175/2000 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 15. června 2000
o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 37 odst. 7 zákona č.
266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., (dále jen
"zákon o dráhách"), podle § 18b odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o
silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., (dále jen "zákon o
silniční dopravě") a podle § 761, 763, 766, 768, 769, 770, 772, 773 a
879a občanského zákoníku:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Vyhláška stanoví podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých
zvířat ve veřejné drážní osobní dopravě a ve veřejné silniční osobní
dopravě, včetně podmínek pro plnění jedné přepravní smlouvy více
dopravci (dále jen "přepravní řád").
§ 2
Výklad některých pojmů
Pro účely tohoto přepravního řádu se rozumí
a) veřejnou drážní osobní dopravou činnost dopravce spočívající v
pravidelné přepravě osob, zavazadel, věcí a živých zvířat vozidly na
dráze celostátní, regionální, dráze tramvajové, trolejbusové, lanové,
jakož i v metru a na jiné dráze speciální, která slouží k zabezpečení
dopravní obslužnosti obce,
b) veřejnou silniční osobní dopravou činnost dopravce spočívající v
pravidelné přepravě osob, zavazadel, věcí a živých zvířat vozidly ve
veřejné linkové dopravě včetně městské autobusové dopravy,
c) městskou hromadnou dopravou činnost dopravce spočívající v
pravidelné přepravě osob, ručních zavazadel, spoluzavazadel a živých
zvířat vozidly veřejné drážní osobní dopravy a veřejné silniční osobní
dopravy, je-li doprava uskutečňována pro poskytování obecných
přepravních potřeb na území města, případně jeho příměstských oblastí,
d) stanicí stanice i zastávka ve veřejné drážní osobní dopravě nebo
zastávka ve veřejné silniční osobní dopravě a v městské hromadné
dopravě,
e) vozidlem ve veřejné drážní osobní dopravě drážní vozidlo určené pro
přepravu osob a ve veřejné silniční osobní dopravě autobus,
f) pravidelnou přepravou osob přeprava spojem podle předem zveřejněného
jízdního řádu, tarifu, přepravního řádu a smluvních přepravních
podmínek,
g) smluvními přepravními podmínkami podmínky přepravy vyhlášené
dopravcem (§ 49),
h) osobními údaji jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a
adresa, uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným
správním úřadem,
i) zavazadlem snadno přenosná věc, kterou vzhledem k rozměrům a
hmotnosti lze snadno umístit ve vozidle nebo bez obtíží naložit do
vozidla a nemůže-li tato věc svou povahou poškodit nebo znečistit
cestující nebo vozidlo,
j) dodací lhůtou doba přepravy cestovního zavazadla ze stanice podací
do stanice určení dohodnutým spojem včetně doby potřebné pro jeho
přichystání k výdeji.
ČÁST DRUHÁ
PŘEPRAVA OSOB VE VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ A SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVĚ
HLAVA I
PŘEPRAVNÍ SMLOUVA, JÍZDNÍ DOKLADY A REZERVAČNÍ SLUŽBY
§ 3
Vznik a splnění přepravní smlouvy o přepravě osob
(1) Uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní
smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního
řádu, tarifu^1) a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový
právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit
cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v
jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád
a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen
"jízdné") podle tarifu.
(2) Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého
práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo
vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním
dokladem (dále jen "nástup do vozidla").
(3) Přepravní smlouva je též uzavřena, umožní-li dopravce cestujícímu
nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí
bezodkladně po nástupu do vozidla.
(4) Přepravní smlouva je splněna řádným provedením přepravy ve
smluveném rozsahu podle uzavřené přepravní smlouvy.
(5) Za splnění přepravní smlouvy se považuje rovněž provedení přepravy
v jiném než ve smluveném rozsahu, došlo-li k oprávněnému vyloučení
cestujícího z přepravy řidičem nebo průvodčím vozidla nebo osobou
dopravce, která se prokáže kontrolním odznakem, nebo jinou osobou
dopravce, která se prokáže průkazem dopravce s oprávněním dávat
cestujícím pokyny a příkazy, (dále jen "pověřená osoba").
§ 4
Jízdní doklad
(1) Cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu
jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále
stanoveno jinak.
(2) Jízdním dokladem je
a) jízdenka pro jednotlivou jízdu,
b) jízdenka časová, opravňující k více jednotlivým jízdám po dobu její
platnosti ve vymezeném rozsahu,
c) průkaz, jehož držitel má podle zvláštního právního předpisu,^2)
tarifu nebo smluvních přepravních podmínek právo na přepravu.
(3) V dopravcem stanovených spojích se cestující kromě jízdního dokladu
uvedeného v odstavci 2 prokazuje též dokladem o zaplacení ceny
a) ve vlacích na dráze celostátní a regionální
1. příplatku za použití vlaku vyšší kvality,
2. místenky,
3. příplatku za lůžko nebo za lehátko,
b) v autobusech kromě městské autobusové dopravy místenky.
§ 5
Náležitosti jízdního dokladu
(1) Jízdenka pro jednotlivou jízdu obsahuje
a) obchodní jméno dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,
b) nástupní a cílovou stanici nebo přepravní pásmo,
c) výši jízdného, druh jízdného, případně výši slevy,
d) údaj o platnosti,
e) další údaje umožňující kontrolu platnosti a správnosti jejího
použití, stanovené ve smluvních přepravních podmínkách.
(2) Jízdenka časová obsahuje náležitosti, které obsahuje jízdenka pro
jednotlivou jízdu, a dále obsahuje údaje o druhu časové jízdenky a
případně údaje označující jejího držitele.
(3) Jízdní doklad podle § 4 odst. 2 písm. c) obsahuje údaje stanovené
zvláštním právním předpisem,^2) tarifem nebo smluvními přepravními
podmínkami.
§ 6
Posuzování platnosti jízdních dokladů
(1) Jízdní doklad je neplatný, jestliže
a) cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené přepravním
řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami,
b) nejsou vyplněné předepsané údaje,
c) je používán bez vyžadované fotografie,
d) je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu
správnosti jeho použití,
e) údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny,
f) je použit neoprávněnou osobou,
g) uplynula doba jeho platnosti,
h) nejde o originál.
(2) Jízdenka pro jednotlivou jízdu nebo jízdenka časová, kterou lze
podle tarifu použít jen ve spojení s dokladem, na jehož základě byla
vydána, je neplatná, jestliže se cestující tímto dokladem současně
neprokáže.
(3) Neplatnou jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo jízdenku časovou je
pověřená osoba oprávněna odebrat v případech uvedených v odstavci 1
písm. c) až h); odebrání jízdenky cestujícímu písemně potvrdí. Jízdní
doklad podle § 4 odst. 2 písm. c) nelze odebrat.
§ 7
Placení jízdného, příplatků a místenek
(1) Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku
časovou (dále jen "jízdenka") platí jízdné podle tarifu, sjednané v
souladu s cenovými předpisy.^3) Pro použití spojů označených v jízdním
řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo místenky (§ 4
odst. 3) ve výši podle tarifu.
(2) Dopravce zajišťuje prodej jízdenek před nástupem do vozidla.
Nezajistil-li dopravce prodej jízdenek před nástupem do vozidla, musí
umožnit cestujícímu zakoupit si jízdenku po nástupu do vozidla za
jízdné bez přirážky.^4) Dopravce v jízdním řádu zajistí označení
stanic, případně linek nebo spojů, u kterých je umožněn nástup
cestujících do vozidla bez jízdenky a zakoupení jízdenky bez
přirážky^4) po nástupu do vozidla.
(3) Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za
zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do
vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto
zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem.
(4) Cestující se při převzetí jízdenky přesvědčí, zda mu byla vydána
podle jeho požadavků. Nesouhlasí-li jízdenka s požadovanými údaji, je
cestující oprávněn jízdenku odmítnout.
