244/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 7. června 2002,
kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o
myslivosti
Změna: 350/2003 Sb.
Změna: 362/2013 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 k provedení § 12 odst. 8, §
35 odst. 7, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a §
61 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PODROBNOSTI O PŘEDPOKLADECH PRO VÝKON FUNKCE MYSLIVECKÉ STRÁŽE A JEJICH
OVĚŘOVÁNÍ, SLUŽEBNÍ ODZNAK A PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE
(K § 12 odst. 8 zákona)
§ 1
Podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a jejich
ověřování
(1) Fyzicky a zdravotně způsobilé k výkonu funkce myslivecké stráže
jsou osoby, jejichž zdravotní stav neomezuje pobyt v přírodě, pohyb v
nerovném terénu a nevylučuje středně velkou a velkou fyzickou zátěž,
dále osoby, které nemají sníženou schopnost orientace, zejména závažná
onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými
onemocněními, včetně epilepsie, netrpí závažným duševním onemocněním
nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, které
omezují nebo vylučují výkon funkce myslivecké stráže.
(2) Fyzická a zdravotní způsobilost se posuzuje při preventivních
prohlídkách vstupních, periodických a mimořádných. Posudek o zdravotní
způsobilosti (dále jen "posudek") vydává příslušný registrující
praktický lékař (dále jen "posuzující lékař") na základě výsledku
lékařské prohlídky, popřípadě dalších potřebných vyšetření. Při
vydávání posudku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^1)
(3) Vstupní preventivní prohlídka se provádí v souvislosti s návrhem na
ustanovení do funkce myslivecké stráže, mimořádná prohlídka se provádí
v případě, kdy lze důvodně předpokládat, že v souvislosti s onemocněním
nebo vývojem zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti, a
to na základě podnětu ošetřujícího lékaře nebo orgánu státní správy
myslivosti, který osobu do funkce myslivecké stráže ustanovil [§ 12
odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona].
(4) Posudek musí být vždy opatřen podpisem posuzujícího lékaře, jeho
jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízení a datem vyhotovení. Posudek
musí jednoznačně vyjádřit, že posuzovaná osoba je pro výkon funkce
myslivecké stráže způsobilá, nebo nezpůsobilá, popřípadě, že je
způsobilá pouze za podmínek, které se v posudku jednoznačně vyjádří.
(5) Znalost práv a povinností myslivecké stráže se prokazuje formou
písemného testu sestaveného a vyhodnoceného orgánem státní správy
myslivosti [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona], ze
znalostí právních předpisů upravujících
a) práva a povinnosti myslivecké stráže podle zákona, včetně
problematiky povolenek k lovu, loveckých lístků, pojištění, honiteb,
obor, nehonebních pozemků, dob lovu jednotlivých druhů zvěře a
zakázaných způsobů lovu,
b) vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska
trestního zákona,^2)
c) trestní řízení z hlediska součinnosti myslivecké stráže s orgány
činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního
řádu,^3)
d) přestupkové řízení, včetně řízení blokového, a přestupky na úseku
myslivosti,^4)
e) řízení o jiných správních deliktech podle zákona,
f) trestný čin pytláctví,^5)
g) charakteristiku členění a užívání pozemních komunikací se zvláštním
zřetelem na účelové a místní komunikace,^6)
h) držení, nošení a přepravu zbraní a střeliva,^7) jakož i jejich
použití.
(6) Písemný test obsahuje nejméně 20 otázek z oblastí uvedených v
odstavci 5. Znalost práv a povinností myslivecké stráže se má za
prokázanou, bylo-li správně posouzeno nejméně 75 % otázek. Písemný test
lze opakovat nejdříve za 1 měsíc od předchozího neúspěšného písemného
testu.
§ 2
Služební odznak myslivecké stráže
(1) Služební odznak myslivecké stráže je vypouklého elipsovitého tvaru
o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým
pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož
výška je 20 mm a šířka 16 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní
části uveden nadpis "MYSLIVECKÁ STRÁŽ". V dolní části elipsy je uvedeno
pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem
je symbol pěti a nad státním znakem tří lipových listů. Odznak je
vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolů a
ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k
připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.
(2) Vzor služebního odznaku myslivecké stráže je uveden v příloze č. 1
této vyhlášky.
§ 3
Průkaz myslivecké stráže
(1) Průkaz myslivecké stráže je vyroben z papíru o rozměrech 70 x 98 mm
se zaoblenými rohy, zatavený do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Na
přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis
"PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE", vedle kterého je velký státní znak České
republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině
průkazu fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého
úředního razítka vydávajícího orgánu státní správy myslivosti [§ 12
odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona]. V pravé části je uveden
nápis "ČESKÁ REPUBLIKA", pod tím je vepsáno číslo, příjmení, jméno a
titul myslivecké stráže a obvod její působnosti (název honitby). V
dolní části je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní
straně je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České
republiky v barevném provedení a vedle něj nápis "ČESKÁ REPUBLIKA -
PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE", pod tímto pruhem je vepsáno jméno (název)
uživatele honitby; název a sídlo orgánu státní správy myslivosti [§ 12
odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 59 odst. 2 písm. g) zákona], který
průkaz vydal, datum vydání, číslo jednací a doba platnosti. V pravém
dolním rohu je podpis a razítko orgánu, který průkaz vydal. Zadní
strana je opatřena barevným obrazem jako ochranným prvkem. Číslo, které
se vpisuje do průkazu myslivecké stráže, je totožné s evidenčním číslem
služebního odznaku, který se myslivecké stráži vydává.
(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu myslivecké stráže musí být
barevná, ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu
nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o
rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s
výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí
s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno
důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí
zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické
osoby.
(3) Vzor průkazu myslivecké stráže je uveden v příloze č. 2 této
vyhlášky.
ČÁST DRUHÁ
PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE, ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PRO MYSLIVECKÉ
HOSPODÁŘE A MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY
ORGANIZACÍ TĚCHTO ZKOUŠEK
(K § 35 odst. 7 zákona)
§ 4
Průkaz mysliveckého hospodáře
(1) Průkaz mysliveckého hospodáře je vyroben z papíru o rozměrech 70 x
98 mm se zaoblenými rohy, zatavený do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Na
přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis
"PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE", vedle kterého je velký státní znak
České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé
polovině průkazu fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem
kulatého úředního razítka vydávajícího orgánu státní správy myslivosti
(§ 35 odst. 6, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona). V pravé části je
uveden nápis "ČESKÁ REPUBLIKA", pod tím je vepsáno příjmení, jméno a
titul mysliveckého hospodáře, název honitby, pro kterou je myslivecký
hospodář ustanoven. V dolní části je umístěn pruh s barevnými
ochrannými prvky. Na zadní straně je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo
velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj
nápis "ČESKÁ REPUBLIKA - PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE", pod tímto
pruhem je vepsáno jméno (název) uživatele honitby; název a sídlo orgánu
státní správy myslivosti (§ 35 odst. 6, § 57 odst. 3 až 5 a § 60
zákona), který průkaz vydal, datum vydání, číslo jednací a doba
platnosti. V pravém dolním rohu je podpis a razítko orgánu, který
průkaz vydal. Zadní strana je opatřena barevným obrazem jako ochranným
prvkem.
