Advanced Search

o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání


Published: 2010
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507519/o-audiovizulnch-medilnch-slubch-na-vydn.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
132/2010 Sb.



ZÁKON



ze dne 13. dubna 2010



o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých

zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání)



Změna: 302/2011 Sb.



Změna: 142/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



AUDIOVIZUÁLNÍ MEDIÁLNÍ SLUŽBY NA VYŽÁDÁNÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

podmínky poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.



§ 2



Základní pojmy



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) audiovizuální mediální službou na vyžádání služba informační

společnosti^2), za kterou má redakční odpovědnost poskytovatel

audiovizuální mediální služby na vyžádání a jejímž hlavním cílem je

poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo

vzdělávání, a která umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném

uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů

sestaveného poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání

(dále jen „katalog pořadů“),



b) pořadem pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která

představuje jednotlivou položku v katalogu pořadů a jejíž podoba a

obsah jsou srovnatelné s podobou a obsahem televizního vysílání,

zejména celovečerní film, záznam sportovní události, situační komedie,

dokumentární pořad, pořad pro děti nebo původní televizní hra,



c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a

jejich uspořádání v katalogu pořadů,



d) poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podnikající

fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace

audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční

odpovědnost,



e) audiovizuálním obchodním sdělením obrazová sekvence se zvukem nebo

bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo

služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu

na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za

úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace;

audiovizuální obchodní sdělení může mít zejména podobu reklamy^3),

sponzorování nebo umístění produktu,



f) skrytým audiovizuálním obchodním sdělením slovní nebo obrazová

prezentace zboží, služeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo

činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb v pořadech, jestliže

poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání záměrně uvede

takovou prezentaci s reklamním cílem a mohl by tak uvést veřejnost v

omyl o povaze této prezentace; prezentace se považuje za záměrnou

zejména tehdy, je-li prováděna za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,



g) sponzorováním jakýkoli příspěvek od fyzické nebo právnické osoby,

která neposkytuje audiovizuální mediální službu na vyžádání,

neprovozuje televizní vysílání, ani nevyrábí audiovizuální díla,

poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování audiovizuální mediální

služby na vyžádání nebo pořadů s cílem propagovat své jméno nebo název,

ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,



h) umístěním produktu jakákoli podoba audiovizuálního obchodního

sdělení, které spočívá v začlenění výrobku, služby, ochranné známky,

která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku nebo službě

do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu.



(2) Za audiovizuální mediální službu na vyžádání se nepovažuje



a) služba, která nemá povahu činnosti především hospodářské nebo která

nesoutěží s televizním vysíláním,



b) služba, která není určena k příjmu veřejností,



c) služba, jejímž hlavním účelem není poskytování pořadů, nebo



d) služba, kterou nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném

členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky

způsobilého k individuálně volitelné reprodukci audiovizuální mediální

služby na vyžádání, které je dostupné v obchodní síti.



§ 3



Působnost zákona



(1) Tento zákon se vztahuje na poskytovatele audiovizuální mediální

služby na vyžádání, který je v České republice usazen podle odstavce 2,

nebo na kterého se vztahuje odstavec 3.



(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se považuje

za usazeného v České republice,



a) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice a rozhodnutí o

výběru pořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadů (dále jen „redakční

rozhodnutí“) přijímá v České republice,



b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční

rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže



1. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování

audiovizuální mediální služby na vyžádání působí v České republice,



2. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování

audiovizuální mediální služby na vyžádání působí jak v České republice,

tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo



3. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování

audiovizuální mediální služby na vyžádání nepůsobí v České republice

ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že

poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání poprvé zahájil v

České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a

efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo



c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí

o audiovizuální mediální službě na vyžádání přijímá ve státě, který

není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že

podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální

mediální služby na vyžádání působí v České republice.



(3) Nelze-li poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání

považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho nelze

považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, tento

zákon se na něho vztahuje, pokud k poskytování audiovizuální mediální

služby na vyžádání využívá



a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno

v České republice, nebo



b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá

zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno v

České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie.



(4) Na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, kterého

nelze považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho

nelze považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, a

který nesplňuje v České republice ani v jiném členském státě Evropské

unie některou z podmínek podle odstavce 3, se tento zákon vztahuje jen

tehdy, lze-li ho považovat za usazeného v České republice podle Smlouvy

o založení Evropského společenství^4).



§ 4



Působnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání



(1) Správním úřadem příslušným k výkonu dohledu nad dodržováním tohoto

zákona je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“).



(2) Rada



a) vede Evidenci poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na

vyžádání,



b) ukládá sankce podle tohoto zákona,



c) monitoruje obsah audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,



d) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^5) v rozsahu věcné

působnosti jiných právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice

uvedené v bodě 4 přílohy k tomuto přímo použitelnému předpisu

Evropského společenství,



e) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských

států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání

a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími

vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní

další úkoly, které pro oblasti regulace audiovizuálních mediálních

služeb na vyžádání vyplývají z členství České republiky v Evropské

unii,



f) spolupracuje v oblasti regulace audiovizuálních mediálních služeb na

vyžádání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy

Evropské unie.



§ 5



Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání



(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

doručit Radě do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění písemné

oznámení, které musí obsahovat



a) název audiovizuální mediální služby na vyžádání,



b) údaje, k nimž je poskytovatel audiovizuální mediální služby na

vyžádání povinen příjemcům služby umožnit přístup podle § 6 odst. 1

písm. a) a b),



c) údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci,

včetně spisové značky, je-li přidělena,



d) identifikaci sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím

bude poskytována audiovizuální mediální služba na vyžádání, a informaci

o přístupu k audiovizuální mediální službě na vyžádání, zejména

internetovou adresu, a



e) den zahájení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání.



(2) Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 1 úplné, Rada osobu,

která jej učinila, neprodleně vyzve, aby oznámení doplnila do 30 dnů

ode dne doručení výzvy; pokud tak vyzvaná osoba neučiní, není evidenční

povinnost splněna.



(3) Rada zapíše údaje stanovené v odstavci 1 do Evidence poskytovatelů

audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do 30 dnů ode dne

doručení oznámení a současně zašle osobě, která oznámení učinila,

potvrzení o provedení tohoto zápisu.



(4) Poskytovatel audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je

povinen Radě písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo

ukončení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání

nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně evidovaných údajů nebo k

přerušení nebo ukončení poskytování této služby došlo. Rada zapíše tuto

skutečnost do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb

na vyžádání do 30 dnů ode dne doručení oznámení podle věty první nebo

ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak.



