427/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. října 1990
o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo
fyzické osoby
Změna:541/1990 Sb.
Změna:528/1990 Sb.
Změna:429/1991 Sb.
Změna:561/1991 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Zákon stanoví podmínky, za kterých se vlastnictví státu k některým
věcem, k nimž měly ke dni 1. listopadu 1990 právo hospodaření státní
podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a národní výbory (dále jen
"organizace"), převádí na dále určené fyzické nebo právnické osoby.
§ 2
(1) Předmětem převodu vlastnictví podle tohoto zákona jsou movité a
nemovité věci, které jako majetková podstata provozních částí
organizací působících v oblasti služeb, obchodu a jiné než zemědělské
výroby tvoří nebo mohou tvořit soubor, který je ucelenou hospodářskou
nebo majetkovou jednotkou (dále jen "provozní jednotka").
(2) Předmětem převodu vlastnictví nemohou být provozní jednotky, ke
kterým mají užívací právo osoby, jejichž bydliště nebo sídlo je na
území jiného státu.
(3) Předmětem převodu vlastnictví nemohou dále být provozní jednotky,
a) na které se vztahuje zákon o zmírnění následků některých majetkových
křivd, a to po dobu, po kterou trvá nárok oprávněných osob na jejich
vydání,
b) které přešly z vlastnictví fyzických osob a obchodních společností,
jejichž společníky byly výhradně fyzické osoby, do vlastnictví státu
podle předpisů vydaných po 25. únoru 1948, popřípadě z jiných důvodů po
tomto dni, dokud majetkové nároky těchto osob nebudou upraveny
zvláštními předpisy.
§ 3
Vlastníky provozních jednotek, pokud tento zákon nestanoví jinak, se
mohou stát fyzické osoby, které jsou státními občany České a Slovenské
Federativní Republiky nebo byly československými státními občany po 25.
únoru 1948, a dále právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky
jsou výlučně tyto fyzické osoby (dále jen "osoba").
ČÁST DRUHÁ
Veřejná dražba provozních jednotek
§ 4
(1) Organizace provedou prodej provozní jednotky ve veřejné dražbě.
(2) Veřejnou dražbu organizují příslušné orgány České republiky nebo
příslušné orgány Slovenské republiky (dále jen "příslušný orgán
republiky").
(3) Příslušné orgány republiky vyhotoví a potvrdí seznamy provozních
jednotek, které budou nabídnuty k prodeji. Seznamy musí obsahovat
a) přesné označení provozní jednotky pomocí
1. názvu a místa, kde se provozní jednotka nachází,
2. názvu a sídla organizace, která má k majetku právo hospodaření,
3. soupisu pozemků, staveb, strojů a zařízení a dalších základních
prostředků,
b) vyvolávací cenu s uvedením položek, ze kterých se skládá,
c) místo, datum a čas veřejné dražby,
d) místo a způsob složení dražební jistoty,
e) podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka provozní
jednotky,
f) výši úvěru poskytnutého organizaci na pořízení zásob pro danou
provozní jednotku a podmínky pro poskytnutí nového úvěru.
(4) Nejsou-li vydražovány jako součást provozní jednotky stavba nebo
pozemek, kde je provozní jednotka umístěna, je třeba v seznamu rovněž
uvést jejich přesné označení, osobu, která je jejich vlastníkem, nebo
organizaci, která k nim má právo hospodaření.
(5) Součástí seznamu je i soupis zásob podle inventarizace provedené ke
dni vyhotovení seznamu a jejich cena.
(6) Seznamy provozních jednotek musí být zveřejněny po dobu nejméně 30
dní přede dnem veřejné dražby; způsob zveřejnění stanoví zákony
národních rad.
§ 5
(1) Kdo se chce zúčastnit veřejné dražby provozní jednotky jako zájemce
(dále jen "účastník dražby"), musí prokázat složení dražební jistoty ve
výši alespoň 10% vyvolávací ceny, nejméně však 10 000 Kčs.
