585/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 4. listopadu 2004



o branné povinnosti a jejím zajišťování



(branný zákon)



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 318/2006 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



BRANNÁ POVINNOST



§ 1



Obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby



(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále

jen "občan") plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen

"ozbrojené síly"); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu

řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti

stanovené tímto zákonem.



(2) Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný

stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zvláštního

právního předpisu^1) a vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské

cvičení.



(3) Vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného

stavu je mimořádná služba.



(4) Dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou

činnou službu vydaným při odvodním řízení se občan stává vojákem. Voják

je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně vykonávat.

Voják, který plní některou z povinností podle odstavce 2 nebo 3, je

vojákem v činné službě.



§ 2



Doba trvání branné povinnosti



(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž

dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou

povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud

tento zákon nestanoví jinak.



(2) Osobě, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná

povinnost podle odstavce 1 ode dne nabytí tohoto občanství.



(3) Voják z povolání starší 60 let má brannou povinnost do dne

propuštění ze služebního poměru podle zvláštního právního předpisu.^1)



§ 3



Dobrovolné převzetí branné povinnosti



Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může občan, kterému

nevznikla branná povinnost, a občan státu sdruženého v obranných

systémech mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem,

dobrovolně převzít brannou povinnost dnem následujícím po dni, v němž

dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému

krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti uvede jméno nebo

jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu. Podmínkou

dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o schopnosti

občana vykonávat vojenskou činnou službu vydané v odvodním řízení a

potřeba doplnění ozbrojených sil.



Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti



§ 4



(1) Občan nebo voják v povinné záloze mimo stav ohrožení státu nebo

mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti,

pokud požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání,^1) na

základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému

velitelství. Občan nebo voják v povinné záloze v žádosti uvede jméno

nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu.



(2) U občana, který požádá o povolání do služebního poměru vojáka z

povolání podle odstavce 1, rozhoduje podle zjištěného zdravotního stavu

o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu krajské vojenské

velitelství. Rozhodnutí krajského vojenského velitelství o schopnosti

občana vykonávat vojenskou činnou službu se považuje za rozhodnutí

vydané v odvodním řízení.



§ 5



(1) Občan nebo voják v povinné záloze mimo stav ohrožení státu nebo

mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti,

pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy dnem následujícím po dni, v

němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému

krajskému vojenskému velitelství. Občan nebo voják v povinné záloze v

žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa

trvalého pobytu.



(2) Podmínkou zařazení do aktivní zálohy je zdravotní způsobilost

občana nebo vojáka v povinné záloze, potřeba ozbrojených sil a uzavření

dohody o zařazení do aktivní zálohy. Při vydávání rozhodnutí o

schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje

obdobně podle § 4 odst. 2.



(3) Dohodu o zařazení do aktivní zálohy s vojákem uzavírá krajské

vojenské velitelství na dobu 3 let. V dohodě se uvede vojenský útvar,

vojenské zařízení nebo vojenský záchranný útvar^2) (dále jen "vojenský

útvar"), pro který je voják připravován, služební zařazení, rozsah

vojenských cvičení a předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru

vojáka z povolání na dobu do 2 let. Voják nebo krajské vojenské

velitelství mohou od dohody písemně odstoupit před uplynutím doby, na

kterou je dohoda uzavřena.



§ 6



Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání



(1) Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu

svědomí nebo náboženského vyznání



a) do 15 dnů ode dne předání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat

vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení,



b) do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo

válečného stavu.



(2) Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává

písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se

uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresa místa trvalého

pobytu vojáka.



(3) Krajské vojenské velitelství předá odůvodněné prohlášení o

odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho podání obecnímu

úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého

pobytu vojáka v záloze.



(4) Voják v záloze, který odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá

pracovní povinnosti podle zvláštního právního předpisu.^3)



Zánik branné povinnosti



§ 7



Branná povinnost zaniká



a) dnem právní moci rozhodnutí vydaného při odvodním řízení, kterým se

občan stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,



b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se

voják stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,



c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl občan nebo voják zbaven

způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla způsobilost občana nebo

vojáka k právním úkonům omezena,



d) dnem, kterým občan nebo voják pozbyl státního občanství České

republiky, nebo



e) vojákovi v záloze, který odmítl vykonávat mimořádnou službu z důvodu

svědomí nebo náboženského vyznání.



