223/1995 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva dopravy



ze dne 14. září 1995



o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách



Změna: 83/2000 Sb.



Změna: 186/2005 Sb.



Změna: 6/2006 Sb.



Změna: 38/2006 Sb.



Změna: 173/2009 Sb.



Změna: 388/2009 Sb.



Změna: 38/2010 Sb.



Změna: 28/2014 Sb.



Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o

vnitrozemské plavbě (dále jen "zákon"):



§ 1



nadpis vypuštěn



Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie.^1)



§ 1a



zrušen



§ 2



Určující znaky jednotlivých druhů plavidel



(k § 9 odst. 1 zákona)



(1) Jednotlivé druhy plavidel tvoří



a) lodě, které se dále rozdělují na



1. osobní lodě,



2. nákladní motorové lodě,



3. tankové motorové lodě,



4. remorkéry,



5. vlečné čluny,



6. tlačné čluny,



7. převozní lodě,



8. speciální lodě,



b) malá plavidla, která se dále rozdělují na



1. malá plavidla bez vlastního strojního pohonu a bez plachet (dále jen

"bez vlastního strojního pohonu"),



2. malá plavidla s vlastním strojním pohonem,



3. malá plavidla s plachtou (dále jen "plachetnice"),



c) plovoucí stroje,



d) plovoucí zařízení,



e) jiná ovladatelná plovoucí tělesa (dále jen "plovoucí těleso").



(2) Základním určujícím znakem lodě je její určení pro



a) dopravu osob, nákladů nebo nesených zařízení,



b) dopravu jiných plavidel vlečením, tlačením nebo bočním vedením, nebo



c) jiné účely spojené s opakovaným přemísťováním po vodní cestě.



(3) Dílčími určujícími znaky některých druhů lodí jsou dále



a) rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným

zařízením k jejímu ovládání při plavbě; tyto znaky nemusí splňovat

tlačné čluny,



b) u osobní lodě její určení pro dopravu více než 12 cestujících; za

cestujícího se nepovažuje člen posádky plavidla včetně vůdce plavidla,



c) u remorkéru jeho určení pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu vedení

plavidel v sestavě plavidel,



d) u převozní lodě její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel

z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu

navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní

cesty,



e) u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či

nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v

lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď,

vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod.



(4) Základním určujícím znakem plovoucího stroje je jeho určení a

vybavení mechanickým zařízením pro práci na vodní cestě nebo v

přístavu. Plovoucím strojem je např. plovoucí bagr, plovoucí jeřáb,

plovoucí čerpací stanice, plovoucí beranidlo apod.



(5) Základním určujícím znakem plovoucího zařízení je, že není vybaveno

vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavbě,

není určeno pro opakované přemisťování na vodní cestě a je zpravidla

vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízením

je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž,

plovoucí plovárna, botel apod.



(6) Základním určujícím znakem plovoucího tělesa je to, že jako předmět

nebo pevné seskupení předmětů je schopné ovladatelně plout na hladině,

přičemž není lodí, plovoucím zařízením ani plovoucím strojem.



§ 3



Technické požadavky na bezpečnost a podmínky technické a provozní

způsobilosti jednotlivých druhů plavidel



(K § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 a 10 zákona)



(1) Technické požadavky na bezpečnost lodí, plovoucích strojů a

plovoucích zařízení o délce (L) 20 m a více nebo s objemem vyjádřeným

jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) 100 m3 a více, podmínky

jejich provozní způsobilosti a postup při jejich ověřování jsou uvedeny

v příloze č. 1 této vyhlášky.



(2) Technické požadavky na bezpečnost malých plavidel a plovoucích

zařízení, pro něž nejsou stanoveny technické požadavky na bezpečnost

podle odstavce 1, a podmínky jejich provozní způsobilosti jsou uvedeny

v příloze č. 2 této vyhlášky.



(3) Malá plavidla uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) určená pro používání v

půjčovně, plovárně nebo na koupališti a malá plavidla používaná jako

záchranná musí mít na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný

počet osob, které smějí být na plavidle, určený plavebním úřadem a musí

být provedena jako nepotopitelná podle bodu 2.02.1 přílohy č. 2 této

vyhlášky.



(4) Plavidla, která nepodléhají evidenci podle § 14 odst. 5 zákona,

mohou být provozována na vodních cestách, jestliže svojí konstrukcí a

technickým stavem odpovídají bezpečnosti provozu, přepravovaných osob a

věcí, neohrožují životní prostředí, jsou dostatečně pevná, stabilní a

bezpečně ovladatelná při obvyklém zatížení, pro které jsou zhotovena.



(5) Je-li plavidlo nepodléhající evidenci malým plavidlem s vlastním

strojním pohonem, musí splňovat požadavky na emise výfukových plynů a

hluku stanovené pro malé plavidlo s vlastním strojním pohonem

podléhající evidenci v příloze č. 2 této vyhlášky.



(6) Plavidlo nepodléhající evidenci může být provozováno pouze v

plavebních zónách vodních cest Společenství 3 a 4^2); plavidlo

nepodléhající evidenci může být provozováno i v plavební zóně vodních

cest Společenství 2^2), je-li provedeno jako nepotopitelné podle bodu

č. 2.02.1 přílohy č. 2 této vyhlášky nebo splňuje-li požadavek na

bezpečnostní vzdálenost podle bodu č. 2.02.4 písm. b) přílohy č. 2 této

vyhlášky.



(7) Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem,



a) jehož délka je 20 m a více a jehož objem vyjádřený jako součin

délky, šířky a ponoru je 100 m3 a více, může být provozováno na vodní

cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje

požadavky stanovené v příloze č. 1 této vyhlášky,



b) jehož rozměry jsou menší než uvedené v písmeni a), může být

provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití

přiměřeně splňuje požadavky stanovené v příloze č. 2 této vyhlášky.



Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem, může být

provozováno na vodní cestě pouze při splnění podmínek podle zvláštního

právního předpisu^2a).



§ 3a



Rovnocennost



(1) Na plavidle mohou být používána jiná technická řešení než technická

řešení uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, pokud jsou Evropskou

komisí uznána za rovnocenné.



(2) K vystavení prozatímního osvědčení plavidla není rozhodnutí o

rovnocennosti podle odstavce 1 nezbytné. Státní plavební správa uvědomí

Evropskou komisi ve lhůtě jednoho měsíce od vystavení prozatímního

osvědčení plavidla, přičemž uvede název a ENI plavidla, druh odchylky a

stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský

přístav.



(3) Státní plavební správa může na základě konzultace s Evropskou

komisí vystavit osvědčení plavidla za účelem zkoušek a na omezenou dobu

určitému plavidlu s novým technickým vybavením, které se odchyluje od

požadavků přílohy č. 1 této vyhlášky, zajišťuje-li toto vybavení

rovnocennou bezpečnost.



(4) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zapíší do osvědčení plavidla a je o

nich informována Evropská komise.“.



§ 4



Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí



(K § 10 odst. 3 zákona)



Ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou k

ověřování technické způsobilosti plavidel podléhají všechna plavidla s

výjimkou



a) malých plavidel,



b) plovoucích zařízení, která svými rozměry nebo obsaditelností

nepřesahují rozměry nebo obsaditelnost malého plavidla podle § 9 odst.

1 zákona a která nejsou plovoucím dokem,



c) plovoucích těles,



d) převozních lodí s obsaditelností maximálně 12 osob,



e) plavidel uvedených v § 3 odst. 1, která mají platné osvědčení

plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně

nebo platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě Evropské

unie.



Odborná komise a její činnost



§ 4a



(K § 10 odst. 3 zákona)



(1) Odborná komise se skládá ze 3 členů jmenovaných a odvolávaných

plavebním úřadem na dobu dvou let, jimiž jsou



a) zaměstnanec plavebního úřadu,



b) odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení,



c) odborník v oblasti plavby.



(2) Ze členů odborné komise jmenuje plavební úřad předsedu odborné

komise.



(3) Odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení musí

mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání

strojírenství a strojírenská výroba^2b) a praxi alespoň 5 let v oblasti

technické způsobilosti plavidel uvedených v § 4. Odborník v oblasti

plavby musí být držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla, které

není malým plavidlem.



(4) Funkce člena odborné komise vzniká složením slibu před plavebním

úřadem. Slib člena komise zní: „Slibuji, že budu při činnosti člena

odborné komise dodržovat právní předpisy, že budu tuto činnost

vykonávat nezávisle a nestranně podle svého nejlepšího vědomí.“ Slib je

složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen odborné komise „Tak

slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu

o složení slibu musí být uvedeno datum složení slibu. Odmítnutí složit

slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že funkce člena

odborné komise nevznikne.



§ 4b



(1) Odborná komise ověřuje technickou způsobilost plavidla na žádost

vlastníka nebo provozovatele plavidla. Podkladem pro ověření technické

způsobilosti plavidla je vždy posudek zpracovaný jejím členem, který je

odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. V případě,

že ověření technické způsobilosti plavidla vyžaduje též provedení

plavební zkoušky, účastní se této zkoušky odborník v oblasti plavby.



(2) V případě pověření právnické osoby prováděním technické prohlídky

plavidel uvedených v § 4 podle § 10 odst. 4 zákona (dále jen „pověřená

právnická osoba“) provádí technickou prohlídku plavidel tato právnická

osoba. V tomto případě se technické prohlídky plavidla účastní nejméně

jeden člen odborné komise. Ustanovení věty třetí odstavce 1 platí

obdobně. Doklad o provedené technické prohlídce plavidla a jejích

výsledcích předkládá pověřená právnická osoba odborné komisi. Tento

doklad je podkladem pro rozhodování odborné komise.



(3) Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez nákladu, vyčištěné a

vybavené v souladu s technickými požadavky na bezpečnost. V rámci

provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout

části lodního trupu nebo zařízení, která nejsou přímo přístupná nebo

viditelná.



(4) Ten kdo provádí technickou prohlídku je oprávněn v případě potřeby

požadovat provedení technické prohlídky na suchu, plavební zkoušku,

předložení dalších dokumentů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky,

atestů, posudků a potvrzení nebo součinnost dalších specializovaných

odborníků. Při ověřování technické způsobilosti plavidla nezkoumá

odborná komise ani pověřená právnická osoba skutečnosti ověřené platnou

technickou prohlídkou provedenou v jiném členském státě Evropské unie;

to neplatí, má-li odborná komise nebo pověřená právnická osoba důvodné

pochybnosti o technickém stavu plavidla.



§ 4c



(1) Před uplynutím doby platnosti osvědčení plavidla uvedené v § 7 se

plavidlo podrobuje pravidelné technické prohlídce plavidla.



(2) Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla

zahrnuje prohlídku na souši. Od prohlídky na souši může být upuštěno,

pokud této prohlídce již bylo plavidlo podrobeno. V případě další

technické prohlídky může být požadována prohlídka na souši, je-li to

nezbytné pro posouzení technické způsobilosti plavidla.



(3) Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla

vybaveného motorem pro pohon plavidla nebo sestav plavidel nebo v

případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zahrnuje

provedení zkušební plavby. Při technické prohlídce plavidla mohou být

požadovány i další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady.



§ 4d



(1) Technická prohlídka plavidla se provádí na náklady žadatele.



(2) Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla

odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické

prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise

stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje podmínky pro

schválení technické způsobilosti plavidla; ve zvlášť složitých

případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise

rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet

písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a

tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2

pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od

předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná

uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.



§ 4e



Náležitosti typového osvědčení plavidla



(K § 12 odst. 4 zákona)



Typové osvědčení plavidla obsahuje:



a) základní identifikační údaje o výrobci, autorizovaném dovozci nebo

prodejci, na jehož žádost plavební úřad vydal průkaz způsobilosti typu,



b) datum vydání průkazu způsobilosti typu a číslo jednací, pod nímž byl

vydán,



c) základní údaje o plavidle:



1. druh, typ a výrobní číslo,



2. konstrukční kategorie podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj

o plavební zóně, pro kterou je plavidlo konstruováno a určeno,



3. konstrukce a materiál trupu,



4. délka, šířka, boční výška, volný bok, bezpečnostní vzdálenost,



5. největší přípustný ponor a největší výška plavidla nad hladinou,



6. výtlak odpovídající největšímu přípustnému zatížení,



7. největší povolené zatížení,



8. největší povolený počet osob,



9. druh pohonu,



10. u strojního pohonu počet strojů, typ, rok výroby, výrobní číslo

nebo čísla, výkon, druh propulzního zařízení,



11. u plachet plocha základního oplachtění a celková největší plocha

plachet, pro níž je plavidlo konstruováno, a



d) prohlášení výrobce, autorizovaného dovozce nebo prodejce o tom, že

plavidlo se shoduje se schváleným typem a při jeho výrobě byly dodrženy

schválené výrobní postupy^2c).



§ 5



Plavidla podléhající cejchování



(k § 17 odst. 1 zákona)



Cejchování podléhají všechna plavidla podle § 2 odst. 1, jejichž

největší přípustný výtlak přesahuje 100 m3, s výjimkou malých plavidel,

plovoucích zařízení a plovoucích těles.



§ 6



Vybavení plavidel lodními listinami



(k § 18 odst. 2 zákona)



(1) Plavidla podléhající evidenci plavidel jsou vybavena lodními

listinami. Lodní listiny jsou:



a) lodní osvědčení,



b) lodní deník,



c) seznam posádky a cestujících,



d) cejchovní průkaz,



e) kniha odběru zaolejovaných vod,



f) lodní osvědčení malého plavidla,



g) osvědčení plovoucího zařízení,



h) zvláštní povolení k provozu plavidla,



i) revizní kniha parních kotlů,



j) revizní kniha tlakových nádob,



k) povolení ke zřízení a provozu radiofonní stanice,



l) ostatní listiny (osvědčení určených technických zařízení, listiny

týkající se plavby, které jsou vyžadovány v souladu s mezinárodními

dohodami, doklady vydávané na základě jiných předpisů, které se

vztahují na plavidla, apod.).



(2) Lodním osvědčením, lodním deníkem a seznamem posádky a cestujících,

přičemž jako cestující se uvádějí osoby přítomné na plavidle po dobu

delší než 24 hodin, musí být vybavena všechna plavidla podle § 2 odst.

1 podléhající evidenci s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení

a plovoucích těles.



(3) Knihou odběru zaolejovaných vod, ve které příslušná odběrní místa

potvrzují odběr těchto vod z plavidla, musí být vybaveny všechny lodě s

vlastním strojním pohonem a plovoucí stroje.



(4) Lodním osvědčením malého plavidla musí být vybavena malá plavidla

podle § 2 odst. 1 písm. b) podléhající evidenci, přičemž malá plavidla

podléhající evidenci a určená k plavbě v zahraničí za účelem rekreace

jejich provozovatele musí být vybavena mezinárodním osvědčením pro

rekreační plavidla. Vzor lodního osvědčení malého plavidla je uveden v

příloze č. 5 této vyhlášky. Vzor mezinárodního osvědčení pro rekreační

plavidla je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.



(5) Osvědčením plovoucího zařízení musí být vybavena plovoucí zařízení

podléhající evidenci.



(6) Zvláštním povolením k provozu plavidla musí být vybavena plovoucí

tělesa a plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci, která nemají

platné lodní osvědčení, lodní osvědčení malého plavidla nebo osvědčení

plovoucího zařízení.



(7) Revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně

platných osvědčení těchto určených technických zařízení, musí být

vedeny na plavidlech, na kterých jsou tato zařízení umístěna.



(8) Povolení ke zřízení radiofonní stanice musí být k dispozici na

plavidle, na kterém jsou zřízeny radiofonní stanice. Na těchto

plavidlech musí být veden i deník radiofonní stanice.



(9) Rozsah vybavení ostatními lodními listinami pro jednotlivé druhy

plavidel podle § 2 odst. 1 podléhajících evidenci plavidel určí

plavební správa při vydání osvědčení plavidla.



(10) Lodní deník, seznam posádky a cestujících, deník radiofonní

stanice musí být vedeny řádně s tím, že vedení těchto listin začíná

dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiofonní stanice byly uvedeny do

provozu, a končí dnem, kdy toto plavidlo nebo stanice byly trvale

vyřazeny z provozu. Tyto listiny musí být uschovány po dobu tří let od

posledního zápisu.



(11) Ztráta nebo znehodnocení lodní listiny musí být neprodleně

oznámeny orgánu, který listinu vydal.



§ 7



Doba platnosti osvědčení plavidla



(K § 10 odst. 6 zákona)



(1) Osvědčení plavidla se vydává pro plavidlo, jehož technická

způsobilost byla schválena, na dobu omezenou takto:



a) pro osobní lodě, tankové motorové lodě, tankové vlečné a tlačné

čluny na dobu nejvýše pěti let,



b) pro nákladní motorové lodě, vlečné a tlačné čluny s výjimkou

tankových člunů, remorkéry, převozní lodě, plovoucí stroje a speciální

lodě na dobu nejvýše deseti let, u lodí starších 30 let na dobu nejvýše

pěti let,



c) pro malá plavidla na dobu nejvýše osmi let, jde-li o nové plavidlo,

a na dobu nejvýše čtyři roky, jde-li o plavidlo již provozované; při

každé druhé prohlídce k prodloužení platnosti osvědčení musí být

zkontrolována podponorová část plavidla, u plavidel starších 25 let se

provede kontrola podponorové části při každé prohlídce; pro plavbu v

zahraničí může být k lodnímu osvědčení malého plavidla vydáno

mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo na dobu nejvýše čtyř let,



d) pro plovoucí zařízení na dobu nejvýše deseti let. Doba platnosti

osvědčení plavidla vydaného na základě platného osvědčení plavidla

vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nebo

platného osvědčení plavidla^2d) vydaného v jiném členském státě

Evropských společenství musí být shodná s dobou platnosti tohoto dříve

vydaného osvědčení plavidla. Doba platnosti se uvede v osvědčení

plavidla.



(2) Doba platnosti osvědčení plavidla musí odpovídat předpokladu trvání

technické způsobilosti plavidla ověřené technickou prohlídkou plavidla.



(3) Doba platnosti osvědčení plavidla může být u plavidla v provozu

splňujícího podmínky pro schválení technické způsobilosti plavidla

prodloužena na základě technické prohlídky plavidla nejvýše na dobu

stanovenou podle odstavce 1 s respektováním ustanovení podle odstavce

2.



(4) Vzor Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je uveden

v příloze č. 3 této vyhlášky, vzor Prozatímního osvědčení Společenství

plavidla vnitrozemské plavby je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.



§ 8



Plavidla podléhající pojištění



(k § 19 odst. 1 zákona)



(1) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podléhají

všechny druhy plavidel uvedených v § 1 s výjimkou



a) vlečných a tlačných člunů nedopravujících nebezpečné věci,



b) malých plavidel, kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní

doprava,



c) plovoucích zařízení,



d) plovoucích těles.



(2) Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění

odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí



a) 250 000 Kč u malých plavidel do maximálního výtlaku 10 tun, kterými

se provádí koncesovaná vodní doprava, a u převozních lodí určených k

přepravě méně než 12 cestujících,



b) 500 000 Kč u malých plavidel nad maximální výtlak 10 tun, kterými se

provádí koncesovaná vodní doprava,



c) 40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících

uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených

k přepravě více než 12 cestujících,



d) 2 000 Kč na jeden kilowatt (kW) z celkového výkonu motoru u

remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,



e) 1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových

lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním

osvědčení,



f) 1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí

přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.



Určená technická zařízení na plavidlech



§ 9



Stanovení určených technických zařízení



(k § 20 odst. 1 zákona)



(1) Určená technická zařízení na plavidlech jsou:



a) zařízení tlaková



1. kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s

konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar),



2. tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení

plovoucích strojů,



3. tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlech,



b) zařízení plynová



1. zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení,



2. speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů

a nebezpečných látek,



c) elektrická zařízení silnoproudá



1. elektrická zařízení plavidel včetně přípojného kabelu ze břehu,

jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25

mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na

plovoucích strojích,



2. zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlech,



d) zdvihací zařízení



1. jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou

těžebních zařízení na plovoucích strojích,



2. jeřáby a zdvihadla ruční.



§ 10



Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob



(k § 21 zákona)



(1) Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených

technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení.



(2) Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného

technického zařízení jsou:



a) znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a

způsobilosti plavidel,



b) znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních

předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i

mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána,



c) znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek

určených technických zařízení podle zvláštního předpisu^3) a znalost

konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení,



d) znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených

technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie

(podle druhu zkoušky),



e) znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky,



f) znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu^4) u zařízení

tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u

zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá.



§ 11



Podmínky k získání odborné způsobilosti



(k § 21 zákona)



(1) Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se

ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební

komisí.



(2) Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může

přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání získané absolvováním

studijního programu v oblasti strojírenství nebo v oblasti

elektrotechniky^5), nebo vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s

maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská

výroba^2b) nebo v oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky^6) a který

má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let.



(3) Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při

projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze

příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo

předchozích zaměstnavatelů uchazeče.



(4) Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším

tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čin

pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora

určeného technického zařízení.



(5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy

písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden

člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného

technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební

komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas

předsedy.



(6) Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném

formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je

ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se

vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli,

který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti.

Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po

uplynutí tří měsíců.



§ 11a



neplatil



§ 11b



neplatil



Přechodná a závěrečná ustanovení



§ 12



(1) Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této

vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších

předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky

považuje za provozně způsobilé.



(2) Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení

vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na

kterou byly vydány.



§ 13



Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních

cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k

vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se

vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České

a Slovenské Federativní Republiky.



§ 13a



Hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech uvedené v

kapitole 8 přílohy č. 1 této vyhlášky se nevztahují na vznětové motory

plavidel Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České

republiky, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů České republiky,

obecní policie a správců vodních toků, pokud jsou určena ke služebním

účelům, plavidel složek integrovaného záchranného systému, pokud jsou

určena k provádění záchranných a likvidačních prací. Hodnoty emisí

znečišťujících látek ve výfukových plynech se dále nevztahují na

vznětové motory plavidel určených k výstavbě, údržbě nebo zajištění

provozu vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích používaných

při správě vodní cesty, plavidel určených k ochraně před povodněmi,

plavidel určených k dopravě nejvýše 12 cestujících kromě posádky a

rekreačních plavidel podle zvláštního právního předpisu.



§ 14



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Ministr:



PhDr. Stráský v. r.



Příloha 1



TECHNICKÉ PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI LODÍ A PLOVOUCÍCH STROJŮ



KAPITOLA 1



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



1.01. Definice



Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů



Druhy plavidel



1) plavidlo - loď, plovoucí stroj, plovoucí zařízení, námořní loď



2) motorová loď - nákladní motorová loď nebo tanková motorová loď,



3) tanková motorová loď - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných

nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu,



4) nákladní motorová loď - plavidlo jiné než tanková motorová loď,

určené pro přepravu zboží a postavené pro samostatnou plavbu pomocí

vlastního pohonu,



5) nákladní člun pro plavbu na kanále - plavidlo vnitrozemské plavby,

jehož délka nepřesahuje 38,5 m a šířka 5,05 m, které obvykle obstarává

dopravu na kanále Rýn-Rhona,



6) remorkér - plavidlo postavené k vlečení,



7) tlačný remorkér - plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné

sestavy,



8) nákladní člun - vlečný člun nebo tankový člun



9) tankový člun - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných

nádržích, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním

pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů,



10) vlečný člun - plavidlo určené pro přepravu zboží, které není

tankový člun, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s

vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů,



11) tlačný člun - tankový tlačný člun, nákladní tlačný člun nebo

člunový kontejner,



12) tankový tlačný člun - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných

nádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního

pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených

manévrů není-li součástí plavidel tlačné sestavy,



13) nákladní tlačný člun - plavidlo jiné než tankový tlačný člun,

určené pro přepravu zboží, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné,

bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k

provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy,



14) člunový kontejner - člun postavený k přepravě na zvláštních

mateřských námořních lodích a k plavbě na vnitrozemských vodních

cestách,



15) osobní loď - výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená

pro přepravu více než dvanácti cestujících,



16) osobní plachetní loď - osobní loď postavená a zařízená tak, aby

mohla plout rovněž na plachetní pohon,



17) výletní osobní loď - osobní loď bez kajut pro přenocování

cestujících,



18) kajutová osobní loď - osobní loď s kajutami pro přenocování

cestujících,



19) rychlé plavidlo - motorové plavidlo, které může dosáhnout rychlosti

více než 40 km/h vzhledem k vodě,



20) pracovní plavidlo - plavidlo, které je vhodně postaveno a zařízeno

pro použití při práci na vodní cestě, např. výsypný člun pro meliorační

práce, zásobníkový hopper, pontonový nákladní člun, ponton nebo

záhozové plavidlo ke kladení kamene,



21) lodní člun - člun, který se používá k přepravě, záchranným operacím

a pracovním úkolům.



Sestavy plavidel



22) sestava - pevně svázaná nebo vlečná sestava plavidel,



23) tvar sestavy - způsob, jakým je sestava sestavena,



24) pevně svázaná sestava - tlačná sestava nebo bočně svázaná sestava,



25) tlačná sestava - pevně svázaná soustava plavidel, z nichž nejméně

jedno se nachází před plavidlem zajišťujícím pohon sestavy, kterým je

jeden nebo více tlačných remorkérů; za pevně svázanou se považuje

rovněž sestava složená z tlačného remorkérů a tlačeného plavidla,

jejichž boční svázání umožňuje řízené kloubové spojení,



26) bočně svázaná sestava - soustava plavidel spojených pevně vedle

sebe, z nichž se žádné nenachází před plavidlem vedoucím sestavu,



27) vlečná sestava - sestava jednoho nebo více plavidel, plovoucích

zařízení nebo plovoucích těles vlečených jedním nebo několika plavidly

s vlastním pohonem, které tvoří součást sestavy.



Zvláštní prostory na plavidle



28) hlavní strojovna - prostor, ve kterém jsou instalovány pohonné

motory,



29) strojovna - prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory,



30) kotelna - prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací

zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média,



31) uzavřená nástavba - vodotěsná, pevná, trvalá konstrukce s pevnými

stěnami, které jsou trvale a vodotěsně spojeny s palubou,



32) kormidelna - prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací

zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla,



33) obytný prostor - prostor určený k používání osobami běžně

pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro

zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě

kormidelny,



34) prostor pro cestující - prostory na plavidle určené pro cestující a

uzavřené prostory jako společenské místnosti, kanceláře, obchody,

kadeřnické salóny, sušárny, prádelny, sauny, záchody, umyvárny,

průchody, spojovací chodby a schodiště neuzavřená stěnami,



35) ovládací stanoviště - kormidelna, prostor, který obsahuje nouzový

zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem

trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, např. pro

hlásiče požáru, dálkové ovládaní dveří nebo požární klapky,



36) schodišťová šachta - šachta vnitřního schodiště nebo výtahu,



37) společenské prostory - obytný prostor nebo prostor pro cestující.

Na osobních lodích se kuchyně nepovažují za společenské prostory,



38) kuchyně - prostor se sporákem či podobným zařízením určeným k

přípravě jídel



39) skladovací prostor - prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo

prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob,



40) podpalubní nákladový prostor - část plavidla vymezená vpředu a

vzadu přepážkami, otevřená nebo uzavřená pomocí krytů jícnů, která je

určena k přepravě nákladu, a to baleného i volně loženého, nebo k

uložení nádrží, jež nejsou součástí trupu plavidla,



41) pevná nádrž - nádrž spojená s plavidlem, přičemž stěny nádrží buď

tvoří trup plavidla, nebojsou nezávislé na trupu plavidla,



42) pracoviště - prostor, kde členové posádky plní své úkoly, včetně

lodní lávky, lodního jeřábu a lodního člunu,



43) průchod - prostor určený pro běžný pohyb osob a zboží,



44) bezpečný prostor - prostor, který je ohraničen myšlenou svislou

rovinou ve vzdálenosti 1/5 BWL od podélné osy trupu plavidla v rovině

největšího přípustného ponoru,



45) shromažďovací prostory - prostory plavidla, které jsou zvlášť

chráněny a v nichž se osoby shromažďují v případě nebezpečí,



46) evakuační prostory - část shromažďovacích prostor plavidla, odkud

je možné provést evakuaci osob.



Lodní technické pojmy



47) rovina největšího přípustného ponoru - rovina hlavní vodorysky

odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k

plavbě,



48) bezpečnostní vzdálenost - vzdálenost mezi rovinou největšího

přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším

bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,



49) zbývající bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost, která je k

dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším

bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za

vodotěsné,



50) volný bok (f) - vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného

ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem

okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku

plavidla,



51) zbývající volný bok - svislá vzdálenost, která je k dispozici v

případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v

nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v

nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla,



52) čára zbytkového výtlaku - myšlená čára na boční obšívce, nejméně 10

cm pod přepážkovou palubou a nejméně 10 cm pod nejnižším bodem boku

lodi, který není vodotěsný. Není-li přepážková paluba, použije se čára

vedená nejméně 10 cm pod nejnižší čárou, pod níž je vnější obšívka

vodotěsná,



53) výtlak vody (V) - ponořený objem plavidla v m3,



54) výtlak (D) - celková hmotnost plavidla, včetně nákladu, v t,



55) součinitel plnosti výtlaku (CB) - poměr mezi výtlakem vody a

součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T,



56) boční plocha nad hladinou (AV) - boční plocha plavidla nad

vodoryskou v m2,



57) přepážková paluba - paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné

přepážky a od níž se měří volný bok,



58) přepážka - stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje

plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými

přepážkami,



59) příčná přepážka - přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k

druhému,



60) stěna - obvykle svislá dělící plocha,



61) dělící stěna - stěna, která není vodotěsná,



62) délka (L) - maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a

příďového čelenu,



63) největší délka (LOA) - maximální délka plavidla v m, včetně všech

pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného

zařízení, mechanická nebo podobná zařízení,



64) délka na vodorysce (LWL) - délka trupu plavidla v m, měřená v

rovině největšího přípustného ponoru,



65) šířka (B) - maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější

strany obšívky (bez kolesnic, oděrek a pod.),



66) největší šířka (BOA)": maximální šířka plavidla v m, včetně všech

pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení

apod.,



67) šířka na hlavní vodorysce (BWL) - šířka trupu plavidla v m, měřená

z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru,



68) boční výška (H) - nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším

bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku

plavidla,



69) ponor (T) - svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního

trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a

rovinou největšího přípustného ponoru,



76a) celkový ponor (TOA) - svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem

lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a

rovinou největšího přípustného ponoru,



70) přední svislice - kolmice v předním průsečíku lodního trupu s

rovinou největšího přípustného ponoru,



71) světlá šířka boční paluby - vzdálenost mezi kolmicí procházející

nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí

procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí,

ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby.



Kormidelní zařízení



72) kormidelní zařízení - veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla,

aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy,



73) kormidlo - kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně

kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem,



74) kormidelní stroj - součást kormidelního zařízení, která zajišťuje

pohyb kormidla,



75) pohonná jednotka - pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie

a kormidelním strojem,



76) zdroj energie - napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního

stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího

motoru,



77) ovládací prvky řízení - konstrukční prvky a obvody k ovládání

motorové pohonné jednotky kormidelního stroje



78) pohonná jednotka kormidelního stroje - ovládání kormidelního

stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie,



79) ruční pohon - systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním

kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie,



80) ručně ovládaný hydraulický pohon - ručně ovládaná činnost

hydraulického silového převodu,



81) regulátor rychlosti otáčení - zařízení, které automaticky zajišťuje

a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných

hodnot,



82) kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí

radaru -kormidelna zařízena tak, že plavidlo může při plavbě pomocí

radaru ovládat jedna osoba.



Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů



83) vodotěsný - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že

nedochází k průsaku vody,



84) odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům - konstrukční

prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolnosti dovoluje

proniknout jen velmi malému množství vody,



85) plynotěsný - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že

zabraňuje průniku plynu a výparů,



86) ohnivzdorný - látka, která nehoří ani nevytváří hořlavé výpary v

takových množstvích, že se při zahřátí na přibližně 750 st. C samy

vznítí,



87) zpomalující hoření - materiál, který se nevzněcuje snadno nebo

přinejmenším jehož povrch omezuje šíření plamenů zkoušený podle

zkušebního postupu uvedeného v kap. 15.11.1 písm. c),



88) ohnivzdornost - vlastnost konstrukčních prvků a zařízení osvědčená

zkušebním postupem podle v kap. 15.11.1 písm. d),



89) předpis pro provádění požárních zkoušek - mezinárodní předpis pro

provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro

námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO).



Jiné definice



90) radarové zařízení - elektronické navigační zařízení ke zjišťování a

zobrazování okolí a dopravního provozu,



91) vnitrozemský ECDIS - normalizovaný systém k zobrazování

elektronických plavebních map pro vnitrozemskou plavbu a souvisejících

informací, který zobrazuje vybrané informace z autorizovaných

elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest a volitelně

informace z jiných čidel plavidla,



92) zařízení pro vnitrozemský ECDIS - zařízení k zobrazování

elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest, které může

pracovat ve dvou režimech: informační režim a navigační režim,



93) informační režim - využití vnitrozemského ECDIS pouze pro

informační účely bez překrytí radarovým snímkem,



94) navigační režim - využití vnitrozemského ECDIS k řízení plavidla s

překrytím radarovým snímkem,



95) lodní personál - všichni zaměstnanci na osobní lodi, kteří nejsou

členy posádky,



96) navigační světlo - světlo z návěstních svítilen sloužící k označení

plavidel,



97) světelný signál - světlo používané k doplnění vizuálních nebo

zvukových signálů,



98) motor - spalovací motor, který pracuje na principu zapalování

kompresí (vznětový motor),



99) pohonný motor - motor sloužící k pohonu plavidla,



100) pomocný motor - motor určený k jinému použití než za účelem pohonu

plavidla,



101) výměnný motor - použitý, renovovaný motor, jímž má být nahrazen

nyní používaný motor a který má stejnou konstrukci (řadový motor,

vidlicový motor) jako motor, který má být nahrazen, který má stejný

počet válců a jehož výkon a otáčky se neliší od výkonu a otáček motoru,

který má být nahrazen, o více než 10 %,



102) rodina motorů - výrobcem stanovená skupina motorů, které mají mít

konstrukcí dané stejné vlastnosti z hlediska emisí plynných

znečišťujících látek a znečišťujících částic z výfuku, které splňují

požadavky podle kap. 8.01.3,



103) výrobce motoru - rozumí právnická nebo fyzická osoba, které

schvalovacímu orgánu odpovídá za všechna hlediska schvalování typu a za

zajištění shodnosti výroby. Tato osoba přitom nutně nemusí být zapojeny

přímo do všech stupňů výroby motoru,



104) částicemi - hmotné části, které se při teplotě nejvýše 52 st. C,

po zředění výfukových plynů vznětového motoru plavidla uvedeného v § 3

odst. 1 filtrovaným čistým vzduchem, zachytí na filtru,



105) znečišťujícími látkami - oxid uhelnatý, uhlovodíky (HC), oxidy

dusíku a částice,



106) emisemi - znečišťující látky ve výfukových plynech vznětového

motoru, který je pohonným zařízením plavidla



107) subjekt pověřený prohlídkami - odborná komise, pověřená právnická

osoba nebo v případech stanovených směrnicí Komise 2012/48/EU, kterou

se mění přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES,

kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby,

odborně způsobilá osoba.



KAPITOLA 2



POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL



2.01. Základní požadavek



2.01.1 Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby

lodí.



2.02. Pevnost a stabilita



2.02.1 Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním,

kterým je za podmínek běžného provozu vystaven



a) u případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít

vliv na pevnost plavidla, nutnost dostatečná pevnost prokazuje

předložením konstrukčních výpočtů.



u prohlídky plavidla v provozu je minimální požadovaná tloušťka obšívky

dna, outorů a boků plavidel postavených z oceli dána nejvyšší hodnotou

zjištěnou podle vzorců:



1) u plavidel delších než 40 m:

tmin = f . b . c(2,3 + 0,04 L) [mm],



u plavidel s délkou menší nebo rovnou 40 m:

tmin = f . b . c(1,5 + 0,06 L) [mm],



nejméně však 3,00 mm

2) tmin . 0,005 . a . odmocnina T [mm]





kde

a = rozteč žeber [mm]

f = koeficient rozteče žeber

f = 1 pro a =< 500 mm

f = 1 + 0,0013 (a - 500) pro a > 500 mm

b = koeficient pro obšívku dna, boku nebo outoru

b = 1,0 pro obšívku dna a boků

b = 1,25 pro obšívku outoru.



Při výpočtu minimální tloušťky obšívky boků lze jako

koeficient rozteče žeber použít koeficient 1.

Minimální tloušťka obšívky outorů nesmí být v žádném

případě menší než tloušťka obšívky dna a boků.



c = koeficient pro určitý typ konstrukce:

c = 0,95 pro plavidla s dvojitým dnem a dvojitými boky,

pokud dělící stěna mezi bočními prostory a podpalubním

nákladovým prostorem je umístěna svisle v rovině silu

c = 1,0 pro všechny ostatní typy konstrukce



c) U plavidel s podélnými výztuhami s dvojitým dnem a dvojitými boky

lze snížit minimální vypočtenou hodnotu pro tloušťku obšívky podle

vzorce v písmenu b) na vypočtenou hodnotu, kterou uznaná klasifikační

společnost osvědčila pro dostatečnou pevnost lodního trupu (podélná,

příčná a místní pevnost).



Obšívku je nutno obnovit, pokud je tloušťka obšívky dna, outorů nebo

boků menší než přípustná hodnota, která byla tímto způsobem stanovena.



Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) - c) jsou mezními hodnotami

při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že

je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra,

výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém

stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.



Není-li těchto hodnot dosaženo, dotyčnou obšívku je nutno opravit nebo

vyměnit. Místně jsou však u malých ploch přípustné menší tloušťky,

nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek

výhradně vlečných nákladních člunů nemusí být požadováno splnění

požadavků kap. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky

trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka

obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v

osvědčení plavidla.



2.02.2 Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než

ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně

pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou

podle kap. 2.02.1.



2.02.3 Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.



2.03. Lodní trup



2.03.1 Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici,

musí být umístěny v těchto bodech:



a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla

zajištěna plovatelnost naloženého plavidla, se zbývající bezpečnostní

vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před

kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní

přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno

od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li

vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle

první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03

L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty

pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní

přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena;



b) záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné

vzdálenosti od zádi.



2.03.2 Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo

zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek

se nevztahuje na kotevní zařízení.



2.03.3 Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní

prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od

podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami

protaženými až k palubě.



2.03.4 Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven,

kotelen a podpalubních nákladových prostorů a musí být přímo přístupné

z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ

vedoucí přímo na palubu.



2.03.5 V přepážkách uvedených v kap. 2.03.1 a 2.03.3 a v oddělení

prostor podle kap. 2.03.4 nesmějí být žádné otvory. Dveře v záďové

přepážce a otvory zejména pro hřídele a potrubí jsou povoleny, pokud

jsou navrženy tak, že neovlivňují účinnost přepážek a oddělení prostor.

Dveře v záďové přepážce jsou povoleny, jestliže v kormidelně je možno

dálkově kontrolovat, zda jsou otevřeny nebo zavřeny, přičemž na nich

musí být z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn: "Dveře po použití

ihned zavřít".



2.03.6 Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí

musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí

vody do plavidla.



2.03.7 Příď plavidla musí být provedena tak, aby kotvy, zcela ani

částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.



2.04. Strojovny, kotelny a palivové nádrže



2.04.1 Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné

jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.



2.04.2 Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném

provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a

obytné prostory nesmějí mít společné stěny.



2.04.3 Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a palivových nádrží

musí být zhotoveny z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva

nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích

strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné

zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z

rovnocenně ohnivzdorného materiálu.



2.04.4 Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou

uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.



2.04.5 Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k

palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo

jiného nárazuvzdorného a ohnivzdorného materiálu.



2.04.6 Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být

nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud



a) celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni

roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2 a



b) cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k

východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m

a



c) na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je

umístěn hasící přístroj; totéž platí odchylně od kap. 10.03.1 písm. e),

je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.



2.04.7 Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně je 110

dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při

běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí

dle "Správního pokynu č. 5" uvedeném v dodatku II k příloze II

"Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních

cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady

2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění

směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



KAPITOLA 3



BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY



3.01. Bezpečnostní vzdálenost



3.01.1 Minimální bezpečnostní vzdálenost je 300 mm.



3.01.2 Bezpečnostní vzdálenost u plavidel, jejichž otvory nelze uzavřít

zařízením odolným vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a u

plavidel, která plují s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory,

se zvyšuje tak, aby každý z těchto otvorů byl nejméně 500 mm nad

rovinou největšího přípustného ponoru.



3.02. Volný bok







3.03. Minimální volný bok



3.03.1 U snížení podle kap. 3.02 nesmí být minimální volný bok menší

než 0 mm.



3.04. Nákladové značky



3.04.1 Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby

byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a

minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však může

být pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanoven větší hodnotu.

Rovina největšího přípustného ponoru se určí nejméně pro plavební zónu

3.



3.04.2 Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně

viditelnými nesmazatelnými nákladovými značkami.



3.04.3 Nákladové značky pro plavební zónu 3 se musí skládat z obdélníku

300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje

s rovinou největšího přípustného ponoru. Případné odlišné nákladové

značky musí zahrnovat takovýto obdélník.



3.04.4 Plavidlo musí mít nejméně tři páry nákladových značek, z nichž

jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny

přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě. To se

nevyžaduje,



a) u plavidel kratších než 40 m, kde stačí dva páry nákladových značek

umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě a



b) u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, kde stačí jeden

pár nákladových značek umístěný přibližně uprostřed plavidla.



3.04.5 Nákladové značky nebo označení, které pozbudou platnosti na

základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné

pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Nákladová značka, která

se stane nečitelnou, musí být nahrazena pod dohledem subjektu

pověřeného prohlídkami.



3.04.6 Pokud bylo plavidlo cejchováno v souladu s Úmluvou pro

cejchování plavidel vnitrozemské plavby z roku 1966 a rovina

cejchovních značek splňuje požadavky této přílohy, nahrazují tyto

cejchovní značky nákladové značky. Tato skutečnost musí být uvedena v

osvědčení plavidla.



3.04.7 Pokud má být plavidlo provozováno ve vnitrozemských plavebních

zónách mimo zónu 3 (zóny 1, 2 nebo 4), musí být přední a zadní pár

nákladových značek podle kap. 3.04.4 doplněn svislou čárou, k níž se

připojí jedna nebo v případě více zón několik dodatečných čar ponoru o

délce 150 mm směřujících k přídi plavidla vzhledem k nákladové značce

pro zónu 3. Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle

nákladové značky směřující k přídi plavidla musí být umístěna číslice o

výšce 60 a šířce 40 mm, která označují příslušnou zónu (viz obrázek 1).



Obrázek 1



3.05. Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní

nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči

stříkající vodě a povětrnostním vlivům



3.05.1 Je-li rovina největšího přípustného ponoru plavidla pro zónu 3

stanovena za předpokladu, že podpalubní nákladové prostory lze zakrýt

tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a

je-li vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a horním

okrajem silů menší než 500 mm, určí se největší přípustný ponor pro

plavbu s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory podle kap.

3.01.2.



3.05.2 V případě uvedeném v kap. 3.05.1 se do osvědčení plavidla zapíše

tento údaj: "Jsou-li kryty jícnů zcela nebo částečně otevřeny, je možné

plavidlo naložit nejvýše do ... mm pod nákladové značky pro zónu 3."



3.06. Ponorová stupnice



3.06.1 Plavidla, jejichž ponor může přesáhnout 1 m, musí mít na každé

straně plavidla směrem k zádi vyznačenu ponorovou stupnici; plavidla

mohou mít i další ponorové stupnice.



3.06.2 Nulové body každé ponorové stupnice leží na průsečíku svislice

procházející touto stupnici a rovinou vedenou rovnoběžně s rovinou

největšího přípustného ponoru v nejnižším bodě lodního trupu nebo kýlu,

existuje-li. Svislá vzdálenost nad nulovým bodem musí být odstupňována

po decimetrech. Toto odstupňování musí být vyznačeno od roviny ponoru

prázdného plavidla až po 100 mm nad rovinou největšího přípustného

ponoru na obou stranách plavidla čarami vyraženými nebo vyrytými a

barevně vyznačenými dvěma různými barvami tak, aby byly jasně

viditelné. Odstupňování je vyznačeno číslicemi na straně stupnice

alespoň po každých pěti decimetrech a na horním konci ponorové

stupnice.



3.06.3 Dvě zadní cejchovní stupnice umístěné v souladu s úmluvou podle

kap. 3.04 .6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, že jsou

odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případě

nezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.



KAPITOLA 4



MANÉVROVATELNOST



4.01. Obecná ustanovení



4.01.1 Plavidla a sestavy musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a

manévrovatelnost.



4.01.2 Plavidla bez vlastního pohonu, která jsou určená k vlečení, musí

splňovat zvláštní požadavky stanovené subjektem pověřeným prohlídkami,

které jsou nezbytné pro dostatečnou manévrovatelnost plavidla.



4.01.3 Plavidla s vlastním pohonem a sestavy musí splňovat požadavky

kap. 4.02 až 4.10.



4.02. Zkušební plavby



4.02.1 Schopnost plavby a manévrovatelnost se kontroluje zkušebními

plavbami. Kontroluje se zejména soulad s požadavky kap. 4.06 až 4.10.



4.02.2 Soulad s požadavky kap. 4.06 až 4.10 lze prokázat i jiným

způsobem, zejména pokud byly zkoušky provedeny na plavidle stejného

typu.



4.02.3 Zkušební plavby a jejich vyhodnocení se provádí v souladu s

požadavky stanovenými v této příloze, nebo požadavky uvedenými v

dodatku II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



4.02.4 Zkušební plavby se provádějí s plavidlem vybaveným prozatímním

osvědčením plavidla nebo za účasti zaměstnance Státní plavební správy

pověřeného výkonem státního dozoru ve vnitrozemské plavbě.



