Advanced Search

o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení


Published: 2003
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507443/o-vkonu-zajitn-majetku-a-vc-v-trestnm-zen.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
279/2003 Sb.



ZÁKON



ze dne 7. srpna 2003



o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých

zákonů



Změna: 113/2006 Sb.



Změna: 253/2006 Sb.



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 218/2009 Sb.



Změna: 420/2011 Sb.



Změna: 193/2012 Sb.



Změna: 18/2012 Sb.



Změna: 86/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU A SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU A

VĚCÍ



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



nadpis vypuštěn



(1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění

majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu nebo uspokojení

nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku,

jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo

jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen „majetek“).



(2) Podle tohoto zákona se postupuje i při výkonu rozhodnutí o

zajištění majetku vydaného v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve

věcech trestních pro účely uvedené v odstavci 1 a při správě majetku

zajištěného podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech

trestních.



(3) Podle tohoto zákona se nepostupuje při správě věcí, které orgán

činný v trestním řízení převzal do úschovy za účelem provedení důkazu.



(4) Správou se pro účely tohoto zákona rozumí i prodej.



(5) Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu,

návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci nebo návrhu na zabrání

náhradní hodnoty podle trestního řádu přechází příslušnost ke správě

zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou

nebo návrhem uvedeným ve větě první soudu všechny doklady o úkonech

učiněných při správě zajištěného majetku v přípravném řízení.



(6) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup

státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu při správě

zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu,

který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal

příkaz k odnětí věci podle trestního řádu; před rozhodnutím o prodeji

zajištěného majetku je policejní orgán povinen informovat státního

zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy

má být prodána věc podléhající rychlé zkáze. O úkonech, jimiž se

zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle trestního řádu

rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona

soudce na návrh státního zástupce.



(7) Ustanovení tohoto zákona, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně

užijí i na jinou osobu, jíž byl zajištěn majetek v trestním řízení.



(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud postupuje při výkonu

rozhodnutí o zajištění majetku a při správě zajištěného majetku podle

trestního řádu.



HLAVA II



VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU



nadpis vypuštěn



§ 2



Obecná opatření



(1) Soud, který rozhodl o zajištění majetku (dále jen "zajištění"),

učiní všechny úkony nezbytné k výkonu takového rozhodnutí, a to i před

nabytím jeho právní moci.



(2) Soud, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby

a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěnému majetku předkupní

nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva se

zajištěným majetkem nakládat. Bylo-li zajištěno majetkové právo, soud

doručí usnesení o zajištění také dlužníkovi obviněného a uloží mu, aby

odpovídající plnění odevzdal do jeho úschovy nebo na jiné jím určené

místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo

dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní.



(3) Soud, který rozhodl o zajištění, o této skutečnosti bezodkladně

vyrozumí orgán, který podle zvláštních právních předpisů vede evidenci

majetku, který byl zajištěn, a současně jej vyzve, aby, pokud zjistí,

že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření

nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil.

Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k

nemovitosti do katastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým

obviněný nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění

a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí

podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o

jejím zajištění.



(4) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěnému majetku nutný

zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po

vyrozumění provedeném podle odstavce 3 takový zápis provést jen s

předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl; v případě zápisu

práva k zajištěné nemovitosti do katastru nemovitostí podle

katastrálního zákona se tento souhlas vyžaduje pouze v případě, že je

zápis prováděn na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s

nemovitostí.



§ 3



Vyloučení věcí



(1) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou vyloučeny věci ve vlastnictví

obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb

obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i

jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy; vyloučeny

jsou zejména



a) běžné oděvní součásti,



b) obvyklé vybavení domácnosti,



c) snubní prsten a předměty obdobné povahy,



d) zdravotnické potřeby a jiné věci, které obviněný potřebuje vzhledem

ke své nemoci nebo tělesné vadě,



e) hotové peníze do částky dvojnásobku životního minima stanovené podle

zvláštního právního předpisu na osobu obviněného,



f) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která

slouží obviněnému jako jeho společník.