(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu mysliveckého hospodáře musí
být barevná, ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém
polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více
objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném
pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm,
bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití
odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však
nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci
fyzické osoby.
(3) Vzor průkazu mysliveckého hospodáře je uveden v příloze č. 3 této
vyhlášky.
§ 5
Způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře
(1) Zkoušky pro myslivecké hospodáře mají písemnou a ústní část.
Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle čtyři hodiny a musí
obsahovat otázky z těchto předmětů:
a) I. skupina
Práva a povinnosti mysliveckého hospodáře a s nimi související předpisy
o myslivosti, ochraně přírody a krajiny, zbraních a střelivu,
veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat proti týrání - vše se
zaměřením na práva a povinnosti mysliveckého hospodáře, právní předpisy
Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivosti;
b) II. skupina
1. zařazování honiteb do jakostních tříd, minimální a normované stavy
zvěře, chov zvěře v oblastech chovu zvěře,
2. plány mysliveckého hospodaření, vedení myslivecké evidence a
statistiky, povolenky k lovu,
3. myslivecká zařízení, péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře a
životního prostředí, zvláště chránění živočichové,
4. ekologie, etologie a její využití v myslivecké praxi, pohoda zvěře a
ochrana přírody v České republice;
c) III. skupina
1. výživa zvěře,
2. nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocím, postup při
jejich zjištění, včetně léčebných prostředků a ochranných opatření,
3. ošetřování ulovené zvěře, jejích jednotlivých částí, úprava a
hodnocení trofejí, systém chovatelských přehlídek,
4. myslivecká zoologie a kynologie;
d) IV. skupina
1. myslivecké zvyky a tradice, myslivecká kultura, myslivecká mluva,
2. lovectví, lovecké zbraně a střelivo a bezpečnost při zacházení s
nimi, lovecká pravidla, způsoby lovu, včetně sokolnictví,
3. základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivosti,
4. systém kontroly ulovené zvěře a jejího označování.
(2) Při písemné části musí uchazeč vypracovat podle zadání návrh plánu
mysliveckého hospodaření v honitbě, statistický výkaz o stavu honitby,
záznam o ulovené zvěři, včetně její kontroly a označení, jejím prodeji
a ostatních dispozicích s ní, dále podle zadání vypracovat evidenci
vydaných povolenek k lovu a v honitbě používaných loveckých psů.
(3) Ústní část zkoušky pro myslivecké hospodáře se skládá ze všech
předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je
šestičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a čtyři zkušební
komisaři. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen
pouze jeden uchazeč.
(4) Zkušebním komisařem pro tyto zkoušky může být ten, kdo je držitel
loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že
a) složil zkoušku z myslivosti při studiu ve studijním programu
uskutečňovaném vysokou školou^8) v oblasti lesnictví nebo zemědělství,
nebo
b) je absolventem střední a vyšší odborné školy se studijními obory
lesnictví, nebo veterinární prevence, pokud součástí učebního plánu
byla povinná výuka předmětu myslivost, nebo
c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo
d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných
právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských
nebo doktorských studijních programech^8) v oblasti právo, jde-li o I.
skupinu předmětů, nebo
e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů
nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských
studijních programech^8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,
jde-li o III. skupinu předmětů.
(5) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten,
kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a
prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 4 písm.
a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu
předmětů.
§ 6
(1) Termín konání zkoušek pro myslivecké hospodáře určí osoba podle § 8
pověřená organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře (dále jen
"pořadatel"). O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích
částí vyrozumí pořadatel písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve
stejné lhůtě vyrozumí též Ministerstvo zemědělství (dále jen
"ministerstvo").
(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit zkouškám pro
myslivecké hospodáře nebo od nich odstoupil, může pořadatel stanovit
náhradní termín, místo a čas, kde se budou zkoušky pro myslivecké
hospodáře konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě
stanovené v odstavci 1.
(3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části zkoušek pro
myslivecké hospodáře nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné
skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.
§ 7
Způsob hodnocení znalosti uchazečů
(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů (§ 5 odst. 1) v
písemné i ústní části zkoušek pro myslivecké hospodáře nebo z
vypracování úloh podle zadání (§ 5 odst. 2) se klasifikují: prospěl s
vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Pokud byl uchazeč klasifikován
jako "neprospěl" alespoň v jedné skupině předmětů (§ 5 odst. 1) nebo ve
vypracování úloh podle zadání (§ 5 odst. 2), neprospěl v příslušné
části zkoušek pro myslivecké hospodáře.
(2) Výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře se klasifikuje: prospěl s
vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Uchazeče, který opakoval zkoušku
podle odstavce 3, nelze klasifikovat "prospěl s vyznamenáním.
(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován
alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části.
Uchazeč u zkoušek pro myslivecké hospodáře prospěl, jestliže prospěl v
každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se
zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát
opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušky stanoví nejdříve za 1
měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky,
při níž neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v
ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát
opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušky stanoví nejdříve za 1
měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž
neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované
zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, u zkoušek
pro myslivecké hospodáře uchazeč neprospěl.
(4) O průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře pořadatel
pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum
narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí,
včetně opakování, celkový výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře,
datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a
příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise.
Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu
o průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře je uveden v
příloze č. 4 této vyhlášky.
(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin
od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné
zkušební komise v tomtéž dni zkoušku pro myslivecké hospodáře, výsledek
zkoušek pro myslivecké hospodáře veřejně.
(6) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách pro myslivecké hospodáře
potvrzení s uvedením označení pořadatele, čísla jeho pověření, svého
jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a
výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele, předseda,
místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných
zkouškách pro myslivecké hospodáře je uveden v příloze č. 5 této
vyhlášky.
§ 8
Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizováním
zkoušek pro myslivecké hospodáře
Organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře mohou být pověřeny
a) myslivecké organizace,^9) které mají myslivost jako hlavní náplň své
činnosti, které mají celostátní působnost a zajišťují pro uchazeče o
složení zkoušek pro myslivecké hospodáře přípravné školení a v jeho
rámci odbornou praxi, jejíž součástí je příprava na zkoušky
mysliveckého hospodáře, nebo
b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost nebo
lesnictví, vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti
lesnictví nebo zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka myslivosti
jako povinná součást učebního, popřípadě studijního programu v rozsahu
nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě
akademického roku a které žákům, popřípadě studentům zajišťují v
průběhu studia myslivosti rovněž odbornou praxi v myslivosti, jejíž
součástí je příprava na zkoušky mysliveckého hospodáře.
ČÁST TŘETÍ
BLIŽŠÍ POKYNY O POUŽÍVÁNÍ LOVECKÝCH DRAVCŮ A LOVECKÝCH PSŮ, JEJICH
POČTU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PSŮ Z VÝKONU A SOKOLNICKÝCH ZKOUŠEK A
MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY ORGANIZACÍ
TĚCHTO ZKOUŠEK
(K § 44 odst. 3 zákona)
HLAVA I
LOVEČTÍ DRAVCI
§ 9
Bližší pokyny o používání loveckých dravců
(1) Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají
lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v
souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.^10)
(2) K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který
svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře.
(3) Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání
na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za
účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho
adresy.