(2) Dražební jistota se po odečtení poplatku za oprávnění účastnit se
veřejné dražby vydražiteli zúčtuje na kupní cenu, za kterou provozní
jednotku vydražil. Ostatním účastníkům dražby se po jejím ukončení
složená dražební jistota vrátí po odečtení poplatku za oprávnění
účastnit se dražby.
(3) Poplatek za oprávnění účastnit se dražby činí 1000 Kčs.
(4) Nesloží-li vydražitel do stanovené doby cenu, za kterou provozní
jednotku vydražil, připadne dražební jistota příslušnému orgánu
republiky.
(5) Veřejné dražbě mohou být přítomny i jiné osoby, pokud zaplatí
vstupné.
§ 6
(1) Veřejnou dražbu provádí licitátor jmenovaný příslušným orgánem
republiky.
(2) Na řádný průběh veřejné dražby dohlíží zástupce příslušného orgánu
republiky.
(3) Licitátor nesmí v průběhu veřejné dražby žádného z účastníků
zvýhodňovat ani omezovat; licitátor sám ani prostřednictvím zástupce se
nemůže ucházet o majetek, který je předmětem jím prováděné dražby. To
platí i pro osoby licitátorovi blízké.^1)
§ 7
O vydražovaný majetek se rovněž nesmí ani prostřednictvím zástupce
ucházet osoby, které při provádění jeho dražby plní úkoly příslušného
orgánu republiky. To platí i pro osoby jim blízké.
§ 8
Vyvolávací cena se skládá z ceny pozemků a staveb, zjištěné podle
platných cenových předpisů,^2) z ceny strojů, zařízení a dalších
základních prostředků a z ceny předmětů postupné spotřeby.
§ 9
(1) Licitátor zahajuje veřejnou dražbu oznámením provozní jednotky,
která je předmětem veřejné dražby, vyvolávací ceny (§ 8) a ceny zásob
bez předmětů postupné spotřeby ke dni dražby. Provozní jednotka se
draží, dokud účastníci dražby činí vyšší nabídky ceny. Nebyla-li přes
dvojí vyzvání nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou
poslední nabídku, určí provozní jednotku příklepem k prodeji tomu, kdo
poslední nabídku učinil (dále jen "vydražitel").
(2) O průběhu veřejné dražby se pořídí protokol, který podepíše
zástupce organizace, zástupce příslušného orgánu republiky, licitátor a
vydražitel.
(3) Kupní cena se skládá z ceny vydražených věcí a z ceny zásob bez
předmětů postupné spotřeby. Stav zásob a jejich cena v den převzetí
provozovny se nesmí podstatným způsobem lišit od stavu zásob a ceny ke
dni dražby.
§ 10
(1) Nepodaří-li se provozní jednotku, s níž se nedraží nemovitost,
vydražit způsobem uvedeným v § 9, a účastní-li se na veřejné dražbě
nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy
o 10%, nejvýše však o 50% vyvolávací ceny.
(2) Draží-li se provozní jednotka spolu s nemovitostí, a nepodaří-li se
tuto jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 9, licitátor dražbu
ukončí; stejným způsobem licitátor dražbu ukončí, nepodaří-li se
provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v odstavci 1.
§ 11
(1) Vlastnictví k věcem vydraženým příklepem licitátora přechází na
vydražitele, který je povinen do 30 dní ode dne dražby zaplatit cenu
dosaženou vydražením na zvláštní účet příslušného orgánu republiky po
odečtení zůstatku dražební jistoty (§ 5 odst. 2 a 3).
(2) Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu, za kterou věc
vydražil, přechod vlastnictví k vydražené věci se od počátku ruší a
dražební jistota připadne příslušnému orgánu republiky. Tento orgán
takovému vydražiteli může uložit povinnost nahradit náklady marné
dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek až do výše 30% původně vydražené
ceny. Náklady marné dražby a výnos ze zvláštního poplatku se odvádí na
zvláštní účet příslušného orgánu republiky. Vydražitel, který ve
stanovené lhůtě nezaplatí cenu, za kterou provozní jednotku vydražil,
se nesmí zúčastnit opakované dražby této provozní jednotky.
(3) Nedojde-li k zaplacení ceny ve stanovené lhůtě podle odstavce 1,
bude provozní jednotka znovu zařazena do prvního kola dražby.
