281/2008 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 1. srpna 2008
o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a
kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a
financování terorismu
Změna: 129/2014 Sb.
Česká národní banka stanoví podle § 56 zákona 253/2008 Sb., o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu, (dále „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje požadavky na zavedení a uplatňování
a) postupů pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu
kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta,
obchodního vztahu, produktu nebo obchodu a
b) metod a postupů pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu
a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem,
uplatňovaných v rámci systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních
opatření osobami uvedenými v § 2, vůči nimž vykonává Česká národní
banka dohled^1).
§ 2
Osobní působnost
(1) Požadavky stanovené touto vyhláškou se vztahují na úvěrovou nebo
finanční instituci (dále jen „instituce“), která je
a) bankou,
b) spořitelním a úvěrním družstvem,
c) centrálním depozitářem zaknihovaných cenných papírů, osobou vedoucí
evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou
centrálním depozitářem zaknihovaných cenných papírů, osobou vedoucí
samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobou vedoucí evidenci
navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů,
d) organizátorem trhu s investičními nástroji,
e) osobou s povolením k poskytování investičních služeb s výjimkou
investičního zprostředkovatele,
f) investiční společností, samosprávným investičním fondem, hlavním
administrátorem investičního fondu, penzijní společností nebo penzijním
fondem,
g) platební institucí, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu,
institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz
malého rozsahu,
h) pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovacím zprostředkovatelem nebo
samostatným likvidátorem pojistných událostí při výkonu činností
souvisejících s provozováním životního pojištění, s výjimkou
pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za
škodu způsobenou jeho činností, nebo
i) osobou oprávněnou provozovat směnárenskou činnost podle zákona o
směnárenské činnosti.
(2) Požadavky stanovené touto vyhláškou se vztahují rovněž na
zahraniční právnickou nebo fyzickou osobu uvedenou v odstavci 1, která
na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky,
organizační složky nebo provozovny, a to v rozsahu činnosti touto
pobočkou, organizační složkou nebo provozovnou vykonávané.
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí neprůhlednou vlastnickou
strukturou stav, kdy nelze zjistit, kdo je skutečným majitelem klienta
a) z výpisu z obchodního rejstříku, jiné obdobné evidence země sídla
zahraniční osoby, která není zapsána do obchodního rejstříku v České
republice, a není-li v zemi sídla této zahraniční osoby taková
evidence, pak z úředně ověřené společenské smlouvy, nebo
b) z jiné listiny, kterou byla zahraniční osoba založena a která
obsahuje všechny její změny, anebo
c) z důvěryhodného zdroje, na který se instituce důvodně spoléhá.
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí zemí původu
a) fyzické osoby každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem,
a současně všechny další státy, ve kterých je přihlášena k trvalému
nebo jinému pobytu,
b) právnické osoby, která podléhá povinnostem podle § 25 odst. 4 zákona
či obdobným povinnostem, stát, ve kterém má své sídlo,
c) právnické osoby, která nepodléhá povinnostem podle § 25 odst. 4
zákona či obdobným povinnostem, stát, ve kterém má své sídlo, a
současně všechny státy, v nichž má pobočku, organizační složku nebo
provozovnu.
(3) O neprůhlednou vlastnickou strukturu podle odstavce 1 se nejedná,
pokud je klient společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k
obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu
obdobném regulovanému trhu, a která podléhá požadavkům na zveřejnění
informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie.
§ 4
(1) Instituce při řízení rizik uplatňuje přístup založený na posouzení
rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(2) Při zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad, postupů a
kontrolních opatření, včetně identifikace a kontroly klienta, instituce
přihlíží k uznávaným a osvědčeným principům a postupům v oblasti
předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu (dále jen „uznávané standardy“). Přehled vybraných uznávaných
standardů uveřejňuje Česká národní banka.
(3) Samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností
souvisejících s provozováním životního pojištění a osoba oprávněná
provozovat směnárenskou činnost nemusí ve vztahu k těmto činnostem
naplňovat požadavky podle § 5 odst. 1 až 4. Při zjišťování a
vyhodnocování podezřelého obchodu však přihlíží k charakteru obchodu a
okolnostem jeho uskutečnění a k charakteru a objemu obvyklých obchodů
klienta.