(5) Nebylo-li poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání

zahájeno do 1 roku ode dne zápisu do Evidence poskytovatelů

audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, nebo bylo-li přerušeno

na dobu delší než 1 rok, platí, že poskytování audiovizuální mediální

služby na vyžádání bylo ukončeno posledním dnem uvedené lhůty. Rada

zapíše tuto skutečnost do Evidence poskytovatelů audiovizuálních

mediálních služeb na vyžádání a vyrozumí o tom poskytovatele

audiovizuální mediální služby na vyžádání.



(6) Každý má právo nahlížet do Evidence poskytovatelů audiovizuálních

mediálních služeb na vyžádání a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy.



(7) Rada uveřejňuje údaje podle odstavce 1 písm. a) a b) způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



§ 6



Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání



(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

umožnit příjemcům služby snadný, přímý a trvalý přístup alespoň k



a) základním údajům o poskytovateli audiovizuální mediální služby na

vyžádání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li

přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v

případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo

organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,



b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s

poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, zejména k

poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese

pro doručování elektronické pošty, a



c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních

mediálních služeb na vyžádání je Rada.



(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání neobsahovala

sdělení záměrně zpracované tak, aby mělo vliv na podvědomí fyzické

osoby, aniž by jej tato osoba vědomě vnímala, a aby nepodněcovala k

nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a

náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo

sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině,

majetku, rodu nebo jiného postavení.



(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání, jejíž obsah

může vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a

mladistvých zejména tím, že obsahuje pornografii a hrubé samoúčelné

násilí, byla dostupná pouze tak, aby děti a mladiství neměli běžně

možnost obsah této audiovizuální mediální služby na vyžádání vidět nebo

slyšet.



(4) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené titulky nebo skryté

titulky^6) nebo tlumočení do českého znakového jazyka^7) pro osoby se

sluchovým postižením a zvukovou stopu určenou pro osoby se zrakovým

postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé

pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání

byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým

postižením.



(5) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

zajistit, aby byly v náležité technické kvalitě uchovávány záznamy

všech pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení, která pořady

doprovázela nebo byla do pořadů zahrnuta a v rámci audiovizuální

mediální služby na vyžádání šířena, alespoň po dobu 30 dnů ode dne

ukončení poskytování pořadu nebo po dobu 30 dnů ode dne ukončení šíření

audiovizuálního obchodního sdělení, a na písemnou výzvu je zapůjčit

Radě; poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání má vůči

Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů

pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení.



(6) Bylo-li zahájeno řízení před orgánem veřejné moci týkající se

určitého pořadu nebo audiovizuálního obchodního sdělení, je

poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen na

písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovat záznam pořadu

nebo audiovizuálního obchodního sdělení v podobě, ve které byly

poskytovány, a v náležité technické kvalitě až do pravomocného

rozhodnutí ve věci.



(7) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k

výkonu její působnosti podle § 4 odst. 2 písm. d) až f) a § 15.



§ 7



Podpora evropské tvorby



(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla^8) alespoň 10 %

z celkového počtu pořadů nabízených v katalogu pořadů své služby za

sledované období. Do celkového počtu pořadů, z něhož se určuje podíl

evropských děl, se nezapočítávají zpravodajské pořady, záznamy

sportovních událostí a soutěžní pořady.



(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud

poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání alespoň 1 %

celkových výnosů z této služby ve sledovaném období vynaloží na



a) tvorbu evropských děl, nebo



b) úplatné nabývání práv k užití evropských děl prostřednictvím

audiovizuální mediální služby na vyžádání.



(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

do 30 dnů ode dne uplynutí sledovaného období předložit Radě zprávu o

způsobu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 ve sledovaném období,

v níž označí zvolený způsob podpory evropských děl a uvede konkrétní

údaje o splnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2.



(4) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí kalendářní

rok.



§ 8



Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

týkající se audiovizuálních obchodních sdělení



(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

zajistit, aby audiovizuální obchodní sdělení obsažená v rámci jím

poskytované audiovizuální mediální služby na vyžádání



a) byla snadno rozpoznatelná,



b) nenarušovala lidskou důstojnost,



c) neobsahovala nebo nepodporovala diskriminaci z důvodu pohlaví, rasy,

barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného

smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní

nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku,

sexuální orientace nebo jiného postavení,



d) nepodporovala chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost,



e) nepodporovala chování vážně ohrožující ochranu životního prostředí.



(2) Zakazují se



a) skrytá audiovizuální obchodní sdělení,



b) audiovizuální obchodní sdělení týkající se cigaret nebo jiných

tabákových výrobků,



c) audiovizuální obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo

léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na

lékařský předpis.



(3) Audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů

nesmějí být zaměřena na děti a mladistvé a nesmějí podporovat

nestřídmou konzumaci těchto nápojů.



(4) Audiovizuální obchodní sdělení nesmějí fyzicky nebo mravně

ohrožovat děti a mladistvé tím, že



a) přímo nabádají děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého

výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,



b) přímo nabádají děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo

jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,



c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých ke svým rodičům,

učitelům nebo k jiným osobám, nebo



d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé v nebezpečných situacích.



§ 9



Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

v souvislosti se sponzorovanými audiovizuálními mediálními službami na

vyžádání a pořady



(1) Audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady, které jsou

sponzorovány, musí splňovat tyto požadavky:



a) jejich obsah nesmí být ovlivněn způsobem, kterým by mohla být

dotčena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální

mediální služby na vyžádání,



b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb,

zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.



(2) Audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady nesmějí být

sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo

prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků.



(3) Při sponzorování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a

pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo

distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat

jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze

propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České

republice na lékařský předpis.



(4) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen

každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v

průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým

symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména

odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak.

Je-li sponzorována audiovizuální mediální služba na vyžádání, je

poskytovatel této služby povinen oznámit v rámci nabídky katalogu

pořadů existenci sponzorského příspěvku, označit jméno nebo název

sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti; oznámení musí být v

rámci nabídky katalogu pořadů uvedené zřetelně alespoň po dobu 30 dnů.



(5) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.



§ 10



Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

při umístění produktu



(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze



a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro

audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo pro televizní vysílání,

ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o

pořady pro děti, nebo



b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně

poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro

soutěžící s cílem jejich využití v pořadu.