Zánik dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti



§ 8



Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti, kromě důvodů uvedených v

§ 7, dále zaniká



a) dnem dodání písemného odvolání dobrovolného převzetí výkonu branné

povinnosti vojákem z důvodu odvolání žádosti o povolání do služebního

poměru vojáka z povolání krajskému vojenskému velitelství do doby

povolání do služebního poměru vojáka z povolání,



b) uplynutím doby, na kterou byla dohoda o zařazení vojáka do aktivní

zálohy uzavřena,



c) dnem dodání písemného odstoupení vojáka od dohody o zařazení do

aktivní zálohy krajskému vojenskému velitelství, v případě, že je voják

na vojenském cvičení, tak dnem následujícím po dni skončení vojenského

cvičení, nebo



d) dnem dodání písemného odstoupení krajského vojenského velitelství od

dohody o zařazení do aktivní zálohy vojákovi.



ČÁST DRUHÁ



VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY



§ 9



(1) Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní

úřady. V čele krajského vojenského velitelství je ředitel, kterým je

voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.



(2) Krajská vojenská velitelství vykonávají státní správu podle tohoto

zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní

příslušnost se řídí místem trvalého pobytu fyzických osob nebo sídlem

právnických osob.



(3) Krajská vojenská velitelství jako vojenské orgány současně plní

úkoly obrany státu.



(4) Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství jsou

uvedeny v příloze k tomuto zákonu.



ČÁST TŘETÍ



VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA MIMO STAV OHROŽENÍ STÁTU NEBO MIMO VÁLEČNÝ STAV



§ 10



zrušen



§ 11



zrušen



§ 12



Vojenské cvičení a výjimečné vojenské cvičení



(1) Vojenské cvičení je přípravou vojáka v záloze k plnění úkolů

ozbrojených sil.



(2) Výjimečné vojenské cvičení vykonává voják v záloze, vyžadují-li to

záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných

situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné

majetkové hodnoty.



(3) Vojenské cvičení vykonává voják v aktivní záloze v prvním roce při

prvním uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy v délce do 8 týdnů

v kalendářním roce; v dalších letech v délce do 3 týdnů v kalendářním

roce. Při uzavření další dohody o zařazení do aktivní zálohy vykonává

voják v aktivní záloze vojenské cvičení v délce do 3 týdnů v

kalendářním roce.



(4) Vojáka v aktivní záloze lze povolat na výjimečné vojenské cvičení v

délce do 14 dnů v kalendářním roce na základě nařízení vlády. Vláda

nařízením stanoví počty vojáků v aktivní záloze a dobu, na kterou se

povolají.



(5) Vojáka v povinné záloze lze na základě jeho písemné žádosti podané

příslušnému krajskému vojenskému velitelství povolat na vojenské

cvičení v celkové délce do 10 týdnů nebo na výjimečné vojenské cvičení

v délce do 14 dnů v kalendářním roce. Voják v povinné záloze v žádosti

uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého

pobytu.



§ 13



Povolání na vojenské cvičení nebo na výjimečné vojenské cvičení a

nastoupení jejich výkonu



(1) Krajské vojenské velitelství povolá k výkonu vojenského cvičení

nebo výjimečného vojenského cvičení vojáka v záloze povolávacím

rozkazem. Povolávací rozkaz se dodává jako poštovní zásilka do

vlastních rukou nejméně 4 týdny přede dnem nástupu výkonu vojenského

cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. K nastoupení výkonu

výjimečného vojenského cvičení lze vojáka v záloze povolat i dříve v

závislosti na potřebě zabezpečení záchranných prací.



(2) Voják v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo

výjimečného vojenského cvičení u určeného vojenského útvaru v době,

která je stanovena v povolávacím rozkaze, prokázat svoji totožnost

občanským průkazem nebo cestovním dokladem, předložit doklady

osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité

činnosti, například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz, a podrobit

se lékařské prohlídce vojenským lékařem.