(4) Loveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením
na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem
na obou nohách, popřípadě nasazenou sokolnickou čepičkou. Přeprava
loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí
zvláštním právním předpisem.^11)
Způsob provádění sokolnických zkoušek
§ 10
(1) Sokolnické zkoušky mají písemnou a ústní část. Písemná část se koná
před částí ústní, trvá nejdéle dvě hodiny a musí obsahovat otázky z
těchto předmětů:
a) I. skupina
1. právní předpisy týkající se sokolnictví, zejména předpisy o
myslivosti, o ochraně přírody a krajiny, na ochranu zvířat proti
týrání, o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících
živočichů, evropské směrnice a mezinárodní úmluvy zabývající se touto
problematikou,
2. historie sokolnictví a jeho současnost,
3. organizace sokolnictví v České republice, evidence loveckých dravců,
sokolnické zvyklosti a tradice, sokolnická setkání;
b) II. skupina (sokolnická zoologie)
1. zoologie a biologie dravců,
2. jednotlivé druhy dravců nejčastěji využívané k sokolnictví, jejich
popis, velikost, rozpoznávací znaky v přírodě, hnízdění, roční pohyby,
potrava a vlastnosti;
c) III. skupina (chov a držení loveckých dravců)
1. základní onemocnění dravců, jejich prevence a léčení,
2. základy ošetření zlomenin a jiných poranění dravců,
3. zásady inkubace,
4. zásady správné výživy mláďat a dospělých dravců,
5. jednotlivá zařízení pro chov dravců a jejich využití,
6. Etologie a její využití v myslivecké praxi, ochrana a péče o pohodu
dravců;
d) IV. skupina (výcvik sokolnických dravců a sokolnické lovectví)
1. sokolnická výstroj a výstroj dravce, jejich součásti, výroba,
použití,
2. zásady výcviku jednotlivých dravců,
3. lov jednotlivými druhy dravců.
(2) Ústní část sokolnické zkoušky se skládá ze všech předmětů uvedených
v odstavci 1 před zkušební komisí, která je šestičlenná a tvoří ji
předseda, místopředseda a čtyři zkušební komisaři. Před zkušební komisí
může být ve stejném okamžiku zkoušen pouze jeden uchazeč.
(3) Zkušebním komisařem může být ten, kdo je držitel loveckého lístku
pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že složil sokolnické zkoušky
nebo má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů
nebo vysokoškolské vzdělání^8) v oblasti veterinárního lékařství a
hygieny, jde-li o II. a III. skupinu předmětů.
(4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten,
kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a
prokáže, že složil sokolnické zkoušky. Jeden zkušební komisař může v
tomtéž dni zkoušet pouze jednu skupinu předmětů.
§ 11
(1) Termín konání sokolnických zkoušek určí osoba podle § 13 pověřená
organizováním sokolnických zkoušek (dále jen "pořadatel sokolnických
zkoušek"). O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích
částí vyrozumí pořadatel sokolnických zkoušek písemně uchazeče nejméně
30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též ministerstvo.
(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit sokolnickým
zkouškám nebo od nich odstoupil, může pořadatel sokolnických zkoušek
stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou sokolnické zkoušky
konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v
odstavci 1.
(3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části sokolnických
zkoušek nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny
předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.
§ 12
Způsob hodnocení znalosti uchazečů
(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů (§ 10 odst. 1) v
písemné i ústní části sokolnických zkoušek se klasifikují: prospěl s
vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Pokud byl uchazeč klasifikován
jako "neprospěl" alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl v
příslušné části sokolnických zkoušek.
(2) Výsledek sokolnických zkoušek se klasifikuje: prospěl s
vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Uchazeče, který opakoval zkoušku
podle odstavce 3, nelze klasifikovat "prospěl s vyznamenáním.
(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován
alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části.
Uchazeč u zkoušek prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud
neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části
zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který
mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví nejdříve za 1 měsíc a
nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž
uchazeč neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v
ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát
opakovat v termínu, který mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví
nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části
zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. V případě, že z opakované písemné
části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky
neprospěje, uchazeč u sokolnických zkoušek neprospěl.
(4) O průběhu a výsledku sokolnických zkoušek pořadatel sokolnických
zkoušek pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho
datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů,
částí, včetně opakování, celkový výsledek sokolnických zkoušek, datum a
místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení
zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis
podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o
průběhu a výsledku sokolnických zkoušek je uveden v příloze č. 6 této
vyhlášky.
(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin
od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné
zkušební komise v tomtéž dni sokolnickou zkoušku, výsledek sokolnických
zkoušek veřejně.
(6) Uchazeč obdrží o vykonaných sokolnických zkouškách potvrzení s
uvedením označení pořadatele sokolnických zkoušek, čísla jeho pověření,
svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího
složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele
sokolnických zkoušek, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor
potvrzení o vykonaných sokolnických zkouškách je uveden v příloze č. 7
této vyhlášky.
§ 13
Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizací
sokolnických zkoušek
Organizováním sokolnických zkoušek mohou být pověřeny
a) myslivecké organizace,^9) které mají myslivost včetně sokolnictví
jako hlavní náplň své činnosti, které mají celostátní působnost a
jejichž zkušební řády loveckých dravců byly schváleny podle předpisu na
ochranu zvířat proti týrání^11) a které zajišťují uchazečům o složení
sokolnických zkoušek přípravné školení a v jeho rámci praxi zaměřenou
na sokolnictví, nebo
b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost nebo
lesnictví, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu
myslivost, a vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v
oblasti lesnictví nebo zemědělství,^8) na kterých je prováděna výuka
sokolnictví v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho
školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě
studentům zajišťují v průběhu studia myslivosti rovněž odbornou praxi v
myslivosti zaměřenou i na sokolnictví a jejichž zkušební řády loveckých
dravců byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti
týrání.^11)
HLAVA II
LOVEČTÍ PSI
§ 14
Bližší pokyny o používání loveckých psů
(1) V honitbě [§ 2 písm. i) a j) zákona] se používají lovečtí psi,
kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
a) vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným
způsobem zraněné drobné zvěře,
b) vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
c) dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné
spárkaté zvěře, nebo
d) norování.
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) vyhledáváním - ochota a schopnost psa v určeném prostoru prohledávat
terén a vyhledávat v něm živou zvěř drobnou i spárkatou,
b) dohledáním - sledování postřelené drobné zvěře bezprostředně po
výstřelu nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a její nalezení nebo
nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve
všech přírodních podmínkách,
c) přinesením - přinášení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem
zraněné nebo usmrcené drobné zvěře, a to ve všech přírodních
podmínkách,
d) dosledováním - sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné
spárkaté zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo
jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách,
e) norováním - lov zvěře pod zemí,
f) spárkatou zvěří - daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý,
kamzík horský, koza bezoárová, muflon, prase divoké, sika Dybowského,
sika japonský, srnec obecný, popřípadě los evropský, pokud jeho lov byl
povolen podle zvláštního předpisu,^10)
g) drobnou zvěří - druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm. d) zákona, které
nejsou uvedeny v odstavci 2, popřípadě druhy zvěře vyjmenované v § 2
písm. c) zákona, pokud jejich lov byl povolen podle zvláštních právních
předpisů.^12)
§ 15
Počty psů stanovené pro jednotlivé druhy honiteb
(1) Pro honitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní
třídy, minimální stavy a normované stavy drobné zvěře [§ 2 písm. l), §
3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů takto:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha
1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře,
dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným
způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a
2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
b) v honitbě o výměře do 3000 ha
1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře,
dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným
způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a
2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
c) v honitbě o výměře od 3000 ha
1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře,
dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným
způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a
2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].