4.03. Zkušební oblast



4.03.1 Zkušební plavby podle kap. 4.02 se uskutečňují na úseku vodních

cest, který určil subjekt pověřený prohlídkami s ohledem na možnost

řádného a bezpečného provedení zkoušek (dále jen "zkušební oblast").



4.03.2 Zkušební oblast se musí nacházet v části vodní cesty s proudící

nebo klidnou vodou, pokud možno v rovných úsecích nejméně 2 km dlouhých

a dostatečně širokých a opatřených dobře patrnými znaky k určení polohy

plavidla.



4.03.3 Zkušební oblast musí umožnit zaznamenat hydrologické údaje,

např. plavební hloubku, šířku splavného kanálu a průměrnou rychlost

proudu v plavební oblasti, při různých vodních stavech.



4.04. Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb



4.04.1 Během zkušebních plaveb musí být plavidla a sestavy určené k

přepravě nákladu naloženy nejméně do 70 % jejich nosnosti a náklad musí

být rozložen rovnoměrně, aby byla zajištěna plavba na rovném kýle.

Provádějí-li se zkoušky s menším nákladem, je schválení pro poproudní

plavbu omezeno na toto naložení.



4.05. Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě



4.05.1 Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v

bodech 34 a 52 osvědčení plavidla, která lze ovládat z kormidelny,

kromě kotev.



4.05.2 Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující

otáčení v proudu podle kap. 4.10.



4.06. Předepsaná (dopředná) rychlost plavby



4.06.1 Plavidla a sestavy musí dosáhnout vzhledem k hladině vody

rychlosti plavby nejméně 13 km/h. Tento požadavek se nevztahuje na

tlačné remorkéry, pokud plují samostatně.



4.06.2 Splnění požadavku podle kap. 4.06.1 nemusí být vyžadováno u

plavidel a sestav, které jsou provozovány výlučně v ústích řek a

přístavech.



4.06.3 Pokud je nenaložené plavidlo schopno překročit rychlost 40 km/h

vzhledem k hladině vody, zapíše se do bodu 52 osvědčení plavidla tento

údaj: "Plavidlo je schopné překročit rychlost 40 km/h vzhledem k

hladině vody."



4.06.4 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.06.1 a její

vyhodnocení se provádí podle "Správního pokynu č. 2" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



4.07. Schopnost zastavení



4.07.1 Plavidla a sestavy musí být schopné zastavit při plavbě po

proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně

ovladatelné.



4.07.2 Nejsou-li plavidla a sestavy delší než 86 m a širší než 22,90 m,

lze zkoušku schopnosti zastavení nahradit zkouškou schopnosti otáčení.

Schopnost zastavení se prokazuje pomocí zastavovacích manévrů ve

zkušební oblasti uvedené v kap. 4.03 a schopnost otáčení otáčecími

manévry podle kap. 4.10.



4.07.3 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.07.1 a její

vyhodnocení se provádí podle "Správního pokynu č. 2" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



4.08. Schopnost plavby vzad



4.08.1 Provádí-li se zastavovací manévr podle kap. 4.07 na klidné vodě,

musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.



4.08.2 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.08.1 a její

vyhodnocení se provádí podle "Správního pokynu č. 2" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



4.09. Schopnost vyhýbání



4.09.1 Plavidla a sestavy musí být schopné provést v dostatečně krátkém

čase vyhýbací manévr. Tato schopnost se prokazuje pomocí vyhýbacích

manévrů, které se provádějí ve zkušební oblasti uvedené v kap. 4.03.



4.09.2 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.09.1 a její

vyhodnocení se provádí podle "Správního pokynu č. 2" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



4.10. Schopnost otáčení



4.10.1 Plavidla a sestavy délky do 86 m nebo šířky do 22,90 m musí být

schopné se včas otočit. Zkoušku schopnosti otáčení lze nahradit

zkouškou schopnosti zastavení podle kap. 4.07. Schopnost otáčení se

prokazuje pomocí otáčecích manévrů při plavbě proti proudu.



4.10.2 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.10.1 a její

vyhodnocení se provádí podle "Správního pokynu č. 2" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



KAPITOLA 5



KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ



5.01. Obecné požadavky



5.01.1 Plavidla musí být vybavena spolehlivým kormidelním zařízením,

které zajišťuje alespoň manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 4.



5.01.2 Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo

nemohlo samovolně změnit polohu.



5.01.3 Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo

stálý náklon až do výchylky 15 st. a okolní teplotu od - 20 st. C do +

50 st. C.



5.01.4 Části kormidelního zařízení musí být dostatečně pevné, aby

vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních

podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit

funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.



5.01.5 Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít

kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.



5.01.6 Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen

ochranou proti přetížení, aby byl omezen kroutící moment.



5.01.7 Otvory v trupu a hřídelová vedení pro kormidelní pně musí být

zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících

vodu.



5.02. Pohonné jednotky kormidelního stroje



5.02.1 Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být

vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V

případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení

musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo

ruční pohon do pěti sekund.



5.02.2 Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do

provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným

jednoduchým a rychlým úkonem kormidelníka.



5.02.3 Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit

manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 4.



5.03. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje



5.03.1 Hydraulické pohonná jednotka kormidelního stroje nesmí sloužit

jako pohonné zařízení pro jiné silové spotřebiče.



5.03.2 Hydraulické nádrže musí být vybaveny výstražným systémem, který

sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou

pro bezpečný provoz.



5.03.3 Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí v nejvyšší možné

míře vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.



5.03.4 Hydraulické hadice



a) jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací

nebo volnému pohybu konstrukčních prvků;



b) musí být navrženy nejméně pro maximální provozní tlak;



c) musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let.



5.03.5 Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a

elektromotory musí být prohlédnuly nejméně každých osm let odborně

způsobilou osobou a v případě potřeby opraveny.



5.04. Zdroj energie



5.04.1 Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami

musí mít nejméně dva zdroje energie.



5.04.2 Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku

během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho

nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.



5.04.3 Hlavní zdroj pro kormidelní zařízení nesmí sloužit jako zdroj

elektrické energie pro jiné silové spotřebiče.



5.05. Ruční pohon



5.05.1 Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou

pohonnou jednotkou.



5.05.2 Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí

ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.



5.06. Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních

(Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení



5.06.1 Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích

propelerů, vodometů, cykloidních (Voth- Schneider) propelerů nebo

příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo

pneumatické, musí být plavidlo vybaveno dvěmi navzájem nezávislými

ovládacími systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým

dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky kap. 5.01

až 5.05. Tento odstavec se na uvedená zařízení nevztahuje, nejsou- li

zapotřebí k dosažení manévrovatelnosti požadované podle kapitoly 5 nebo

nejsou-li nezbytné ke zkoušce schopnosti zastavení.



5.06.2 Je-li plavidlo vybaveno dvěma nebo více na sobě nezávislými

kormidlovacími propelery, vodomety, cykloidními (Voth-Schneider)

propelery nebo příďovými dokormidlovacími zařízeními, není druhý

ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla

zachována manévrovatelnost požadovaná podle kapitoly 4.



5.07. Ukazatele a kontrolní zařízení



5.07.1 Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště.

Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.



5.07.2 Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný

systém, který signalizuje



a) pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší

přípustnou úroveň v souladu s kap. 5.03.2 a pokles provozního tlaku v

hydraulické soustavě;



b) výpadek napájení ovládacího prvku řízení;



c) výpadek napájení pohonných jednotek;



d) poruchu regulátoru rychlosti otáčení;



e) poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.



5.08. Regulátory rychlosti otáčení



5.08.1 Regulátory rychlosti otáčení a jejích součásti musí splňovat

požadavky kap. 9.19.



5.08.2 Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení se musí zobrazovat

na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky. Musí být kontrolován

výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné

snížení rychlosti otáček gyroskopu.



5.08.3 Je-li plavidlo vybaveno kromě regulátoru rychlosti otáčení i

jiným kormidelním zařízením, musí být možné z ovládacího stanoviště

jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být

možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor

rychlosti otáčení nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení.



5.08.4 Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení musí být

nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.



5.08.5 Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v

regulátorech rychlosti otáčení musí splňovat minimální požadavky a

zkušební postupy pro ukazatele rychlosti otáčení.



5.09. Pravidelné prohlídky



5.09.1 Prohlídka správnosti instalace kormidelního zařízení musí být

provedena subjektem pověřeným prohlídkami. Za účelem ověření technické

způsobilosti kormidelního zařízení může být vyžadováno předložení

těchto dokladů:



a) popis kormidelního zařízení;



b) výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a

ovládacích prvcích řízení;



c) informace o kormidelním stroji;



d) schéma elektrického zapojení;



e) popis regulátoru rychlosti otáčení;



f) návod k obsluze kormidelního zařízení.



5.09.2 Funkce celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební

plavbě. Je-li instalován regulátor rychlosti otáčení, je nutno

zkontrolovat, zda lze spolehlivě udržet stanovený kurz a bezpečně

zvládnout nastavený oblouk otáčení.



5.09.3 Prohlídku kormidelního zařízení se strojním pohonem provádí

subjekt pověřený prohlídkami prostřednictvím odborně způsobilé osoby



a) před uvedením do provozu;



b) po poruše;



c) po jakékoli úpravě nebo opravě;



d) pravidelně nejméně každé tři roky.



5.09.4 Prohlídka musí zahrnovat alespoň:



a) kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce,

zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení;



b) kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní

možnosti;



c) vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména

ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců,

hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů;



d) vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a

bezpečnostních zařízení;



e) kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení.



5.09.5 Protokol o prohlídce kormidelního zařízení obsahuje



1. výsledek prohlídky,



2. datum prohlídky, a



3. jméno a příjmení odborně způsobilé osoby.



KAPITOLA 6



KORMIDELNA



6.01. Obecná ustanovení



6.01.1 Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon

povinností kormidelníka během plavby.



6.01.2 Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku

hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni

kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle

"Správního pokynu č. 5" uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální

technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón

1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou

se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a

zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES,

směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a

směrnice 2008/126/ES.



6.01.3 Je-li kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s

pomocí radaru, musí být kormidelník schopen plnit své úkoly vsedě a

všechna signální a kontrolní zařízení a ovládací prvky nutné pro řízení

plavidla musí být umístěny tak, aby je kormidelník mohl během plavby

pohodlně sledovat a ovládat, aniž by opustil své sedadlo a přestal

sledovat obrazovku radaru.



6.02. Neomezený výhled



6.02.1 Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech.



6.02.2 Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí plavidla v

nenaloženém stavu s polovičními zásobami bez balastní zátěže nesmí

překročit dvě délky lodi nebo 250 m, podle toho, která hodnota je

nižší, vzhledem k hladině vody. K optickým a elektronickým přístrojům

ke zmenšení oblasti omezeného výhledu nelze během prohlídky přihlížet.

K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít pouze vhodné

elektronické přístroje.



6.02.3 Oblast neomezeného výhledu kormidelníka při řízení plavidla musí

být nejméně 240° na horizontu, z čehož nejméně 140° v předním půlkruhu.

V běžném směru pohledu kormidelníka se nesmí nacházet okenní rám,

sloupek nebo nástavba. Není-li zajištěn dostatečný neomezený výhled

směrem dozadu, mohou i v případě oblasti neomezeného výhledu 240° na

horizontu být požadována jiná opatření, zejména instalaci pomocných

optických nebo elektronických přístrojů. Výška spodní hrany bočních

oken musí být co nejnižší, výška horní hrany bočních a zadních oken

musí být co nejvyšší. Při zjišťování, zda jsou splněny požadavky kap.

6.02 týkající se výhledu z kormidelny, se předpokládá, že na ovládacím

stanovišti je výška očí kormidelníka v úrovni 1 650 mm nad podlahou

kormidelny.



6.02.4 Horní hrana oken kormidelny směřujících k přídi musí být

dostatečně vysoká, aby osoba na ovládacím stanovišti s výškou očí 1 800

mm měla zajištěn volný výhled nejméně 10 stupňů nad vodorovnou rovinu v

úrovni výšky očí.



6.02.5 Neomezený výhled čelním sklem musí být za každého počasí

zajištěn vhodnými prostředky.



6.02.6 Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního

skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na

stanovišti vůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo

upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je

považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem

ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.



6.03. Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení



6.03.1 Ovládací prvky potřebné k ovládání plavidla se musí snadno

přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně

jasná.



6.03.2 Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení

musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje

nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.



6.03.3 V kormidelně musí být instalován systém k testování výstražných

světel a kontrolek.



6.03.4 Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu.

Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato

zelená.



6.03.5 Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž

monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených

výstražných světel.



6.03.6 Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít

zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako

jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí

překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na

ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického tlaku

výstražného signálu se provádí dle "Správního pokynu č. 5" uvedeném v

dodatku II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES. Zvukový výstražný signál

musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný

signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená

výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.



6.03.7 Kontrolní a signální zařízení se v případě výpadku napájení musí

automaticky přepínat na náhradní zdroj energie.



6.04. Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní

zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení



6.04.1 Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní

motory a kormidelní zařízení. Hlavní motory vybavené spojkou, kterou

lze ovládat z ovládacího stanoviště, nebo nastavení stavitelného

stoupání vrtule, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, musí být

možné zapnout a vypnout pouze ze strojovny.



6.04.2 Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou

pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s

podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla

dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K

použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v

neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.



6.04.3 Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a

počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.



6.04.4 Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní

zařízení podle kap. 5.07.2, kap. 7.03.2 a kap. 7.05.13.



6.04.5 Plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou

osobou s pomocí radaru musí být ovládána pákou. Páka se musí snadno

ovládat ručně. Poloha páky s ohledem na podélnou osu plavidla musí

odpovídat poloze kormidelních ploutví. Musí být možné uvolnit páku v

libovolné poloze beze změny polohy kormidla. Neutrální poloha páky musí

být jednoznačně rozpoznatelná.



6.04.6 Je-li v případě kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou

osobou s pomocí radaru plavidlo vybavené příďovými nebo zvláštními

kormidly, zejména pro plavbu vzad, ovládají se tato samostatnými

pákami, které obdobně splňují požadavky stanovené v kap. 6.04.5. Tento

požadavek platí rovněž tehdy, pokud se v případě sestav používá

kormidelní zařízení jiného plavidla než plavidla vedoucího sestavu.



6.04.7 Používají-li se regulátory rychlosti otáčení, musí být ovládací

prvek rychlosti otáčení možné v libovolné poloze uvolnit, aniž by došlo

ke změně nastavené rychlosti. Rozsah otáčení ovládacího prvku musí být

dostatečný, aby bylo zajištěno dostatečné nastavení. Neutrální poloha

musí být jednoznačně rozpoznatelná ze všech ostatních míst. Osvětlení

stupnice musí být plynule regulovatelné.



6.04.8 Zařízení k dálkovému ovládání celého kormidelního zařízení musí

být trvale zabudováno a uspořádáno tak, aby byl jednoznačně

rozpoznatelný zvolený kurz. Je-li možné zařízení k dálkovému ovládání

vypnout, musí být vybaveno indikačním zařízením, které ukazuje

příslušný provozní stav - "zapnuto" nebo "vypnuto". Uspořádání a

ovládání ovládacích prvků musí být účelné. U zařízení zdvojujících

kormidelní zařízení, jako je příďové dokormidlovací zařízení, je

přípustné zařízení k dálkovému ovládání, které není trvale zabudováno,

je-li možno toto zdvojující zařízení kdykoli vypnout v kormidelně.



6.04.9 V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních

(Voth-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou

přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení.

Požadavky v kap. 6.04.1 až 6.04.8 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní

vlastnosti a zvolené uspořádání aktivních kormidlovacích a propulzních

jednotek uvedených ve větě první. Podobně jako v případě kap. 6.04.2

musí být každá jednotka ovládaná pákou pohybující se po oblouku kruhu

ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z

polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze

působící na plavidlo. Jestliže kormidlovací propeler nebo cykloidní

(Voth-Schneider) propeler není ovládán pákou, nemusí být požadováno

splnění požadavků kap. 6.04.2. Tyto odchylky musí být uvedeny v

osvědčení plavidla v kolonce 52.



6.05. Navigační světla, světelné a zvukové signály



6.05.1 V kormidelně musí být umístěny kontrolky nebo rovnocenná

zařízení ke kontrole navigačních světel, není-li možné kontrolu

provádět přímo z kormidelny.



6.05.2 V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s

pomocí radaru musí být na ovládacím panelu umístěny kontrolky ke

kontrole navigačních světel a světelných signálů. Vypínače navigačních

světel jsou zabudovány do kontrolek nebo se nacházejí v jejich

bezprostřední blízkosti. Uspořádání a barva kontrolek pro navigační

světla a světelné signály odpovídá skutečné poloze a barvě těchto

světel a signálů na plavidle. Při poruše navigačního světla nebo

světelného signálu dojde k zapnutí příslušné kontrolky neboje porucha

signalizována jiným způsobem.



6.05.3 V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s

pomocí radaru musejí být zvukové signály ovládány nožním pedálem. Tento

požadavek se nevztahuje na signál "nepřibližovat se".



6.05.5 Navigační světla, jejich kryty a příslušenství musí mít

schválení typu v souladu s nařízením vlády o technických požadavcích na

námořní zařízení^9).



6.06. Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení



6.06.1 Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení musí odpovídat

typu schválenému příslušným orgánem. Radarové zařízení a ukazatele

rychlosti otáčení musí splňovat požadavky částí I až III přílohy IX.

„Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení používané na

plavidlech vnitrozemské plavby“ směrnice Evropského parlamentu a Rady

2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění

směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU.

Zařízení pro vnitrozemský ECDIS, jež lze provozovat v navigačním

režimu, se považuje za radarové zařízení.



6.06.2 Ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn před kormidelníkem v

jeho zorném poli. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou

osobou s pomocí radaru



a) obrazovka radaru nesmí být v normální poloze podstatně mimo směr

pohledu kormidelníka;



b) radarový snímek musí zůstat plně viditelný bez pomoci masky nebo

stínidla, nezávisle na světelných podmínkách mimo kormidelnu;



c) ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn přímo nad nebo pod

obrazovkou radaru nebo být do ní zabudován.



6.07. Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k

řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru



6.07.1 Jsou-li kormidelny plavidel uspořádány k řízení plavidla jednou

osobou s pomocí radaru, musí být příjem v rámci radiotelefonní služby

kategorie plavidlo - plavidlo a příjem kategorií plavebních informací

zajištěn reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem. Přepnutí z příjmu

na vysílání musí být ovládáno tlačítkem. Tyto mikrofony nesmí umožňovat

použití ve veřejné komunikační síti.



6.07.2 Pokud je kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s

pomocí radaru vybavena radiotelefonním systémem pro veřejnou

komunikační síť, musí být příjem možný ze sedadla kormidelníka.



6.08. Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle



6.08.1 Na plavidlech s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou

osobou s pomocí radaru musí být k dispozici zařízení pro vnitřní

komunikaci na plavidle. Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat

spojení



a) s přídí plavidla nebo čelem sestavy;



b) se zádí plavidla nebo zadní částí sestavy, není-li z ovládacího

stanoviště možná přímá komunikace;



c) s prostory pro posádku;



d) s kabinou vůdce plavidla.



Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek

uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem. Spojení

s přídí a zádí plavidla nebo čelem a zadní části sestavy může být

radiotelefonní.



6.09. Poplašný systém



6.09.1 Plavidlo musí být vybaveno poplašný systém, pomocí něhož lze

spustit akustický výstražný signál v obytných prostorách, strojovnách a

případně samostatných strojovnách čerpadel.



6.09.2 Kormidelník musí mít v dosahu tlačítko "vypnuto/zapnuto" pro

ovládání poplašného signálu; tlačítkové spínače, které se po uvolnění

automaticky vracejí do polohy "vypnuto", nejsou povoleny.



6.09.3 Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných

prostorech nesmí být menší než 75 dB(A). Ve strojovnách a strojovnách

čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je

viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech.

Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle "Správního

pokynu č. 5" uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické

požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a

4" směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví

technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice

Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



6.10. Vytápění a větrání



6.10.1 Kormidelny musí být vybaveny účinnou vytápěcí a větrací

soustavou, kterou lze regulovat.



6.11. Zařízení k ovládání záďové kotvy



6.11.1 Na plavidlech a v sestavách s kormidelnami uspořádanými k řízení

plavidla jednou osobou s pomocí radaru delších než 86 m nebo širších

než 22,90 m musí mít kormidelník možnost spustit ze svého stanoviště

záďovou kotvu.



6.12. Spouštěcí kormidelny



6.12.1 Spouštěcí kormidelny musí být vybaveny zařízením pro snížení

výšky.



6.12.2 Při spouštění se musí automaticky spustit jednoznačně

rozpoznatelný zvukový výstražný signál. Tento požadavek neplatí, je-li

pomocí vhodných konstrukčních opatření vyloučeno nebezpečí úrazu

plynoucí ze spouštění kormidelny.



6.12.3 V jakékoli poloze musí být možné kormidelnu bezpečně opustit.



6.13. Záznam v osvědčení Společenství u plavidel s kormidelnami

uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru



6.13.1 Splňuje-li plavidlo požadavky podle kap. 6.01., 6.04. až 6.08. a

6.11 pro kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí

radaru, zapíše se do osvědčení plavidla tento údaj: "Plavidlo má

kormidelnu uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí

radaru".



KAPITOLA 7



KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ



7.01. Obecná ustanovení



7.01.1 Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být

navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s principy dobré praxe.



7.01.2 Tlakové nádoby určené pro provoz plavidla musí být zkontrolovány

subjektem pověřeným prohlídkami za účelem ověření, že jsou bezpečné pro

provoz:



a) před svým prvním uvedením do provozu,



b) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a



c) pravidelně nejméně každých pět let.



Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Nádoby se stlačeným

vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo

během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být

podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové

zkoušce. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a

podpis subjektu pověřeného prohlídkami.



7.01.3 Na plavidle lze instalovat pouze spalovací motory určené ke

spalování paliva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.



7.02. Bezpečnost provozu



7.02.1 Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla

dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby,

které tyto úkony provádějí. Strojní zařízení musí být zabezpečena proti

náhodnému spuštění.



7.02.2 Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich

příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.



7.02.3 Motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy

musí být možné zastavit z vnějšku prostoru, ve kterém jsou umístěny, a

z vnějšku strojovny.



7.02.4 Spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje

(včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a

v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být vybaveny kryty

nebo jinou vhodnou ochranou, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí

paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního

zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v

těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.



7.02.5 Vnější vysokotlaká palivová potrubí vznětových motorů mezi

vysokotlakými palivovými čerpadly a vstřikovací paliva musí být

chráněna opláštěnou potrubní soustavou schopnou pojmout palivo při

poruše vysokotlakého potrubí. Opláštěná soustava musí vybavena

zařízením pro shromažďování odkapávajícího paliva a zařízení, které

signalizuje poruchu na palivovém potrubí; u motorů s nejvýše dvěma

válci se však poplašný signál nevyžaduje. Opláštěné potrubní soustavy

se nesmí použít u motorů na otevřených palubách pohánějících navijáky a

svislá vratidla.



7.02.6 Izolace částí motoru musí splňovat požadavky kap. 2.04.3 druhé

věty.



7.03. Pohonné zařízení



7.03.1 Pohonné zařízení plavidla musí být možné rychle a spolehlivě

uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.



7.03.2 Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické

hladiny spouštějí poplašný signál, je nutno sledovat



a) teplotu chladící vody hlavních motorů;



b) tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek;



c) tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů,

reverzních převodovek nebo vrtulí.



7.03.3 U plavidel s jedním hlavním motorem se tento motor nesmí

automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.



7.03.4 U plavidel s jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen

automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy,

je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně

signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček

motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.



7.03.5 Hřídel musí být uložena tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv

znečišťujících vodu.



7.04. Výfuková soustava motoru



7.04.1 Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.



7.04.2 Výfukové potrubí musí být sestaveno tak, aby do žádné části

plavidla nepronikaly výfukové plyny z výfukových potrubí. Výfuková

potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v

těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým

potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod

vnějšího vzduchu.



7.04.3 Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla

způsobit požár.



7.04.4 Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně

izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana

před dotykem.



7.05. Palivové nádrže, potrubí a příslušenství



7.05.1 Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, které

buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu

pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít

rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže

s obsahem do 12 litrů, které byly při jejich výrobě vestavěny do

přídavných zařízení. Tyto požadavky se dále nevztahují na mobilní

palivové nádrže plovoucích strojů za podmínek uvedených v kap. 17.02.1

písm. c). Palivové nádrže nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi

na pitnou vodu.



7.05.2 Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a

uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout

do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění

vody musí být vybaveny automatickým zavíráním.



7.05.3 Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové

nádrže.



7.05.4 Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad

motory nebo výfukovým potrubím.



7.05.5 Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.



7.05.6 Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží

plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Plnicí potrubí musí

být opatřeno připojovacím hrdlem v souladu s evropskou normou EN 12

827:1999. Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do

vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj

nemohla vniknout voda. Průřez odvětrávacího potrubí musí činit nejméně

1,25násobek průřezu plnicího potrubí. Jsou-li nádrže navzájem

propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně l,25násobek

průřezu plnicího potrubí.



7.05.7 S výjimkou nádrží namontovaných přímo na motoru, musí být

rozvodné potrubí kapalného paliva přímo na výstupu z nádrže vybaveno

rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou

dotyčné prostory uzavřeny. Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo

kryt nesmí být uzamykatelné. Provozní zařízení s rychlouzavíracím

ventilem musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být kryt

nebo víko označeny symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9

v dodatku I k této příloze.



7.05.8 Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a

armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické,

chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí

nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich

kontrola po celé délce.



7.05.9 Palivové nádrže musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření

jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší

hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny

před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím

zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou

jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při

běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí končit v

obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně

musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.



7.05.10 Palivové nádrže musí být chráněny při jejich plnění před

rozlitím paliva pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla.

Tato zařízení se zapíší do osvědčení plavidla, bodu 52. Je-li palivo

čerpáno ze zásobovacích čerpacích stanic s vlastními technickými

zařízeními zabraňujícími rozlití paliva na plavidlo během plnění,

neplatí požadavky na zařízení podle první věty a kap. 7.05.11.



7.05.11 Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým uzavíracím

zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %. Je-li

použit elektrický kontakt, který zastavuje plnění prostřednictvím

binárního signálu, předává se signál pomocí vodotěsné spojovací

zásuvky. Spojovací zásuvka musí být vybavena pro vedení stejnosměrného

proudu 40 až 50 V, musí být opatřena krytem bílé barvy a poloha jejího

zemnícího kontaktu musí být deset hodin.



7.05.12 Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry,

které umožňují čištění a kontrolu.



7.05.13 Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory

potřebné pro bezpečný provoz plavidla musí být vybaveny zařízením,

které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina

naplnění palivem již nezaručuje bezpečný provoz.



7.06. Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství



7.06.1 Mazací oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou

nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně

připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný

ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem

do 25 litrů. Nádrže na mazací olej nesmějí mít společné dělící stěny s

nádržemi na pitnou vodu.



7.06.2 Nádrže na mazací olej, jejich potrubí a další příslušenství musí

být uloženy a uspořádány tak, aby mazací olej ani jeho výpary nemohly

náhodně uniknout do plavidla.



7.06.3 Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na

mazací olej.



7.06.4 Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny

přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.



7.06.5 Plnicí otvory nádrží na mazací olej musí být zřetelně označeny.



7.06.6 Potrubí pro mazací olej, jejich spojovací prvky (hadice),

těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží

mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat.

Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná

jejich kontrola po celé délce.



7.06.7 Nádrže na mazací olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro

měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po

nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně

chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým

uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší

hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků

se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být

vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně

nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.



7.07. Skladování olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v

ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství



7.07.1 Oleje včetně hydraulických kapalin používané v soustavách pro

přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být

skladovány v nádržích, které jsou nedílnou součástí lodního trupu nebo

jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce

plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se

nevztahují na nádrže s objemem do 25 litrů. Tyto nádrže na olej nesmějí

mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.



7.07.2 Tyto nádrže na olej, jejich potrubí a další příslušenství musí

být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně

uniknout do plavidla.



7.07.3 Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na

olej.



7.07.4 Nádrže na olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad

motory nebo výfukovým potrubím.



7.07.5 Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.



7.07.6 Potrubí oleje, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a

armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické,

chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmějí

být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola

po celé délce.



7.07.7 Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření

jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší

hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny

před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím

zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou

jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při

běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být

vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně

nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.



7.08. Odvodnění a drenážní soustavy



7.08.1 Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť.

Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během

provozu obvykle hermeticky utěsněny.



7.08.2 Plavidla s posádkou musí být vybavena dvěma samostatnými

drenážními čerpadly, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru.

Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U plavidel s výkonem

pohonu nepřesahujícím 225 kW nebo u plavidel s nosností nepřesahující

350 t nebo u plavidel, která nejsou určena pro přepravu nákladu,

majících výtlak vody nepřesahující 250 m3 však postačuje jedno čerpadlo

s ručním nebo strojním pohonem. Všechna předepsaná čerpadla musí být

možno použít ve všech vodotěsných úsecích.



7.08.3 Minimální výkon



7.08.4 Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě,

drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní

větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm. U plavidel délky do 25 m

lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm.



7.08.5 Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.



7.08.6 Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m

musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku

plavidla.



7.08.7 Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit z hlavní strojovny

pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.



7.08.8 Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního

drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů. Úseky nebo

jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do

drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tento

požadavek se nevztahuje na podpalubní nákladové prostory schopné

pojmout zátěž. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí

zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na

drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na

hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných

přechodových kusů. Za tímto účelem nejsou přípustné ventily k regulaci

přítoku vody umístěné na podlaze podpalubního nákladového prostoru.



7.08.9 Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních nákladových prostor

musí být vybaveny měřícím zařízením.



7.08.10 Je-li na plavidle drenážní soustava s trvale instalovaným

potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru

zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami

opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení

plavidla.



7.08.11 Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování podle

kap. 7.08.10. Klíč nebo klíče k zámkům uzávěrů musí být odpovídajícím

způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve

strojovně.



7.09. Uložení zaolejované vody a použitého oleje



7.09.1 Na plavidle musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se

nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení

považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).



7.09.2 Ke skladování použitého oleje musí být ve strojovně k dispozici

jedna nebo několik zvláštních sběrných nádrží o objemu, který odpovídá

nejméně 1,5 násobku množství použitého oleje z olejových van všech

instalovaných spalovacích motorů a převodovek a hydraulické kapaliny z

nádrží hydraulické kapaliny. Připojovací hrdla používaná k

vyprazdňování výše uvedených sběrných nádrží musí odpovídat evropské

normě EN 1 305:1996.



7.09.3 Splnění požadavků kap. 7.09.2 nemusí být požadováno u plavidel

používaných pouze pro dopravu na krátkých tratích.



7.10. Hluk vydávaný plavidly



7.10.1 Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený

sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.



7.10.2 Hluk vydávaný plavidlem během plavby v místě vzdáleném 25 m od

boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A).



7.10.3 Kromě překládky nesmí hluk vydávaný plavidlem v klidu v místě

vzdáleném 25 m od boku plavidla překročit 65 dB(A).



7.10.4 Měření hluku podle kap. 7.10.2. a kap. 7.10.3 se provádí dle

"Správního pokynu č. 5" uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální

technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón

1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou

se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a

zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES,

směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a

směrnice 2008/126/ES.



KAPITOLA 8



EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE

VZNĚTOVÝCH MOTORŮ



8.01. Obecná ustanovení



8.01.1. Ustanovení této kapitoly se vztahují na veškeré vznětové motory

o jmenovitém výkonu vyšším než 19 kW instalované v plavidlech nebo ve

strojích na takových plavidlech.



8.01.2. Vznětové motory instalované v plavidlech musí splňovat mezní

hodnoty emisí výfukových plynů stanovené v tabulce uvedené v kap. 8.03,

není-li v této příloze uvedeno jinak.



8.01.3. Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se

určuje na základě schválení typu podle práva Evropského

společenství^1).



8.01.4. Ke každému schválenému motoru musí být na plavidle stále k

dispozici tyto dokumenty nebo jejich kopie:



a) dokument o schválení typu,



b) pokyny výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a

parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů.



8.01.5. Schválení typu a identifikační čísla všech motorů, jež jsou

instalovány na plavidle a na něž se vztahují požadavky kapitoly 8 se

vyznačí v osvědčení plavidla v bodě 52 čísla.



8.02. Instalace motoru



8.02.1. Instalace motoru se provádí na základě pokynů výrobce motoru

pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z

hlediska emisí výfukových plynů. V pokynech výrobce se specifikují

konstrukční díly významné z hlediska výfukových plynů a také seřízení a

parametry, ze kterých lze vyvodit trvalé dodržování mezních hodnot

emisí výfukových plynů. Pokyny výrobce motoru obsahují minimálně tyto

informace:



a) typ motoru, případně rodinu motorů s uvedením jmenovitého výkonu a

jmenovitých otáček;



b) seznam konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska

emisí výfukových plynů;



c) jednoznačné údaje potřebné pro identifikaci povolených konstrukčních

dílů významných z hlediska emisí výfukových plynů (např. čísla částí

vyznačená na konstrukčních dílech);



d) parametry motoru významné z hlediska emisí výfukových plynů, jako je

stanovení rozmezí pro časování vstřiku, povolená teplota chladicí vody,

maximální přípustný protitlak výfukových plynů.



V případě motorů vybavených následným systémem zpracováním výfukových

plynů obsahují pokyny výrobce motoru také postupy pro kontrolu, zda

zařízení následného zpracování výfukových plynů účinně funguje.



8.02.2. Při montáži motorů na plavidlo se dodržují omezení stanovená v

rámci schválení typu. Podtlak sání a protitlak výfukových plynů navíc

nesmí převyšovat hodnoty stanovené pro schválený motor.



8.02.3. Jestliže motory instalované na plavidle patří do jedné rodiny

motorů, nesmí být prováděny žádné změny seřízení nebo úpravy, které by

mohly negativně ovlivnit emise výfukových plynů a znečišťujících částic

nebo které překračují rámec požadovaného rozsahu seřízení.



8.03. Nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek vznětových

motorů stanovených vnitrozemských plavidel



8.03.1 V případě, že pohonným zařízením vnitrozemského plavidla je

vznětový motor, nesmí emise znečišťujících látek ve výfukových plynech

překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.



Tabulka 1

----------------------------- ---------------------------------------------

Kategorie vznětového motoru: Oxid uhelnatý Součet Částice

zdvihový objem/netto výkon (CO) uhlovodíků (PT)

(SV/P) (g/kWh) a oxidů dusíku (g/kWh)

(litry na válec/kW) (HC +NO2)

(g/kWh)

----------------------------- ---------------------------------------------

V 1:1: SV < 0,9 a P >= 37 kW 5,0 7,5 0,40

V 1:2: 0,9 =< SV < 1,2 5,0 7,2 0,30

V 1:3: 1,2 =< SV < 2,5 5,0 7,2 0,20

V 1:4: 2,5 =< SV < 5 5,0 7,2 0,20

V 2:1: 5 =< SV < 15 5,0 7,8 0,27

V 2:2: 15 =< SV < 20 a

P < 3 300 kW 5,0 8,7 0,50

V 2:3: 15 =< SV < 20 a

P >= 3 300 kW 5,0 9,8 0,50

V 2:4: 20 =< SV < 25 5,0 9,8 0,50

V 2:5: 25 =< SV < 30 5,0 11,0 0,50

----------------------------- ---------------------------------------------



8.03.2 Nejvýše přípustné hodnoty znečišťujících látek uvedené v tabulce

1 se vztahují i na pomocné vznětové motory o výkonu nad 560 kW

instalované v plavidlech.



8.03.3 U pomocných vznětových motorů kategorie s konstantními otáčkami

nebo s proměnlivými otáčkami o výkonu větším než 19 kW a menším nebo

rovným 560 kW, instalovaných v plavidlech nesmí nejvýše přípustné

hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit

hodnoty uvedené v tabulce 2.



Tabulka 2

-------------------------------------- -------------------------

Netto výkon Oxid Uhlovodíky Oxidy Částice

(P) uhelnatý (HC) dusíku (PT)

(kW) (CO) (g/kWh) (NOx) (g/kWh)

(g/kWh) (g/kWh)

-------------------------------------- -------------------------

D: 130 =< P =< 560 3,5 1,0 6,0 0,2

E: 75 =< P < 130 5,0 1,9 6,0 0,3

F: 37 =< P < 75 5,0 1,3 7,0 0,4

G: 18 =< P < 37 5,5 1,5 8,0 0,8

-------------------------------------- -------------------------

Součet uhlovodíků

a oxidů dusíku

(HC + NOx)

(g/kWh)

-------------------------------------- -------------------------

H: 130 =< P =< 560 3,5 4,0 0,2

I: 75 =< P < 130 5,0 4,0 0,2

J: 37 =< P < 75 5,0 4,7 0,4

K: 19 =< P < 37 5,5 7,5 0,6

-------------------------------------- -------------------------



8.03.4. U pomocných vznětových motorů kategorie s proměnlivými otáčkami

o výkonu větším než 19 kW a menším nebo rovným 560 kW, instalovaných v

plavidlech nesmí nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek

ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.



Tabulka 3

-------------------------------------- -------------------------

Kategorie: netto Oxid Uhlovodíky Oxidy Částice

výkon uhelnatý (HC) dusíku (PT)

(P) (CO) (g/kWh) (NOx) (g/kWh)

(kW) (g/kWh) (g/kWh)

-------------------------------------- -------------------------

L: 130 =< P =< 560 3,5 0,19 2,0 0,025

M: 75 =< P < 130 5,0 0,19 3,3 0,025

N: 56 =< P < 75 5,0 0,19 3,3 0,025

-------------------------------------- -------------------------

Součet uhlovodíků

a oxidů dusíku

(HC + NOx)

(g/kWh)

-------------------------------------- -------------------------

P: 37 =< P < 56 5,0 4,7 0,025

Q: 130 =< P =< 560 3,5 0,19 0,4 0,025

R: 56 =< P < 130 5,0 0,19 0,4 0,025

-------------------------------------- -------------------------



8.04. Úlevy a výjimky



8.04.1 Nejvýše přípustné (mezní) hodnoty emisí znečišťujících látek ve

výfukových plynech pro motory určené k pohonu plavidel podle kap.

8.03.1, a nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve

výfukových plynech pomocných motorů plavidel podle kap. 8.03.3 se

nevztahují na výměnné motory.



__________________



1) Článek 4 a následující směrnice Evropského parlamentu a Rady

97/68/ES o sbližování předpisů členských států týkajících se opatření

proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze

spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění

směrnice 2001/63/ES, směrnice 2002/88/ES, směrnice 2004/26/ES, směrnice

2006/105/ES



KAPITOLA 9



ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ



9.01. Obecná ustanovení



9.01.1 Neexistují-li zvláštní požadavky na určité části zařízení,

považuje se stupeň bezpečnosti za uspokojivý, pokud tyto části byly

vyrobeny v souladu s platnou evropskou normou nebo v souladu s

požadavky uznané klasifikační společnosti.



9.01.2 Na plavidle musí být uchovávány tyto doklady, které byly řádně

opatřeny otiskem hranatého razítka Státní plavební správy nebo

obdobného subjektu jiného členského státu Evropské unie:



a) přehledná schémata celého elektrického zařízení;



b) schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s

nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý

proud jističů a ovladačů;



c) údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení;



d) druhy kabelů a údaje o průřezu vodičů.



Na plavidlech bez posádky není nutné tyto doklady uchovávat, musí však

být kdykoli k dispozici u vlastníka.



9.01.3 Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém

náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 do +40 °C a teplotu na plavidle

od -20 °C do +40 °C.



9.01.4 Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně

přístupné a jejich údržba musí být snadná.



9.02. Systémy napájení elektrickou energií



9.02.1 Je-li plavidlo vybaveno elektrickým systémem, musí mít tento

systém nejméně dva zdroje energie, aby v případě výpadku jednoho zdroje

energie mohl druhý zdroj napájet elektrické spotřebiče potřebné pro

bezpečnou plavbu po dobu nejméně 30 minut.



9.02.2 Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou

bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.



9.02.3 Bez ohledu na kap. 9.02.1 platí kap. 5.04 pro zdroj energie pro

kormidelní zařízení (kormidelní stroj).



9.03 Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody



9.03.1 Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí

odpovídat údajům uvedeným v tabulce.

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Místo Druh minimální ochrany (podle publ. IEC 60529:1992)

----------------------------------- -------------------------------------------

Generátory Motory Transformátory Panely, Montážní Osvětlovací

Rozvaděče, příslušenství zařízení

Spínače

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Provozní prostory, IP 22 IP 22 IP 22(2) IP 22(1)2) IP 44 IP 22

strojovny,

oddělení pro

kormidelní stroj

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Podpalubní IP 55 IP 55

nákladové prostory

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Skříňky na IP 44

akumulátory a

barvy u. (Ex)(3)

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Otevřené paluby a IP 55 IP 55 IP 55 IP 55

ovládací

stanoviště

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Kormidelna IP 22 IP 22 IP 22 IP 22 IP 22

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Ubytovací IP 22 IP 20 IP 20

prostory kromě

sociálních

zařízení a

umýváren

------------------------------------------------------- -------------------------------------------

Sociální zařízení IP 44 IP 44 IP 44 IP 55 IP 44

a umývárny

------------------------------------------------------- -------------------------------------------



(1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12



(2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich

umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.



(3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle



a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998;

50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002 nebo



b) publikace IEC 60079 ve znění ze dne 1. října 2003.



9.04 Ochrana před výbuchem



9.04.1 Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat V prostorech,

v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů,

např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých

výrobků musí být instalována nevýbušná elektrická zařízení. V těchto

prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických

přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti

potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout

(skupina výbušnosti, teplotní třída).



9.05. Ochranné uzemnění



9.05.1 Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.



9.05.2 Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném

provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a

osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v

elektrickém kontaktu s lodním trupem.



9.05.3 Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů

musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího

vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití

ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou

izolací (dvojitá izolace).



9.05.4 Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší než jsou hodnoty

uvedené v tabulce:

-------------------------------------------------------------------

Průřez vnějších Minimální průřez uzemňovacích vodičů

vodičů -------------------------------------------------

[mm] v izolovaných kabelech uložených samostatně

[mm2] [mm2]

-------------------------------------------------------------------

od 0,5 do 4 stejný průřez jako 4

u vnějšího vodiče

-------------------------------------------------------------------

více než 4 až 16 stejný průřez jako stejný průřez u

u vnějšího vodiče vnějšího vodiče

-------------------------------------------------------------------

více než 16 až 35 16 16

-------------------------------------------------------------------

více než 35 až 120 poloviční průřez poloviční průřez

vnějšího vodiče vnějšího vodiče

-------------------------------------------------------------------

více než 120 70 70

-------------------------------------------------------------------



9.06. Nejvyšší přípustná napětí



9.06.1 Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než

je uvedeno v tabulce:

------------------------------------ --------------------------------------------

Druh zařízení Nejvyšší přípustné napětí

--------------------------------------------

Stejnosměrný Jednofázový Třífázový

proud střídavý střídavý

proud proud

------------------------------------ --------------------------------------------

a) Pohonná a vytápěcí zařízení 250 V 250 V 500 V

včetně vývodů pro obecné použití



b) Světelná, komunikační, povelová 250 V 250 V -

a informační zařízení včetně

vývodů pro obecné použití



c) Vývody pro napájení přenosných

přístrojů používaných na

otevřených palubách nebo v

omezených nebo vlhkých

kovových uzavřených prostorech

kromě bojlerů a nádrží:

1. všeobecně 50 V (1) 50 V (1) -

2. při použití ochranného

izolačního transformátoru

pro jediné zařízení - 250 V (2) -

3. při použití zařízení s

ochrannou (dvojitou) izolací 250 V 250 V -

4. při použití proudových

chráničů =< 30 mA - 250V 500 V



d) Přenosné elektrické spotřebiče 250 V 250 V 500 V

např. elektrická zařízení pro

kontejnery, motory, ventilátory

a mobilní čerpadla, která během

provozu nejsou obvykle přenášena

a jejichž vodící součásti,

u nichž může dojít k dotyku,

jsou uzemněny pomocí

uzemňovacího vodiče v

propojovacím kabelu a které

kromě tohoto uzemňovacího vodiče

jsou připojeny k lodnímu trupu

svou polohou nebo dodatečným

vodičem



e) Vývody pro napájení přenosných 50 V 50 V -

přístrojů používaných

v bojlerech a v nádržích

------------------------------------ --------------------------------------------

(1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické

oddělení (bezpečnostní transformátor).

(2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.





9.06.2 Odchylně od kap. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li

uplatněna nezbytná ochranná opatření:



a) pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;



b) pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a

zapalování.



9.07. Rozvodné systémy



9.07.1 Pro stejnosměrný a jednorázový střídavý proud jsou přípustné

tyto rozvodné systémy:



a) dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE);



b) jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním

trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů,

katodová ochrana) (L1/PEN);



c) dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/12/PE).



9.07.2 Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné

systémy:



a) čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip

zpětného vedení lodním trupem (L1/12/ 13/N/PE) = (síť TN-S) nebo (síť

TT);



b) třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/12/13/PE) = (síť

IT);



c) třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip

zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody

(L1/12/13/PEN).



9.07.3 Mohou být použily jiné systémy zajišťující obdobné technické

parametry a stejnou úroveň bezpečnosti.



9.08. Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě



9.08.1 Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k

zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle

v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být

vystaveny zatížení v tahu.



9.08.2 Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla

účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena.



9.08.3 Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se

zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a

pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý

souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez

přerušení napětí.



9.08.4 Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.



9.08.5 Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující,

je-li přívod ze břehu pod napětím.



9.08.6 Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v

případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového

střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí

plavidla.



9.08.7 Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat



a) opatření potřebná pro připojení břehové přípojky;



b) druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.



