13/1994 Sb.
Vyhláška
Ministerstva životního prostředí
ze dne 29. prosince 1993,
kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního
fondu
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 22 zákona České
národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. (dále jen "zákon"):
§ 1
Kritéria rozhodná pro uložení změny kultury zemědělské půdy
(k § 2 odst. 3 zákona)
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může uložit změnu kultury
zemědělské půdy v případech, že obhospodařováním pozemku v dosavadní
kultuře dochází k
a) eroznímu ohrožení území na dotčeném pozemku i na okolních pozemcích,
b) zhoršování čistoty a jakosti vody ve vodních tocích a vodních
nádržích,
c) ohrožení povrchových nebo podzemních zdrojů pitné vody, přírodních
léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních,^1)
d) porušování práv a povinností na úseku ochrany přírody a krajiny,^2)
e) poškozování okolních pozemků nebo příznivých fyzikálních,
biologických a chemických vlastností půdy,
f) ohrožení potravinového řetězce.
§ 2
Vymezení nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě
(k § 3 odst. 1 a 3 zákona)
(1) Maximálně přípustné hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách podle
způsobu analytického zjišťování jsou uvedeny v příloze č. 1, která je
součástí této vyhlášky.
(2) Hodnoty přípustného znečištění půdy některými škodlivými látkami
ohrožujícími existenci živých organismů jsou uvedeny v příloze č. 2,
která je součástí této vyhlášky.
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování a
projednávání územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů
(k § 5 zákona)
§ 3
(1) Z hlediska zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při
zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů
se vychází z
a) uspořádání zemědělského půdního fondu v území, hydrologických a
odtokových poměrů a sítě zemědělských účelových komunikací,
b) řešení pozemkových úprav a vymezení současně zastavěného území obce,
c) kultur (druhu pozemku) zemědělské půdy podle katastru nemovitostí
^3) a její kvality podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických
jednotek,
d) existence nezemědělské půdy potřebné k zajišťování zemědělské výroby
a rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže,
e) existence pozemků zemědělské půdy, na nichž jsou uskutečněny
investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, např. meliorační
a závlahová zařízení.
(2) Podklady podle odstavce 1 jsou údaje tabulkových a grafických částí
územně technických podkladů k ochraně zemědělského půdního fondu, údaje
o pozemcích podle katastru nemovitostí,^3) znázornění bonitovaných
půdně ekologických jednotek, do kterých jsou zemědělské pozemky
zařazeny, a jejich účelová vyhodnocení do stupňů přednosti v ochraně a
tříd ochrany, schválené návrhy pozemkových úprav,^4) údaje o
uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a
jejich grafické znázornění a údaje o hydrogeologických regionech.
(3) Údaje z podkladů uvedených v odstavci 2 vyhodnocují zpracovatelé
územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují v
samostatném doplňujícím výkresu nebo v souhrnném problémovém
výkresu.^5) Grafickým podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek
použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocovaných
údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle
stupně a kategorie zpracovávané územně plánovací dokumentace.
Vyhodnocení a znázornění těchto údajů je podkladem pro zpracování
návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů
výstavby.
(4) Pořizovatel prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a
programů výstavby projedná ^6) jejich návrh s orgánem ochrany
zemědělského půdního fondu, který bude příslušný k udělení souhlasu s
návrhem připravované územně plánovací dokumentace ^7) na základě
textové, tabulkové a grafické části vyhodnocení údajů z podkladů podle
odstavce 3. Ve svém vyjádření orgán ochrany zemědělského půdního fondu
označí části území (pozemky), na kterých lze uvažovat s dalším
urbanistickým rozvojem, z hlediska co možná nejmenších důsledků na
zemědělský půdní fond. Zároveň vymezí, jak je třeba usměrnit budoucí
řešení příslušné územně plánovací dokumentace, aby byly co nejméně
dotčeny zemědělské pozemky s nejpříznivějšími fyzikálními, biologickými
a chemickými vlastnostmi půdy, hydrologické poměry, síť zemědělských
účelových komunikací, opatření navržená pozemkovými úpravami, významné
krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, uspořádání
zemědělského půdního fondu v území a nevýrobní funkce zemědělské půdy
jako složky životního prostředí.
(5) Jde-li o zpracování urbanistické studie nebo územního generelu,
provádí zpracovatel vyhodnocení a znázornění údajů z podkladů obdobně
podle odstavce 3. ^8)
§ 4
(1) Zpracovatelé územně plánovací dokumentace již při zpracování
konceptů řešení postupují ^9) v souladu s požadavky, které byly
uplatněny příslušnými orgány ochrany zemědělského půdního fondu při
projednávání návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a
programů výstavby (§ 3 odst. 4). Vyhodnocují přitom předpokládané
důsledky navrhovaného řešení výhledového rozvoje sídel a území na
zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ. Využívají k tomu
výsledků vyhodnocení údajů z podkladů a jejich znázornění (§ 3 odst.