(2) Pro honitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní
třídy, minimální stavy a normované stavy spárkaté zvěře [§ 2 písm. l),
§ 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů
takto:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha
1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a
výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné
spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se
zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a
nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené
nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
b) v honitbě o výměře do 3000 ha
1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a
výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné
spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 2 psi se
zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a
nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené
nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
c) v honitbě o výměře od 3000 ha
1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a
výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné
spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 3 psi se
zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a
nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené
nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].
(3) V případě, že honitba má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy
a normované stavy jak drobné, tak spárkaté zvěře (odstavce 1 a 2), se
počet držených psů se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm.
d)] stanoví takto:
a) v honitbě o výměře do 3000 ha nejméně 1 pes,
b) v honitbě o výměře od 3000 ha nejméně 2 psi.
(4) V případě, že honitba [§ 2 písm. i) zákona] nemá stanovenu jakostní
třídu, minimální stav a normovaný stav drobné zvěře nebo spárkaté
zvěře, stanoví se pro všechny výměry honitby počet držených psů takto:
a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání, dohledání a
přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře
[§ 14 odst. 1 písm. a)],
b) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a
výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné
spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se
zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a
nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené
nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
c) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].
(5) Pro oboru [§ 2 písm. j) zákona] se počet psů stanoví takto:
a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a
výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné
spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se
zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a
nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené
nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
b) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].
§ 16
Počty loveckých psů pro společné lovy
Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých
dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z
výkonu, pro druh zvěře, který má být loven (§ 14).
Způsob provádění zkoušek psů z výkonu
§ 17
(1) Zkoušky psů z výkonu jsou praktické a skládají se před komisí,
která se skládá z vrchního rozhodčího a rozhodčích pro jednotlivé
skupiny. Vrchní rozhodčí nesmí být současně rozhodčím v některé ze
skupin.
(2) Rozhodčím může být pouze ten, kdo prokáže, že vycvičil a předvedl
na zkouškách psů z výkonu, pro které se chce stát rozhodčím, alespoň
tři psy, kteří u těchto zkoušek psů z výkonu prospěli, a dále prokáže
teoretické znalosti nezbytné pro posuzování psů při zkouškách z výkonu
podle podmínek stanovených mysliveckou organizací^9) nebo školou, která
může být pověřena organizováním zkoušek psů z výkonu (§ 18), a je
zapsán do seznamu rozhodčích předkládaného Mezinárodní kynologické
federaci (FCI) (§ 44 odst. 1 zákona). Věta první neplatí v případě
všestranných zkoušek loveckých psů, jimiž lze současně získat loveckou
upotřebitelnost podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 1 písm. c)
(dále jen „všestranné zkoušky“). V případě podle věty druhé postačí,
aby ten, kdo chce být rozhodčím pro všestranné zkoušky, prokázal, že
vycvičil a předvedl na všestranných zkouškách alespoň dva psy, musí
však být rozhodčím pro všechny zkoušky, z nichž jsou všestranné zkoušky
složeny.
(3) Psi provádějí zkoušky z výkonů ve skupinách. V jedné skupině v
jednom dni může být nejvýše 6 psů. Pes je ve skupině posuzován dvěma
rozhodčími. V případě sporu rozhoduje vrchní rozhodčí.
(4) Jednotlivé dovednosti, které pes musí při zkoušce z výkonu prokázat
(dále jen "disciplíny"), se ohodnocují samostatně. Zkouška z výkonu se
ohodnocuje celkovou známkou "obstál" nebo "neobstál".
(5) O průběhu a výsledcích jednotlivých disciplin pořadatel zkoušek psů
z výkonu pořizuje zápis, z něhož musí být zřejmé jméno (název)
pořadatele zkoušek psů z výkonu (§ 18), jeho identifikační číslo,
sídlo, číslo pověření, datum a druh konané zkoušky s označením výkonů
podle § 14 odst. 1, dále jméno psa, plemeno, datum narození psa,
tetovací číslo psa, majitel psa, jeho trvalé bydliště, vůdce psa, dále
výsledky výkonů psa v jednotlivých disciplínách a celkový výsledek
zkoušky z výkonu. Zápis musí být podepsán pořadatelem zkoušek psů z
výkonu, vrchním rozhodčím a rozhodčími pro skupinu, ve které pes
zkoušku z výkonu skládal.
(6) O složení zkoušky psa z výkonů pořadatel zkoušek psů z výkonu
vydává potvrzení, jehož součástí je i výslovné uvedení výkonů (§ 14
odst. 1), z nichž pes zkoušku složil. Potvrzení je na papíru o
rozměrech 70 x 98 mm se zaoblenými rohy, který může být zataven do
fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Vzor potvrzení o složení zkoušky psa z
výkonů je uveden v příloze č. 8 této vyhlášky.
§ 18
Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizováním
zkoušek psů z výkonu
Organizováním zkoušek psů z výkonu mohou být pověřeny
a) myslivecké organizace,^9) které mají myslivost, včetně kynologie
zaměřené na lovecké psy, jako hlavní náplň své činnosti a které mají
celostátní působnost a jejichž zkušební řády loveckých psů byly
schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání^11) a jsou
zaměřeny na posouzení výkonů psů uvedených v § 14,
b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost,
lesnictví nebo veterinární prevence, které mají v učebním plánu
povinnou výuku předmětu myslivost nebo kynologie, a vysoké školy,^8)
které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo
zemědělství, na kterých je prováděna výuka kynologie zaměřená na
lovecké psy v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho
školního, popřípadě akademického roku a jejichž zkušební řády loveckých
psů byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání^11) a
jsou zaměřeny na posouzení výkonů psů uvedených v § 14 odst. 4.
ČÁST ČTVRTÁ
LOVECKÉ LÍSTKY, POVOLENKY K LOVU A ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI
(K § 47 odst. 5 zákona)
HLAVA I
PODROBNOSTI VYDÁVÁNÍ A ODEBÍRÁNÍ LOVECKÝCH LÍSTKŮ
§ 19
(1) Lovecké lístky se vydávají:
a) pro české občany na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou, a to 1
den, nebo 5 dní, nebo 30 dní, nebo 6 měsíců, nebo 1 rok,
b) pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost
povinným vyučovacím předmětem, se vydává na jeden školní nebo
akademický rok, nejdéle však do ukončení studia na takové škole,
c) pro cizince na dobu určitou, a to 1 den, nebo 5 dní, nebo 30 dní,
nebo 6 měsíců, nebo 1 rok. Cizincem se pro účely této vyhlášky rozumí
fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt.
(2) Formuláře loveckých lístků jsou tiskopisy, jejichž vzor je uveden v
příloze č. 9 této vyhlášky.