(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:



a) jejich obsah nesmí být ovlivněn tak, aby tím byla dotčena redakční

odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální mediální služby

na vyžádání,



b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb,

zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich

propagace, a



c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.



(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci

a v případě přerušení reklamou rovněž po tomto přerušení zřetelně

označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli

být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost

podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž

výrobu nezadal sám poskytovatel audiovizuální mediální služby na

vyžádání nebo osoba, která je ve vztahu k poskytovateli audiovizuální

mediální služby na vyžádání v postavení osoby ovládající nebo ovládané

podle jiného právního předpisu^9).



(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o



a) cigarety nebo jiné tabákové výrobky, nebo umístění produktu osob,

jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo

jiných tabákových výrobků, nebo



b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice

dostupné pouze na lékařský předpis.



§ 11



Opatření k nápravě



(1) Jestliže poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání

porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, upozorní jej Rada na

porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.



(2) Délka lhůty k nápravě podle odstavce 1 musí být přiměřená

charakteru porušené povinnosti.



(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada nezahájí řízení o

správním deliktu.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li poskytovatel

audiovizuální mediální služby na vyžádání zvlášť závažným způsobem

některou z povinností uvedených v § 6 odst. 2 a 3 a § 8.



§ 12



Správní delikty



(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se dopustí

správního deliktu tím, že



a) nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo 2 nebo podle §

19 odst. 1,



b) nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 4,



c) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1, 4, 5, 6 nebo 7,



d) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 2 nebo 3,



e) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1, 2 nebo 3,



f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4,



g) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 1, 2, 3, 4 nebo 5,



h) nesplní některou z povinností podle § 10.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), g) nebo h)

se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1

písm. d) nebo f) pokuta do 2 000 000 Kč.



§ 13



Společná ustanovení o správních deliktech



(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Rada.



(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(3) Při určení výše pokuty právnické osobě přihlédne Rada k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke stanovisku věcně příslušného

samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu spolupracujících

samoregulačních orgánů^10), obdrží-li toto stanovisko písemně do 10

pracovních dnů ode dne zahájení řízení o správním deliktu.



(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájí řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^11) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Podání žaloby proti rozhodnutí o uložení pokuty má odkladný účinek.



§ 14



Rada v případě zjištění protiprávního jednání uvnitř Evropské unie

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^12), kterého se

poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání dopustil na

území Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský

prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem

spotřebitelů^13), rozhodnutím takové jednání zakáže.



Společná a přechodná ustanovení



§ 15



Ministerstvo kultury si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely

plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních

smluv, popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada

je povinna tyto údaje Ministerstvu kultury poskytnout.



§ 16



Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle správního řádu, s

výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, o řízení o rozkladu, o

přezkumném řízení a o obnově řízení.



§ 17



Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy a

sponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně

a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a

televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších

předpisů.



§ 18



Nestanoví-li tento zákon jinak, zůstávají nedotčena práva a povinnosti

stanovené podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační

společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách

informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.



§ 18a



(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního

registru obyvatel tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z

informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě

jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno,

datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v

cizině, místo a stát, kde se narodil,



j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z

informačního systému cizinců tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) pohlaví,



e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



§ 19



(1) Právnická a fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona poskytuje službu a tato služba se dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona považuje za audiovizuální mediální službu na vyžádání, je

povinna Radě do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doručit

oznámení s údaji do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních

služeb na vyžádání podle § 5 odst. 1 a 2.



(2) Ustanovení § 10 se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku

2009.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání



§ 20



Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.,

zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.,

zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb.,

zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb.,

zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb.,

zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a

zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:



1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:



㤠1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.



1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých

právních a správních předpisů členských států upravujících provozování

televizního vysílání.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997,

kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních

a správních předpisů členských států upravujících provozování

televizního vysílání.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince

2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých

právních a správních předpisů členských států upravujících provozování

televizního vysílání.“.



Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 1c se označují jako poznámky pod

čarou č. 1a až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.



2. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní:



„a) rozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších

částí vysílání uspořádaných v rámci programu, včetně služeb přímo

souvisejících s programem, provozovatelem vysílání veřejnosti

prostřednictvím sítí elektronických komunikací^1a) v podobě chráněné

nebo nechráněné podmíněným přístupem^1b) za účelem simultánního

sledování pořadů a dalších částí vysílání,“.



3. V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „je odpovědná za jejich obsah“

nahrazují slovy „určuje způsob organizace rozhlasového a televizního

vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnost,“, slovo „i“ se

nahrazuje slovem „a“ a za slova „tento program a služby přímo

související s programem“ se vkládá slovo „prvotně“.



4. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „ ;

dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo

zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou

zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo

přerušovány, zejména reklama, teleshopping, oznámení provozovatele

vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů,

které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové

a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních

sdělení a jiná programová interpunkce“.



5. V § 2 odst. 1 písmeno l) zní:



„l) pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem,

formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových

prvků a představuje samostatnou položku rozhlasového programu; pořadem

v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem

nebo bez zvuku, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený

celek vysílání a představuje samostatnou položku televizního

programu,“.



6. V § 2 odst. 1 písmeno m) zní:



„m) teletextem služba přímo související s programem, která spočívá ve

vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním

televizního programu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na

obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným

dekódovacím zařízením,“.



7. V § 2 odst. 1 písm. n) se slovo „jinou“ nahrazuje slovem „obdobnou“

a slova „určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo

služeb“ se nahrazují slovy „s cílem propagovat dodání zboží nebo

poskytnutí služeb za úplatu“.



8. V § 2 odst. 1 písmeno o) zní:



„o) službou přímo související s programem služba spočívající v šíření

textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v

souhrnu vytvářejí obsah související s programem, jenž je určen k příjmu

veřejností spolu s tímto programem; službou přímo související s

programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových

údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba

rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému

zařízení,“.



9. V § 2 odst. 1 písm. q) se slova „skrytou reklamou“ nahrazují slovy

„skrytým obchodním sdělením“, slova „obchodní firmy“ se nahrazují slovy

„jména nebo názvu“, slova „který nemá charakter reklamy a

teleshoppingu,“ se zrušují a slovo „jinou“ se nahrazuje slovem

„obdobnou“.



10. V § 2 odst. 1 písm. r) se slova „či jinou“ nahrazují slovy „nebo

obdobnou“.