(5) Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla,
přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky,
jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si
zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě
cestující zaplatí jízdné s přirážkou.^4) Výši této přirážky stanoví
dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce
ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých
je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou.^4)
(6) Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle
odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za
cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním
dokladem.^5)
(7) Podrobnosti týkající se prodeje jízdenek, příplatků a místenek ve
výdejnách jízdenek ve stanici nebo v jiných zařízeních, kde je možno
zakoupit si jízdenku předem, podmínek jejich vracení, druhu, formy,
případně vzorů jízdenek, příplatků a místenek a způsobu označení
jízdenky pro jednotlivou jízdu při samoobslužném způsobu odbavování
cestujících, stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
§ 8
Právo na obsazení míst k sezení ve vozidle
(1) Cestující může ve vozidle obsadit jen jedno volné místo k sezení.
(2) Cestující s omezenou schopností pohybu a orientace^6) mají přednost
při obsazení míst k sezení, která jsou ve vozidle vyhrazená a označená
pro přepravu těchto osob.
(3) Místo, na které byla zakoupena místenka, může cestující bez
místenky obsadit jen v případě, není-li nárokováno toto místo
cestujícím s platnou místenkou a nejedná se přitom o spoj, do něhož si
cestující musí zakoupit místenku.
§ 9
Poskytování rezervačních služeb pro přepravu ve vozidlech
(1) Dopravce v jízdním řádu zajistí označení spojů veřejné drážní
osobní dopravy na dráze celostátní a regionální a spojů veřejné
silniční osobní dopravy kromě městské autobusové dopravy, do nichž si
cestující může nebo musí zakoupit předem místenku, a současně zveřejní
podmínky jejího prodeje.
(2) Místenka obsahuje obchodní jméno dopravce, výši zaplacené ceny za
místenku, označení spoje a rezervovaného místa ve vozidle a údaje
umožňující kontrolu platnosti a správnosti jejího použití. Místenky
nelze prodávat ve vozidle. Dopravce zajistí, aby místa k sezení, která
rezervoval prodejem místenek, byla ve vozidle označena.
(3) Pro zajištění práva na místo k sezení vyhrazené pro cestujícího na
vozíku pro invalidy nebo pro cestujícího s omezenou schopností pohybu a
orientace je nutno tyto skutečnosti při koupi místenky ohlásit a nárok
na tato místa prokázat; při koupi místenky na spoj veřejné silniční
osobní dopravy je nutno z hlediska zajištění bezpečnosti přepravovaných
cestujících dále ohlásit, zda jde o místo pro cestujícího mladšího 12
let, cestujícího s dětským kočárkem nebo o cestujícího se psem.
(4) Pro přepravu v lůžkových nebo v lehátkových vozech musí mít
cestující kromě jízdenky též doklad o zaplacení ceny příplatku za lůžko
nebo za lehátko použité vozové třídy a kategorie. Přeprava cestujících
v lůžkových nebo v lehátkových vozech je dovolena, jen prokáže-li se
cestující dokladem o zaplacení ceny příplatku za lůžko nebo za lehátko.
(5) Příplatek za lůžko nebo za lehátko si cestující zakupuje před
nástupem do vozidla v době stanovené ve smluvních přepravních
podmínkách, nebo jsou-li místa volná, ve vlaku u průvodce lůžkového
nebo lehátkového vozu.
(6) Cestující, který si zakoupil místenku nebo příplatek za lůžko nebo
za lehátko, ztrácí nárok na rezervované místo, neobsadí-li je v době
stanovené dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách. V takovémto
případě se cena zaplacená za místenku nebo cena příplatku za lůžko nebo
za lehátko cestujícímu nevrací.
(7) Další podrobnosti týkající se podmínek obsazování míst
rezervovaných místenkami, obsazování míst v lůžkových a lehátkových
vozech a podmínek přepravy v těchto vozech stanoví dopravce ve
smluvních přepravních podmínkách.
HLAVA II
PODMÍNKY PŘEPRAVY NĚKTERÝCH OSOB A VĚCÍ
§ 10
Přeprava dětí
(1) Děti do šesti let lze přepravovat jen s doprovodem osoby starší 10
let.
(2) Cestující s dítětem, které je podle tarifu přepravováno bezplatně,
mohou společně zaujmout jen jedno místo k sezení, nejsou-li ostatní
místa volná; lze-li podle tarifu bezplatně přepravovat dvě děti, mohou
tyto děti společně zaujmout jen jedno místo k sezení.
(3) Na místech ve vozidlech vyhrazených a označených dopravcem pro
přepravu cestujících s dětmi do 10 let se přepravují přednostně tito
cestující. Jiný cestující, který takové místo obsadil, toto místo
cestujícímu s dětmi na jeho požádání uvolní.
(4) Další podmínky pro přepravu dětí stanoví tarif a smluvní přepravní
podmínky.
§ 11
Přeprava dětských kočárků a jízdních kol
(1) Cestující může vzít do vozidla dětský kočárek s dítětem, jestliže
to technické provedení vozidla a jeho obsazenost dovolují, a to jako
ruční zavazadlo nebo jako spoluzavazadlo podle smluvních přepravních
podmínek dopravce.
(2) Dopravce na spojích základní dopravní obslužnosti^7) zajistí
používání vozidel, která umožňují přepravu alespoň jednoho dětského
kočárku s dítětem.
(3) Podmínky nástupu a výstupu cestujícího s dětským kočárkem s
dítětem, umístění kočárku s dítětem ve vozidle a podrobnosti podmínek
přepravy stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.
(4) Dětský kočárek bez dítěte a jízdní kolo lze přepravovat jako
spoluzavazadlo, jestliže to dopravce umožní ve smluvních přepravních
podmínkách; jinak pro jejich přepravu platí ustanovení o přepravě
cestovních zavazadel.
§ 12
Přeprava osob s omezenou schopností pohybu a orientace
(1) Cestující s omezenou schopností pohybu a orientace mají ve vozidle
právo na místo k sezení na sedadlech pro ně vyhrazených a označených.
Pokud není u těchto osob jejich právo na místo k sezení zřetelně
patrné, prokazují svůj nárok příslušným průkazem. Jiný cestující, který
takové místo obsadil, toto místo cestujícímu s omezenou schopností
pohybu a orientace na jeho požádání uvolní.
(2) Dopravce vyhradí a označí v každém jednotlivém vozidle nejméně dvě
místa k sezení pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace.
V městské hromadné dopravě dopravce vyhradí a označí pro tyto účely
nejméně šest míst k sezení v každém jednotlivém vozidle. Na dráze
lanové s uzavřenými vozidly se místo k sezení pro cestující s omezenou
schopností pohybu a orientace vyhrazuje a označuje alespoň v jednom
vozidle.
(3) Cestujícímu s omezenou schopností pohybu a orientace musí být v
městské hromadné dopravě umožněn nástup do vozidla i výstup z vozidla
všemi dveřmi, které jsou označeny pro nástup nebo pro výstup
cestujících.
(4) Na spoje, do nichž si lze zakoupit místenku, se místenky na místa
vyhrazená pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace
prodávají jen pro osoby, jejichž nárok na obsazení těchto míst se
prokáže.
(5) Podrobnosti o podmínkách nástupu a výstupu cestujících s omezenou
schopností pohybu a orientace stanoví dopravce ve smluvních přepravních
podmínkách.
§ 13
Přeprava osob na vozíku pro invalidy
(1) Dopravce přepraví cestujícího na vozíku pro invalidy v
bezbariérovém vozidle, nebo dovoluje-li to technické provedení vozidla
a jeho obsazenost a je současně zajištěna pomoc při nástupu a výstupu
cestujícího na vozíku pro invalidy do a z vozidla, též v jiném vozidle.
(2) Dopravce zajistí přepravu podle odstavce 1 na spojích, které jsou v
jízdním řádu označeny též pro přepravu cestujících na vozíku pro
invalidy.
(3) Je-li dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní
a dráze regionální požádán předem o zajištění přepravy cestujícího na
vozíku pro invalidy, a to ve lhůtě stanovené ve smluvních přepravních
podmínkách, cestujícího přepraví podle dohodnutých podmínek.
(4) Podrobnosti o podmínkách přepravy osoby na vozíku pro invalidy a o
umístění vozíku pro invalidy ve vozidle stanoví dopravce ve smluvních
přepravních podmínkách.