(2) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou dále vyloučeny peněžité dávky

pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči, dávky pomoci v

hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a

jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče,

a dále do výše základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy

při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu,



a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního vztahu

nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu,



b) pohledávky obviněného na výplatu výživného,



c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a



d) dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou

vypláceny jednorázově.



(3) Z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku

poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci

nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního

řádu.



§ 4



Vyloučení věcí na návrh dotčené osoby



(1) Soud rozhodne na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a

výchovu je obviněný povinen pečovat, zda se ze zajištění vyloučí i jiné

věci, než které byly vyloučeny podle § 3 odst. 1.



(2) Na návrh osoby, která namítá své vlastnické právo k věcem, které

byly zajištěny, rozhodne soud o vyloučení takových věcí ze zajištění,

jestliže nezjistí skutečnosti, které by důvodnost takového návrhu vážně

zpochybňovaly. Nebrání-li tomu důležité důvody, rozhodne soud o návrhu

na vyloučení věcí ze zajištění do 10 dnů ode dne jeho doručení.



(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, která má

odkladný účinek.



§ 5



Zjišťování majetku podléhajícího zajištění



(1) Ke zjištění rozsahu, obsahu a umístění majetku obviněného může soud

vyslechnout obviněného nebo jinou osobu, která má v řízení postavení

svědka. Před zahájením výslechu soud obviněného nebo jinou osobu poučí

o jejich právech včetně práva odepřít výpověď.



(2) Soud obviněného nebo jinou osobu vyzve, aby v prohlášení o majetku

uvedli zejména



a) plátce odměny z pracovněprávního vztahu nebo vztahu obdobného vztahu

pracovněprávnímu a výši této odměny,



b) peněžní ústavy, u nichž má obviněný účty, jejich čísla a výši

finančních prostředků na nich vedených,



c) dlužníky, u nichž má obviněný pohledávky, jejich výši a lhůtu

splatnosti,



d) movité věci a nemovitosti ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví

obviněného a kde se nacházejí,



e) další majetková práva obviněného.



(3) O prohlášení o majetku sepíše soud protokol, jehož přílohou je

seznam majetku předložený obviněným nebo jinou osobou.



(4) Soud vyzve obviněného nebo jinou osobu k novému prohlášení o

majetku, pokud zjistí, že se majetkové poměry obviněného změnily.



§ 6



Zjišťování movitých věcí



(1) Soud je oprávněn ke zjištění movitých věcí pro účely výkonu

rozhodnutí o zajištění nařídit osobní prohlídku obviněného a prohlídku

bytu nebo jiných prostor sloužících k bydlení nebo prostor k nim

náležejících (dále jen "obydlí") a jiných prostor a pozemků, kde lze

předpokládat, že má obviněný svůj majetek; tyto prohlídky vykoná orgán,

který je nařídil, nebo policejní orgán.



(2) Obviněný je povinen zpřístupnit orgánu provádějícímu prohlídku

všechna místa, kde se jeho movité věci nacházejí. Pokud tuto povinnost

nesplní, je ten, kdo provádí prohlídku, oprávněn zjednat si do těchto

míst přístup.



(3) Každý, v jehož objektu se nachází obydlí, jiné prostory a pozemky

obviněného nebo v jehož objektu se nacházejí věci v majetku obviněného,

je povinen orgánu provádějícímu prohlídku tato místa zpřístupnit. Pokud

tuto povinnost nesplní, je ten, kdo provádí prohlídku, oprávněn zjednat

si do těchto míst přístup.



(4) Ten, kdo provádí prohlídku podle odstavců 1 až 3, sepíše movité

věci, jichž se zajištění týká, a nejsou-li movité věci zjištěné při

prohlídce uvedeny v rozhodnutí o zajištění majetku, sepíše ty z nich,

které nejsou podle tohoto zákona ze zajištění vyloučeny.



