108/2011 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 14. dubna 2011
o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném
odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné
přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu
Změna: 289/2013 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a)
zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.:
§ 1
Základní ustanovení
(1) Měření plynu se uskutečňuje v měřicím místě umožňujícím měření
množství a případně tlaku plynu, regulaci průtoku plynu, měření
fyzikálních a chemických parametrů plynu pro potřeby výpočtu jeho
dodávky v kWh nebo MWh a přenos dat do dispečinků. Měřicí místo je
zřizováno
a) mezi přepravní soustavou a
1. plynárenskou soustavou jiného státu,
2. distribuční soustavou,
3. výrobnou plynu,
4. podzemním zásobníkem plynu,
5. odběrným místem,
b) mezi distribuční soustavou a
1. plynárenskou soustavou jiného státu,
2. jinou distribuční soustavou,
3. výrobnou plynu, s výjimkou distribučních soustav, jimiž je
distribuován jiný druh plynu než zemní plyn nebo biometan,
4. podzemním zásobníkem plynu,
5. odběrným místem.
(2) Součástí činnosti měření plynu je instalace měřicího zařízení, jeho
provozování a obsluha, kontrola a údržba měřicích zařízení, odečítání,
přenos a uchovávání údajů z měření.
(3) Údaje o množství plynu v m^3 se uvádí ve všech měřicích místech s
výjimkou měřicích míst mezi přepravní nebo distribuční soustavou a
plynárenskou soustavou jiného státu při vztažných podmínkách: teplotě
15 °C a tlaku 101,325 kPa pro suchý plyn (plyn neobsahující vodní páru,
relativní vlhkost j = 0). Spalné teplo v kWh/m^3 a Wobbeho číslo v
kWh/m^3 se uvádí při vztažné teplotě spalování 15 °C.
§ 2
Druhy měřicích zařízení
(1) K měření množství plynu a vyhodnocení údajů se používá měřicí
zařízení umožňující
a) průběhové měření s přepočtem hodnot na podmínky podle § 1 odst. 3,
které provádí průběžný záznam hodnoty množství plynu za měřicí
interval, a to
1. s denním přenosem údajů (dále jen „měření typu A“),
2. s jiným než denním přenosem údajů (dále jen „měření typu B“),
b) průběhové měření bez přepočtu hodnot, které provádí průběžný záznam
hodnoty množství plynu za měřicí interval (dále jen „měření typu S“),
c) neprůběhové měření bez přepočtu hodnot, a to
1. s měsíčním vyčítáním údajů (dále jen „měření typu CM“),
2. s jiným než měsíčním vyčítáním údajů (dále jen „měření typu C“).
(2) K měření spalného tepla se používá měřicí zařízení umožňující
měření fyzikálních a chemických parametrů plynu.
§ 3
Přiřazení příslušného typu měření
(1) Měřením typu A se vybavují měřicí místa
a) mezi přepravní soustavou a
1. zahraniční plynárenskou soustavou,
2. distribuční soustavou,
3. výrobnou plynu,
4. podzemním zásobníkem plynu,
b) mezi distribuční soustavou a
1. zahraniční plynárenskou soustavou,
2. jinou distribuční soustavou (s výjimkou havarijních propojů
distribučních soustav),
3. výrobnou plynu,
4. podzemním zásobníkem plynu,
c) u odběrných míst
1. přímo připojených k přepravní soustavě,
2. s ročním odběrem vyšším než 52 500 MWh.
(2) Měřením typu A nebo B je měřeno množství plynu v odběrném místě
a) přímo připojeném k vysokotlaké části distribuční soustavy s ročním
odběrem nad 630 MWh,
b) přímo připojeném k středotlaké nebo nízkotlaké části distribuční
soustavy s ročním odběrem vyšším než 2 100 MWh do 52 500 MWh včetně.
(3) Měřením typu S může být měřeno množství plynu v odběrném místě
připojeném k distribuční soustavě, kde není technicky nebo ekonomicky
vhodné instalovat měření typu A nebo B.
(4) Měřením typu CM je měřeno množství plynu v odběrném místě přímo
připojeném k středotlaké nebo nízkotlaké části distribuční soustavy s
ročním odběrem od 630 MWh do 2 100 MWh včetně, pokud tato odběrná místa
nejsou z technických nebo ekonomických důvodů vybavena měřením typu A,
B nebo S.
(5) Měřením typu C je měřeno množství plynu u ostatních odběrných míst.
(6) Měřicí místa u odběrných míst mohou být z technicko-provozních
důvodů osazena měřicím zařízením typu A nebo B i v případě nižšího
ročního odběru plynu, než je tomu podle odstavce 1 písm. c) bodu 2 nebo
podle odstavce 2 písm. b). O osazení měřicího zařízení typu A nebo B
rozhoduje příslušný provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
distribuční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno.
(7) V případě kombinace průběhového a neprůběhového typu měření v
jednom odběrném místě se spotřeba neprůběhových typů měření CM v
jednotlivých plynárenských dnech^1) stanoví lineárním výpočtem z
měsíční spotřeby a počtu dnů daného měsíce.
§ 4
Interval měření plynu
(1) U měření typu A je
a) základní měřicí interval 1 hodina; u první hodiny je začátek
stanoven na čas 06:00:00 a konec na čas 07:00:00 plynárenského dne,
b) základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci
měřicího zařízení 1 plynárenský den.
(2) U měření typu B je
a) základní měřicí interval 1 hodina; u první hodiny je začátek
stanoven na čas 06:00:00 a konec na čas 07:00:00 plynárenského dne,
b) základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci
měřicího zařízení 1 plynárenský měsíc^1).
(3) U měření typu S je
a) základní měřicí interval 1 hodina; u první hodiny je začátek
stanoven na čas 06:00:00 a konec na čas 07:00:00 plynárenského dne,
b) zpracování naměřených údajů v rámci měřicího zařízení prováděno
nejméně jedenkrát za 18 měsíců.
(4) U měření typu CM je základní interval pro zpracování naměřených
údajů měřicího zařízení 1 měsíc.
(5) U měření typu C je zpracování údajů z měření plynu prováděno
nejméně jedenkrát za 18 měsíců.
(6) Zpracování údajů z měření plynu se rovněž provádí při změně
dodavatele plynu, provozovatele distribuční soustavy, subjektu
zúčtování, výrobce plynu nebo zákazníka, při ukončení odběru nebo
dodávky plynu, při vzniku a zániku povinnosti distribuce nad rámec
licence^2), při změně provedené na měřicím zařízení.
§ 5
Údaje z měření plynu
(1) Údaje z měření plynu jsou mezi účastníky trhu s plynem předávány v
m3, kWh.m-3, kWh, MWh nebo v m3.h-1, kW a MW. Přepočet dodávek plynu z
objemových jednotek na energetické jednotky se provádí podle přepočtu
objemových jednotek množství plynu na energii uvedeného v příloze č. 1
k této vyhlášce.
(2) Údaji z měření plynu jsou
a) údaje zaznamenané měřicím zařízením provozovatele přepravní soustavy
nebo provozovatele distribuční soustavy a jím odečtené, popřípadě
vypočtené na základě údajů z tohoto měřicího zařízení,
b) údaje odečtené z měřicího zařízení a předané přímo účastníkem trhu s
plynem provozovateli distribuční soustavy, nebo údaje vypočtené na
základě předaných údajů, pokud výše spotřeby v daném odběrném místě
odpovídá charakteru spotřeby a průběhu spotřeby v předcházejících
obdobích,
1. u údajů odečtených zákazníkem s měřením typu C pouze v případě, že
odečet bude doručen do 5 dnů od termínu řádného odečtu a u údajů
odečtených zákazníkem s typem měření CM pouze v případě, že odečet bude
doručen do druhého pracovního dne do 12:00 hodin od termínu řádného
odečtu,
2. u odečtu zákazníkem při změně ceny plynu nebo distribuce zohlední
provozovatel distribuční soustavy tento odečet k poslednímu dni měsíce,
ve kterém ke změně došlo v případě, že byl doručen do 14 dnů po
provedení změny ceny plynu nebo distribuce,
3. u odečtu zákazníkem při změně dodavatele plynu přijme provozovatel
distribuční soustavy tento odečet za podmínek stanovených právním
předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem^1),
4. u odečtu při změně zákazníka přijme provozovatel distribuční
soustavy tento odečet od nového zákazníka přímo nebo prostřednictvím
jeho obchodníka s plynem k datu této změny,
c) náhradní údaje zaznamenané kontrolním měřicím zařízením, které není
ve vlastnictví provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy, pokud je takovéto zařízení instalováno, a to za
podmínky, že odpovídá jinému právnímu předpisu^3) a že spotřeba
stanovená tímto zařízením je prokazatelná a odpovídá charakteru
spotřeby nebo dodávky plynu a průběhu spotřeb v předcházejících
obdobích,
d) náhradní údaje získané výpočtem podle odstavce 3, odhadem podle
odstavce 4 nebo vzájemným odsouhlasením mezi dotčenými účastníky trhu s
plynem,
e) údaje na základě smluvního vztahu, pokud je dodávka a distribuce
uskutečněna bez měření množství plynu měřicím zařízením.
(3) Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu a o jejím
průběhu při prokazatelné závadě nebo poruše měřicího zařízení nebo při
opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel
přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě
protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě nebo poruše
měřicího zařízení podle výše spotřeby plynu v předcházejícím
srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru plynu, v němž
byl odběr plynu řádně měřen. Pokud nelze údaje o výši spotřeby nebo
dodávky plynu v předchozím období použít, provede se výpočet náhradních
údajů o spotřebě nebo dodávce plynu, a to na základě kontrolního odečtu
v následujícím srovnatelném období.
(4) Při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví
provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy
odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s
právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem^1).
(5) V případě dodatečného zjištění chybného údaje o naměřeném množství
nebo o hodnotě spalného tepla plynu na měřicích místech podle § 1 odst.
1 s výjimkou odběrných míst lze provést opravu chybného údaje při
výpočtu údajů o předaném plynu v následujícím měsíci po určení chybného
údaje.
§ 6
Podmínky pro měření plynu
(1) U nových nebo rekonstruovaných odběrných míst stanoví umístění
měřicího zařízení příslušný provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distribuční soustavy.Měřicí zařízení je instalováno v
měřicím místě co nejblíže k předávacímu místu.
(2) Na základě žádosti účastníka trhu s plynem, a pokud to měřicí
zařízení technicky umožňuje, lze poskytovat údaje z měření přímo v
měřicím místě.
(3) Měření typu A musí být vybaveno hlavní a záložní měřicí řadou,
pokud je hodinový odběr daným odběrným nebo předávacím místem větší
nebo roven 1 000 MWh.
§ 7
Měřicí zařízení
(1) Montáž, demontáž nebo výměna měřicího zařízení nebo jeho části v
měřicím místě, které nevlastní provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distribuční soustavy, musí být předem odsouhlasena
příslušným provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem
distribuční soustavy.
(2) Demontáž nebo výměnu měřicího zařízení lze provést zejména při
ukončení odběru nebo dodávky plynu, přerušení odběru nebo dodávky plynu
z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy,
neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím
zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření
správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynem.
(3) Výměna měřicího zařízení se provede rovněž v případech, kdy rozsah
stávajícího měřicího zařízení nevyhovuje skutečným odběrům nebo typ
měřicího zařízení neodpovídá přiřazení příslušného typu měření. Výměna
se provede v projednaném termínu se zákazníkem na místě jím upraveném
pro instalaci nového měřicího zařízení.
(4) O demontáži nebo výměně měřicího zařízení nebo jeho části musí být
dotčený účastník trhu s plynem informován. O výměně měřicího zařízení
nebo jeho části za účelem úředního ověření musí být dotčený účastník
trhu s plynem informován nejméně pět dnů předem.
(5) U měřicího zařízení demontovaného k ověření správnosti měření musí
být provozovatelem distribuční soustavy bezodkladně proveden záznam
konečných stavů a provedena identifikace měřicího zařízení (výrobní
číslo, typ měřicího zařízení, rok ověření).
(6) Závada nebo porucha měřicího zařízení se prokazuje protokolem
autorizovaného metrologického střediska nebo v případě zjevné závady
nebo poruchy zprávou vyhotovenou provozovatelem přepravní soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy.