9.09. Napájení jiného plavidla



9.09.1 Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno

použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické

energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno

použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo

zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li

vedení pod napětím.



9.09.2 Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.



9.09.3 Ustanovení kap. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně.



9.10. Generátory a motory



9.10.1 Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro

prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění

(viz čl. 9.03).



9.10.2 Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo

pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah

otáček běžného provozu.



9.11. Akumulátory



9.11.1 Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se

neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly

vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo

výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných

prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se

nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory

vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.



9.11.2 Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW

(vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí

akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce

nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštní místnosti. Jsou-li

umístěny na plavidle, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory

vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve

skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod

palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře

větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo

kapající vodě.



9.11.3 Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších

vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti

škodlivému působení elektrolytu.



9.11.4 Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory

instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s

nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových

akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných

akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí

vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné

odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící

průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.



9.11.5 Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:



Q = 0,11 . I . n [m3/h]



kde:



I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);



n = počet článků.



U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být

uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí

křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na

ustanoveních uznaných klasifikačních společností nebo na příslušných

normách.



9.11.6 Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být

dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí

být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro

nikl-kadmiové akumulátory.



9.11.7 Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k

dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu

nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo

tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě

elektrostatického náboje.



9.11.8 Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících

akumulátory musí být umístěny symboly "Zákaz ohně, otevřeného plamene a

kouření" podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.



9.12. Spínací zařízení



9.12.1 Elektrické rozvaděče



a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně

uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do

50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně

označeny.



b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny

štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou

velikostí proudu a obvodem.



c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za

dveřmi, musí být součástí těchto přístrojů, které jsou pod napětím,

chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).



d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí

být trvanlivé, zpomalovat hoření a být samozhášecí; nesmějí rovněž

nasávat vodu a vlhkost.



e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací

schopností, musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky k

výměně těchto pojistek.



9.12.2 Spínače, ochranná zařízení



a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před

zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel

mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení

nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných

jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny

pouze před zkratem. Pokud v obvodech existují tepelné jističe, musí být

tyto neutralizovány nebo nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité

velikosti proudu.



b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí

proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými

vypínači.



c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení,

ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a

elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí

být napájeny samostatnými obvody. d) Obvody elektrických spotřebičů

potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny

přímo z hlavního rozvaděče.



e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu,

termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí

vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná

spínací poloha.



f) Pojistky musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo

rovnocenného materiálu. Musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro

obsluhu.



9.12.3 Měřící a kontrolní zařízení



a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím

a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.



b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny

detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný

signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto

zařízení upustit.



9.12.4 Umístění elektrických rozvaděčů



a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných

prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým

poškozením. Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v

případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění

v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v

jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.



b) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná

spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být

chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu

zpomalujícího hoření.



c) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před

hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.



9.13. Nouzové jističe



9.13.1 Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla,

separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na

jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.



9.14. Montážní příslušenství



9.14.1 Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají

připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.



9.14.2 Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem

nesmí být navzájem zaměnitelné.



9.14.3 Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v

obvodu. V neuzemněných soustavách obvodů jsou povoleny jednopólové

spínače ve světelných obvodech v ubytovacích prostorech kromě prádelen,

koupelen, umýváren a jiných vlhkých místností.



9.14.4 Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky

zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a

vytáhnout pouze tehdy, jsou- li napájecí kontakty bez napětí.



9.15. Kabely



9.15.1 Kabely musí zpomalovat hoření, být samozhášecí a odolné vůči

vodě a oleji. V obytných prostorech mohou být použity jiné typy kabelů,

pokud jsou účinně chráněné, zpomalují hoření a jsou samozhášecí.

Vlastnosti elektrických kabelů týkající se zpomalení hoření musí být v

souladu s



a) publikacemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60332-1:1993,

603323:2000 nebo



9.15.2 Vodiče kabelů pro silové a světelné obvody musí mít minimální

průřez 1,5 mm2.



9.15.3 Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být

za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.



9.15.4 Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných

obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.



9.15.5 Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou

koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí.

Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem

zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo

topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je

nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a

kabelů v uzavřených dálkových vedeních.



9.15.6 Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.



9.15.7 Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení

tahem bylo v přípustném rozmezí.



9.15.8 Procházejí-li kabely přepážkami nebo palubami, nesmí být

kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost,

vodotěsnost a ohnivzdornost těchto přepážek a palub.



9.15.9 Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly

zachovány původní elektrické, mechanické vlastnosti, vlastnosti

zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti. Počet kabelových

spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo

výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. Tyto požadavky na

kabelové spoje se považují za splněné, je-li postupováno podle bodu

3.28 a přílohy D publikace IEC 60092-352: 2005.



9.15.10 Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně

pružné a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné

vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.



9.16. Světelné spotřebiče



9.16.1 Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané

teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.



9.16.2 Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny

tak, aby nebránily rozpoznání navigačních světel.



9.16.3 Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více

světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody.

Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí

chladící zařízení, hydraulická zařízení a elektrické motory.



9.17. Navigační světla



9.17.1 Rozvaděče pro navigační světla musí být umístěny v kormidelně.

Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma

nezávislými sekundárními rozvody.



9.17.2 Navigační světla musí být napájena samostatně z rozvaděče pro

osvětlení a samostatně jištěna a ovládána.



9.17.3 Porucha kontrolního přístroje podle kap. 6.05.1 nesmí nepříznivě

ovlivnit funkci světla, které kontroluje.



9.17.4 Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována

společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně.

Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel.

Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném

krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.



9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení



9.18.1 Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně

mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:



a) Výstražné systémy



Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného

systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo

zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového

proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné

signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný

signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu,

který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí

být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály

musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí

zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný

signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které

mají méně než pět měřících bodů.



b) Bezpečnostní systémy



Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením

kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo

upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo

zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na

principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy

tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich

správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních

systémech.



9.19. Elektronické zařízení



9.19.1 Obecná ustanovení



Zkušební podmínky v kap. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické

přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon

plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.



9.19.2 Zkušební podmínky



a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození

elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky podle

příslušných mezinárodních norem se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě

provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné

funkce.



b) Kolísání napětí a kmitočtu

----------------------------------------------------------------

Kolísání

----------------------------------

trvalé krátkodobé

----------------------------------------------------------------

Obecně kmitočet +/- 5 % +/- 10 % 5 s

napětí +/- 10 % +/- 20 % 1,5 s

----------------------------------------------------------------

Provoz akumulátoru napětí + 30 %/ - 25 %

----------------------------------------------------------------



c) Tepelná zkouška



Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po

dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16

hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.



d) Zkouška při nízké teplotě



Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této

teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se

zkouška funkčnosti.



e) Vibrační zkouška



Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí

přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna

žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.



Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto

mezních hodnot:



Obecně:



f = 2,0 až 13,2 Hz; a = +/- 1 mm



(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)



f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení +/- 0,7 g.



Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo

kormidelního stroje, se zkouší takto:



f = 2,0 až 25 Hz; a = +/- 1,6 mm



(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)



f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení +/- 4 g.



Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových

motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba

při zkouškách vzít v úvahu.



f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací

IEC 61000- 4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.



g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce.



9.20. Elektromagnetická kompatibilita



9.20.1 Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby

jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména



a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;



b) snížením příčin rušení u zdroje;



c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.



KAPITOLA 10



VÝSTROJ



10.01. Kotevní zařízení



10.01.1 Plavidla určená pro přepravu nákladu s výjimkou člunových

kontejnerů, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí být vybavena

příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:



P = k . B . T [kg]



kde



k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi

délkou L a šířkou B a druh plavidla:



L

k = c . odmocnina ---

8.B



u tlačných člunů platí k = c.



c je empirický koeficient uvedený v této tabulce:



----------------------------------

Celková nosnost v t Koeficient c

----------------------------------

do 400 45

----------------------------------

nad 400 do 650 55

----------------------------------

nad 650 do 1 000 65

----------------------------------

nad 1 000 70

----------------------------------



U plavidel s celkovou nosností do 400 t, která se vzhledem ke své

konstrukci a ke svému předpokládanému účelu používají pouze k přepravě

na předem určených krátkých tratích, nemusí být splnění požadavku podle

věty první požadováno. Tato plavidla mohou být vybavena příďovými

kotvami se dvěmi třetinami celkové hmotnosti P.



10.01.2 Osobní lodě a plavidla, která nejsou určena k přepravě nákladu,

s výjimkou tlačných remorkérů musí být vybaveny příďovými kotvami,

jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:





P = k . B . T [kg]



kde:



k je koeficient podle kap. 10.01.1, k určení hodnoty

empirického koeficientu (c) se však místo celkové nosnosti

použije výtlak vody v m3 zapsaný v osvědčení plavidla.



10.01.3 Plavidla uvedená v kap. 10.01.1, jejichž maximální délka

nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková

hmotnost činí 25 % hmotnosti P. Plavidla, jejichž maximální délka

překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková

hmotnost se rovná 50 % hmotnosti vypočtené podle kap. 10.01.1 nebo

10.01.2. Záďové kotvy se nevyžadují u



a) plavidel, u nichž by hmotnost záďové kotvy byla menší než 150 kg; u

plavidel uvedených v kap. 10.01.1 posledním odstavci se vezme v úvahu

snížená hmotnost kotev;



b) tlačných člunů.



10.01.4 Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka

nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková

hmotnost se rovná 25 % maximální hmotnosti P vypočtené podle kap.

10.01.1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a

zapsané v osvědčení plavidla. Plavidla určená k vedení pevně svázaných

sestav po proudu, jejichž délka překračuje 86 m, musí být vybavena

záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % maximální

hmotnosti P vypočtené podle kap. 10.01.1 pro tvary sestav (považované

za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení plavidla.



10.01.5 Hmotnosti kotev zjištěné podle kap. 10.01.1 až 10.01.4 mohou

být u určitých zvláštních kotev sníženy podle "Správního pokynu č. 7"

uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické požadavky na

plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické

požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady

82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a

směrnice 2012/48/EU.



10.01.6 Celková hmotnost P stanovená pro příďové kotvy může být

rozložena na jednu nebo dvě kotvy. Lze ji snížit o 15 %, je-li plavidlo

vybaveno pouze jednou příďovou kotvou a kotevní skluz se nachází

uprostřed lodi. Celkovou hmotnost stanovenou pro záďové kotvy u

tlačných remorkérů a plavidel, jejichž maximální délka překračuje 86 m,

lze rozložit na jednu nebo dvě kotvy. Hmotnost nejlehčí kotvy nesmí být

menší než 45 % celkové hmotnosti.



10.01.7 Kotvy z litiny nejsou povoleny.



10.01.8 Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich

hmotnost plastickým písmem.



10.01.9 Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.



10.01.10 Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně



a) 40 m u plavidel, jejichž délka nepřesahuje 30 m;



b) o 10 m delší než je délka plavidla, je-li toto delší než 30 m a

kratší než 50 m;



c) 60 m, je-li plavidlo delší než 50 m.



Řetězy zádových kotev musí být dlouhé nejméně 40 m. Pokud však plavidla

musejí zastavovat směrem po proudu, musí být řetězy zádových kotev

nejméně 60 m dlouhé.



10.01.11 Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle

vzorce:

a) kotvy s hmotností do 500 kg:



R = 0,35 . P' [kN];



b) kotvy s hmotností od 500 kg do 2 000 kg:

P' - 500

R = [0,35 - --------] . P' [kN];

15 000



c) kotvy s hmotností více než 2 000 kg:



R = 0,25 . P' [kN]



kde



P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle kap. 10.01.1 až 10.01.4

a 10.01.6.





Pevnost v tahu kotevních řetězů se stanoví podle technických norem

platných v České republice.



Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v kap. 10.01.1 až

10.01.6., pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné

hmotnosti kotvy.



10.01.12 Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími

kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální

hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle kap. 10.01.1 až 10.01.6 a

10.01.11.



10.01.13 Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí

vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného

řetězu.



10.01.14 Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou

pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.



10.02. Jiné vybavení



10.02.1 Na plavidle musí být nejméně toto zařízení:



a) radiotelefonní zařízení,



b) přístroje a zařízení potřebná k vysílání vizuálních a akustických

signálů a k označení plavidla,



c) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla.



Na plavidle musí být také tyto nádoby:



a) označená sběrná nádoba na běžný odpad,



b) samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo

jiného odolného nehořlavého materiálu přiměřené velikosti, o objemu

nejméně 10 l, určené ke shromažďování



aa) utěrek znečištěných olejem,



bb) nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů,



cc) nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů,



a v náležitém rozsahu také k ukládání



dd) splašků,



ee) jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu.



10.02.2 Kromě toho k vybavení patří alespoň



a) uvazovací ocelová lana: Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími

ocelovými lany.



Jejich minimální délka činí:



- první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,



- druhé lano: 2/3 prvního lana,



- třetí lano: 1/3 prvního lana.

Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než

20 m. Lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle

vzorce:



L.B.T

pro L . B . T do 1 000 m3: Rs = 60 + ------ [kN];

10



L.B.T

pro L . B . T více než 1 000 m3: Rs = 150 + ----- [kN].

100



Pro předepsaná lana se musí na plavidle nacházet osvědčení podle

evropské normy EN 10 204:1991, č. 3.1.



Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v

tahu. Minimální pevnost v tahu těchto lan musí být uvedena v osvědčení;



b) vlečná lana:



Vlečná plavidla musí být vybavena odpovídajícím počtem lan. Hlavní lano

musí být nejméně 100 m dlouhé a jeho pevnost v tahu v kN nesmí být

menší než jedna třetina celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo

motorů. Motorová plavidla a tlačné remorkéry vhodné rovněž k vlečení

musí být vybaveny nejméně 100 m dlouhým vlečným lanem, jehož pevnost v

tahu v kN odpovídá nejméně jedné čtvrtině celkového výkonu v kW

hlavního motoru nebo motorů;



c) vrhací lano;



d) lodní lávka, nejméně 0,4 m široká a 4 m dlouhá, jejíž boční okraje

jsou označeny světlými pruhy; tato lávka je opatřena zábradlím. U

malých plavidel může být plavidlo vybaveno kratší lávkou;



e) lodní hák;



f) odpovídající lékárnička, na jejíž obsah se přiměřeně použijí

ustanovení zvláštního právního předpisu^2). Lékárnička je uchovávána v

obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě

potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky

uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem podle obrázku 8 v

dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm;



g) dalekohled 7 x 50 nebo s větším průměrem čočky;



h) instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;



i) světlomet, který lze ovládat z kormidelny.



10.02.3 U plavidel, jejichž boční výskaje 1,50 m nad vodoryskou v

nenaloženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky nebo žebřík.



10.03. Přenosné hasicí přístroje



10.03.1 Na každém z níže uvedených míst musí být nejméně jeden přenosný

hasicí přístroj v souladu s evropskou normou EN 37:2007 a EN 3 -8:2007:



a) v kormidelně;



b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor;



c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z

obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo

chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn;



d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny;



e) na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný

tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k

hasícímu přístroji větší než 10 metrů.



10.03.2 Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení

bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s

hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se

stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy

A, B a C. Na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však

přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu

tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-) 20 °C, a

to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí

přístroje musí mít minimální kapacitu 9 litrů s hasicí schopností

nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů

v elektrických systémech až do 1000 V.



10.03.3 Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí

přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se

může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí

přístroj určen.



10.03.4 Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat

k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah

těchto hasících přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v

němž jsou přístroje k dispozici pro použití.



10.03.5 Přenosné hasící přístroje musí být kontrolovány nejméně jednou

za dva roky. Na kontrolu se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního

právního předpisu^3).



10.03.6 Pokud jsou požární zařízení umístěná z dohledu, musí být

předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje podle

obrázku 3 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm.



10.03a. Pevné požární soustavy k ochraně obytných prostorů, kormidelen

a prostorů pro cestující



10.03a.1 Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a

prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými

sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako pevnými

požárními soustavami. Požadavky na stabilní sprinklerové hasicí

zařízení s tlakovou vodou jsou stanoveny ve "Správním pokynu č. 9"

uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické požadavky na

plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické

požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady

82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



10.03a.2 Zabudování nebo přestavbu těchto soustav musí provádět pouze

osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu^4).



10.03a.3 Soustavy musí být vyrobeny z oceli nebo rovnocenných

ohnivzdorných materiálů.



10.03a.4 Soustavy musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5

l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.



10.03a.5 Soustavy, které rozstřikují menší množství vody, musí

odpovídat požadavkům podle rezoluce IMO A 800(19) nebo jiné normy

uznané Evropskou komisí. Ověření požadavků provádí uznaná klasifikační

společnost nebo odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy

pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).



10.03a.6 Soustavy musí zkontrolovat osoba způsobilá podle zvláštního

právního předpisu^5)



a) před prvním uvedením do provozu;



b) před opětovným uvedením do provozu po spuštění;



c) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě

nebo opravě;



d) pravidelně nejméně každé dva roky.



10.03a.7 Při kontrole podle odstavce kap. 10.03a.6 je ověřováno, zda

soustavy splňují požadavky kap. 10.03a. Kontrola musí zahrnovat alespoň



a) vnější prohlídku celé soustavy;



b) kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;



c) kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.



10.03a.8 Doklad o provedení prohlídky obsahuje



a) datum,



b) závěr kontroly, a



c) podpis osoby, která prohlídku vykonala.



10.03a.9 Počet instalovaných soustav se zapíše do osvědčení plavidla.



10.03b. Pevné požární soustavy k ochraně strojoven, kotelen a strojoven

čerpadel



10.03b.1 Hasící náplně



K ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel v pevných hasících

soustavách se použijí tyto hasící náplně:



a) C02 (oxid uhličitý);



b) HFC 227ea (heptafluorpropan);



c) IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý);



d) FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).



Jiné hasící náplně lze na základě souhlasného vyjádření Evropské

komise.



10.03b.2 Větrání, přívod vzduchu



a) Spalovací vzduch pro pohonné motory nesmí být nasáván z prostor,

které mají být chráněny pevnými požárními soustavami. Toto neplatí,

pokud existují dvě navzájem nezávislé a hermeticky oddělené hlavní

strojovny nebo pokud se vedle hlavní strojovny nachází samostatná

strojovna příďového pohonu, aby bylo zajištěno, že se v případě požáru

v hlavní strojovně plavidlo může pohybovat vlastní silou rychlostí

nejméně 6,5 km/hod vzhledem k vodní hladině tak, že je schopné

dosáhnout a udržet rychlost otáčení plavidla 20 °/min, což musí být

ověřeno plavební zkouškou za podmínek podle kap. 4.03 a 4.04.



b) Větrání s nuceným prouděním vzduchu v prostoru, který má být

chráněn, se musí při spuštění požární soustavy automaticky vypnout.



c) Musí být k dispozici zařízení, pomocí nichž lze rychle uzavřít

všechny otvory, kterými by mohl do prostoru, který má být chráněn,

vnikat vzduch nebo z něj unikat plyn. Musí být jednoznačně

rozpoznatelné, zda jsou otvory otevřené nebo zavřené.



d) Vzduch unikající z přetlakových ventilů ve vzduchojemech

instalovaných ve strojovnách musí být odváděn do otevřeného prostoru.



e) Přetlak nebo podtlak vznikající při přívodu hasící látky nesmí

zničit konstrukční prvky prostoru, který má být chráněn. Musí být možné

bez jakéhokoli nebezpečí tlak vyrovnat.



f) Chráněné prostory musí mít zařízení k odčerpání hasící náplně a

kouřových plynů. Ovládání těchto zařízení musí být možné ze stanoviště

mimo chráněné prostory, které nebude kvůli požáru v těchto prostorech

nepřístupné. Jsou-li na plavidle instalována pevná odsávací zařízení,

nesmí být možné tyto během hašení požáru zapnout.



10.03b.3 Systém požárního poplachu



Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného

systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v

kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.

Vhodnost systému požárního poplachu musí být posouzena dle správního

pokynu č. 17 uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické

požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a

4" směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví

technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice

Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a

směrnice 2012/48/EU.



10.03b.4 Potrubní soustava



a) Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde

rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být

chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z

tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační

spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné

vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.



b) Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo

bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými

deskami.



10.03b.5 Spouštěcí zařízení



a) Požární soustavy s automatickým spouštěním nejsou přípustné.



b) Musí být možné spustit požární soustavu z vhodného stanoviště mimo

prostor, který má být chráněn.



c) Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání

bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo

výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno

potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být

napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto

zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn.

Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak,

aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V

případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto

vedení vyhovuje normě IEC 60331- 21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení

umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny

symbolem "požární zařízení" podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze,

který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným

písmem na bílém pozadí:



"Hasicí zařízení



Feuerlöscheinrichtung



Installation dextinction



Brandblusinstallatie



Fire-fighting installation".



d) Má-li požární soustava chránit několik místnosti, musí být spouštěcí

zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.



e) Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn

nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků

členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny

o



aa) spuštění požární soustavy;



bb) nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily

všechny osoby;



cc) opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění požární

soustavy a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo

zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;



dd) opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy požární

soustavy.



f) Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním požární

soustavy musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z

prostoru, který má být chráněn.



10.03b.6 Výstražný systém



a) Pevné požární soustavy musí být opatřeny akustickými a optickými

výstražnými systémy.



b) Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava

spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před

uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.



c) Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které

mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být

zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k

největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných

akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.



d) Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních

prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních

podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.



e) Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a

poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.



f) U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo,

musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným

červeným písmem na bílém pozadí:



"Pozor, hasicí zařízení!



Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál!



Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!



Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort

verlassen!



Attention, installation ďextinction ďincendie!



Quitter immédiatement ce local au signal (description du signal)



Let op, brandblusinstallatie!



Bij het in werking treden van het alarmsignaal (omschrijving van het

signaal) deze ruimte onmiddellijk verlaten!



Warning, fire-fighting installation!



Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of

signal)".



10.03b.7 Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení



a) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s

požadavky zvláštních právních předpisů. ^6)



b) Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.



c) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v

obytných prostorech.



d) Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby

umístěny, nesmí překročit 50 °C.



e) Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a

mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti

tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k

ostatním prostorům nejsou přípustné.



10.03b.8 Množství hasiva



Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí

být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné

pro největší prostor, který má být chráněn.



10.03b.9 Instalace, prohlídka a dokumentace



a) Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle

zvláštního právního předpisu^7) k výkonu těchto činností. Musí být

splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem požární soustavy

(list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).



b) Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle zvláštního právního

předpisu^6)



aa) před prvním uvedením do provozu;



bb) před opětovným uvedením do provozu po spuštění;



cc) před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě

nebo opravě;



dd) pravidelně nejméně každé dva roky.



c) Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly

10.



d) Prohlídka zahrnuje alespoň



aa) vnější prohlídku celé soustavy;



bb) zkoušku těsnosti potrubí;



cc) zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;



dd) kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;



ee) kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být

chráněn;



ff) kontrolu systému požárního poplachu;



gg) kontrolu výstražného systému.



e) Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje

výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala.



f) Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidla.



10.03b.10 Požární soustavy s CO2



Požární soustavy používající jako hasící náplň CO2 musí kromě požadavků

podle kap. 10.03b.1. až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:



a) Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v

prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do

těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být

uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem "Všeobecné

nebezpečí" podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký,

společně s označením "CO2" ve stejné barvě a se stejnou výškou.



b) Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí

být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním

dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání

musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.



c) Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem

nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.



d) Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 %

jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a

zkontrolovat, zda k uvolnění došlo. e) Otevření ventilů nádob a obsluha

napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.



f) Přiměřená doba uvedená v kap. 10.03b.6 písm. b) činí nejméně 20

sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před

dopravou CO2.



10.03b.11 Požární soustavy s HFC-227ea



Požární soustavy používající jako hasící náplň HFC 227ea musí kromě

požadavků podle kap. 10.03b. 1 až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:



a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být

každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.



b) Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má

být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí

bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn,

pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla

spuštěna.



c) Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.



d) Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem

nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg.



e) Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně

8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10

sekund.



f) Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku,

které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a

vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna,

výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.



g) Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být

větší než 10,5 %.



h) Požární soustava nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.



10.03b.12 Požární soustavy s IG-541



Požární soustavy používající jako hasící náplň IG-541 musí kromě

požadavků podle kap. 10.03b.1 až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:



a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být

každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.



b) Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být

chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez

nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud

je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.



c) Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.



d) Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.



e) Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44

% a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být

uvolněn do 120 sekund.



10.03b.13 FK-5-1-12-požární soustavy



Požární soustavy s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků

kap. 10.03b.1 až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:



a) Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý

prostor opatřen vlastní požární soustavou;



b) Každý zásobním s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má

být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku.

Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do

prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům

požáru a požární soustava nebyla spuštěna;



c) Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu.



d) Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem

nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg;



e) Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí

být nejméně 5,5% hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být

uskutečněno do 10 s;



f) Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku,

které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a

vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidle kormidelna, výstražný

signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn;



g) Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace

FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %.



10.03c. Pevné požární soustavy k ochraně objektů



10.03c.1 Pevné požární soustavy k ochraně objektů jsou přípustné pouze

po konzultaci Evropské komise.



10.04. Lodní čluny



10.04.1 Níže uvedená plavidla musí být vybavena lodním člunem podle

evropské normy EN 1914:1997:



a) motorová plavidla a nákladní čluny s hrubou nosností více než 1501;



b) remorkéry a tlačné remorkéry s výtlakem vody více než 150 m3;



c) plovoucí stroje;



d) osobní lodě.



10.04.2 Musí být možné, aby lodní člun spustila na vodu bezpečně jedna

osoba do 5 minut po zahájení prvního potřebného manuálního úkonu. Pokud

se ke spouštění na vodu používá strojní zařízení, musí být takové, aby

v případě výpadku jeho napájení nebylo zamezeno bezpečnému a rychlému

spuštění na vodu.



10.04.3 Nafukovací lodní čluny musí být zkontrolovány podle pokynů

výrobce.



10.05. Záchranné kruhy a vesty



10.05.1 Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy

podle evropské normy EN 14144:2002. Musejí být připravené k použití a

připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k

držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední

blízkosti kormidelny a vybaven samočinně spínaným akumulátorem

napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.



10.05.2 V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být

osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN

395:1998, EN 396:1998 EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4"2006. Pro

děti jsou přípustné rovněž nenafukovací záchranné vesty splňující

požadavky uvedené ve větě první.



10.05.3 Záchranné vesty musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.



____________



2) Velikost lékárničky III. podle bodu č. 2 přílohy č. 14 vyhlášky č.

341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických

podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění

pozdějších předpisů.



3) § 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární

bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární

prevenci), ve znění pozdějších předpisů.



4) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



5) § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších

předpisů.



6) Nařízení vlády č. 26/2003, kterým se stanoví technické požadavky na

tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č.

42/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na přepravitelná tlaková

zařízení, ve znění pozdějších předpisů.



7) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



KAPITOLA 11



BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH



11.01. Obecná ustanovení



11.01.1 Plavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na

nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně.



11.01.2 Pevná zařízení na plavidle, která jsou potřebná pro práci, musí

být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání

a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné

nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními.



11.02. Ochrana před pádem



11.02.1 Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich

nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich

vytvářet louže.



11.02.2 Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť,

schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé.



11.02.3 Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v

průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která

kontrastuje s okolní palubou.



11.02.4 Vnější okraje palub a bočních palub musí být vybaveny zábradlím

s výškou nejméně 0,90 m nebo průběžným zábradlím podle evropské normy

EN 711:1995. Pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než

1 m, musí být vybavena zábradlím nebo ohrazením palubního jícnu s

výškou nejméně 0,90 m nebo průběžným zábradlím podle evropské normy EN

711:1995. V případech, kdy lze zábradlí u bočních palub sklopit,



a) musí být k ohrazení palubního jícnu ve výšce 0,7 až 1,1 m dodatečně

upevněno průběžné madlo o průměru 0,02 až 0,04 m a



b) na jasně viditelných místech na okrajích boční paluby musí být

umístěny značky podle dodatku I obrázku 10 přílohy č. 1 této vyhlášky o

průměru nejméně 0,015 m.



Pokud neexistuje ohrazení palubního jícnu, je nutné instalovat pevné

zábradlí.



11.02.4a Odchylně od kapitoly 11.02.4 nejsou na tlačných člunech nebo

nákladních člunech bez obytného prostoru vyžadovány štítnice nebo

zábradlí, pokud



a) jsou vnější okraje palub a bočních palub vybaveny ochrannými profily

u paty zábradlí,



b) jsou k ohrazení palubního jícnu v souladu s kapitolou 11.02.4 písm.

a) upevněna madla a



c) na jasně viditelných místech na palubě jsou umístěny značky v

souladu s dodatkem I obrázkem 10 přílohy č. 1 této vyhlášky o průměru

nejméně 15 cm.



11.02.4b Odchylně od kapitoly 11.02.4 se v případě plavidel s průběžnou

palubou nebo palubní mezinástavbou nevyžaduje, aby bylo přímo na

vnějších okrajích těchto palub nebo bočních palub umístěno zábradlí,

pokud



a) vede přes tyto průběžné paluby průchod, který je obklopen pevným

zábradlím v souladu s normou EN 711:1995, a



b) na jasně viditelných místech na přechodech do oblasti nechráněné

zábradlím jsou umístěny značky v souladu s dodatkem I obrázkem 10

přílohy č. 1 této vyhlášky o průměru nejméně 15 cm.



11.02.5 Na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky více než 1 m může být

vyžadováno vhodné vybavení a zařízení k bezpečné práci, je-li to

nezbytné pro bezpečnost práce.



11.03. Rozměry pracovišť



11.03.1 Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na

nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu.



11.04. Boční paluby



11.04.1 Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých

místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidla, např. hydranty k

umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek

lze ji snížit na 0,40 m.



11.04.2 Do výšky 0,90 m nad boční palubou lze světlou šířku boční

paluby snížit na 0,50 m, pokud je světlá šířka nad ní, mezi vnějším

okrajem lodního trupu a vnitřním okrajem úložného prostoru, nejméně

0,65 m.



11.04.3 Požadavky kap. 11.04.1 a 11.04.2 platí až do výšky 2,00 m nad

boční palubou.



11.05. Přístup na pracoviště



11.05.1 Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo předmětů,

musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že



a) před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn

nerušený pohyb;



b) světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než

0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka

průchodu snížena na 0,50 m;



c) světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m.



11.05.2 Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně

otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti

náhodnému otevření a zavření.



11.05.3 Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více

než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly.



11.05.4 Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena

schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek

se nevztahuje na nouzové východy.



11.05.5 Plavidla s podpalubními nákladovými prostorami musí mít nejméně

na každém konci nákladového prostoru pevné prostředky k zajištění

přístupu. Odchylně od první věty nejsou pevné prostředky k zajištění

přístupu nutné, jsou-li poskytnuly nejméně dva přenosné žebříky dost

dlouhé na to, aby nejméně tři příčle sahaly nad jícnový sil, jsou-li

žebříky skloněny v úhlu 60° vodorovné roviny.



11.06. Východy a nouzové východy



11.06.1 Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí

odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů

nouzový, musí být jako takový zřetelně označen.



11.06.2 Východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity

jako nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a

nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.



11.07. Žebříky, stupadla a podobná zařízení



11.07.1 Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být

široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než

0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít

povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí

být opatřena madly.



11.07.2 Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku

nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a

vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m.



11.07.3 Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a

nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi.



11.07.4 Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u

základny; musí zajištěno, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle

musí být pevně upevněny v bočnicích.



11.08. Vnitřní prostory



11.08.1 Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí

odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní

a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím

světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny

topným zařízením k udržení přiměřené teploty.



11.08.2 Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a

konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo

podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a

okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být

obsluhovány a čištěny bez rizika.



11.09. Ochrana proti hluku a vibracím



11.09.1 Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby

členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.



11.09.2 Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým

způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů

posádky nebyly ohroženy hlukem.



11.09.3 Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně

vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici

individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na

nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití

ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem "Použijte

ochranné protihlukové prostředky" o průměru nejméně 10 cm podle obrázku

7 v dodatku I. Měření hluku se provádí dle "Správního pokynu č. 5"

uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické požadavky na

plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické

požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady

82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



11.10. Kryty jícnů



11.10.1 Kryty jícnů musí být snadno dostupné a manipulace s nimi musí

být bezpečná. Díly krytů jícnů o hmotnosti větší než 40 kg musí být

navrženy tak, aby se daly posouvat nebo otáčet, nebo musí být vybaveny

mechanickými prostředky ke zdvihání. Kryty jícnů ovládané pomocí

zvedáku musí být vybaveny přiměřenými a snadno dostupnými upevňovacími

prostředky. Kryty jícnů a jejich krokve, které nejsou zaměnitelné, musí

být zřetelně označeny, aby bylo zřejmé, ke kterým jícnům patří, a

jejich správná poloha na jícnech.



11.10.2 Kryty jícnů musí být zajištěny proti sklopení větrem nebo

nakládacím zařízením. Posuvné kryty musí být vybaveny záchytkami, které

zabraňují jejich neúmyslnému vodorovnému pohybu o více než 0,40 m; musí

být uzamykatelné v koncové poloze. K upevnění na sebe naskládaných

krytů jícnů musí být k dispozici vhodné prostředky.



11.10.3 Napájení mechanicky ovládaných krytů jícnů se musí po uvolnění

ovládacího spínače automaticky vypnout.



11.10.4 Kryty jícnů musí vydržet zátěž, kterou lze předpokládat;

pochozí kryty jícnů musí vydržet bodové zatížení nejméně 75 kg. Kryty

jícnů, které nejsou navrženy jako pochozí, musí být jako takové

označeny. Kryty jícnů, které jsou navrženy k uložení lodního nákladu,

musí mít označeno přípustné zatížení v t/m2. Pokud jsou k dosažení

nejvyššího přípustného zatížení nutné podpěry, musí to být na vhodném

místě uvedeno; v tomto případě musí být na plavidle uschovány příslušné

plány.



11.11. Navijáky



11.11.1 Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci

bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému

uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s

ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou.



11.11.2 Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které

zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být

zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním

pohonem.



11.12. Jeřáby



11.12.1 Jeřáby musí být postaveny v souladu s požadavky stanovenými

zvláštním právním předpisem^8). Síly, které vznikají při jejich

provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidla, nesmí

ohrozit jeho stabilitu.



11.12.2 Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji:



a) jméno a adresa výrobce;



b) označení CE s uvedením roku výroby;



c) označení řady nebo typu;



d) případně výrobní číslo.



11.12.3 Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě

vyznačena nejvyšší přípustná zatížení. U jeřábů, jejichž jmenovitá

nosnost nepřesahuje 2 000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno

čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním

vyložení.



11.12.4 Musí být instalována ochranná zařízení, aby se zamezilo

nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí

mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem

nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní

vzdálenost do stran nevyžaduje.



11.12.5 Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti

neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího

stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka

bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr

ovládání. Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolované upadnout. Je

nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu. Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru

a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením.

Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při

předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu

méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovačích zařízení

musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb. Pevnost lan

pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného

zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro

použití na jeřábech.



11.12.6 Před prvním uvedením do provozu nebo před opětovným uvedením do

provozu po podstatných úpravách nebo opravě nebo pravidelně nejméně

každých deset let je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu

pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky. Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost

jeřábu 2 000 kg, lze důkaz pomocí výpočtu částečně nebo zcela nahradit

zkouškou se zatížením ve výši 1,25 násobku jmenovité nosnosti

provedenou v celém pracovním rozsahu. Přejímací zkoušku podle první

nebo druhé věty provede odborník na zdvihací zařízení uznaný Státní

plavební správou (dále jen "inspektor určeného technického zařízení").



11.12.7 Jeřáby musí být pravidelně a v každém případě nejméně každých

dvanáct měsíců podrobeny kontrole vykonané příslušným odborníkem

subjektu pověřeného prohlídkami. Během této kontroly se bezpečný

provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti.

Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis

subjektu pověřeného prohlídkou.



11.12.8



zrušen



11.12.9 Návod k obsluze dodaný výrobcem jeřábu musí být uschován na

palubě. Tento návod musí obsahovat alespoň pracovní rozsah a funkce

ovladačů, nejvyšší přípustnou jmenovitou nosnost podle vyložení jeřábu,

nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, návod k montáži a údržbě a obecné

technické údaje.



11.12.10 Pro všechny jeřáby se na plavidle musí nacházet nejméně tyto

doklady:



a) návod výrobce k obsluze jeřábu, včetně alespoň těchto informací:



pracovní rozsah a funkce ovládačů;



nejvyšší přípustná jmenovitá nosnost podle vyložení jeřábu;



nejvyšší přípustné naklonění jeřábu;



návod k montáži a údržbě;



pokyny týkající se pravidelných kontrol;



obecné technické údaje.



b) osvědčení o zkouškách provedených podle kap. 11.12.6 až 11.12.8 nebo

11.12.9.



11.13. Skladování hořlavých kapalin



11.13.1 Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55 °C

musí na plavidle existovat větraná skříň z ohnivzdorného materiálu. Na

vnější straně této skříně se musí nacházet symbol "Zákaz otevřeného

ohně a kouření" o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I k

této příloze.



_________



8) Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na

strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.



KAPITOLA 12



OBYTNÉ PROSTORY



12.01. Obecná ustanovení



12.01.1 Plavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle

nacházejí na plavidle, nejméně však pro minimální posádku.



12.01.2 Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak,

aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti

a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti

teplu a chladu.



12.01.3 Splnění podmínek stanovených kap. 12 nemusí být vyžadováno,

pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidle zabezpečeny jinými

prostředky, které zajišťují stejnou úroveň ochrany.



12.01.4 Případná omezení denní provozní doby plavidla a druhu provozu

vyplývající z kap. 12.01.3. se zapíší do osvědčení plavidla.



12.02. Zvláštní požadavky na konstrukci



12.02.1 Obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených

dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní

světlo a pokud možno umožňovat výhled ven.



12.02.2 Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li

přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m.



12.02.3 V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m

pod rovinou největšího přípustného ponoru.



12.02.4 Společenské místnosti a ložnice musí mít nejméně dva východy,

které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako

únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ.

To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo

na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe

vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy,

kterými mohou být i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň

0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze

musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí

být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí

být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo

samostatnými příčlemi.



12.02.5 Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a

vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit



a) 70 dB(A) ve společenských místnostech;



b) 60 dB(A) v ložnicích. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla,

která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky. Omezení na

provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení plavidla.



Měření hluku se provádí dle "Správního pokynu č. 5" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



12.02.6 Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m.



12.02.7 Plavidla mají nejméně jednu společenskou místnost oddělenou od

spacích místností.



12.02.8 Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší

než 2 m2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m2 (přičemž se

nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí).



12.02.9 Krychlový obsah každé místnosti v obytných prostorách a

ložnicích nesmí být menší než 7m3.



12.02.10 Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných

místnostech nejméně 3,5 m3. V ložnicích musí být nejméně 5 m3 pro

prvního obyvatele a nejméně 3 m3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž

se nezapočítává objem nábytku). Ložnice nesmí být pokud možno určeny

pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou.

Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem

nesmí být menší než 0,60 m.



12.02.11 Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad

palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m.

Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů

nebo poklopů. Dveře musí být možné otevřít z obou stran směrem ven.

Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m.



12.02.12 Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za

takové jsou považovány, pokud



a) nejsou užší než 0,60 m;



b) výška stupně je nejméně 0,15 m;



c) stupně jsou neklouzavé;



d) schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo

rukojetí.



12.02.13 Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména

potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit

osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích

k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí

hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro

potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití.



12.03. Sociální zařízení



12.03.1 Na plavidlech s obytnými prostory musí být k dispozici

přinejmenším tato sociální zařízení:



a) jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky; musí jej

být možné odvětrat čerstvým vzduchem,



b) jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou

pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky,



c) jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu

místnost nebo na šest členů posádky.



12.03.2 Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor.

Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací

společenské místnosti a kuchyně.



12.03.3 Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m2, musí být

nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše

dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo

sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu

umyvadla nebo sprchy (či vany).



12.04. Kuchyně



12.04.1 Kuchyně mohou být kombinované se společenskými místnostmi.



12.04.2 Kuchyně musí být vybaveny



a) vařičem;



b) dřezem s přípojem na odpad;



c) dodávkou pitné vody;



d) chladničkou;



e) dostatečným skladovacím a pracovním prostorem.



12.04.3 Jídelní část kombinace kuchyně a společenské místnosti musí být

dostatečně velká pro počet členů posádky, který ji běžně používá

současně. Sedačky jsou široké nejméně 0,60 m.



12.05. Pitná voda



12.05.1 Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na

pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou

vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu.

Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou.



12.05.2 Zařízení na pitnou vodu



a) musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči

korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí;



b) nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný

průtok vody, a



c) být chráněny proti nadměrnému zahřívání.



12.05.3 Kromě odstavce 2 musí nádrže na pitnou vodu



a) mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na

plavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky;



b) mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit;



c) být vybaveny ukazatelem hladiny;



d) mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo

být vybaveny vhodnými filtry.



12.05.4 Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými

nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími

jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými

soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny

než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu.



12.05.5 Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným

stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů,

musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a

separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.



12.06. Topení a větrání



12.06.1 Obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich

účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které

mohou nastat.



12.06.2 Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při

zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek

zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu.



12.06.3 Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo

možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných

oddělení plavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových

prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být

vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené

požadavky.



12.07. Ostatní vybavení obytných prostor



12.07.1 Každý člen posádky bydlící na plavidle musí mít samostatné

lůžko a samostatnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Vnitřní rozměry

lůžka musí být nejméně 2,00 x 0,90 m.



12.07.2 Musí být poskytnuty vhodné prostory pro uložení a sušení

pracovních oděvů, ne však ve ložnicích.



12.07.3 Všechny obytné prostory musí být vybaveny elektrickým

osvětlením. Náhradní nebo nouzové plynové lampy nebo lampy na kapalné

palivo lze používat pouze ve společenských místnostech. Osvětlovací

zařízení na kapalné palivo musí být vyrobena z kovu a je možné v nich

používat pouze palivo s bodem vzplanutí více než 55 °C nebo obchodní

petrolej. Musí být umístěny nebo upevněny tak, aby nehrozilo nebezpečí

požáru.



KAPITOLA 13



PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ



13.01. Obecná ustanovení



13.01.1 Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení

musí splňovat požadavky kapitoly 14.



13.01.2 Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí

být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě

přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo

pohnout.



13.01.3 Zařízení podle kap. 13.01.2 se nesmí nacházet v prostorech, v

nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C.

Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto

zařízení.



13.01.4 Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování.



13.01.5 Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu

potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením,

které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být

uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.



13.02. Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej



13.02.1 Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné

palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je nad 55

°C.



13.02.2 Odchylně od kap. 13.02.1 lze v obytných prostorech a kormidelně

povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty

fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje

12 litrů.



13.02.3 Zařízení vybavená hořáky s knoty musí



a) mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze uzavřít a která

nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je

navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně

otevřít nebo vyprázdnit;



b) být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva;



c) být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových

plynů.



13.03. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s

hořáky s rozprašováním paliva



13.03.1 Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s

hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s

osvědčenými postupy.



13.03.2 Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná

zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí

být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby

topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a

bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu.

Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout

součásti ostatních zařízení ve strojovně.



13.04. Naftová kamna s odpařovacími hořáky



13.04.1 Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez

pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou

nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice

jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 litry.



13.04.2 U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně

musí být postranice kovové odkapové nádoby podle odstavce 1 nejméně 200

mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad

okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně

100 mm nad podlahu.



13.04.3 Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným

regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý

přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání

paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v

případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě

plováku k regulaci hladiny mají



a) druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva

při překročení povolené hladiny, nebo



b) přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má

dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže.



13.04.4 Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky

oddělená od zařízení,



a) spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou

v návodu k obsluze dodaném výrobcem;



b) musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným

zahříváním;



c) musí být možné z paluby přerušit tok paliva.



13.04.5 Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí

být vybaveno zařízením proti obrácení tahu.



13.05. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva



13.05.1 Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí

splňovat zejména tyto požadavky:



a) před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku;



b) přívod paliva musí být regulován termostatem;



c) palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím

plamenem;



d) při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod

paliva;



e) hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo

prostor, v němž se zařízení nachází.



13.06. Topné zařízení s nuceným tahem



13.06.1 Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací

komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému

nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky:



a) Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího

vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru.



b) Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána.

Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu

funguje i po zhasnutí plamene.



c) Přívod paliva musí být automaticky zastaven,



- pokud oheň zhasne; přívod spalovacího vzduchu není dostatečný;



- ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu nebo



- dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení.



V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky

obnoven.



d) Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout

mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází.



e) Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být

umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do

nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda.



f) Vedení topného vzduchu musí být z kovu.



g) Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít.



h) Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu.



i) U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala

topný vzduch ze strojovny.



13.07. Topení tuhými palivy



13.07.1 Zařízení k topení fungující na tuhá paliva musí být umístěno na

kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké

oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku. Tento požadavek se nevztahuje

na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných

materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů.



13.07.2 Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením

k regulaci průtoku spalovacího vzduchu.



13.07.3 V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny

prostředky, kterými lze uhlíky rychle uhasit.



KAPITOLA 14



ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ



14.01. Obecná ustanovení



14.01.1 Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky

zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více

regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů.

Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce,

se nepovažují za součást zařízení. Vztahuje se na ně kap. 14.05.



14.01.2 Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan.



14.02. Zařízení



14.02.1 Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití

propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými

postupy.



14.02.2 Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí

účely v obytných prostorech a v kormidelně a na osobních lodích k

odpovídajícím účelům.



14.02.3 Na plavidle může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá

zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených

podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží.



14.02.4 Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na

zkapalněný plyn.



14.03. Nádrže



14.03.1 Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35

kg. U osobních lodí může komise povolit použití nádrží s větším

obsahem.