(3) Lovecký lístek se vydává na základě žádosti podané žadatelem. Vzor
žádosti o vydání loveckého lístku je uveden v příloze č. 10 této
vyhlášky. K žádosti o vydání loveckého lístku se přikládají doklady
osvědčující skutečnosti uvedené v § 47 odst. 3 zákona. Výpis z
Rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce.
(4) Lovecký lístek podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze tomu, kdo
prokáže, že úspěšně ukončil výuku předmětu myslivost (střední odborná
škola) nebo složil zkoušku z myslivosti (vysoká škola).
(5) Orgán státní správy myslivosti (§ 47 odst. 4, § 57 odst. 3 až 5 a §
60 zákona) vydání loveckého lístku odepře, neprokáže-li žadatel splnění
některé z podmínek pro jeho vydání stanovené v odstavci 3 nebo 4.
(6) O odebrání loveckého lístku rozhoduje orgán státní správy
myslivosti (§ 47 odst. 4, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona). Odebraný
lovecký lístek (§ 47 odst. 4 zákona) lze po uplynutí doby, na kterou
byl odebrán, na žádost jeho držitele vrátit jen v případě, že doba jeho
platnosti neskončila. V ostatních případech se vydává lovecký lístek
nový.
HLAVA II
POVINNÉ NÁLEŽITOSTI POVOLENKY K LOVU
§ 20
(1) Povolenka k lovu (§ 46 odst. 2 zákona) musí obsahovat:
a) evidenční číslo povolenky k lovu,
b) uživatele honitby a jeho sídlo,
c) název honitby, v níž je uživatel honitby oprávněn provádět právo
myslivosti,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, číslo loveckého lístku, adresu
místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu osoby, které je povolenka
k lovu vystavena,
e) druh zvěře a počet kusů, na které je povolenka k lovu vystavena, u
bažanta královského, krocana divokého a spárkaté zvěře (§ 14 odst. 2)
též pohlaví a u samců spárkaté zvěře i věkovou třídu,
f) datum vystavení a dobu platnosti povolenky k lovu,
g) podpis uživatele honitby a mysliveckého hospodáře.
(2) Vzor povolenky k lovu je uveden v příloze č. 11 této vyhlášky.
HLAVA III
ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI
§ 21
(1) Zkoušky z myslivosti jsou ústní a musí obsahovat otázky z těchto
předmětů:
a) I. skupina
1. dějiny lovectví a myslivosti a myslivecké spolkové činnosti,
2. význam myslivosti, myslivecká kultura, myslivecká etika,
3. osobnost myslivce, myslivecká mluva, myslivecké zvyky a tradice;
b) II. skupina
1. právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně
přírody a krajiny, veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat
proti týrání, právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy
týkající se myslivosti,
2. řízení myslivosti,
3. plány mysliveckého hospodaření a myslivecká statistika;
c) III. skupina
Myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích
znaků zvěře a způsobu jejího života);
d) IV. skupina
1. chov zvěře (včetně umělého chovu zvěře a základní technologie),
2. péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby
mysliveckých zařízení),
3. ekologie a ochrana přírody, ochrana zvěře a zlepšování životního a
přírodního prostředí zvěře, předcházení škodám působených zvěří, vztah
k ostatním volně žijícím živočichům, etologie a její využití v
myslivecké praxi, pohoda zvěře;
e) V. skupina
1. myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného
chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití loveckých psů),
2. nemoci loveckých psů (příznaky nemocí a jejich léčení),
3. nemoci zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení
nemocím a jejich léčení);
f) VI. skupina
1. lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich
používání a bezpečnostní opatření),
2. základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivosti;
g) VII. skupina
1. způsoby lovu zvěře včetně odchytu a lovecká pravidla,
2. lovecké stopařství,
3. ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejí.
(2) Zkoušky z myslivosti se skládají před zkušební komisí, která je
devítičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a sedm zkušebních
komisařů.
(3) Zkušebním komisařem pro zkoušky z myslivosti může být ten, kdo je
držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že
a) složil zkoušku z myslivosti při studiu ve studijním programu
uskutečňovaném vysokou školou^8) v oblasti lesnictví nebo zemědělství,
nebo
b) je absolventem střední a vyšší odborné školy se studijními obory
lesnictví nebo veterinární prevence, nebo zemědělství, pokud součástí
učebního plánu byla povinná výuka myslivosti, nebo
c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo
d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných
právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských
nebo doktorských studijních programech^8) v oblasti právo, jde-li o II.
skupinu předmětů, nebo
e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů
nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských
studijních programech^8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,
jde-li o III. a V. skupinu předmětů.
(4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten,
kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a
prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 písm.
a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu
předmětů.
(5) U jedné zkušební komise se může podrobit zkouškám z myslivosti
nejvýše 20 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí
trvat nejdéle 15 minut.
§ 22
(1) Termín konání zkoušek z myslivosti určí osoba podle § 24 pověřená
organizováním zkoušek z myslivosti (dále jen "pořadatel zkoušek z
myslivosti"). O datu, místu a čase konání zkoušky, popřípadě každé z
jejích částí vyrozumí pořadatel zkoušek z myslivosti písemně uchazeče
nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též ministerstvo.
(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit zkouškám z
myslivosti nebo od nich odstoupil, může pořadatel zkoušek z myslivosti
stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou zkoušky z
myslivosti konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě
stanovené v odstavci 1.
§ 23
Způsob hodnocení znalosti uchazečů
(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se klasifikují:
prospěl s vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Pokud byl uchazeč
klasifikován jako "neprospěl" alespoň v jedné skupině předmětů,
neprospěl u zkoušek z myslivosti.
(2) Výsledek zkoušek z myslivosti se klasifikuje: prospěl s
vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Uchazeče, který opakoval zkoušku
podle odstavce 3, nelze klasifikovat "prospěl s vyznamenáním.
(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován
alespoň ve stejných 4 skupinách předmětů. Uchazeč u zkoušek z
myslivosti prospěl, jestliže prospěl v každé skupině předmětů. Pokud
neprospěl v jedné skupině předmětů zkoušek z myslivosti, může uchazeč
zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu
pořadatel zkoušek z myslivosti stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději
do 6 měsíců od termínu konání zkoušky, při které uchazeč neprospěl. V
případě, že z opakované zkoušky ze skupiny předmětů neprospěje, uchazeč
u zkoušek z myslivosti neprospěl.
(4) O průběhu a výsledku zkoušek z myslivosti pořadatel zkoušek z
myslivosti pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče,
jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin
předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek zkoušek z
myslivosti, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu,
jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební
komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři.
Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek z myslivosti je uveden v
příloze č. 12 této vyhlášky.
(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin
od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné
zkušební komise v tomtéž dni zkoušky z myslivosti, výsledek zkoušek z
myslivosti veřejně.
(6) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách z myslivosti potvrzení s
uvedením označení pořadatele zkoušek z myslivosti, čísla jeho pověření,
svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího
složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele
zkoušek z myslivosti, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor
potvrzení o vykonaných zkouškách z myslivosti je uveden v příloze č. 13
této vyhlášky.