11. V § 2 odst. 1 písmeno s) zní:



„s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje

rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje audiovizuální mediální

služby na vyžádání^1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k

přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního

programu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou

známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,“.



Poznámka pod čarou č. 1e zní:



„1e) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na

vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních

službách na vyžádání).“.



12. V § 2 odst. 1 písm. u) se slova „kabelového systému“ nahrazují

slovy „převzatého vysílání“.



13. V § 2 odst. 1 písm. w) se za slovo „zařízení“ vkládají slova

„využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos

rozhlasového nebo televizního vysílání“.



14. V § 2 odst. 1 písm. y) úvodní části ustanovení se za slova

„celoplošného vysílání“ vkládají slova „šířeného prostřednictvím

vysílačů“ a za slova „místního vysílání“ se vkládají slova „šířeného

prostřednictvím vysílačů“.



15. V § 2 odst. 1 písm. y) bodech 1 a 2 se slova „šířeného

prostřednictvím vysílačů“ zrušují.



16. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí



a) obchodním sdělením reklama, teleshopping a sponzorování a v případě

televizního vysílání rovněž umístění produktu nebo jiná obrazová

sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé

propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost,

popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je

do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem

vlastní propagace,



b) umístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, služby,

ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o

výrobku a službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,



c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a

dalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové

skladbě.“.



Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.



17. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „prostřednictvím družice, pokud

jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě licence udělené podle §

12 nebo jde-li o provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a

toto vysílání“ nahrazují slovy „ , pokud toto šíření“.



18. V § 2 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a

písmeno e) se zrušuje.



19. V § 2 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:



„(4) Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se

nepovažuje šíření rozhlasových programů prostřednictvím přenosového

systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c).



(5) Za televizní vysílání se nepovažuje



a) vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo

které nesoutěží s televizním vysíláním,



b) vysílání, které není určeno k příjmu veřejností,



c) vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se

nejedná o televizní vysílání programů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo



d) vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v

žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky

způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání,

které je dostupné v obchodní síti.“.



Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.



20. V § 3 odst. 2 se slova „odstavců 3, 4, popřípadě 5“ nahrazují slovy

„odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce

5“.



21. V § 3 odstavce 3, 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 4b znějí:



„(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České

republice,



a) má-li sídlo nebo místo podnikání^4a) v České republice a rozhodnutí

o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v

programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“) přijímá v České

republice, nebo



b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční

rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže



1. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání

působí v České republice,



2. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání

působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě

Evropské unie, nebo



3. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání

nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské

unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České

republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní

zapojení do hospodářského života v České republice, nebo



c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí

o televizním vysílání přijímá ve státě, který není členským státem

Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích

zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice.



(4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v

České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v

jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní

stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi^4b), tento zákon se na

ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu

vysílání využívá



a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno

na území České republiky, nebo



b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá

zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na

území České republiky, v jiném členském státě Evropské unie nebo ve

státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční

televizi.



(5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní

vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za

usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za

usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je

smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a která

nesplňuje v České republice, ani v jiném členském státě Evropské unie

nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční

televizi, některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje

jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle

Smlouvy o založení Evropského společenství^4c).



4b) Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu

pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod

č. 57/2004 Sb. m. s.“.



Dosavadní poznámky pod čarou č. 4b až 4e se označují jako poznámky pod

čarou č. 4c až 4f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.



22. V § 4 odst. 2 se slova „a převzatého vysílání“ nahrazují slovy „ ,

převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na

vyžádání poskytovaných podle jiného právního předpisu^1e),“.



23. V § 5 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a ve vztahu ke

zvyšování úrovně mediální gramotnosti“.



24. V § 5 se za písmeno t) vkládají nová písmena u) až y), která znějí:



„u) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány

členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při

předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem,

rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské

unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace televizního

vysílání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,



v) zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o

přeshraniční televizi^4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru

zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,



w) spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými

orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními

stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,



x) spolupracuje v rozsahu své působnosti s právnickými osobami

založenými v souladu s právním řádem České republiky, jejichž předmět

činnosti zahrnuje samoregulaci v některé z oblastí upravených tímto

zákonem nebo zvláštním právním předpisem^1e) a na této samoregulaci se

aktivně podílejí provozovatelé vysílání, provozovatelé převzatého

vysílání nebo poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na

vyžádání (dále jen „samoregulační orgány“), je-li spolupráce

samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření

účinných samoregulačních systémů a při zavádění opatření na podporu

mediální gramotnosti; seznam spolupracujících samoregulačních orgánů

(dále jen „seznam samoregulačních orgánů“) zveřejňuje způsobem

umožňujícím dálkový přístup,



y) vydává stanoviska, která vyjadřují právní názor Rady ve věcech

náležejících do její působnosti podle zákona,“.



Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno z).



25. V § 5 písmeno z) zní:



„z) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem^1e), ^3), ^4).“.



26. V § 6 odst. 1 v úvodní části ustanovení se za slovo „vysílání“

vkládají slova „a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních

služeb na vyžádání“.



27. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „a provozovatelů převzatého

vysílání“ nahrazují slovy „ , provozovatelů převzatého vysílání a

poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.



28. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „a v převzatém rozhlasovém a

televizním vysílání“ nahrazují slovy „ , v převzatém rozhlasovém a

televizním vysílání a v poskytování audiovizuálních mediálních služeb

na vyžádání“.



29. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „vysílání“ vkládají slova „a

poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.



30. V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „tímto zákonem a“ nahrazují slovy

„zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a

poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o

dodržování“.



31. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „v televizním vysílání,“ nahrazují

slovem „ , o“ a na konci textu písmene se doplňují slova „v televizním

vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při

poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.



32. V § 6 odst. 1 písmeno h) zní:



„h) informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a

televizního vysílání, převzatého vysílání a poskytování audiovizuálních

mediálních služeb na vyžádání a o výsledcích spolupráce se

samoregulačními orgány,“.



33. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno i), které zní:



„i) informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým

komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu

mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního

vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů

audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních

orgánů.“.



34. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) si může vyžádat od

Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou

republiku vyplývají z mezinárodních smluv^4b), popřípadě z jejího

členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje

ministerstvu poskytnout.“.



35. V § 7 odst. 3 písm. d) se za slova „převzatého vysílání“ vkládají

slova „nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na

vyžádání“.



