Advanced Search

o vyšším odborném vzdělávání


Published: 2005
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507486/o-vym-odbornm-vzdlvn.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
10/2005 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 27. prosince 2004



o vyšším odborném vzdělávání



Změna: 470/2006 Sb.



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3,

§ 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 103, § 105 odst. 5 a § 123 odst. 5 zákona

č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a

jiném vzdělávání (školský zákon):



ČÁST PRVNÍ



VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ



§ 1



zrušen



§ 2



Přijímání do prvního ročníku vzdělávání



(1) Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke

vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 31. května

kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.



(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou

ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. června.



(3) Poslední kolo přijímacího řízení se uskuteční nejpozději do 30.

září.



(4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího

řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím

konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich

konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací

zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.



(5) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném

termínu nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy

nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku,

stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k

náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před

jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v

jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se musí konat nejpozději

do 30. září.



(6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení

do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených

kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.



(7) V souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů

ředitel školy do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně

přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup

zveřejní:



a) kritéria přijímacího řízení,



b) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení,



c) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů.



(8) Počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení ve školách

zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí určí ředitel školy.



(9) Ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí

postoupí krajskému úřadu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího

řízení, podle kterých postupoval při přijímacím řízení.



Organizace vzdělávání



§ 3



Organizace vyučování



(1) Školní vyučování ve školním roce^1) trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů

trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání

hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a

praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá

nejméně 14 týdnů.



(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro

samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních

prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s

akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.



(3) Po dobu školních prázdnin lze konat zejména povinné kurzy, odborné

praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i

zkoušky. Volný čas studentů v době školních prázdnin nesmí být těmito

činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4 týdny.



(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů,

konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím

programem.



(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.



(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a

rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s

akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na přístupném místě

ve škole.



§ 4



Nejnižší a nejvyšší počet studentů ve studijní skupině a dělení a

spojování studijních skupin



(1) Nejnižší počet studentů ve studijní skupině při zahájení studia v

prvním ročníku je 10, nejvyšší počet studentů ve studijní skupině je

40. Studijní skupiny v případech oborů vzdělání 82 - Umění a užité

umění mohou mít nejnižší počet studentů ve studijní skupině 6.



(2) V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze na výuku

některých předmětů nebo v jiných odůvodněných případech dělit studijní

skupiny na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.



(3) Při dělení studijních skupin a spojování studijních skupin a

podskupin je ředitel školy povinen zohlednit:



a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví studentů,



b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,



c) specifika studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných

studentů,



d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,



e) požadavky na prostorové zabezpečení výuky,^2)



f) požadavky na materiální zabezpečení výuky,



g) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů

vzdělávání i z hlediska ekonomického.



Hodnocení výsledků vzdělávání studentů



§ 5



Formy hodnocení



(1) Každý vyučující předmětu je povinen zveřejnit před zahájením výuky

program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:



a) anotaci vyučovaného předmětu,



b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i

podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,



c) seznam literatury ke studiu.



(2) Hodnocení se provádí formou:



a) průběžného hodnocení,



b) zápočtu,



c) klasifikovaného zápočtu,



d) zkoušky.



(3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve

cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích.

Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami,

zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů,

semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být

příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, klasifikovaném zápočtu a

zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.



(4) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání

určuje program předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který

se zápočet uděluje. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje

slovem "započteno", k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis

vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.



(5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u

zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.



(6) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho

schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.



(7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška

formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou.



(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny

známkami:



a) 1 - výborně,



b) 2 - velmi dobře,



c) 3 - dobře,



d) 4 - nevyhověl/a.



(9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se

všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.



(10) Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy

do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.



(11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných

zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a

časovém předstihu.



(12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s

akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím

kreditů.



§ 6



Komisionální přezkoušení



(1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé

opravné zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o

přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého

vzdělávání. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání

rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací

program.



(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy

tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před

jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí

oznámení nutné.



(3) Komisi jmenuje ředitel školy.



(4) Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy

nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta

danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo

příbuzného předmětu.



(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce

se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace

studenta.



(6) Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku.

Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise

prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s

výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný

vzdělávací program.



(7) Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky

omluvit, avšak nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě

ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne náhradní termín

zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.



(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se

ke zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li

závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku

vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních,

důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od

uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a

omluvitelnosti důvodů rozhoduje ředitel školy.



(9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy

v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být

ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu;

formy zkoušky se mohou kombinovat.



(10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a

jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou

neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví,

bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí

pacienta.



Absolutorium



§ 7



nadpis vypuštěn



(1) Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:



a) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky od 1.

do 30. června,



b) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 roku od

2. do 31. ledna.



(2) Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo

možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria.



(3) Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo

možné jej konat do čtyř měsíců od konání řádného termínu absolutoria.



(4) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí

být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem na viditelném a přístupném místě

ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 8



Organizace absolutoria



(1) Před zahájením konání absolutoria neprobíhá výuka studentů

posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních

dnů.



(2) Příprava na zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z cizího jazyka a

na obhajobu absolventské práce trvá 20 minut.



(3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její

součástí virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.



(4) Zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 20 minut a zkouška z

cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.



(5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných

předmětů.



§ 9



Hodnocení absolutoria



(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou

hodnoceny známkami:



a) 1 - výborně,



b) 2 - velmi dobře,



c) 3 - dobře,



d) 4 - nevyhověl/a.



(2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace

zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby

absolventské práce.



(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni:



a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné

zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 - velmi

dobře a průměrný prospěch studenta při absolutoriu není horší než 1,50,



b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo

obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 - dobře,



c) neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo

obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 - nevyhověl.



(4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých

zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém

konal student absolutorium.



ČÁST DRUHÁ



ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU



§ 10



Obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu



(1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu předkládá žadatel

Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve trojím písemném

vyhotovení a v elektronické podobě.



(2) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje:



a) identifikační údaje,



b) návrh vzdělávacího programu,



c) doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu.



§ 11



Identifikační údaje



Identifikačními údaji podle § 10 odst. 2 písm. a) jsou:



a) název, sídlo a právní forma právnické osoby, která vykonává, nebo

bude vykonávat činnost vyšší odborné školy,



b) zřizovatel školy v případě školské právnické osoby nebo příspěvkové

organizace,



c) kód a název oboru vzdělání,



d) název vzdělávacího programu,



e) zaměření vzdělávacího programu, pokud se na zaměření dělí,



f) podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání,



g) délka vzdělávacího programu (počet ročníků a období),



h) formy vzdělávání,



i) vyučovací jazyk.



§ 12



Návrh vzdělávacího programu



Návrh vzdělávacího programu obsahuje:



a) profil absolventa, který vymezuje výstupní znalosti, schopnosti a

dovednosti absolventa,



b) možnosti uplatnění absolventa, které obsahují výčet profesních

činností, případně profesí, pro jejichž výkon je absolvent připravován,



c) charakteristiku vzdělávacího programu, která se skládá z:



1. pojetí a cílů vzdělávacího programu,



2. charakteristiky vzdělávacího programu včetně podmínek bezpečnosti

práce a ochrany zdraví,



3. organizace výuky,



4. případných dalších podmínek pro přijímání studentů, např. podmínek

pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, konání

talentových zkoušek apod.,



d) u každé formy vzdělávání přesné vymezení rozsahu a formy teoretické

přípravy, konzultačních hodin, samostudia, případně dalších způsobů

práce se studenty,



e) obsah vzdělávání ve vzdělávacím programu uspořádaný do předmětů nebo

jiných ucelených částí učiva, například modulů (dále jen "předmět") a

jejich rozdělení na povinné, povinně volitelné a volitelné,



f) učební plán s časovými dotacemi předmětů pro každou z uvedených

forem vzdělávání, součástí učebního plánu jsou i poznámky k učebnímu

plánu a přehled využití týdnů v jednotlivých obdobích s vyznačením

činností podle § 3 odst. 1,



g) obsah předmětů včetně odborné praxe, návrh fyzických nebo

právnických osob, na jejichž pracovištích se odborná praxe bude konat,



h) formy hodnocení předmětů v jednotlivých obdobích, označení předmětů,

které budou součástí absolutoria,



i) seznam studijní literatury a dalších studijních pomůcek pro studenty

včetně možnosti využití moderních informačních technologií.