(5) Pokud má obviněný právo na vydání nebo dodání movitých věcí,

odevzdají se tyto věci soudu nebo na jeho pokyn tomu, kdo je pověřen

správou zajištěného majetku.



(6) Každý, kdo má u sebe movité věci z majetku obviněného, je poté, co

se o rozhodnutí o zajištění majetku dověděl, povinen bezodkladně o tom

uvědomit soud nebo toho, kdo byl pověřen správou zajištěného majetku.



(7) Ten, kdo provádí prohlídku podle odstavců 1 až 3, přibere podle

možností k provedení soupisu movitých věcí nezúčastněnou osobu,

zpravidla zástupce orgánu obce.



(8) Soud vyrozumí o tom, které movité věci byly do soupisu zařazeny,

obviněného a jeho manžela, popřípadě osobu blízkou obviněnému.



(9) Hrozí-li nebezpečí, že s jednotlivými zjištěnými movitými věcmi

vyšší hodnoty nebo jejich souborem bude nakládáno tak, že může být

zmařen nebo ztížen účel zajištění, soud vyzve toho, kdo má takovou věc

nebo soubor takových věcí u sebe, k jejich vydání nebo rozhodne o

jejich odnětí podle trestního řádu.



(10) Soud doručí pravomocné usnesení o zajištění osobám, o nichž je mu

známo, že mají k věci předkupní nebo jiné právo, a vyvěsí je na úřední

desce soudu.



§ 7



Zjišťování cenných papírů, zaknihovaných cenných papírů, peněžních

prostředků a jiných nehmotných věcí



(1) Zaknihované cenné papíry soud sepíše poté, kdy se dozví, že tyto

zaknihované cenné papíry jsou pro obviněného evidovány v příslušné

evidenci podle zvláštních právních předpisů; v případě potřeby nebo v

pochybnostech si vyžádá zprávu od orgánu nebo osoby oprávněné vést

takovou evidenci. Po sepsání zaknihovaných cenných papírů soud orgánu

nebo osobě oprávněné k vedení příslušné evidence podle zvláštních

právních předpisů sdělí, které zaknihované cenné papíry obviněného byly

sepsány, datum jejich sepsání a vydá příkaz k zajištění práva nakládat

se sepsanými zaknihovanými cennými papíry.



(2) Byly-li při postupu podle tohoto zákona nalezeny cizozemské peníze,

jiné devizové hodnoty nebo vyšší částka peněz v korunách českých, než

která je ze zajištění vyloučena, složí se do úschovy soudu.



(3) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky,

šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je

nutné k uplatnění určitého práva, se sepíší obdobně jako jiné věci

podle tohoto zákona a složí se do úschovy soudu.



(4) Jde-li o vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry

anebo o jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého

práva, soud podle jejich povahy vyzve toho, kdo má plnit, aby

odpovídající plnění odevzdal soudu nebo na jiné soudem určené místo;

ustanovení § 2 odst. 2 věta třetí se užije obdobně.



(5) Nelze-li peněžní prostředky na účtu, cenné papíry, zaknihované

cenné papíry a jiné nehmotné věci náležitě zajistit podle odstavců 1 až

4, soud provede jejich zajištění podle trestního řádu



§ 8



Zjišťování nemovitostí



(1) Jakmile se soud dozví, že obviněný je vlastníkem nemovitosti, na

kterou se má vztahovat nebo vztahuje zajištění, ověří tuto skutečnost v

katastru nemovitostí prostřednictvím dálkového přístupu. Opis usnesení

o zajištění soud zašle příslušnému katastrálnímu úřadu, a pokud to není

zřejmé z usnesení, oznámí mu jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum

narození a trvalý nebo jiný pobyt, nebo je-li jím právnická osoba, její

název, sídlo a identifikační číslo osoby obviněného, a pokud zajištění

nepostihuje veškerý majetek obviněného, označí nemovitost, jíž se

zajištění týká.