14.03.2 Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly

převzaly po potřebných zkouškách.



14.04. Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek



14.04.1 Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidle ve volně

stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že

nebrání pohybu na plavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové

štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je

plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna

tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší.

Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro

fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se

zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři

nádrže. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit

šest na jedno zařízení. U osobních lodí s kuchyněmi nebo kantýnami pro

cestující lze připojit až šest nádrží a počet nádrží na plavidle,

včetně náhradních, nesmí převýšit devět najedno zařízení. Regulátory

tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být

připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže.



14.04.2 Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli

unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky bez jakéhokoli rizika, že

by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem plamene.



14.04.3 Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí

být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny

ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit.



14.04.4 Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota

nádrží nemohla převýšit 50 °C.



14.04.5 K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis "zkapalněný

plyn" a symbol "Zákaz otevřeného ohně a kouření" o průměru nejméně 100

mm podle obrázku 2 v dodatku 1 k této příloze.



14.05. Náhradní a prázdné nádrže



14.05.1 Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací

jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce

zhotovené podle kap. 14.04.



14.06. Regulátory tlaku



14.06.1 Plynové spotřebiče mohou být spojeny s nádržemi pouze rozvodným

systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku

plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou

fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak

určený podle kap. 14.07.



14.06.2 Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned

následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému

tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že

v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být

odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl

proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; jeli

to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.



14.06.3 Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti

vniknutí vody.



14.07. Tlak



14.07.1 Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být

střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů.



14.07.2 Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s

tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak.



14.08. Potrubí a ohebné hadice



14.08.1 Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných

trubek. Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých

ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan.

Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny

pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m.



14.08.2 Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o

korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních

podmínkách na plavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být

takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům

při odpovídajícím tlaku.



14.08.3 Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí

být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo

roztahování, jimž mohou být vystaveny.



14.08.4 Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve

všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v

místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý

vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.



14.08.5 Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli

namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na

plavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich

nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce.



14.09. Rozvodný systém



14.09.1 Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je

kdykoli snadno a rychle přístupný.



14.09.2 Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví

rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným

uzavíracím zařízením.



14.09.3 Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou

chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.



14.09.4 Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka.

Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku

nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku.



14.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění



14.10.1 Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové

spotřebiče schválené v jednom z členských států Evropské unie a

vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě

zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.



14.10.2 Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly

náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení

připojovacího potrubí.



14.10.3 Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s

ventilací pro odvádění kouřových plynů do otevřeného prostoru.



14.10.4 Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze

tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl

proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy

vedoucími do strojovny.



14.10.5 Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní

pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto

prostorů.



14.10.6 Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v

místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých

místností.



14.11. Větrání a odvádění kouřových plynů



14.11.1 V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování

závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu

a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se

světlým průřezem nejméně 150 cm2 na každý otvor.



14.11.2 Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést

do ložnic.



14.11.3 Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila

bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a

ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním.



14.12. Provozní a bezpečnostní požadavky



14.12.1 Návod k obsluze musí být připevněn na plavidle na vhodném

místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:



"Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být

uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné."



"Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje."



"Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací

potrubí musí být zapečetěno."



14.13. Technická prohlídka



14.13.1 Před prvním uvedením zařízení na zkapalněný plyn do provozu, po

jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování potvrzení

způsobilosti podle kap. 14.15 musí být celé zařízení schváleno

inspektorem určeného technického zařízení na plavidle nebo obdobným

odborníkem z jiné země Společenství.



14.14. Zkoušky



Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek:



14.14.1 Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v kap.

14.09.4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým

regulátorem tlaku:



a) tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou,

při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak;



b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o

3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak.



14.14.2 Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným

v kap. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a

ventily namontovanými před plynovými spotřebiči: zkouška těsnosti

provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím

atmosférický tlak.



14.14.3 Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v kap. 14.09.4

samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky

plynových spotřebičů: zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar

přesahujícím atmosférický tlak.



14.14.4 Při zkouškách podle kap. 14.14.1 písm. b) a kap. 14.14.2 a

14.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času

potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán

pokles zkušebního tlaku.



14.14.5 Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené

tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím:

zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku.



14.14.6 Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při

jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a

nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků. U

zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.



14.14.7 Po provedení zkoušky podle kap. 14.14.6 musí být pro každý

plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách

provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s

ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny

přes přívod vzduchu.



14.15. Potvrzení způsobilosti



14.15.1 Po provedení přejímací zkoušky podle kap. 14.13 zaznamená

Státní plavební správa v osvědčení plavidla, že zařízení na zkapalněný

plyn odpovídá požadavkům této kapitoly, a vyznačí dobu platnosti

záznamu, nejdéle však tři roky.



14.15.2 Platnost záznamu lze obnovit pouze po další přejímací zkoušce

provedené podle kap. 14.13. Na žádost vlastníka plavidla nebo jeho

zplnomocněného zástupce lze bez provedení přejímací zkoušky podle kap.

14.13 prodloužit platnost záznamu o nejdéle tři měsíce.



KAPITOLA 15



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ LODĚ



15.01. Obecná ustanovení



15.01.1 Pro osobní lodě neplatí tato ustanovení:



a) kap. 2.02.1 písm. b);



b) kap. 3.01 až 3.03;



c) kap. 7.08.2 věta 2 a kap. 7.08.7;



d) kap. 9.14.3 věta 2 pro jmenovité napětí nad 50 V.



15.01.2 Na osobních lodích jsou zakázána tato zařízení:



a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle kap. 12.07.3;



b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle kap. 13.04;



c) topná zařízení na tuhá paliva podle kap. 13.07;



d) zařízení s knotovými hořáky podle kap. 13.02.2 a 13.02.3 a



e) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.



15.01.3 Pro přepravu cestujících nemohou být schválena plavidla bez

vlastního pohonu. To se netýká převozních lodí.



15.01.4 Na osobních lodích musí být prostory pro osoby s omezenou

pohyblivostí podle kapitoly 15. Způsob uplatňování ustanovení o

bezpečnostních potřebách osob s omezenou pohyblivostí podle kap.

15.06.3 až 15.06.5, 15.06.9, 15.06.10, 15.06.13, 15.06.17, 15.08.3,

15.10.3 a 15.13.1 až 15.13.4 je stanoven správním pokynem č. 22

uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické požadavky na

plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické

požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady

82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



Je-li uplatňování ustanovení kapitoly 15, která berou v úvahu zvláštní

potřeby osob s omezenou pohyblivostí, v praxi obtížné nebo spojeno s

nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění požadavků kapitoly

15 za předpokladu, že je to v souladu s rozhodnutím Evropské komise.

Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidla.



15.02. Trupy plavidel



15.02.1 Při pravidelných prohlídkách se tloušťka vnější obšívky

ocelových osobních lodí stanoví takto:



a) Minimální tloušťka tmin obšívky dna, outoru a boků vnějšího trupu

osobních lodí se stanoví podle vyšší hodnoty ze vzorců:



t1min = 0,006 . a . odmocnina T [mm];



t2min = f . 0,55 odmocnina L WL [mm],





V těchto vzorcích:



f = 1 + 0,0013 . (a - 500);

a = podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč

žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm;



b) Minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nemusí být u tloušťky

obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na

základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní)

lodního trupu.



c) V žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle

písmene a) nebo b) menší než 3 mm.



d) Výměnu obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outoru

nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo

b) ve spojení s písmenem c).



15.02.2 Počet a umístění přepážek musí být zvoleno tak, aby v případě

zaplavení bylo plavidlo schopno další plavby podle kap. 15.03.7 až

15.03.13. Každá část vnitřní konstrukce, která má vliv na účinnost

dělení plavidla, musí být vodotěsná a zkonstruována tak, aby byla

zachována úplnost dělení.



15.02.3 Vzdálenost mezi kolizní přepážkou a přední svislicí musí být

nejméně 0,04 LWL a nejvýše 0,04 LWL + 2 m.



15.02.4 Příčná přepážka může být opatřena výklenkem, pokud všechny

části tohoto výstupku leží v bezpečném prostoru.



15.02.5 Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v

narušeném stavu podle kap. 15.03.7 až 15.03.13, musí být vodotěsné a

musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud není plavidlo

vybaveno přepážkovou palubou, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm

nad rovinou zbytkového výtlaku.



15.02.6 Počet otvorů v přepážkách podle kap. 15.02.5 musí být co

nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidla. Otvory a

průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek.



15.02.7 Kolizní přepážky nesmí mít žádné otvory a dveře.



15.02.8 Přepážky podle kap. 15.02.5 oddělující strojovny od prostor pro

cestující nebo obytných prostor pro posádku a lodní personál nesmí mít

žádné dveře.



15.02.9 Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle

kap. 15.02.5 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají

cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky:



a) musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za

účelem průchodu;



b) musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé

a bezpečné zavření;



c) na obou stranách musí být opatřeny nápisem: "Po průchodu dveře ihned

uzavřít".



15.02.10 Dveře v přepážkách podle kap. 15.02.5, které jsou otevřeny

dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky:



a) Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno

dostupného místa nad přepážkovou palubou.



b) Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na

místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce,

ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky.



c) Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a

nejvýše 60 sekund.



d) Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický

výstražný signál.



e) Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na

energetické síti plavidla. Na místě dálkového ovládání musí být

zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny.



15.02.11 Dveře v přepážkách podle kap. 15.02.5 a jejich ovládače musí

být umístěny v bezpečném prostoru.



15.02.12 V kormidelně se musí nacházet výstražný systém, který

signalizuje, které z dveří v přepážkách podle kap. 15.02.5 jsou

otevřené.



15.02.13 Otevřená potrubí a větrací kanály musí být namontovány tak,

aby v případě možného zaplavení nebyly jimi zaplaveny další prostory

nebo nádrže.



a) Je-li několik oddělení otevřeně propojeno potrubím nebo větracími

kanály, musí být tato potrubí a kanály na vhodném místě vyvedeny nad

vodorysku odpovídající nejhoršímu možnému zaplavení.



b) Potrubí nemusí splňovat požadavek podle písmene a), je-li potrubí v

místech, kde prochází přepážkami, opatřeno uzavíracím zařízením, které

lze dálkově ovládat z místa nad přepážkovou palubou.



c) Nemá-li potrubní systém v oddělení otevřený vývod, lze potrubí v

případě poškození oddělení považovat za nepoškozené, je-li vedeno

bezpečným prostorem a nachází-li se ve vzdálenosti více než 0,50 m od

dna plavidla.



15.02.14 Dálkové ovládání přepážkových dveří podle odstavce kap.

15.02.10 a uzavírací zařízení podle kap. 15.02.13 písm. b) nad

přepážkovou palubou musí být jako takové zřetelně označené.



15.02.15 V případě dvojitého dna musí být jeho výška nejméně 0,60 m, a

je-li bok dvojitý, musí být jeho šířka nejméně 0,60 m.



15.02.16 Okna mohou být umístěna pod rovinou zbytkového výtlaku,

jsou-li vodotěsná, nelze je otevírat, jsou dostatečně pevná a

odpovídají kap. 15.06.14. Tyto požadavky jsou považovány za splněné,

pokud konstrukce vodotěsných oken splňuje následující ustanovení.



a) Musí se používat pouze předpjaté sklo vyhovující normě ISO 614,

zveřejněné v dubnu 1994.



b) Kulatá okna musí splňovat normu ISO 1751, zveřejněnou v dubnu 1994,

řady B: okna pro středně velké zatížení, typ: neotevírací okno.



c) Hranatá okna musí splňovat normu ISO 3903, zveřejněnou v dubnu 1994,

řady E: okna pro velké zatížení, typ: neotevírací okno.



d) Okna splňující normu ISO lze nahradit okny, jejichž konstrukce je

alespoň rovnocenná požadavkům uvedeným v bodech a) až c).



15.03. Stabilita



15.03.1 Na základě výsledků získaných při uplatnění normy pro stabilitu

v neporušeném stavu musí být prokázáno, že stabilita plavidla v

neporušeném stavu je přiměřená. Všechny výpočty se provádějí bez sklonu

plavidla a klesání. Údaje pro prázdné plavidlo, které se používají pro

stabilitní výpočty, musí být stanoveny nakláněcím pokusem.



15.03.2 Stabilita v neporušeném stavu musí být prokázána pro tyto

standardní podmínky zatížení:



a) na začátku plavby:



cestující 100 %, palivo a pitná voda 98 %, odpadní voda 10 %;



b) během plavby:



cestující 100 %, palivo a pitná voda 50 %, odpadní voda 50 %;



c) na konci plavby:



cestující 100 %, palivo a pitná voda 10 %, odpadní voda 98 %;



d) nenaložené plavidlo:



žádní cestující, palivo a pitná voda 10 %, žádná odpadní voda.



Pro všechny standardní podmínky zatížení se zátěžové nádrže musí

považovat podle obvyklých provozních podmínek za prázdné nebo plné.

Kromě toho je nutno požadavek kap. 15.03.3 písm. d) prokázat pro tuto

podmínku zatížení: cestující 100 %, palivo a pitná voda 50 %, odpadní

voda 50 %, všechny ostatní nádrže na kapaliny (včetně zátěžové vody) se

považují za naplněné na 50 %.



15.03.3 Splnění požadavku na přiměřenou stabilitu v neporušeném stavu

se prokazuje pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability

v neporušeném stavu a standardních podmínek zatížení podle kap. 15.03.2

písm. a) až d):



a) k maximálnímu ramenu stability hmax musí dojít při úhlu náklonu

fímax >= (fímax + 3°) a nesmí být menší než 0,20 m. V případě fíf <

fímax nesmí být však vyrovnávací rameno páky při úhlu zaplavení fíf

menší než 0,20 m,



b) úhel zaplavení fíf nesmí být menší než (fímom + 3°),



c) prostor A pod křivkou ramene stability musí pro hodnoty fíf a fímax

dosahovat nejméně těchto hodnot:

--------------------------------- ----------------------------------------------------

Případ A

--------------------------------- ----------------------------------------------------

1 fímax =< 15° nebo 0,05 m.rad až do úhlů fímax

nebo fíf

fíf =< 15°

--------------------------------- ----------------------------------------------------

2 15° < fímax < 30° jmax =< fíf 0,035 + 0,001 . (30 - jmax)

m.rad do úhlu fímax

--------------------------------- ----------------------------------------------------

3 15° < fíf < 30° jmax > fíf 0,035 + 0,001 . (30 - fíf)

m.rad do úhlu fíf

--------------------------------- ----------------------------------------------------

4 fímax >= 30° a fí>= fíf 30° 0,035 m.rad do úhlu fí = 30°

--------------------------------- ----------------------------------------------------



kde



hmax je maximální rameno stability



fí je úhel náklonu



fíf je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by

otvory v lodním trupu, v nástavbě nebo kabinách na

horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly

odolné povětrnostním vlivům, byly ponořeny



fímom je maximální úhel náklonu podle písm. e)



fímax je úhel náklonu, při němž rameno stability dosáhne

maximální hodnoty



A je prostor pod křivkou ramene stability.



d) počáteční metacentrická výška, GMO, opravena o účinek volných hladin

v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m;



e) v obou následujících případech nesmí úhel náklonu fímom překročit

12°



aa) při použití klopného momentu způsobeného osobami a větrem podle

kap. 15.03.4 a 15.03.5;



bb) při použití klopného momentu způsobeného osobami a otáčením podle

kap. 15.03.4 a 15.03.6;



f) pro klopný moment způsobený cestujícími, větrem a otáčením podle

kap. 15.03.4, 15.03.5 a 15.03.6 nesmí být zbývající volný bok méně než

200 mm;



g) u plavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod

přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být

zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů

podle písmene f) nejméně 100 mm.



15.03.4 Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se

vypočte podle vzorce:



Mp = g . P . y = g . Summa Pi . yi [kNm]



kde



P = celková hmotnost osob na plavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího

přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky

za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na

osobu 0,075 t

y = boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m]

g = gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s2)

Pi = hmotnost osob nakupených na ploše Ai v [t]

Pi = ni . 0,075 . Ai [t]



kde

Ai = plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m2]



ni = počet osob na metr čtvereční



ni 4 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným

nábytkem; pro plochy paluby s pevně vestavěným

sedacím nábytkem, např. lavicemi, se ni vypočte

za předpokladu šířky sedadla 0,50 m a výšky

sedadla 0,75 m na osobu.



yi = boční vzdálenost geometrického středu plochy Ai od středové

roviny v [m]



Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku.

Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Při

výpočtu momentu osob se předpokládá, že kajuty jsou neobsazené. Pro

výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad

nejnižším bodem paluby při 0,5 L WL (V polovině délky vodorysky),

přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost

0,075 t na osobu. Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou

obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty:

P = 1,1 . Fmax . 0,075 pro výletní osobní lodě

1,5 . Fmax . 0,075 pro kajutové osobní lodě



kde

Fmax = nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle

y = B/2 v[m]



15.03.5 Klopný moment způsobený tlakem větru (Mw) se vypočte takto:

Mw = pw . Aw . (lw + T/2)[kNm]



kde

pw = specifický tlak větru 0,25 kN/m2;

Aw = boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované

podmínky zatížení v m2;

lw = vzdálenost těžiště boční plochy AW od roviny ponoru podle

uvažované podmínky zatížení v m.



Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření

paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními.



15.03.6 Moment způsobený odstředivou silou (Mdr) vyvolanou otáčením

plavidla se vypočte takto:



Mdr = cdr . CB . v2 . D/LWL . (KG -T/2)[kNm]



kde:



Cdr = koeficient 0,45;

CB = součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0);

v = maximální rychlost plavidla v m/s;

KG = vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m.



U osobních lodí s pohonnými systémy podle kap. 5.06 se Mdr odvodí ze

zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z

odpovídajících výpočtů.



15.03.7 Přiměřenou stabilitu plavidla v narušeném stavu v případě

zaplavení lze prokázat pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku.

Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání.



15.03.8 Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro

standardní podmínky zatížení uvedené v kap. 15.03.2. Matematický důkaz

dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a

75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení.



15.03.9 Osobní lodě musí splňovat status 1 oddělení a status 2

oddělení. Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o

rozsah poškození:

status 1 oddělení status 2 oddělení

---------------------------------------------------------------------

Rozsah poškození boku

---------------------------------------------------------------------

podélný l [m] 0,10 . LWL, ale ne 0,05 . LWL, ale ne

méně než 4,00 m méně než 2,25 m

---------------------------------------------------------------------

příčný b [m] B/5 0,59

---------------------------------------------------------------------

svislý h [m] od dna směrem nahoru bez omezení

---------------------------------------------------------------------

Rozsah poškození dna

---------------------------------------------------------------------

podélný l [m] 0,10 . LWL,ale ne 0,05 . LWL, ale ne

méně než 4,00 m méně než 2,25 m

---------------------------------------------------------------------

příčný b [m] B/5

---------------------------------------------------------------------

svislý h [m] 0,59, potrubí namontovaná podle

kap. 15.02.13 písm. c) lze považovat

za nepoškozená

---------------------------------------------------------------------



a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost

mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné

přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke

středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro

účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je

delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku.



b) Pro status 2 oddělení se každá přepážka v rozsahu poškození považuje

za poškozenou. To znamená, že polohu přepážek je nutno zvolit tak, aby

bylo zajištěno, že osobní loď je po zatopení dvou nebo více přilehlých

oddělení v podélném směru i nadále schopna plout.



c) Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna,

přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném

stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena.



d) Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že

průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít

vypočtenou hodnotu. Převzaté hodnoty nesmí být menší než:

Společenské prostory 95 %

Strojovny a kotelny 85 %

Zavazadlové a skladovací prostory 75 %



Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže

v závislosti na tom, považují-li se

v souladu s předpokládaným účelem

u plavidla plovoucího v rovině

největšího přípustného ponoru za plné

nebo prázdné 0 nebo 95 %



e) Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává

nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické

výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození.



15.03.10 Pro všechny mezistupně zaplavení podle kap. 15.03.8 musí být

splněna tato kritéria:



a) úhel náklonu j v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení

nesmí být větší než 15°;



b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí

pozitivní část křivky ramena páky vratného momentu vykazovat hodnotu

vyrovnávacího ramena páky GZ => 0,02 m, dokud nedojde k ponoření

prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu fí

25°;



c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo

náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení.



d) výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být

založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.



15.03.11 Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění

klopného momentu podle kap. 15.03.4 splněna tato kritéria:



a) úhel náklonu fíE nesmí být větší než 10°;



b) nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability

vykazovat hodnotu ramene stability GZR >= 0,02 m s oblastí A >= 0,0025

m.rad.



Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření

prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu

náklonu fím =< 25°;







V příloze č. 1 bodu 15.03.11 a v obrázku se všechna čísla „13.03.4“

nahrazují čísly „15.03.4“.



c) nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné

polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno

pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory

umožňující přístup za zaplavené.



15.03.12 Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být

odpovídajícím způsobem označena.



15.03.13 Existují-li otvory pro příčné zaplavení ke snížení

nesouměrného zaplavení, musí splňovat tyto podmínky



a) k výpočtu příčného zaplavení se použije rezoluce IMO A.266 (VIII);



b) musí fungovat samy;



c) nesmí být vybaveny uzavíracím zařízením;



d) celková doba vyrovnání nesmí přesáhnout 15 minut.



15.04. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok



15.04.1 Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu



a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z

přípustného úhlu náklonu podle kap. 15.03. 3 písm. e) a



b) zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle kap. 15.03.3 písm. g).



U plavidel bez přepážkové paluby musí být bezpečnostní vzdálenost

nejméně 500 mm.



15.04.2 Volný bok musí odpovídat nejméně součtu



a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z

úhlu náklonu podle kap. 15.03.3 písm. e), a



b) zbývajícího volného boku podle kap. 15.03.3 písm. f).



Volný bok však musí být nejméně 300 mm.



15.04.3 Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby

byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle kap. 15.04.1 a volný bok

podle kap. 15.04.2 a kap. 15.02 a 15.03.



15.04.4 Z bezpečnostních důvodů může být stanovena větší bezpečnostní

vzdálenost nebo větší volný bok.



15.05. Nejvyšší přípustný počet cestujících



15.05.1 Nejvyšší přípustný počet cestujících určí Subjekt pověřený

prohlídkami podle kap. 15.05.2 a 15.05.3. Tento údaj se zapíše do

osvědčení plavidla.



15.05.2 Nejvyšší přípustný počet cestujících nesmí překročit žádnou z

těchto hodnot:



a) počet cestujících, pro něž byla prokázána existence evakuačního

prostoru podle kap. 15.06.8;



b) počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability

podle kap. 15.03;



c) počet dostupných lůžek pro cestující na kajutových osobních lodích

používaných pro plavby s přenocováním.



15.05.3 U kajutových osobních lodí, které se používají rovněž jako

výletní osobní lodě, se počet cestujících vypočítá pro použití jako

výletní osobní loď i jako kajutová osobní loď a zapíše se do osvědčení

plavidla.



15.05.4 Nejvyšší přípustný počet cestujících musí být uveden na dobře

čitelných a na viditelném místě umístěných cedulích na plavidle.



15.06. Místnosti a prostory pro cestující



15.06.1 Místnosti pro cestující musí



a) být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky, a pokud

se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky,



b) být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen,



c) být uspořádány tak, aby jimi neprocházely roviny výhledu podle

kapitoly 6.02.



Plochy paluby, které jsou ochrannými plachtami nebo podobnými mobilními

zařízeními uzavřeny nejenom shora, ale jsou jimi zcela nebo částečně

uzavřeny také po stranách, musí splňovat stejné požadavky jako uzavřené

prostory pro cestující.



15.06.2 Skříně a místnosti uvedené v kap. 11.13, které jsou určeny ke

skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro

cestující.



15.06.3 Počet a šířka východů z místností pro cestující musí splňovat

tyto požadavky:



a) Místnosti nebo skupiny místností, které jsou navrženy nebo zařízeny

pro 30 a více cestujících nebo mají lůžka pro 12 a více cestujících,

musí mít nejméně dva východy. Na výletních osobních lodích lze jeden z

těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy. Místnosti, kromě

kajut, a skupiny místností, které mají jen jeden východ, musí mít

nejméně jeden nouzový východ.



b) Nacházejí-li se místnosti pod přepážkovou palubou, jedním východem

mohou být vodotěsné přepážkové dveře podle kap. 15.02.10, které vedou

do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu.

Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle písmene a),

jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu.

Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty.



c) Východy podle písmen a) a b) musí být vhodně uspořádány a musí mít

světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří

kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka

snížena na 0,70 m.



d) U místností nebo skupin místností určených pro více než 80

cestujících musí součet šířek všech východů určených pro cestující,

které musí cestující použít v případě nouze, činit nejméně 0,01 m na

každého cestujícího.



e) Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících,

šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každého cestujícího.



f) Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m

nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být

označeny na obou stranách.



g) Východy z místností určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí

mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k

naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou

šířku nejméně 1,50 m.



15.06.4 Dveře místností pro cestující musí splňovat tyto požadavky:



a) Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem

ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře.



b) Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i

zvenku.



c) Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení

tohoto mechanismu.



d) U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí

na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním

okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou

minimální vzdálenost 0,60 m.



15.06.5 Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky:



a) Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m. Vedou-li k místnostem

používaným více než 80 cestujícími, musí splňovat ustanovení uvedená v

kap. 15.06.3 písm. d) a e), pokud jde o šířku východů vedoucích do

spojovacích chodeb.



b) Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m.



c) Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou

pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než

1,50 m musí mít na každé straně madla.



d) Vede-li do části plavidla nebo do místnosti určené pro cestující

pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00

m.



e) Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky.



f) Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště.



g) Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry.



15.06.6 Kromě kap. 15.06.5 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto

požadavky:



a) Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v

případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat

ostatní prostory.



b) Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor

podle kap. 15.06.8.



c) Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně.



d) V únikových cestách nesmějí být namontovány žádné příčle, žebříky a

podobně.



e) Dveře k únikovým cestám musejí být zkonstruovány tak, aby nezužovaly

minimální šířku únikové cesty podle kap. 15.06.5 písm. a) nebo d).



f) Únikové cesty a nouzové východy musí být zřetelně označeny. Značky

musí být osvětleny nouzovým osvětlovacím systémem.



15.06.7 Únikové cesty a nouzové východy musí mít vhodný bezpečnostní

naváděcí systém podle "Správního pokynu č. 21" uvedeném v dodatku II k

příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských

vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady

2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění

směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU.



15.06.8 Pro všechny osoby na plavidle musí být k dispozici

shromažďovací prostory, které splňují tyto požadavky:



a) Celková plocha shromažďovacích prostor (As)



musí odpovídat nejméně hodnotě získané pomocí tohoto vzorce:



Výletní osobní lodě: As = 0,35 . Fmax [m2]



Kajutové osobní lodě: As = 0,45 . Fmax [m2]

V těchto vzorcích platí: Fmax nejvyšší přípustný počet cestujících na

plavidle



b) Každý jednotlivý shromažďovací prostor nebo evakuační prostor musí

být větší než 10 m2.



c) Ve shromažďovacích prostorech se nesmí nacházet žádný nábytek,

přenosný ani pevně vestavěný.



d) Pokud se v prostoru, jehož část je určena jako shromažďovací

prostor, nachází přenosný nábytek, musí být vhodným způsobem zajištěn

proti sesmeknutí.



e) Jsou-li v místnosti, v níž se nacházejí vymezené shromažďovací

prostory, pevná sedadla nebo lavice, nemusí se při výpočtu celkové

plochy shromažďovacích prostor podle písmene a) brát v úvahu

odpovídající počet osob. Počet osob, pro který jsou určena pevná

sedadla nebo lavice v určité místnosti, však nesmí překročit počet

osob, pro který jsou dimenzovány shromažďovací prostory nacházející se

v této místnosti.



f) Z evakuačních prostor musí být snadno dostupné záchranné prostředky.



g) Musí být možné bezpečně evakuovat osoby z těchto evakuačních prostor

z obou stran plavidla.



h) Shromažďovací prostory musí ležet nad rovinou zbytkového výtlaku.



i) Shromažďovací a evakuační prostory musí být jako takové vyznačeny v

bezpečnostním plánu a označeny na plavidle.



j) Písmena d) a e) se vztahují rovněž na volné paluby, na nichž jsou

určeny shromažďovací prostory.



k) Jsou-li na plavidle k dispozici kolektivní záchranné prostředky

podle kap. 15.09.5, lze při výpočtu celkové povrchové plochy

shromažďovacích prostor podle písmene a) nebrat v úvahu počet

cestujících, pro nějž jsou tyto prostředky k dispozici.



l) Ve všech případech, kdy se uplatňují snížení požadavků podle písmen

e), j) a k), musí být celková plocha podle písmene a) dostačující pro

nejméně 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících.



15.06.9 Schody a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující

musí splňovat tyto požadavky:



a) Musí být zkonstruovány v souladu s evropskou normou EN 13056:2000.



b) Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, vedou-li ke spojovacím

chodbám nebo prostorům užívaným více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m

na každého cestujícího.



c) Musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m, zajišťují-li jediný přístup

do prostoru určeného pro cestující.



d) Musí ležet v bezpečném prostoru, pokud na každé straně plavidla není

ve stejné místnosti alespoň jedno schodiště.



e) Schody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí kromě toho

vyhovovat těmto požadavkům:



aa) Sklon schodů nesmí překročit 38°.



bb) Schody musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m.



cc) Točitá schodiště nejsou přípustná.



dd) Schody nesmějí vést v příčném směru k plavidlu.



ee) Madla musí přibližně o 0,30 m přesahovat začátek a konec schodiště

tak, aby neomezovala dopravní cesty.



ff) Madla, přední hrany nejméně prvního a posledního stupně a podlahové

krytiny na koncích schodů musí být barevně označeny.



Výtahy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí a zdvihací zařízení,

např. schodišťové výtahy nebo zdvihací plošiny, musí být zhotoveny

podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.^9)



15.06.10 Části paluby určené pro cestující, které nejsou uzavřeny, musí

splňovat tyto požadavky:



a) Musí být obklopeny pevnou štítnicí nebo zábradlím s výškou nejméně

1,00 m nebo zábradlím podle evropské normy EN 711:1995, konstrukční typ

PF, PG nebo PZ. Štítnice a zábradlí palub určených pro osoby s omezenou

pohyblivostí musí být vysoké nejméně 1,10 m.



b) Otvory a zařízení pro nalodění či vylodění nebo nakládku či vykládku

musí být možné zajistit a musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m.

Otvory, které se obvykle používají k nalodění či vylodění osob s

omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.



c) Nelze-li z kormidelny dohlédnout na otvory a zařízení určené k

nalodění či vylodění, musí být poskytnuty optické nebo elektronické

pomůcky.



d) Roviny výhledu podle kap. 6.02 nesmějí být přerušeny sedícími

pasažéry.



15.06.11 Části plavidel, které nejsou určeny pro cestující, zejména

přístup ke kormidelně, k navijákům a ke strojovnám, musí být možné

zabezpečit proti vstupu neoprávněných osob. U těchto přístupů musí být

na viditelném místě umístěn symbol podle obrázku 1 v dodatku I.



15.06.12 Lodní lávky musí být zhotoveny v souladu s evropskou normou EN

14206:2003. Odchylně od kap. 10.02.2 písm. d) mohou být kratší než 4 m.



15.06.13 Dopravní plochy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí

mít světlou šířku 1,30 m a nesmí se na nich nacházet prahy a sily vyšší

než 0,025 m. Stěny v dopravních prostorech určených pro cestující s

omezenou pohyblivostí musí být vybaveny madly ve výšce 0,90 m nad

úrovní podlahy.



15.06.14 Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a rovněž okenní

tabule musí být vyrobeny z předpjatého nebo vrstveného skla. Mohou být

vyrobeny rovněž ze syntetického materiálu, je-li jeho použití přípustné

z hlediska požární bezpečnosti. Průhledné dveře a průhledné stěny v

dopravních oblastech sahající až k podlaze musí být viditelně označeny.



15.06.15 Nástavby nebo jejich střechy, skládající se zcela z

panoramatických tabulí a uzavření vytvořených ochrannými plachtami nebo

podobnými mobilními zařízeními a jejich nosné konstrukce musí být

navrženy takovým způsobem a mohou být vyrobeny pouze z takových

materiálů, aby bylo v případě nehody riziko poranění osob na palubě co

nejmenší.



15.06.16 Systémy pitné vody musí splňovat alespoň požadavky kap. 12.05.



15.06.17 Cestujícím musí být k dispozici záchody. Nejméně jeden ze

záchodů musí být zařízen tak, aby jej mohly používat osoby s omezenou

pohyblivostí a musí být přístupný z prostor určených pro osoby s

omezenou pohyblivostí.



15.06.18 Kajuty bez otevíracího okna musí být napojeny na větrací

soustavu.



15.06.19 Prostory, v nichž jsou ubytováni členové posádky nebo lodní

personál, musí obdobně splňovat požadavky kap. 15.06.



15.07. Pohonný systém



15.07.1 Kromě hlavního pohonného systému musí být plavidla vybavena

druhým pohonným systémem, aby bylo zajištěno, že v případě selhání

hlavního pohonného systému může plavidlo pokračovat v plavbě vlastním

pohonem.



15.07.2 Druhý pohonný systém musí být umístěn v samostatné strojovně.

Mají-li obě strojovny společné dělící stěny, musí být tyto zhotoveny

podle kap. 15.11.2.



15.08. Bezpečnostní zařízení a vybavení



15.08.1 Všechny osobní lodě musí mít vnitřní komunikační zařízení podle

kap. 6.08. Toto zařízení musí být k dispozici v provozních prostorech a

pokud není možná přímá komunikace z kormidelny, také v přístupových a

evakuačních prostorech pro cestující podle kap. 15.06.8.



15.08.2 Všechny prostory pro cestující musí být dosažitelné pomocí

reproduktorové soustavy. Soustava musí být navržena tak, aby bylo

zajištěno, že předávané informace jsou zřetelně odlišitelné od hluku

pozadí. Reproduktory nejsou povinné, pokud je možná přímá komunikace

mezi kormidelnou a prostorem pro cestující.



15.08.3 Plavidlo musí být vybaveno poplašným systémem. Tento zahrnuje:



a) Poplašný systém, který umožní cestujícím, členům posádky a lodnímu

personálu upozornit velení plavidla a posádku. Tento poplašný signál by

měl být dáván pouze v prostorech vyhrazených pro velení plavidla a

posádku; vypnout poplašný signál může pouze velení plavidla. Poplašný

signál musí být možné spustit alespoň z těchto míst:



aa) v každé kajutě;



bb) na chodbách, ve výtazích a na schodištích, přičemž vzdálenost k

nejbližšímu spouštěcí poplašného signálu nesmí být větší než 10 m a v

každém vodotěsném oddělení musí být nejméně jeden spouštěč;



cc) ve společenských místnostech, jídelnách a podobných místnostech;



dd) na záchodech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí;



ee) ve strojovnách, kuchyních a podobných místnostech s nebezpečím

požáru;



ff) v chladírnách a ostatních skladovacích prostorech.



Spouštěče poplašného signálu musí být namontovány ve výšce 0,85 m až

1,10 m nad úrovní podlahy.



b) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit cestující.

Tento poplašný systém musí být zřetelně slyšitelný ve všech prostorech,

do nichž mají cestující přístup. Musí být možné spustit ho z kormidelny

a z trvale obsazeného stanoviště.



c) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit posádku a

lodní personál. Poplašný systém uvedený v kap. 6.09.1 musí být

slyšitelný také ve společenských místnostech pro lodní personál,

chladírnách a ostatních skladovacích prostorách. Spouštěče poplašného

signálu musí být chráněny před neúmyslným použitím.



15.08.4 Každé vodotěsné oddělení musí být vybaveno signálem výše

hladiny vody.



15.08.5 Na plavidle musí být instalována nejméně dvě drenážní čerpadla.



15.08.6 Na plavidle musí být k dispozici systém drenážních čerpadel s

trvale instalovaným potrubím.



15.08.7 Dveře chladíren musí být možné otevřít zevnitř, i když jsou

zajištěné nebo uzamčené.



15.08.8 Jsou-li systémy dodávající CO2 umístěny v prostorech pod

palubou, musí být tyto vybaveny automatickou větrací soustavou, která

se automaticky zapíná při otevření dveří nebo jícnu do této místnosti.

Větrací kanály musí vést dolů až do výše 0,05 m od úrovně podlahy v

této místnosti.



15.08.9 Osobní lodě musí být vybaveny lékárničkami v počtu zajišťujícím

ošetření posádky a cestujících. Lékárničky a jejich skladování musí

splňovat požadavky kap. 10.02.2 písm. f).



15.09. Záchranné prostředky



15.09.1 Kromě záchranných kruhů podle kap. 10.05.1 musí být všechny

části paluby, které jsou určeny pro cestující a nejsou uzavřené,

vybaveny záchrannými kruhy, a to na obou stranách plavidla vždy ve

vzdálenosti nejvýše 20 m.



Záchranné kruhy se považují za vyhovující, pokud splňují



- evropskou normu EN 14144:2003 nebo



- kapitolu III pravidlo 7.1 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského

života na moři (SOLAS 1974) a odstavec 2.1 Mezinárodních předpisů pro

záchranné prostředky (LSA).



Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí

šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina

předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se

zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne.



15.09.2 Kromě záchranných kruhů podle kap. 15.09.1 musí být k dispozici

pro lodní personál osobní záchranné prostředky podle kap. 10.05.2. Pro

lodní personál, který není odpovědný za převzetí funkcí podle

bezpečnostního rozpisu, jsou přípustné nenafukovací nebo

poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle kap. 10.05.2.



15.09.3 Osobní lodě musí mít vhodné prostředky, které umožní bezpečný

přesun osob na mělčinu, na břeh nebo jiné plavidlo.



15.09.4 Kromě záchranných prostředků podle kap. 15.09.1 a 15.09.2 musí

být pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici

osobní záchranné prostředky podle kap. 10.05.2. Nenafukovací nebo

poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle norem uvedených v kap.

10.05.2 jsou rovněž přípustné.



15.09.5 Výraz "kolektivní záchranné prostředky" zahrnuje lodní čluny

podle článku 10.04 a záchranné vory. Záchranné vory musí



a) mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou

schváleny;



b) nabízet dostatečný prostor k sezení pro přípustný počet osob;



c) mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 750 N na osobu;



d) být opatřeny lanem připojeným k osobní lodi, aby nemohly uplavat;



e) být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným

produktům a teplotám do 50 °C;



f) zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny

vhodnými držáky pro uvedený počet osob;



g) mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy

viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;



h) být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a

spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly

místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu;



i) být opatřeny vhodnými prostředky k evakuaci z evakuačních prostor

uvedených v kap. 15.06.8 na záchranné vory, je-li svislá vzdálenost

mezi palubou evakuačních prostor a rovinou největšího přípustného

ponoru větší než 1 m.



15.09.6 Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky

záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik

osob nacházejících se ve vodě. Musí



a) mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou

schváleny;



b) mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu;



c) být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným

produktům a teplotám do 50 °C;



d) zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny

vhodnými držáky pro uvedený počet osob;



e) mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy

viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;



f) být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a

spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z

místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu.



15.09.7 Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí



a) skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor;



b) nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu;



c) zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je

nafouknuta teprve polovina vzduchových komor.



15.09.8 Záchranné prostředky musí být na plavidle uloženy tak, aby v

případě potřeby byly snadno dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí

být zřetelně označena.



15.09.9 Záchranné prostředky je nutno zkontrolovat podle pokynů

výrobce.



15.09.10 Lodní člun musí být vybaven motorem a světlometem.



15.09.11 Musí být k dispozici vhodná nosítka.



15.10. Elektrické zařízení



15.10.1 K osvětlení je povoleno pouze elektrické zařízení.



15.10.2 Ustanovení kap. 9.16.3 se vztahuje rovněž na průchody a

společenské místnosti pro cestující.



15.10.3 Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené

osvětlení a nouzové osvětlení:



a) místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde

jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití;



b) únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek,

vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných

prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů;



c) označení únikových cest a nouzových východů;



d) v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí;



e) provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a

jejich východy;



f) kormidelna;



g) místnost s nouzovým zdrojem energie;



h) místa, na nichž se nacházejí hasící přístroje, a místa, z nichž se

ovládají požární soustavy;



i) prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka

v případě nebezpečí.



15.10.4 Na lodi musí být instalován nouzový generátor elektrické

energie skládající se z nouzového zdroje energie a nouzového rozvaděče,

který v případě výpadku napájení elektrických zařízení uvedených pod

písm. a) - i) může neprodleně převzít jejich náhradní napájení, nemá-li

zařízení vlastní zdroj energie:



a) signální světla;



b) akustické výstražné systémy;



c) nouzové osvětlení podle kap. 15.10.3;



d) radiotelefonní systém;



e) poplašné systémy, reproduktorové soustavy a palubní komunikační

systémy;



f) světlomety podle kap. 10.02.2 písm. i);



g) požární poplašný systém;



h) ostatní bezpečnostní zařízení, např. stabilní sprinklerové hasicí

zařízení s tlakovou vodou nebo požární čerpadla;



i) výtahy a zdvihací zařízení podle kap. 15.06.9 druhé věty.



15.10.5 Svítidla nouzového osvětlení musí být jako nouzová označena.



15.10.6 Nouzový generátor elektrické energie musí být umístěn mimo

hlavní strojovnu, mimo prostory, v nichž jsou umístěny zdroje energie

podle kap. 9.02.1 a mimo místnost, v níž se nachází hlavní rozvaděč; od

těchto místností musí být oddělen dělícími stěnami podle kap. 15.11.2.

Kabely, jimiž jsou napájena elektrická zařízení v případě nouze, musí

být uloženy a vedeny tak, aby v případě požáru nebo zaplavení bylo

zachováno nepřetržité napájení těchto zařízení. Tyto kabely nesmí být

nikdy vedeny přes hlavní strojovnu, kuchyně nebo místnosti, v nichž je

instalován hlavní zdroj elektrické energie a příslušné zařízení,

není-li nutné v těchto prostorech zajistit nouzová zařízení. Nouzový

generátor elektrické energie musí být umístěn buď nad rovinou

maximálního ponoru při zbytkovém výtlaku, nebo co nejdále od zdrojů

energie podle kap. 9.02.1, aby bylo zajištěno, že v případě zaplavení

podle kap. 15.03.9 nebude zaplaven současně s těmito zdroji energie.



15.10.7 Jako nouzový zdroj energie jsou přípustné



a) pomocné agregáty s vlastním nezávislým přívodem paliva a nezávislým

chladícím systémem, které se v případě výpadku proudu zapnou a

převezmou napájení proudem do 30 sekund automaticky nebo, nacházejí-li

se v bezprostřední blízkosti kormidelny nebo jiného stanoviště trvale

obsazeného členy posádky, mohou být zapínány ručně, nebo



b) akumulátory, které se v případě výpadku proudu zapínají automaticky

nebo, nacházejí-li se v bezprostřední blízkosti kormidelny nebo jiného

stanoviště trvale obsazeného členy posádky, mohou být zapínány ručně.

Musí zajistit napájení výše uvedených elektrických spotřebičů (kap.

15.10.4) po předepsanou dobu bez dobití a bez nepřípustného poklesu

napětí.



15.10.8 Plánovanou provozní dobu nouzového napájení je nutno určit

podle stanoveného účelu osobní lodi. Nesmí být kratší než 30 minut.



15.10.9 Izolační odpory a uzemnění elektrických systémů je nutno

zkontrolovat při pravidelných prohlídkách.



15.10.10 Zdroje energie podle kap. 9.02.1 musí být navzájem nezávislé.



15.10.11 Porucha hlavního nebo nouzového generátoru elektrické energie

nesmí vzájemně ovlivňovat provozní bezpečnost zařízení.



15.11 Požární ochrana



15.11.1 Vhodnost materiálů a konstrukčních prvků pro požární ochranu

musí zjistit zkušební ústav na základě příslušných zkušebních metod.



a) Zkušební ústav musí splňovat



aa) předpis pro provádění požárních zkoušek nebo



bb) evropskou normu EN ISO/IEC 17025:2000 o obecných požadavcích na

způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.



b) Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění hořlavosti materiálů jsou

příloha I část 1 předpisu pro provádění požárních zkoušek.



c) Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění, zda materiál zpomaluje

hoření, jsou příslušné požadavky stanovené v příloze 1 části 5 (zkouška

hořlavosti povrchu), 6 (zkouška pro palubní krytiny), 7 (zkouška pro

zavěšené textilie a plasty), 8 (zkouška pro čalouněný nábytek) a 9

(zkouška pro lůžkoviny) předpisu pro provádění požárních zkoušek.



d) Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění ohnivzdornosti jsou

příloha I část 3 předpisu pro provádění požárních zkoušek.



e) V souladu s předpisem pro provádění požárních zkoušek lze předepsat

zkoušku na vzorové dělící stěně.



15.11.2 Dělící stěny



a) Dělící stěny mezi místnostmi musí být navrženy v souladu s těmito

tabulkami:



aa) Tabulka pro dělící stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou

instalovány žádné stabilní sprinklerové hasicí zařízení podle kap.

10.03a



-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Místnosti Ovládací Schodišťové Shromažďovací Společenské Strojovny Kuchyně Skladovací

stanoviště šachty prostory prostory prostory

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ovládací stanoviště - A0 A0/B15 (1) A30 A60 A60 A30/A60 (5)

Schodišťové šachty - A0 A30 A60 A60 A30

Shromažďovací prostory - A30/B15 (2) A60 A60 A30/A60 (5)

Společenské prostory -/A0/B15 (3) A60 A60 A30

Strojovny A60/A0 (4) A60 A60

Kuchyně A0 A30/B15 (6)

Skladovací prostory -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



(1) Dělící stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0,

u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.

(2) Dělící stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30,

u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15.

(3) Dělící stěny mezi kajutami, dělící stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělící stěny oddělující společenské

prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými

hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělící stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u

místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B15.

