražedném pokusu,

postup při agresivitě dítěte, kterou ohrožuje zdraví a životy jiných

nebo vlastní.



1) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně

dětí, ve znění zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona

č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.



2) Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a

provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a

mladistvých.



3) Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování.



4) § 2 odst. 6 zákona č.109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči

ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č.

383/2005 Sb.



5) § 5 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění zákona č. 383/2005 Sb.



6) § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



7) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti

k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností

souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),

ve znění zákona č. 125/2005 Sb.