(2) Soud v případě nutnosti provede ohledání nemovitosti a jejího

příslušenství; o době a místě ohledání uvědomí obviněného nebo osobu,

která s ním žije ve společné domácnosti, a dále osobu, o níž je známo,

že má k nemovitosti práva. Obviněný nebo osoba s ním žijící ve společné

domácnosti, a dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva,

jsou povinni prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství umožnit.



(3) Soud vyrozumí o usnesení o zajištění nemovitosti finanční úřad a

obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází, a

usnesení vyvěsí na úřední desce soudu. O nabytí právní moci tohoto

usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.



HLAVA III



SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU



§ 8a



Účel správy a odpovědnost správce



(1) Majetek zajištěný v trestním řízení se spravuje podle tohoto

zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby

nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho

zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil.



(2) Pro dosažení účelu správy správce vykonává v potřebném rozsahu

práva a povinnosti spojené se zajištěným majetkem, jejichž výkon mu

přiznává tento zákon, nebo jejichž výkon byl obviněnému zakázán soudem.

Správce vykonává jednotlivá práva a povinnosti podle povahy zajištěného

majetku a práv s ním spojených v souladu s tímto zákonem a zvláštními

právními předpisy a v souladu s pověřením nebo smlouvou o správě;

přitom postupuje řádně a svědomitě.



(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za

škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k

plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem

této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě

nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na

něm požadovat.



(4) Správce je povinen mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o

pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu, která by mohla

vzniknout v souvislosti s výkonem správy; to neplatí, odpovídá-li za

jeho činnost stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při

výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Smlouva musí pokrývat odpovědnost správce za škodu, která je způsobena

jeho konáním nebo opomenutím při výkonu funkce správce nebo v

souvislosti s ní nebo konáním nebo opomenutím jeho zaměstnanců při

výkonu jeho funkce, pokud ke konání nebo opomenutí došlo v době trvání

pojištění. Tuto smlouvu je správce povinen uzavřít nejpozději do 5 dnů

poté, co byl pověřen správou nebo s ním byla sjednána smlouva o správě,

a neprodleně po jejím uzavření doložit tuto skutečnost tomu, kdo jej

pověřil výkonem správy, nebo s ním sjednal smlouvu o správě.



(5) Limit pojistného plnění sjednaný ve smlouvě o pojištění

odpovědnosti uvedené v odstavci 4 musí činit minimálně 1 000 000 Kč pro

jednu pojistnou událost; pro správce, který na základě zajištěných práv

k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu v obchodní

korporaci, jejíž roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za

poslední účetní období předcházející pověření správou dosáhl alespoň

částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v

pracovním poměru, musí činit limit pojistného plnění minimálně 10 000

000 Kč pro jednu pojistnou událost.



§ 9



Správce zajištěného majetku



(1) Není-li dále uvedeno jinak, podle povahy a rozsahu věcí a práv,

které tvoří zajištěný majetek, vykonává jeho správu po dobu zajištění

buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl nebo na který

přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5, nebo na základě jeho

pověření



a) územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,

nebo



b) soudní exekutor,

v jejichž obvodu se zajištěný majetek nachází; jestliže se zajištěný

majetek nachází v obvodech dvou nebo více územních pracovišť Úřadu pro

zastupování státu ve věcech majetkových nebo dvou nebo více územních

pracovišť soudních exekutorů, může soud výkonem správy pověřit každé z

těchto pracovišť.



(2) Byla-li zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci,

jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je-li zapotřebí

vykonávat správu podílu v obchodní korporaci (dále jen „správa

podílu“), soud uvedený v odstavci 1 pověří správou podílu osobu

zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní

povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto

postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud

zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce

statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních

podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však

některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej

ustanoví správcem podílu přednostně. Insolvenční správce může pověření

ke správě podílu odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud

uvedený v odstavci 1. Soud uvedený v odstavci 1 nepověří správou podílu

insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho

nepodjatosti.