(3) Voják v záloze, který se nemůže dostavit ve stanovené době k

určenému vojenskému útvaru, je povinen to neprodleně oznámit krajskému

vojenskému velitelství, které jej povolalo, a důvody písemně doložit.



(4) Vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení začíná dnem

nástupu vojáka v záloze k jeho výkonu u vojenského útvaru.



(5) Průběh vojenských cvičení upravuje zvláštní právní předpis.^5)



§ 14



Propuštění z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského

cvičení



(1) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení se

propustí voják dnem



a) jeho vykonání ve stanovené délce,



b) ve kterém vojenský lékař zjistí nemoc nebo úraz, pro který voják

není schopen vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení vykonat,



c) kterým byl vzat do vazby, nebo



d) kterým byl vyzván k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody.



(2) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení

může služební orgán vojáka propustit též z osobních nebo rodinných

důvodů na základě jeho žádosti.



(3) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení

vojáka propouští služební orgán. Před propuštěním je voják povinen

podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.



ČÁST ČTVRTÁ



VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU



Mimořádná služba



§ 15



(1) Voják na vojenském cvičení, na výjimečném vojenském cvičení nebo ve

služebním poměru vojáka z povolání vykonává ode dne účinnosti vyhlášení

stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mimořádnou službu.



(2) Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k

vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu nebo veřejné

vyhlášky, vydanými krajským vojenským velitelstvím, anebo na základě

mobilizační výzvy.



(3) Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době

uvedené v povolávacím rozkaze, který se dodává jako poštovní zásilka do

vlastních rukou; pokud mu povolávací rozkaz nebyl dodán, je povinen se

dostavit na stanovené místo v době uvedené ve veřejné vyhlášce nebo v

mobilizační výzvě. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského

vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k

jejímu výkonu povolán nebyl.



(4) O nastoupení výkonu mimořádné služby, není-li stanoveno jinak,

platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.



§ 16



(1) Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu

ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího

výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z

výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce

vojenským lékařem.



(2) Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem



a) právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se stal

neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,



b) kterým byl vzat do vazby,



c) kterým byl vyzván k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody, nebo



d) následujícím měsíc po dni jeho svémocného vzdálení.



Zproštění výkonu mimořádné služby



§ 17



(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České

republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze

zprostit výkonu mimořádné služby.



(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje



a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny,

Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních

zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České

republiky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů

hospodářské mobilizace, státních podniků, organizačních složek státu a

příspěvkových organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je

ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra anebo Ministerstvo spravedlnosti,

právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování

obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo

konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních

orgánů a orgánů samosprávy,



b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,



c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo



d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.



(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává zaměstnavatel pro

svého zaměstnance za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u

krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu

zaměstnance. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat

předložení vojenské knížky nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat

vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání

žádosti. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění

výkonu mimořádné služby není právní nárok.



(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné

služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o

zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po

dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.



(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o

zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl

jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.



(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání

stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění

výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb

ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve. Proti rozhodnutí o zproštění

výkonu mimořádné služby a o zrušení tohoto rozhodnutí se nelze odvolat.



ČÁST PÁTÁ



ODVODNÍ ŘÍZENÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO ZA VÁLEČNÉHO STAVU



§ 18



Obsah odvodního řízení



(1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti

občana vykonávat vojenskou činnou službu.



(2) Vláda stanoví nařízením podle potřeb ozbrojených sil počty občanů

povinných podrobit se odvodnímu řízení podle ročníku jejich narození

nebo podle jejich odborné kvalifikace.



(3) Krajské vojenské velitelství zapíše k odvodnímu řízení občany v

rozsahu stanoveném nařízením vlády na základě údajů získaných ze

základního registru obyvatel a z evidence obyvatel, která je vedena v

informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je podle

zvláštního právního předpisu^6) Ministerstvo vnitra. Z informačního

systému jsou krajská vojenská velitelství a Ministerstvo obrany (dále

jen "ministerstvo") oprávněny získávat jméno nebo jména a příjmení,

rodné číslo, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu a zbavení

nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. Údaje, které jsou vedeny

jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z

evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný

stav.