(4) Cenu zásob vydražitel zaplatí organizaci do 30 dní ode dne dražby.
§ 12
(1) Udělením příklepu přechází na vydražitele užívání, jakož i
nebezpečí nahodilé zkázy nebo zhoršení provozní jednotky.
(2) Za vady provozní jednotky prodané ve veřejné dražbě dosavadní
vlastník neodpovídá.
(3) Splní-li vydražitel podmínku podle § 11 odst. 1, vydá mu příslušný
orgán republiky potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou
dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem.
Pokud provozní jednotku tvoří nemovitost, zašle příslušný orgán
republiky jedno vyhotovení uvedeného potvrzení příslušnému orgánu
geodézie a kartografie k provedení zápisu do evidence nemovitostí.
§ 13
(1) Příslušné orgány republik sestaví seznamy věcí, které se nepodařilo
vydražit podle § 4 až 12, a rozhodnou, které z nich budou draženy
znovu. I při opakované dražbě se postupuje podle § 4 až 12.
(2) Draží-li se opakovaně tatáž provozní jednotka, mohou se stát jejími
vlastníky nejen osoby uvedené v § 3, ale i další fyzické osoby a
právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně fyzické
osoby.
(3) Při opakované dražbě provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 1 může
licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 80%
vyvolávací ceny. V případě opakované dražby provozní jednotky uvedené v
§ 10 odst. 2 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše
však o 50% vyvolávací ceny.
§ 14
Je-li předmětem prodeje provozní jednotka, která se nachází na pozemku,
k němuž má právo hospodaření organizace, jejíž součástí je provozní
jednotka, musí být tato provozní jednotka prodána i s tímto pozemkem.
§ 15
(1) Vydražitel má právo na uzavření smlouvy o nájmu nebytového
prostoru,^3) v němž je provozní jednotka umístěna. Právo na užívání má
vydražitel proti vlastníku, nebo proti tomu, kdo má právo hospodaření s
nemovitostí, popřípadě proti jeho právnímu nástupci, a to po dobu pěti
let, pokud se nedohodnou jinak.^*)
(2) Nedohodne-li se vydražitel s vlastníkem nebo s tím, kdo má právo
hospodaření s nemovitostí, o výši nájemného, rozhodne o této
náležitosti příslušný orgán státní správy republiky na základě obecně
závazných právních předpisů.
§ 16
(1) Jde-li o provozní jednotku užívanou ke dni 1. října 1990 na základě
smlouvy o přenechání provozovny k dočasnému užívání, ^4) popřípadě
smlouvy tuto smlouvu nahrazující,^5) uskuteční se její prodej bez
veřejné dražby, požádá-li o to nejpozději pět dní přede dnem dražby
osoba, která uvedenou smlouvu s organizací uzavřela (dále jen
"uživatel") pokud užívací vztah trvá.
(2) Kupní smlouvu o prodeji této provozní jednotky organizace uzavře s
uživatelem; současně se vypořádají vzájemné nároky vzniklé z užívání
provozovny nebo v souvislosti s ním.
(3) Kupní cena se stanoví podle § 8.
(4) Nedojde-li do 60 dní ode dne vyhlášení dražby k uzavření kupní
smlouvy, právo uživatele ze smlouvy uvedené v odstavci 1 zaniká, a
provozní jednotka může být vydražena. Ostatní vzájemné nároky uživatele
a organizace zůstávají nedotčeny.
(5) Tímto prodejem vznikají kupujícímu stejná práva podle § 15 jako
vydražiteli.
ČÁST TŘETÍ
Další povinnosti nabyvatele provozní jednotky
§ 17
(1) Vydražená provozní jednotka může být do dvou let ode dne dražby
převedena pouze na osoby uvedené v § 3; byla-li provozní jednotka
prodána při opakované dražbě, lze vlastnictví k ní převést i na osoby
uvedené v § 13 odst. 2.
(2) Používala-li organizace před vydražením provozní jednotku zcela
nebo zčásti k prodeji základních potravin, je vydražitel povinen
počínaje sedmým pracovním dnem po dražbě v tomto prodeji pokračovat, a
to nejméně po dobu jednoho roku, pokud obecní zastupitelstvo tuto lhůtu
na jeho žádost nezkrátí.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro osobu, která provozní
jednotku nabyla na základě kupní smlouvy podle § 16.
§ 18
(1) Nesplní-li osoba povinnosti uvedené v § 17 odst. 2, může jí
příslušný orgán republiky uložit peněžitou pokutu ve výši 2 000 Kčs za
každý pracovní den nesplnění povinnosti.
(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku od tohoto porušení povinnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
Likvidace státních podniků
§ 19
Zakladatel státního podniku, jehož provozní jednotky byly prodány podle
tohoto zákona, posoudí odůvodněnost další existence státního podniku.
Rozhodne-li zakladatel o jeho zrušení,^6) provede se likvidace podle
zvláštních předpisů;^7) konečný výtěžek z likvidace se odvede na
zvláštní účet. Pokud výtěžek z likvidace nestačí na uspokojení všech
zbývajících pohledávek, budou uspokojeny státem prostřednictvím
příslušného orgánu republiky.
ČÁST PÁTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 20
(1) Čistý výnos z prodeje provozních jednotek podle tohoto zákona se
odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky.
(2) Prostředky z tohoto zvláštního účtu nelze po dobu dvou let použít k
jinému účelu než k uspokojení nároků a pohledávek, vzniklých z
provedení tohoto zákona.
§ 21
(1) Na požádání příslušných orgánů republik jsou pracovníci organizací
a provozních jednotek povinni jim poskytnout požadované informace,
podklady a doklady do 30 dnů od vyžádání a umožnit jim vstup do
provozních jednotek.
(2) Pokud organizace poruší povinnosti stanovené tímto zákonem,
příslušný orgán republiky uloží organizaci pokutu. Způsob platby a výši
pokut stanoví zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady.
§ 22
Pracovněprávní vztahy pracovníků organizací nejsou tímto zákonem
dotčeny.
§ 23
(1) Na převody vlastnictví k majetku podle tohoto zákona se nevztahuje
zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, zákonné opatření
předsednictva Federálního shromáždění č. 364/1990 Sb., o nakládání s
majetkem svěřeným státnímu podniku, a vyhláška federálního ministerstva
financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
(2) Výše ceny vydražených věcí není omezena ustanoveními cenových
předpisů.^2)
§ 24
Tímto zákonem není dotčena účinnost zákonného opatření č. 364/1990 Sb.,
o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku.
§ 25
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České
republiky a ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku
Slovenské republiky vydají obecně závazný právní předpis, kterým upraví
podrobnosti o veřejné dražbě, včetně výše vstupného na ni.
§ 26
zrušen
§ 26a
(1) Státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace, družstva a
obce nemohou ode dne účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1993
vypovědět^8) smlouvy o nájmu nebytových prostor,^9) kterými nebytové
prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny,
přenechaly do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona.
(2) Jestliže státní podniky, rozpočtové nebo příspěvkové organizace,
družstva nebo obce vypověděly^10) přede dnem účinnosti tohoto zákona
smlouvy o nájmu nebytových prostor,^9) kterými přenechaly nebytové
prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, do
užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona a jestliže výpovědní
lhůty^8) neskončily do dne účinnosti tohoto zákona, skončí tyto lhůty
dnem 31. prosince 1993.
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1990.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
1) § 116 občanského zákoníku.
2) Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické
republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů,
úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za
dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické
republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů,
úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a o náhradách za
dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
4) Část II nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a
poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
Část II nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování
jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
5) § 15 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb.
6) § 26 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku.
7) § 27a a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
§ 251 zákoníku práce.
8) § 10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
9) § 3 zákona č. 116/1990 Sb.
10) § 12 zákona č. 116/1990 Sb.
*) Podle čl. II zák. č. 429/1991 Sb. nárok na sjednání doby nájmu na
pět let nemá vydražitel v případě, že smlouva byla uzavřena před
1.11.1991.