3).
(2) Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v
příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.
(3) Jde-li o zpracování urbanistické studie nebo územního generelu,
platí pro vyhodnocování důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond a posuzování těchto územně plánovacích podkladů ustanovení
předchozích odstavců obdobně s ohledem na zvláštní předpisy. ^10)
§ 5
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování a
projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(k § 6 zákona)
(1) Při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru, kterým má
být dotčen zemědělský půdní fond, právnická nebo fyzická osoba
oprávněná k dobývání (těžbě) nerostů (dále jen "osoba oprávněná k těžbě
nerostů"), v jejímž zájmu byl vydán předchozí souhlas ke stanovení
dobývacího prostoru podle zvláštních předpisů,^11) vyhodnocuje ^12)
předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. K
tomu využívá podklady pro zajišťování ochrany zemědělského půdního
fondu uvedené v § 3 odst. 1 a 2 a dále přihlíží k povaze ložiska
nerostů a způsobu jeho budoucího dobývání.
(2) Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v
příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.
(3) Vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas ke stanovení
dobývacího prostoru podle zvláštních předpisů ^11) a grafické
znázornění hranic bloků zásob nerostů podle výsledků geologického
průzkumu je podkladem k podání žádosti o udělení souhlasu k návrhu na
stanovení dobývacího prostoru. ^13)
§ 6
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování
dokumentace staveb potřebné k vydání územního rozhodnutí
(1) Při zpracování dokumentace staveb potřebné k vydání územního
rozhodnutí,^14) jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, investor
vyhodnocuje důsledky navrhovaného umístění připravovaných staveb na
tento fond. Toto vyhodnocení tvoří přílohu k žádosti o udělení souhlasu
k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona.
(2) Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v
příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.
(3) Pokud má být připravovaná stavba umístěna mimo současně zastavěné
území obce, investor navrhne technicky řešitelné územní alternativy
jejího umístění s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných
zájmů nejvýhodnější; vyhodnotí přitom důsledky jednotlivých územních
alternativ na zemědělský půdní fond.
(4) Územní alternativy podle odstavce 3 se nenavrhují, je-li umístění
stavby v souladu s
a)a řešením schválené územně plánovací dokumentace nebo schválených
územně plánovacích podkladů, nebo
b) návrhem tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,
celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, k němuž orgány
ochrany zemědělského půdního fondu udělily souhlas, nebo
c) podmínkami, které vymezily příslušné orgány ochrany zemědělského
půdního fondu při udělování souhlasu k návrhu na stanovení dobývacího
prostoru.
(5) Jde-li o stavby zemědělské prvovýroby, jejichž umístění je vymezeno
vlastnickými vztahy k pozemku, nebo o výstavbu zemědělských účelových
komunikací či uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní
úrodnosti,^15) u nichž je jednoznačnost umístění dána jejich technickým
charakterem a účelem, se územní alternativy rovněž nenavrhují.
§ 7
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování
návrhů tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,
celostátních drah a vodních cest a jejich součástí
(k § 7 zákona)
(1) Investor, který zajišťuje výstavbu nadzemních a podzemních vedení,
pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest, při zpracování
návrhů tras těchto staveb ^16) vyhodnotí předpokládané důsledky
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
(2) Má-li být výstavbou podle odstavce 1 dotčen zemědělský půdní fond
mimo současně zastavěné území obce, zpracovávají se návrhy tras těchto
staveb v technicky řešitelných územních alternativách s cílem nalézt
řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a
ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější.
(3) Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje v případech, že připravovaná
výstavba
a) nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních
drah a vodních cest a jejich součástí se má uskutečnit v trasách
vymezených pro tento účel schválenou územně plánovací dokumentací nebo
schválenými územně plánovacími podklady anebo jsou-li návrhy na jejich
uskutečnění součástí řešení obsaženého v dokumentaci jiných staveb,
potřebné pro vydání územního rozhodnutí, nebo
b) řeší úpravu nivelety, šířky a parametrů oblouků dříve vybudovaných
pozemních komunikací a celostátních drah.
