395/2009 Sb.



ZÁKON



ze dne 9. září 2009



o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských

produktů a jejím zneužití



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Úvodní ustanovení



Tento zákon upravuje



a) způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly při

prodeji zemědělských a potravinářských produktů (dále jen „významná

tržní síla“) a



b) dozor nad dodržováním tohoto zákona.



§ 2



Vymezení některých pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) dodavatelem soutěžitel^1), který za účelem prodeje dodává zboží a

služby odběrateli,



b) odběratelem soutěžitel, který odebírá zboží za účelem dalšího

prodeje.



HLAVA II



ZNEUŽITÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY



§ 3



Významná tržní síla



(1) Významná tržní síla je takové postavení odběratele vůči dodavateli,

kdy se v důsledku situace na trhu stává dodavatel závislým na

odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům a kdy

si odběratel vůči dodavateli může vynutit jednostranně výhodné obchodní

podmínky.



(2) Významná tržní síla se posuzuje zejména s ohledem na strukturu

trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl dodavatele a odběratele,

jejich finanční sílu, velikost obchodní sítě odběratele, velikost a

umístění jeho jednotlivých prodejen.



(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že významnou tržní sílu má

odběratel, jehož čistý obrat přesáhne 5 mld. Kč.



§ 4



Zákaz zneužití významné tržní síly



Zneužití významné tržní síly vůči dodavatelům je zakázáno. Zneužitím

významné tržní síly je zejména soustavné



a) porušování pravidel uplatňovaných při fakturaci uvedených v příloze

č. 1 tohoto zákona,



b) porušování všeobecných obchodních podmínek uvedených v příloze č. 2

tohoto zákona,



c) porušování povinností vyplývajících ze smlouvy mezi dodavatelem a

odběratelem, které obsahují zejména podmínky uvedené v příloze č. 3

tohoto zákona,



d) nedodržování podmínek prodeje uvedených v příloze č. 4 tohoto

zákona,



e) uplatňování praktik zakázaných v dodavatelsko-odběratelských

vztazích uvedené v příloze č. 5 tohoto zákona,



f) porušování jiných zvyklostí v dodavatelsko-odběratelských vztazích,

kterými se rozumí zejména zvyklosti uvedené v příloze č. 6 tohoto

zákona, jehož cílem nebo výsledkem je podstatné narušení hospodářské

soutěže na relevantním trhu.



HLAVA III



DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA



§ 5



Dohled nad dodržováním zákona provádí Úřad pro ochranu hospodářské

soutěže (dále jen „Úřad“). Působnost Úřadu je stanovena jiným právním

předpisem^2).



§ 6



(1) Zjistí-li Úřad v řízení z moci úřední, že došlo ke zneužití

významné tržní síly, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto

rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.



(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení

řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky

ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné

pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný

stav, a že zneužití tržní síly nemělo za následek podstatné narušení

hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit

podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně

sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.



(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout

Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné

vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu,

jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve

spise (dále jen „sdělení výhrad“); k pozdějším návrhům přihlédne Úřad

jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým

návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím

osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí

postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.



(4) Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení

podle odstavce 1, jestliže



a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí

podle odstavce 2 rozhodné,



b) účastníci řízení jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce

2, nebo



c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných

podkladů, údajů a informací.



HLAVA IV



POKUTY



§ 7



Na řízení vedené Úřadem ve věcech zneužívání významné tržní síly, jakož

i na jeho vyšetřovací oprávnění, se přiměřeně použijí ustanovení jiného

právního předpisu^3).



§ 8



Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí

správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 4 tohoto zákona zneužije svoji významnou tržní sílu,



b) nesplní závazek podle § 6 odst. 2 tohoto zákona,



c) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle jiného právního

předpisu nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo



d) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle jiného právního

předpisu.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) se uloží pokuta

do 10 000 000 Kč nebo 10%z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za

poslední ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 1

písm. d) pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého

soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.



§ 9



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm

nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději

však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

Úřad.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^4) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na právního

nástupce této osoby jen tehdy, pokud právní nástupce nejpozději v

okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem

a k svým poměrům mohl vědět, že se právnická osoba před vznikem

právního nástupnictví dopustila jednání, které naplnilo znaky správního

deliktu.



(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za

správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu,

v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné

výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý

z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.



(8) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po

nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt

uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního

nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více,

odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.



§ 10



Pořádková pokuta



(1) Soutěžiteli lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300 000 Kč nebo

1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené

účetní období, jestliže nesplní povinnost podle jiného právního

předpisu^5).



(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně

ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého

obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.



(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy byla povinnost

porušena.



HLAVA V



ÚČINNOST



§ 11



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce

následujícího po dni jeho vyhlášení.