§ 24
Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizováním
zkoušek z myslivosti
Organizováním zkoušek z myslivosti mohou být pověřeny
a) myslivecké organizace,^9) které mají myslivost [§ 2 písm. a) zákona]
jako hlavní náplň své činnosti, mají celostátní působnost a zajišťují
pro uchazeče o složení zkoušek z myslivosti přípravné školení a v jeho
rámci odbornou praxi v myslivosti v délce jednoho roku, nebo
b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost,
lesnictví nebo zemědělství, které mají v učebním plánu povinnou výuku
předmětu myslivost, střední odborná učiliště lesnická, vysoké školy,
které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo
zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka myslivosti jako povinná
součást učebního, popřípadě studijního programu v rozsahu nejméně 1
hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a
které žákům, popřípadě studentům, zajišťují v průběhu studia myslivosti
rovněž odbornou praxi v myslivosti.
ČÁST PÁTÁ
ZPŮSOB KONTROLY ULOVENÉ ZVĚŘE
(K § 49 odst. 2 zákona)
§ 25
Plomba
(1) Plomba je jednorázově použitelná nesnímatelná značka z umělé hmoty
žluté barvy se štítkem spojeným se zatahovacím páskem. Štítek o
tloušťce 1,25 mm má tvar lichoběžníku se zaoblenými rohy o spodní hraně
délky 28 mm. V horní části štítku, z níž vybíhá zatahovací pásek, je
umístěna bezpečnostní vkládaná kleština červené barvy. Štítek je na
jedné straně označen vyražením zkratky "CZ", dvoumístného čísla série a
šestimístného evidenčního čísla, na druhé straně vyražením malého
státního znaku. Zatahovací pásek v celkové délce 22 cm při vyústění ze
štítku má v délce 2,5 cm zploštělý profil, poté je v délce 16 cm
kruhového profilu se vzorem, který brání zpětnému vytažení zatahovacího
pásku z bezpečnostní vkládané kleštiny, konec zatahovacího pásku má v
délce 2,5 cm zploštělý profil opatřený po protilehlých stranách vruby a
jeho závěrečná část o délce 1 cm přechází do hladkého kruhového
profilu.
(2) Vzor plomby je uveden v příloze č. 14 této vyhlášky.
§ 26
Lístek o původu zvěře
(1) Lístek o původu zvěře je písemný doklad zhotovený z papíru. Vzor
lístku o původu zvěře je uveden v příloze č. 15 této vyhlášky.
(2) Do lístku o původu zvěře se zapisují tyto údaje: číslo plomby,
název honitby, kde byla zvěř ulovena, jméno či název uživatele této
honitby, datum (rok, měsíc, den) a hodina ulovení nebo nalezení ulovené
či jinak usmrcené zvěře, druh zvěře a její pohlaví. Dále obsahuje místo
pro případné veterinární záznamy a záznamy o pohybu zvěřiny, až ke
konečnému zpracovateli. Pokud jde o použití lístku o původu zvěře v
případech, kdy plomba není zapotřebí (§ 49 odst. 1 zákona), číslo
plomby se neuvádí.
§ 27
Způsob výdeje plomb a lístků o původu zvěře
(1) Orgán státní správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a §
60 zákona) po obdržení odsouhlaseného, případně dohodnutého plánu
mysliveckého hospodaření v honitbě (§ 36 odst. 3 zákona), popřípadě po
nabytí právní moci rozhodnutí o určení plánu mysliveckého hospodaření v
honitbě orgánem státní správy myslivosti (§ 36 odst. 3) nebo v případě
postupu podle § 36 odst. 5 zákona protokolárně předá uživateli honitby
na jeho písemnou výzvu požadovaný počet plomb a lístků o původu zvěře.
Tento počet může převyšovat počet kusů spárkaté zvěře stanovené k
odlovu odsouhlaseným nebo dohodnutým nebo určeným plánem mysliveckého
hospodaření a lovu o 30 %, pokud se uživatel honitby a orgán státní
správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona)
nedohodnou jinak.
(2) Pokud dojde ke změně plánu a spotřebě všech plomb a lístků o původu
zvěře vydaných podle odstavce 1, orgán státní správy myslivosti vydá po
provedené kontrole (§ 36 odst. 4 zákona) další plomby a lístky o původu
zvěře, za stejných podmínek jako v odstavci 1. Do tohoto počtu se
započítává i počet plomb a lístků o původu zvěře nevyužitých uživatelem
honitby v předchozích letech.
(3) Orgán státní správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a §
60 zákona) plomby a lístky o původu zvěře nevydá, jestliže plomby a
lístky o původu zvěře vydané podle odstavce 1 nebyly použity, resp.
jejich počet, který z předchozího období zbyl, je podle kritérií
uvedených v odstavci 1 dostatečný k pokrytí plánovaného počtu spárkaté
zvěře určeného k odlovu na další období.
§ 28
Evidence plomb a lístků o původu zvěře
(1) Orgány státní správy myslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a
§ 60 zákona) vedou evidenci přijatých, vydaných a vrácených plomb a
lístků o původu zvěře odděleně.
(2) Uživatel honitby před započetím lovu vydá každému lovci proti
podpisu počet plomb a lístků o původu zvěře odpovídající povolence k
lovu a vede o tom evidenci. Při společných lovech spárkaté zvěře může
označení zvěře (§ 49 odst. 1 zákona) zajistit myslivecký hospodář.
(3) Evidence plomb podle odstavců 1 a 2 obsahují pořadové číslo zápisu,
datum, číslo plomby, označení osoby, která plombu vydala, a osoby,
které byla plomba vydána, datum převzetí plomby, podpis předávající
osoby a podpis přejímající osoby. Obdobné údaje obsahuje evidence o
vrácených plombách. Vzor evidenčního listu je v příloze č. 16 této
vyhlášky.
(4) Evidence lístků o původu zvěře podle odstavců 1 a 2 obsahují stejné
údaje jako evidence plomb podle odstavce 3 s tím, že místo čísla plomby
se uvádí celkový počet vydaných, resp. vrácených lístků o původu zvěře.
V případě, že jde o lístek o původu zvěře podle § 49 odst. 1 zákona,
musí uživatel honitby takové lístky o původu zvěře opatřit evidenčními
čísly a tato čísla uvést do evidence místo celkového počtu vydaných,
popřípadě vrácených lístků o původu zvěře.
§ 29
Připevňování a snímání plomb
(1) Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo)
připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo
jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě
neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé
žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze
využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem
státní správy myslivosti.
(2) Plombu připevněnou podle odstavce 1 snímá příjemce zvěře při jejím
zpracování nebo podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu
spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti tak, aby nebyla
porušena její celistvost, včetně upnutí zatahovacího pásku do
bezpečnostní vkládané kleštiny.