(3) Správu zajištěných



a) věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s

porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu

spotřebních daní, vykonává Generální ředitelství cel,



b) radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa

úložišť radioaktivních odpadů,



c) exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z

tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s

ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a

krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí,



d) zbraní, střeliva, munice a výbušnin, návykových látek a prekursorů,

včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky

a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství policie, v

jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení.



(4) Nemůže-li ten, kdo má podle odstavce 1 správu zajištěného majetku

vykonávat, zajistit výkon správy sám, zajistí jej podle povahy

zajištěného majetku



a) na základě pověření prostřednictvím organizační složky státu nebo

státní organizace příslušné hospodařit s určitým majetkem státu, nebo



b) na základě smlouvy prostřednictvím jiné osoby podnikající v určité

oblasti nebo dostatečně odborně způsobilé k výkonu správy daného

majetku, a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně.



(5) Obsahem smlouvy podle odstavce 4 písm. b) musí být i ujednání o

odpovědnosti za škodu způsobenou na zajištěném majetku v době výkonu

jeho správy, jinak je smlouva neplatná. Smlouva může být uzavřena i pro

výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným

majetkem. Je-li předmětem smlouvy výkon správy spočívající v prodeji

zajištěného majetku, musí v ní být i ujednání o způsobu stanovení kupní

ceny a o postupu při prodeji. Úplatu za výkon správy hradí soud z

prostředků státního rozpočtu.



(6) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní

exekutor neprodleně vyrozumí soud uvedený v odstavci 1 o postupu podle

odstavce 4 písm. a); zajištěný majetek může předat ke správě smluvnímu

správci podle odstavce 4 písm. b) jen po předchozím souhlasu tohoto

soudu.



(7) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, jež musí mít

písemnou formu a obsahovat zejména označení orgánu, který pověření

vydal, označení pověřeného správce a vymezení práv a povinností

spojených s výkonem správy. V pověření nebo v připojených listinách je

zapotřebí náležitě a nezaměnitelně určit zajištěný majetek, kterého se

pověření týká. Pověření může být vydáno i pro výkon dílčího právního

jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pověření se

nevydává ke správě majetku uvedeného v odstavci 3. Orgán uvedený v

odstavci 1 může pověření kdykoli písemně zrušit a za podmínek

stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o

správě, nebo zajištěný majetek spravovat sám.



(8) O pověření ke správě zajištěného majetku podle odstavce 1 písm. b)

a odstavce 2 se vyrozumí osoba, jíž byl zajištěn majetek; o pověření

správou podílu se vyrozumí také tato obchodní korporace. O zrušení

pověření, pověření jiného správce a o uzavření smlouvy o správě se

vyrozumí osoby, které byly vyrozuměny o pověření ke správě zajištěného

majetku podle věty první.



§ 10



Práva a povinnosti správce



(1) Správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení

hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména



a) včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu

bezdůvodného obohacení,



b) průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky k

zajištěnému majetku, včas uplatňovat a vymáhat práva, která jinak

přísluší vlastníku nebo majiteli zajištěného majetku, případně jiné

osobě oprávněné s majetkem nakládat, a zamezovat promlčení nebo zániku

těchto práv,



c) dovolávat se neplatnosti právního jednání učiněného obviněným v

rozporu se zákazy, jež mu byly uloženy rozhodnutím o zajištění majetku

podle trestního řádu.



(2) Movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je

správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením,

zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo

zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci.



(3) Správce činí za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním,

správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit

jeho vlastník nebo majitel, případně jiná osoba oprávněná s majetkem

nakládat.



(4) Správce vede zajištěný majetek průkazným a přehledným způsobem v

evidenci, a to až do doby konečného naložení s majetkem; zajištěný

majetek není předmětem účetnictví a inventarizace.



(5) Jiné povinnosti související se zajištěným majetkem než uvedené v

odstavcích 1 až 4 správce nevykonává. Jiná práva související se

zajištěným majetkem vykonává správce za účelem ochrany zajištěného

majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému soudem podle

trestního řádu. Správce není oprávněn zajištěný majetek využívat,

pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu.