(4) Dělící stěny mezi strojovnami podle kap. 15.07 a čl. 15.10.6 musí odpovídattypu A60; v ostatních případech

musí odpovídat typu A0.

(5) Dělící stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a

shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými

hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30.

(6) Typ B15 postačuje pro dělící stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory

pro potraviny na straně druhé.



bb) Tabulka pro dělící stěny mezi místnostmi, v nichž jsou instalovány

stabilní sprinklerové hasicí zařízení podle kap. 10.03a



-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Místnosti Ovládací Schodišťové Shromažďovací Společenské Strojovny Kuchyně Skladovací

stanoviště šachty prostory prostory prostory

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ovládací stanoviště - A0 A0/B15 (1) A0 A60 A30 A0/A30 (5)

Schodišťové šachty - A0 A0 A60 A30 A0

Shromažďovací prostory - A30/B15 (2) A60 A30 A0/A30 (5)

Společenské prostory -/B15/B0 (3) A60 A30 A0

Strojovny A60/A0 (4) A60 A60

Kuchyně - A0/B15 (6)

Skladovací prostory -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



(1) Dělící stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0,

u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.

(2) Dělící stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30,

u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15.

(3) Dělící stěny mezi kajutami, dělící stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělící stěny oddělující

společenské prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u místností vybavených systémy stabilními

sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělící stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat

typu A0, u místností vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B15.

(4) Dělící stěny mezi strojovnami podle kap. 15.07 a kap. 15.10.6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech

musí odpovídat typu A0.

(5) Dělící stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a

shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými

hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30.

(6) Typ B15 postačuje pro dělící stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory

pro potraviny na straně druhé.



b) Dělící stěny typu A jsou přepážky, stěny a paluby, které splňují

tyto požadavky:



aa) Jsou zhotoveny z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu.



bb) Jsou náležitě vyztuženy.



cc) Jsou izolovány schváleným ohnivzdorným materiálem, takže průměrná

teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad

počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde

během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 180 °C nad

počáteční teplotu:



Typ A60 - 60 minut



Typ A30 - 30 minut



Typ A0 - 0 minut.



dd) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání kouře a plamenů

až do konce jednohodinové běžné požární zkoušky.



c) Dělící stěny typu B jsou přepážky, stěny, paluby, stropy nebo

obklady, které splňují tyto požadavky:



aa) Jsou vyrobeny ze schváleného ohnivzdorného materiálu. Kromě toho

všechny materiály použité při výrobě a montáži dělících stěn musí být

ohnivzdorné s výjimkou obložení, které musí alespoň zpomalovat hoření.



bb) Vykazují takovou izolační hodnotu, že průměrná teplota na straně

odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a

na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby

ke zvýšení teploty o více než 225 °C nad počáteční teplotu:



Typ B15 - 15 minut



Typ B0 - 0 minut.



cc) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání plamenů do konce

první půlhodiny běžné požární zkoušky.



15.11.3 Barvy, laky a jiné výrobky k ošetření povrchů a palubní krytiny

použité v místnostech s výjimkou strojoven a skladovacích prostor musí

zpomalovat hoření. Koberce, tkaniny, záclony a jiné závěsné textilní

materiály a čalouněný nábytek a lůžkoviny musí zpomalovat hoření,

nejsou-li místnosti, v nichž se nacházejí, vybaveny stabilním

sprinklerovým hasicím zařízením s tlakovou vodou podle kap. 10.03a.



15.11.4 Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech, včetně

základových konstrukcí, musí být, nejsou-li tyto společenské prostory

vybaveny stabilním sprinklerovým hasicím zařízením s tlakovou vodou

podle kap. 10.03a, zhotoveny z nehořlavých materiálů s výjimkou

povrchů, které musí alespoň omezovat rozšíření plamene. První věta se

nevztahuje na sauny.



15.11.5 Nábytek a vybavení ve společenských prostorech, které slouží

jako shromažďovací prostory, musí být vyrobeny z ohnivzdorných

materiálů, nejsou-li tyto prostory vybaveny stabilním sprinklerovým

hasicím zařízením s tlakovou vodou podle kap. 10.03a.



15.11.6 Barvy, laky a jiné materiály použité v nechráněných vnitřních

prostorech nesmějí produkovat nadměrné množství kouře nebo toxických

látek. Toto je nutno prokázat v souladu s předpisem pro provádění

požárních zkoušek.



15.11.7 Izolační materiály ve společenských prostorech musí být

ohnivzdorné. To neplatí pro izolace použité na potrubích vedoucích

chladivo. Povrchy izolačních materiálů použitých na těchto potrubích

musí alespoň zpomalovat hoření.



15.11.7a Ochranné plachty nebo podobná mobilní zařízení, kterými jsou

paluby zcela nebo částečně uzavřeny, a jejich nosné konstrukce musí

alespoň omezovat rozšíření plamene.



15.11.8 Dveře v dělících stěnách podle kap. 15.11.2 musí splňovat tyto

požadavky:



a) Požadavky podle kap. 15.11.2 jako samotné dělící stěny.



b) Musí být samouzavírací v případě dveří v dělících stěnách podle kap.

15.11.10 nebo v případě obestavění strojoven, kuchyní a schodišťových

šachet.



c) Samouzavírací dveře, které při běžném provozu jsou otevřené, musí

být takové, aby se daly zavřít ze stanoviště trvale obsazeného lodním

personálem nebo členy posádky. Po dálkovém uzavření dveří musí být

možné je znovu bezpečně otevřít a zavřít na místě.



d) Vodotěsné dveře podle kap. 15.02 nemusí být izolovány.



15.11.9 Stěny podle kap. 15.11.2 musí být průběžné od paluby k palubě

nebo končit na průběžných stropech, které splňují stejné požadavky,

jako jsou uvedeny v kap. 15.11.2.



15.11.10 Svislými dělícími stěnami podle kap. 15.11.2 musí být

rozděleny tyto prostory pro cestující:



a) prostory pro cestující s celkovou povrchovou plochou více než 800

m2;



b) prostory pro cestující, v nichž se nacházejí kajuty, v odstupech

nejvýše 40 m.



Svislé dělící stěny nesmí za běžných provozních podmínek propouštět

kouř a musí být průběžné od paluby k palubě.



15.11.11 Dutiny nad stropy, pod podlahami a za obložením stěn musí být

odděleny v odstupech nejvýše 14 m ohnivzdornými clonami, které zamezují

přívodu vzduchu a které i v případě požáru poskytují účinné ohnivzdorné

utěsnění.



15.11.12 Schody musí být vyrobeny z oceli nebo jiného rovnocenně

ohnivzdorného materiálu.



15.11.13 Vnitřní schody a výtahy musí být na všech úrovních uzavřené

stěnami podle kap. 15.11.2. Požadavek věty první nemusí být splněn:



a) schodiště spojující pouze dvě paluby nemusí být uzavřené, pokud na

jedné palubě je schodiště uzavřené podle kap. 15.11.2;



b) ve společenském prostoru nemusí být schody uzavřené, jsou-li

umístěny zcela uvnitř této místnosti, a



aa) pokud se tato místnost rozkládá pouze přes dvě paluby, nebo



bb) je-li v místnosti nainstalováno na všech palubách stabilní

sprinklerové hasicí zařízení s tlakovou vodou podle kap. 10.03a,

místnost má systém odvádění kouře podle kap. 15.11.16 a na všech

palubách je v místnosti přístup ke schodišťové šachtě.



15.11.14 Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu musí splňovat tyto

požadavky:



a) Musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno, že samy o sobě nemohou

způsobit šíření ohně a kouře.



b) Otvory pro nasávání a odsávání vzduchu a systémy přívodu vzduchu

musí být možné uzavřít.



c) Větrací kanály musí být zhotoveny z oceli nebo rovnocenného

ohnivzdorného materiálu a být bezpečně spojeny navzájem a s nástavbou

plavidla.



d) Procházejí-li větrací kanály o průměru více než 0,02 m2 dělícími

stěnami podle kap. 15.11.2 typu A nebo dělícími stěnami podle kap.

15.11.10, musí být opatřeny samočinnými požárními klapkami, které lze

ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy

posádky.



e) Větrací soustavy pro kuchyně a strojovny musí být odděleny od

větracích soustav určených pro ostatní prostory.



f) Odvětrávací kanály musí být opatřeny uzavíratelnými otvory určenými

k prohlídkám a čištění. Tyto otvory se musí nacházet v blízkosti

požárních klapek.



g) Vestavěné větráky musí být možné vypnout z centrálního stanoviště

mimo strojovnu.



15.11.15 Kuchyně musí být vybaveny větracími soustavami a sporáky s

odsávací par. Odvětrávací kanály odsávačů musí splňovat požadavky podle

kap. 15.11.14 a navíc být vybaveny ručně ovládanými požárními klapkami

na vstupních otvorech.



15.11.16 Ovládací stanoviště, schodišťové šachty a vnitřní evakuační

prostory musí být vybaveny přirozenými nebo mechanickými systémy

odvádění kouře. Systémy odvádění kouře musí splňovat tyto požadavky:



a) Musí být dostatečně výkonné a spolehlivé.



b) Musí odpovídat provozním podmínkám osobních lodí.



c) Slouží-li systémy odvádění kouře rovněž jako obecné větráky prostor,

nesmí to v případě požáru bránit jejich fungování jakožto systémů

odvádění kouře.



d) Systémy odvádění kouře musí mít ručně ovládané spouštěcí zařízení.



e) Mechanické systémy odvádění kouře musí kromě toho být možné ovládat

ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.



f) Přirozené systémy odvádění kouře musí být vybaveny otevíracím

mechanismem ovládaným ručně nebo zdrojem energie uvnitř systému

odvádění.



g) Ručně ovládaná spouštěcí zařízení a otvírací mechanismy musí být

přístupné zevnitř nebo zvenku chráněného prostoru.



15.11.17 Společenské prostory bez trvalého dohledu lodního personálu

nebo členů posádky, kuchyně, strojovny a jiné místnosti s rizikem

vzniku požáru musí být napojeny na vhodný požární poplašný systém

splňující požadavky podle "Správního pokynu č. 17" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU. Požár

a přesné místo jeho výskytu se musí automaticky zobrazit na stanovišti

trvale obsazeném lodním personálem nebo členy posádky.



15.12. Boj s požárem



15.12.1 Kromě přenosných hasících přístrojů podle kap. 10.03 musí být

na plavidle k dispozici nejméně tyto přenosné hasící přístroje:



a) jeden přenosný hasící přístroj na každých 120 m2 hrubé podlahové

plochy v prostorech pro cestující;



b) jeden přenosný hasící přístroj na každou započatou skupinu deseti

kajut;



c) jeden přenosný hasící přístroj v každé kuchyni a v blízkosti každé

místnosti, v níž se skladují nebo používají hořlavé kapaliny. V

kuchyních musí být k dispozici rovněž hasící prostředek vhodný k hašení

hořícího tuku.



Tyto dodatečné hasící přístroje musí splňovat požadavky stanovené v

kap. 10.03.2 a být na plavidle umístěny a rozloženy tak, aby v případě

vzniku požáru byl hasící přístroj ihned k dispozici. V každé kuchyni a

rovněž v kadeřnických salónech a parfumeriích musí být po ruce hasící

roušky.



15.12.2 Osobní lodě musí být opatřeny soustavou hydrantů skládající se

ze



a) dvou požárních čerpadel se strojním pohonem s dostatečným výkonem,

jedno z těchto čerpadel musí být pevné;



b) jednoho požárního vedení s dostatečným počtem hydrantů s trvale

připojenými požárními hadicemi dlouhými nejméně 20 m a opatřenými

tryskou, kterou lze vytvořit vodní mlhu i proud vody, a uzavíracím

zařízením.



15.12.3 Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby



a) každé místo plavidla bylo v dosahu nejméně dvou hydrantů

nacházejících se na různých místech, u každého hydrantu lze počítat

pouze s jedinou hadicí dlouhou nejvýše 20 m;



b) tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a



c) na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m.



Jsou-li hydranty umístěny ve skříních, musí být na vnější straně

skříňky umístěn symbol "požární hadice" podle obrázku 5 v dodatku I k

této příloze s délkou strany nejméně 10 cm.



15.12.4 Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit

tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu

požárních čerpadel.



15.12.5 Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuly na

otočně připojený naviják.



15.12.6 Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo být

vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám.



15.12.7 Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo

možnosti zamrznutí.



15.12.8. Požární čerpadla musí



a) být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech;



b) být ovladatelná nezávisle na sobě;



c) každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů

a dosáhnout požadované délky proudu vody;



d) být instalována před záďovou přepážkou.



Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům.



15.12.9 Strojovny musí být vybaveny pevnou požární soustavou podle kap.

10.03b.



15.12.10 Na kajutových osobních lodích musí být k dispozici



a) dva samostatné dýchací přístroje podle evropské normy EN 137:1993 s

celoobličejovou maskou podle evropské normy EN 136:1998;



b) dvě sady vybavení skládající se nejméně z ochranného oděvu, helmy,

holínek, rukavic, sekery, páčidla, svítilny a bezpečnostní šňůry a



c) čtyři únikové kukly.



15.13. Zajištění bezpečnosti



15.13.1 Na osobních lodích se musí nacházet bezpečnostní pokyny.

Bezpečnostní pokyny popisují povinnosti posádky a lodního personálu

podle jejich zařazení za těchto okolností:



a) havárie;



b) požár na plavidle;



c) evakuace cestujících;



d) člověk přes palubu.



Bezpečnostní pokyny musí zohlednit zvláštní bezpečnostní opatření pro

osoby s omezenou pohyblivostí. Zvláštní pokyny pro posádku musí

stanovit, že v případě nebezpečí byly všechny dveře a otvory ve

vodotěsných přepážkách podle kap. 15.02 neprodleně hermeticky uzavřeny.



15.13.2 Bezpečnostní pokyny obsahují bezpečnostní plán, v němž jsou

zřetelně a přesně označeny nejméně



a) prostory určené pro osoby s omezenou pohyblivostí;



b) únikové cesty, nouzové východy a shromažďovací a evakuační prostory

podle kap. 15.06.8;



c) záchranné prostředky a lodní čluny;



d) hasící přístroje a požární soustavy a stabilní sprinklerové hasicí

zařízení s tlakovou vodou;



e) ostatní bezpečnostní zařízení;



f) poplašný systém kap. 15.08.3 písm. a);



g) poplašný systém podle kap. 15.08.3 písm. b) a c);



h) dveře v přepážkách podle kap. 15.02.5 a místa jejích ovládání a

otvory podle kap. 15.02.9, 15.02.10, 15.02.13 a 15.03.12;



i) dveře podle kap. 15.11.8;



j) požární klapky;



k) požární poplašný systém;



l) nouzový generátor elektrické energie;



m) ovládací prvky větrací soustavy;



n) břehové přípojky;



o) uzavírání palivových potrubí;



p) zařízení na zkapalněný plyn;



q) systémy místního rozhlasu;



r) radiotelefonní systém;



s) lékárničky.



15.13.3 Bezpečnostní pokyny podle kap. 15.13.1 a bezpečnostní plán

podle kap. 15.13.2 musí



a) být řádně opatřeny otiskem hranatého razítka Státní plavební správy

nebo obdobné oprávněné osoby z jiného členského státu Evropských

společenství a



b) být umístěny na vhodném, dobře viditelném místě na každé palubě.



15.13.4 V každé kajutě se musí nacházet pravidla chování pro cestující

a rovněž zjednodušený bezpečnostní plán, který obsahuje informace

uvedené v kap. 15.13.2 písm. a) až f). Pravidla chování obsahují

alespoň



a) označení stavu nouze



- požár,



- zaplavení,



- obecné nebezpečí;



b) popis různých poplašných signálů;



c) pokyny týkající se:



- únikových cest,



- chování,



- nutnosti zachovat klid;



d) upozornění týkající se:



- kouření,



- používání ohně a otevřeného plamene,



- otevírání oken,



- použití některých prvků zařízení.



Tyto pokyny musí být v angličtině, francouzštině, němčině a

nizozemštině, u plavidel, které využívají k plavbě s cestujícími vodní

vesty České republiky také v češtině.



15.14. Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod



15.14.1 Osobní lodě musí být vybaveny sběrnými nádržemi na splašky

podle kapitoly 15.14.2 nebo palubními čistírnami odpadních vod podle

kapitoly 15.14.3.



15.14.2 Sběrné nádrže na odpadní vody musí mít dostatečný objem. Nádrže

musí být opatřeny zařízením k označení stavu hladiny. Musí být k

dispozici palubní čerpadla a potrubí k vyprazdňování těchto nádrží,

jimiž lze odpadní vody předávat z obou stran plavidla. Musí být umožněn

odtok odpadních vod z jiných plavidel. Potrubí musí být opatřeno

vypouštěcí přípojkou podle evropské normy EN 1306:1996.



15.14.3. Palubní čistírny odpadních vod musí splňovat mezní hodnoty

uvedené v tabulce 1.



Tabulka 1

Mezní hodnoty, které musejí být dodrženy při odtokovém provozu palubní čistírnyodpadních vod

(čistírny, v níž je prováděna zkouška) v průběhu typové zkoušky



-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ukazatel Koncentrace Vzorek

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) 20 mg/l Směsný vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků

ISO 5815-1 a 5815-2 (2003) stejného objemu v intervalu 15 minut

25 mg/l Směsný namátkovývzorek získaný sléváním osmi dílčích

vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) (1) 100 mg/l Směsný vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků

ISO 6060 (1989) stejného objemu v intervalu 15 minut

125 mg/l Směsný namátkovývzorek získaný sléváním osmi dílčích

vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celkový organický uhlík (TOC) 35 mg/l Směsný vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků

EN 1484 (1997) stejného objemu v intervalu 15 minut

45 mg/l Směsný namátkovývzorek získaný sléváním osmi dílčích

vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

(1) Místo chemické spotřeby kyslíku (CHSK) může být pro kontrolu uveden celkovýorganický uhlík (TOC).



15.14.4 Splnění mezních hodnot se prokazuje schválením typu podle

směrnice Komise 2012/49/EU, kterou se mění příloha II směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické

požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



Kopie osvědčení o schválení typu a záznam o parametrech palubní

čistírny odpadních vod musí být na palubě lodi.



15.14.5 Během provozu je nutné dodržet hodnoty uvedené v tabulce 2.



Tabulka 2

Kontrolní hodnoty, které musí být dodrženy při odtokovém provozu palubní čistírny odpadních vod při

jejím provozování na osobních lodích

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ukazatel Koncentrace Vzorek

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) 25 mg/l Směsný namátkovývzorek získaný sléváním osmi dílčích

ISO 5815-1 a 5815-2 (2003) vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) 125 mg/l Směsný namátkovývzorek získaný sléváním osmi dílčích

ISO 6060 (1989) vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

150 mg/l Směsný namátkovývzorek získaný sléváním osmi dílčích

vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celkový organický uhlík (TOC) 45 mg/l Směsný namátkovývzorek získaný sléváním osmi dílčích

EN 1484 (1997) vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



15.14.6 Nejsou povoleny postupy s využitím přípravků s chlorem. Rovněž

není povoleno ředit splašky tak, aby se snížilo měrné zatížení, a aby

tak také bylo možné jejich odstranění.



15.14.7 Odpadní kal je nutné skladovat, uchovávat a vypouštět tak, aby

nedocházelo ke znečištění životního prostředí odpadním kalem. Plavidlo

musí být vybaveno plánem nakládání s odpadním kalem.



15.14.8 Čistírny odpadních vod, které byly umístěny na palubě lodi,

mohou být provozovány až po provedení zkoušky funkčnosti výrobcem.

Palubní čistírna odpadních vod se uvede pod položkou 52 lodního

osvědčení spolu s názvem, číslem schváleného typu, výrobním číslem a

rokem výroby. Po jakékoliv významné úpravě palubní čistírny odpadních

vod mající vliv na čištění odpadních vod musí následovat zvláštní

zkouška, pomocí které se určí aktuální stav palubní čistírny odpadních

vod ve vztahu ke komponentům uvedeným v záznamu o parametrech palubní

čistírny odpadních vod, kalibraci a nastavení těchto parametrů.



15.14.9 Na palubní čistírně odpadních vod je nutné provádět pravidelnou

údržbu podle pokynů výrobce, tak aby se zajistilo, že bude v perfektním

provozním stavu. Na palubě musí být servisní knížka, v níž je možné

provádění údržby ověřit.



15.15. Odchylky u některých osobních lodí



15.15.1 Osobní lodě s povolením přepravovat nejvýše 50 cestujících a o

délce LWL nejvýše 25 m musí prokázat přiměřenou stabilitu v nenarušeném

stavu podle kap. 15.03.7 až 15.03.13, nebo musí místo toho prokázat, že

splňují tato kritéria po souměrném zaplavení:



a) loď se může ponořit nejvýše k rovině maximálního ponoru při

zbytkovém výtlaku a



b) metacentrická výška GMR nesmí být nižší než 0,10 m.



Potřebná zbytková plovatelnost musí být zajištěna volbou vhodného

materiálu použitého ke konstrukci lodního trupu nebo pomocí plováků z

pěnového materiálu s buněčnou strukturou, které jsou pevně připojeny k

lodnímu trupu. U plavidel delších než 15 m lze zbytkovou plovatelnost

zajistit kombinací plováků a dělením odpovídajícím statusu 1 oddělení

podle kap. 15.03.



15.15.2 U osobních lodí podle kap. 15.15.1 mohou být povoleny menší

odchylky od světlé výšky podle kap. 15.06.3 písm. c) a kap. 15.06.5

písm. b). Odchylka nesmí být větší než 5 %. V případě odchylky musí být

dotyčné části barevně označeny.



15.15.3 Odchylně od kap. 15.03.9 nemusí mít osobní lodě, jejichž délka

nepřesahuje 45 m a které jsou určeny k přepravě nejvýše 250

cestujících, status 2 oddělení.



15.15.4 Pokud jsou osobní lodě určené k přepravě nejvýše 250

cestujících a s délkou LWL nejvýše 25 m vybaveny plošinou dostupnou z

obou stran plavidla přímo nad rovinou maximálního ponoru při zbytkovém

výtlaku, aby bylo možno zachránit osoby z vody, může být upuštěno od

uplatňování kap. 10.04. Osobní lodě mohou být vybaveny srovnatelným

zařízením, s výhradou těchto podmínek:



a) k ovládání zařízení postačuje jedna osoba;



b) jsou přípustná mobilní zařízení;



c) zařízení se musí nacházet mimo nebezpečnou oblast pohonných systémů

a



d) je možná účinná komunikace mezi vůdcem plavidla a osobou, která

zařízení obsluhuje.



15.15.5 U osobních lodí, které mají povolení přepravovat nejvýše 600

cestujících a jejichž délka nepřesahuje 45 m, může být upuštěno od

uplatňování kap. 10.04, je-li plavidlo vybaveno plošinou podle kap.

15.15.4 první věty nebo rovnocenným zařízením podle kap. 15.15.4 druhé

věty. Kromě toho musí osobní loď mít



a) jako hlavní pohon kormidlovací propeler, cykloidní (Voth- Schneider)

propeler nebo vodomet nebo



b) hlavní pohonný systém se dvěma pohonnými jednotkami nebo



c) hlavní pohonný systém a příďové dokormidlovací zařízení.



15.15.6 Odchylně od kap. 15.02.9 osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje

45 m a jež jsou povoleny k přepravě nejvýše počtu cestujících, který

odpovídá délce plavidla v metrech, mohou mít na plavidle v prostoru pro

cestující ručně ovládané přepážkové dveře bez dálkového ovládání podle

kap. 15.02.5, pokud



a) plavidlo má pouze jednu palubu;



b) tyto dveře jsou dostupné přímo z paluby a nejsou od paluby dále než

10 m;



c) spodní hrana otvoru dveří leží nejméně 30 cm nad úrovní podlahy v

prostoru pro cestující a



d) každé z oddělení oddělených těmito dveřmi je vybaveno signálem výše

hladiny vody.



15.15.7 Na osobních lodích podle kap. 15.15.6 může odchylně od kap.

15.06.6 písm. c) vést kuchyní jedna úniková cesta, pokud existuje druhá

úniková cesta.



15.15.8 Na osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m, se nevztahuje

kap. 15.01.2 písm. e), jsou-li zařízení na zkapalněný plyn vybavena

vhodnými poplašnými systémy pro koncentrace CO, které představují

zdravotní riziko, a pro potenciálně výbušné směsi plynu a vzduchu.

Vhodnost poplašného systému pro koncentrace CO se posuzuje podle

"Správního pokynu č. 24" uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální

technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón

1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou

se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a

zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES,

směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a

směrnice 2008/126/ES.



15.15.9 Pro plavidla s délkou LWL do 25 m neplatí tato ustanovení:



a) kap. 15.04.1 poslední věta;



b) kap. 15.06.6 písm. c) pro kuchyně, je-li k dispozici druhá úniková

cesta;



c) kap. 15.07.



15.15.10 Na kajutové osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m, se

nevztahuje kap. 15.12.10, pokud jsou v kajutě po ruce únikové kukly v

počtu odpovídajícím počtu lůžek.



________



9) Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky

na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.



KAPITOLA 15a



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ PLACHETNÍ LODĚ



15a.01. Všeobecná ustanovení



15a.01.1 Pokud není v této kapitole stanoveno jinak, vztahují se na

osobní plachetní lodě požadavky kapitol 2 - 15 a této přílohy.



15a.02. Odchylky u některých osobních plachetních lodí



15a.02.1 Na osobní plachetní lodě, jejichž délka LWL nepřekračuje 45 m

a nejvyšší přípustný počet cestujících není vyšší než LWL v celých

metrech, se nevztahují tato ustanovení:



a) kap. 2.03.7, neposouvají-li se kotvy v kotevních skluzech;



b) kap. 10.02.2 písm. d), pokud jde o délku;



c) kap. 15.08.3 písm. a);



d) kap. 15.15.9 písm. a).



15a.02.2 Odchylně od kap. 15a.2.1 se může počet cestujících zvýšit na

1,5násobek LWL v celých metrech, umožňuje-li to plachtoví, takeláž a

vybavení paluby.



15a.03. Požadavky na stabilitu u plachtících plavidel



15a.03.1 Při výpočtu klopného momentu podle kap. 15.03.3 se při určení

těžiště plavidla berou v úvahu svinuté plachty.



15a.03.2 Při zohlednění všech podmínek zatížení podle kap. 15.03.2 a

při použití standardního uspořádání plachtoví nesmí být klopný moment

způsobený tlakem větru tak velký, aby úhel náklonu překročil 20°.

Zároveň



a) se pro výpočet použije konstantní tlak větru 0,07 kN/m2;



b) zbývající bezpečnostní vzdálenost musí být nejméně 100 mm a



c) zbývající volný bok nesmí být záporný.



15a.03.3 Vyrovnávací rameno páky statického vratného momentu stability

musí



a) dosáhnout nejvyšší hodnoty při úhlu náklonu 25° nebo více;



b) činit nejméně 200 mm při úhlu náklonu 30° nebo více;



c) být pozitivní při úhlu náklonu do 60°.



15a.03.4 Prostor pod křivkou vyrovnávacího ramena páky nesmí být menší

než



a) 0,055 mrad do 30°;



b) 0,09 mrad do 40° nebo v úhlu, při němž se nechráněný otvor dostane

pod hladinu vody, a který je menší než 40°.



Mezi



c) 30° a 40° nebo



d) 30° a úhlem, při němž se nechráněný otvor dostane pod hladinu vody,

a který je menší než 40° nesmí být tento prostor menší než 0,03 mrad.



15a.04. Požadavky na stavbu lodi a strojní zařízení



15a.04.1 Odchylně od kap. 5.01.3 a kap. 9.01.3 musí být zařízení

navrženo pro stálé naklánění až do 20°.



15a.04.2 Odchylně od kap. 15.06.5 písm. a) a kap. 15.06.9 písm. b) lze

v případě osobních plachetních lodí s délkou do 25 m povolit světlou

šířku méně než 800 mm u spojovacích chodeb a schodů. Světlá šířka však

musí být nejméně 600 mm.



15a.04.3 Odchylně od kap. 15.06.10 písmena a) lze v určitých případech

povolit použití snímatelného zábradlí v místech, kde je to nezbytné pro

ovládání plachet.



15a.04.4 Ve smyslu kap. 15.07 se plachty považují za hlavní pohonný

systém.



15a.04.5 Odchylně od kap. 15.15.6 písm. c) lze v prostoru pro cestující

výšku spodní hrany otvoru dveří snížit na 200 mm nad úrovní podlahy. Po

otevření se musí dveře samočinně zavřít a uzamknout.



15a.04.6 Může-li během plachtění vrtule běžet naprázdno, musí být

ohrožené části pohonného systému chráněny před možným poškozením.



15a.05. Takeláž obecně



15a.05.1 Součásti takeláže musí být uspořádány tak, aby se zamezilo

nepřípustnému tření.



15a.05.2 Pokud se použije jiný materiál než dřevo nebo zvláštní typy

takeláže, musí tato konstrukce zajistit rovnocennou bezpečnost při

rozměrech a pevnosti podle této kapitoly. K doložení pevnosti



a) musí být proveden výpočet pevnosti nebo



b) dostatečnou pevnost musí potvrdit uznaná klasifikační společnost

nebo



c) dimenzování musí být založeno na postupech stanovených uznaným

regulativním rámcem (např. Middendorf, Kusk-Jensen).



15a.06. Stěžně a lodní kulatina obecně



15a.06.1 Všechna lodní kulatina musí být zhotovena z vysoce kvalitního

materiálu.



15a.06.2 Dřevo pro stěžně musí být



a) bez koncentrací suků;



b) bez bělového dřeva v rámci stanovených rozměrů;



c) pokud možno rovnovláknité;



d) pokud možno bez točitého růstu.



15a.06.3 Je-li zvoleným druhem dřeva borovice bahenní nebo oregonská

borovice vyšší jakosti, lze průměry uvedené v tabulkách v kap. 15a.07

až 15a.12 zmenšit o 5 %.



15a.06.4 Nepoužije-li se na stěžně, košové čnělky, ráhna, vratipně a

příďové čeleny dříví kulatého průřezu, musí mít toto dříví rovnocennou

pevnost.



15a.06.5 Základy stěžňů, stěžňové tuleje a upevnění na palubu,

podlahové desky nebo k přídi či zádi musí být zhotoveny tak, aby

absorbovaly síly, které na ně působí, nebo je přenášely na jiné

připojené části konstrukce.



15a.06.6 V závislosti na stabilitě plavidla a vnějších silách, které na

ně působí, a rovněž na rozložení disponibilní plochy plachet lze na

základě rozměrů stanovených v kap. 15a.07 až 15a.12 povolit menší

průřezy lodní kulatiny a případně takeláže. K tomu je nutno doložit

doklady podle kap. 15a.05.2.



15a.06.7 Je-li doba kývání/kolébání plavidla v sekundách kratší než tři

čtvrtiny jeho šířky v metrech, je nutno rozměry stanovené kap. 15a.07

až 15a.12 zvýšit. Je nutno předložit doklady podle kap. 15a.05.2.



15a.06.8 V tabulkách uvedených v kap. 15a.07 až 15a.12 a 15a.14 se

možné mezihodnoty interpolují.



15a.07. Zvláštní ustanovení pro stěžně



15a.07.1 Dřevěné stěžně musí splňovat tyto minimální požadavky:

--------------------------------------------------------------------

Délka (*) Průměr u paluby Průměr u stěžňového Průměr u stěžňové

(m) (cm) kříže (cm) spojky (cm)

--------------------------------------------------------------------

10 20 17 15



11 22 17 15



12 24 19 17



13 26 21 18



14 28 23 19



15 30 25 21



16 32 26 22



17 34 28 23



18 36 29 24



19 39 31 25



20 41 33 26



21 43 34 28



22 44 35 29



23 46 37 30



24 49 39 32



25 51 41 33

--------------------------------------------------------------------

(*) Vzdálenost od stěžňového kříže k palubě.

--------------------------------------------------------------------





Má-li stěžeň dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 10 %.



Má-li stěžeň více než dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 15 %.

V případě stěžňů procházejících palubou musí průměr u paty stěžně činit

nejméně 75 % průměru stěžně na úrovni paluby.



15a.07.2 Kování stěžňů, pásy, stěžňové kříže a spojky musí být

dostatečně pevně dimenzovány a upevněny.



15a.08. Zvláštní ustanovení pro košové čnělky



15a.08.1 Dřevěné košové čnělky musí splňovat tyto minimální

požadavky:



---------------------------------------------------------------------

Délka (*) Průměr u paty Průměr v polovině Průměr u kování

(m) (cm) délky (cm) (**) (cm)

---------------------------------------------------------------------

4 8 7 6

5 10 9 7

6 13 11 8

7 14 13 10

8 16 15 11

9 18 16 13

10 20 18 15

11 23 20 16

12 25 22 17

13 26 24 18

14 28 25 20

15 31 27 21

---------------------------------------------------------------------

(*) Celková délka košové čnělky bez vrcholu stěžně.

(**) Průměr košové čnělky na úrovni kování vrcholu stěžně.





Jsou-li ke košové čnělce připojeny ráhnové plachty, zvyšují se rozměry

uvedené v tabulce o 10 %.



15a.08.2 Přesah mezi košovou čnělkou a stěžněm musí činit nejméně

10násobek požadovaného průměru košové čnělky u paty.



15a.09. Zvláštní požadavky na příďové čeleny



15a.09.1 Dřevěné příďové čeleny musí splňovat tyto minimální požadavky:

----------------------------------------------------

Délka (*) Průměr u přídě Průměr v polovině délky

(m) (cm) (cm)

----------------------------------------------------

4 14,5 12,5



5 18 16



6 22 19



7 25 23



8 29 25



9 32 29



10 36 32



11 39 35



12 43 39

----------------------------------------------------

(*) Celková délka příďového čelenu.

----------------------------------------------------



15a.09.2 Část příďového čelenu uvnitř paluby musí mít délku rovnající

se nejméně čtyřnásobku průměru příďového čelenu na přídi.



15a.09.3 Průměr příďového čelenu na jeho horním konci musí činit

nejméně 60 % průměru čelenu u přídě.



15a.10. Zvláštní požadavky na čelenní čnělky



15a.10.1 Dřevěné čelenní čnělky musí splňovat tyto minimální požadavky:

---------------------------------------------------------

Délka (*) (m) 2 3 4 5 6 7 8 9 10

---------------------------------------------------------

Průměr u přídě (cm) 7 10 14 17 21 24 28 31 35

---------------------------------------------------------

(*) Celková délka čelenní čnělky.







15a.10.2 Průměr čelenní čnělky na jejím horním konci musí hinit nejméně

60 % průměru u přídě.



15a.11. Zvláštní požadavky na hlavní vratipně



15a.11.1 Dřevěné hlavní vratipně musí splňovat tyto minimální

požadavky:



-------------------------------------------------------------------

Délka (*) (m) 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

-------------------------------------------------------------------

Průměr (cm) 14 15 16 17 18 20 21 23 24 25 26 27

-------------------------------------------------------------------

(*) Celková délka hlavního vratipně.





15a.11.2 Průměr u otočného čepu musí činit nejméně 72 % průměru

uvedeného v tabulce.



15a.11.3 Průměr u otěžového rohu musí činit nejméně 85 % průměru

uvedeného v tabulce.



15a.11.4 Měřeno od stěžně musí být průměr největší ve dvou třetinách

délky.



15a.11.5 Pokud



a) je mezi hlavním vratipněm a zadním plachtovým lemem úhel menší než

65° a hlavní otěž je připevněna na konci vratipně nebo



b) místo uchycení otěže neleží naproti otěžového rohu, komise může

podle kap. 15a.05.2 požadovat větší průměr.



15a.11.6 U plachet s plochou menší než 50 m2 lze zmenšit průměry

uvedené v tabulce.



15a.12. Zvláštní ustanovení pro vratiráhna



15a.12.1 Dřevěná vratiráhna musí splňovat tyto minimální požadavky:

-------------------------------------------------

Délka (*) (m) 4 5 6 7 8 9 10

-------------------------------------------------

Průměr (cm) 10 12 14 16 17 18 20

-------------------------------------------------

(*) Celková délka vratiráhna.



15a.12.2 Nepodepřená délka vratiráhna nesmí být větší než 75 %.



15a.12.3 Mez pevnosti v tahu paprskovitého úvazu musí být přinejmenším

rovna 1,2násobku meze pevnosti vtahu spouště konce ráhna.



15a.12.4 Vrcholový úhel paprskovitého úvazu musí být nejvýše 60°.



15a.12.5 Je-li odchylně od kap. 15a.12.4 vrcholový úhel paprskovitého

úvazu větší než 60°, musí se pevnost v tahu upravit s ohledem na síly,

které působí v tomto případě.



15a.12.6 U plachet s plochou menší než 50 m2 mohou být menší průměry,

než jsou uvedeny v tabulce.



15a.13. Obecná ustanovení pro pevnou a pohyblivou takeláž



15a.13.1 Pevná a pohyblivá takeláž musí splňovat požadavky na pevnost

stanovené v kap. 15a.14a15a.15.



15a.13.2 Spojení drátěných lan mohou mít podobu



a) spletení;



b) kompresních spojek nebo



c) zalévacích spojek.



Záplety musí být omotané a konce musí být zakončeny.



15a.13.3 Lanová oka musí být opatřena očnicemi.



15a.13.4 Lana musí být vedena tak, aby nepřekážela ve vstupech a na

schodech.



15a.14. Zvláštní ustanovení pro pevnou takeláž



15a.14.1 Přední stěhy a úpony musí splňovat tyto minimální požadavky:

-------------------------------------------------------------

Délka stěžně (*) (m) 11 12 13 14 15 16 17 18

-------------------------------------------------------------

Pevnost v tahu 160 172 185 200 220 244 269 294

předního stěhu (kN)

-------------------------------------------------------------

Pevnost v tahu 355 415 450 485 525 540 630 720

úponů (kN)

-------------------------------------------------------------

Počet kabelů a lan 3 3 3 3 3 3 4 4

úponů na jedné

straně

-------------------------------------------------------------

(*) Vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě.

-------------------------------------------------------------



15a.14.2 Parduny, košové čnělky, stěhy pro létavku, čelenní čnělky a

úpony příďového čelenu musí splňovat tyto minimální požadavky:

----------------------------------------------------------------

Délka stěžně (*) (m) < 13 13 - 18 > 18

----------------------------------------------------------------

Pevnost v tahu 89 119 159

pardunu (kN)

----------------------------------------------------------------

Pevnost v tahu 89 119 159

košové čnělky (kN)

----------------------------------------------------------------

Délka košové čnělky < 6 6 - 8 > 8

(m)

----------------------------------------------------------------

Pevnost v tahu stěhu 58 89 119

pro létavku (kN)

----------------------------------------------------------------

Délka čelenní čnělky < 5 5 - 7 > 7

(m)

----------------------------------------------------------------

Pevnost v tahu úponů 58 89 119

příďového čelenu (kN)

----------------------------------------------------------------

(*) Vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě.





15a.14.3 Konstrukce lan musí být přednostně založena na druhu

konstrukce lana 6 x 7 FE v třídě pevnosti 1 550 N/mm2. Alternativně lze

ve stejné třídě pevnosti použít typ konstrukce 6 x 36 SE nebo 6 x 19

FE. Vzhledem k vyšší elasticitě typu konstrukce 6 x 19 je nutno zvýšit

pevnosti v tahu uvedené v tabulce o 10 %. Použití různých konstrukcí

lan je přípustné, mají-li srovnatelné vlastnosti.



15a.14.4 Je-li použita pevná takeláž, pevnosti v tahu uvedené v tabulce

je nutno zvýšit o 30 %.



15a.14.5 Pro takeláž lze použít pouze schválené vidlice, kulatá oka a

svorníky.



15a.14.6 Svorníky, vidlice, kulatá oka a napínače musí být možné řádně

zajistit.



15a.14.7 Pevnost v tahu vodního stěhu musí činit nejméně 1,2násobek

pevnosti v tahu příslušného stěhu kosatky a létavky.



15a.14.8 U plavidel s objemovým výtlakem méně než 30 m3 může subjekt

pověřený prohlídkami povolit snížení pevnosti v tahu uvedené v této

tabulce:

----------------------------------------------------

Výtlak vody děleno počtem stěžňů (m3) Snížení (%)

----------------------------------------------------

> 20 až 30 20

10 až 20 35

< 10 60

----------------------------------------------------





15a.15. Zvláštní ustanovení pro pohyblivou takeláž



15a.15.1 Pro pohyblivou takeláž je nutno použít vláknová lana nebo lana

z ocelových drátů. Minimální pevnost v tahu a průměr pro pevnou takeláž

musí v poměru k ploše plachet splňovat tyto minimální požadavky:

---------------------------------------- --------------------------------------------------------

Druh pohyblivé takeláže Materiál lana Plocha plachet (m2) Minimální pevnostPrůměr lana (mm)

v tahu (kN)



---------------------------------------- --------------------------------------------------------

Spouště stěhové plachty Ocelový drát do 35 20 6

> 35 38 8

------------------------------------------------------------------------

Vlákno (PP) Průměr lana nejméně 14 mm a jedna lanovnice

na každých započatých 25 m2



---------------------------------------- --------------------------------------------------------

Spouště vratiplachty Ocelový drát do 50 20 6

Spouště košové plachty

> 50 až 80 30 8

> 80 až 120 60 10

> 120 až 160 80 12

------------------------------------------------------------------------

Vlákno (PP) Průměr lana nejméně 18 mm a jedna lanovnice

na každých započatých 30 m2

---------------------------------------- --------------------------------------------------------

Otěže stěhové plachty Vlákno (PP) do 40 14

> 40 18

U ploch plachet větších než 30 m2 musí mít otěž

podobu táhlice nebo ji musí být možné ovládat

pomocí navijáku

---------------------------------------- --------------------------------------------------------

Otěže Ocelový drát < 100 60 10

vratiplachty/košové

plachty 100 až 150 85 12

> 150 116 14

U otěží košových plachet jsou nezbytnépružné

spojovací prvky.

------------------------------------------------------------------------

Vlákno (PP) Průměr lana nejméně 18 mm a nejméně tři lanovnice.

Je-li plocha plachet větší než 60 m2, jedna lanovnice

na 20 m2

---------------------------------------- --------------------------------------------------------





15a.15.2 Pohyblivá takeláž, která tvoří součást stěhoví, musí mít

pevnost v tahu, která odpovídá pevnosti příslušného stěhu nebo úponů.



15a.15.3 Jsou-li použity jiné materiály než materiály uvedené v kap.

15a.15.1, musí být dodrženy hodnoty pevnosti uvedené v tabulce v kap.

15a.15.1. Vláknová lana z polyethylenu nelze použít.



15a.16. Kování a součásti takeláže



15a.16.1 Jsou-li použita lana z ocelových drátů nebo vláknová

lana, průměr lanovnic (měřeno od středu lana ke středu lana)

musí splňovat tyto minimální požadavky:

--------------------------------------------------------

Ocelový drát (mm) 6 7 8 9 10 11 12

--------------------------------------------------------

Vlákno (mm) 16 18 20 22 24 26 28

--------------------------------------------------------

Lanovnice (mm) 100 110 120 130 145 155 165

--------------------------------------------------------



15a.16.2 Odchylně od kap. 15a.16.1 může být průměr lanovnic roven

šestinásobku průměru ocelového drátu, pokud se ocelový drát nepohybuje

přes lanovnice trvale.



15a.16.3 Pevnost v tahu kování (např. vidlic, kulatých ok, napínačů,

destiček s otvory, svorníků, kroužků a spojovacích článků) musí

odpovídat síle pevnosti pevné nebo pohyblivé takeláže, která je k nim

připevněna.



15a.16.4 Upevnění úchytů stěhů a úpon musí být navrženo s ohledem na

síly, které na ně působí.



15a.16.5 Ke každému oku lze připojit pouze jeden spojovací článek

společně s příslušným stěhem nebo úponem.



15a.16.6 Kladky spouští a výložných lan musí být bezpečně upevněny na

stěžeň a otočné paprskovité úvazy používané za tímto účelem musí být v

dobrém stavu.



15a.16.7 Upevnění svorníků s okem, oporek, ovíjecích trnů a stěžňových

lavic musí být navrženo s ohledem na síly, které na ně působí.



15a.17. Plachty



15a.17.1 Je nutno zajistit, aby se plachty daly svinout jednoduše,

rychle a bezpečně.



15a.17.2 Plocha plachet musí odpovídat typu plavidla a výtlaku

plavidla.



15a.18. Výstroj



15a.18.1 Plavidla, která jsou vybavena čelenní čnělkou nebo příďovým

čeleném, musí mít kosatkovou síť a přiměřený počet vhodných upínadel a

napínacích zařízení.



15a.18.2 Od zařízení podle kap. 15.18.1 lze upustit, je-li čelenní

čnělka nebo příďový čelen opatřen ručním úvazkem a šlapnicí přiměřeně

dimenzovanou pro připojení bezpečnostního pásu, který se musí nacházet

na plavidle.



15a.18.3 Pro práci v takeláži musí být k dispozici stolice pro

loďmistra.



15a.19. Zkoušky



15a.19.1 Takeláž je kontrolována každého 2,5 roku. Zkouška musí

zahrnovat nejméně



a) plachty, včetně plachtových lemů, otěžových rohů a ok ke kasání;



b) stav stěžňů a lodní kulatiny;



c) stav pevné a pohyblivé takeláže včetně spojení drátěných lan;



d) zařízení k rychlému a bezpečnému svinutí plachet;



e) bezpečné upevnění kladek spouští a výložných lan;



f) upevnění stěžňových tulejů a dalších upevňovacích bodů pevné a

pohyblivé takeláže, které jsou připojeny k plavidlu;



g) navijáky k ovládání plachet;



h) ostatní zařízení za účelem plachtění, např. boční ploutve a zařízení

k jejich ovládání;



i) opatření, kterými se zamezuje tření lodní kulatiny, pevné a

pohyblivé takeláže a plachet;



j) zařízení podle kap. 15a.18.



15a.19.2 Část dřevěného stěžně, která prochází palubou a která se

nachází pod palubou, se musí kontrolovat v intervalech, které stanoví

subjekt pověřený prohlídkami, nejpozději však při každé pravidelné

prohlídce. K tomuto účelu se stěžeň musí vytáhnout.



15a.19.3 Na plavidle se musí nacházet osvědčení o poslední prohlídce

provedené podle kap. 15a.19.1, vystavené subjektem pověřeným

prohlídkami nebo subjektem pověřeným prohlídkami z jiného členského

státu Evropské unie, uvedením data a s podpisem.



KAPITOLA 16



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA, KTERÁ JSOU URČENA K POUŽITÍ JAKO

SOUČÁST TLAČNÉ NEBO VLEČNÉ SESTAVY NEBO BOČNĚ SVÁZANÉ SESTAVY



16.01. Plavidla vhodná k tlačení



16.01.1 Plavidlo, které má být použito k tlačení, musí být opatřeno

vhodným tlačným zařízením. Zařízení musí být navrženo a vybaveno tak,

aby



a) posádky mohly snadno a bezpečně přecházet na tlačené plavidlo, je-li

připojeno spojovací zařízení;



b) mohlo být zafixováno v pevné pozici vzhledem k připojenému plavidlu;



c) zabraňovalo vzájemnému pohybu mezi plavidly.



16.01.2 Jsou-li plavidla spojena lany, musí být tlačný remorkér vybaven

nejméně dvěma speciálními navijáky nebo rovnocenným spojovacím

zařízením k napínání lan.



16.01.3 Spojovací zařízení musí umožnit pevné spojení s tlačeným

plavidlem. Pokud se sestavy skládají z tlačného remorkéru a pouze

jednoho tlačeného plavidla, může spojovací zařízení umožňovat řízené

kloubové spojení. Potřebné pohonné jednotky musí snadno absorbovat

síly, které mají být přenášeny, a musí být možné je snadno a bezpečně

ovládat. Na tyto pohonné jednotky se použijí obdobně kap. 5.02 až 5.04.



16.01.4 U tlačných remorkéru lze upustit od kolizní přepážky podle kap.

2.03.1 písm. a).



16.01.5 Při posuzování splnění požadavků této kapitoly je nutné

postupovat podle "Správního pokynu č. 3" uvedeném v dodatku II k

příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských

vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady

2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění

směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



16.02. Plavidla, která mohou být tlačena



16.02.1 Na tlačné čluny bez kormidelního zařízení, obytných prostor,

strojoven nebo kotelen se nevztahují



a) kapitoly 4 až 6 a 12;



b) kap. 7.08.2 až 7.08.8, kap. 10.02 a kap. 10.05.1.



Jsou-li na tlačných člunech kormidelní zařízení, obytné prostory,

strojovny nebo kotelny, platí pro ně příslušné požadavky této přílohy.



16.02.2 Pro člunové kontejnery, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, dále

platí:



a) Od kolizních přepážek podle kap. 2.03.1 lze upustit, pokud jejich

čelní stěny prokazatelně snesou 2,5násobné zatížení, než je stanoveno

pro kolizní přepážky u plavidel vnitrozemské plavby se stejným ponorem

postavených podle požadavků uznané klasifikační společnosti.



b) Odchylně od kap. 7.08.1 nemusí být oddělení dvojitého dna, která

jsou obtížně přístupná, odvodnitelná, pokud jejich objem nepřekračuje 5

% výtlaku vody člunového kontejneru při největším přípustném ponoru

naloženého plavidla.



16.02.3 Plavidla, která mají být tlačena, musí být vybavena spojovacím

zařízením, které zajišťuje bezpečné připojení k druhému plavidlu.



16.03. Plavidla vhodná k pohonu bočně svázaných sestav



16.03.1 Plavidlo, které má vést bočně svázané sestavy, musí být

vybaveno pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle počtu a

uspořádání umožňuje bezpečné boční svázání plavidel.



16.04. Plavidla, která mohou být vedena v sestavách



16.04.1 Plavidlo, které má být vedeno v sestavách, musí být vybaveno

spojovacím zařízením, pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle

počtu a uspořádání umožňuje bezpečné připojení k jinému plavidlu v

sestavě.



16.05. Plavidla vhodná k vlečení



16.05.1 Plavidla určená k vlečení musí splňovat tyto požadavky:



a) Vlečné zařízení musí být uspořádáno tak, aby jeho použití neohrozilo

bezpečnost plavidla, posádky nebo nákladu.



b) Remorkér a plavidlo určené k vlečení musí být vybaveny vlečným

hákem, který lze bezpečně uvolnit z kormidelny; toto neplatí, pokud

konstrukce nebo jiná zařízení brání převrácení.



c) Vlečné zařízení se skládá z navijáků nebo vlečného háku. Vlečné

zařízení musí být umístěno před rovinou vrtule. Tento požadavek se

nevztahuje na plavidla, která jsou řízena pohonnými jednotkami jako

kormidlovacími propelery nebo cykloidními (Voth-Schneider) propelery.



d) Odchylně od požadavků písmene c) postačuje u plavidel, která

poskytují výhradně přípřež, vlečné zařízení jako pachole nebo jiné

rovnocenné zařízení. Písmeno b) se použije obdobně.



e) Hrozí-li nebezpečí, že by se vlečná lana mohla zachytit na zádi

plavidla, musí být instalovány deflektory se zachycovači lana.



16.05.2 Plavidlo, jehož délka L přesahuje 86 m, nelze použít k vlečení

směrem po proudu.



16.06. Zkušební plavby sestav



16.06.1 Aby tlačný remorkér nebo motorové plavidlo získaly povolení k

vedení pevně svázané sestavy, a za účelem zápisu do osvědčení plavidla

se provedou zkušební plavby podle kap. 4.02 u sestavy v požadovaném

tvaru nebo požadovaných tvarech, které jsou nejméně příznivé. Sestava

musí splnit požadavky stanovené v kap. 4.02 až 4.10. Během manévrování

podle kapitoly 4 se kontroluje, zda je zachováno pevné spojení všech

plavidel v sestavě.



16.06.2 Jsou-li během zkušebních plaveb podle kap. 16.06.1 na

plavidlech, která mají být tlačena nebo vedena bočně svázaná, zvláštní

zařízení, např. kormidelní zařízení, pohonné jednotky nebo manévrovací

zařízení, nebo kloubové spojky za účelem splnění požadavků stanovených

v kap. 4.02 až 4.10, zapíše se do osvědčení plavidla u plavidla

vedoucího sestavu: tvar sestavy, pozice, název a jednotné evropské

identifikační číslo (ENI) plavidel, která jsou vybavena těmito

použitými zvláštními zařízeními.



16.07. Zápisy v osvědčení plavidla



16.07.1 Má-li plavidlo vést sestavu nebo být v sestavě vedeno, zapíše

se do osvědčení plavidla, že splňuje příslušné požadavky stanovené v

kap. 16.01 až 16.06.



16.07.2 U vedoucího plavidla se do osvědčení plavidla zapíší tyto

údaje:



a) schválené sestavy a tvary sestav;



b) druhy spojení;



c) největší zjištěné spojovací síly a



d) případně nejmenší pevnost v tahu spojovacích lan pro podélné spojení

a rovněž počet ovinutí lana.



KAPITOLA 17



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE



17.01. Obecná ustanovení



17.01.1 Na konstrukci a vybavení plovoucích strojů se vztahují kapitoly

2, 6 až 14 a 16. Plovoucí stroje s vlastním pohonem musí splňovat

rovněž požadavky kapitol 4 a 5. Pohonné jednotky umožňující pouze

plavbu na krátké vzdálenosti nepředstavují vlastní pohonné prostředky.



17.02. Odchylky



17.02.1 Odchylně od kap. 17.01.1 lze postupovat v těchto případech:



a) maximální hladiny akustického tlaku stanovené v kap. 12.02.5 druhé

větě lze překročit, je-li pracovní zařízení plovoucího stroje v

provozu, pokud během provozu na plavidle nikdo nenocuje;



b) výjimky lze udělit s ohledem na ostatní požadavky týkající se

konstrukce, pracovního zařízení nebo výstroje, pokud je v každém

jednotlivém případě zajištěna rovnocenná bezpečnost.



c) Palivové nádrže pro motory mechanických pracovních zařízení na

plovoucím zařízení nemusí tvořit nedílnou součást trupu nebo k němu být

pevně uchycené. Lze používat mobilní nádrže, pokud splňují následující

podmínky:



aa) Objem těchto nádrží nesmí překročit 1 000 l.



bb) Tyto nádrže musí umožňovat dostatečně pevné uchycení a ukostření.



cc) Nádrže musí být vyrobeny z oceli s dostatečnou tloušťkou stěny a

musí se instalovat na odkapávací vanu. Odkapávací vana musí mít

konstrukci zamezující úniku paliva a znečištění vodních cest.

Odkapávací vana může být prominuta, pokud jsou použity nádrže s

dvojitým pláštěm s ochranou proti úniku nebo výstražným únikovým

systémem a jsou plněny pouze automatickým přívodním ventilem. Tato

ustanovení jsou považována za splněná, jestliže byla konstrukce mobilní

nádrže certifikována a schválena podle zvláštních předpisů platných.



Do osvědčení plavidla se o použití mobilních nádrží provede příslušný

záznam.



d) kap. 10.01.1 se nepoužije, pokud lze plovoucí stroje během provozu

bezpečně ukotvit pomocí pracovní kotvy nebo pilot. Plovoucí stroj s

vlastním pohonem musí mít alespoň kotvu vyhovující požadavkům kap.

10.01.1, přičemž empirický koeficient k se považuje za roven 45 a pro T

se použije nejmenší výška;



e) kap. 12.02.1 na dostatečné denní osvětlení, lze-li obytné prostory

přiměřeně elektricky osvětlit.



17.02.3 Kromě toho platí



a) pro kap. 7.08.2 druhou větu: drenážní čerpadlo musí mít strojní

pohon;



b) pro kap. 7.10.3: je-li pracovní zařízení v provozu, nesmí hluk v

místě vzdáleném 25 m od boku plovoucího stroje překročit 65 dB(A).

Měření hluku se provádí dle "Správního pokynu č. 5" uvedeném v dodatku

II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



c) pro kap. 10.03.1: vyžaduje se nejméně jeden další přenosný hasící

přístroj, nachází-li se na plavidle pracovní zařízení, které není pevně

připevněno k plavidlu;



d) pro kap. 14.02.2: kromě zařízení na zkapalněný plyn k domácímu

použití smí být na plavidle instalována i jiná zařízení na zkapalněný

plyn. Tato zařízení a jejich příslušenství musí splňovat požadavky na

určené technické zařízení.



17.03. Požadavky na poplašný systém



17.03.1 Plovoucí stroj, na němž se během provozu nacházejí osoby, musí

být vybaven všeobecným poplašným systémem. Poplašný signál musí být

zřetelně odlišitelný od ostatních signálů a v ubytovacích prostorech a

na všech pracovištích musí být zajištěna hladina akustického tlaku,

která je nejméně o 5 dB(A) vyšší než nejvyšší lokální hladina

akustického tlaku. Poplašný signál musí být ovladatelný z kormidelny a

hlavních pracovišť. Měření akustického tlaku se provádí dle "Správního

pokynu č. 5" uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické

požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a

4" směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví

technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice

Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



17.03.2 Pracovní stroj musí mít dostatečnou pevnost, aby vydržel zátěž,

které je vystaven, a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním

právním předpisem.^10)



17.03.3 Stabilita (odolnost vůči převážení) a pevnost pracovního stroje

a jeho upevnění musí být takové, aby vydržely síly vyplývající z jeho

předpokládaného náklonu, sklonu a pohybu.



17.03.4 Zdvihají-li se břemena pomocí zdvihacího zařízení, musí být

nejvyšší povolené zatížení s ohledem na stabilitu a pevnost uvedeno

viditelně na cedulích na plavidle a na ovládacích stanovištích. Lze-li

nosnost zvýšit připojením dodatečných plováků, musí být zřetelně

uvedeny přípustné hodnoty jak při použití těchto plováků, tak i bez

nich.



17.04. Zbývající bezpečnostní vzdálenost



17.04.1 Pro účely této kapitoly a odchylně od kap. 1.01 se zbývající

bezpečnostní vzdáleností rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi

hladinou vody a nejnižší částí plovoucího stroje, nad níž není stroj

dále vodotěsný, přičemž se bere v úvahu sklon a náklon plynoucí z

momentů uvedených v kap. 17.07.4.



17.04.2 Zbývající bezpečnostní vzdálenost je podle kap. 17.07.1 u

jakéhokoli otvoru odolného vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

dostatečná, činí-li nejméně 300 mm.



17.04.3 U otvoru, který není odolný vůči stříkající vodě a

povětrnostním vlivům, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost

nejméně 400 mm.



17.05. Zbývající volný bok



17.05.1 Pro účely této kapitoly a odchylně od kap. 1.01 se zbývajícím

volným bokem rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a

horním okrajem paluby při zohlednění sklonu a náklonu plynoucího z

momentů uvedených v kap. 17.07.4.



17.05.2 Zbývající volný bok je podle kap. 17.07.1 dostatečný, činí-li

nejméně 300 mm.



17.05.3 Zbývající volný bok lze zmenšit, prokáže-li se, že jsou splněny

požadavky kap. 17.08.



17.05.4 Odlišuje-li se tvar plováku podstatně od tvaru pontonu, např. v

případě válcových plováků, nebo má-li průřez plováku více než čtyři

strany, může subjekt pověřený prohlídkami požadovat nebo povolit

zbývající volný bok, který se liší od kap. 17.05.2. To platí rovněž pro

plovoucí stroje s více plováky.



17.06. Zkouška stability



17.06.1 Potvrzení stability podle kap. 17.07 a 17.08 se musí zakládat

na řádně provedené zkoušce stability.



17.06.2 Nelze-li během zkoušky stability dosáhnout přiměřených úhlů

náklonu nebo pokud by zkouška stability znamenala nepřiměřené technické

obtíže, lze ji nahradit výpočtem těžiště plavidla a hmotnosti. Výsledek

výpočtu hmotnosti se musí zkontrolovat změřením ponoru a rozdíl nesmí

překročit +/- 5 %.



17.07. Potvrzení stability



17.07.1 Je nutno potvrdit, že s přihlédnutím k zatížením, k nimž

dochází při provozu pracovního zařízení a během plavby, zbývající volný

bok a zbývající bezpečnostní vzdálenost jsou dostatečné. Za tímto

účelem nesmí překročit součet úhlů sklonu a náklonu 10° a dno plováku

se nesmí vynořit.



17.07.2 Potvrzení stability zahrnuje tyto údaje a doklady:



a) výkresy v měřítku plováků a pracovního zařízení a podrobné údaje,

které jsou nezbytné pro potvrzení stability, např. obsah nádrží, otvory

umožňující přístup dovnitř plavidla;



b) hydrostatické údaje nebo křivky;



c) křivky vyrovnávacího ramena páky pro statickou stabilitu,

vyžadují-li se podle kap. 17.07.5 nebo podle kap. 17.08;



d) popis provozních podmínek s odpovídajícími údaji o hmotnosti a

těžišti, včetně nenaloženého stavu a stavu zařízení, pokud jde o

přepravu;



e) výpočet klopného, sklopného a vyrovnávacího momentu s údaji o úhlu

sklonu a náklonu a příslušném zbývajícím volném boku a zbývající

bezpečnostní vzdálenosti;



f) shrnutí výsledků výpočtů s uvedením mezních hodnot týkajících se

provozu a největšího zatížení.



17.07.3 Potvrzení stability se zakládá nejméně na těchto předpokladech

týkajících se zatížení:



a) hustota vytěženého materiálů u rypadel:



- písek a štěrk: 1,5 t/m3,



- velmi mokrý písek: 2,0 t/m3,



- zemina v průměru: 1,8 t/m3,



- směs písku a vody v potrubích: 1,3 t/m3;



b) u drapákových rypadel se hodnoty uvedené v písmenu a) zvyšují o 15

%;



c) u hydraulických rypadel se uvažuje nejvyšší nosnost.



17.07.4.1 Při potvrzení stability se berou v úvahu momenty plynoucí ze:



a) zatížení;



b) nesouměrné konstrukce;



c) tlaku větru;



d) otáčení plovoucího stroje s vlastním pohonem během plavby;



e) případného příčného proudění;



f) zátěže a zásob;



g) zatížení paluby a popřípadě nákladu;



h) volných hladin kapalin;



i) setrvačných sil;



j) ostatních mechanických zařízení.



Momenty, které mohou působit současně, se sčítají.



17.07.4.2 Moment způsobený tlakem větru se vypočte podle tohoto vzorce:

T

Mw = c . pw . A (Iw + -) [kNm]

2



kde

c = koeficient odporu v závislosti na tvaru. U rámových

konstrukcí c = 1,2 a u plnostěnných nosníků c = 1,6.

Obě hodnoty berou v úvahu nárazy větru. Za povrchovou

plochu vystavenou větru se považuje celá plocha uzavřená

obrysem rámové konstrukce.



pw = specifický tlak větru; použije se jednotně hodnota 0,25

kN/m2;



A = boční plocha nad rovinou největšího přípustného ponoru v

m2;



Iw = vzdálenost od středu boční plochy A k rovině největšího

přípustného ponoru v m.



17.07.4.3 K určení momentů způsobených otáčením během plavby podle kap.

17.07.4.1 písm. d) u plovoucího stroje s vlastním pohonem se použije

vzorec uvedený v kap. 15.03.6.



17.07.4.4 Moment způsobený příčným prouděním podle kap. 17.07.4.1 písm.

e) se bere v úvahu pouze u plovoucího stroje, který je během provozu

zakotven nebo připevněn napříč k proudu.



17.07.4.5 Při výpočtu momentů způsobených kapalnou zátěží a kapalnými

zásobami podle kap. 17.07.4.1 písm. f) se určí z hlediska stability

nejméně příznivý stupeň naplnění nádrže a příslušný moment se dosadí do

výpočtu.



17.07.4.6 Moment způsobený setrvačnými silami podle kap. 17.07.4.1

písm. i) je nutno patřičně zvážit, lze-li očekávat, že na stabilitu

budou mít vliv pohyby břemene a pracovního zařízení.



17.07.5 Vyrovnávací momenty lze pro plováky se svislými bočními stěnami

vypočítat podle vzorce __ Ma = 10 . D . MG . sinfí [kNm] kde: __ MG =

metacentrická výška v m; fí = úhel náklonu ve stupních



Tento vzorec se použije až do úhlů náklonu 10° nebo až do úhlu náklonu,

který odpovídá ponoření okraje paluby nebo vynoření dna; rozhodující je

nejmenší úhel.



Vzorec lze u šikmých bočních stěn použít až do úhlů náklonu 5°; platí

rovněž mezní podmínky stanovené v kap. 17.07.3 a 17.07.4. Pokud

zvláštní tvar plováku(ů) neumožňuje takovéto zjednodušení, vyžadují se

křivky ramena páky vratného momentu podle kap. 17.07.2 písm. c).



17.08. Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku



17.08.1 Použije-li se menší zbývající volný bok podle kap. 17.05.3, je

nutno pro všechny provozní podmínky prokázat, že



a) po opravách pro volné hladiny kapalin není metacentrická výška menší

než 0,15 m;



b) pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je vyrovnávací rameno páky nejméně



h = 0,30 - 0,28 . fín [m]



jn je úhel náklonu, od něhož křivka ramena páky vratného momentu

vykazuje záporné hodnoty (rozsah stability); nesmí být menší než 20°

nebo 0,35 rad a do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad,

přičemž se pro použije radián(rad) (1° = 0,01745 rad);



c) součet úhlů sklonu a náklonu nesmí přesáhnout 10°;



d) je zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost podle požadavků

článku 17.04;



e) je zachován zbývající volný bok nejméně 0,05 m;



f) pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je zachováno zbývající rameno páky

vratného momentu nejméně



h = 0,20 - 0,23 . fín [m]



přičemž je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky

vykazuje záporné hodnoty; do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52

rad.



Zbývajícím ramenem páky vratného momentu se rozumí největší rozdíl mezi

0° a 30° náklonu mezi křivkou ramena páky vratného momentu a křivkou

ramena páky klopného momentu. Pokud se voda dostane k otvoru

směřujícímu dovnitř plavidla při úhlu náklonu menším než úhel náklonu

odpovídající největšímu rozdílu mezi křivkami ramena páky, vezme se v

úvahu rameno páky odpovídající tomuto úhlu náklonu.



17.09. Nákladové značky a ponorové stupnice



17.09.1 Na plavidle musí být provedeny nákladové značky a ponorové

stupnice podle kap. 3.04 a 3.06.



17.10. Plovoucí stroj bez potvrzení stability



17.10.1 Od použití kap. 17.04 až 17.08 lze upustit u plovoucího stroje,



a) jehož pracovní zařízení nemůže v žádném případě změnit náklon nebo

sklon tohoto stroje a



b) lze-li přiměřeně vyloučit posunutí těžiště a současně platí podmínky

uvedené v kap. 17.10.2.



17.10.2 U plovoucího stroje podle kap. 17.10.1 musí dále platit:



a) při největším zatížení musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně

300 mm a volný bok nejméně 150 mm;



b) u otvorů, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající

vodě a povětrnostním vlivům, musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně

500 mm.



___________



10) Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na strojní zařízení.



KAPITOLA 18



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA



18.01. Provozní podmínky



18.01.1 Pracovní plavidla, která jsou jako taková označena v osvědčení

plavidla mohou plout mimo oblast práce na vodní cestě pouze v

nenaloženém stavu. Do osvědčení plavidla se zapíše omezení týkající se

oblasti práce a úsek vodní cesty, na němž může být plavidlo

provozováno, případně také omezení týkající se doby prací.



18.02. Uplatňování požadavků této přílohy



18.02.1 Není-li v této kapitole uvedeno jinak, konstrukce a výstroj

pracovních plavidel musí být v souladu s kapitolami 2 až 14 této

přílohy.



18.03. Odchylky



18.03.1 Pro pracovní plavidla jsou přípustné následující odchylky od

ustanovení této přílohy:



a) Ustanovení kap. 2.03.1 se použijí obdobně.



b) Má-li plavidlo vlastní pohon, použijí se obdobně kapitoly 4 a 5.



c) Kap. 10.02.2 písm. a) a b) se použije obdobně.



d) Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky s ohledem na

konstrukci, zařízení a výstroj, je-li v každém jednotlivém případě

prokázána rovnocenná bezpečnost.



18.03.1 Lze upustit od splnění požadavků ustanovení:



a) kap. 7.08.2 až 7.08.8, není-li předepsaná posádka;



b) kap. 10.01.1 a 10.01.3, lze-li pracovní plavidlo bezpečně ukotvit

pomocí pracovních kotev nebo pilot. Pracovní plavidla s vlastním

pohonem však musí být vybavena nejméně jednou kotvou, která splňuje

požadavky stanovené v kap. 10.01 odst. 1, přičemž koeficient k se

považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;



c) kap. 10.02.1 písm. c), nemá-li pracovní plavidlo vlastní pohon.



18.04. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok



18.04.1 Používá-li se pracovní plavidlo jako výsypný člun pro

meliorační práce nebo jako zásobníkový hopper, musí bezpečnostní

vzdálenost mimo podpalubní nákladový prostor činit nejméně 300 mm a

volný bok nejméně 150 mm. Menší volný bok může být subjektem pověřeným

prohlídkami povolen, je-li výpočtem prokázáno, že stabilita je

dostatečná pro náklad s hustotou 1,5 t/m3 a že se žádný bok paluby

nedostane k hladině vody. Je nutno vzít v úvahu účinek kapalného

nákladu.



18.04.2 Kap. 3.01 a 3.02 se použijí obdobně na pracovní plavidla, která

nejsou zahrnuta v kap. 18.04.1. Pro bezpečnostní vzdálenost a volný bok

mohou být stanoveny jiné hodnoty.



18.05. Lodní čluny



18.05.1 Pracovní plavidlo nemusí mít lodní člun, pokud



a) nemá vlastní pohon nebo



b) lodní člun je k dispozici v oblasti práce na vodní cestě.



Tato odchylka se zapíše do osvědčení plavidla.



KAPITOLA 19



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH

CESTÁCH V ZÓNĚ 4



19.01. Uplatňování kapitoly 4



19.01.1 Odchylně od kap. 3.01.1. a 3.01.2 se bezpečnostní vzdálenost u

dveří a otvorů kromě jícnů úložných prostor u plavidel, která jsou

provozována na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4, snižuje takto:



a) u otvorů, jež lze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě

a povětrnostním vlivům, na 150 mm;



b) u otvorů, jež nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající

vodě a povětrnostním vlivům, na 200 mm.



19.01.2 Odchylně od kap. 3.02 minimální volný bok plavidel

provozovaných na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4 činí 0 mm,

je-li dodržena bezpečnostní vzdálenost podle kap. 3.01.1.



KAPITOLA 20



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA



20.01. Uplatňování požadavků této přílohy



20.01.1 Rekreační plavidla musí splňovat tyto požadavky:



a) kap. 2.01, kap. 2.02.1 písm. a), kap. 2.02.2, kap. 2.03.1 písm. a),

kap. 2.03.6 a kap. 2.04.1;



b) kapitola 4;



c) kap. 5.01.1 a kap. 5.08;



d) kap. 6.01.1, kap. 6.01.2, kap. 6.02, kap. 6.03.1, kap. 6.03.2, kap.

6.04.1, kap. 6.05.2 a kap. 6.13, pokud je požadováno schválení

uspořádaní kormidelny k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;



e) kap. 7.01.1, 7.01.2, 7.02.1, 7.02.2, 7.03.1, 7.03.3, kap. 7.04, kap.

7.05.1 až 7.05.10, 7.05.13, 7.08.1, 7.08.2, 7.08.5, 7.08.7, 7.08.10,

7.09.1 a kap. 7.10;



f) obdobně kap. 9.01.1;



g) kap. 10.01.2, 10.01.3 a 10.01.5 až 10.01.14, kap. 10.02.1 písm. a)

až c), 10.02.2 písm. a) a e) až h), 10.03.1 písm. a), b) a d) na

plavidle se však musí nacházet nejméně dva hasící přístroje; kap.

10.03.2 až 10.03.6, kap. 10.03a, kap. 10.03b, kap. 10.03c a kap. 10.05;



h) kapitola 13;



i) kapitola 14.



20.01.2 U rekreačních plavidel, na něž se vztahuje zvláštní právní

předpis^11), se první prohlídka a pravidelné prohlídky vztahují pouze

na



a) kap. 5.08, je-li na plavidle instalován ukazatel rychlosti otáčení;



b) kap. 6.01.2, kap. 6.02, kap. 6.03.1 a kap. 6.13, pokud je požadováno

schválení uspořádaní kormidelny k řízení plavidla jednou osobou s

pomocí radaru;



c) kap. 7.01.2, 7.02.1, 7.03.3, 7.05.5, 7.08.2, kap. 7.10;



d) kap. 10.01. 2, 10.01.3, 10.01.6, 10.01.14, 10.02.1 písm. b) a c),

10.02.2 písm. a) a e) až h), 10.03.1 písm. b) a d), 10.03.2 až 10.03.6,

kap. 10.05;



e) kapitola 13;



f) z kapitoly 14:



aa) kap. 14.12;



bb) kap. 14.13, přejímací zkouška po uvedení zařízení na zkapalněný

plyn do provozu se provádí v souladu s požadavky stanovené zvláštním

právním předpisem, zpráva o převzetí se předává Státní plavební správě;



cc) kap. 14.14 a 14.15; zařízení na zkapalněný plyn musí být v souladu

s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem;



dd) celá kapitola 14, je-li zařízení na zkapalněný plyn zabudováno po

uvedení rekreačního plavidla na trh.



_________________



11) Nařízení vlády 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky

na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla na

jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních

plavidel a vodních skútrů.



KAPITOLA 21



STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY



21.01. Obecná ustanovení



21.01.1 Kapitola 21 se vztahuje na plavidla určená pro převážení

kontejnerů ve více než dvou vrstvách. Doklady o stabilitě musí být

zkontrolovány a řádně opatřeny otiskem hranatého razítka subjektu

pověřeného prohlídkami.



21.01.2 Doklady o stabilitě musí vůdci plavidla poskytnout srozumitelné

informace o stabilitě plavidla pro všechny podmínky zatížení. Doklady o

stabilitě musí zahrnovat alespoň



a) údaje o přípustných koeficientech stability, o přípustných hodnotách

KG nebo o přípustných výškách pro těžiště nákladu;



b) údaje o prostorech, které lze zaplnit zátěžovou vodou;



c) formuláře pro kontrolu stability;



d) návod k použití nebo příklad výpočtu pro vůdce plavidla.



21.01.3 U plavidel, na nichž lze převážet kontejnery zajištěné i

nezajištěné, se poskytnou samostatné výpočty pro potvrzení stability

přepravy nezajištěných a zajištěných kontejnerových nákladů.



21.01.4 Kontejnerový náklad se považuje za zajištěný pouze tehdy, pokud

je každý jednotlivý kontejner pevně upevněn k lodnímu trupu pomocí

vodícího zařízení nebo zajišťovacího zařízení a jeho poloha se během

plavby nemůže změnit.



21.02. Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při

přepravě nezajištěných kontejnerů



V příloze č. 1 bodu 21.02.3 se číslo „22.02.2“ nahrazuje číslem

„21.02.2“ a číslo „22.03.2“ se nahrazuje číslem „21.03.2“.



21.03. Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při

přepravě zajištěných kontejnerů



V příloze č. 1 bodu 21.03.1 písm. c) se číslo „22.02.1“ nahrazuje

číslem „21.02.1“.



21.04. Postup posuzování stability na palubě



21.04.1 Postup posuzování stability na palubě lze zjistit z dokladů

uvedených v kap. 21.01.2.



KAPITOLA 22



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 M



22.01. Prohlídky a stavební dozor



22.01.1 Ten kdo provádí technickou prohlídku provádí prohlídky již

během fáze výstavby. Od prohlídek během fáze výstavby lze upustit,

je-li před zahájením stavby předloženo osvědčení, v němž uznaná

klasifikační společnost prohlašuje, že bude provádět stavební dohled.



22.02. Pevnost



22.02.1 Uznaná klasifikační společnost ověří dostatečnou pevnost

lodního trupu podle kap. 2.02.1.1 písm. a) (podélnou, příčnou a místní

pevnost) a vystaví osvědčení.



22.03. Plovatelnost a stabilita



22.03.1 Kapitoly 22.03.2 až 22.03.10 se vztahují na plavidla delší než

110 m s výjimkou osobních lodí.



22.03.2 Základní hodnoty pro výpočet stability, hmotnost prázdného

plavidla a těžiště se určí pomocí naklápěcího pokusu provedeného v

souladu s přílohou I rezoluce IMO MSC 267 (85).



22.03.3 Žadatel může pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku

prokázat, že plovatelnost a stabilita plavidla je v případě zaplavení

přiměřená. Všechny výpočty se provedou s neomezeným klesáním a sklonem

plavidla. Dostatečnou plovatelnost a stabilitu plavidla v případě

zaplavení je nutno prokázat s nákladem, který odpovídá největšímu

přípustnému ponoru plavidla a je rovnoměrně rozmístěn do všech

podpalubních nákladových prostor, při plném naložení zásobami a

palivem. Výpočet pro případ nerovnoměrně rozmístěného nákladu je nutno

provést pro nejméně příznivé podmínky zatížení. Výpočet stability je

nutno provést na plavidle. Za tímto účelem je nutno na základě

matematického výpočtu prokázat dostatečnou stabilitu v mezistupních

zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení a případně ve fázi

bezprostředně předcházející příčnou rovnovážnou polohou) a v konečné

fázi zaplavení za podmínek naložení uvedených výše.



22.03.4 Pro narušený stav se berou v úvahu tyto předpoklady:



a) Rozsah poškození boku



podélný: nejméně 0,10 L,



příčný: 0,59 m,



svislý: ode dna směrem nahoru bez omezení.



b) Rozsah poškození dna



podélný: nejméně 0,10 L,



příčný: 3,00 m,



svislý: od základny 0,39 m směrem nahoru, vyjma odpadní jímky.



c) Všechny přepážky v poškozeném prostoru se považují za poškozené, což

znamená, že dělení je nutno zvolit tak, aby plavidlo bylo schopno

plavby po zaplavení dvou či více přilehlých oddělení v podélném směru.

Pro hlavní strojovnu je nutno vzít v úvahu pouze status 1 oddělení, tj.

koncové přepážky strojovny se považují za nepoškozené.



Při poškození dna se považují za zaplavená také přilehlá oddělení v

příčném směru.



d) Zaplavitelnost



Předpokládá se zaplavitelnost 95 %.



Pokud se výpočtem prokáže, že průměrná zaplavitelnost určitého oddělení

je nižší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu.



Použité hodnoty nesmí být nižší než



- strojovny a provozní místnosti: 85 %



- podpalubní nákladové prostory: 70 %



- dvojitá dna, palivové nádrže, zátěžové nádrže atd. v závislosti na

tom, považují-li se podle své funkce u plavidla plovoucího s největším

přípustným ponorem za plné nebo prázdné: 0 nebo 95 %.



e) Výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být

založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.



22.03.5 Pro všechny mezistupně zaplavení podle kapitoly 22.03.3 musí

být splněna tato kritéria:



a) úhel náklonu fí v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení

nesmí být větší než 15° (5° v případě nezajištěných kontejnerů);



b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí

pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu

vyrovnávacího ramena páky GZ => 0,02 m (0,03 m v případě nezajištěných

kontejnerů), dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru, nebo

dokud není dosaženo úhlu náklonu fí 27° (15° v případě nezajištěných

kontejnerů);



c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo

náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení.



22.03.6 Během konečného stupně zaplavení musí být splněna tato

kritéria:



a) spodní hrana nevodotěsných otvorů (např. dveře, okna, vstupní jícny)

nesmí být níže než 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu;



b) úhel náklonu fí v rovnovážné poloze nesmí být větší než 12° (5° v

případě nezajištěných kontejnerů);



c) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí

pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu

vyrovnávacího ramena páky GZ => 0,05 m a prostor pod křivkou musí

dosáhnout nejméně 0,0065 m.rad, dokud nedojde k ponoření prvního

nechráněného otvoru, nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu fí 27° (10°

v případě nezajištěných kontejnerů);



d) dojde-li k ponoření nevodotěsných otvorů před dosažením rovnovážné

polohy, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu

považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.



22.03.7 Existují-li otvory pro příčné zaplavení, sloužící ke snížení

nesouměrného zaplavení, musí být splněny tyto podmínky:



a) k výpočtu příčného zaplavení se použije rezoluce IMO A.266 (VIII);



b) musí fungovat samy;



c) nesmí být vybaveny uzavíracím zařízením;



d) celková doba vyrovnání nesmí přesáhnout 15 minut.



22.03.8 Je-li možno otvory, jimiž by mohlo dojít k dodatečnému

zaplavení nepoškozených oddělení, uzavřít vodotěsně, musí být na

uzavíracích zařízeních z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn:



„Po průchodu ihned uzavřít“.



22.03.9 Má se za to, že byl předložen důkaz pomocí výpočtu v souladu s

kap. 22.03.3 až 22.03.7, pokud je výsledek výpočtů stability v

narušeném stavu podle části 9 předpisů přiložených k Evropské dohodě o

mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních

cestách (dále jen „ADN“) kladný.



22.03.10 Je-li to nezbytné ke splnění požadavků kap. 22.03.3, stanoví

se rovina největšího přípustného ponoru znovu.



22.04. Dodatečné požadavky



22.04.1 Plavidla delší než 110 m musí



a) být vybavena pohonným systémem s více vrtulemi, s nejméně dvěma

nezávislými motory stejného výkonu a příďovým dokormidlovacím

zařízením, který se ovládá z kormidelny a který je účinný i tehdy,

není-li plavidlo naloženo, nebo mít pohonný systém s jednou vrtulí a

příďový pohon ovládaný z kormidelny, s vlastním napájením, který je

účinný i tehdy, není-li plavidlo naloženo, a který umožňuje, aby se

plavidlo v případě poruchy hlavního pohonného systému pohybovalo

vlastním pohonem rychlostí nejméně 6,5 km/hod vzhledem k vodní hladině

tak, že je schopné dosáhnout a udržet rychlost otáčení plavidla 20

°/min, což musí být ověřeno plavební zkouškou za podmínek podle kap.

4.03 a 4.04.;



b) být vybaveno systémem radarového řízení spolu s ukazatelem rychlosti

otáčení podle kap. 6.06.1;



c) mít pevný drenážní systém podle kap. 7.08;



d) splňovat požadavky kap. 23.09.1.1.



22.04.2 U plavidel, s výjimkou osobních lodí, delších než 110 m, která

kromě kap. 22.04.1



a) mohou být v případě havárie oddělena v jedné třetině plavidla bez

použití těžkého vyprošťovacího zařízení, přičemž oddělené části

plavidla jsou po oddělení nadále schopny plavby;



b) mají osvědčení, které se nachází na plavidle a které vystavila

uznaná klasifikační společnost, týkající se plovatelnosti, sklonu a

stability samostatných částí plavidla s uvedením stavu zatížení, při

jehož překročení nelze zajistit plovatelnost obou částí;



c) jsou postavena jako plavidla s dvojitým lodním trupem v souladu s

ADN, přičemž na plavidla pro pevný náklad se vztahují oddíly 9.1.0.91

až 9.1.0.95 a na tankové lodě odstavec 9.3.2.11.7 a oddíly 9.3.2.13 až

9.3.2.15 nebo odstavec 9.3.3.11.7 a oddíly 9.3.3.13 až 9.3.3.15 části 9

ADN;



d) jsou vybavena pohonným systémem s více vrtulemi podle kap. 22.04.1

písm. a) první poloviny věty;



se v bodě 52 osvědčení plavidla uvede, že splňují všechny požadavky

písmen a) až d). Prokázání plovatelnosti, sklonu a stability oddělených

částí plavidla podle písmene b) musí být provedeno podle "Správního

pokynu č. 18" uvedeném v dodatku II k příloze II "Minimální technické

požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a

4" směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví

technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice

Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES,

směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a

směrnice 2012/48/EU.



22.04.3 U osobních lodí delších než 110 m, které kromě kap. 22.04.1



a) jsou postaveny nebo přestavěny na nejvyšší třídu pod dohledem uznané

klasifikační společnosti, což musí být potvrzeno osvědčením vystaveným

klasifikační společnosti, přičemž obnovení třídy není nutné;



b) buď



mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a takové dělení, aby se při

zaplavení dvou přilehlých vodotěsných oddělení plavidlo neponořilo pod

rovinu zbytkového výtlaku a zbývající bezpečnostní vzdálenost zůstala

100 mm,



nebo



mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a dvojitý lodní trup se

vzdáleností mezi boční stěnou plavidla a podélnou přepážkou nejméně 800

mm;



c) jsou vybaveny pohonným systémem s více vrtulemi s nejméně dvěma

nezávislými motory stejného výkonu a systémem příďového pohonu, který

lze ovládat z kormidelny a který působí v podélném i příčném směru;



d) umožňují ovládání záďové kotvy přímo z kormidelny; se v bodě 52

osvědčení plavidla uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d).



22.05. Uplatňování výjimek



22.05.1 Na plavidla přestavěná na délku větší než 110 m lze uplatňovat

ustanovení kapitoly 24 této přílohy pouze na základě zvláštních

doporučení Evropské komise.



KAPITOLA 22a



ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA



22a.01. Obecná ustanovení



22a.01.1 Rychlá plavidla nesmějí být postavena jako kajutové osobní

lodě.



22a.01.2 Na rychlých plavidlech jsou zakázána tato zařízení:



a) zařízení vybavená knotovými hořáky podle kap. 13.02;



b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle kap. 13.03 a 13.04;



c) topná zařízení na tuhá paliva podle kap. 13.07;



d) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.



22a.02. Prohlídky a stavební dozor



22a.02.1 Rychlá plavidla musí být postavena a klasifikována pod

dohledem a podle předpisů uznané klasifikační společnosti, která má

zvláštní předpisy pro rychlá plavidla. Třída musí být zachována.



22a.03. Uplatňování požadavků této přílohy



22a.03.1 Bez ohledu na kap. 22a.03.2 se na rychlá plavidla vztahují

kapitoly 2 až 15, a výjimkou těchto:



a) kap. 2.04.6 a 2.04.2;



b) kap. 7.08.2 druhá věta;



c) kap. 11.02.4 druhá a třetí věta;



d) kap. 12.02.4 druhá věta;



e) kap. 15.06.3 písm. a) druhá věta.



22a.03.2 Odchylně od kap. 15.02.9 a kap. 15.15.7 musí být všechny dveře

ve vodotěsných přepážkách na dálkové ovládání.



22a.03.3 Odchylně od kap. 5.02.1 v případě poruchy nebo nesprávné

funkce pohonné jednotky kormidelního stroje začne neprodleně fungovat

druhá nezávislá pohonná jednotka kormidelního stroje nebo ruční pohon.



22a.04. Sedadla a bezpečnostní pásy



22a.04.1 Pro nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle musí být

k dispozici sedadla. Sedadla musí být opatřena bezpečnostními pásy. Od

bezpečnostních pásů lze upustit, pokud je plavidlo vybaveno vhodnou

ochranou při nárazu, nebo pokud se nevyžadují podle kapitoly 4 části 6

Kodexu pro rychlá plavidla (HSC Code) 2000.



22a.05. Volný bok



22a.05.1 Odchylně od kap. 3.02 a 3.03 musí být volný bok nejméně 500

mm.



22a.06. Plovatelnost, stabilita a dělení



22a.06.1 Pro rychlá plavidla je nutno předložit dokumentaci pro



a) vlastnosti týkající se plovatelnosti a stability, které zajišťují

bezpečnost plavidla při plavbě s výtlakem, a to v neporušeném i

narušeném stavu;



b) vlastnosti týkající se stability a stabilizační systémy, které

zajišťují bezpečnost plavidla, je-li provozováno s dynamickým vztlakem

a v přechodné fázi;



c) vlastnosti týkající se stability při plavbě bez výtlaku a v

přechodné fázi k bezpečnému převedení plavidla do režimu výtlaku v

případě nesprávné funkce systému.



22a.07. Kormidelna



22a.07.1 Uspořádání



a) Odchylně od kap. 6.01.1 musí být kormidelny uspořádány tak, aby

kormidelník a další člen posádky mohli kdykoli během plavby plnit své

úkoly.



b) Ovládací stanoviště musí být uspořádáno tak, aby na něm mohla být

umístěna pracoviště pro osoby uvedené v písmenu a). Přístroje k

navigaci, manévrování, kontrole a komunikaci a jiné důležité ovládací

prvky musí být dostatečně blízko u sebe, aby další člen posádky i vůdce

plavidla mohli získávat potřebné informace a ovládat potřebné ovládací

prvky a zařízení vsedě. Ve všech případech platí tyto požadavky:



aa) ovládací stanoviště pro kormidelníka musí být uspořádáno tak, aby

umožňovalo řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;



bb) druhý člen posádky musí mít na svém pracovišti vlastní (pomocnou)

obrazovku radaru a musí být schopen zasáhnout ze svého stanoviště do

přenosu informací a ovládání pohonu plavidla.



c) Osoby uvedené v písmenu a) musí být schopné ovládat zařízení uvedená

v písmenu b) bez zábran, a to i tehdy, jsou-li řádně nasazeny

bezpečnostní pásy.



22a.07.2 Neomezený výhled



a) Odchylně od kap. 6.02.2 nesmí být omezený výhled kormidelníka vsedě

před přídi více než jedna délka plavidla bez ohledu na zatížení.



b) Odchylně od kap. 6.02.3 nesmí celkový výsek úseků bez volného

výhledu zepředu až k 22,5° směrem dozadu na každou stranu přesáhnout

20°. Každý jednotlivý úsek bez volného výhledu nesmí překročit 5°.

Přehledný úsek mezi dvěma úseky bez volného výhledu nesmí být menší než

10°.



22a.07.3 Přístroje



Přístrojové desky pro obsluhu a kontrolu zařízení uvedených v kap.

22a.11 se musí nacházet na samostatných a zřetelně označených místech v

kormidelně. Totéž platí případně pro ovládací prvky ke spouštění

kolektivních záchranných prostředků na vodu.



22a.07.4 Osvětlení



Pro oblasti nebo části zařízení, které musí být během provozu

osvětleny, se použije červené světlo.



22a.07.5 Okna



Je nutno zamezit odrazům. Musí být použity prostředky, kterými se

zamezí oslnění slunečním světlem.



22a.07.6 Povrchové materiály



V kormidelně je nutno předejít reflexním povrchovým materiálům.



22a.08. Dodatečné vybavení



22a.08.1 Rychlá plavidla musí mít toto dodatečné vybavení:



a) radarové zařízení a ukazatel rychlosti otáčení podle kap. 6.06.1;



b) snadno dostupné osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN

395:1998 pro nejvyšší přípustný počet osob na plavidle.



22a.09. Uzavřené prostory



22a.09.1 Obecná ustanovení



Prostory přístupné všem osobám a obytné prostory a příslušné zařízení

musí být navrženo tak, aby osoby, které je řádně používají, neutrpěly

zranění při běžném nebo nouzovém rozjezdu či zastavení nebo během

manévrování při běžné plavbě a v případě poruchy nebo nesprávného

ovládání.



22a. 09.2 Komunikace



a) K informování cestujících o bezpečnostních opatřeních musí být

všechny osobní lodě vybaveny akustickými a vizuálními zařízeními, která

mohou vidět a slyšet všichni cestující na plavidle.



b) Pomocí zařízení popsaných v písmenu a) může vůdce plavidla dát

pokyny cestujícím.



c) Všichni cestující mají v blízkostí svých sedadel k dispozici pokyny

pro případ nouzové situace, včetně plánu plavidla s označením všech

východů, únikových tras, nouzového zařízení, záchranných prostředků a

návodu k použití záchranné vesty.



22a.10. Východy a únikové trasy



22a10.1 Únikové a evakuační trasy musí splňovat tyto požadavky:



a) musí být zajištěn snadný, bezpečný a rychlý přístup z ovládacího

stanoviště do prostorů a obytných prostorů, do nichž mají přístup

cestující;



b) únikové trasy vedoucí k nouzovým východům musí být zřetelně a

trvanlivě označeny;



c) všechny východy musí být řádně označeny. Fungování otevíracího

mechanismu musí být zřejmé zvenku i zevnitř;



d) únikové cesty a nouzové východy musí mít vhodný bezpečnostní

naváděcí systém. Vhodnost bezpečnostního naváděcího systému musí být

posuzována podle "Správního pokynu č. 21" uvedeném v dodatku II k

příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských

vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady

2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění

směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU.



e) vedle východů musí být ponechán dostatečný prostor pro člena

posádky.



22a.11. Požární ochrana a prevence



22a.11.1 Chodby, místnosti a obytné prostory, které jsou přístupné

veřejnosti, a rovněž kuchyně a strojovny musí být napojeny na vhodný

systém požárního poplachu. Vhodnost systému požárního poplachu musí být

posouzena podle "Správního pokynu č. 17" uvedeném v dodatku II k

příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských

vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského parlamentu a Rady

2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění

směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU.



Požár a místo jeho výskytu se zobrazuje automaticky na stanovišti

trvale obsazeném posádkou.



22a.11.2 Strojovny musí být vybaveny pevnou požární soustavou podle

kap. 10.03b.



22a.11.3 Místnosti a obytné prostory přístupné veřejnosti a jejich

únikové trasy musí být vybaveny stabilním sprinklerovým hasicím

zařízením s tlakovou vodou podle kap. 10.03a. Použitou vodu lze rychle

odčerpat a odvést ven.



22a.12. Přechodná ustanovení



22a.12.1 Rychlá plavidla, která měla ke dni 31. března 2003 platné

osvědčení plavidla, musí splňovat níže uvedená ustanovení této

kapitoly:



a) kap. 22a.01, 22a.04, 22a.08, 22a.09, 22a.10, kap. 22a.11.l při

obnovení platnosti osvědčení plavidla;



b) ke dni 1. dubna 2013, kap. 22a.07.1, 22a.07.3, 22a.07.4, 22a.07.5 a

22a.07.6;



c) ke dni 1. ledna 2023 všechna ostatní ustanovení.



KAPITOLA 23



VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU



23.09. Vybavení plavidel



23.09.1 U motorových lodí, tlačných remorkéru, tlačných sestav a

osobních lodí se zapíše do osvědčení plavidla v bodě 47, zda jsou či

nejsou dodrženy kap. 23.09.1.1 nebo 23.09.1.2. Při posuzování splnění

standardů S1 a S2 se postupuje dle "Správního pokynu č. 20" uvedeném v

dodatku II k příloze II "Minimální technické požadavky na plavidla na

vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4" směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na

plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve

znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES,

směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.



23.09.1.1 Standard S1



a) Pohonné systémy jsou uspořádány tak, aby z ovládacího stanoviště

bylo možné měnit rychlost plavidla a obrátit orientaci tahu vrtule.

Pomocné motory potřebné pro provoz je možné zapnout a vypnout z

ovládacího stanoviště, pokud k tomu nedochází samočinně nebo pokud

motory neběží během plavby nepřetržitě.



b) Pro indikaci hodnot mimo rozsah pro bezpečný provoz



- teploty chladící vody hlavních motorů,



- tlaku mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek,



- tlaku oleje a vzduchu reverzních jednotek hlavních motorů,

reverzačních převodovek nebo propelerů,



- stavů hladiny sběrných prostor v hlavní strojovně



je zajištěno sledování uvedených veličin pomocí přístrojů, které v

případě nesprávné funkce spustí v kormidelně akustické a vizuální

signály. Akustické poplašné signály lze sloučit do jednoho akustického

výstražného zařízení. Jakmile je porucha rozeznána, je možné je

vypnout. Vizuální poplašné signály lze vypnout teprve po odstranění

poruch, kvůli nimž byly spuštěny.



c) K přívodu paliva a chlazení hlavního motoru dochází samočinně.



d) Kormidelní zařízení je ovladatelné jednou osobou, a to i při

největším ponoru, bez vynaložení zvláštní síly.



e) Z ovládacího stanoviště je možné dát vizuální a akustické signály

vyžadované předpisy vnitrostátních nebo mezinárodních plavebních

orgánů.



d) Neexistuje-li přímé spojení mezi ovládacím stanovištěm a přídí,

zádí, obytnými prostorami a strojovnami, je plavidlo vybaveno hlasovým

komunikačním systémem. Pro komunikaci se strojovnami může mít podobu

vizuálního nebo akustického signálu.



g) Předepsaný lodní člun může spustit na vodu jeden člen posádky sám a

v přiměřené době.



h) Plavidlo je vybaveno světlometem, který lze ovládat z ovládacího

stanoviště.



i) K ovládání klik a podobných otočných součástí zdvihacích zařízení

není zapotřebí větší síla než 160 N.



k) Vlečné navijáky zapsané v osvědčení plavidla mají strojní pohon.



l) Drenážní čerpadla a čerpadla k umývání podlahy mají strojní pohon.



m) Hlavní řídící jednotky a kontrolní přístroje jsou uspořádány

ergonomicky.



n) Zařízení podle kap. 5.01.1 lze ovládat dálkově z ovládacího

stanoviště.



23.09.1.2 Standard S2



a) Pro motorové lodě plující samostatně: standard S1 a dodatečně

vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z

ovládacího stanoviště.



b) Pro motorové lodě, které vedou bočně svázané sestavy: standard S1 a

dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze

ovládat z ovládacího stanoviště.



c) Pro motorové lodě vedoucí tlačné sestavy složené z motorové lodě a

plavidel vpředu:



standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými

spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo

v čele tlačné sestavy vybaveno příďovým dokormidlovacím zařízením,

který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačné motorové lodě.



d) Pro tlačné remorkéry vedoucí tlačnou sestavu: standard S1 a

dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími

navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele

tlačné sestavy vybaveno příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze

ovládat z ovládacího stanoviště tlačného remorkéru.



e) Pro osobní lodě:



standard S1 a dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením,

které lze ovládat z ovládacího stanoviště. Toto se však nevyžaduje,

pokud pohonný systém a kormidelní zařízení osobní lodě zaručuje

rovnocennou manévrovatelnost

.



KAPITOLA 24



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



24.01. Přechodná ustanovení pro plavidla určená pro plavbu na Rýnu



24.01.1 Kap. 24.02 až 24.04 se vztahují pouze na plavidla, která

prokazatelně byla vybavena k 30. prosinci 2008 lodní osvědčení podle

nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31.

prosince 1994, nebo kterým bylo uvedené osvědčení vystaveno později,

pokud se ke dni 31. prosince 1994 nacházela ve výstavbě nebo procházela

přestavbou.



24.01.2 Na plavidla určená pro plavbu na Rýnu, která nejsou zahrnuta v

kap. 24.01.1, se vztahuje kap. 24.06.



24.02. Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu



24.02.1 Aniž jsou dotčeny kap. 24.03 a 24.04, musí plavidla, která

nejsou v souladu s požadavky této přílohy,



a) být upravena tak, aby vyhovovala těmto ustanovením podle přechodných

ustanovení uvedených v kap. 24.02.2, a



b) až do úpravy být v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby na

Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.



24.02.2 Plavidla uvedená v kap. 24.01.1 musí splňovat:



a) požadavky kap. 2.03.2 na obytné prostory, požadavky kap. 2.03.4,

kap. 2.03.5, kap. 5.01.3 na samostatné hydraulické nádrže podle kap.

5.02.1, kap. 5.02.2, kap. 5.03.2, kap. 5.05.1, kap. 5.07.2 písm. a),

kap. 6.02.6, kap. 6.03.7 a kap. 6.04.2, kap. 6.04.9 věta třetí a

čtvrtá, kap. 6.09, kap. 7.02.1, kap. 7.03.2, kap. 7.03.3, kap. 7.05.3,

kap. 7.05.4, kap. 7.05.6 věta třetí až pátá, kap. 7.05.9 věta druhá,

kap. 7.06, kap. 7.08.8, kap 7.08.9, kap. 7.09.2, kap. 9.01.2 písm. b),

kap. 9.01.3, kap. 9.02.1 až 9.02.3, kap. 9.12.3 písm. b), kap. 9.13,

kap. 9.14.3 věty druhé, kap. 9.15.2, kap. 9.15.10, kap. 10.01, kap.

10.05.2, kap. 11.10, kap. 11.11, kap. 15.01.1 písm. d), 15.08.4,

15.08.5, kap. 15.08.8, kap. 15.09.3, kap. 15.09.5 písm. b) a c), kap.

15.09.5. písm. f), kap. 15.09.5 písm. i), kap. 15.09.10, kap. 15.11.9,

kap. 15.11.17, kap. 15.12.2 písm. a), kap. 15.12.3 písm. b) a c), kap.

15.12.6, kap. 15.12.7, kap. 15.12.8 písm. b) až d), nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010;



b) požadavky kap. 15.01.2 písm. c) nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010, toto ustanovení se

nevztahuje na lodě s parním strojem s kotlem na tuhá paliva;



c) požadavky kap. 6.04.3, není-li na plavidle kormidelna uzpůsobená k

řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, nejpozději při vystavení

nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010;



d) požadavky kap. 15.08.2 u osobních lodí s LWL méně než 40 m nebo pro

nejvýše 75 osob, kap. 15.08.3 u výletních osobních lodí, kap. 15.11.9

na kajutových osobních lodích bez stabilního sprinklerového hasicího

zařízení s tlakovou vodou, kap. 15.11.17 u výletních osobních lodí,

kap. 15.15.4 a kap. 15.15.5 u osobních lodí s nejvyšším přípustným

počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010;



e) požadavky kap. 2.03.2 na bezpečnostní zařízení, požadavky kap.

5.01.7 pro plavidla, jejíž kýl byl položen před rokem 1996, kap.

5.06.1, kap. 5.08.1, kap. 6.02.3 věta druhá, kap. 7.01.3, kap. 7.03.5,

kap. 7.05.1, kap. 7.05.7 věta první, kap. 7.07, kap. 7.10.3, kap.

9.05.4, kap. 9.12.2 písm. d), kap. 9.19, kap. 9.16.3 věta druhá, kap.

10.04, kap. 11.12.2. až 11.12.6, kap. 11.12.8 až 11.12.10, kap.

15.02.10 písm. c, kap. 15.06.6 písm. c) na žádné únikové cesty přes

kuchyně, kap. 15.06.7, kap. 15.07, kap. 15.08.6, kap. 15.10.2, kap.

15.10.3, kap. 15.10.4 písm. f), kap. 15.10.4 písm. i), 15.10.6.věta

první až čtvrtá, kap. 15.11.3, kap. 15.12.9 nejpozději při vystavení

nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015;



f) požadavky kap. 15.10.4 u výletních lodí s LWL 25 m a méně nejpozději

při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015;



g) požadavky kap. 5.02.1, 5.03.1 na zdvojené řídící ventily u

hydraulických pohonných jednotek a samostatné potrubí pro druhou

pohonnou jednotku u hydraulických pohonných jednotek, kap. 5.03.3, kap.

5.03.5, kap. 11.02.4 věty první a kap. 11.04.2, nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2020;



h) požadavky kap. 7.02.4, kap. 7.02.5 nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2025;



i) požadavky kap. 2.04.6 u strojoven, které před rokem 1995 nebyly

považovány za strojovny podle kap. 1.01, nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2035;



j) požadavky kap. 2.03.1 písm. a), kap. 4.06.1, kap. 5.01.1, kap.

5.02.3, 9.01.1, kap. 9.19, kap. 9.20, kap. 10.03a, kap. 11.02.4 věty

první, kap. 11.05.1, kap. 11.05.4, kap. 11.06.2, kap. 11.07.1 věta

druhá, kap. 12.01.1, kap. 12.02.3, kap. 12,02,4, kap. 12.02.6, kap.

12.02.8, kap. 12.02.9, kap. 12.02.10, kap. 12.2.11, kap. 12.02.12 písm.

a) a b), kap. 12.02.13, kap. 12.03, kap. 12.04, kap. 12.05, kap 12.06,

kap. 12.07.1 věta druhá, kap. 16.01.3 poslední věta nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2035;



k) požadavky kap. 16.01.2 u plavidel, jež byla schválena pro tlačení

bez vhodného zajišťovacího zařízení před 1. 1. 1995 a požadavky kap.

6.04.2 u plavidel, jejichž kormidelna byla uspořádána k řízení plavidla

jednou osobou s pomocí radaru a u nichž lze směru pohybu dosáhnout

přímo z kormidelny, požadavky kap. 20.01 u rekreačních plavidel

postavených před 1. 1. 1995 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2035;



l) požadavky kap. 2.03.7 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2041;



m) požadavky kap. 7.05.13, kap. 15.02.2, kap. 15.02.15, kap. 15.03.7 a

15.03.8, kap. 15.03.9, kap. 15.03.10, kap. 5.03.13, kap. 15.05.2 písm.

a), kap. 15.05.2. písm. b), kap. 15.06.1. písm. a), kap. 15.06.3 písm.

c) věta první, kap. 15.06.3 písm. f) věta první, kap. 15.06.3 písm. g),

kap. 15.06.4 písm. d), kap. 15.06.5, 15.06.6 písm. b) a d), kap.

15.06.8, kap. 15.06.9, kap. 15.06.10 písm. a) věta první a druhá, kap.

15.06.10 písm. b) věta druhá, kap. 15.06.13, kap. 15.06.14 věta první,

kap. 15.06.15, kap. 15.06.17 věta druhá, kap. 15.06.18, kap. 15.06.19,

kap. 15.11.1, kap. 15.11.2, kap. 15.11.4, kap. 15.11.5, kap. 15.11.6,

kap. 15.11.7, kap. 15.11.8, kap. 15.11.10, kap. 15.11.11, kap.

15.11.12, kap. 15.11.13, kap. 15.11.14, kap. 15.11.15, kap. 15.11.16,

kap. 15.15.1 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla

po 1. 1. 2045;



n) požadavky kap. 15.01.2 písm. e) nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2045, toto ustanovení se použije

pouze v případě, že poplašné systémy jsou umístěny podle kap. 15.15.8;



o) požadavky kap. 15.02.5 věta druhá u osobních lodí, jejichž kýl byl

položen před 1. 1. 1996 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2045;



p) požadavky kap. 15.03.1 až 15.03.6 při zvýšení nejvyššího přípustného

počtu cestujících, požadavky kap. 15.06.3 písm. c) věta druhá pro

rozměr 0,7 m, požadavky kap. 15.14.1 u kajutových osobních lodí s

nejvýše 50 lůžky a u výletních lodí, požadavky kap. 15.14.2 u

kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních lodí s

nejvýše 50 cestujícími nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. 1. 2045;



q) požadavky kap. 6.02.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2049;



r) požadavky kap. 2.04.3 věta druhá až čtvrtá, kap. 5.07.2 písm. e),

kap. 6.04.1, kap. 6.12.1, kap. 6.12.2, kap. 6.12.3, kap. 7.02.6, kap.

7.05.2, kap. 9.11.4, kap. 11.07.2 a 11.07.3, kap. 11.13, kap. 15.01.1

písm. c), kap. 15.02.12, 15.06.6 písm. c) na žádné únikové cesty přes

strojovny, kap. 15.11.7a, kap. 17.03.1, kap. 17.03.4, kap. 17.04.2,

kap. 17.04.3, kap. 17.09, kap. 15.12.1 písm. c) nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla;



s) požadavky kap. 6.03.7 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla, pokud kormidelna nebyla uspořádána k řízení

plavidla jednou osobou s pomocí radaru;



t) požadavky kap. 10.02.2 písm. a) u prvního lana, které se na plavidlu

vyměňuje nejpozději 1. 1. 2008, druhé a třetí lano nejpozději 1. 1.

2013,



u) požadavky kap. 11.04.1 u plavidel, jejichž šířka přesahuje 7,30 m,

nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu

2035,



v) požadavky kap. 15.03.9, kap. 17.05.2 a 17.05.3 po přestavbě

plavidla,



x) požadavky kap. 10.02.1 druhé věty písm. b), kap. 15.06.1 věty druhé

a kap. 15.06.15 nejpozději při obnovení osvědčení plavidla,



y) požadavky kap. 15.06.1 věty první a kap. 15.06.15 na obestavění,

která jsou součástí nástaveb skládajících se zcela nebo zčásti z

panoramatických tabulí, nejpozději při obnovení osvědčení plavidla po

1. lednu 2045,



z) požadavky kap. 15.14.3 až kap. 15.14.5, pokud mezní a kontrolní

hodnoty nepřesahují hodnoty uvedené v kap. 15.14.3 a kap. 15.14.5 více

než dvojnásobně, k palubní čistírně odpadních vod bylo vydáno

osvědčení, které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na

palubě plavidla a byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který

je vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na

palubě osobní lodi.



24.02.3 Je-li určitá část plavidla v provozu měněna nebo přestavována,

příslušné ustanovení kap. 24.02.2 se ve vztahu k této určité části

plavidla nepoužije. Náhrada stávající části za část se stejnou

technologií nebo část stejného typu nepředstavuje výměnu podle

předchozí věty.



24.02.4 Plavidla uvedená v kap. 24.01.1 musí splňovat požadavky kap.

10.03.1, kap. 10.03.2, kap. 10.03.4 při výměně, nejpozději 1. 1. 2010.



24.02.5 Plavidla uvedená v kap. 24.01.1 musí splňovat požadavky kap.

11.05.2, kap. 11.05.3 od vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla.



24.02.6 U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými

prostředky podle kap. 15.09.5 před 1. 1. 2006 se tyto prostředky

považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům. U osobních

lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle

kap. 15.09.6 před 1. 1. 2006, se tyto prostředky považují za

alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010.



24.02.7 Požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1980 lze

používat do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2035,

pokud splňují požadavky čl. 7.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní

plavby na Rýnu ve znění platném k 1. dubnu 1976.



24.02.8 Pevné požární soustavy s CO2 instalované v období mezi 1.

dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 lze používat do vydání nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. lednu 2035, splňují-li požadavky čl. 7.03

odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke

dni 31. prosince 1994.



24.02.9 Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období

mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 s ohledem na čl. 7.03 odst. 5

nařízení o inspekci plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince

1994 jsou platná až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.

lednu 2035.



24.02.10 Kap. 10.03b.2 písm. a) se použije do vydání nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. lednu 2035 pouze tehdy, byla-li tato zařízení

namontovaná na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.



24.02.11 Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné

zdroje, které splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních

světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na

Rýně ke dni 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány.



24.02.12 Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1.

1. 1990, mohou být instalována a používána až do vydání nebo obnovení

osvědčení plavidla po 31. 12. 2009, v každém případě nejpozději do 31.

12. 2011, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1

nebo podle rezoluce CCNR 1989-II-35.



24.02.13 Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1. 1.

1990 a nainstalovány před 1. 1. 2000, mohou být instalovány a používány

až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015, pokud mají

platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo podle rezoluce CCNR

1989-II-35.



24.02.14 Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení,

které byly schváleny dne 1. 1. 1990 nebo po tomto datu v souladu s

minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro radarová zařízení,

používaná k řízení plavidla při plavbě po vnitrozemských vodních

cestách na Rýně a minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro

ukazatele rychlosti otáčení, používané při plavbě po vnitrozemských

vodních cestách na Rýně, mohou být i nadále instalovány a provozovány,

pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo rezoluce

CCNR 1989-II-35.



24.03. Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna

1976 nebo dříve



24.03.1 Na plavidla podle kap. 24.01.1, jejichž kýl byl položen ke dni

1. dubna 1976 nebo dříve, se kromě kap. 24.02 vztahují rovněž

ustanovení kap. 24.03.2.



24.03.2 Plavidla uvedená v kap. 24.03.1 musí splňovat:



a) požadavky kap. 6.01.2, kap. 7.10.2, kap. 9.01, kap. 9.03, kap. 9.06,

kap. 9.10, kap. 9.11.2, kap. 9.12, kap. 9.14, kap. 9.15 nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015;



b) požadavky kap. 2.03.1 písm. a), kap. 2.04.2, kap. nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2035;



c) požadavky kap. 15.02.5, kap. 15.02.6 věty první, kap. 15.02.7 až

15.02.11, kap. 15.02.13, kap. 15.02.16, kap. 15.04, kap. 15.05, kap.

15.10.4, kap. 15.10.6 až 15.10.8, kap. 15.10.11 nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2045,



d) požadavky kap. 6.05.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla.



24.03.3 Ustanovení kap. 24.03.2 se nevztahuje na plavidla, která jsou

již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány.

Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou

technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu ve smyslu

přechodných ustanovení.



24.03.4 Plavidla uvedená v kap. 24.03.1 musí splňovat požadavky kap.

2.04.7, kap. 3.01.2, kap. 3.02, kap. 3.03, kap. 7.08.3, kap. 7.08.4,

kap. 12.02.5 v okamžiku vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po

1. 1. 2015.



24.03.5 Ustanovení kap. 15.11.3 se vztahuje na výletní osobní lodě,

jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve, do prvního

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2045 s tím, že

pouze barvy, laky, nátěry a jiné materiály použité na povrchových

plochách obrácených k únikovým cestám a jiné materiály k ošetření

povrchů obkladů musí být ohnivzdorné a nesmí vznikat kouř nebo toxické

výpary v nebezpečném rozsahu.



24.03.6 Ustanovení kap. 15.11.12 se vztahuje na výletní osobní lodě,

jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve s tím, že

postačuje, pokud místo schodů v podobě ocelové nosné konstrukce jsou

schody sloužící jako únikové cesty navrženy tak, aby v případě požáru

byly použitelné po přibližně stejnou dobu jako schody v podobě ocelové

nosné konstrukce.



24.04. Ostatní odchylky



24.04.1 U plavidel, jejichž minimální volný bok byl stanoven podle

článku 4.04 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném

ke dni 31. března 1983, může být na žádost vlastníka volný bok stanoven

podle článku 4.03 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění

platném ke dni 1. ledna 1995.



24.04.2 Plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 1983,

nemusí splňovat kapitolu 9, musí však splňovat alespoň kapitolu 6

nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31.

března 1983.



24.04.3 Ustanovení kap. 15.06 odst. 3 písm. a) až e) a kap. 15.12 odst.

3 písm. a) ohledně ustanovení o délce hadice se vztahují pouze na

plavidla, jejichž kýl byl položen po 30. září 1984, a na přestavby

dotyčných prostor nejpozději při prvním vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. lednu 2045.



24.04.4 Uplatňování ustanovení této kapitoly po uplynutí přechodných

ustanovení nemusí být požadováno, je-li to z praktického hlediska

obtížné nebo je-li jejich uplatňování spojeno s nepřiměřeně vysokými

náklady a za podmínky souhlasného stanoviska Evropské komise. Tyto

odchylky se musí zapsat do osvědčení plavidla.



24.05. Odchylky pro plavidla, na něž se nevztahuje kap. 24.01



24.05.1 Níže uvedená ustanovení platí



a) pro plavidla určená pro plavbu na Rýnu, jimž bylo prokazatelně

vystaveno lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na

Rýnu poprvé v období mezi 1. lednem 1995 a 30. prosincem 2008, pokud se

ke dni 31. prosince 1994 nenacházela ve výstavbě nebo neprocházela

přestavbou;



b) pro plavidla určená pro plavbu na Rýnu, která prokazatelně obdržela

jiné povolení k přepravě v období mezi 1. lednem 1995 a 30. prosincem

2008.



24.05.2 Použití přechodných ustanovení pro plavidla podle kap. 24.05.1

je možné v případě, že tato plavidla jsou prokazatelně v souladu s

nařízením o inspekci lodní plavby po Rýnu, které bylo v platnosti ke

dni, k němuž jim bylo uděleno lodní osvědčení nebo jiné povolení k

přepravě.



24.05.3 Plavidla musí být upravena tak, aby splňovala ustanovení, která

vstoupí v platnost po prvním udělení lodního osvědčení nebo jiného

povolení k přepravě, v souladu s přechodnými ustanoveními v níže

uvedené tabulce.



24.05.4 Ustanovení kap. 24.04.4 se použijí obdobně.



24.05.5 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 10. 1999

musí splňovat požadavky kap. 2.03.7 nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2041



24.05.6 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 4. 2003

musí splňovat požadavky:



a) kap. 2.04.3 věty druhé nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2041;



b) kap. 7.02.4, kap. 7.02.6 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2025;



c) kap. 10.02.2 písm. a) u prvního lana, které se na plavidle vyměňuje

nejpozději 1. 1. 2008, u druhého a třetího lana do 1. 1. 2012



24.05.7 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 10. 2003

musí splňovat požadavky:



a) kap. 2.04.3 věty třetí a čtvrté nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla;



b) kap. 10.04 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla

po 1. 1. 2015;



c) kap. 10.05.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. 1. 2010. Záchranné vesty, které byly na plavidle ke dni

30. 9. 2003 lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla

po 1. 1. 2010.



24.05.8 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 4. 2007

musí splňovat požadavky:



a) kap. 5.02.1, kap. 5.03.1 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2020;



b) kap. 5.07.2 písm. a), kap. 6.04.9 věta třetí a čtvrtá, kap. 7.03.3,

kap. 6.04.3 není-li na plavidle kormidelna uzpůsobená k řízení plavidla

jednou osobou s pomocí radaru nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2010;



c) kap. 7.02.5 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. 1. 2025;



d) kap. 7.06, kap. 7.07 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2045.



24.05.8 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 30. 12. 2008

musí splňovat požadavky kap. 6.02.2 nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2020.



24.05.9 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 4. 2008

musí splňovat požadavky kap. 7.05.7 věty první nejpozději při vystavení

nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015.



24.05.10 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 4. 1999

musí splňovat požadavky:



a) kap. 7.05.9 věty druhé nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2010;



b) kap. 7.05.13 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. 1. 2015.



24.05.11 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 4. 2002

musí splňovat požadavky kap. 10.03a nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2035.



24.05.12 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 10. 2002

musí splňovat požadavky kap. 11.13 nejpozději při vystavení nebo

obnovení osvědčení plavidla.



24.05.13 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 1. 2006

musí splňovat požadavky:



a) kap. 15.01.1 písm. c), kap. 15.01.2 písm. b), kap. 15.06.2, kap.

15.06.12, u výletních osobních lodí požadavky kap. 15.08.3 písm. c),

kap. 15.08.7, kap. 15.08.9, kap. 15.09.1 věty první, kap. 15.09.2, kap.

15.09.9, kap. 15.09.11, kap. 15.12.1 písm. c), kap. 15.12.4, kap.

15.12.5, u výletních lodí požadavky kap. 15.13 nejpozději při vystavení

nebo obnovení osvědčení plavidla;



b) kap. 15.01.1 písm. d), kap. 15.01.2 písm. c), u osobních lodí s LWL

méně než 40 m nebo pro nejvýše 75 osob požadavky kap. 15.08.2, kap.

15.08.4, kap. 15.08.5, kap. 15.08.8, kap. 15.09.3, kap. 15.09.5 písm.

b), c), f), i), kap. 15.09.10, kap. 15.09.12, kap. 15.12.2 písm. a),

kap. 15.12.6, kap. 15.12.7, kap.15.12.8 písm. b), kap. 15.12.8 písm.

d), u výletních osobních lodí požadavky kap. 15.08.3 a kap. 15.11.17,

kap. 15.15.8 na poplašné systémy, u kajutových osobních lodí bez

stabilního sprinklerového hasicího zařízení s tlakovou vodou požadavky

kap. 15.11.8, u osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících

250 nebo s 50 lůžky požadavky kap. 15.15.5 a kap. 15.15.6 nejpozději

při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010;



c) kap. 15.01.2 písm. e) nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2045. Toto ustanovení se použije pouze v

případě, že jsou instalovány poplašné systémy podle kap. 15.15.8;



d) kap. 15.02.2, kap. 15.02.15, kap. 15.05.2 písm. a), kap. 15.05.2

písm. b), kap. 15.06.3 písm. c) první věty, kap. 15.06.3 písm. c) věty

druhé pro rozměr 0,7 m, kap. 15.06.3 písm. f) věty první, kap. 15.06.3

písm. g), kap. 15.06.4 písm. d), kap. 15.06.5, kap. 15.06.6. písm. b),

kap. 15.06.6. písm. d), kap. 15.06.8, kap. 150.6.9 písm. a) až c),

písm. e) a poslední věty, kap. 15.06.10 písm. a) první a druhé věty,

kap. 150.6.10 písm. b) věty druhé, kap. 15.26.13, kap. 15.06.14 věty

první, kap. 15.06.17 věty druhé, kap. 15.11.1, kap. 15.11.2, kap.

15.06.18, kap. 15.11.4, kap. 15.11.5, kap. 15.11.5, kap. 15.11.6, kap.

15.11.7, kap. 15.11.8 písm. a), kap. 15.11.8 písm. b), kap. 15.11.8

písm. c) věty druhé, kap. 15.11.8 písm. d), kap. 15.11.10, kap.

15.11.12, kap. 15.11.13,kap. 15.11.14, kap. 15.11.15, kap. 15.11.16,

kap. 15.15.1, u osobních lodí, jejichž kýl byl položen před 1. 1. 1996

požadavky kap. 15.02.5 věty druhé, u kajutových osobních lodí s nejvýše

50 lůžky a u výletních osobních lodí požadavky kap. 15.14.1, u

kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí

s nejvýše 50 cestujícími požadavky kap. 15.14.2, nejpozději při

vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2045;



e) kap. 15.06.6 písm. c) na žádné únikové cesty přes kuchyně, kap.

15.07, kap. 15.06.7, kap. 15.08.6, kap. 15.10.2, kap. 15.10.3, kap.

15.10.4 písm. f), kap. 15.10.4 písm. i), kap. 15.10.6 věty první až

čtvrté, kap. 15.11.3, u výletních lodí s LWL 25m nebo méně požadavky

kap. 15.10.4 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla

po 1. 1. 2015;



f) kap. 15.06.6 písm. c) na žádné únikové cesty přes strojovny,

nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1.

2007;



g) kap. 15.12.9 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. 1. 2015. Toto ustanovení neplatí pro osobní lodě,

jejichž kýl byl položen po 31. 12. 1995, jejichž trup je ze dřeva,

hliníku nebo plastu a jejichž strojovny nejsou zhotoveny z materiálu

podle kap. 2.04.3 a kap. 2.04.4,



h) kap. 15.03.1 až 15.03.6 při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. lednu 2045 a při zvýšení největšího přípustného počtu

cestujících.



i) požadavky kap. 15.03.9, po přestavbě plavidla.



24.05.14 Je-li určitá část plavidla v provozu měněna nebo přestavována,

příslušná ustanovení kap. 24.05.5 až 24.05.13 se ve vztahu k této

určité části plavidla nepoužije. Náhrada stávající části za část se

stejnou technologií nebo část stejného typu nepředstavuje výměnu podle

předchozí věty.



24.05.15 Pevné požární soustavy s CO2, které byly instalovány v období

mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2003, jsou i nadále povoleny, pokud

splňují čl. 10.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve

znění platném ke dni 31. března 2002.



24.05.16 Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období

mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2002 k čl. 10.03 odst. 5 nařízení o

inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002

jsou i nadále platná do vystavení nebo do obnovení Osvědčení

Společenství po 1. 1. 2035.



24.05.17 Kap. 10.05.2 písm. a) do vystavení nebo do obnovení Osvědčení

Společenství po 1. lednu 2035 platí pouze tehdy, byla-li tato zařízení

instalována na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.



24.05.18 U osobních lodí, jimž bylo osvědčení vydáno před 1. lednem

2006 a které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle

kap. 15.09.5 před 1. lednem 2006, se tyto prostředky považují za

alternativu k osobním záchranným prostředkům.



24.05.19 U osobních lodí, jimž bylo osvědčení vydáno před 1. lednem

2006 a které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle

kap. 15.09.6 před 1. lednem 2006, se tyto prostředky považují za

alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo do

obnovení Osvědčení Společenství po 1. lednu 2010.



24.05.20 Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné

zdroje, které splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních

světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na

Rýně ke dni 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány. Toto

ustanovení platí pro plavidla s lodním osvědčením nebo povolením k

přepravě před 1. 12. 2013.



24.05.21 Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1.

1. 1990, mohou být instalována a používána až do vydání nebo obnovení

osvědčení plavidla po 31. 12. 2009, v každém případě nejpozději do 31.

12. 2011, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1

nebo podle rezoluce CCNR 1989-II-35.



24.05.22 Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1. 1.

1990 a byly nainstalovány před 1. 1. 2000, mohou být instalovány a

používány až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015,

pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo podle

rezoluce CCNR 1989-II-35.



24.05.23 Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení,

které byly schváleny po 1. lednu 1990 v souladu s minimálními požadavky

a zkušebními podmínkami pro radarová zařízení používaná k řízení

plavidla při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýně a

minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro ukazatele rychlosti

otáčení používané při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýně,

mohou být i nadále instalovány a provozovány, pokud mají platné

osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo rezoluce CCNR 1989-II-35.



24.05.24 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 12.

2013, musí splňovat požadavky:



a) kap. 10.02.1 písm. b) nejpozději při obnovení osvědčení plavidla,



b) kap. 11.12.2, kap. 11.12.4., kap. 11.12.5 a kap. 11.12.9 nejpozději

při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015,



c) kap. 11.02.4, kap. 11.04.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2020,



d) kap. 11.02.4 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. 1. 2035,



e) kap. 15.03.7, kap. 15.03.8, kap. 15.03.9, kap. 15.03.10, kap.

15.03.11, kap. 15.03.13, kap. 15.06.1 věty první, kap. 15.06.15 na

obestavění, která jsou součástí nástaveb skládajících se zcela nebo

zčásti z panoramatických tabulí, nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2045,



f) kap. 15.06.1 věty druhé, kap. 15.06.15 na obestavění, kap. 15.11.7a

nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla a



g) kap. 15.14.3 až kap. 15.14.5, pokud mezní a kontrolní hodnoty

nepřesahují hodnoty uvedené v kap. 15.14.3 a kap. 15.14.5 více než

dvojnásobně, k palubní čistírně odpadních vod bylo vydáno osvědčení,

které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě

plavidla a byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je

vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na

palubě osobní lodi.



24.05.25 Je-li určitá část plavidla v provozu měněna nebo přestavována,

příslušná ustanovení kap. 24.05.24 se ve vztahu k této určité části

plavidla nepoužije. Náhrada stávající části za část se stejnou

technologií nebo část stejného typu nepředstavuje výměnu.



24.06. Přechodné ustanovení



24.06.1 Plavidlu, které po 31. březnu 2007 mělo platné osvědčení

plavidla podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně, zůstane v

platnosti již přidělené jedinečné evropské identifikační číslo

plavidla, případně doplněné počáteční číslicí "0".



KAPITOLA 24a



DODATEČNÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA, KTERÁ NEJSOU PROVOZOVANÁ

NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ R



24a.01. Uplatňování přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již

v provozu, a platnost předchozích osvědčení Společenství



24a.01.1 Kapitola 24a se vztahuje



a) na plavidla, pro něž bylo osvědčení plavidla vystaveno poprvé před

30. prosincem 2008, a



b) na plavidla, která získala jiné povolení k přepravě před 30.

prosincem 2008, pokud nejsou provozována na vnitrozemských vodních

cestách v zóně R.



24a.02. Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu



24a.02.1 Aniž jsou dotčeny kap. 24a.03 a 24a.04, musí být plavidla,

která nejsou plně v souladu s požadavky této vyhlášky, upravena tak,

aby byla v souladu s ustanoveními, která vstoupí v platnost po jejich

prvním vystavení osvědčení plavidla nebo jiné přepravní licence v

souladu s přechodnými ustanoveními uvedenými v kap. 24a.02.2.



24a.02.2 Plavidla uvedená v kap. 24a.02.1 musí splňovat požadavky:



a) kap. 2.03.1 písm. a), kap. 12.02.10, kap. 12.02.11, kap. 12.02.12

písm. a) a písm. b), kap. 12.02.13, kap. 12.03, kap. 12.04, kap. 12.06,

kap. 12.07.1 věty druhé, kap. 16.01.2, kap. 16.01.3 věty poslední

nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30. 12.

2049;



b) kap. 2.03.2, kap. 22a.03 na bezpečnostní zařízení v obytných

prostorech nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po

30. 12. 2024;



c) kap. 2.03.2, kap. 9.11.2, kap. 9.12.2 na bezpečnostní zařízení

nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30. 12.

2029;



d) kap. 3.01. nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla

po 30. 12. 2019;



e) kap. 7.04 kap. 12.05, nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla;



f) kap. 11.02.4 a kap. 11.04.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 1. 1. 2020,



g) kap. 11.04.1 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení

plavidla po 1. 1. 2035, jde-li o plavidla, jejichž šířka přesahuje 7,30

m,



h) kap. 15.14.3 až kap. 15.14.5, pokud mezní a kontrolní hodnoty

nepřesahují hodnoty uvedené v kap. 15.14.3 a kap. 15.14.5 více než

dvojnásobně, k palubní čistírně odpadních vod bylo vydáno osvědčení,

které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě

plavidla a byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je

vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na

palubě osobní lodi.



24a.02.2 Požadavky uvedené:



a) v kap. 24a.02.2 a a. v kap. 2.03.1, kap. 2.03.2, kap. 2.03.5, kap.

2.04.2, kap. 2.04.7, kap. 3.02, kap. 5.01.3, kap. 6.01.2, kap. 6.05.2,

kap. 6.12, kap. 7.01.3, kap. 7.05.13, kap. 7.08.2, kap. 7.08.3, kap.

7.08.4, kap. 7.08.5, kap. 7.08.6, kap. 7.08.7, kap. 7.10.2, kap.

9.01.2, kap. 9.01.3, kap. 9.06, kap. 9.10, kap. 9.14.3, kap. 9.15, kap.

9.16.3, kap. 9.17.1



se nevztahují na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné

části měněny nebo přestavovány. Jsou-li stávající části nahrazovány

náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu,

nepředstavuje to výměnu ve smyslu přechodných ustanovení.



24a.02.3 Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné

zdroje, jež splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních

světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na

Rýně ke dni 30. listopadu 2009 nebo požadavky kap. 6.05 ve znění

účinném dne 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány.



24a.02.4 Systémy pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení,

které byly schváleny a nainstalovány před 31. prosincem 2012, mohou být

nadále instalovány a provozovány až do vystavení nebo nahrazení

osvědčení plavidla po 31. prosinci 2018. Tyto systémy musí být zapsány

do osvědčení plavidla pod číslem 52.



24a.02.5 Systémy pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení,

které byly schváleny po 1. lednu 1990 v souladu s předpisy, týkajícími

se minimálních požadavků a zkušebních podmínek pro radarové navigační

systémy pro plavbu na Rýně, a s předpisy, týkajícími se minimálních

požadavků a zkušebních podmínek pro ukazatele rychlosti otáčení

používané při plavbě na Rýně, mohou být i nadále instalovány a

provozovány za předpokladu, že mají osvědčení o instalaci platné podle

kap. 6.06.1 nebo rezoluce CCNR 1989-II-35.



24a.03. Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem

1985



24a.03.1 Je-li bezpečnost plavidla a jeho posádky zajištěna jiným

vhodným způsobem, nemusí být za podmínek kap 24a.03.2 požadováno

splnění požadavků této přílohy u plavidel, jejichž kýl byl položen před

1. lednem 1985.



24a.03.2 Plavidla uvedená v kap. 24a.03.1 musí splňovat požadavky:



a) kap. 2.03.1 písm. a) nejpozději při vystavení nebo obnovení

osvědčení plavidla po 30. 12. 2049;



b) kap. 2.03.2 na bezpečnostní zařízení v obytných prostorech

nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30. 12.

2024;



c) kap. 2.03.2, kap. 9.11.2, kap. 9.12.2 na bezpečnostní zařízení

nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30. 12.

2029;



d) kap. 3.01. nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla

po 30. 12. 2019;



e) kap. 7.04 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla.



24a.03.3 Požadavky uvedené:



a) v kap. 24a.03.2a b. v kap. 2.03.1, kap. 2.03.2, kap. 2.03.5, kap.

2.04.2, kap. 2.04.7, kap. 3.02, kap. 5.01.3, kap. 6.01.2, kap. 6.05.2,

kap. 6.12, kap. 7.01.3, kap. 7.05.13, kap. 7.08.2, kap. 7.08.3, kap.

7.08.4, kap. 7.08.5, kap. 7.08.6, kap. 7.08.7, kap. 7.10.2, kap.

9.01.2, kap. 9.01.3, kap. 9.06, kap. 9.10, kap. 9.14.3, kap. 9.15, kap.

9.16.3, kap. 9.17.1, kap. 10.01.9, kap. 10.04.1, kap. 10.05.1, kap.

10.05.2, kap. 11.11.2, kap. 12.02.13



se nevztahují na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné

části měněny nebo přestavovány. Jsou-li stávající části nahrazovány

náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu,

nepředstavuje to výměnu ve smyslu přechodných ustanovení.



24a.04. Ostatní odchylky



24a.04.1 Ustanovení této kapitoly nemusí být po ukončení platnosti

přechodných ustanovení uplatňována, je-li to z praktického hlediska

obtížné nebo je-li jejich uplatňování spojeno s nepřiměřeně vysokými

náklady a za podmínky souhlasného stanoviska Evropské komise. Tyto

odchylky se musí zapsat do osvědčení plavidla.



24a.04.2 Plavidla provozovaná výhradně na území České republiky



a) na uzavřených vodních cestách, jejichž stavba započala před 1. 1.

2009 nebo



b) určená pro přepravu nákladu s nosností do 350 t a ostatní plavidla s

výtlakem do 100 m3, jejichž stavba započala před 1. 1. 1950 se považují

za způsobilá, pokud splňují alespoň podmínky technické způsobilosti

platné ke dni 31. 12. 2008.



24a.04.3 Osobní lodě, převozní lodě, plovoucí stroje, plovoucí zařízení

a jiná než malá rekreační plavidla, pro než bylo vystaveno lodní

osvědčení před 31. 12. 2008, se považují za způsobilá, pokud splňují

alespoň podmínky technické způsobilosti platné ke dni 31. 12. 2008.

Díly nebo části plavidla, které byly vyměněny nebo rekonstruovány po

uvedeném datu však musí splňovat požadavky této přílohy. Za výměnu dílu

se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje výměna dílu za stejný nebo s

rovnocennou technologií.



24a.04.4 Omezení oblasti plavby u plavidel podle kap. 24a.04.02 a

odchylky od požadavků podle této přílohy se zapíší do osvědčení

plavidla.



24a.04.5 Převozní lodě s obsaditelností do 12 cestujících včetně se

považují za způsobilé, pokud splňují alespoň podmínky technické

způsobilosti stanovené v příloze 2 této vyhlášky pro malá plavidla. Pro

ostatní převozní lodě se použijí ustanovení této přílohy v rozsahu

nutném pro zachování srovnatelné bezpečnosti v závislosti na konstrukci

plavidla způsobu provozu a plavebních podmínkách v místě, kde má být

převozní loď provozována.



24a.04.6 Na převozní lodě určené pro plavbu v zahraničí se úlevy podle

kap. 24a.04.5 nevztahují.



24a.05. Přechodné ustanovení



24a.05.1 Kap. 24.06 se použije obdobně.



KAPITOLA 24b



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K EMISÍM PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH

LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ



24b.01 Na instalaci pohonných vznětových motorů a pomocných motorů

kategorie V o výkonu vyšším než 560 kW instalovaných na plavidlech

přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije vyhláška č.

223/1995 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.



24b.02 Ustanovení kap. 8.01.1, kap. 8.01.2, kap. 8.01.4, kap. 8.01.5,

kap. 8.02, kap. 8.03.3, kap. 8.03.4, kap. 8.03.4, kap. 8.04.2 se

použije od 30. 6. 2009.



24b.03 Kap. 8.03.3 se použije pro pomocné vznětové motory s

konstantními otáčkami pouze pokud byly instalované na plavidle:



a) po 31. prosinci 2010 jedná-li se o motory kategorie H, I, K;.



b) po 31. 2011 jedná-li se o motory kategorie J.



24b.04 Kap. 8.03.4 se použije pro pomocné vznětové motory s proměnnými

otáčkami pouze pokud byly instalované na plavidle:



a) po 31. prosinci 2009, jedná-li se o motory kategorie J;



b) po 31. prosinci 2010, jedná-li se o motory kategorie L;



c) po 31. prosinci 2011, jedná-li se o motory kategorie M, N;



d) po 31. prosinci 2012, jedná-li se o motory kategorie P;



e) po 30. září 2013, jedná-li se o motory kategorie Q;



f) po 30. září 2014, jedná-li se o motory kategorie R.



Dodatek I



Bezpečnostní značky







Obrázek 10

Oblečte si záchrannou vestu:



Barva: modrá/bílá



Skutečně použité symboly se mohou mírně lišit od grafických znázornění

v tomto dodatku nebo být podrobnější, pokud se nezmění jejich význam a

rozdíly a změny nesmí vést k jejich nesrozumitelnosti.



Příloha 2



TECHNICKÉ PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI MALÝCH PLAVIDEL



KAPITOLA 1



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



1.01. Základní ustanovení



1.01.1. Příloha uvádí podmínky technické způsobilosti malých plavidel

(dále jen "plavidlo") uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) této vyhlášky.



1.01.2. Na plavidla o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do

1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW nebo s

celkovou plochou plachet do 12 m2 se vztahují pouze ustanovení kapitoly

6.



1.01.3. Výjimky z ustanovení nenarušující bezpečnost plavidla povoluje

Státní plavební správa (dále jen "plavební správa").



1.01.4. Je-li malé plavidlo nově uváděné do provozu rekreačním

plavidlem nebo vodním skútrem, na které se vztahují technické požadavky

na rekreační plavidla podle jiného právního předpisu^7), jsou

technickými požadavky na bezpečnost takového plavidla základní

technické požadavky stanovené tímto jiným právním předpisem a články

5.02.3., 5.03., 5.05.4., 5.05.5., 5.06.3., 5.06.4. a 6.01. až 6.04.

této přílohy. Na vodní skútr podle předchozí věty se požadavky

stanovené články 5.02.3., 5.03., 5.05.4., 5.05.5., 5.06.3., 5.06.4. a

6.01. až 6.04. této přílohy nevztahují. Splnění požadavků jiného

právního předpisu musí být prokázáno předložením prohlášení o shodě a

označením plavidla značkou CE. Není-li touto přílohou stanoveno jinak,

platí pro plavidlo v provozu technické požadavky na bezpečnost, které

byly závazné při jeho uvedení do provozu.