ČÁST ŠESTÁ
VYŠŠÍ ODBORNÉ MYSLIVECKÉ ZKOUŠKY
(K § 58 odst. 3 zákona)
§ 30
(1) Vyšší odborné myslivecké zkoušky navazují svým rozsahem na zkoušky
z myslivosti a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Mají písemnou a ústní
část a může je skládat pouze osoba, která složila zkoušky z myslivosti
a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Písemná část se koná před částí
ústní, trvá nejdéle dvě hodiny a musí obsahovat otázky z těchto
předmětů:
a) I. skupina
1. myslivost u nás a v ostatních, zejména sousedních evropských zemích,
2. chov zvěře v oblastech chovu,
3. bažantnictví a obornictví,
4. myslivecká zařízení,
5. ekologie a ochrana přírody, myslivecká péče o zvěř, zásady chovu a
ochrany zvěře, tvorba a ochrana životního prostředí zvěře,
6. význam myslivosti a její ekonomika,
7. myslivecké vzdělávání, výzkum, tradice, kultura a propagace;
b) II. skupina
1. myslivecká zoologie a biologie zvěře,
2. nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocím a jejich
léčení,
3. výživa zvěře a ošetřování zvěřiny,
4. myslivecká kynologie;
c) III. skupina
1. právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně
přírody a krajiny, o ochraně zvířat proti týrání a veterinární
předpisy,
2. základní předpisy Evropské unie vydané k ochraně fauny a flóry,
3. základní mezinárodní úmluvy týkající se ochrany fauny a flóry,
4. práva a povinnosti mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže;
d) IV. skupina
1. určování jakostních tříd honiteb, stanovení minimálních a
normovaných stavů zvěře,
2. plány mysliveckého hospodaření, vedení myslivecké evidence a
statistiky,
3. ošetřování kožek, úprava a hodnocení loveckých trofejí a zjišťování
a nakládání s biologicky cenným materiálem;
e) V. skupina
1. lovectví, lovecká pravidla, způsoby lovu včetně sokolnictví,
myslivecké zvyklosti a obyčeje a myslivecká mluva,
2. lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení a pravidla jejich
používání a bezpečnostní opatření,
3. etologie zvěře a její využití v myslivecké praxi.
(2) Ústní část vyšších odborných mysliveckých zkoušek se skládá ze
všech předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je
sedmičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a pět zkušebních
komisařů. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen
pouze jeden uchazeč.
(3) Zkušebním komisařem pro vyšší odborné myslivecké zkoušky může být
ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a
prokáže, že
a) složil zkoušku z myslivosti při studiu ve studijním programu
uskutečňovaném vysokou školou v oblasti lesnictví nebo zemědělství,^8)
nebo
b) je absolventem střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory
lesnictví nebo veterinární prevence, pokud součástí učebního plánu byla
povinná výuka myslivosti, nebo
c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo
d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných
právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských
nebo doktorských studijních programech^8) v oblasti právo, jde-li o
III. skupinu předmětů, nebo
e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů
nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských
studijních programech^8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,
jde-li o II. skupinu předmětů.
(4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten,
kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a
prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 písm.
a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu
předmětů.
§ 31
(1) Termín konání vyšších odborných mysliveckých zkoušek určí
ministerstvo. O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích
částí vyrozumí ministerstvo písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem.
(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit vyšším odborným
mysliveckým zkouškám nebo od nich odstoupil, může ministerstvo stanovit
náhradní termín, místo a čas, kde se budou vyšší odborné myslivecké
zkoušky konat, a vyrozumí o nich uchazeče ve lhůtě stanovené v odstavci
1.
(3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části vyšších
odborných mysliveckých zkoušek nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a
zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.
§ 32
Způsob hodnocení znalosti uchazečů
(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se v písemné i
ústní části vyšších odborných mysliveckých zkoušek klasifikují: prospěl
s vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Pokud byl uchazeč klasifikován
jako "neprospěl" alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl v
příslušné části vyšších odborných mysliveckých zkoušek.
(2) Výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek se klasifikuje:
prospěl s vyznamenáním, "prospěl", "neprospěl". Uchazeče, který
opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat "prospěl s
vyznamenáním.
(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován
alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části.
Uchazeč u vyšších odborných mysliveckých zkoušek prospěl, jestliže
prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek,
nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může
jedenkrát opakovat v termínu, který mu ministerstvo stanoví nejdříve za
1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části
zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné
skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny
předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu ministerstvo stanoví
nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části
zkoušky, při níž neprospěl. V případě, že z opakované písemné části
nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky
neprospěje, u vyšších odborných mysliveckých zkoušek uchazeč neprospěl.
(4) O průběhu a výsledku vyšších odborných mysliveckých zkoušek
ministerstvo pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče,
jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin
předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek vyšších odborných
mysliveckých zkoušek, datum a místo jejich konání, včetně náhradního
termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy
zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební
komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku vyšších odborných
mysliveckých zkoušek je uveden v příloze č. 17 této vyhlášky.
(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin
od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné
zkušební komise v tomtéž dni vyšší odborné myslivecké zkoušky, výsledek
vyšších odborných mysliveckých zkoušek veřejně.
(6) Uchazeč obdrží o vykonaných vyšších odborných mysliveckých
zkouškách potvrzení s uvedením označení ministerstva, evidenčního
čísla, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data
jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce
pořadatele, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení
o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách je uveden v
příloze č. 18 této vyhlášky.
ČÁST SEDMÁ
SLUŽEBNÍ STEJNOKROJE ZAMĚSTNANCŮ ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A
JEJICH OZNAČENÍ
(K § 61 odst. 5 zákona)
§ 33
(1) Služební stejnokroj (dále jen "stejnokroj") je barvy zelenošedé.
Stejnokroj konfekční nebo šitý na míru tvoří povinné oděvní součásti
uvedené v příloze č. 19 této vyhlášky; v této příloze jsou uvedeny též
přípustné oděvní součásti, které mohou být s povinnými oděvními
součástmi kombinovány.
(2) Sako je bez nárameníků s tmavozeleným límcem a tmavozeleným
lemováním kapes a klop.
(3) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy myslivosti,
který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého
tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené
obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky,
jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm, pod ním je umístěn symbol jeleního
paroží. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis
"STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI", pod ním jsou umístěny 3 lipové listy. Na
zadní straně odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Odznak je
vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s
plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na
zadní části odznaku je připevněna spona pro připevnění odznaku ke kapse
saka. Vzor odznaku státní správy myslivosti je uveden v příloze č. 20
této vyhlášky.
(4) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než je uvedeno
v příloze č. 19 této vyhlášky (přípustné stejnokrojové součásti). V
provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo
holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční
období.
(5) Stejnokroj, který jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce, musí
zaměstnanci užívat co nejhospodárněji a udržovat jej v řádném stavu.
Nesmí upravovat jednotlivé stejnokrojové součásti tak, aby byl změněn
jejich vnější vzhled, nebo nosit na stejnokroji jakékoliv jiné označení
nebo ozdoby.
§ 34
(1) Vedoucí orgánů státní správy myslivosti stanoví okruh odborných
zaměstnanců těchto orgánů, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje
stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby.^13)
(2) Při prvém přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí pouze
povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní
poměr, stejnokroj nevrací, vrací pouze odznak státní správy myslivosti.
(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50
% hodnoty povinných součástí stejnokroje. Zaměstnanci, který při výkonu
své funkce stejnokroj pravidelně nenosí nebo vykonává funkci částečně,
může vedoucí příslušného orgánu státní správy myslivosti zkrátit limit
pro obměnu stejnokrojových součástí pro příští kalendářní rok. Nárok na
obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech.
Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze
čerpat do dvou let od vzniku nároku.
(4) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v
důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí
příslušný orgán státní správy myslivosti zaměstnanci povinné součásti
stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny
stejnokrojových součástí.
(5) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité
plnění.