(6) Pro účely řádného výkonu správy zajištěného majetku je správce

oprávněn činit všechny potřebné úkony, zejména je oprávněn nahlížet do

účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se zajištěného

majetku a vstupovat na místa, kde se nacházejí; obviněný, jakož i jiné

osoby, vůči nimž je úkon prováděn, jsou povinni správci poskytnout

veškerou potřebnou součinnost. Pokud osoby uvedené ve větě první bez

dostatečné omluvy neuposlechnou příkazu nebo nevyhoví výzvě správce a

neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou

pokutu do 50 000 Kč; neuposlechne-li takového příkazu nebo výzvy osoba,

která jedná za právnickou osobu, může být právnické osobě, kterou

zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč; o tom je třeba tyto

osoby předem poučit. Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je

přípustná stížnost, jež má odkladný účinek; na rozhodování o stížnosti

se obdobně užije § 146a trestního řádu.



§ 10a



Správa podílu



(1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 vstupuje do

zajištěných práv společníka obchodní společnosti nebo člena družstva a

vykonává je v potřebném rozsahu v souladu s tímto zákonem a zákonem o

obchodních korporacích.



(2) Je-li pro dosažení účelu správy zapotřebí vyměnit jednoho nebo více

členů statutárního orgánu obchodní korporace a zajištěná práva takový

postup správci umožňují, správce svolá nejvyšší orgán obchodní

korporace a jeho prostřednictvím dosáhne jejich odvolání a nechá se

místo nich zvolit členem statutárního orgánu; ustanovení zákona o

obchodních korporacích o bezúhonnosti člena orgánu obchodní korporace a

jejím prokazování, o počtu členů statutárního orgánu obchodní korporace

a o minimálních lhůtách pro oznámení termínu jednání nejvyššího orgánu

obchodní korporace se nepoužijí.



(3) Na výzvu soudu je správce povinen mu předložit v jím stanovené

přiměřené lhůtě zprávu o své činnosti při výkonu správy podílu; takovou

zprávu je správce povinen předložit soudu vždy do 15 dnů poté, co

zaniklo nebo bylo zrušeno jeho pověření ke správě podílu.



(4) Pověření správce ke správě podílu zaniká



a) zánikem jeho práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle

zákona o insolvenčních správcích,



b) zrušením jeho povolení nebo zvláštního povolení podle zákona o

insolvenčních správcích,



c) zánikem obchodní korporace bez univerzálního právního nástupce, nebo



d) jeho smrtí.



(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno oprávnění soudu zrušit pověření

správce z jiných důvodů.



(6) Pokud správce podílu vykonává v době zániku nebo zrušení pověření

funkci člena orgánu obchodní korporace, tato funkce zaniká ke dni

zániku nebo zrušení pověření; pověřil-li však soud správou podílu podle

tohoto zákona nového správce do 14 dnů poté, co bylo zrušeno nebo

zaniklo pověření dosavadního správce, přechází na nového správce tato

funkce ke dni jeho pověření správou. Právní jednání učiněná dosavadním

správcem ve funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace v době

mezi zrušením nebo zánikem jeho pověření a okamžikem, kdy se o zrušení

nebo zániku pověření dozví, zůstávají platná, pokud je schválí nový

statutární orgán. Dosavadní správce je povinen poskytnout novému

správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci na jejich žádost

potřebnou součinnost, zejména je informovat o jím učiněných právních

jednáních.



§ 10b



Odměna správce podílu



(1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 má právo na

odměnu a náhradu hotových výdajů.



(2) Odměna správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává

funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace, a náhrada jeho

hotových výdajů se hradí z majetku obchodní korporace. Nedostačuje-li

majetek obchodní korporace zcela nebo zčásti k úhradě odměny správce a

k náhradě jeho hotových výdajů, hradí je stát. Odměnu správce, který

vykonává správu podílu a není členem jejího statutárního orgánu, a

náhradu jeho hotových výdajů hradí stát.