§ 13



Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu



Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu obsahují:



a) soupis specializovaných učeben, laboratoří, ateliérů a dalších

výukových prostor odborných předmětů, popis jejich technické úrovně a

údaje o jejich počtu a kapacitě,



b) údaje o knihovně, její dostupnosti, technické vybavenosti a

kapacitě, o stávajícím vybavení a doplňování studijní literatury pro

uskutečňování vzdělávacího programu, přehled o stávajícím vybavení

výpočetní technikou a o možnostech jejího využití k uskutečňování

vzdělávacího programu, údaje o možnostech využívání lokální počítačové

sítě,



c) záměr rozvoje a odůvodnění vzdělávacího programu, podmínky pro

hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího programu,



d) údaje o rozvoji spolupráce s odbornou praxí, vyššími odbornými a

vysokými školami a dalšími právnickými osobami včetně zahraničních,

charakteristiku této spolupráce a její rozsah,



e) zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu včetně

případného vyjádření profesních sdružení a právnických osob.



ČÁST TŘETÍ



ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ



§ 14



Výše úplaty



(1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen

"školné") v jednotlivých oborech vzdělání vyšších odborných škol

zřizovaných státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí se za školní rok

stanovuje takto:

-----------------------------------------------------------------

Vzdělávací programy ve skupinách Výše školného

oborů vzdělání

-----------------------------------------------------------------

82 - Umění a užité umění 5 000,- Kč

-----------------------------------------------------------------

41 - Zemědělství a lesnictví 4 000,- Kč

43 - Veterinářství a veterinární

prevence

65 - Gastronomie, hotelnictví

a turismus

-----------------------------------------------------------------

72 - Publicistika, knihovnictví 2 500,- Kč

a informatika

68 - Právo, právní a veřejnosprávní

činnost

-----------------------------------------------------------------

ostatní 3 000,- Kč

-----------------------------------------------------------------



(2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi

školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.



§ 15



Splatnost školného



(1) Student uhradí školné ve dvou splátkách:



a) nejpozději do 15. října za zimní období a nejpozději do 15. února za

letní období příslušného školního roku,



b) přijatý uchazeč o studium musí uhradit první splátku nejpozději do

15 dnů po obdržení rozhodnutí o přijetí.



(2) Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student

poměrnou částku za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy

rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.



(3) Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního

nebo letního období se školné nevrací.



ČÁST ČTVRTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 16



Přechodné ustanovení



(1) Ve školním roce 2004/2005 se školné stanoví podle dosavadních

právních předpisů.



(2) Podle ustanovení § 3 odst. 5 se postupuje od školního roku

2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.



(3) Podle ustanovení § 4 odst. 1 se postupuje od školního roku

2005/2006 počínaje prvním ročníkem.



(4) Ustanovení § 8 odst. 4 a § 8 odst. 5 se nepoužije, pokud učební

dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů, které se podle §

185 odst. 2 zákona považují za akreditované vzdělávací programy,

stanovují podmínky zkoušky z odborných předmětů odlišně.



§ 17



Zrušovací ustanovení



Vyhláška č. 265/1996 Sb., kterou se stanovují podrobnosti o organizaci

studia a jeho ukončování ve vyšších odborných školách, se zrušuje.



§ 18



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministryně:



JUDr. Buzková v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II vyhlášky č. 470/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podané přede dnem nabytí

účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních

předpisů.



1) § 96 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



2) Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na

prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských

zařízení.