§ 35
Odznak státní správy myslivosti vydává zaměstnanci příslušný orgán
státní správy myslivosti, který vede evidenci o číslech vydaných
odznaků a vydávání stejnokrojových součástí a o jejich finanční hodnotě
na evidenčních listech, na nichž zaměstnanci svým podpisem potvrzují
datum vydání, počet a druh převzatých stejnokrojových součástí, jakož i
datum vydání a číslo převzatého odznaku státní správy myslivosti. O
vrácení odznaku státní správy myslivosti vystaví příslušný orgán státní
správy myslivosti potvrzení, v němž je uvedeno číslo tohoto odznaku a
datum jeho vrácení.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 35a
Tiskopisy podle příloh č. 4, 5, 6, 7, 10, 11, 12, 13, 16, 17 a 18
nemusí být zajišťovány dodavatelsky.
ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
§ 36
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.
2. Vyhláška č. 188/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o
předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování,
vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže.
§ 37
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příl.1
Vzor služebního odznaku Myslivecké stráže
Příl.2
Vzor průkazu Myslivecké stráže
Příl.3
Vzor průkazu mysliveckého hospodáře
------------------------------------------------------------------
*) Pozn. ASPI: Podle čl.I bodu 32. vyhlášky č. 350/2003 Sb. se na
přední straně průkazu mysliveckého hospodáře slova "myslivecké
stráže" nahrazují slovy "mysliveckého hospodáře".
Příl.4
Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře
-----------------------------------------------------------------
*) Pozn. ASPI: Podle čl.I bodu 33. vyhlášky č. 350/2003 Sb. se
před slovo "prospěl" vkládají slova "prospěl s vyznamenáním"-".
Příl.5
Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách pro myslivecké hospodáře
Příl.6
Vzor zápisu o průběhu a výsledku sokolnických zkoušek
-----------------------------------------------------------------
*) Pozn. ASPI: Podle čl.I bodu 33. vyhlášky č. 350/2003 Sb. se
před slovo "prospěl" vkládají slova "prospěl s vyznamenáním"-".
Příl.7
Vzor potvrzení o vykonaných sokolnických zkouškách
Příl.8
Vzor potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu
Příl.9
Vzor loveckého lístku pro české občany
Vzor loveckého lístku pro cizince
Příl.10
Vzor žádosti o vydání loveckého lístku
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ŽÁDOST
o vydání loveckého lístku
podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno, popřípadě jména a příjmení žadatele:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Datum narození; státní příslušnost:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Adresa místa trvalého pobytu:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Místo pobytu na území ČR:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo občanského průkazu, kdy a kým byl vydán:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo cestovního dokladu a stát, který je vydal (jen cizinci):
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkouška z myslivosti složena dne:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Žadatel žádá o vydání loveckého lístku*
a) pro české občany na dobu - neurčitou
- určitou, a to od do
b) pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem na
školní/studijní rok /
c) pro cizince na dobu od do
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
K žádosti je nutno připojit tyto doklady*:
a) doklad o složení zkoušky z myslivosti
b) doklad o složení zkoušky z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost
c) doklad o studiu na střední nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím
předmětem, nebo
d) platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině (jen pro lovecké lístky pro cizince)
e) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než tři měsíce
(u cizince, který nemá povolen pobytu na území ČR a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů lze
nahradit výpis z evidence Rejstříku trestů předložením platného loveckého lístku ze země jeho pobytu nebo jeho
ověřené kopie)
f) doklad o zaplacení správního poplatku
g) doklad o pojištění (zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějšíchpředpisů - § 48)
Pro ověření údajů v žádosti předloží:
občan ČR občanský průkaz a cizinec cestovní pas
V dne
..................................
Podpis žadatele
* Požadovanou možnost a přiložené doklady zaškrtněte
Pozn.: přiložené doklady [s výjimkou občanského průkazu, cestovního pasu a platného loveckého lístku ze země pobytu
cizince zůstávají součástí správního spisu, k originálům, které požaduje žadatel vrátit, je proto třeba přiložit i
jejich kopie - fotokopie.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příl.11
Vzor povolenky k lovu
Příl.12
Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek z myslivosti
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno, sídlo a IČ pořadatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pověření Ministerstva zemědělství č. ze dne Č.j.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ZÁPIS
o průběhu a výsledku zkoušek z myslivosti
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení uchazeče: Datum narození uchazeče:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Datum konání zkoušky: Místo konání zkoušky:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Datum opakování zkoušky: Místo konání opakování:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Náhradní termín zkoušky: Místo konání zkoušky:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Skupina předmětů Výsledek zkoušky - vypisuje se slovy
"prospěl s vyznamenáním - prospěl - neprospěl"
------------------------------------------------------------------------------
První termín Náhradní termín Opakování
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
I.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
II.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
III.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
IV.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VI.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VII.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení předsedy Podpis Jméno a příjmení místopředsedy Podpis
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení Podpis Jméno a příjmení Podpis
zkušebního komisaře - I.skupina př. zkušebního komisaře - V.skupina př.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení Podpis Jméno a příjmení Podpis
zkušebního komisaře - II.skupina př. zkušebního komisaře - VI.skupina př.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení Podpis Jméno a příjmení Podpis
zkušebního komisaře - III.skupina př. zkušebního komisaře - VII.skupina př.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení Podpis"
zkušebního komisaře - IV.skupina př.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příl.13
Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách z myslivosti
Příl.14
Vzor plomby
Příl.15
Vzor lístku o původu zvěře
Příl.16
Vzor evidence plomb a lístků o původu zvěře
Příl.17
Vzor zápisu o průběhu a výsledku vyšších odborných mysliveckých zkoušek
-----------------------------------------------------------------
*) Pozn. ASPI: Podle čl.I bodu 33. vyhlášky č. 350/2003 Sb. se
před slovo "prospěl" vkládají slova "prospěl s vyznamenáním"-".
Příl.18
Vzor potvrzení o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách
Příl.19
Oděvní součásti služebního stejnokroje zaměstnanců orgánů státní správy
myslivosti
Příl.20
Vzor odznaku státní správy myslivosti
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 362/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Psi se zkouškou složenou podle § 14 odst. 1 písm. b) vyhlášky č.
244/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této
vyhlášky, se považují za psy se zkouškou složenou podle § 14 odst. 1
písm. b) a c) vyhlášky č. 244/2002 Sb., ve znění účinném po dni nabytí
účinnosti této vyhlášky.
1) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č.
210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č.
550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č.
161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č.
206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č.
110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č.
71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
164/2001 Sb. a zákona č. 260/2001 Sb.
2) Například § 89 odst. 9 a § 155 až 159 trestního zákona.
3) § 8 trestního řádu.
4) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992
Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993
Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995
Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995
Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999
Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č.
52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č.
265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č.
312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb. a zákona č.
78/2002 Sb.
§ 63 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
5) § 178a trestního zákona.
6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č.
281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č.
102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 489/2001 Sb.
7) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o
střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č.
156/2000 Sb.
8) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000
Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
9) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.
10) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona
č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona
č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona
č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.
11) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb.
a zákona č. 30/1998 Sb.
12) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona
č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona
č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona
č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č.
85/2000 Sb. a vyhlášky č. 190/2000 Sb.
13) § 31 zákoníku práce.