Vlček v. r.



Fischer v. r.



Příloha 1



PRAVIDLA UPLATŇOVANÁ PŘI FAKTURACI



1. Každý nákup výrobků musí být předmětem fakturace. Faktura obsahuje

základní náležitosti podle jiných právních předpisů.



2. Na faktuře musí být uvedeno datum, kdy se musí uskutečnit úhrada.

Dále musí být uvedeny upřesňující podmínky srážky, ke které může dojít

v případě platby pozdější, než je datum vyplývající ze všeobecných

podmínek prodeje, tak jako i výška pokut uplatňovatelných v den úhrady

následující po datu úhrady uvedeném na faktuře. Za den úhrady je

považováno datum, kdy odběratel dá příslušné prostředky k dispozici

dodavateli nebo jeho právnímu nástupci.



3. Na faktuře musí být uvedeno jakékoliv snížení ceny poskytnuté v den

prodeje výrobku nebo poskytnutí služeb přímo spojených s tímto

prodejem, s výjimkou nepředvídatelných srážek.



Příloha 2



VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY



1. Odběratel je povinen poskytnout všeobecné obchodní podmínky

dodavateli, který o to požádá. Tyto všeobecné podmínky jsou základem

obchodních jednání.



2. Všeobecné obchodní podmínky zahrnují:



- podmínky nákupu;



- cenové podmínky;



- snížení cen;



- podmínky úhrady.



3. Všeobecné obchodní podmínky mohou obsahovat odlišnosti podle

kategorií dodavatelů. V takovém případě se povinnost poskytnout

všeobecné podmínky prodeje ustanovená v bodě č. 1 týká všeobecných

obchodních podmínek, které jsou uplatňovány na dodavatele patřící do

stejné kategorie.



4. Každý dodavatel si může dohodnout s odběratelem zvláštní obchodní

podmínky, na které se nevztahuje povinnost uvedená v bodě č. 1.



5. S výjimkou odlišných ustanovení uvedených v obchodních podmínkách

anebo dohodnutých mezi stranami v souladu s odstavcem 6 této přílohy,

je lhůta na uhrazení dlužných částek stanovená na třicátý den po datu

přijetí zboží anebo vykonání požadovaného plnění.



6. Platební lhůta pro každého dodavatele nesmí být delší než třicet dnů

od data dodání.



7. Platební podmínky musí obsahovat podmínky pro fakturaci a úroky z

prodlení splatné následující den po datu úhrady uvedeném na faktuře v

případě, kdy jsou dlužné částky uhrazeny po tomto datu. Sankce z

prodlení jsou splatné bez toho, aby bylo třeba je připomínat.



8. Poskytnutí informace stanovené v prvém odstavci se dá zrealizovat

všemi prostředky, které se obyčejně používají v daném oboru.



9. Společnosti, jejichž roční účetnictví podléhá auditu, zveřejní

informace o lhůtách splatnosti svých dodavatelů.



Příloha 3



PODMÍNKY UVÁDĚNÉ VE SMLOUVÁCH MEZI DODAVATELEM A ODBĚRATELEM



1. Ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem se uvedou povinnosti, ke

kterým se strany zavázaly s cílem stanovit cenu po ukončení obchodních

jednání. Smlouva je uzavírána písemně a nelze ji měnit bez písemného

souhlasu obou smluvních stran.



2. Smlouva je vyhotovená buď jako jeden dokument anebo jako celek

tvořený roční rámcovou smlouvou a přílohami.



3. Smlouva stanoví:



- podmínky prodeje výrobků tak, jak vyplynuly z obchodních jednání při

dodržování všeobecných obchodních podmínek;



- podmínky, ke kterým se odběratel zavazuje, že poskytne dodavateli,

při příležitosti prodeje jeho výrobků spotřebiteli, anebo s cílem

jejich dalšího prodeje obchodníkem, každou službu, která má podpořit

jejich prodej a která nevyplývá z prodejních a nákupních povinností,

přičemž je potřeba uvést předmět, předpokládané datum plnění, způsob

realizace, odměnu a výrobky, ke kterým se vztahují;



- ostatní povinnosti, které jsou součástí obchodního vztahu mezi

dodavatelem a odběratelem, přičemž pro každý předmět je potřeba uvést

předpokládané datum plnění a způsoby realizace;



- lhůtu pro předkládání návrhů na cenové změny;



- podmínky a lhůty pro změnu dohodnutého množství, jakosti a provedení

dodávaných výrobků.



4. Povinnosti vyplývající z předchozích bodů se podílejí na stanovení

dohodnuté ceny.



Příloha 4



PODMÍNKY PRODEJE



1. Odběratel nesmí prodávat nebo oznámit, že bude prodávat výrobek tak,

jak jej získal, za cenu nižší, než byla jeho skutečná nákupní cena.