HLAVA III
VZTAHY MEZI DOPRAVCEM A CESTUJÍCÍM
§ 14
(1) Dopravce je povinen v zájmu řádné péče o cestující při poskytování
přepravních služeb zajistit
a) podávání informací o jízdních řádech, o tarifu a o vyhlášených
přepravních podmínkách, a to na místech určených pro styk s
cestujícími,
b) zveřejňování alespoň podstatné části vyhlášených přepravních
podmínek a tarifu pro daný spoj ve veřejné silniční osobní dopravě a v
městské hromadné dopravě ve vozidle,
c) prodej jízdenek ve stanici nebo na vybraných místech veřejnosti
přístupných, a to po dobu poskytování přepravních služeb cestujícím ve
veřejné osobní dopravě podle jízdního řádu, jestliže podle smluvních
přepravních podmínek musí cestující mít jízdenku před nástupem do
vozidla,
d) oznamování o zpoždění spoje, a to ve vozidle a ve stanici, jsou-li
vybaveny informačním zařízením pro cestující, je-li zpoždění 10 minut a
více oproti jízdnímu řádu; to neplatí pro městskou hromadnou dopravu,
e) vydávání písemného potvrzení o omezení nebo zastavení dopravy,
vynechání spoje nebo doby jeho zpoždění, jestliže o to cestující
požádá, kromě městské hromadné dopravy; místa vydávání potvrzení
stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách,
f) pořádek, čistotu a klid ve vozidle,
g) takové používání audiovizuální techniky cestujícím ve vozidle, které
by nebylo na obtíž ostatním cestujícím,
h) oznamování názvu stanice nejpozději při zastavení vozidla ve stanici
a v městské hromadné dopravě oznamování následující stanice nejpozději
při odjezdu vozidla ze stanice; stanice v drážní dopravě na dráze
celostátní a regionální a stanice v městské hromadné dopravě oznamuje
jen v případě, že jsou vozidla vybavena technickým zařízením
umožňujícím oznamování názvu stanic; na dráze lanové se názvy stanic
neoznamují,
i) ve veřejné silniční osobní dopravě a v městské hromadné dopravě
znovuzastavení každého třetího vozidla v úrovni označení stanice,
stojí-li ve stanici současně více vozidel; znovuzastavení každého
vozidla v úrovni označení stanice v případě, že ve stanici se nachází
osoba na vozíku pro invalidy nebo osoba se slepeckou holí.
(2) Dopravce dále zajišťuje používání vozidel, která s ohledem na délku
spoje nebo charakter nabízených přepravních služeb splňují požadavky na
bezpečnou a pohodlnou přepravu cestujících.
§ 15
Porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího,
bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti
veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné
přepravy je, jestliže cestující při přepravě
a) nemá zakoupenu jízdenku při nástupu do vozidla, přestože mu dopravce
umožnil její koupi před nástupem do vozidla,
b) nemůže se prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné
a přirážku k jízdnému na místě,
c) odmítá uvolnit místo pro cestujícího s platnou místenkou na toto
místo nebo odmítá uvolnit místo vyhrazené pro osoby s omezenou
schopností pohybu a orientace těmto osobám nebo odmítá uvolnit místo
vyhrazené pro cestujícího s dítětem do 10 let,
d) mluví za jízdy na osobu řídící vozidlo,
e) otevírá za jízdy dveře vozidla nebo zábranu proti vypadnutí,
f) vyhazuje z vozidla předměty nebo je nechá vyčnívat z vozidla,
g) za jízdy vystupuje z vozidla nebo nastupuje do něj nebo se z něj
vyklání,
h) nastupuje do vozidla prohlášeného pověřenou osobou za obsazené,
i) uvádí bezdůvodně v činnost návěstní zařízení ve vozidle,
j) zdržuje se bezdůvodně v prostoru vyhrazeném pro osoby řídící nebo
doprovázející vozidlo nebo v prostoru, který znemožňuje osobě řídící
vozidlo bezpečný výhled z vozidla,
k) brání použití provozních zařízení, výstupu, průchodu nebo nástupu do
vozidla,
l) kouří ve vozidle nebo v prostorách určených pro cestující, v nichž
není kouření povoleno,
m) chová se hlučně, reprodukuje hlučně hudbu nebo zpěv nebo používá
hlasitě audiovizuální techniku nebo obtěžuje ostatní cestující jiným
nevhodným chováním,
n) znečisťuje ostatní cestující nebo vozidlo, jakož i prostory a
zařízení pro cestující svým oděvem nebo svým jednáním,
o) poškozuje vozidlo, jakož i prostory a zařízení pro cestující,
p) odemyká nebo zamyká klíčem nebo jiným předmětem, který není součástí
vozidla, dveře vozu nebo oddílu ve vlacích veřejné drážní osobní
dopravy na dráze celostátní, regionální a na metru a dveře v tramvaji a
autobusu,
r) vzal s sebou do vozidla nebo podal k přepravě jako cestovní
zavazadlo věc, která nesmí být obsahem zavazadla, nebo
s) na dráze celostátní nebo na dráze regionální
1. zaviní zpoždění vlaku,
2. cestuje ve vlaku vyšší kvality a neprokáže se dokladem o zaplacení
ceny příplatku za použití vlaku vyšší kvality,
3. cestuje ve vyšší vozové třídě, pro niž nemá odpovídající jízdenku,
4. cestuje bez místenky ve vlaku, v němž musí mít každý cestující
místenku.
§ 16
(1) Cestující, který ve vozidle stojí, přidržuje se za jízdy zařízení
vozidla k tomu určených.
(2) Cestující může do vozidla nastoupit nebo z něj vystoupit jen ve
stanici, a není-li vozidlo v pohybu. Přednost mají vystupující
cestující před nastupujícími. Jsou-li dveře ve vozidle označeny pro
nástup a pro výstup, musí cestující pro nástup nebo výstup použít dveře
podle jejich označení.
(3) Jedná-li se o stanici, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí
cestující, který chce nastoupit, dát včas osobě řídící vozidlo znamení
zvednutím paže; cestující, který chce vystoupit, musí včas použít
příslušné signalizační zařízení nebo včas vyrozumět o svém úmyslu
řidiče vozidla nebo doprovod vlaku.
(4) Zastaví-li vozidlo z provozních důvodů mimo stanici nebo ve
stanici, kde podle jízdního řádu nezastavuje, smí cestující vystoupit,
případně i nastoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby
dopravce.
(5) Do prostor určených pro veřejnost označených jako prostory
přístupné jen na základě platného jízdního dokladu je možno vstupovat
jen s tímto jízdním dokladem; na dráze celostátní a regionální též s
jiným dokladem opravňujícím ke vstupu do těchto prostor. Každý, kdo se
v těchto prostorách nachází, se na požádání pověřené osoby prokáže
příslušným platným dokladem.
§ 17
(1) Zvuková a vizuální informační zařízení používaná ve veřejné osobní
dopravě slouží přednostně k podávání přepravních informací pro
cestující.
(2) Cestující mohou používat sdělovací, bezpečnostní a informační
zařízení umístěná v prostorách určených pro cestující a ve vozidlech
jen podle pokynů dopravce a v souladu s účelem použití těchto zařízení.
(3) Rozhlasového zařízení používaného ve stanicích pro informování
cestujících může být použito na požádání cestujícího k podání
rozhlasové zprávy soukromého charakteru za podmínek a za úhradu podle
smluvních přepravních podmínek.
ČÁST TŘETÍ
PŘEPRAVA ZAVAZADEL A ZÁSILEK VE VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ A SILNIČNÍ OSOBNÍ
DOPRAVĚ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 18
Způsob přepravy zavazadel
Zavazadla se přepravují společně s cestujícím ve vozidle a pod jeho
dohledem jako ruční zavazadlo nebo jako spoluzavazadlo, nebo se
přepravují odděleně od cestujícího jako cestovní zavazadlo.
§ 19
Zavazadlo a jeho obsah
(1) Zavazadlem nebo obsahem zavazadla nesmějí být věci, které svými
vlastnostmi mohou způsobit poškození vozidla, jakož i újmu na životě a
zdraví osob nebo na jejich majetku a věci neskladné, není-li dále
stanoveno jinak.