1.01.5. Motor malého plavidla nově uváděného do provozu a motor nově

instalovaný na malém plavidle v provozu musí splňovat základní

technické požadavky uvedené v jiném právním předpisu^7) včetně

připojení ES prohlášení o shodě k motoru a opatření označením CE. Toto

ustanovení se nevztahuje, s výjimkou rekreačních plavidel a vodních

skútrů, na výměnu zabudovaného motoru za stejný typ, instalaci motoru

plavidla, jehož stavba byla povolena do 31. 12. 2009, a plavidla, které

bude nově uvedeno do provozu do 31. 12. 2010, a na motory, které budou

nově instalovány na malém plavidle do 31. 12. 2010.



1.02. Definice



Pro účely této přílohy se stanoví, jestliže v příslušné kapitole není

stanoveno jinak, tento význam pojmů



a) délka plavidla L - největší délka lodního trupu plavidla bez

zahrnutí kormidla a přídního čelenu měřená v průmětu do roviny

největšího přípustného ponoru,



b) šířka plavidla B - největší šířka lodního trupu plavidla měřená na

vnějším povrchu boční obšívky v průmětu do roviny největšího

přípustného ponoru,



c) boční výška plavidla H - svislá vzdálenost od vnějšího povrchu

obšívky dna, popř. hrany kýlu k vnějšímu povrchu obšívky paluby nebo v

případě, že paluba není provedena k hornímu okraji boční obšívky

lodního trupu, v polovině délky plavidla L,



d) ponor plavidla - svislá vzdálenost nejnižšího bodu plavidla k

hladině,



e) rovina největšího přípustného ponoru - rovina odpovídající hladině

při největším přípustném ponoru, pro který má plavidlo povolenou

plavbu,



f) volný bok plavidla - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího

přípustného ponoru plavidla a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou

nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidla, nebo není-li paluba

provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky,



g) bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího

přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem,

nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,



h) kajutové plavidlo - kajutový motorový člun, kajutová plachetnice,

hausbót nebo jiné plavidlo vybavené nástavbou nebo prostory určenými

pro obývání.



1.03. Technická dokumentace plavidel



1.03.1. U individuálně vyrobeného plavidla podléhajícího evidenci

plavidel podle zákona se před stavbou plavidla předkládá plavební

správě společně se žádostí o povolení stavby plavidla ke schválení

technická dokumentace v níže uvedeném rozsahu upřesněném plavební

správou, podle konstrukce a druhu plavidla



a) celková specifikace s uvedením druhu plavidla, požadované plavební

zóny a autora dokumentace,



b) popis plavidla udávající a popisující podrobně - hlavní rozměry

plavidla, maximální a minimální ponor, bezpečnostní vzdálenost, druh a

parametry strojního nebo jiného pohonného zařízení, konstrukci a

rozměry takeláže včetně plochy plachet, ostatní hlavní parametry

plavidla, počet členů posádky a počet cestujících, konstrukci plavidla,

materiály použité na stavbu plavidla, hlavní výztužné prvky lodního

tělesa a provedení obšívky včetně dimenzí, druh a provedení

kormidelního zařízení a způsob jeho ovládání, kotevní zařízení,

vybavení, výstroj, hygienická zařízení, zařízení na zkapalněný topný

plyn, záchranné a signální prostředky, vybavení hasicími prostředky,

způsob stavby apod.,



c) celkový výkres sestavení (generální plán) s hlavními rozměry

zobrazující plavidlo ve třech pohledech a v hlavních řezech,



d) výkres hlavního žebra s udáním rozměrů hlavních výztužných prvků,



e) pevnostní výpočet,



f) výpočet plovatelnosti, stability, bezpečnostní vzdálenosti,



g) výkres sestavení pohonu a takeláže s výpočtem,



h) výkres sestavení kormidelního, kotevního a uvazovacího zařízení s

výpočtem,



ch) schéma lodních soustav,



i) schéma elektrického zařízení.



Stavba plavidla může být zahájena až na základě schválení výše uvedené

dokumentace plavební správou. Po schválení dokumentace plavební správa

stanoví podrobné požadavky na výrobní dokumentaci a konstrukční

provedení plavidla, podmínky stavby, dozoru stavby a technické

prohlídky plavidla.



1.03.2. Rozsah technické dokumentace a stavba plavidel podléhajících

klasifikaci ve smyslu této vyhlášky podléhá rovněž schválení a dozoru

uznané klasifikační organizace.



1.04. Všeobecné požadavky



1.04.1. Plavidlo musí svou konstrukcí a použitým materiálem odpovídat

svému účelu, plavební zóně, pro kterou bylo zkonstruováno, a podmínkám

způsobilosti k provozu podle této přílohy.



1.04.2. Všechny materiály použité na konstrukci lodního tělesa, pohonu,

takeláže, plachet, kotevního, kormidelního a uvazovacího zařízení a

ostatních pevnostně namáhaných částí plavidla musí mít vhodné a známé

mechanické, korozní i jiné vlastnosti a potřebnou jakost doloženou

věrohodným dokladem. Laminátové a kompozitní části plavidla musí být

zhotoveny za přísného dodržení technologie předepsané výrobcem.

Materiály použité na konstrukci plavidla musí mít dostatečnou odolnost

proti korozi, hnilobě a slunečnímu záření nebo musí být chráněny

vhodným nátěrem naneseným za dodržení technologie nátěru předepsané

výrobcem.



1.04.3. Všechny pevné nerozebiratelné spoje plavidla musí být zhotoveny

za dodržení technologických požadavků pro jejich provedení. Svarové

spoje kovových materiálů musí být zhotoveny svařečem s platným

oprávněním doloženým potvrzením a průkazem způsobilosti.



1.04.4. Kajutové plavidlo musí mít na přídi a na zádi volné manipulační

plochy umožňující bezpečný pohyb osob při vyvazování, kotvení,

nastupování apod. a musí mít stanoviště pro řízení plavidla.



1.04.5. Kajutové plavidlo musí být po své délce průchozí buď po

okrajových ochozech širokých alespoň 0,2 m, nebo vnitřkem plavidla.

Všechny průchody plavidla musí mít šířku nejméně 0,5 m.



1.04.6. Kajutová plavidla musí být vybavena minimálně dvěma

uzavíratelnými únikovými průchody na volnou palubu, umožňující únik

osob z vnitřních prostorů plavidla, z nichž jeden může být proveden

jako nouzový v provedení zevnitř otevíratelného průlezu, světlíku

apod., umístěnými v přední a zadní části nástavby nebo na přídi a zádi

plavidla. Každý z únikových průchodů musí být o rozměru minimálně 0,5 m

x 0,4 m, nebo o průměru minimálně 0, 50 m. Průchody musí být opatřeny

dveřmi, kryty, poklopy apod., těsněnými alespoň proti stříkající vodě.



1.04.7. Kajutové plavidlo s ochozy musí být opatřeno zábradlím nebo na

nástavbě musí být madla k přidržování při chůzi po ochozu. Zábradlí

nebo madla musí být u kajutového plavidla rovněž v místech zvýšeného

nebezpečí uklouznutí a pádu do vody.



1.04.8. Povrch paluby či nástaveb kajutových plavidel v místech

potřebných pro pohyb posádky nebo v místech obsluhy uvazovacího,

kotevního nebo jiného zařízení musí být bezpečný proti uklouznutí nebo

musí být opatřen protiskluzovým povrchem.



1.04.9. Hladina vlastního vnějšího hluku plavidla měřená ve vzdálenosti

25 m od boku plavidla za normálních provozních podmínek (při nominálním

výkonu pohonného motoru) nesmí překročit 75 dB (A). Hladina vnitřního

hluku plavidla v kormidelně nebo na stanovišti vůdce plavidla měřená ve

výši jeho hlavy a v obytných prostorách nesmí za normálních provozních

podmínek u nově postavených plavidel překročit 70 dB (A) a u

stávajících plavidel (plavidla postavená před datem účinnosti této

vyhlášky) 75 dB (A).



KAPITOLA 2



LODNÍ TĚLESO



2.01. Všeobecné požadavky



2.01.1. Lodní těleso skládající se z lodního trupu a nástaveb musí být

dimenzováno tak, aby při zatížení největším dovoleným počtem osob a

plavbě v uvažované plavební zóně nebo při vytahování na souš či jiné

běžné manipulaci s plavidlem bylo dostatečně pevné v podélném a příčném

směru a nevykazovalo trvalé deformace. Obšívka plavidla musí být

vodotěsná alespoň do výše bezpečnostní vzdálenosti nad maximálním

ponorem.



2.01.2. Lodní těleso musí být opatřeno dostatečnou soustavou podélných

a příčných výztuh zaručujících dostatečnou pevnost a tuhost lodního

trupu a nástaveb. Příčná tuhost plavidla musí být zajištěna dostatečným

počtem přepážek nebo rámových žeber. Výztužné prvky (žebra, výztuhy,

přepážky apod.) lodního tělesa musí tvořit dostatečnou oporu pro

obšívku, aby nemohlo docházet k nadměrnému prohýbání a deformacím

obšívky zatížením plavidla jak vlastní hmotností, působícími silami a

zatížením, tak statickým a dynamickým účinkem vody a větru za provozu

plavidla nebo jinými vlivy. Při výpočtu pevnosti lodního tělesa je

možné v přiměřené míře vycházet z pravidel uznané klasifikační

organizace.



2.01.3. Lodní těleso nově stavěného plavidla musí být dimenzováno tak,

aby po provedení statické zkoušky se nevyskytovaly v lodním trupu a

nástavbách trvalé deformace. Statická zkouška se provede zatížením

rovným největší povolené nosnosti plavidla zvýšeným o 50 %, rovnoměrně

rozloženým v délce rovné polovině délky lodního trupu souměrně

uprostřed. Zkouška se provede na vodě, případně na souši, kdy je

plavidlo rovnoměrně podepřeno ve čtvrtinách jeho délky od konců

plavidla. Od statické zkoušky může být upuštěno v případě, že z

dokumentace plavidla, provedených výpočtů pevnosti, dokladování jakosti

materiálů a prováděném dozoru stavby vyplývá, že plavidlo je dostatečně

pevnostně dimenzováno.



2.01.4. Do všech míst lodního trupu musí být zajištěn přístup

umožňující údržbu a kontrolu jeho technického stavu. Tato podmínka se

nevztahuje na prostory těsně vyplněné pěnovou hmotou.



2.01.5. Průlezy do lodního tělesa v rozsahu bezpečnostní vzdálenosti

musí být vodotěsné, ostatní těsné proti stříkající vodě o rozměru

minimálně 0,5 m x 0,4 m nebo o průměru minimálně 0,50 m.



2.01.6. Paluby musí být klenuté, střechovité nebo musí být u nich

podélný sklon. Paluby musí být odvodněny za bok plavidla. Paluby musí

být dobře vyztuženy, aby odolávaly měrnému zatížení alespoň 150 kg/m2.



2.01.7. Konstrukce nástavby musí být dostatečně tuhá, těsná proti

stříkající vodě a dobře funkčně tvarovaná. Střechy nástavby určené k

pobytu osob musí odolávat měrnému zatížení alespoň 150 kg/m2. Materiál

nástavby musí být vodovzdorný, mít dobré tepelné a zvukové izolační

vlastnosti a sníženou hořlavost.



2.01.8. Podlahy obytných prostor a kokpitů kajutových plavidel nesmí

být tvořeny přímo obšívkou. Díly podlahy musí být spolehlivě upevněny a

snadno vyjímatelné.



2.01.9. Vnější dveře, uzavíratelná okna, světlíky, průlezy apod.,

nástavby kajutového plavidla musí být těsné alespoň proti stříkající

vodě a uzavíratelné zevnitř.



2.01.10. Dvou a vícetrupá plavidla (katamarány, trimarány) musí mít

okrajové trupy a plováky rozdělené vodotěsnými příčnými nebo podélnými

přepážkami na úseky takové velikosti, aby při zatopení kteréhokoliv

úseku nedošlo k celkové ztrátě stability plavidla. Za vodotěsné úseky

je možno považovat i vložené pevně uchycené vodotěsné nádrže, jiná

vztlaková tělesa nebo prostory vyplněné pěnovou hmotou. Trupy a plováky

katamaránů a trimaránů musí být spojeny tak tuhou konstrukcí paluby

nebo plošinou, že při plavbě v uvažované plavební zóně a při vytahování

plavidla na souš nedojde k trvalým deformacím plavidla. Zajištění

těchto vlastností musí být prokázáno výpočtem nebo pokusem.



2.02. Plovatelnost, stabilita, bezpečnostní vzdálenost



2.02.1. Pokud je plavidlo provedené jako nepotopitelné, musí mít

takovou zásobu plovatelnosti, aby se plavidlo zcela naplněné vodou

udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 5 kg na každou osobu

přípustného obsazení, nejméně však 20 kg.



Nepotopitelnosti se dociluje např. vyplněním některých částí plavidla

pěnovou hmotou, uzavřením některých částí lodního tělesa vodotěsnými

přepážkami, vztlakovými tělesy, vzduchovými komorami nebo vzduchovými

nádržemi. Požadovaný vztlak musí zatopené nepotopitelné plavidlo

zajistit při zatížení libovolného místa.



2.02.2. Plavidlo musí být dostatečně stabilní za všech předvídatelných

situací běžného provozu v plavební zóně, pro kterou je určeno.

Stabilita plachetnice podléhá zvláštnímu posouzení.



2.02.3. Nejmenší bezpečnostní vzdálenost plavidla v plavebních zónách 3

a 4 ve smyslu této vyhlášky musí být při rovnoměrném zatížení plavidla

0,25 m.



2.02.4. Nejmenší bezpečnostní vzdálenost plavidla v plavebních zónách 1

a 2 ve smyslu této vyhlášky musí být při rovnoměrném zatížení plavidla



a) v plavební zóně 1

bv = 0,25 + 0,035 . L [m]



b) v plavební zóně 2

bv = 0,25 + 0,03 (L - 5) [m] ,

přičemž bv nesmí být menší než 0,25 m,

kde: bv - bezpečnostní vzdálenost [m]

L - celková délka lodního trupu [m].



2.02.5. U záchranných plavidel se stabilita plavidla prokazuje

nakláněcím pokusem nebo výpočtem. Klopný moment je u nakláněcího pokusu

vyvolán zatížením 75 . n [kg], kde n je počet osob přípustného obsazení

umístěným co nejblíže k boku plavidla, nejméně však ve vzdálenosti 1/4

šířky plavidla od jeho podélné osy. Příčný náklon plavidla nemá u

nakláněcího pokusu přesáhnout 15 a bezpečnostní vzdálenost nesmí

klesnout pod 5 cm. Tato plavidla musí splňovat podmínky

nepotopitelnosti.



KAPITOLA 3



POHONNÉ ZAŘÍZENÍ



3.01. Všeobecné požadavky



3.01.1. Na malých plavidlech lze použít pouze spalovací motor určený

pro použití na plavidle, který je vyrobený po roce 1980, avšak není

starší než 25 let. To se netýká původních historických plavidel a

jejich kopií, pokud byly jako kopie označeny výrobcem, která byla

vyrobena před rokem 1950, a plavidel s pevně zabudovanými původními

značkovými lodními motory či pohony, která byla vyrobena po roce 1950.



3.01.2. Plavidlo se strojním pohonem musí mít takový výkon pohonného

zařízení, aby byla vzhledem k jeho velikosti zajištěna jeho dostatečná

manévrovací schopnost v plavební zóně, pro kterou je plavidlo určeno.



3.01.3. Plavidlo nesmí používat pohonný motor většího výkonu, než pro

který je zkonstruováno a který je zapsán v jeho lodním osvědčení

plavidla.



3.01.4. Pohonné zařízení plavidla o celkové hmotnosti včetně povoleného

zatížení vyšší než 1000 kg musí mít možnost zpětného chodu včetně jeho

vyřazení ze záběru.



3.01.5. K pohonu plavidel s pevně zabudovanými motory se doporučuje

použít speciální lodní provedení spalovacího motoru vybaveného

speciálním lodním příslušenstvím (chladičem chladicí vody, chladičem

oleje apod.).



3.01.6. Plavidla poháněná přívěsným motorem musí mít dostatečně pevnou

část lodního trupu uzpůsobenou pro jeho nesení a přenos sil do lodního

trupu. Přívěsný motor musí být uchycen v souladu s instrukcí výrobce

tak, aby v případě jeho poruchy mohla být ponořená část motoru vytažena

(vyklopena) z vody. Přívěsný motor musí být zajištěn lankem (řetězem)

proti ztrátě.



3.02. Strojovny



3.02.1. Zabudovaný motor musí být umístěn v odděleném prostoru plavidla

- strojovně nebo musí být opatřen krytem. Tyto strojovny a kryty, pokud

jsou z hořlavého materiálu, musí být chráněny proti zvýšené teplotě

protipožárním nátěrem, impregnací nebo nehořlavým obložením.



3.02.2. Zabudovaný motor musí být dostatečně uchycen na motorovém

základu (motorovém loži) vedoucím přes několik dnových výztuh (žeber),

který musí konstrukcí odpovídat hmotnosti a výkonu motoru. Motor může

být uchycen pružně (používá se u menších plavidel) nebo pevně. Motor

musí být uchycen tak, aby vlivem vibrací pohonného zařízení nedocházelo

k nadměrnému zatížení trupu plavidla.



3.02.3. Mezi nosníky motorového lože musí být umístěna nízká kovová

sběrná nádržka na odkapávající olej vhodné konstrukce umožňující

vyprazdňování. U lodního trupu vyrobeného z oceli není sběrná nádržka

vyžadována, jestliže konstrukce zamezuje zatékání oleje do prostorů

plavidla.



3.02.4. Hřídelové vedení od zabudovaného motoru musí být dimenzováno

podle výkonu pohonného motoru a musí být takové konstrukce, která

zajistí bezpečný přenos sil vznikajících otáčením propulzoru v obou

smyslech otáčení na nosné prvky lodního tělesa.



3.02.5. Všechny přístupné rotující části pohonného zařízení musí být

opatřeny ochrannými kryty.



3.03. Spalovací motory



3.03.1. U zabudovaných spalovacích motorů musí být zajištěn dostatečný

přívod vzduchu pro spalovací proces z prostoru strojovny nebo krytu

motoru nebo přímým přívodem vzduchu z vnějšího prostředí k motoru.

Strojovna nebo kryt motoru musí být vždy dostatečně větrány i v případě

přímého přívodu vzduchu do motoru. Přívod a odvod vzduchu větrání

strojovny nebo krytu motoru musí být vyveden vně lodního tělesa tak,

aby neobtěžoval osoby na plavidle. Větrání musí být dostatečné a

množství vyměňovaného vzduchu za jednotku času navrženo v souladu s

požadavky výrobce motoru a platnými předpisy a normami. V případě, že

prostor strojovny nebo krytu motoru není možno dostatečně větrat

samočinnou cirkulací, použije se nuceného větrání ventilátorem. Přívod

a odvod vzduchu má být na opačných koncích strojovny nebo krytu motoru.



3.03.2. Sací potrubí zabudovaných spalovacích motorů musí být opatřeno

čističem vzduchu vhodné konstrukce. Sací potrubí zážehových motorů

(kromě přívěsných motorů) musí být zajištěno proti zpětnému vyšlehnutí

plamene ze spalovacího motoru Davyho síťkou v sacím hrdle karburátoru.

Davyho síťkou se rozumí kuželová síťová vložka z husté mosazné nebo

měděné tkaniny vhodné konstrukce. Rozměry některých Davyho sítěk

stanoví technické normy.



3.03.3. Palivo odkapávající z karburátoru zabudovaného zážehového

motoru musí stékat do sběrné kovové nádobky uzavřené měděným nebo

bronzovým jemným sítkem připájeným k okraji nádobky nebo opatřené

Davyho síťkou. Sběrná nádobka musí být snadno demontovatelná nebo musí

být opatřena vyprazdňovacím kohoutem.



3.03.4. Instalace přívěsného motoru, "Z" pohonu nebo jiného kompaktního

propulzoru včetně jeho chladicí, palivové a výfukové soustavy na

plavidle musí být provedena podle instrukce výrobce.



3.04. Výfuková soustava



3.04.1. Výfukové plyny zabudovaných spalovacích motorů musí být vedeny

přes tlumič výfuku a vyvedeny z plavidla tak, aby neohrožovaly a

neobtěžovaly osoby na plavidle a v okolí.



3.04.2. Výfukové potrubí zabudovaného motoru musí být chlazeno vodou

nebo izolováno tak, aby jeho povrchová teplota nepřesáhla 60 stupňů C.

Chlazení výfukového potrubí musí být provedeno vodním chladicím pláštěm

umístěným poblíž motoru. Pro chlazení výfuku je možno využít chladicí

vody chlazení motoru. Výfukové potrubí musí být opatřeno tlumičem

výfuku. Veškeré spoje výfukového potrubí musí být plynotěsné.



3.04.3. Jestliže jsou výfukové plyny zabudovaného spalovacího motoru

odváděny v blízkosti vodorysky plavidla, je nutné instalovat zařízení

znemožňující vniknutí vody do motoru nebo výfukové potrubí musí být v

některé části vedeno nad čarou nejvyššího ponoru.



3.04.4. Výfukové plyny na konci výfukového potrubí nesmí nadměrně

znečisťovat ovzduší.



3.05. Chlazení motoru a oleje



3.05.1. Chlazení zabudovaného motoru může být vodní s přívodem chladicí

vody z vnějšího prostředí provedené jako jednookruhové nebo

dvouokruhové.



3.05.2. Použití vzduchem chlazených zabudovaných motorů se vzhledem k

uzavření motoru v trupu plavidla a menším rychlostem plavby považuje za

méně vhodné a jeho dostatečné chlazení v plavidle musí být doloženo.



3.05.3. Vzhledem k horšímu chlazení oleje motoru zabudovaného v

plavidle se doporučuje použít zvláštního chladiče oleje, jestliže se

nejedná o motor speciálního lodního provedení vybaveného přímo tímto

chladičem.



3.05.4. Chladicí voda jednookruhového nebo dvouokruhového chladiče

motoru, chladiče oleje, chladiče výfuku nebo jiná užitková voda je

přiváděna do plavidla většinou společně jednou nebo dvěma vpustěmi

(vstupy) a odváděna do okolní vody odtokovým otvorem (výstupem)

umístěným na obšívce plavidla. Vstup chladicí vody (sací koš, kingston)

musí být zakryt mřížkou mající dvojnásobnou volnou plochu než

následující sací potrubí chlazení. Soustava chladicí vody musí být na

vstupu vybavena filtrem nebo vodní skříní umožňující jejich vyčištění

za plavby. Sací a odpadní potrubí chladicí vody musí být poblíž

vnitřního povrchu obšívky opatřeno uzavíracím ventilem zabraňujícím

zatopení plavidla v případě poruchy vodní soustavy. Za uzavíracím

ventilem mohou být v potrubí použity pružné hadice vhodné konstrukce a

trubky. Sací potrubí se doporučuje vybavit zpětným ventilem pro

zabránění výtoku vody z chladicího systému za klidu motoru. Vzhledem k

značnému chladícímu efektu vnější chladicí vody se doporučuje vybavit

chladicí soustavu termostatem.



3.06. Palivová soustava



3.06.1. Palivové nádrže musí být vyrobeny z materiálu odolného proti

rozrušování použitým palivem. Jsou-li vyrobeny z kovového materiálu,

musí být chráněny proti vnější korozi; nerozebíratelné spoje nádrže

musí být pájeny tvrdou pájkou nebo svařeny. Nádrž se zkouší na těsnost

přetlakem 20 kPa. Palivové nádrže musí být na plavidle spolehlivě

upevněny, aby se nemohly v podmínkách příslušné zóny plavby samovolně

uvolnit.



3.06.2. Palivové nádrže o objemu větším než 150 litrů musí být

rozděleny přepážkami zabraňujícími náhlému přelití obsahu nádrže při

náklonu plavidla.



3.06.3. Palivové nádrže zážehových motorů musí být umístěny mimo

prostor motoru a od obytných prostorů musí být odděleny přepážkou.



3.06.4. Palivové nádrže spalovacích motorů nesmějí být integrální částí

trupu plavidla.



3.06.5. Přenosné palivové nádrže (kanystry) musí vyhovovat kap. 3.06.1.

a musí být spolehlivě utěsněny a uzavřeny, nesmějí mít větší objem než

25 litrů a na plavidle musí být spolehlivě upevněny a zajištěny, aby

palivo nemohlo samovolně vytékat.



3.06.6. Prostory, v nichž jsou palivové nádrže umístěny, musí být

dostatečně větrány. Větrání musí být vyvedeno mimo plavidlo a musí

zabezpečovat spolehlivé odvádění výparů do volného ovzduší. Větrací

zařízení musí být opatřeno Davyho síťkou.



3.06.7. Palivové nádrže zabudovaných vznětových spalovacích motorů musí

být umístěny v samostatném uzavřeném prostoru, nebo je-li nádrž

umístěna ve strojovně, musí být chráněna před sálavým teplem motoru,

výfukového potrubí apod. ochranným krytem.



3.06.8. Palivové nádrže a plnicí potrubí zážehových motorů musí být

uzemněny (odvod statické elektřiny). Palivové nádrže nesmějí být

vybaveny výpustnými kohouty. Potrubí k odběru paliva musí být vyrobeno

ze žíhané měděné trubky a z nádrže musí být vedeno shora.



3.06.9. Palivové nádrže musí být opatřeny nalévacím hrdlem nebo

nalévací trubkou a těsným spolehlivým uzávěrem. Palivové nádrže

zabudované pod palubou nebo v jiných prostorách musí být opatřeny

nalévacím potrubím (trubkou) vyvedeným nad palubu a utěsněným tak, aby

při plnění nádrže nemohlo palivo vnikat pod palubu. Toto nalévací

potrubí musí být na palubě opatřeno těsným spolehlivým uzávěrem.

Minimální světlost nalévacího potrubí palivové nádrže je 38 mm.



3.06.10. Palivové nádrže musí být opatřeny odvzdušňovacím potrubím

(trubkou) vyvedeným do volného ovzduší nad palubu, zabezpečeným proti

vniknutí vody a opatřeným na konci Davyho síťkou. Minimální světlost

odvzdušňovacího potrubí je 16 mm. Vnitřní průměr odvzdušňovacího

potrubí nesmí být menší než dvojnásobek vnitřního průměru plnicího

palivového potrubí.



3.06.11. V těsné blízkosti nádrže musí být palivové potrubí možno

uzavřít zabudovaným snadno přístupným uzavíracím kohoutem. Mezi tímto

kohoutem a nádrží nebo potrubím nesmí být ohebné hadice. Palivové

přívodní potrubí musí být před vstupem do karburátoru nebo

vstřikovacího čerpadla vybaveno spolehlivým čistitelným filtrem.



3.06.12. Palivové přívodní a odpadní potrubí spalovacích motorů musí

být vyrobeno z bezešvých kovových trubek, odolných proti účinkům

použitého paliva. Palivové potrubí musí být spolehlivě upevněno tak,

aby bylo chráněno proti mechanickému poškození, uvolnění vibracemi,

sálavému teplu a nadměrné teplotě.



3.06.13. Pevné spoje kovového palivového potrubí musí být pájeny tvrdou

pájkou nebo svařeny. K napojení na motor může být použito krátké ohebné

hadice dlouhé nejvýše 500 mm vyrobené z materiálu odolného proti

dopravovanému palivu, spolehlivě upevněné k palivovému potrubí a

motoru.



KAPITOLA 4



ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ



4.01. Všeobecné požadavky



4.01.1. Na plavidle je dovoleno používat elektrického rozvodu a

elektrických zařízení s napětím do 24 V. Elektrický rozvod a elektrické

spotřebiče musí odpovídat platným předpisům a normám, které se jich

týkají.



4.01.2. Pro rozvod elektrické energie se doporučuje použít dvouvodičové

soustavy. V případě použití jednovodičové soustavy může být lodní

kovové těleso použito jako druhý vodič za podmínky bezpečnosti zařízení

podle platných předpisů a norem. Na elektrický rozvod musí být použito

měděných vodičů s jádry spletenými z drátků. Průřezy vodičů musí

odpovídat maximálnímu protékajícímu proudu. Průřez vodiče nesmí být

menší než 0,5 mm2. Vodiče musí být chráněny vhodnou izolací odolnou

proti vodě, olejům apod. podle místa jejich instalace. Konce vodičů

musí být pájeny nebo opatřeny očky. Přívody ke spotřebičům nebo zdrojům

energie mohou být v případě potřeby provedeny ohebnými šňůrami nebo

kabely s pryžovou nebo jinou vhodnou izolací odolnou proti vodě,

olejům, teplotě apod. v provedení podle místa jejich instalace.



4.01.3. Elektrický rozvod má být přístupný a musí být dostatečně

chráněn proti mechanickému poškození, vodě, olejům, zvýšené teplotě

apod. buď polohou, ochrannými trubkami, nebo jiným způsobem. Elektrický

rozvod musí být veden ve vzdálenosti větší než 100 mm od možných zdrojů

tepla a přiměřeně chráněn.



4.01.4. Elektrický rozvod a elektrické spotřebiče musí být odolné proti

vlhkosti a musí mít tepelně stálou izolaci a nesmí se měnit jejich

izolační stav. V případě potřeby musí být elektrické spotřebiče

(poziční světla apod.) ve vodotěsném provedení.



4.01.5. Všechny proudové obvody elektrického rozvodu musí být náležitě

jištěny jističi nebo pojistkami. Jističe a pojistky nesmějí být

umístěny ve stejném prostoru plavidla společně se spalovacími motory

nebo jinými zdroji tepla a jejich palivovými nádržemi.



4.01.6. Průchody elektrických vodičů stěnou, přepážkou nebo výztuhou

musí být provedeny tak, aby nemohlo dojít k prodření jejich izolace

nebo k jinému poškození, nebo v případě potřeby vodotěsnými

průchodkami.



4.01.7. Elektrické zařízení má být instalováno tak, aby byl zajištěn

dostatečný přístup k ovládacím prvkům a ke všem částem vyžadujícím

obsluhu nebo pravidelnou prohlídku.



4.01.8. Elektrická zařízení nacházející se na sklopných stěžních nebo

jiných pohyblivých částech plavidla musí být připojena k elektrickému

rozvodu plavidla tak, aby vodiče, šňůry nebo kabely nepodléhaly

poškození během sklápění stěžně a bylo je možno rozpojit.



4.01.9. Elektrické zařízení se nesmí montovat ve vzdálenosti menší než

75 mm od stěn palivových nádrží. U topných elektrických zařízení je

třeba dodržet ČSN 32 5700.



4.02. Akumulátory



4.02.1. Akumulátory musí být dobře upevněny ke svému základu nebo k

akumulátorové skříni. Akumulátory mohou být umístěny jen v prostorách

nebo v uzavřených akumulátorových skříních dobře odvětraných mimo

prostor plavidla.



4.02.2. Akumulátory nebo akumulátorové skříně nesmějí být umístěny ve

stejném prostoru plavidla spolu se zážehovými motory a jejich

palivovými nádržemi nebo pod palivovými nádržemi vznětových motorů či v

jejich blízkosti. V obytných prostorách mohou být akumulátory umístěny

jen v akumulátorových skříních. Ve strojovnách se vznětovými motory

mohou být akumulátory zabudovány jen na opačné straně, než je palivová

soustava.



4.02.3. Vnitřní plochy akumulátorových skříní musí být dostatečně

chráněny (např. vhodným nátěrem) proti škodlivému působení elektrolytu.



4.02.4. Akumulátory olověné a alkalické nesmějí být společně umístěny v

jedné akumulátorové skříni nebo ve společném uzavřeném prostoru

plavidla.



4.02.5. Co nejblíže k akumulátoru musí být umístěn odpojovač. Mezi

odpojovačem a akumulátorem mohou být připojeny automatická čerpadla a

jiná havarijní zařízení. Obvody těchto havarijních zařízení musí mít

samostatné jističe.



KAPITOLA 5



OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ PLAVIDLA



5.01. Kormidelní zařízení



5.01.1. Kormidelní stanoviště musí být umístěno a upraveno tak, aby byl

zaručen dostatečný výhled potřebný k bezpečnému vedení plavidla. Z

kormidelního stanoviště musí být umožněno ovládání a kontrola provozu

pohonného zařízení plavidla.



5.01.2. Kormidelní zařízení musí svou konstrukcí a provedením umožňovat

spolehlivé a bezpečné vedení plavidla. Má-li plavidlo možnost zpětného

chodu, musí být kormidelní zařízení dostatečně účinné i při zpětném

chodu. V případě poruchy na kormidelním zařízení musí být zajištěna

možnost manévrovat plavidlem alespoň omezeně jiným způsobem.



5.01.3. Konstrukce kormidla, jeho uložení a zařízení sloužící k jeho

ovládání musí umožňovat kontrolu a údržbu jednotlivých částí celého

zařízení. Mechanické ovládání kormidelního zařízení musí být provedeno

z nerezových ocelových dílů (páky, táhla, lanka, řetězy, napínací

šrouby, svorníky) nebo ocelových dílů chráněných proti korozi pokovením

a musí být zajištěno proti samovolnému uvolnění jednotlivých částí

zařízení.



5.01.4. Smysl otáčení kormidelního kola nebo pohyb ovládacího prvku

kormidelního zařízení musí odpovídat změně směru plavby, s výjimkou

kormidelní páky nasazené přímo na peň kormidla.



5.01.5. U kajutových plavidel v případě použití kormidelního zařízení

jiného typu, než je ovládání kormidla kormidelní pákou působící přímo

na peň kormidla, musí být plavidlo pro případ poruchy vybaveno ještě

nouzovým ovládáním kormidla.



5.01.6. Síla na ovládací mechanismus kormidelního zařízení nesmí při

maximální dosažitelné rychlosti plavidla překročit 200 N při plném

vychýlení kormidla.



5.02. Uvazovací zařízení



5.02.1. Plavidlo musí být vybaveno dostatečným počtem uvazovacích

zařízení (rohatinky, pacholata, vázací kruhy apod.) spojených

dostatečně pevně s konstrukcí lodního trupu, která jsou dostupná z

manipulačních ploch nebo ochozů plavidla. Nejméně jedno uvazovací

zařízení musí být umístěno na přídi plavidla, aby bylo umožněno vlečení

plavidla, a po jednom na zádi plavidla na obou bocích.



5.02.2. Uvazovací zařízení musí být dostatečně pevnostně nadimenzováno

vzhledem k velikosti plavidla a uvazovacím silám. Za dostatečné se

považuje dimenzování a provedení podle příslušné technické normy nebo

provedení doložené výpočtem. Lodní trup musí být pro vnesení sil

prostřednictvím uvazovacího zařízení v místě jeho upevnění dostatečně

vyztužen.



5.02.3. Plavidlo, které má v lodním osvědčení vyznačenou způsobilost k

vlečení vodních lyžařů, musí mít přibližně v jedné třetině délky

plavidla měřené od zádě vlečné zařízení vybavené dobře ovladatelným

vypínacím zařízením pro uchycení vlečného lana. Toto vypínací zařízení

musí být součástí plavidla.



5.03. Kotevní zařízení



5.03.1. Plavidlo, jehož celková hmotnost včetně povoleného zatížení je

vyšší než 1000 kg, musí být vybaveno nejméně jednou kotvou hlavní a

jednou kotvou pomocnou.

5.03.2. Hmotnost hlavní kotvy se určí jako větší z vypočtených hmotností podle níže uvedených způsobů



a) hmotnost kotvy podle objemu plavidla v kg



Bmax

0,6 Lmax (----- H) + V

2



kde: Lmax - největší délka plavidla [m],

Bmax - největší šířka plavidla [m],

H - boční výška trupu plavidla [m],

V - boční plocha nástaveb [m2],



b) hmotnost kotvy podle délky plavidla

hlavní kotva = na každý 1 m délky 2,5 kg,

pomocná kotva = na každý 1 m délky 1,5 kg.

Hmotnost pomocné kotvy by měla odpovídat polovině hmotnosti kotvy hlavní.





5.03.3. Výpočtovou hmotností kotvy se rozumí hmotnost kotvy

admiralitního typu nebo kotvy sklopné (Hall). Pro kotvy o zvýšené

přídržné síle (Danforth) může být hmotnost kotvy snížena o 30 %.



5.03.4. Kotvy musí být za plavby uloženy v pohotovostní poloze na

palubě na přístupném místě nebo v kotevní skříni a musí být pomocí

kotevního řetězu dlouhého alespoň 20 m upevněny k plavidlu. Upevnění

řetězu k plavidlu musí umožnit rychlé rozpojení a uvolnění řetězu v

případě nebezpečí. Délka kotevního řetězu bývá cca 4 - 6násobek hloubky

kotvení a nemá překročit délku 40 m. Je dovoleno použít místo kotevního

řetězu lana z rostlinných nebo syntetických vláken. Pro zajištění lepší

polohy kotvy na dně při kotvení může být toto lano ke kotvě připojeno

krátkým řetězem v délce cca 5 m. Připojení lana k plavidlu musí rovněž

zajistit snadné rozpojení (přeříznutí) v případě ohrožení plavidla.



5.03.5. Kotva musí být označena evidenční značkou plavidla.



5.04. Hygienické zařízení



5.04.1. Kajutová a jiná plavidla určená k dlouhodobému pobytu osob musí

být vybavena buď chemickým WC s vyjímatelnou kalovou nádrží, nebo WC s

odpadem vyvedeným do zabudované sběrné kalové nádrže. Místnost WC musí

být větrána do volného prostoru.



5.04.2. Sběrná kalová nádrž musí být větrána do volného prostoru a musí

být uzpůsobena k vyprazdňování obsahu mimo vodní plochu.



5.05. Zařízení k vytápění a vaření



5.05.1. Instalace a provoz lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených

k vytápění, vaření apod. na plavidlech, včetně průchodů kouřovodů

stěnami a stropy, vzdáleností od hořlavých materiálů, jejich ochrany

proti teplu apod., musí odpovídat platné ČSN 32 5700 "Požární

bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla na vnitrozemských

plavidlech" (dále jen "ČSN 32 5700").



5.05.2. Na plavidle je povoleno instalovat spotřebič na propan-butan s

lahví o maximální náplni 2 kg. Spotřebič včetně láhve na propan-butan

musí být bezpečně uložen a zajištěn proti pohybu a u kajutových

plavidel - plachetnic může být zavěšen v kardanově závěsu. Dále musí

být umístěn ve svařované nebo natvrdo pájené kovové nádobě, ve které

musí být v jejím nejnižším místě umístěn vývod mimo prostor plavidla.

Tento vývod se musí nacházet nad úrovní bezpečnostní vzdálenosti

plavidla.



5.05.3. Spotřebič na plynné palivo může být kromě směru sálání vzdálen

od nechráněné hořlavé konstrukce 500 mm, od hořlavé konstrukce chráněné

izolační podložkou 250 mm, od hořlavé konstrukce chráněné ochrannou

clonou v provedení podle ČSN 32 5700 80 mm. Ve směru sálání může být

spotřebič od hořlavé konstrukce vzdálen 1250 mm, od nehořlavé

konstrukce nebo hořlavé konstrukce chráněné ochrannou clonou podle ČSN

32 5700 1000 mm.



5.05.4. Instalace spotřebičů na zkapalněný plyn a nádrží (láhví) na

zkapalněný plyn o hmotnosti náplně nad 2 kg podléhá ustanovením o

určených technických zařízeních podle této vyhlášky.



5.05.5. Zkapalněný plyn musí být odebírán v plynném stavu, tj. z láhve

umístěné ve správné poloze stanovené výrobcem. Plynové spotřebiče v

provozu musí být pod dozorem.



5.06. Protipožární vybavení



5.06.1. Konstrukce plavidel musí splňovat zásady požární ochrany.

Hořlavé materiály musí být v místech zvýšené teploty nebo zvýšené

možnosti vzniku požáru impregnovány protipožárním nátěrem, obloženy

nehořlavým materiálem nebo chráněny nehořlavou ochrannou clonou vhodné

konstrukce, např. podle ČSN 32 5700 nebo jiným způsobem.



5.06.2. Na plavidle poháněném zabudovaným spalovacím motorem musí být v

blízkosti tohoto motoru umístěn snadno přístupný hasicí přístroj vhodné

konstrukce a kapacity a nehořlavá hasicí rouška.



5.06.3. Jestliže je na plavidle instalován vařič nebo topidlo s

otevřeným plamenem, musí být v jejich dosahu umístěna hasicí rouška. V

prostoru, kde se nachází vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, musí

být umístěn snadno přístupný hasicí přístroj.



5.06.4. Kajutové plavidlo musí být vybaveno hasicími přístroji v

minimálním počtu a o celkové minimální kapacitě podle druhu přístroje a

níže uvedené tabulky.





Délka Nejmenší počet

plavidla hasicích přístrojů

[m]

----------------------------------

pod 6 1

6 - 9 2

9 - 12 3

nad 12 4





Hasicí přístroje musí mít nejméně tuto kapacitu:



a) práškový 2,0 kg hasicího prášku,



b) sněhový (CO2) 2,0 kg hasiva (0,3 kg CO2),



c) pěnový 7 litrů hasicí pěnotvorné látky.



Hmotnost hasicího přístroje nesmí přesáhnout 20 kg. Použití druhu

hasicího přístroje závisí na jeho určení podle návodu výrobce, přičemž

práškový hasicí přístroj je pro účely plavidel možno považovat za

univerzální. Hasicí přístroje vytvářející při hašení jedovaté plyny

nesmí být na plavidle používány. Jestliže není na plavidle instalován

vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, může být kromě plavidla do

délky 6 m počet hasicích přístrojů snížen o jeden.



KAPITOLA 6



VÝSTROJ PLAVIDLA



6.01. Plavidlo o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 500 kg

musí být vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo houbou, vyvazovacím

lankem nebo řetízkem delším 5 m a alespoň jedním pádlem s výjimkou

plavidla vybaveného vesly.



6.02. Ostatní plavidla musí být vybavena vyvazovacím lankem delším 15

m, bidlem, záchranným kruhem nebo jiným vhodným záchranným prostředkem,

nádobkou pro vylévání vody a vědrem s lankem.



6.03. Plavidlo delší než 7 m musí mít ještě druhé vyvazovací lanko a

plavidlo s vlastním strojním pohonem též příslušenství ke strojnímu

zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy.



6.04. Kajutové plavidlo musí mít čerpadlo k čerpání vody z lodního

tělesa. Vyústění sacího potrubí čerpadla musí být umístěno co nejníže v

trupu plavidla a musí být opatřeno sacím košem (sítem). Tímto čerpadlem

nelze drenážovat motorový prostor plavidla.



Příloha 3



OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

































Příloha 4



PROZATÍMNÍ OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY













Příloha 5



LODNÍ OSVĚDČENÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY













Příloha 6



MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ PRO REKREAČNÍ PLAVIDLO













Příloha 7



neplatila



Vybraná ustanovení novel



Čl.II vyhlášky č. 6/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení čl. I bodu 3 se na vznětové motory kategorie V1:1, V1:2 a

V1:3 vztahují pouze tehdy, pokud byly vyrobené a instalované na

stanovených vnitrozemských plavidlech po 31. prosinci 2006.



2. Ustanovení čl. I bodu 3 se na vznětové motory kategorie V1:4 a V2

vztahují pouze tehdy, pokud byly vyrobené a instalované na stanovených

vnitrozemských plavidlech po 31. prosinci 2008.



Čl.II vyhlášky č. 38/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



U malých plavidel, která jsou v provozu ke dni účinnosti této vyhlášky,

lze použít jiný motor než určený pro použití na plavidle a vyrobený po

roce 1980, avšak ne starší než 25 let, nejdéle do tří let ode dne

účinnosti této vyhlášky.



Čl. II vyhlášky č. 65/2015 Sb.



neplatil



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince

2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské

plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince

2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES,

kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku

přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro

plavidla vnitrozemské plavby.



Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví

technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření

proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze

spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004,

kterou se mění směrnice 97/68/ES.



Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví

technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví

technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009

o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby.



Směrnice Komise 2012/48/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění

přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se

stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



Směrnice Komise 2012/49/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění

příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se

stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



2) Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne

12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.



2a) Čl. 1.21 přílohy vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád

plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a

Slovenské Federativní Republiky.



2b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení

Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV).



2c) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační

plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory

rekreačních plavidel a vodních skútrů.



2d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12.

prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.



Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví

technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.



3) Např. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení apod.



4) Např. ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným

dotykovým napětím apod.



5) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů (vysokoškolský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



6) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



7) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační

plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory

rekreačních plavidel a vodních skútrů.



8) Směrnice 94/25/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. června

1994 o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a správních opatření

členských států týkajících se rekreačních plavidel.



Směrnice 2003/44/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. června

2003, kterou se mění směrnice 94/25/ES o sbližování zákonů, jiných

právních předpisů a správních opatření členských států týkajících se

rekreačních plavidel.



1) Např. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných

věcí - ADR, 1. díl, příloha A, podrobný seznam nebezpečných věcí je

uveřejňován v publikacích SEVT.



2) Např. ČSN 32 5700 Požární ustanovení pro instalaci topidel na

vnitrozemských plavidlech, ČSN 06 1008 Požární bezpečnost lokálních

spotřebičů a zdrojů tepla apod.



3) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se

vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České

a Slovenské Federativní Republiky.



4) Článek 4 a následující Směrnice Evropského parlamentu a Rady

97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se

opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících

částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve

znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna

2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES.



5) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních

sborů.



Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný

zákon).



Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění

některých souvisejících předpisů.



6) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační

plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory

rekreačních plavidel a vodních skútrů.



9) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní

zařízení, ve znění pozdějších předpisů.