2. Skutečná nákupní cena je netto jednotková cena uvedená na nákupní

faktuře, snížená o všechny ostatní finanční příjmy odsouhlasené

dodavatelem a zvýšená o daně z obratu, o případně další daně příslušné

k tomuto prodeji spotřebitelům a o cenu dopravy, pokud je tato

realizována na účet odběratele.



3. Ustanovení předchozích bodů se neuplatňují:



- na dobrovolné anebo vynucené prodeje, jejichž důvodem je ukončení

anebo změna obchodní činnosti;



- na výrobky, které mají stejné vlastnosti a jejichž další dodávky se

uskutečnily za sníženou cenu, přičemž skutečná nákupní cena je potom

nahrazená cenou uvedenou na nové nákupní faktuře;



- na výrobky s uvedenou dobou spotřeby od okamžiku, kdy jsou ohrožené

rychlým zhoršením kvality, pod podmínkou, že nabídka za sníženou cenu

není předmětem jakékoliv reklamy anebo inzerátu mimo místa prodeje;



- na výrobky, jejichž prodej má výrazný sezonní charakter, po dobu

závěrečného období sezony prodeje a v době mezi dvěma prodejními

sezonami.



Příloha 5



PRAKTIKY ZAKÁZANÉ V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAZÍCH



1. Každý odběratel nese odpovědnost a musí nahradit škodu způsobenou

tím, že:



- dostane anebo se pokouší dostat od dodavatele jakýkoliv prospěch nebo

platbu, která neodpovídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě

anebo je zjevně nepřiměřená ve vztahu k hodnotě poskytnuté služby. Za

takovéto plnění (finanční) je považováno zejména:



• podílení se na financování, neodůvodněné společným zájmem a bez

přiměřené protihodnoty;



• realizace obchodní propagace, nákupu anebo investice, zejména v rámci

obnovy obchodů nebo v rámci rozšiřování obchodní sítě nebo budování a

provozu zalistovacích, zúčtovacích nebo nákupních ústředí;



• umělé kumulování obratů anebo požadavek přizpůsobit se obchodním

podmínkám obdržených ostatními zákazníky;



- podřídí anebo se pokusí podřídit dodavatele povinnostem, které

vytvářejí výraznou nerovnováhu mezi stranami, pokud jde o jejich práva

a povinnosti, a to zejména v oblasti smluvních pokut a sankcí;



- obdrží anebo se pokusí získat, jako předběžnou podmínku předložení

objednávek, jakékoliv plnění bez toho, aby jeho protihodnotou byl

písemný závazek týkající se přiměřeného nákupního objemu a v nutném

případě služba požadovaná dodavatelem, která je předmětem písemné

dohody;



- obdrží anebo se pokusí získat prospěch pod hrozbou úplného anebo

částečného okamžitého přerušení obchodních vztahů, zjevně zneužívajíce

podmínek týkajících se cen, platebních lhůt, způsobů prodeje nebo

služeb, které nevyplývají z nákupních, anebo prodejních povinností;



- náhle, třebaže pouze částečně, přeruší stabilizovaný obchodní vztah,

a to bez písemné výpovědi zohledňující délku trvání obchodního vztahu

při současném respektování minimální výpovědní lhůty uvedené ve

všeobecných obchodních podmínkách, které vycházejí ze zvyklostí při

obchodování. Pokud se obchodní vztah týká dodávek výrobků prodávaných

pod značkou obchodníka, minimální doba výpovědní lhůty je dvojnásobná

než v případě, kdy výrobek není dodávaný pod značkou obchodníka.

Předcházející ustanovení nebrání možnosti výpovědi bez výpovědní lhůty

v případě, pokud druhá strana neplní část svých povinností. Pokud

přerušení obchodního vztahu vyplývá z konkurence prostřednictvím

„dražby na dálku“, minimální délka trvání výpovědní lhůty je

dvojnásobná než výpovědní lhůta vyplývající z uplatňování ustanovení

tohoto odstavce v případě, že délka původní výpovědní lhůty je méně než

6 měsíců a nejméně jeden rok v ostatních případech;



- vystaví dodavatele podmínkám úhrady, které nerespektují horní hranici

stanovenou tímto zákonem nebo které jsou zjevně zneužívající vzhledem

na správnou praxi a obchodní zvyky, a které se odchylují, bez

objektivní příčiny a na úkor věřitele, od lhůty uvedené v tomto zákoně.