(2) Věc, která nesmí být zavazadlem nebo obsahem zavazadla, je zejména
nabitá zbraň, věc výbušná, jedovatá, radioaktivní, těkavá a žíravá nebo
věc, která může způsobit nákazu, nebo věc, kterou nelze umístit ve
vozidle na místě určeném k umístění zavazadel, nebo věc o hmotnosti
vyšší než 50 kg, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Obsahem zavazadla, které si cestující bere do vozidla, může být
přenosná ocelová láhev s kapalným topným plynem pro domácnost o
celkovém obsahu nejvýše 10 kg, nádoba s topnou naftou o celkovém obsahu
nejvýše 20 l a akumulátor naplněný elektrolytem zajištěný proti zkratu
a se zajištěnými odplynovacími otvory.
(4) Zavazadlo obsahující věci podle odstavce 3 nelze přepravovat v
metru.
HLAVA II
PODMÍNKY PŘEPRAVY ZAVAZADEL
§ 20
Ruční zavazadlo
(1) Jako ruční zavazadlo má cestující právo vzít s sebou do vozidla
bezplatně snadno přenosné věci, které cestující má u sebe a lze je
případně umístit ve vozidle na místo pod sedadlem nebo nad sedadlem
cestujícího. Zajišťování bezpečné manipulace s tímto zavazadlem a
dohled na ně přísluší cestujícímu.
(2) Podrobnosti pro přepravu ručních zavazadel, zejména rozměry,
hmotnost, případně druhy přepravovaných věcí a jejich umístění ve
vozidle, mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.
§ 21
Spoluzavazadlo
(1) Jako spoluzavazadlo lze přepravovat věci, které svými rozměry
přesahují rozměry ručního zavazadla a vyžadují umístění na zvlášť
určeném místě dopravcem ve vozidle v prostoru pro cestující.
Zajišťování bezpečné manipulace s tímto zavazadlem a dohled na ně
přísluší cestujícímu.
(2) Pro přepravu spoluzavazadel se přepravní smlouva neuzavírá,
cestující však za jejich přepravu platí cenu sjednanou v souladu s
cenovými předpisy.^3)
(3) Podrobnosti pro přepravu spoluzavazadel, zejména rozměry, hmotnost
a druhy přepravovaných věcí, stanoví smluvní přepravní podmínky.
§ 22
Cestovní zavazadlo
(1) Cestovním zavazadlem je zavazadlo cestujícího, které se přijímá k
přepravě na základě uzavřené samostatné přepravní smlouvy, a to po
předložení jízdního dokladu cestujícího platného nejméně do stanice, do
níž cestující požaduje cestovní zavazadlo přepravit. Cestovní zavazadlo
se nepřepravuje v městské hromadné dopravě a na dráze lanové.
(2) Jako cestovní zavazadlo může cestující podat bez zvláštních
opatření k přepravě zavazadlo, které se může skládat nejvíce ze tří
kusů a hmotnost jednoho kusu nesmí převyšovat 15 kg. Zvláštní opatření
umožňující přepravovat cestovní zavazadlo o vyšší hmotnosti nebo větším
počtu kusů mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.
(3) Dopravce na dráze celostátní a na dráze regionální může ve
smluvních přepravních podmínkách stanovit, že přijímá k přepravě jako
cestovní zavazadlo také živá zvířata nebo osobní automobil.^8)
(4) Dopravce zajistí v jízdním řádu zveřejnění stanoveného rozsahu
přepravy cestovních zavazadel. Neuskutečňuje-li dopravce přepravu
cestovních zavazadel všemi spoji jedoucími podle jízdního řádu, označí
v jízdním řádu spoje, kterými se cestovní zavazadla přepravují.
§ 23
Živá zvířata
(1) Živá zvířata lze přepravovat za podmínek stanovených pro zavazadla,
pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy^9) a není-li tímto
přepravním řádem stanoveno jinak. Živá zvířata jako ruční zavazadlo
nebo spoluzavazadlo lze přepravovat jen pod dohledem cestujícího, a
jsou-li splněny podmínky zajišťující, aby živá zvířata nepoškodila nebo
neznečistila cestující nebo vozidlo, neohrozila bezpečnost a zdraví
osob a nebyla ostatním cestujícím při přepravě na obtíž. Ze živých
zvířat může cestující vzít s sebou do vozidla jen drobná domácí a jiná
malá zvířata, jsou-li zcela uzavřena ve snadno přenosných klecích,
koších nebo jiných vhodných schránách s nepropustným dnem, není-li
tímto přepravním řádem stanoveno jinak.
(2) Pro přepravu schrán se zvířaty ve vozidle, nesplňuje-li schrána
podmínky pro přepravu ručního zavazadla, platí ustanovení o přepravě
spoluzavazadla.
(3) Beze schrány mohou cestující vzít s sebou do vozidla psa, který má
bezpečný náhubek, je držen na vodítku nakrátko a nesmí být přepravován
na sedadle. Za takto přepravovaného psa se platí přepravné podle
tarifu.
(4) Dopravce může ve smluvních přepravních podmínkách přepravu zvířat
na některých spojích omezit nebo vyloučit nebo omezit počet psů na
vodítku současně přepravovaných ve vozidle a pověřená osoba může
přepravu psa beze schrány odmítnout z důvodu obsazenosti vozidla a
zajištění bezpečnosti cestujících.
(5) Vodícího psa doprovázejícího nevidomou osobu, jakož i služebního
psa^10) nelze z přepravy vyloučit ani jeho přepravu odmítnout.
HLAVA III
PŘEPRAVA CESTOVNÍCH ZAVAZADEL
§ 24
Přepravní smlouva a přepravní doklad
(1) Přepravní smlouva o přepravě cestovního zavazadla je uzavřena
přijetím cestovního zavazadla dopravcem k přepravě a vydáním
přepravního dokladu o přijetí cestovního zavazadla k přepravě
cestujícímu (dále jen "zavazadlový lístek").
(2) Zavazadlový lístek obsahuje
a) obchodní jméno dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,
b) název stanice podací a stanice určení,
c) počet kusů a hmotnost; u přepravovaného automobilu také jeho státní
poznávací značku, typ a rok výroby,
d) druh obalu nebo název přepravované věci,
e) spoj dohodnutý pro přepravu,
f) časový údaj o přijetí k přepravě,
g) výši zaplaceného dovozného a případně cenu sjednanou v souladu s
cenovými předpisy^3) za služby s přepravou souvisejícími.
(3) Další náležitosti zavazadlového lístku může stanovit dopravce ve
smluvních přepravních podmínkách.
(4) Uzavření přepravní smlouvy o přepravě cestovního zavazadla se
prokazuje zavazadlovým lístkem vydaným dopravcem cestujícímu po
zaplacení přepravného. Cestující se při převzetí zavazadlového lístku
přesvědčí, zda byl vyhotoven podle jeho údajů.
Podej cestovního zavazadla
§ 25
(1) Cestovní zavazadlo ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze
celostátní a dráze regionální se podává k přepravě ve stanici nebo
přímo ve vozidle spoje, není-li ve stanici zavazadlová výpravna zřízena
nebo je uzavřena. Cestovní zavazadlo v silniční osobní dopravě se
podává k přepravě přímo ve vozidle spoje.
(2) Cestovní zavazadlo, vyžaduje-li to jeho povaha, musí být baleno
tak, aby jeho obsah byl chráněn před ztrátou nebo poškozením, aby
nemohlo způsobit škodu osobám, poškodit vozidla, jiná zařízení, jakož i
ostatní cestovní zavazadla nebo jiné předměty. Dopravce může v
zavazadlovém lístku poznamenat stav cestovního zavazadla nebo stav jeho
obalu. Tento údaj musí být cestujícím potvrzen podpisem; odmítne-li
cestující tento údaj potvrdit, je dopravce oprávněn odmítnout přijetí
cestovního zavazadla k přepravě.
(3) Cestovní zavazadlo musí být cestujícím trvanlivě a zřetelně na
dobře viditelném místě označeno
a) jménem, příjmením a adresou cestujícího,
b) názvem stanice určení.
(4) Smluvní přepravní podmínky mohou pro výpočet dovozného stanovit
jednotkové hmotnosti některých druhů cestovních zavazadel.
(5) Cestující může při podeji cestovního zavazadla uvést cenu
zavazadla. Tato cena se považuje za prokázanou cenu cestovního
zavazadla pro případ poškození nebo ztráty cestovního zavazadla v době
trvání přepravní smlouvy. Údaj o ceně cestovního zavazadla se zapíše do
zavazadlového lístku jen tehdy, zaplatí-li cestující za uvedení ceny
zavazadla smluvní poplatek stanovený ve smluvních přepravních
podmínkách. Smluvní přepravní podmínky mohou stanovit horní hranici
ceny cestovního zavazadla, do které se přijímají cestovní zavazadla k
přepravě.
§ 26
(1) Dopravce není povinen uzavřít přepravní smlouvu o přepravě
cestovního zavazadla, má-li věrohodný důvod se domnívat, že obsahem
cestovního zavazadla jsou věci, které jeho obsahem nesmějí být (§ 19),
pokud cestující neprokáže opak.
(2) Zjistí-li dopravce v průběhu přepravy, že cestovní zavazadlo
obsahuje věci, které nesmějí být obsahem zavazadla, vyloučí cestovní
zavazadlo z další přepravy a uloží je v nejbližší vhodné stanici. O
této skutečnosti vyrozumí dopravce cestujícího při žádosti o výdej
cestovního zavazadla.
§ 27
(1) Živá zvířata se jako cestovní zavazadlo přepravují výhradně v
uzavřených schránách s nepropustným dnem. Na přepravu živých zvířat se
vztahují zvláštní právní předpisy.^9) Cestující, který podává živé
zvíře k přepravě jako cestovní zavazadlo, proto učiní opatření, aby k
přepravě byla podána jen zvířata v dobrém zdravotním stavu a schrána
zajišťovala vyhovující životní podmínky, aby nedocházelo k utrpení
zvířete zejména působením nepřirozených podnětů vyvolávajících strach,
zranění nebo jeho uhynutí.
(2) Schrána se živými zvířaty musí být označena příslušným symbolem
přepravy živých zvířat a musí být zabezpečena tak, aby se během
přepravy nepřevrátila a byla ve svislé poloze dnem dolů. Podle
předpokládané doby přepravy musí cestující, který podává schránu se
živými zvířaty k přepravě, zajistit ve schráně také odpovídající
množství krmiva a pitné vody. Zvířata nesmí být vystavena při přepravě
nepřirozeným otřesům nebo působení nepříznivých povětrnostních
podmínek.
§ 28
Věci podléhající rychlé zkáze, za něž se považují věci, které se rychle
kazí vlivem tepla nebo chladu, (dále jen "snadno zkazitelné věci") se
jako cestovní zavazadlo přepravují výhradně v přepravních obalech
odpovídajících povaze přepravované věci, aby nemohlo dojít k poškození,
ke změně povahy, k úbytku nebo jinému znehodnocení přepravované věci.
§ 29
(1) Osobní automobil se jako cestovní zavazadlo přepravuje na dráze
celostátní a dráze regionální za podmínek pro přepravu cestovního
zavazadla a dále musí být
a) opatřen státní poznávací značkou a v technickém stavu umožňujícím
jeho naložení a vyložení vlastním pohonem,
b) podle pokynu dopravce ve stanici podací naložen a umístěn cestujícím
na určené drážní vozidlo a ve stanici určení cestujícím vyložen,
c) při přepravě na drážním vozidle uzamčen a zabržděn a nesmí být v něm
přepravovány osoby ani ponechána živá zvířata nebo zavazadla,
d) při uzavírání přepravní smlouvy předloženo osvědčení o technickém
průkazu automobilu.
(2) Naložený osobní automobil na určeném drážním vozidle zajistí
dopravce proti samovolnému pohybu speciálním zařízením, které je
součástí drážního vozidla.
(3) Cestující smí po uzavření přepravní smlouvy do osobního automobilu
naloženého na drážním vozidle vstupovat jen na vyzvání dopravce nebo s
jeho souhlasem.
(4) Přepravní smlouva o přepravě osobního automobilu jako cestovního
zavazadla je uzavřena, jestliže dopravce vydal zavazadlový lístek a
potvrdil v něm, že osobní automobil podle údajů v zavazadlovém lístku
byl naložen na určené drážní vozidlo. Zavazadlový lístek může být
součástí jízdenky cestujícího.
(5) Podrobnosti podmínek přepravy osobních automobilů jako cestovního
zavazadla stanoví smluvní přepravní podmínky.
§ 30
Placení přepravného
(1) Při přijetí cestovního zavazadla k přepravě se platí přepravné,
které je tvořeno dovozným a případnou cenou sjednanou v souladu s
cenovými předpisy^3) za služby s přepravou souvisejícími a
poskytovanými dopravcem podle smluvních přepravních podmínek. Cena za
služby s přepravou související, které se poskytují na přepravní cestě
nebo ve stanici určení, se platí při výdeji cestovního zavazadla.
(2) Dopravce vydá cestujícímu doklad o zaplacení dovozného za přepravu
cestovního zavazadla a případné ceny za služby s přepravou
souvisejícími.
§ 31
Změna přepravní smlouvy
(1) Přepravní smlouvu o přepravě cestovního zavazadla na návrh
cestujícího dopravce změní, požaduje-li cestující cestovní zavazadlo
a) zadržet na cestě, je-li cestovní zavazadlo dostupné v místě, kde
cestující o změnu žádá,
b) vydat v jiné stanici než ve stanici určení uvedené v zavazadlovém
lístku.
(2) Cestující může od přepravní smlouvy odstoupit, jestliže cestovní
zavazadlo neopustilo stanici podací.
(3) Ve smluvních přepravních podmínkách může dopravce stanovit i jiné
způsoby disponování s cestovním zavazadlem, zejména možnost vrátit
cestovní zavazadlo zpět do stanice podací a případně další podrobnosti
pro přepravu cestovních zavazadel.
§ 32
Dodací lhůta
(1) Dopravce zajišťuje, aby cestovní zavazadlo bylo do stanice určení
přepraveno dohodnutým spojem, který dopravce uvede v zavazadlovém
lístku při jeho podeji. Použije-li dopravce k přepravě cestovního
zavazadla jiný než dohodnutý spoj, dbá, aby cestovní zavazadlo bylo
přepraveno do stanice určení nejpozději ve stejnou dobu jako u
dohodnutého spoje.
(2) Dodací lhůta pro přepravu cestovního zavazadla je zachována,
jestliže cestovní zavazadlo podané k přepravě bylo ve stanici určení
dopravcem přichystáno k výdeji bezprostředně po skutečném příjezdu
dohodnutého spoje, nejpozději však do 30 minut po jeho příjezdu.
§ 33
Výdej cestovního zavazadla
(1) Cestovní zavazadlo na dráze celostátní a regionální si cestující
vyzvedne nejpozději do 24. hodiny dne následujícího po dni, ve kterém
dohodnutý spoj pro přepravu cestovního zavazadla měl podle jízdního
řádu dojet do stanice určení. Cestovní zavazadlo ve veřejné silniční
osobní dopravě si cestující vyzvedne bezprostředně po příjezdu
dohodnutého spoje do stanice určení.
(2) Dopravce vydá cestovní zavazadlo cestujícímu nebo jiné osobě po
předložení zavazadlového lístku a po zaplacení případných poplatků
váznoucích na cestovním zavazadle. Předložený zavazadlový lístek
zůstává dopravci.
(3) Není-li zavazadlový lístek předložen, vydá dopravce cestovní
zavazadlo jen tehdy, prokáže-li osoba žádající výdej cestovního
zavazadla osobní údaje a hodnověrně svůj vztah k zavazadlu a písemně
potvrdí převzetí zavazadla. Dopravce může ve smluvních přepravních
podmínkách podmínit vydání cestovního zavazadla bez předložení
zavazadlového lístku též složením částky ve výši prokázané ceny
cestovního zavazadla jako zálohy na cestovní zavazadlo. Zálohu dopravce
vrátí po uplynutí doby 3 měsíců ode dne složení, pokud v této době
neprokáže právo na vydání cestovního zavazadla jiná osoba.
(4) Nebylo-li cestujícímu zavazadlo po uplynutí dodací lhůty na jeho
žádost vydáno, dopravce mu na požádání v zavazadlovém lístku vyznačí
den a hodinu, kdy požádal o výdej cestovního zavazadla.
§ 34
Nevyzvednuté cestovní zavazadlo
(1) Cestovní zavazadlo, které si cestující nevyzvedne v době stanovené
pro výdej cestovního zavazadla (§ 33 odst. 1), je neodebraným cestovním
zavazadlem a dopravce je skladuje za smluvní úhradu.
(2) Po deseti dnech od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního
zavazadla dopravce písemně vyzve cestujícího k vyzvednutí neodebraného
cestovního zavazadla. Jestliže v době do 30 dnů po vyzvání cestující
zavazadlo neodebere, považuje se neodebrané cestovní zavazadlo za
nevyzvednutou věc podle § 773 občanského zákoníku. Nepodaří-li se
nevyzvednutou věc prodat, považuje se věc, kromě živých zvířat, za
odpad podle zvláštního právního předpisu.11)
(3) Jsou-li obsahem neodebraného cestovního zavazadla snadno zkazitelné
věci nebo živá zvířata, skladuje se cestovní zavazadlo po dobu 48 hodin
od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního zavazadla.
(4) Po uplynutí doby podle odstavce 3 se neodebrané cestovní zavazadlo
se snadno zkazitelnými věcmi považuje za odpad podle zvláštního
právního předpisu.^11)
(5) Po uplynutí doby podle odstavce 3, je-li obsahem neodebraného
cestovního zavazadla živé zvíře, je dopravce oprávněn podle § 773
občanského zákoníku živé zvíře prodat. Do doby prodeje je dopravce
povinen podle zvláštního právního předpisu^12) o zvíře pečovat.
(6) O zacházení s nevyzvednutým cestovním zavazadlem sepíše dopravce
zápis.
§ 35
Ztráta přepravovaného cestovního zavazadla
(1) Cestovní zavazadlo se považuje za ztracené, nemohlo-li být
cestujícímu vydáno nebo přichystáno k výdeji do 15 dnů od uplynutí
dodací lhůty a obsahuje-li cestovní zavazadlo snadno zkazitelné věci
nebo živá zvířata, do 48 hodin ode dne, ve kterém spoj, jímž mělo být
zavazadlo přepraveno, dojel do stanice určení.
(2) Nalezne-li se cestovní zavazadlo, které bylo považováno za
ztracené, dopravce o tom vyrozumí cestujícího.
(3) Do 30 dnů po vyrozumění podle odstavce 2 může cestující požádat,
aby mu bylo cestovní zavazadlo vydáno v některé stanici na přepravní
cestě. V tomto případě cestující vrátí přijatou náhradu škody kromě
vyplacené částky za překročení dodací lhůty.
(4) Nepožádá-li cestující o výdej nalezeného cestovního zavazadla v
době podle odstavce 3, považuje se takové cestovní zavazadlo za
nevyzvednutou věc podle § 773 občanského zákoníku.
(5) Nepodaří-li se nevyzvednutou věc podle odstavce 4 prodat, považuje
se věc za odpad podle zvláštního právního předpisu.^11)
(6) O zacházení s nalezeným cestovním zavazadlem sepíše dopravce zápis.
HLAVA IV
PŘEPRAVA ZÁSILEK
§ 36
Podmínky přepravy
(1) Ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní, na dráze
regionální a na dráze lanové a ve veřejné silniční osobní dopravě kromě
městské autobusové dopravy může dopravce ve smluvních přepravních
podmínkách stanovit, že přijímá k přepravě zásilky, které naplňují
znaky cestovních zavazadel, ale s nimiž se osoby podávající je k
přepravě současně nepřepravují (dále jen "zásilky"). Zásilky lze
přijmout k přepravě jen ve stanicích nebo přímo ve spojích označených v
jízdním řádu, není-li tím omezena přeprava cestujících a jejich
zavazadel ani ohrožena bezpečnost cestujících.
(2) Přepravní smlouva o přepravě zásilky je uzavřena přijetím zásilky
dopravcem k přepravě a vydáním přepravního dokladu o přijetí zásilky k
přepravě (dále jen "přepravenka").
(3) Přepravenka obsahuje
a) obchodní jméno dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,
b) jméno, příjmení a adresu odesílatele a příjemce zásilky nebo
obchodní jméno odesílatele a příjemce zásilky a vyrozumívací adresu
příjemce zásilky,
c) stanici určení,
d) spoj dohodnutý pro přepravu,
e) počet kusů, druh obalu nebo věc a případně údaj o zvláštní povaze
zásilky,
f) časový údaj o přijetí zásilky k přepravě,
g) výši zaplaceného dovozného.
(4) Počet dílů, z nichž přepravenka sestává, manipulaci s jednotlivými
díly a případně další náležitosti přepravenky stanoví dopravce ve
smluvních přepravních podmínkách.
(5) Uzavření přepravní smlouvy o přepravě zásilky se prokazuje
přepravenkou vydanou dopravcem odesílateli zásilky po zaplacení
dovozného.
(6) Odesílatel zajistí převzetí zásilky ve stanici určení nebo přímo u
vozidla spoje, a to bezprostředně po jeho příjezdu. Dopravce vydá
zásilku ve stanici určení osobě, která se o ni přihlásí a prokáže své
osobní údaje. Zásilka je řádně vydána, jestliže dopravce uvedl na
přepravence osobní údaje přejímající osoby a přejímající osoba
potvrdila na přepravence příjem zásilky.
(7) V ostatním platí pro přepravu zásilek přiměřeně ustanovení o
přepravě cestovních zavazadel, kromě ustanovení § 23, 24, 25, 27, 29,
31 a 33.
ČÁST ČTVRTÁ
PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 37
(1) Skutečnosti, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní
smlouvy o přepravě osob, se prokazují potvrzením dopravce, případně
jiným vhodným způsobem. Způsob a místo potvrzování těchto skutečností
stanoví smluvní přepravní podmínky.
(2) Skutečnosti, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní
smlouvy o přepravě cestovních zavazadel, se prokazují zápisem sepsaným
dopravcem.
(3) Při úplné nebo částečné ztrátě nebo poškození cestovního zavazadla,
nebo nastaly-li okolnosti tomu nasvědčující, sepíše o tom dopravce bez
zbytečného odkladu zápis, a to nejpozději při výdeji cestovního
zavazadla nebo v době, kdy mělo být vydáno.
(4) Zjistí-li cestující při výdeji cestovního zavazadla zjevnou
porušenost nebo neúplnost cestovního zavazadla nebo okolnosti tomu
nasvědčující, požádá dopravce nejpozději při výdeji cestovního
zavazadla o zjištění jeho stavu a o sepsání zápisu.
(5) V zápisu dopravce uvede zjištěný stav cestovního zavazadla, jeho
hmotnost, a pokud je to možné, rozsah škody, její příčinu a dobu, kdy
vznikla. Stejnopis tohoto zápisu vydá bezplatně cestujícímu.
§ 38
(1) K uplatňování práv vůči dopravci je oprávněn ten, kdo předloží
originál jízdenky nebo zavazadlového lístku; zní-li jízdenka na
držitele, je oprávněným držitel.
(2) Práva z přepravní smlouvy o přepravě osob uplatňuje oprávněný u
dopravce, u něhož skutečnost zakládající uplatnění práva z přepravní
smlouvy o přepravě osob nastala, a to v místech k tomu dopravcem
určených ve smluvních přepravních podmínkách.
(3) Právo z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel uplatňuje
oprávněný u dopravce, který cestovní zavazadlo vydal nebo měl vydat, a
to v místech k tomu dopravcem určených ve smluvních přepravních
podmínkách.
(4) Práva z přepravní smlouvy se uplatňují písemnou žádostí s uvedením
důvodů a výše požadované náhrady. Jde-li o vrácení jízdného nebo jiných
částek z přepravy cestujících, může být žádost podána i ústně.
§ 39
(1) Právo z přepravní smlouvy musí být u dopravce oprávněným uplatněno
bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě šesti měsíců stanovené v §
771 občanského zákoníku, a to ode dne nastoupení jízdy nebo ode dne,
kdy jízda měla být nastoupena, jde-li o vrácení jízdného; nebo ve lhůtě
šesti měsíců stanovené v § 771 občanského zákoníku ode dne vydání
cestovního zavazadla příjemci nebo ode dne vzniku přepravní smlouvy,
jestliže k vydání cestovního zavazadla nedošlo, jde-li o náhradu škody
vzniklé na přepravovaném cestovním zavazadle. Není-li právo z přepravní
smlouvy uplatněno v uvedené lhůtě, zaniká.