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební,
těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém
průzkumu
(k § 8 zákona)
§ 8
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při geologickém
a hydrogeologickém průzkumu
Má-li být připravovaným uskutečněním prací spojených s geologickým nebo
hydrogeologickým průzkumem (dále jen "geologické práce") dotčen
zemědělský půdní fond po dobu delší než jeden rok, právnické nebo
fyzické osoby oprávněné k této činnosti podle zvláštních předpisů ^17)
vyhodnocují při přípravě těchto prací jejich důsledky na tento
fond.^18) Toto vyhodnocení tvoří přílohu k žádosti o udělení souhlasu k
odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona.
§ 9
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování
plánu otvírky, přípravy a dobývání
(1) Při zpracování plánu otvírky, přípravy a dobývání, kterým má být
dotčen zemědělský půdní fond, osoba oprávněná k těžbě nerostů
vyhodnocuje důsledky navrhovaného dobývání (těžby) nerostů ^19) na
tento fond.^20) Toto vyhodnocení tvoří přílohu k žádosti o udělení
souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona.
(2) Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v
příloze č. 6, která je součástí této vyhlášky.
(3) Podle odstavců 1 a 2 postupují obdobně i právnické nebo fyzické
osoby, kterým bylo dáno místně příslušným báňským úřadem oprávnění k
těžbě nerostů, jde-li o dobývání nerostů na plochách (lokalitách), u
kterých se návrh na stanovení dobývacího prostoru nezpracovává a
dobývání se uskuteční na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních
předpisů.^21)
§ 10
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zabezpečení
skrývky kulturních vrstev půdy, jejího provádění a využití skrývaných
zemin
(1) Ten, v jehož zájmu má být vydán souhlas k odnětí půdy ze
zemědělského půdního fondu podle § 9 odst. 5 písm. f) zákona pro
nezemědělské účely, zpracovává předběžnou bilanci skrývky kulturních
vrstev půdy nalézajících se na dotčených pozemcích a návrh způsobů
hospodárného využití těchto zemin. Zpracované dokumenty předkládá spolu
se žádostí o udělení tohoto souhlasu orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu k přezkoumání a k dalšímu využití při stanovení podmínek
nezbytných k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.
(2) Před uskutečněním nezemědělské činnosti povolené rozhodnutím
vydaným podle zvláštních předpisů ^22) ten, v jehož zájmu byl vydán
souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, zabezpečí
provedení skrývky kulturních vrstev půdy,^23) jejich přemístění a
rozprostření nebo uložení podle podmínek stanovených orgánem ochrany
zemědělského půdního fondu ve vydaném souhlasu. Pokud budou skrývané
kulturní vrstvy půdy ukládány na složištích (deponiích) do doby jejich
použití pro účely rekultivace nebo přípravu ploch k ozelenění, zároveň
zajistí jejich ochranu před znehodnocením a ztrátami, a řádné
ošetřování, popřípadě se postará o účelné využívání povrchu těchto
složišť pro zemědělskou výrobu. O činnostech souvisejících se skrývkou,
přemístěním, rozprostřením či jiným využitím, uložením, ochranou a
ošetřováním skrývaných kulturních vrstev půdy vede protokol (pracovní
deník), v němž se uvádějí všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení
správnosti, úplnosti a účelnosti využívání těchto zemin.
(3) Jde-li o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, k němuž není
třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,^24) pak se
skrývka kulturních vrstev půdy na odnímaných plochách a jejich umístění
^23) stanoví v územním a stavebním řízení.^25)
(4) Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje, udělí-li orgán ochrany
zemědělského půdního fondu výjimku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona,
při odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
a) pro účely zalesnění,
b) z důvodů zařazení do ostatních ploch, pokud pozemky této půdy nelze
zemědělsky obdělávat,
c) v zájmu ochrany přírody a krajiny,
d) pro ochranu archeologických nalezišť,
e) pro zřizování pásem k zajištění hygienické ochrany zdrojů pitné vody
I. stupně a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů
přírodních minerálních vod stolních,
f) pro zakládání územních systémů ekologické stability.
§ 11
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu pro zabezpečení
rekultivace půdy
(1) Podrobnosti o obsahu plánu rekultivace a způsobu zpracování jsou
uvedeny v příloze č. 7, která je součástí této vyhlášky.