Za zvlášť zneužívající se považuje to, pokud dlužník žádá věřitele, aby

změnil (posunul) datum vydání faktury nebo vydal, z důvodu formálních

nedostatků, fakturu novou s odlišnou lhůtou splatnosti;



- odmítne nebo vrátí zboží nebo automaticky odpočte ze sumy uvedené na

faktuře dodavatele pokuty anebo srážky odpovídající nedodržení termínu

dodávky, anebo nevyhovujícímu stavu zboží, v případě pokud takovýto

dluh není nepopiratelný, vyčíslitelný a vymahatelný, dokonce bez toho,

aby dodavatel mohl překontrolovat, zda příslušná stížnost odpovídá

realitě;



- přenese sankce uložené kontrolním orgánem na dodavatele bez

prokázaného zavinění. Za zvláště zneužívající se pokládá přenesení

sankcí uložených u výrobků neprodávaných v původních obalech, s

výjimkou prokázaného zavinění na straně dodavatele, dále sankcí

uložených z důvodu prodeje výrobků po uplynutí lhůty spotřeby, prodeje

výrobků v poškozených obalech nebo jinak znehodnocených nesprávným

skladováním, manipulací nebo vyložením v místě prodeje;



- požaduje kratší dobu čerpání trvanlivosti výrobku dodavatelem, než

jakou umožňuje zákon;



- provede vzájemný zápočet pohledávek z obchodního styku bez

předchozího písemného souhlasu dodavatele;



- neposkytne své všeobecné prodejní podmínky za podmínek stanovených v

tomto zákoně každému kupujícímu výrobky anebo každému poskytovateli

služeb, který o to požádá;



- odmítne uvést na etiketě výrobku prodávaného pod značkou obchodníka

jméno a adresu výrobce, pokud tento o to požádá v souladu s článkem;



- podmíní prodej výrobků dodavatele výrobou výrobků pod značkou

obchodníka;



- vyžaduje provedení kontroly výrobních prostorů dodavatele, ať již

přímo nebo třetí stranou, včetně požadování rozborů a zkoušek výrobků v

době platnosti oprávnění k výrobě vydaného příslušnou státní autoritou

nebo akreditovanou osobou, s výjimkou výroby pod vlastní značkou

obchodníka, pokud tento na sebe přebírá odpovědnost výrobce a kontrolu

provádí na vlastní náklady.



2. Odběratel nesmí



a) mít retroaktivní prospěch ve formě slev, provizí anebo dohod o

obchodní spolupráci;



b) inkasovat zalistovací poplatek před vystavením objednávky;



c) mít možnost vrátit zboží před uplynutím lhůty spotřeby nebo po lhůtě

(vratky), a to zejména formou zpětného prodeje;



d) mít možnost výměny zboží s výjimkou prokázaných vad a reklamací;



e) zakázat smluvní straně postoupení třetím osobám pohledávek, které má

vůči němu;



f) automaticky profitovat z příznivějších podmínek, které obchodní

partner schválil konkurenčním podnikům.



Příloha 6



JINÉ ZVYKLOSTI V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAZÍCH



Dražby



1. Smlouva, kterou se dodavatel vůči odběrateli zaváže ohledně cenové

nabídky vyplývající z obrácené dražby na dálku, organizované zejména

elektronickou cestou, je neplatná, pokud se nedodrží alespoň jedna z

následujících podmínek:



- před dražbami nákupčí anebo osoba, která je organizuje ve svůj

prospěch, musí informovat transparentním a nediskriminačním způsobem

všechny potenciální účastníky o určujících prvcích ohledně výrobků

anebo poskytování služeb, které hodlá získat, o svých nákupních

podmínkách a formách, o svých podrobných výběrových kritériích, tak

jako i o pravidlech, podle kterých budou dražby probíhat;



- na konci dražebního období bude identita vybraného účastníka

prozrazená účastníkovi, který se na dražbě zúčastnil a který o to

požádá. Pokud si předkladatel vybrané nabídky neplní svoje povinnosti,

nikdo není povinný převzít danou obchodní operaci za poslední cenu, ani

za poslední podání.



2. Nákupčí anebo osoba, která dražby organizuje ve svůj prospěch,

zaregistruje průběh dražeb a tyto záznamy si musí uchovat jeden rok.

Tento záznam se předloží, pokud Úřad zahájí šetření v souvislosti se

zneužíváním významné tržní síly.



3. Obrácené dražby na dálku organizované nákupčím anebo jeho zástupcem

jsou zakázány pro zemědělské výrobky uvedené na seznamu, který je

stanovený Úřadem, tak jako i pro potraviny běžné spotřeby pocházející z

prvého stupně zpracování těchto výrobků.



4. Za nedodržení ustanovení uvedených v této příloze nese zodpovědnost

osoba, která se ho dopustí, a tato je povinna i nahradit způsobenou

škodu.



1) § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a

o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve

znění pozdějších předpisů.



2) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže, ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 143/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



4) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.



5) § 21e odst. 1 nebo § 21f odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb.