243/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. dubna 1992,
kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991
Sb., u úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Změna: 441/1992 Sb.
Změna: 29/1996 Sb., 30/1996 Sb.
Změna: 212/2000 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 178/2006 Sb.
Změna: 503/2012 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Účelem zákona je zmírnění následků některých dalších majetkových křivd
vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých
právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České
republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky při provádění
některých ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992
Sb.
ČÁST PRVNÍ
§ 2
(1) Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní
Republiky, který ztratil majetek podle dekretů prezidenta republiky č.
12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku
Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa,
nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci
nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinil se proti
československému státu a nabyl zpět občanství podle zákona č. 245/1948
Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949
Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo
zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého
státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem
prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního
občanství osob národnosti německé a maďarské, a jehož majetek v rozsahu
určeném zvláštním předpisem ^2) přešel na stát.
(2) Oprávněnou osobou je dále státní občan České republiky, který
pozbyl majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem^2) v období od 29.
září 1938 do 8. května 1945 a vznikly mu majetkové nároky podle dekretu
prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých
majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě
majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých
organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti
některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů
do majetku vzcházejících, avšak tento majetek nebyl oprávněné osobě
vrácen, ani nebyla podle těchto předpisů odškodněna, ač podle nich
odškodněna měla být, ani nebyla odškodněna podle mezinárodních smluv
uzavřených mezi Československou republikou a jinými státy po druhé
světové válce.
(3) Zemřela-li osoba, uvedená v odstavci 1 nebo 2 před uplynutím lhůty,
uvedené v § 11a, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za
mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a
Slovenské Federativní Republiky,^1) fyzické osoby v tomto pořadí:
a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který
nabyl celé dědictví,
b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře
odpovídající jeho dědickému podílu. To neplatí, jestliže dědici podle
závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva. Byl-li dědic závětí
ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje
povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti,
c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem.
Zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 11a, jsou na jeho
místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho
děti,
d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1,
e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1 a zemřel-li některý z nich,
jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
(3) Oprávněná osoba podle odstavce 1 může uplatnit nárok na vydání
nemovitosti, jestliže k 31. lednu 1996 je občanem České republiky,
kterým se stala podle zákona č. 245/1948 Sb., zákona č. 194/1949 Sb.
nebo zákona č. 34/1953 Sb., pokud se tak nestalo již ústavním dekretem
prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., a která do 1. ledna 1990 takto
nabyté občanství nepozbyla.
§ 3
(1) Oprávněným osobám se vydají nemovitosti, které přešly na stát nebo
jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2.
(2) Postup při uplatňování nároku je stanoven zvláštním předpisem.^3)
§ 4
Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby určené zvláštním
předpisem.^4) Povinnými osobami však nejsou podniky se zahraniční
majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejichž společníky nebo
účastníky jsou výhradně fyzické osoby, které nabyly nemovitost v období
od 24. června 1991 do 27. února 1992.
§ 5
(1) Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle zvláštního
předpisu ^5) a oprávněných osob podle § 2 tohoto zákona, náleží právo
na vydání nemovitosti té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v
důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého
vlastnictví postupně více z oprávněných osob, náleží toto právo té z
nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 se neužije, uplatnila-li před účinností
tohoto zákona právo na vydání nemovitosti osoba oprávněná podle
zvláštního předpisu;^5) právo na vydání nemovitosti náleží v takovém
případě této osobě.
§ 6
(1) Věc nelze vydat,
a) byla-li již vydána podle zvláštního zákona,
b) byl-li ke dni účinnosti tohoto zákona ohledně ní schválen
privatizační projekt,
c) bylo-li ke dni účinnosti zákona vydáno rozhodnutí o její
privatizaci,
d) byl-li na její vydání uplatněn nárok na vydání do právní moci
rozhodnutí o tomto nároku.
(2) Oprávněná osoba má nárok na náhradu, která se poskytne podle
zvláštního právního předpisu.^5a) Náhrady za nemovitosti, které nelze
vydat, a postup při uplatňování náhrad stanoví zvláštní právní
předpis.^5)
ČÁST DRUHÁ
§ 7
Smlouvy o darování nemovitostí uzavřené v době od 25. února 1948 do 1.
ledna 1990, kterými fyzická osoba darovala nemovitosti státu nebo jiné
právnické osobě, jsou považovány za akty učiněné v tísni, pokud se tyto
nemovitosti nacházely v prostorech užívaných německými armádami jako
vojenské střelnice.
§ 8
V případě pochybnosti zda jde o území bývalé vojenské střelnice podle §
7 rozhodne na návrh ministerstvo zemědělství České republiky ve
správním řízení.
ČÁST TŘETÍ
§ 9
(1) V případech, kdy nelze jednoznačně určit, která právnická osoba je
povinnou osobou k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a
mrtvý inventář, jakož i zásob ^6) rozhodne ministerstvo zemědělství
České republiky ve správním řízení, která z nástupnických organizací je
povinnou osobou.
(2) Nelze-li právního nástupce určit podle odstavce 1, rozhodne
ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, že k
poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář, jakož
i zásob, je povinna právnická osoba, která užívala pozemky oprávněné
osoby ke dni účinnosti zákona o půdě.^5)
ČÁST ČTVRTÁ
§ 10
Působnost orgánů České republiky
(1) Ministerstvo zemědělství České republiky je příslušné k:
a) přijetí nedoplatku přídělové ceny, za kterou oprávněná osoba
nemovitost původně získala, kupní ceny nebo náhrady, která byla
oprávněné osobě státem nebo jinou právnickou osobou při převodu
nemovitosti vyplacena, náhrady za vypořádání pohledávek peněžních
ústavů,^7)
b) poskytnutí finanční náhrady,^8)
c) proplacení hodnoty živého a mrtvého inventáře a zásob,^6)
d) vrácení kupní ceny,^9)
e) vrácení kupní ceny a k úhradě nákladů účelně vynaložených na
nemovitost,^10)
f) přijetí náhrady za účelně vynaložené náklady ^9) vůči původnímu
vlastníkovi, jemuž byla nemovitost vydána podle zvláštního předpis,^5)
g) vypořádání finančních náhrad mezi státem a zemědělskými
družstvy,^11)
h) přijetí náhrady, náležející státu, ve výši, o kterou cena stavby
přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osoby^16),
i) poskytnutí náhrady hodnoty trvalých porostů.^14)
(2) K úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věci ^15) jsou
příslušné pozemkové úřady.
§ 11
zrušen
§ 11a
(1) Osoba, která splňovala podmínky oprávněné osoby k 29. květnu 1992,
mohla nároky podle tohoto zákona uplatnit do 31. prosince 1992.
Neuplatněním práva v této lhůtě její právo zaniklo.
(2) Oprávněná osoba, která nebyla trvale žijící na území České
republiky k 31. prosinci 1992 a tedy nebyla k tomuto dni oprávněnou
osobou, může uplatnit nároky podle tohoto zákona do 15. července 1996.
Neuplatněním práva v této lhůtě právo zanikne.
(3) Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 může uplatnit právo na vydání
nemovitosti podle tohoto zákona nejpozději do 30. června 2001.
§ 12
Nároky osob oprávněných podle tohoto zákona upravuje zvláštní
předpis,^5) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 13
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v.r.
Pithart v.r.
1) § 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Zákon č. 135/1982 Sb., o evidenci pobytu občanů.
2) § 1 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 229/1991 Sb.
3) § 9 zákona č. 229/1991 Sb.
4) § 5 zákona č. 229/1991 Sb.
5) Zákon č. 229/1991 Sb.
5a) § 18a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993
Sb.
6) § 20 zákona č. 229/1991 Sb.
7) § 6 odst. 3 a 4 zákona č. 229/1991 Sb.
8) § 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
9) § 6 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
10) § 8 odst. 2 první věta zákona č. 229/1991 Sb.
11) § 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání
majetkových nároků v družstvech.
13) § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.
14) § 24 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.
15) § 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.
16) § 11 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb.