§ 8
Předávání výsledků měření a jejich uchovávání
(1) Naměřené údaje dodávek a odběrů plynu u měření typu A a měření typu
B jsou v měřicím zařízení uchovávány nejméně 40 dnů od data naměření.
(2) Údaje z měření nezbytné pro vyúčtování dodávek a odběrů plynu a
skutečné hodnoty dodávek a odběrů plynu předávané operátorovi trhu pro
vyhodnocení odchylek uchovává provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distribuční soustavy, který zajišťuje měření, nejméně 36
měsíců od data naměření. Rozsah a termíny předávání údajů z měření
nezbytných pro vyúčtování dodávek a odběrů plynu a skutečné hodnoty
dodávek a odběrů plynu předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení
odchylek stanoví právní předpis, kterým se stanoví pravidla trhu s
plynem^1).
§ 9
Způsob stanovení výše náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce,
přepravě, uskladňování, anebo distribuci plynu
(1) Při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného
plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných
údajů o neoprávněném odběru plynu.
(2) V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně
odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní
soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně
odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle
odstavců 3 až 8.
(3) Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti
štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů
instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce
uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit
podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a místo
neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství
neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze č. 3 k
této vyhlášce.
(5) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit
podle odstavce 3 nebo 4 a místo neoprávněného odběru je vybaveno
regulátorem tlaku plynu, stanoví se množství neoprávněně odebraného
plynu obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového průtoku
měřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový průtok regulátorem tlaku
plynu.
(6) V případě, že nelze postupovat podle předchozích odstavců, stanoví
se množství neoprávněně odebraného plynu na základě vnitřního průměru
potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení za hlavním
uzávěrem plynu a hodnoty tlaku v tomto potrubí. Množství neoprávněně
odebraného plynu se stanoví obdobně jako v odstavci 4. Místo
jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se pro výpočet
maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynu dosadí
maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem,
vypočtená podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce. V
případě, že není možné zjistit vnitřní průměr potrubí plynovodu na
začátku odběrného plynového zařízení, nahradí se vnitřním průměrem
plynovodní přípojky.
(7) Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to,
že neoprávněný odběr plynu trval
a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že
při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu
24 měsíců,
b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa
zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční
soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců.
(8) V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť
částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,
se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců
3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy
nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V
ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného
odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen
měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní
soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje.
(9) Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1
nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické
jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného
provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční
soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru.
(10) Výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví
oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle
odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na
energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového
rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění
neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu
je složena z
a) dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu
za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění
neoprávněného odběru,
b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru
plynu,
c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny^1), pokud je samostatně
stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní
soustavě,
d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu,
e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.
(11) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr plynu lze rovněž stanovit
písemnou dohodou mezi provozovatelem přepravní soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která
měla z neoprávněného odběru plynu prospěch nebo se na takovém prospěchu
podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než
náhrada vypočtená podle předchozích odstavců.
(12) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce plynu,
při neoprávněné přepravě plynu nebo při neoprávněné distribuci plynu se
použije ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.
(13) Součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných
nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu,
neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné
distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a
případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za
přepravu plynu nebo distribuci plynu.
§ 10
Měření fyzikálních a chemických parametrů plynu
(1) Provozovatel přepravní soustavy zodpovídá za měření předepsaných
hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynu na vstupních bodech do
přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy. Naměřené
hodnoty na výstupních bodech z přepravní soustavy do distribuční
soustavy předává provozovatel přepravní soustavy formou měsíčního
protokolu s denním členěním na jednotlivých předávacích bodech
provozovatelům distribučních soustav.
(2) V případě výrobny plynu zodpovídá za měření předepsaných hodnot
fyzikálních a chemických parametrů plynu na výstupním bodě z výrobny
plynu výrobce.
(3) V případě hraniční předávací stanice mezi distribuční soustavou a
zahraniční přepravní soustavou nebo distribuční soustavou zodpovídá za
měření předepsaných hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynu na
vstupu do distribuční soustavy provozovatel dané distribuční soustavy.
(4) Provozovatel distribuční soustavy zodpovídá za správné stanovení
hodnoty spalného tepla plynu v jednotlivých částech distribuční
soustavy na základě hodnot předávaných provozovatelem přepravní
soustavy a výrobců plynu.
(5) Fyzikální a chemické parametry plynu se měří především v uzlových
bodech jakosti a v místech stanovených provozovatelem přepravní
soustavy a provozovatelem distribuční soustavy. Uzlovým bodem jakosti
je
a) hraniční předávací stanice tvořící předávací místo mezi zahraniční
plynárenskou soustavou a přepravní soustavou nebo distribuční
soustavou; v hraniční předávací stanici se vždy měří fyzikální a
chemické parametry plynu v rozsahu minimálně
1. složení plynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla),
2. rosný bod vody a rosný bod vyšších uhlovodíků,
3. obsah síry a jednotlivých sirných sloučenin,
4. obsah kyslíku,
5. popřípadě i další složky, jejichž přesnou specifikaci stanoví
provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy,
b) předávací místo mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou nebo
distribuční soustavou; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální
a chemické parametry plynu v rozsahu minimálně jako v písmenu a),
c) předávací místo mezi podzemním zásobníkem plynu a přepravní
soustavou nebo distribuční soustavou nebo zahraniční plynárenskou
soustavou; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální a chemické
parametry plynu v rozsahu minimálně
1. složení plynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla),
2. rosný bod vody a rosný bod vyšších uhlovodíků,
d) předávací místo mezi přepravní soustavou a distribuční soustavou,
pokud je určeným uzlovým bodem jakosti; v tomto předávacím místě se
vždy měří fyzikální a chemické parametry plynu v rozsahu minimálně
složení plynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla).
(6) Předepsané hodnoty fyzikálních a chemických parametrů plynu jsou
uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 11
Přechodné ustanovení
Náhrada škody za neoprávněný odběr, distribuci, přepravu nebo dodávku
plynu, ke kterým došlo před nabytím účinnosti této vyhlášky, se
posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 12
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní
soustavy a distribučních soustav v plynárenství, se zrušuje.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2011.
Ministr:
Ing. Kocourek v. r.
Příloha 1
Přepočet objemových jednotek množství plynu na energii
(1) Základem pro účtování dodávky plynu účastníkům trhu s plynem je
dodané množství energie v plynu.
(2) Dodané množství energie plynu se stanoví podle vztahu
Q = Vp . k . Ho
Kde je:
Q - dodané množství energie v kWh
Vp - provozní objem plynu v m3 naměřený plynoměrem za provozního tlaku a teploty
za účtovací období zaokrouhlený na celé jednotky
k - objemový přepočtový koeficient, jedná se o poměr mezi objemem plynu při vztažných
podmínkách a objemem provozním, zaokrouhlený na čtyři desetinná místa.
Ho - průměrná hodnota spalného tepla objemového v kWh/m3 za zúčtovací
období, zaokrouhlená na čtyři desetinná místa.
(3) Objemový přepočtový koeficient se pro suchý plyn vypočte ze vztahu
Tv pp + pb zv
k = ------ x ----------- x ------
Tp pv zp
kde je:
Tv - vztažná teplota vyjádřená v Kelvinově stupnici ve výši 288,15 K (tv = 15°C),
kde tv je vztažná teplota v °C
Tp - teplota plynu v plynoměru vyjádřená v Kelvinově stupnici, zaokrouhlená
na dvě desetinná místa
pp - provozní přetlak plynu vyjádřený v kPa naměřený v plynoměru nebo
nastavená hodnota výstupního přetlaku plynu za regulátorem tlaku
umístěným před plynoměrem nebo stanovená průměrná hodnota zaokrouhlená
na jedno desetinné místo
pb - průměrná roční hodnota atmosférického tlaku vzduchu v místě odběru plynu
v kPa;zaokrouhlená na jedno desetinné místo; za zjištění této hodnoty
je zodpovědný provozovatel přepravní soustavy, nebo distribuční soustavy,
ze které je plyn dodáván
pv - vztažný tlak ve výši 101,325 kPa,
zv - kompresibilní faktor při vztažných podmínkách
zp - kompresibilní faktor při provozních podmínkách
(4) Dochází-li v odběrném místě k časovým změnám hodnot spalného tepla
objemového, stanoví se jeho průměrná hodnota jako střední hodnota
dodávaného spalného tepla objemového za zúčtovací období. Střední
hodnota dodávaného spalného tepla objemového se stanoví váženým
průměrem. Pokud je zúčtovací období delší než 1 měsíc, použije se jako
střední hodnota spalného tepla objemového za zúčtovací období vážený
průměr za předešlých 12 měsíců.
(5) Je-li do oblasti odběru plynu dodáván plyn z jednoho bodu s
kolísavou energetickou hodnotou, stanoví se časové průměry spalných
tepel objemových, dodané objemy plynu a součiny objemů a spalných tepel
objemových (dodané množství energie plynu). Vážený průměr spalného
tepla objemového za celé zúčtovací období je součet časových součinů
objemů a spalných tepel objemových dělený celkovým objemem dodaného
plynu za zúčtovací období.
(6) V případě, že do oblasti odběru plynu je dodáván plyn z různých
zdrojů, které se liší spalnými teply objemovými, je vážený průměr
spalného tepla objemového za zúčtovací období stanoven podílem součtu
dodaného množství energie za zúčtovací období z těchto zdrojů, a součtu
celkových objemů dodaného plynu za rok z těchto zdrojů.
Příloha 2
Výpočet množství neoprávněně odebraného plynu
QNOP = SUMA(ti . SUMA(pj . dij))
i j
kde:
QNOP množství neoprávněně odebraného plynu v kWh, resp. m3,
i index pro příslušný kalendářní měsíc,
j index pro příslušný spotřebič,
pj štítkový příkon spotřebiče v kW, resp. m3.h-1,
ti doba trvání neoprávněného odběru plynu v příslušném kalendářním měsíciv d,
dij doba užívání j-tého spotřebiče pro i-tý měsíc v h.d-1.
Doba užívání vybraných druhů spotřebičů
(1) Vybrané druhy spotřebičů zákazníků kategorie domácnost:
-plynové vařiče, plynové sporáky, plynové varné desky, kombinované
sporáky - 2 hodiny denně,
-průtokové ohřívače vody - 2 hodiny denně,
-akumulační ohřívače vody - 5 hodin denně
-kombinovaný kotel s ohřevem TUV - počet hodin dle následující tabulky:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
hodin za den 11,00 9,21 7,94 4,76 2,18 1,54 1,46 1,49 2,08 4,82 8,13 10,08
---------------------------------------------------------------------------------------------------
(2) Spotřebiče otopového charakteru:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
hodin za den 10,00 8,21 6,94 3,76 1,18 0,54 0,46 0,49 1,08 3,82 7,13 9,08
---------------------------------------------------------------------------------------------------
(3) Spotřebiče technologického charakteru:
- u jednosměnného provozu 8 hodin denně,
- u dvousměnného provozu 16 hodin denně,
- u nepřetržitého provozu 24 hodin denně,
- jiný režim - provozní doba dle prokázaných podkladů zákazníkem.
Příloha 3
Výpočet množství neoprávněně odebraného plynu, pokud nejsou známy
štítkové příkony a počty plynových spotřebičů
(1) U odběrů s převažujícím otopovým charakterem spotřeby se množství
neoprávněně odebraného plynu vypočítá podle následujícího vzorce:
ki
QRo . --------
100
QNOP = SUMA ------------------- . ti
i Ti
kde:
QNOP množství neoprávněně odebraného plynu v m3,
i index pro příslušný kalendářní měsíc,
ki procentuální podíl z maximálního technicky dosažitelného ročního
odběru plynu připadající na příslušný kalendářní měsíc v %,
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
% 18,98 15,58 13,18 7,13 2,24 1,02 0,87 0,93 2,05 7,25 13,54 17,23
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Ti počet dní v příslušném kalendářním měsíci ve dnech,
ti doba trvání NOP v příslušném kalendářním měsíci
ve dnech,
QRo maximální technicky dosažitelný roční neoprávněný odběru
plynu v m3 je dán jako:
QRo = Qn . 8760 x 0,3
kde:
Qn jmenovitý hodinový průtok měřícího zařízení v m3.h-1,
8760 počet hodin v (nepřestupném) kalendářním roce,
0,3 koeficient využití.