(2) Ten, kdo má za povinnost provést rekultivaci podle schváleného
plánu na základě podmínek stanovených v souhlasu orgánů ochrany
zemědělského půdního fondu k odnětí půdy vydaného podle § 9 zákona,
zabezpečí bezprostředně po skončení účelu nezemědělského využití odňaté
půdy,^26) že
a) na dotčených pozemcích budou odstraněny všechny dočasné stavby,
zařízení a jiné hmotné zbytky po ukončené nezemědělské činnosti, které
by bránily provedení rekultivace,
b) na pozemcích upravených podle písmena a) budou zahájeny a plynule
prováděny jednotlivé činnosti a opatření technické a biologické části
rekultivace v pořadí a v rozsahu stanoveném ve schváleném plánu
rekultivace,
c) po celou dobu provádění rekultivace podle písmena b) bude veden
protokol (provozní deník), v němž bude zaznamenáno, jak rekultivační
práce probíhají, jaké postupy byly přitom použity, jak jsou dodržovány
termíny stanovené v plánu rekultivace a další podrobnosti rozhodné pro
posouzení jakosti, rozsahu a úplnosti prováděné rekultivace,
d) po ukončení poslední etapy biologické rekultivace bude oznámeno
orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o
odvodech za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 11 odst.
2 zákona, že rekultivace byla ukončena, aby mohlo být provedeno
převzetí rekultivovaných pozemků vlastníky nebo nájemci a aby mohla být
ukončena povinnost platit odvody za odnětí této půdy.
(3) V zájmu účelnosti provádění rekultivace a budoucího hospodaření na
rekultivovaných pozemcích mohou být v odůvodněných případech zahrnuty
do řešení plánu rekultivace i sousední pozemky náležející do
zemědělského půdního fondu, které nebudou dotčeny zamýšlenou
nezemědělskou činností.
Postupy při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu
(k § 9 a 10 zákona)
§ 12
(1) Současně zastavěným územím obce (§ 4, § 9 odst. 2 písm. a) bod 4
zákona). se rozumí katastrální území obce, které je ke dni zjišťování
trvale zastavěno nebo na základě stavebního povolení nebo jiného
rozhodnutí a opatření jemu na roveň postaveného k trvalému zastavění
určeno. Dále do něj patří plochy, které s plochami zastavěnými či k
zastavění určenými jednoznačně funkčně souvisejí a jsou užívány pro
bydlení, výrobu, služby, rekreaci, dopravu a další nezemědělské účely.
Pozemky nalézající se uvnitř hranic zastavěného území obce k 1. září
1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí jsou současně
zastavěným územím obce vždy, i když u nich nejsou splněna výše uvedená
kritéria, s výjimkou pozemků zemědělské půdy trvale určené pro
zajišťování specializované zemědělské výroby (zahradnictví,
zelinářství).
(2) Pozemky zemědělské půdy, které pro svoji značnou výměru nebo vhodný
tvar nebyly zahrnuty do zastavěného území obce k 1. září 1966, nejsou
součástí současně zastavěného území obce, i když netvoří s okolním
zemědělským půdním fondem souvislý celek, s výjimkou těch pozemků,
které jsou ke dni zjišťování již trvale zastavěny nebo na základě
stavebního povolení či jiného rozhodnutí a opatření jemu na roveň
postaveného k trvalému zastavění určeny. Znázornění průběhu hranice
současně zastavěného území obce ke dni zjišťování se v katastrálních
mapách neprovádí.
§ 13
Pro posouzení věcné příslušnosti orgánů ochrany zemědělského půdního
fondu je rozhodná celková výměra půdy, pro kterou se žádá souhlas k
odnětí podle § 9 odst. 1 zákona.
§ 14
(1) Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského
půdního fondu pro účely, jejichž uskutečnění není podmíněno vydáním
rozhodnutí podle zvláštních předpisů (např. za účelem převodu pozemků
do ostatních ploch, pokud je nelze zemědělsky obdělávat), dokládá tímto
souhlasem ohlášení změny druhu pozemku (kultury) a způsobu jeho užívání
podle zvláštních předpisů ^27) místně příslušnému katastrálnímu úřadu.
(2) Pokud je souhlas podle § 9 odst. 1 zákona udělován jiným orgánem
ochrany zemědělského půdního fondu než pověřeným obecním úřadem, tento
orgán zasílá stejnopis vydaného souhlasu tomu pověřenému obecnímu
úřadu, v jehož územním obvodu se nachází půda tímto souhlasem dotčená,
nebo její největší část. Zároveň mu postupuje veškerou dokumentaci,
která je připojena k žádosti o vydání tohoto souhlasu.
§ 15
(1) Při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu pro těžební účely
na pozemcích nalézajících se ve schválených dobývacích prostorech nebo
na chráněných ložiskových územích se při zpracování výpočtu odvodů
nepoužije ekologická váha vlivu chráněných ložiskových území.^28)
(2) V souhlasu podle § 9 odst. 1 zákona orgán ochrany zemědělského
půdního fondu pouze vymezí kritéria pro stanovení výše odvodů.