(2) Uplatněná práva z přepravy vyřídí dopravce nejpozději do třech
měsíců ode dne doručení podané žádosti.
HLAVA II
PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY O PŘEPRAVĚ OSOB
§ 40
(1) Cestující ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě má právo
a) při neprovedení přepravy z důvodů na straně dopravce na vrácení
jízdného,
b) jestliže z důvodů na straně dopravce dojde zpožděním spoje, který
cestující použil pro přepravu, ke ztrátě přípoje v rámci jedné
přepravní smlouvy nebo nebyla-li dokončena započatá přeprava
cestujícího spojem, jímž jízdu nastoupil, na
1. další přepravu do cílové stanice nejbližším vhodným spojem
příslušného dopravce nebo použití náhradní autobusové dopravy
provozované přechodně za omezenou nebo zastavenou drážní dopravu, nebo
2. bezplatnou přepravu do nástupní stanice nejbližším vhodným spojem
příslušného dopravce; cestující s jízdenkou pro jednotlivou jízdu má v
tomto případě také právo na vrácení zaplaceného jízdného, nebo
3. vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty, vzdal-li se cestující s
jízdenkou pro jednotlivou jízdu další jízdy a dopravce tuto skutečnost
potvrdil,
c) v případě, že spoj, který hodlal pro přepravu použít, má z nástupní
stanice cestujícího zpoždění 60 minut a více a cestující s platnou
jízdenkou pro jednotlivou jízdu se proto vzdal jízdy, na vrácení
jízdného.
(2) Cestující na dráze celostátní a dráze regionální s platnou
jízdenkou pro jednotlivou jízdu má dále právo na
a) vrácení rozdílu jízdného, jestliže byl přepraven z důvodů na straně
dopravce v nižší vozové třídě, než na kterou měl zakoupenou jízdenku,
b) vrácení jízdného, jestliže se cestující s jízdenkou pro vyšší
vozovou třídu vzdá jízdy, protože mu nebylo přiděleno místo ve vozové
třídě, na niž měl zakoupenou jízdenku,
c) vrácení příplatku za vlak vyšší kvality, jestliže z důvodů na straně
dopravce nebyl tímto vlakem přepraven nebo je-li zpoždění tohoto vlaku
60 minut a více v cílové stanici nebo ve stanici, kde se cestující z
důvodu tohoto zpoždění vzdal další jízdy.
(3) Cestující s platnou místenkou nebo dokladem o zaplacení ceny
příplatku za lůžko nebo za lehátko, kterému z důvodů na straně dopravce
nebylo přiděleno místo ve spoji uvedeném na těchto dokladech, má právo
na vrácení zaplacené ceny za místenku nebo ceny příplatku za lůžko nebo
za lehátko; v takovémto případě má cestující dále právo na zaplacení
částky dopravcem ve výši pětinásobku ceny místenky.
(4) Cestující s platným dokladem o zaplacení ceny příplatku za lůžko,
který byl z důvodů na straně dopravce přepraven v lehátkovém vozu, má
právo na vrácení rozdílu ceny mezi zaplaceným příplatkem za lůžko a
příplatkem za použité lehátko.
§ 41
(1) Nenastoupí-li cestující s platnou jízdenkou pro jednotlivou jízdu
cestu z důvodů na své straně, má právo na vrácení zaplaceného jízdného,
jestliže nepoužitou jízdenku dopravci vrátí
a) jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo na
dráze regionální, nejpozději v den na ní uvedený jako den nástupu jízdy
nebo potvrdil-li dopravce nejpozději v tento den nevyužití jízdenky, a
při částečném nevyužití jízdenky pro jednotlivou jízdu má v takovémto
případě právo na vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty; při
samoobslužném způsobu odbavení se jízdné nevrací,
b) před odjezdem spoje, na který byla jízdenka vydána, ve lhůtě
stanovené dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách, jde-li o
veřejnou silniční osobní dopravu kromě městské autobusové dopravy.
(2) Nevyužije-li cestující zaplacené místo v lůžkovém nebo lehátkovém
voze z důvodů na své straně a doklad o zaplacení ceny příplatku za
lůžko nebo za lehátko dopravci vrátí před odjezdem spoje, na který byl
příplatek zakoupen, ve lhůtě stanovené dopravcem ve smluvních
přepravních podmínkách, má právo na vrácení ceny příplatku za lůžko
nebo za lehátko.
(3) Ve smluvních přepravních podmínkách může dopravce stanovit výši
nákladů, které při vrácení jízdného, zaplacené ceny příplatku za lůžko
nebo za lehátko odečte. Z vráceného jízdného je vyloučena cena za
místenku.
§ 42
(1) V městské hromadné dopravě se jízdné za jednotlivou jízdu nevrací.
(2) Za nevyužitou nebo částečně nevyužitou časovou jízdenku se jízdné
nevrací, nestanoví-li dopravce ve smluvních přepravních podmínkách
jinak.
(3) Za ztracenou nebo poškozenou jízdenku dopravce náhradní jízdenku
bezplatně neposkytuje, pokud ztrátu nebo poškození nezpůsobil sám.
(4) Jestliže ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě nebyl
cestující přepraven včas, nemá právo na náhradu škody.
(5) Cestující, který byl vyloučen z přepravy pověřenou osobou, nemá
právo na vrácení zaplaceného jízdného ani na vrácení zaplacené ceny
místenky nebo příplatku za vlak vyšší kvality nebo příplatku za lůžko
nebo za lehátko.
HLAVA III
PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY O PŘEPRAVĚ CESTOVNÍCH ZAVAZADEL
§ 43
Vyloučení odpovědnosti dopravce za škodu na cestovním zavazadle a za
jeho opožděný výdej
Dopravce neodpovídá za škodu na přepravovaném cestovním zavazadle,
pokud ztráta, poškození nebo opožděný výdej cestovního zavazadla byly
způsobeny za těchto podmínek:
a) obal neodpovídá povaze přepravované věci,
b) obsahem cestovního zavazadla jsou věci, které nesmí být obsahem
zavazadla (§ 19), živá zvířata a snadno zkazitelné věci, jestliže obsah
zavazadla nebyl pravdivě deklarován a k poškození došlo přirozenou
povahou věci,
c) nastaly okolnosti, jimiž jsou živelní pohromy nebo neodvratitelná
jednání třetích osob, které dopravce nemohl odvrátit ani při vynaložení
veškerého úsilí,
d) jednáním cestujícího, které má za následek poškození nebo ztrátu
jeho přepravovaného zavazadla.
Náhrada škody
§ 44
(1) Při úplné ztrátě cestovního zavazadla má oprávněný právo na vrácení
zaplaceného přepravného za zavazadlo a na náhradu prokázané ceny
ztraceného zavazadla, kterou mělo v době jeho podání k přepravě.
(2) Při částečné ztrátě cestovního zavazadla se poskytuje náhrada podle
odstavce 1 odpovídající ztracené části zavazadla.
(3) Neprokáže-li oprávněný cenu ztraceného cestovního zavazadla nebo
jeho části, přísluší mu náhrada ve výši 100 Kč za každý i jen započatý
chybějící kilogram hmotnosti cestovního zavazadla, nejvýše však 1 500
Kč.
(4) Při ztrátě automobilu podaného k přepravě jako cestovní zavazadlo
přísluší oprávněnému náhrada prokázané škody podle zůstatkové hodnoty
automobilu.
(5) Při poškození cestovního zavazadla má oprávněný právo na náhradu
škody, která odpovídá škodě vzniklé na cestovním zavazadle, nejvýše
však do výše náhrady stanovené při ztrátě cestovního zavazadla.
(6) Za nedodržení dodací lhůty pro přepravu cestovního zavazadla (§ 32)
dopravce zaplatí oprávněnému na jeho žádost částku ve výši jedné
desetiny dovozného za každý i jen započatý den následující po dni, ve
kterém mělo být zavazadlo přichystáno k výdeji, nejvýše však polovinu
dovozného.
(7) Prokáže-li oprávněný, že nedodržením dodací lhůty pro přepravu
cestovního zavazadla utrpěl jinou škodu, vyplatí mu dopravce na jeho
žádost namísto částky podle odstavce 6 náhradu prokázané škody, nejvýše
však do výše zaplaceného dovozného.
(8) Pokud je součet náhrad při nedodržení dodací lhůty, částečné ztrátě
a poškození cestovního zavazadla vyšší než náhrada škody při úplné
ztrátě cestovního zavazadla, poskytne se oprávněnému náhrada škody jako
při úplné ztrátě cestovního zavazadla.
§ 45
(1) Odstoupí-li cestující od přepravní smlouvy o přepravě cestovního
zavazadla ve stanici podací dříve, než bylo cestovní zavazadlo
odesláno, vrátí mu dopravce na jeho žádost zaplacené dovozné po
odečtení částky za každé cestovní zavazadlo, jejíž výši stanoví
dopravce ve smluvních přepravních podmínkách. Jestliže cestující
odstoupí od přepravní smlouvy z důvodu zpoždění spoje nebo jeho
odřeknutí, částka se neodečte.
(2) Vydá-li dopravce cestovní zavazadlo v některé stanici na cestě na
žádost cestujícího z důvodů, které nezapříčinil dopravce, dovozné se
nevrací.
ČÁST PÁTÁ
PODMÍNKY PLNĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY VÍCE DOPRAVCI
§ 46
(1) V oblastech, kde se dopravní obslužnost uskutečňuje v rámci
integrované dopravy,^13) musí být na základě smlouvy mezi všemi
zúčastněnými dopravci vydávány jednotné jízdní doklady platné pro
všechny zúčastněné dopravce nebo musí být navzájem uznávány jízdní
doklady jednotlivých dopravců. Obsahem smlouvy jsou též podmínky
přepravy ručních zavazadel a spoluzavazadel.
(2) Jízdenka zakoupená u jednoho dopravce na dráze celostátní nebo
regionální platí po celé sjednané přepravní cestě na těchto dráhách bez
ohledu, zda přepravní smlouvu plní jeden či více dopravců, kteří
postupně uspokojují přepravní potřeby na sjednané přepravní cestě
pravidelně jedoucími vlaky podle platného jízdního řádu.
(3) Uskutečňuje-li přepravu cestujících, která je předmětem jedné
přepravní smlouvy, více dopravců, odpovídá každý dopravce zúčastněný na
přepravě za přepravu po té části přepravní cesty, již zajišťuje.
(4) Uskutečňuje-li přepravu cestovního zavazadla více dopravců na dráze
celostátní a regionální, která je předmětem jedné přepravní smlouvy,
odpovídá každý dopravce zúčastněný na přepravě za přepravu po té části
přepravní cesty, již zajišťuje. Každý následující dopravce tím, že
převezme cestovní zavazadlo, vstupuje do přepravní smlouvy a přijímá na
sebe závazky, které pro něho z této přepravní smlouvy vyplývají.
Přebírající dopravce potvrdí převzetí cestovního zavazadla od
předchozího dopravce v zavazadlovém lístku s vyznačením data a doby
převzetí, případně sepíše zápis o stavu cestovního zavazadla nebo jeho
obalu.
(5) Náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození cestovního
zavazadla v rozsahu podle tohoto přepravního řádu uhradí oprávněnému
dopravce, u kterého bylo právo z přepravní smlouvy uplatněno, i v
případech, jestliže úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození
cestovního zavazadla nezpůsobil.
(6) Uzavřel-li dopravce přepravní smlouvu, na jejímž plnění se podílí
více dopravců, přísluší každému zúčastněnému dopravci podíl z celkového
jízdného nebo dovozného ve výši odpovídající délce přepravní
vzdálenosti, kterou zajišťoval, nedohodnou-li se smluvně jinak.
§ 47
(1) Za škodu vzniklou na cestovním zavazadle, provádí-li přepravu více
dopravců, odpovídá ten dopravce, u něhož při plnění přepravní smlouvy
škoda na přepravovaném cestovním zavazadle vznikla. Je-li škoda
způsobena několika dopravci, odpovídá každý z nich za škodu, kterou
způsobil. Nelze-li zjistit, u kterého dopravce ke vzniku škody došlo,
odpovídají za škodu všichni zúčastnění dopravci v poměru podle
přepravní vzdálenosti.
(2) Bylo-li nedodržení dodací lhůty pro přepravu cestovního zavazadla
zaviněno několika dopravci, rozdělí se náhrada mezi tyto dopravce v
poměru zpoždění vzniklého v době jimi uskutečňované přepravy.
§ 48
Pro vzájemné předávání cestovních zavazadel mezi dopravci platí
ustanovení o přebírání cestovních zavazadel dopravcem od cestujícího, o
vydávání cestovních zavazadel dopravcem oprávněnému a ustanovení o
zjišťování skutečností, které mohou zakládat uplatnění práva z
přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel, není-li smlouvou o
vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 49
Společná ustanovení
(1) Dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a
regionální a na dráze lanové vyhlašuje smluvní přepravní podmínky^14)
uveřejněním jejich plného znění v Přepravním a tarifním věstníku a dále
je zveřejňuje na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou
část z nich zveřejňuje v knižním vydání jízdního řádu, případně i ve
vozidle. Dopravce ve veřejné linkové dopravě vyhlašuje smluvní
přepravní podmínky^14) uveřejněním jejich plného znění na místech
určených pro styk s cestujícími a dále podstatnou část z nich
zveřejňuje v jízdním řádu a ve vozidle. Dopravce v městské hromadné
dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného
znění na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z
nich zveřejňuje ve vozidle, případně v jízdním řádu.
(2) Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v
rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními
jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí
být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby
jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem.
(3) Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní
přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.
(4) Přepravní doklady, zejména jízdenka a zavazadlový lístek, mohou mít
také podobu elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a
zpracování údajů zaručují funkční rovnocennost jízdních a přepravních
dokladů vydaných dopravcem v písemné podobě.
§ 50
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu.
2. Vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.
3. Vyhláška č. 98/1966 Sb., kterou se mění některá ustanovení vyhlášky
č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.
4. Vyhláška č. 151/1971 Sb., kterou se mění vyhláška č. 127/1964 Sb., o
městském přepravním řádu.
5. Vyhláška č. 118/1973 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 151/1971
Sb.
6. Vyhláška č. 4/1976 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č.
98/1966 Sb.
7. Vyhláška č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.
8. Vyhláška č. 152/1983 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších
předpisů.
9. Vyhláška č. 35/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.
10. Vyhláška č. 44/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
11. Vyhláška č. 74/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a
vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové
podmínky), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 9/1984 Sb., o
kontejnerovém přepravním řádu.
12. Vyhláška č. 357/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č.
98/1966 Sb., vyhlášky č. 4/1976 Sb., vyhlášky č. 152/1983 Sb. a
vyhlášky č. 74/1985 Sb.
13. Vyhláška č. 462/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
14. Vyhláška č. 71/1999 Sb., o přepravním řádu pro silniční dopravu
osob.
§ 51
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
1) § 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
§ 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.
2) § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.
3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.,
zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb.
4) § 37 odst. 5 písm. c) zákona o dráhách.
§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě.
5) § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách.
§ 18a odst. 2 písm. b) zákona o silniční dopravě.
6) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné
technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace.
7) § 39b zákona o dráhách.
§ 19a zákona o silniční dopravě.
8) § 4 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 102/1995 Sb., o schvalování
technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních
vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb.,
vyhlášky č. 4/1998 Sb. a vyhlášky č. 244/1999 Sb.
9) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č.
29/2000 Sb.
10) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona
č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona
č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona
č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu
Ústavního soudu č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č.
325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb. a zákona č. 329/1999 Sb.
11) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.,
zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 37/2000 Sb.
12) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb.
a zákona č. 30/1998 Sb.
13) § 2 zákona o silniční dopravě.
14) § 37 odst. 7 zákona o dráhách.
§ 18b odst. 2 zákona o silniční dopravě.