(2) U odběrů s převažujícím technologickým charakterem spotřeby se
množství neoprávněně odebraného plynu vypočítá podle vzorce:
QRt
QNOP = -------- . tcelk
365
kde:
QNOP množství neoprávněně odebraného plynu v m3,
tcelk počet dní trvání neoprávněného odběru ve dnech,
365 počet dní v (nepřestupném) kalendářním roce.
QRT maximální technicky dosažitelný roční neoprávněný odběr
plynu v m3, je dán jako:
QRt = Qn . 8760 . 0,5
,
Qn jmenovitý hodinový průtok měřícího zařízení v m3.h-1,
8760 počet hodin v (nepřestupném) kalendářním roce,
0,5 koeficient využití.
(3) Pokud nelze stanovit, zda se jedná o odběr s převažujícím otopovým
charakterem spotřeby nebo o odběr s převažujícím technologickým
charakterem spotřeby, provede se výpočet dle odstavce (2).
Příloha 4
Vzorec pro výpočet maximální technicky dosažitelné hodinové dodávky
plynu plynovodem
pí p + 96,5
Qn = ------ . D2 . w . ----------- . 3600
4 101,325 ,
kde:
Qn maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu
plynovodem při vztažných podmínkách v m3.h-1,
D vnitřní průměr potrubí plynovodu v m,
w maximální rychlost plynu v potrubí v m.s-1,
- pro plynovody do 200 kPa včetně w = 2 m.s-1,
- pro středotlaké plynovody nad 200 kPa do 400 kPa včetně w = 1 m.s-1,
p přetlak v plynovodu v kPa,
96,5 střední barometrický tlak v kPa,
101,325 vztažný tlak v kPa,
3600 přepočet ze sekund na hodiny
Příloha 5
Předepsané hodnoty fyzikálních a chemických parametrů určujících
kvalitu plynu
(1) Charakteristické veličiny pro spalování
---------------------------------------------------------------
Veličina Jednotka Rozsah
---------------------------------------------------------------
Wobbeho číslo kWh.m-3 12,7 až 14,5 ^1)
MJ.m-3 45,7 až 52,2 ^1)
Spalné teplo kWh.m-3 9,4 až 11,8 ^1)
MJ.m-3 33,8 až 42,5 ^1)
Výhřevnost kWh.m-3 8,4 až 10,6 ^1)
MJ.m-3 30,4 až 38,4 ^1)
Relativní hustota - 0,56 až 0,7 ^1)
---------------------------------------------------------------
1) Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).
---------------------------------------------------------------
(2) Složení plynných paliv - požadavky na přírodní zemní plyny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Parametr Jednotka Hodnota
---------------------------------------------------
Přepravní Distribuční
soustava soustava
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah metanu % mol min. 85,0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah vody vyjádřený jako °C max. -7 °C při max. -7 °C při
teplota rosného bodu vody provozním tlaku 4 MPa provozním tlaku 4 MPa
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah uhlovodíků vyjádřený °C max. 0 °C při nejvýše 2 °C pod
jako teplota rosného bodu provozním tlaku teplotou zeminy při
uhlovodíků provozním tlaku
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah etanu % mol max. 7,0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah propanu % mol max. 3,0 max. 4,0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah sumy butanů % mol max. 2,0 max. 4,0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah sumy pentanů a vyšších % mol max. 0,5 max. 3,5
uhlovodíků
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah kyslíku % mol max. 0,02 max. 0,5
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah oxidu uhličitého % mol max. 3,0 max. 5,0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah dusíku % mol max. 5,0 max. 10,0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah inertů (dusíku a oxidu % mol max. 8,0 max. 10,0
uhličitého)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Celkový obsah síry (bez mg.m-3 max. 30 ^1)
odorantů), roční průměrná
hodnota
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah merkaptanové síry mg.m-3 max. 5 ^1)
(bez odorantů)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah sulfanu (bez odorantů), mg.m-3 max. 6 ^1)
roční průměrná hodnota
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mlha, prach, kondenzáty - nepřítomny ^2)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1) Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).
2) Pod pojmem nepřítomny se rozumí odstranění mlhy, prachu a kondenzátů do té míry, aby byl
zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení a odběrných plynových zařízení.
1) Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění
pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