(3) Základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu může být snížena podle části C sazebníku odvodů v
případech, že
a) je prokázáno zjištěním nebo účelovým měřením provedeným pověřenými
odbornými organizacemi Ministerstva životního prostředí nebo
Ministerstva zemědělství, popřípadě posudky hygienické služby, že
stupeň poškození půdy způsobený spady z průmyslových exhalací anebo
úniky pevných nebo tekutých toxických látek či ropných látek neumožňuje
její využívání pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do
potravního řetězce po dobu nejméně deseti let ode dne zjištění
nežádoucího stavu,
b) podle zjištění pověřené odborné organizace Ministerstva životního
prostředí nebo Ministerstva zemědělství nelze tuto půdu racionálně
využívat pro zemědělskou výrobu nebo počítat s plněním jejích funkcí
jako složky životního prostředí v důsledku jejího neodstranitelného
poškození větrnou nebo vodní erozí.
(4) Nelze-li na půdě, která má být odňata ze zemědělského půdního
fondu, určit hlavní půdní jednotku, protože zařazení pozemku do
bonitovaných půdně ekologických jednotek nebylo provedeno (např. v
současně zastavěném území obce), použije se pro výpočet odvodů za
odnětí této půdy ta hlavní půdní jednotka, která je vymezena na jiném
pozemku zemědělské půdy nalézajícím se v nejbližší vzdálenosti od
pozemku, který má být dotčen navrhovaným odnětím ze zemědělského
půdního fondu.
(5) Vzniknou-li pochybnosti o použitelnosti způsobu určení hlavní půdní
jednotky podle odstavce 3 (např. u rozsáhlých sídelních útvarů nebo ve
schválených dobývacích prostorech), může orgán ochrany zemědělského
půdního fondu požadovat, aby hlavní půdní jednotky na pozemku dotčeném
navrhovaným odnětím, popřípadě i příslušný klimatický region byly
dodatečně stanoveny pověřenou odbornou organizací Ministerstva
zemědělství.^29)
Ustanovení společná a závěrečná
§ 16
Zrušuje se vyhláška č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé
podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č.
528/1991 Sb.
§ 17
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Benda CSc. v.r.
Příl.1
Rizikové prvky v půdách náležejících do zemědělského půdního fondu
Tabulka č. 1
Obsah rizikových prvků v půdách (mg.kg-1)
Výluh 2 M HNO3 (výluh roztokem 2 M HNO3 při poměru půdy
k vyluhovadlu 1 : 10)
Maximálně přípustné hodnoty
Prvky lehké půdy ostatní půdy
As 4,5 4,5
Be 2,0 2,0
Cd 0,4 1,0
Co 10,0 25,0
Cr 40,0 40,0
Cu 30,0 50,0
Hg - -
Mo 5,0 5,0
Ni 15,0 25,0
Pb 50,0 70,0
V 20,0 50,0
Zn 50,0 100,0
Tabulka č. 2
Obsah rizikových prvků v půdách (mg.kg-1)
Celkový obsah (rozklad lučavkou královskou)
Maximálně přípustné hodnoty
Prvky lehké půdy ostatní půdy
As 30,0 30,0
Be 7,0 7,0
Cd 0,4 1,0
Co 25,0 50,0
Cr 100,0 200,0
Cu 60,0 100,0
Hg 0,6 0,8
Mo 5,0 5,0
Ni 60,0 80,0
Pb 100,0 140,0
V 150,0 220,0
Zn 130,0 200,0
Vysvětlivky k tabulkám č. 1 a 2
1. Údaje o obsahu rizikových prvků neplatí pro organické půdy.
2. Lehkými půdami se rozumí písčité a hlinitopísčité půdy podle
analytické metody prof. Nováka (Komplexní metodika výživy
rostlin č. 1/1990, vydaná Ústavem vědeckotechnických informací
v zemědělství Praha).
3. K obsahu rizikových prvků v půdách (mg.kg-1): Uvedené údaje
platí pro směsné vzorky získané z horní vrstvy vyšetřovaných
minerálních půd v tloušťce 0,25 m, vysušené na vzduchu do
konstantní hmotnosti.