(3) Soud rozhodne na návrh správce o výši jeho odměny a v případě, že

hotové výdaje hradí stát, také o výši náhrady jeho hotových výdajů;

návrh správce musí obsahovat vyúčtování odměny a hotových výdajů,

přičemž navrhovanou výši náhrady hotových výdajů je správce povinen

prokazatelně doložit a odůvodnit jejich účelnost a důvodnost. Proti

tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.



(4) Při stanovení výše odměny správce soud vychází ze skutečnosti, zda

správce vykonává v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu,

a z výše obratu obchodní korporace. Nelze-li výši odměny správce

stanovit podle těchto kritérií, přihlédne soud při stanovení její výše

k délce doby výkonu správy, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti

správce, a vykonává-li správce v obchodní korporaci funkci člena

statutárního orgánu, přihlédne soud také k výši odměny ostatních členů

statutárního orgánu nebo, není-li takových členů statutárního orgánu,

přihlédne k výši odměny bývalých členů statutárního orgánu.



(5) V případech, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí

stát, vyplatí je soud z prostředků státního rozpočtu.



(6) Soud může v průběhu výkonu správy podílu rozhodnout o vyplacení

zálohy odměny a náhrady hotových výdajů správci, a to i opakovaně.



(7) Způsob stanovení odměny a hotových výdajů správce pověřeného

správou podílu, nejvyšší přípustnou výši odměny a hotových výdajů

hrazenou státem a způsob jejich výplaty stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 11



Náklady správy



Náklady nutné pro řádný výkon správy zajištěného majetku hradí soud z

prostředků státního rozpočtu, pokud zvláštní právní předpisy upravující

nakládání se zajištěným majetkem neumožňují jejich úhradu jiným

způsobem.



§ 12



Prodej zajištěného majetku



(1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím

souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo

ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit

k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být

poučen.



(2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji

zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že



a) podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě,



b) bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová

vozidla a elektrozařízení,



c) s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo



d) výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo

zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými

obtížemi.



(3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený

nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného

majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení.



(4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje



a) soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících

prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí,



b) jiný orgán činný v trestním řízení, územní pracoviště Úřadu pro

zastupování státu ve věcech majetkových, organizační složka státu nebo

státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž

se řídí hospodaření s majetkem státu,



c) exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících

exekuci,



d) správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných

dražbách,



e) smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě.



(5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu.



(6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je

přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o

stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně

užije § 146a trestního řádu.



HLAVA IV



ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ“



§ 12a



Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 10b odst. 7.



ČÁST DRUHÁ



ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU



§ 13



Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969

Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980

Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990

Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993

Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního

soudu uveřejněného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu

uveřejněného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č.

150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č.

166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č.

30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu

uveřejněného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č.

265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 424/2001 Sb.,

zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.

a zákona č. 218/2003 Sb., se mění takto:



1. § 47 zní:



"§ 47



(1) Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu

škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až

do pravděpodobné výše škody zajistit na majetku obviněného.



(2) O zajištění podle odstavce 1 rozhoduje soud na návrh státního

zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh

poškozeného. V přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i

bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména

hrozí-li nebezpečí z prodlení.



(3) Je-li poškozenému známo, že obviněný je vlastníkem nemovitosti nebo

má některou movitou věc umístěnu mimo místo jeho trvalého nebo jiného

pobytu, uvede podle možností již v návrhu na zajištění svého nároku na

náhradu škody, kde taková věc je.



(4) V usnesení o zajištění majetku zakáže soud a v přípravném řízení

státní zástupce obviněnému, aby nakládal s věcmi, které jsou uvedeny v

usnesení o zajištění, nebo které při výkonu takového rozhodnutí budou

sepsány; dále obviněnému zakáže, aby po oznámení usnesení majetek

převedl na někoho jiného nebo ho zatížil a uloží mu, aby soudu do 15

dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k majetku předkupní nebo

jiné právo, s poučením, že jinak obviněný odpovídá za škodu tím

způsobenou.



(5) Zajišťovat nelze nárok, který nelze v trestním řízení uplatnit. K

zajištění nároku nemůže být použito věcí, které nelze podle

občanskoprávních předpisů postihnout výkonem soudního rozhodnutí.

Zajištění nepodléhají peněžité dávky sociální péče a dávky státní

sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona

jednorázově, a dále



a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo

obdobného poměru,



b) pohledávky obviněného na výplatu výživného a



c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění

do částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů

na osobu obviněného, jeho domácnost a osoby, o jejichž výchovu a výživu

je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů.



(6) Pokud trvá zajištění, jsou neúčinné veškeré právní úkony

obviněného, které se týkají zajištěného majetku, s výjimkou úkonů

směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody.



(7) Práva třetích osob k zajištěnému majetku lze uplatnit podle

zvláštního právního předpisu.



(8) Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s

upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší.".



2. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní:



"§ 47a



(1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce upustí od provedení

zajišťovacích úkonů nebo zajištění zruší, pokud obviněný nebo s jeho

souhlasem jiná osoba složí na účet soudu u peněžního ústavu peněžitou

jistotu ve výši odpovídající pravděpodobnému nároku poškozeného na

náhradu škody; jiná osoba musí být seznámena s podstatou obvinění a se

skutečnostmi, které vedly nebo by mohly vést k zajištění. Byla-li

složena peněžitá jistota nižší, soud a v přípravném řízení státní

zástupce provede zajišťovací úkony na majetku obviněného v rozsahu, v

jakém pravděpodobný nárok poškozeného na náhradu škody není zajištěn

peněžitou jistotou.



(2) Peněžitou jistotu podle odstavce 1 soud a v přípravném řízení

státní zástupce zruší nebo omezí, jestliže pominuly důvody pro

zajištění nároku poškozeného nebo je zřejmé, že nárok na náhradu škody

poškozenému v trestním řízení nelze přiznat nebo je podstatně nižší.



(3) Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá jistota podle odstavce 1 do

právní moci odsuzujícího rozsudku. Byl-li takovým rozsudkem přiznán

poškozenému nárok na náhradu škody, uhradí ji soud z peněžité jistoty.



(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má

odkladný účinek.".



3. § 348 a 349 znějí:



"§ 348



(1) Zajištění postihuje veškerý majetek obviněného, přírůstky a

výtěžky, které ze zajištěného majetku plynou, jakož i majetek, kterého

obviněný nabude po zajištění. Nevztahuje se však na prostředky a věci,

na které se podle zákona nevztahuje propadnutí majetku.



(2) Na rozhodování o zajištění majetku podle odstavce 1 se jinak užije

§ 47 odst. 4 až 7.



§ 349



Výkon rozhodnutí o zajištění majetku a postup při správě takového

majetku stanoví zvláštní právní předpis.".



4. § 349a se zrušuje.



ČÁST TŘETÍ



ZMĚNA ZÁKONA O SOUDNÍCH EXEKUTORECH



§ 14



Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb.,

se mění takto:



1. Za § 76 se vkládá nový § 76a, který zní:



"§ 76a



Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor

majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízení

zajištění a osobně nebo prostřednictvím jiné osoby vykonává správu

takového majetku.".



2. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní:



"§ 91a



(1) Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní

odměna.



(2) O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů

exekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuce vyplácí

soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora

pověřil.".



ČÁST ČTVRTÁ



ZMĚNA ATOMOVÉHO ZÁKONA



§ 15



V § 26 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné

energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění

některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., se na konci písmene

k) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně

poznámky pod čarou č. 19a) zní:



"l) správa radioaktivních látek zajištěných podle zvláštního

zákona.^19a)



19a) Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v

trestním řízení a o změně některých zákonů.".



ČÁST PÁTÁ



ÚČINNOST



§ 16



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Špidla v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 86/2015 Sb.



Přechodné ustanovení



Ustanovení tohoto zákona o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou

újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem správy, se

nepoužijí na smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.