(4) Instituce, která ve vztahu k některému klientovi uplatňuje výjimku
z povinnosti identifikace nebo kontroly klienta v souladu s § 13
zákona, není povinna ve vztahu k tomuto klientovi, v rozsahu
uplatňované výjimky, naplňovat požadavky podle § 5 této vyhlášky. Při
vyhodnocování rizik podle § 13 odst. 3 zákona však instituce přihlíží
alespoň k rizikovým faktorům uvedeným v § 5 odst. 2 a k okolnostem
uvedeným v § 5 odst. 3 písm. c) této vyhlášky.
§ 5
Pravidla přijatelnosti klienta, stanovení rizikového profilu a další
postupy
(1) Instituce v rámci systému řízení rizik souvisejících s legalizací
výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu stanoví a
uplatňuje pravidla a postupy, podle kterých s ohledem na rizikový
profil klienta
a) provádí kategorizaci klientů,
b) rozhodne o uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu s
klientem nebo již probíhající obchod nebo existující obchodní vztah s
klientem ukončí,
c) zjišťuje rizikové faktory uvedené v odstavci 2 u nových klientů a
průběžně během trvání obchodního vztahu u všech klientů; přitom
aktualizuje zařazení klienta do příslušné rizikové kategorie podle
zjištěných informací a
d) přijímá odpovídající opatření vůči klientům, u nichž byl zjištěn
rizikový faktor (dále jen „rizikový klient“).
(2) Rizikový profil klienta instituce sestaví a hodnotí vždy alespoň s
ohledem na tyto rizikové faktory:
a) skutečnost, že některá ze zemí původu klienta, osoby, která s
institucí jedná jménem klienta, nebo některá ze zemí původu skutečného
majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu, nebo státem, který instituce na základě svého hodnocení
považuje za rizikový,
b) skutečnost, že podle informací, které má instituce k dispozici,
předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo
poskytnut ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
nebo ze státu, který instituce na základě svého hodnocení považuje za
rizikový, nebo že předmět obchodu byl či má být v souvislosti s
obchodem převeden nebo poskytnut do takového státu,
c) zápis klienta, osoby, která s institucí jedná jménem klienta,
skutečného majitele klienta, osoby, se kterou klient uskutečňuje
obchod, nebo, pokud jsou instituci známi, konečného příjemce předmětu
obchodu nebo skutečného majitele osoby, se kterou klient uskutečňuje
obchod, na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční
opatření v souladu s jinými právními předpisy^2),
d) neprůhledná vlastnická struktura klienta,
e) nejasný původ peněžních prostředků klienta,
f) skutečnosti vzbuzující podezření, že klient nejedná na svůj účet
nebo že zastírá, že plní pokyn třetí osoby,
g) neobvyklý způsob uskutečnění obchodu, zejména s ohledem na typ
klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel obchodního
vztahu a předmět činnosti klienta,
h) skutečnosti nasvědčující tomu, že klient uskutečňuje podezřelý
obchod,
i) skutečnost, že podle informací, které má instituce k dispozici, je s
předmětem činnosti klienta spojeno zvýšené riziko legalizace výnosů z
trestné činnosti nebo financování terorismu.
(3) Při vzniku obchodního vztahu s klientem, jakož i v jeho průběhu, a
při provádění obchodů, které nejsou součástí obchodního vztahu,
instituce
a) zjišťuje a uchovává o klientovi takové informace, které jí umožní
vyhodnocovat, zda se jedná o rizikového klienta,
b) kontroluje platnost a úplnost údajů o klientovi a provádí jejich
aktualizaci a
c) věnuje zvýšenou pozornost obchodům
1. u nichž se vyskytuje některý z rizikových faktorů podle § 5 odst. 2,
2. prováděným s fyzickými osobami v rámci služeb založených na
individuálním přístupu ke klientovi, přičemž tyto služby instituce
poskytuje pouze takovým klientům, kteří splňují zvláštní, institucí
stanovené podmínky,
3. politicky exponovaných osob,
4. u kterých je instituci známo, že skutečným majitelem klienta je
politicky exponovaná osoba nebo že se jich politicky exponovaná osoba
účastní jinak, nebo
5. velkého objemu nebo vysoké úrovně složitosti, zejména s ohledem na
typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel obchodního
vztahu a předmět činnosti klienta.
(4) Při poskytování služeb založených na individuálním přístupu ke
klientovi podle odstavce 3 písm. c) bodu 2 podléhá uzavření obchodního
vztahu s novým klientem předchozímu schválení alespoň jedním
zaměstnancem instituce, jehož funkční zařazení je o úroveň vyšší, než
je funkční zařazení zaměstnance nebo zaměstnanců instituce navrhujících
uzavření smlouvy s klientem. Není-li to s ohledem na velikost, způsob
řízení nebo počet zaměstnanců instituce, která je právnickou osobou,
možné, schvaluje uzavření takovéhoto obchodního vztahu statutární orgán
instituce.
(5) Při uskutečňování obchodu s využitím prostředků komunikace na dálku
instituce vytvoří a uplatňuje takové postupy, které ověří, zda se
obchod uskutečňuje s již identifikovaným klientem.
§ 6
Instituce zajistí, aby osoba, která podezřelý obchod vyhodnocuje, měla
přístup k informacím obsaženým v informačním systému instituce
umožňujícím rychlé a účinné vyhledávání, sledování a vyhodnocování
potřebných informací.
§ 7
Veškeré schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti v rámci
systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, včetně
souvisejících odpovědností, pravomocí, podkladů a posouzení hodnotící
zprávy podle § 8, musí být možné zpětně rekonstruovat. K zabezpečení
tohoto požadavku instituce zavede a udržuje odpovídající systém
uchování informací, který zahrnuje rovněž informace o zjištěních
učiněných při kontrole klienta a při přezkoumávání obchodů a
korespondenci vztahující se k obchodům a obchodním vztahům. Zpětně
rekonstruovatelný musí být i takový proces, jehož výsledkem je závěr,
že nejsou dány důvody pro změnu rizikového profilu klienta či pro
podání oznámení o podezřelém obchodu.
§ 8
Hodnotící zpráva
(1) Instituce v rámci vnitřních kontrolních činností nejméně jednou
ročně vypracuje zprávu hodnotící činnost instituce v oblasti
předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu (dále jen „hodnotící zpráva“), v níž zhodnotí, zda
a) postupy a opatření, které instituce uplatňuje v oblasti předcházení
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jsou
dostatečně účinné,
b) byly v systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření
instituce v uplynulém období zjištěny nedostatky, a jaká rizika z toho
mohou pro instituci plynout.
(2) Veškeré závěry a hodnocení obsažené v hodnotící zprávě musejí být
řádně odůvodněny. Nezpracovává-li hodnotící zprávu kontaktní osoba^3),
obsahuje zpráva vyjádření kontaktní osoby k úplnosti a správnosti
hodnotící zprávy.
(3) Hodnotící zprávu vypracuje rovněž na území České republiky působící
pobočka, organizační složka nebo provozovna instituce podle § 2 odst.
2.
(4) Instituce v hodnotící zprávě uvede statistické údaje o oznámeních o
podezřelých obchodech za uplynulé období. Tyto údaje rozčlení podle
organizačního uspořádání nebo podle obchodních činností instituce.
(5) V případě zjištění nedostatků v oblasti předcházení legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu instituce v hodnotící
zprávě uvede návrh na jejich odstranění.
(6) Má-li instituce statutární orgán, projedná tento orgán hodnotící
zprávu nejpozději do 4 měsíců po konci období, za které je zpracována,
a vyjádří se ke zjištěným nedostatkům a návrhům v ní obsaženým. Má-li
instituce dozorčí radu, správní radu nebo kontrolní komisi, plní tyto
povinnosti také tento orgán. V případě pobočky, organizační složky nebo
provozovny instituce podle § 2 odst. 2 plní tyto povinnosti vedoucí
této pobočky, organizační složky nebo provozovny.
(7) Hodnotící zprávu spolu s vyjádřením podle odstavců 2 a 6 instituce
uschovává nejméně po dobu 5 let.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 247/2007 Sb., kterou se stanoví některé
požadavky na řídicí a kontrolní systém bank a spořitelních a úvěrních
družstev.
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2008.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 129/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Instituce uvede svůj systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních
opatření k naplnění povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb., o
některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a
financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, do souladu s
vyhláškou č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních
zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu, ve znění této vyhlášky, nejpozději do
šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
1) § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění
pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve
znění pozdějších předpisů, nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23.
března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení
(EU) č. 961/2010, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Rady (ES) č.
329/2007 ze dne 27. března 2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské
lidově demokratické republice, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 22 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších
předpisů.