Příl.2
Ukazatele znečištění zeminy na půdách náležejících do zemědělského
půdního fondu
Ukazatel znečištění Hodnota přípustného
zeminy znečištění
I. Anorganické látky mg/kg sušiny
B 40
Br 20
F 500
CN celkové 5
CN toxické 1
S (sulfatická) 2
II. Organické látky
a) Aromatické uhlovodíky a
jejich deriváty
benzen 0,05
etylbenzen 0,05
fenol 0,05
xyleny 0,05
aromáty celkem 0,3
b) Polycyklické aromatické
uhlovodíky
antracen 0,01
benzo (a) antracen 1,0
benzo (a) pyren 0,1
fenatren 0,1
fluoranten 0,1
chrysen 0,01
naftalen 0,1
polycyklické aromatické
uhlovodíky celkem 1,0
c) Chlorované uhlovodíky
alifatické (jednotlivé) 0,1
alifatické (celkem) 0,1
chlorobenzeny (jednotlivé) 0,01
chlorfenoly (jednotlivé) 0,01
PCB 0,01
EOCl (extrahovatelný organicky
vázaný chlor) 0,1
d) Pesticidy
organické chlorované (jednotlivé) 0,01
organické chlorované (celkem) 0,1
ostatní (jednotlivé) 0,01
ostatní (celkem) 0,1
e) Ostatní
cyklohexanol 0,1
pyridin 0,1
styren 0,1
nepolární uhlovodíky (celkem) 50
Příl.3
Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně
plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond
1.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně
plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond se skládá z textové,
tabulkové a grafické části. Grafická část se zpracovává v samostatném
doplňujícím výkresu, jehož podkladem jsou mapy měřítek použitých pro
hlavní výkresy. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se
řídí podle stupně a kategorie zpracovávané územně plánovací
dokumentace.
2.
Vyhodnocení podle bodu 1 se dále člení podle navrhovaného funkčního
využití pozemků na jednotlivé plochy (lokality), na kterých se uvažuje
s umístěním výhledových rozvojových záměrů, a obsahuje
2.1. údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy
náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku
(kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do
bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v
ochraně,
2.2. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní
úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich
předpokládaném porušení,
2.3. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a
zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení,
2.4. údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních
k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech
vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich
předpokládaném porušení,
2.5. znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic
katastrálních území,
2.6. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným
řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a
ostatních zákonem chráněných obecných zájmů,
2.7. u sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně
zastavěného území obce ke dni zpracování konceptů řešení územně
plánovací dokumentace, hranic pozemkové držby jednotlivých právnických
a fyzických osob, tras základních zemědělských účelových komunikací a
územních a ekologických záměrů vyplývajících ze schválených návrhů
pozemkových úprav, popřípadě vyznačení jejich předpokládaného porušení.
3.
Pokud je do územně plánovací dokumentace zahrnuto území, na němž se
nachází dříve stanovený dobývací prostor, nebo chráněné ložiskové
území,^30) u kterého dosud nedošlo ke stanovení dobývacího prostoru,
její zpracovatel při vyhodnocování důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond pouze
3.1. vyznačí v grafické části tohoto vyhodnocení jeho hranice,
3.2. uvede v tabulkové části tohoto vyhodnocení souhrnnou výměru půdy
náležející do zemědělského půdního fondu, která se na něm nachází,
3.3. uvede v textové části tohoto vyhodnocení potřebné podrobnosti a
údaje o něm.
4.
Podle bodu 3 se nepostupuje, jde-li o plochy (lokality) pro dobývání
(těžbu) nerostů, u nichž se dobývací prostor nestanoví.^30)
Příl.4
Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků návrhu na stanovení
dobývacího prostoru na zemědělský půdní fond
1.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků návrhu na stanovení dobývacího
prostoru na zemědělský půdní fond se skládá z textové, tabulkové a
grafické části. Jeho rozsah a přesnost se řídí podle způsobu dobývání
nerostů (povrchová, lomová, hlubinná těžba apod.) a velikostí
dobývacího prostoru, který má být na základě výsledků geologického
průzkumu stanoven.
2.
Vyhodnocení podle bodu 1 se zpracovává pro celou výměru půdy náležející
do zemědělského půdního fondu, na které má být dobývací prostor nebo
jeho jednotlivé oddělené části stanoveny, jakož i pro plochy (pozemky)
této půdy, které by měly být v případě dobývání nerostů dotčeny jeho
důsledky (např. umístěním odvalů, výsypek, odkališť, stavebních a
dopravních záměrů). Toto vyhodnocení obsahuje náležitosti vyjmenované v
příloze č. 3 bodu 2 s přihlédnutím k odlišnostem vyplývajícím z řešení
návrhu na stanovení dobývacího prostoru a dále studii o předpokládaných
způsobech, cílech a postupech provádění rekultivace pozemků dotčených
dobýváním, popřípadě předběžný návrh zvláštního režimu provádění této
rekultivace.
Příl.5
Obsah vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na zemědělský
půdní fond
1.
Vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na zemědělský půdní
fond se zpracovává pro celou výměru půdy náležející do zemědělského
půdního fondu, která má být dotčena zamýšlenou stavbou a s ní
souvisejícími akcemi podle řešení obsaženého v příslušné dokumentaci
stavby potřebné k vydání územního rozhodnutí, a jeho součástí je
textová, tabulková a grafická část. Podkladem pro grafickou část tohoto
vyhodnocení jsou kopie katastrálních map v měřítcích odpovídajících
plošnému rozsahu stavby, nejvýše však v měřítku 1 : 5000.
2.
Vyhodnocení podle bodu 1 obsahuje
2.1. v textové části
2.1.1. základní údaje o zamýšlené stavbě, zdůvodnění její potřeby,
funkce a významu,
2.1.2. údaje o tom, zda navrhované řešení vychází ze schválené územně
plánovací dokumentace nebo ze schválených územně plánovacích podkladů,
z návrhů tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,
celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, opatřených
souhlasem příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,
popřípadě ze schválených návrhů na stanovení dobývacích prostorů
opatřených souhlasem příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního
fondu,
2.1.3. celkové zhodnocení důsledků zamýšlené stavby na zemědělský půdní
fond,
2.2. v tabulkové části soupis pozemků náležejících do zemědělského
půdního fondu nebo jejich částí v členění podle toho, jde-li o pozemky
v současně zastavěném území obce nebo mimo toto území a má-li být půda
odňata trvale nebo dočasně, ve kterém budou uvedeny
2.2.1. údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí (obec, katastrální
území, parcelní číslo, druh pozemku, vlastnické, popřípadě nájemní
vztahy),
2.2.2. výměry pozemků nebo jejich částí,
2.2.3. údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně
ekologických jednotek, popřípadě do stupňů přednosti v ochraně,
2.2.4. údaje o tom, zda na dotčených pozemcích zemědělské půdy jsou
vybudovány investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
(meliorační zařízení apod.),
2.3. v grafické části zákres
2.3.1. průběhu hranic zamýšleného odnětí půdy ze zemědělského půdního
fondu v členění podle toho, má-li být půda odňata trvale nebo dočasně,
2.3.2. ploch, na kterých jsou uskutečněny investice do půdy za účelem
zlepšení půdní úrodnosti (meliorační zařízení apod.),
2.3.3. průběhu hranic současně zastavěného území obce, pokud to podle
povahy věci přichází v úvahu,
2.3.4. průběhu hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek,
popřípadě stupňů přednosti v ochraně, pokud je to podle povahy věci
třeba,
2.3.5. znázorňující jednotlivé druhy pozemků (kultury) půdy náležející
do zemědělského půdního fondu podle katastru nemovitostí, pokud je to
podle povahy věci třeba,
2.4. jako samostatnou součást rovněž
2.4.1. bilanci skrývky svrchních kulturních vrstev půdy (např. ornice,
drnové vrstvy) a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin a plán na
jejich přemístění a hospodárné využití rozprostřením na jiných
konkrétně vymezených pozemcích nebo uložením pro jiné konkrétně
vymezené účely včetně rekultivačních opatření,
2.4.2. plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí pro
nezemědělské využití rekultivována, s tím, že k oběma uvedeným
součástem se zpracovává vedle textové a tabulkové části i grafická část
se znázorněním skutečností rozhodných pro jejich posouzení, schválení a
budoucí provádění.
Příl.6
Obsah vyhodnocení důsledků navrhovaného dobývání (těžby) nerostů na
zemědělský půdní fond
1.
Vyhodnocení důsledků navrhovaného dobývání (těžby) nerostů se
zpracovává pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního
fondu, která má být dotčena
1.1. při povrchovém (lomovém) způsobu dobývání uhlí a lignitu v
oblastech soustředěného dobývání v rámci stanoveného dobývacího
prostoru v průběhu období pěti let,
1.2. při povrchovém způsobu dobývání nerostů k účelům stavebním nebo
průmyslovým v průběhu období deseti let; přitom není rozhodující, zda
se má těžba uskutečnit v rámci stanoveného dobývacího prostoru nebo na
ložiscích, u nichž se dobývací prostor nestanovuje,
1.3. při hlubinném způsobu dobývání nerostů výstavbou důlních objektů a
provozních zařízení a dále pro výměru této půdy na pozemcích, u nichž
lze v rámci stanoveného dobývacího prostoru předpokládat jejich
devastaci nastalou poklesem terénu v důsledku vytěžení ložiska,
popřípadě z jiných příčin.
2.