36. V § 7 odst. 12 se slova „a provozovatelům převzatého vysílání“

nahrazují slovy „ , provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům

audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“ a na konci textu

odstavce se doplňují slova „ , provozovateli převzatého vysílání a

poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.



37. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:



„(6) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o

nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného

výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly

utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové

Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li

souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.“.



38. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č.

9a zní:



„(7) Zaměstnanec zařazený k výkonu práce v Radě je kromě povinnosti

zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zvláštního právního předpisu^9a)

povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu

této činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti

zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo

vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se

předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na

fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává

pro Radu činnost.



9a) § 303 odst. 2 písm. b) zákoníku práce.“.



Dosavadní poznámky pod čarou č. 9a až 9d se označují jako poznámky pod

čarou č. 9b až 9e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.



39. V § 12 odst. 1 se slova „a k šíření teletextu v analogovém

televizním vysílání“ zrušují.



40. V § 12 odst. 2 se slova „vysílání teletextu v analogovém televizním

vysílání a k“ a slova „v digitálním vysílání“ zrušují.



41. V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno c), které zní:



„c) přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen

„zvláštní přenosový systém“).“.



42. V § 12 odst. 12 písm. b) se slova „rasy, pohlaví, náboženství,

národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva“ nahrazují

slovy „pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství,

politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu,

příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo

jiného postavení“.



43. V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ ; v

případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah

vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v případě vysílání

šířeného prostřednictvím kabelových systémů se územní rozsah vysílání

stanoví výčtem katastrálních území a okresů; v případě vysílání

šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se

územní rozsah vysílání neuvádí“.



44. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno j), které zní:



„j) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být

vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní

vysílání.“.



45. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují.



46. V § 18 odst. 4 písm. c) se čárka za slovy „časový rozsah vysílání“

nahrazuje slovem „a“ a slova „podle § 2 odst. 1 písm. y)“ se zrušují.



47. V § 18 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:



„f) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být

vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní

vysílání,“.



Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).



48. V § 18 odst. 4 písm. g) se slova „u kabelových systémů“ nahrazují

slovy „prostřednictvím kabelových systémů stanovený údaji podle § 14

odst. 1 písm. f)“.



49. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní:



„(6) Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u)

bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu

Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).“.



50. V § 22 odst. 1 se číslo „60“ nahrazuje číslem „180“ a slova „v

průběhu jednoho kalendářního roku“ se zrušují.



51. V části třetí nadpisu hlavy II se slova „A KABELOVÝCH SYSTÉMŮ“

nahrazují slovy „ , KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH

SYSTÉMŮ“.



52. V § 25 odst. 1 se slova „a kabelových systémů“ nahrazují slovy „ ,

kabelových systémů a zvláštních přenosových systémů“.



53. V § 25 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:



„c) identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání,

jde-li o vysílání programu prostřednictvím zvláštního přenosového

systému,“.



Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).



54. V § 27 odst. 2 se slova „a technickou specifikaci“ nahrazují slovem

„identifikaci“ a za slovo „šířeno“ se vkládají slova „ , a informaci o

přístupu k převzatému vysílání“.



55. V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v

případě, že se změna týká televizního programu převzatého od

provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem

Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční

televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele

rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky“.



56. V § 32 odst. 1 písm. a) se slovo „programů“ nahrazuje slovem

„vysílání“.



57. V § 32 odst. 1 písm. c) se slova „důvodů rasy, pohlaví,

náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině

obyvatelstva“ nahrazují slovy „důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti,

jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního

nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické

menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“.



58. V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; tato

povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání

koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s

osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které

této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,“.



59. V § 32 odst. 1 písm. l) se za slovo „uchovávat“ vkládají slova „v

odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě“, slova „odvysílaných

pořadů nejméně“ se nahrazují slovy „pořadů včetně dalších částí

vysílání alespoň“, slova „poskytnout je“ se nahrazují slovy „na

písemnou výzvu je zapůjčit“ a slova „s plněním této povinnosti“ se

nahrazují slovy „se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí

vysílání“.



60. V § 32 odst. 1 písmeno m) zní:



„m) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí

vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel

vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci

uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílání v odvysílané podobě

a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve

věci,“.



61. V § 32 odstavec 2 zní:



„(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je

povinen opatřit alespoň 15%vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými

titulky pro osoby se sluchovým postižením a alespoň 2 % vysílaných

pořadů zpřístupnit pro osoby se zrakovým postižením. Provozovatel

celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit alespoň

70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 %

vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně

tlumočit do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením

a dále je povinen zpřístupnit alespoň 10 % vysílaných pořadů pro osoby

se zrakovým postižením.“.



62. V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Provozovatel převzatého vysílání může šířit program obsahující

pořady nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický,

psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, za podmínek stanovených

v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídky nesmí být zařazen

program obsahující převážně pořady, které by mohly ohrozit fyzický,

psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.“.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.



63. V § 32 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „vysílání“

vkládají slova „televizního programu převzatého od provozovatele

televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie

ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo

rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání

z jiného státu než České republiky,“.



64. V § 32 odst. 4 písm. a) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo

další části vysílání“ a slova „§ 31 a odstavcem“ se nahrazují slovem

„odstavce“.



65. V § 32 odst. 4 písm. b) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo

další části vysílání“ a slova „g) a“ se zrušují.



66. V § 32 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:



„(5) Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je

provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším

částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak.



(6) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen

na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k

výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až w) nebo § 6 odst. 1 a 5.



(7) Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům

snadný, přímý a trvalý přístup zejména k



a) základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou

název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla

v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u

zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území

České republiky, byly-li zřízeny,



b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s

provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro

doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese pro doručování

elektronické pošty, a



c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad provozováním televizního

vysílání je Rada.“.



67. V § 33 odst. 3 se slova „Ministerstvo kultury (dále jen

„ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“.



68. § 34 včetně nadpisu zní:



㤠34



Vysílání krátkých zpravodajských výňatků



(1) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k

vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále

jen „událost zvýšeného zájmu veřejnosti“), je povinen ostatním

provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech

Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo

poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého

zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných

zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události

zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v

České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání

usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u

tohoto provozovatele televizního vysílání.



(2) Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném

zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský

výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li

takové označení neproveditelné.



(3) Při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání lze

krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za

podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze

záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej

odvysílal.



(4) Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze

zpráv, reportáží a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a

zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo

sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího

na tento pořad.



(5) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k

vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit

podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů

televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této

události (dále jen „akreditační podmínky“), s dostatečným časovým

předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být

diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní

práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za

zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události

účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo

spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním

záznamu.



69. V § 43 odstavec 3 zní:



„(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická

osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s

provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž

dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou

v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s

provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na

hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele

televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního

vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.“.



70. § 46 včetně nadpisu zní:



㤠46



Evropské dílo



(1) Evropským dílem se rozumí



a) dílo pocházející z členských států Evropské unie,



b) dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie,

avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi^4b),

splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo



c) dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se

audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími a

třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na

základě které bylo vyrobeno.



(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy,

nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační

opatření vůči dílům z členských států Evropské unie.



(3) Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo

vytvořené převážně autory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více

státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) za předpokladu, že



a) bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve

více z těchto států,



b) výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou

výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto

států, nebo



c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních

nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo

více výrobci usazenými mimo území těchto států.



(4) Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1,

avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci

uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze

považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z

členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je

převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci

usazenými mimo území členských států Evropské unie.“.



71. V § 47 se odstavec 4 zrušuje.



72. V části páté nadpis hlavy IV zní:



„OBCHODNÍ SDĚLENÍ“.



73. § 48 a 49 včetně nadpisů znějí:



㤠48



Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení



(1) Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání



a) obchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná,



b) obchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo

bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního

prostředí,



c) obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři

zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,



d) náboženská a ateistická obchodní sdělení,



e) obchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sdělení

nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva

územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,



f) obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných

postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský

předpis,



g) obchodní sdělení týkající se cigaret nebo jiných tabákových výrobků,



h) skrytá obchodní sdělení,



i) obchodní sdělení obsahující podprahové sdělení,



j) obchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost,



k) obchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické

nebo jiné smýšlení,



l) obchodní sdělení obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy,

barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného

smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní

nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.



(2) Obchodní sdělení nesmějí fyzicky nebo mravně ohrožovat děti a

mladistvé tím, že



a) přímo nabádají děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého

výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,



b) přímo nabádají děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo

jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,



c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých ke svým rodičům,

učitelům nebo k jiným osobám, nebo



d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé v nebezpečných situacích.



(3) Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sdělení odpovídá

zadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělení nelze

určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sdělení

se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné

právnické nebo fyzické osoby obchodní sdělení.



§ 49



Povinnosti při zařazování reklam a teleshoppingu do vysílání



(1) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby



a) reklamy a teleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele

rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního

vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo

prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání,



b) izolované reklamy a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání

pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro

rozhlasové vysílání,



c) reklamy a teleshopping týkající se erotických služeb a erotických

výrobků nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00

hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li

vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy

uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické

opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a

mladistvým,



d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před

vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.



(2) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při

zařazování reklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla

narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední

přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu.



(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů

vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů

přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý

plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel

rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů

přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý

plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného

časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi,

kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená

reklama a teleshoppingové šoty.



(4) Rozhlasové a televizní vysílání pořadů pro děti nelze reklamou nebo

teleshoppingovými šoty přerušit více než jednou za každý plánovaný

časový úsek v trvání alespoň 30 minut, pokud plánovaná doba trvání

pořadu pro děti bez zařazení reklamy a teleshoppingových šotů přesahuje

30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu nebo

teleshoppingové šoty uvádět na dělené obrazovce.



(5) Rozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamou nebo

teleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze

reklamu nebo teleshopping uvádět na dělené obrazovce.



(6) Omezení podle odstavce 3 se nevztahuje na filmy vyrobené pro

televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li

samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů.



(7) Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamu a

teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v

pořadech.“.



74. V § 50 se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.



75. V § 50 odst. 3 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.



76. V § 50 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



„(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání

týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb,

které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, na oznámení o sponzorování

nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném

zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů a na bezúplatně

odvysílaná upozornění na charitativní akce.“.



Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.



77. V § 50 se odstavec 6 zrušuje.



Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.



78. V § 50 odstavec 6 zní:



„(6) Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut

a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky.

Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programu, který není

zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové

bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingových

šotů podle odstavce 2.“.



79. V § 50 se odstavec 7 zrušuje.



80. Nadpis § 52 zní: „Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních

týkajících se alkoholických nápojů“.



81. V § 52 úvodní části ustanovení se slova „Reklama a teleshopping na

alkoholické nápoje“ nahrazují slovy „Obchodní sdělení týkající se

alkoholických nápojů“.



82. V § 52 písm. a) se za slova „speciálně na“ vkládají slova „děti a“

a za slovo „zobrazovat“ se vkládají slova „děti a“.



83. § 53 včetně nadpisu zní:



㤠53



Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných

rozhlasových nebo televizních programů a pořadů



(1) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady, které jsou

sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky:



a) jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí

vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena

redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání,



b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb,

zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.



(2) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být

sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo

prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků.



(3) Při sponzorování rozhlasových nebo televizních programů a pořadů

osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci

léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo

název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat

léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na

lékařský předpis.



(4) Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti

sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci

zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo

jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky,

služby nebo na jejich charakteristický znak.



(5) Provozovatel vysílání sponzorovaného programu je povinen oznámit

sponzorování programu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a

uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorování programu

nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a

bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu.



(6) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.



(7) Sponzorovat nelze programy, u nichž nadpoloviční podíl denního

vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.“.



Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.



84. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který včetně nadpisu a poznámky pod

čarou č. 11a zní:



㤠53a



Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu



(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze



a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro

televizní vysílání nebo pro audiovizuální mediální služby na vyžádání,

ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o

pořady pro děti, nebo



b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně

poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro

soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.



(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:



a) jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak,

aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele

televizního vysílání,



b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb,

zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich

propagace,



c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.



(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci

a v případě přerušení reklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po

tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění

produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o

povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na

pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel

televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli

televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle

zvláštního právního předpisu^11a).



(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o



a) cigarety nebo jiné tabákové výrobky, nebo umístění produktu osob,

jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo

jiných tabákových výrobků, nebo



b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice

dostupné pouze na lékařský předpis.



11a) § 66a obchodního zákoníku.“.



85. V § 54a se slova „zrakově a sluchově postiženým“ nahrazují slovy

„osobám se zrakovým a sluchovým postižením“ a slova „popis, český

znakový jazyk, titulkování, snadná navigace“ se nahrazují slovy „popis

obrazu, český znakový jazyk, titulkování s indikací neverbální zvukové

složky děje, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů“.



86. V § 55 odst. 9, § 55a odst. 9 a v § 56 odst. 5 se slova „a družic“

nahrazují slovy „ , družic a zvláštních přenosových systémů“.



87. § 55b se zrušuje.



88. V § 59 odst. 4 se slova „povinnosti uvedené“ nahrazují slovy

„některou z povinností uvedených“ a slova „a dále z důvodu uvedeného v“

se zrušují.



89. V § 59a se slovo „jednání^12)“ nahrazuje slovy „jednání uvnitř

Evropské unie podle přímo použitelného předpisu^12)“.



90. V § 60 odst. 1 písm. a) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo

další částí vysílání“.



91. V § 60 odst. 1 písm. d) se za slovo „pořadů“ vkládají slova „nebo

dalších částí vysílání“.



92. V § 60 odst. 1 písm. e) se slovo „neposkytne“ nahrazuje slovem

„nezapůjčí“ a za slovo „pořadu“ se vkládají slova „nebo dalších částí

vysílání“.



93. V § 60 odst. 1 písmeno k) zní:



„k) poruší některou z povinností stanovených pro sponzorování programů

nebo pořadů nebo poruší některou z povinností stanovených pro umístění

produktu,“.



94. V § 60 odst. 1 písm. l) se slova „vysílání reklam, teleshoppingu a

sponzorovaných pořadů“ nahrazují slovy „obchodní sdělení a skrytá

obchodní sdělení“.



95. V § 60 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena p) až u), která znějí:



„p) nedodrží ustanovení § 32 odst. 3,



r) nedodrží ustanovení § 32 odst. 4,



s) nedodrží ustanovení § 32 odst. 5,



t) neposkytne Radě vyjádření a informace podle § 32 odst. 6,



u) neumožní divákům snadný, přímý a trvalý přístup k informacím podle §

32 odst. 7.“.



96. V § 60 odst. 3 písm. a), b) a c) se za slovo „pořady“ vkládají

slova „nebo další části vysílání“.



97. V § 60 odst. 3 písm. d) se slova „a upoutávky“ nahrazují slovy „ ,

upoutávky nebo další části vysílání“ a za slovo „mladistvých“ se

vkládají slova „ , a nejedná se o vysílání koncovému uživateli dostupné

na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let, k němuž je

poskytnuto technické opatření, které znemožňuje přístup k vysílání

dětem a mladistvým,“.



98. V § 60 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena h) a i), která znějí:



„h) poruší povinnost podle § 62 odst. 4,



i) nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro

poskytování služby přímo související s programem.“.



99. V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) Pokutu od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč uloží Rada provozovateli

televizního vysílání, který nesplní některou z povinností podle § 34.“.



100. V § 61 odst. 1 se slova „do 2 let“ nahrazují slovy „do 3 let“.



101. V § 61 odstavec 3 zní:



„(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s

přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání, k výši

případného finančního prospěchu, a ke stanovisku věcně příslušného

samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů,

obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení

řízení o správním deliktu.“.



102. § 62 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 až 18 zní:



㤠62



Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je

smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a z členského

státu Evropské unie



(1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu

převzatého ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o

přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie,

má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován § 32 odst. 4 a toto

porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu^14), anebo že jeho

obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva

vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi^15).



(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu

převzatého z jiného členského státu Evropské unie, jestliže



a) má za to, že obsahem převzatého televizního programu byl zřejmým,

závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 4 a provozovatele

vysílání tohoto programu z jiného členského státu Evropské unie a

provozovatele převzatého vysílání na tuto skutečnost v posledních 12

měsících alespoň dvakrát písemně upozornila s tím, že šíření převzatého

televizního programu může být v České republice pozastaveno, pokud by

porušení trvalo nebo by k němu došlo opětovně,



b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu

v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému

regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém je

provozovatel vysílaní, od něhož je televizní program převzat, usazen

(dále jen „regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se

žádostí o konzultace a



c) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a regulačním orgánem

členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 15 dnů od jejich

zahájení ke smírnému řešení a porušování trvá.



(3) Nejedná-li se o případy uvedené v odstavci 2, Rada může rozhodnout

o pozastavení šíření televizního programu převzatého z členského státu

Evropské unie, jehož obsahem jsou porušována ustanovení zákona, kterými

se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem

Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla^16) (dále jen

„zvláštní pravidla“), jestliže



a) má za to, že vysílání televizního programu převzatého z členského

státu Evropské unie je směrováno zcela nebo převážně na území České

republiky,



b) má za to, že provozovatel vysílání televizního programu převzatého

podle písmene a) se v jiném členském státě Evropské unie usadil proto,

aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by

byl usazen v České republice,



c) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu

převzatého podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské

komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie,



d) má za to, že výsledky dosažené součinností s regulačním orgánem

členského státu Evropské unie, popřípadě s orgánem určeným podle práva

Evropské unie^17), byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé^18),

a



e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru

podle písmene c) je slučitelné s právem Evropské unie.



(4) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu

Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysílání. Provozovatel

převzatého vysílání nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území

České republiky šířit ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí

Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.



(5) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu

pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve

výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode

dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého

televizního programu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude

platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem

Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem

umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna

uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém

obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.



(6) Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1

zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou

Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem

Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční

televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních

věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3

Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo

orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první

obdobně.



14) Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu

pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.



15) Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění

Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.



16) Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/ /552/EHS ze

dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů

členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních

služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2007/65/ES.



17) Čl. 23a směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/ /EHS ze dne

3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů

členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních

služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění

směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2007/65/ES.



18) Čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS

ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních

předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních

mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve

znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.“.



103. V § 66 se slova „a novém rozhodnutí“ zrušují, za slova „rozhodnutí

o pokutě“ se vkládají slova „ , rozhodnutí o pozastavení šíření

převzatého televizního programu“ a slovo „spotřebitelů^9e)“ se

nahrazuje slovem „spotřebitelů^5a)“.



104. V § 66a se za slova „při regulaci reklamy“ vkládají slova „a

sponzorování“.



105. V § 67 odst. 1 větě první se za slova „§ 42 až 47“ vkládají slova

„ , § 49 odst. 2 a 3 a § 50 odst. 2“.



106. V § 67 odstavce 2 a 3 znějí:



„(2) Ve vysílání programu zaměřeného výhradně na reklamu a teleshopping

mohou být reklama a teleshopping vysílány pouze za předpokladu, že

splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49

odst. 2 a 3 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programu nepoužijí.



(3) Na služby přímo související s programem se vztahují ustanovení § 32

odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci

služeb přímo souvisejících s programem a obsahu elektronického

programového průvodce vysílána reklama a teleshopping, vztahují se na

vysílání reklamy a teleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52.“.



107. V § 67a se slova „47 a 49 až 51“ nahrazují slovy „47, 50 a 51“.



§ 21



Přechodná ustanovení



(1) Právnická nebo fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona poskytuje službu spočívající v nabídce televizního programu

prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c)

zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, (dále jen „osoba poskytující televizní program“), a tato

služba se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozování

televizního vysílání, je povinna doručit Radě pro rozhlasové a

televizní vysílání (dále jen „Rada“) do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona žádost o udělení licence k provozování televizního

vysílání podle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud osoba poskytující televizní

program povinnost podle věty první nesplní, je povinna poskytování

televizního programu ukončit nejpozději dnem následujícím po dni, jímž

uplyne lhůta pro splnění této povinnosti. Osoba poskytující televizní

program, která povinnost podle věty první splní, avšak Rada rozhodne,

že jí licenci k provozování televizního vysílání neudělí, je povinna

poskytování televizního programu ukončit do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo

rozhodnutí Rady doručeno.



(2) Provozovatel televizního vysílání prostřednictvím kabelového

systému, v jehož licenci není územní rozsah vysílání stanoven údaji

podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tyto údaje Radě

doručit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nesplnění

této povinnosti se považuje za porušení licenčních podmínek. Rada

licenci provozovatele televizního vysílání prostřednictvím kabelového

systému doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne, kdy jí byly

tyto údaje doručeny.



(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí, jehož vysílání není

zcela nebo převážně směrováno pouze na území České republiky, nebo

jehož hlavním jazykem vysílání není čeština, je povinen doručit Radě do

60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje podle § 14 odst. 1

písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona; nesplnění této povinnosti se považuje za

porušení licenčních podmínek. Rada licenci provozovatele televizního

vysílání s licencí doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne,

kdy jí tyto údaje byly doručeny, a bezodkladně informuje regulační

orgán členského státu Evropské unie, na jehož území je televizní

vysílání zcela nebo převážně směrováno.



(4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



(5) Ustanovení § 53a zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na pořady vyrobené do

konce roku 2009.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích



§ 22



Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o

změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.

235/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č.

227/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 2 odst. 1 se slova „bez ohledu na způsob příjmu“ nahrazují slovy

„ , je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení

využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos

rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových

systémů“.



2. V § 2 odst. 2 se slova „bez ohledu na způsob příjmu“ nahrazují slovy

„ , je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení

využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos

rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových

systémů“.



3. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno d), které zní:



„d) zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci

rozhlasového nebo televizního vysílání pouze v případě, je-li šířeno

prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c)

zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání, ve znění pozdějších předpisů.“.



4. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno e), které zní:



„e) rozhlasové nebo televizní přijímače, které jsou neoddělitelnou

součástí koncových mobilních telekomunikačních zařízení.“.



5. V § 5 odst. 6 se slova „k těmto změnám došlo“ nahrazují slovy „byly

tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona“.



6. V § 7 odst. 5 se slova „k takové změně došlo“ nahrazují slovy „byly

tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona“.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o regulaci reklamy



§ 23



Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č.

468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve

znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.

231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č.

326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č.

444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č.

160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb. a zákona č.

281/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 1 odst. 3 se slovo „vysílání,“ nahrazuje slovy „vysílání^3a),

audiovizuální mediální služby na vyžádání^3b),“. Poznámky pod čarou č.

3a a 3b znějí:



„3a) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3b) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních služČástka bách

na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních

mediálních službách na vyžádání).“.



2. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) Za skrytou reklamu se nepovažuje umístění produktu v

audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li

podmínky stanovené jiným právním předpisem^3a), ^3b).“.



3. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „televizní vysílání^28)“ nahrazují

slovy „televizní vysílání^3a)“, za slova „pro reklamu šířenou v

rozhlasovém a televizním vysílání“ se vkládají slova „a v

audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“ a za slova „pro

sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání“ se vkládají slova „a

v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“.



Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o správních poplatcích



§ 24



Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č.

217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č.

361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č.

553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č.

57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č.

138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č.

186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č.

227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č.

575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.

269/2007 Sb., zákona 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č.

38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č.

182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.

239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 296/2008 Sb., zákona č.

297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č.

312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č.

41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č.

206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.

291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb. a zákona

č. 420/2009 Sb., se mění takto:



V položce 67 části IV přílohy Sazebník ustanovení „Předmětem poplatku

není“ zní:



„Předmětem poplatku není



1. Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního

vysílání podle písmene a) této položky, je-li žádost podávána podle §

21 odst. 1 zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních

službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o

audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).



2. Přijetí žádosti o změnu údajů podle písmene d) této položky,

zapisuje-li se změna do obchodního rejstříku.“.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o České televizi



§ 25



V § 3 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona

č. 39/2001 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se v

písmenu k) slova „pro sluchově postižené nebo simultánním tlumočením do

českého znakového jazyka“ nahrazují slovy „a alespoň 2 % vysílaných

pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním

tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým

postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby

se zrakovým postižením“.



ČÁST SEDMÁ



ÚČINNOST



§ 26



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce

následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 4,

§ 20 bodu 61 a § 25, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011.



Vlček v. r.



Klaus v. r.



Fischer v. r.



1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých

právních a správních předpisů členských států upravujících provozování

televizního vysílání.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997,

kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních

a správních předpisů členských států upravujících provozování

televizního vysílání.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince

2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých

právních a správních předpisů členských států upravujících provozování

televizního vysílání.



2) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a

o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační

společnosti), ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona

č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve

znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.



4) Čl. 43 až 48 Smlouvy o založení Evropského společenství.



5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci

mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů

na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany

spotřebitele).



6) § 1 písm. k) zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby,

šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých

zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.



7) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a

hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.



8) § 46 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a

televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



9) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



10) § 5 písm. x) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 132/2010

Sb.



11) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



12) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro

vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o

spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).



13) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro

vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o

spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).