Součástí vyhodnocení podle bodu 1 je textová, tabulková a grafická
část. Podkladem pro grafickou část tohoto vyhodnocení jsou kopie
katastrálních map v měřítcích odpovídajících plošnému rozsahu zamýšlené
těžby a souvisejících akcí, nejvýše však v měřítku 1 : 5000. Pro obsah
jeho jednotlivých částí platí příloha č. 5 obdobně s těmito
odlišnostmi:
2.1. obsah textové části podle bodu 2.1. přílohy č. A5 se bude
vztahovat k zamýšlenému dobývání (těžbě) nerostů,
2.2. v textové části podle bodu 2.1.2. přílohy č. 5 se uvedou údaje o
tom, zda navrhované řešení vychází ze stanovených dobývacích prostorů
opatřených souhlasem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu,
popřípadě ze schválené územně plánovací dokumentace nebo ze schválených
územně plánovacích podkladů, jde-li o umístění akcí souvisejících se
zamýšlenou těžební činností,
2.3. v textové části podle bodu 2.1.3. přílohy č. 5 se provede celkové
zhodnocení důsledků zamýšleného dobývání (těžby) a s tím souvisejících
akcí na zemědělský půdní fond, a jde-li o hlubinný způsob dobývání,
orientační údaje o tom, v kterém období a v jakém rozsahu se
pravděpodobně projeví důsledky těžby na devastaci terénu, jaký
charakter bude mít tato devastace a jakými opatřeními mohou být tyto
devastační projevy zahlazeny,
2.4. v grafické části se kromě náležitostí uvedených v bodech 2.3.1. až
2.3.5. přílohy č. 5 znázorní
2.4.1. u lomového (povrchového) způsobu dobývání (těžby) uhlí a lignitu
a u povrchového způsobu dobývání (těžby) ostatních nerostů zákres
hranic jednotlivých etap postupu těžby v navrhovaném období s určením
časového pořadí, popřípadě jednotlivých etap uskutečňování akcí
souvisejících s vlastní těžební činností,
2.4.2. u hlubinného způsobu dobývání (těžby) nerostů zákres hranic
ploch (lokalit) předpokládané devastace terénu v důsledku projevů těžby
s udáním pravděpodobného období jejich vzniku,
2.5. v plánu rekultivace podle bodu 2.4.2. přílohy č. 5 se uvede rovněž
návrh zvláštního režimu jeho provádění z hlediska časového plnění a
ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomovém (povrchovém)
způsobu dobývání (těžby) uhlí a lignitu, výjimečně i při povrchovém
způsobu dobývání (těžby) keramických jílů a kaolinu, pokud její
provádění bude mít obdobný charakter jako lomové (povrchové) dobývání
uhlí a lignitu.
Příl.7
Obsah a způsob zpracování plánu rekultivace půdy odňaté ze zemědělského
půdního fondu pro některé nezemědělské účely
Plán rekultivace obsahuje
1.
technickou část, ve které je třeba uvést množství skrývaných zemin a
způsob jejich využití, cíl a způsob terénních úprav pozemků, výsypek a
odvalů včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úpravy
vodního režimu, melioračních opatření a způsob vybudování příjezdových
a provozních komunikací,
2.
biologickou část, ve které je třeba uvést meliorační osevní postup,
intenzitu hnojení a cíl rekultivace,
3.
časový postup technické a biologické rekultivace,
4.
rozpočet nákladů na provedení rekultivace,
5.
mapové podklady s vyznačením údajů vymezených v bodech 1, 2 a 3,
profily terénu před a po rekultivaci včetně napojení rekultivovaného
území na okolní terén.
1) § 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních
léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
2) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny.
3) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon).
4) § 8 a 9 zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 19 odst. 3 vyhlášky č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích
podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)§ 13 odst. 2, § 14 písm. d), § 15 písm. d), § 16, § 17 písm. a)
zákona.
8) § 5 odst. 1 zákona.
9) § 5 odst. 2 zákona.
10) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.
84/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) § 24 odst. 2 až 4 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) § 6 odst. 1 zákona.
13) § 6 odst. 2 zákona.
14) § 32 písm. a), § 39 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. § 7 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě
územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 11 odst. 3 písm. a) zákona.
16) § 7 odst. 3 zákona.
17) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona.
19) § 9 zákona.
20) § 6 odst. 1 zákona.
21) Vyhláška č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek
nevyhrazených nerostů.
22) Např. § 66 a 71 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
23) § 8 zákona.
24) § 9 odst. 2 zákona.
25) § 4 odst. 5 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.
26) § 8 odst. 1 písm. c) a d) zákona.
27) § 10 odst. 1 písm. d) a e) zákona ČNR č. 344/1992 Sb.
28) Příloha k zákonu, část B, skupina faktorů D.
29) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.
30) Zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