§ 19



Dotazník



(1) Občan je povinen vyplnit dotazník zaslaný mu příslušným krajským

vojenským velitelstvím, vyžádat jeho doplnění registrujícím

poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické

lékařství^7) (dále jen "registrující lékař") a s 1 fotografií o

rozměrech 35 x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději

do 30 dnů ode dne jeho dodání vrátit. Jestliže je postižen vadou nebo

nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám vyplnit, učiní tak za něj

osoba blízká.



(2) Občan v dotazníku uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo,

adresu místa trvalého pobytu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní

schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno

nebo jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu rodičů nebo

manželky (manžela) anebo družky (druha).



(3) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na

základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle

zvláštního právního předpisu.^8)



(4) Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o

zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce,^9)

popřípadě je doplnit o výsledky nových vyšetření, provedených v období

od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku.



§ 20



Odvodní komise



(1) Odvodní komise se zřizují u krajských vojenských velitelství.

Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského

vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského

velitelství a členy jsou zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou

působností určený starostou a 2 civilní lékaři.



(2) Odvodní komise ustavuje ředitel krajského vojenského velitelství

nejpozději do 10 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu

nebo válečného stavu; odvodní komise zahajují svoji činnost nejpozději

do 2 měsíců po jejich ustavení.



(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí k provádění

odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství

místnosti, jejich vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad

lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení

lékařských prohlídek.



(4) Poučení členů odvodních komisí o jejich právech a povinnostech

provádí před zahájením odvodního řízení ředitel krajského vojenského

velitelství nebo zástupce jím určený.



§ 21



Průběh odvodního řízení



(1) Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo

v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským

velitelstvím, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo

cestovním dokladem a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní

schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský

průkaz nebo zdravotní průkaz. Povolávací rozkaz se dodává jako poštovní

zásilka do vlastních rukou. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží,

je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky

vydané krajským vojenským velitelstvím.



(2) Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu

řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému

velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit

pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí

dodatečně.



(3) Občan je při odvodním řízení povinen podrobit se lékařské

prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. Lékařské prohlídce

mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři

zjistit přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením

k poskytovateli zdravotních služeb, kterého určí. Podle výsledku

lékařské prohlídky a vyhodnocení dotazníku, popřípadě výsledků

odborných vyšetření, lékaři zpracují posudek o stupni zdravotní

způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu, který je

podkladem pro rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana

vykonávat vojenskou činnou službu.



(4) Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o

schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti

občana vykonávat vojenskou činnou službu.



(5) Odvodní komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů

rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí o schopnosti nebo o

neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se občanovi

oznamuje ústně a současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Odvolání

proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek a projedná se až po

ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.



(6) K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí,

neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale

neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou

nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne o neschopnosti občana

vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti.

Rozhodnutí o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu

nabývá právní moci dnem dodání jeho písemného vyhotovení do vlastních

rukou.



(7) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví

prováděcím právním předpisem způsob posuzování zdravotní způsobilosti

občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním řízení, při

lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek, náležitosti a

obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní

způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování.



ČÁST ŠESTÁ



NĚKTERÁ OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S VYHLÁŠENÍM STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO

VÁLEČNÉHO STAVU



§ 22



Pozastavení propouštění vojáků z výkonu vojenské činné služby



Ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

nelze propustit vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů

než uvedených v § 16 odst. 2.



§ 23



Mobilizace ozbrojených sil



(1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v

záloze do mimořádné služby. Mobilizace ozbrojených sil může být

částečná nebo všeobecná.



(2) Částečná mobilizace ozbrojených sil se za stavu ohrožení státu

vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území České

republiky.



(3) Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje

na všechny vojáky v záloze.



(4) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje a zrušuje prezident republiky

mobilizační výzvou na návrh vlády. Mobilizační výzvu vyhlašuje

prezident republiky prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.



§ 24



Cestování do zahraničí



Občan, který má brannou povinnost, a voják musejí mít po dobu stavu

ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas.

Souhlas k cestování do zahraničí občanu dosud neodvedenému a vojákovi v

záloze vydává příslušné krajské vojenské velitelství; vojákovi v

mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo. Na vydání souhlasu

k cestování do zahraničí není právní nárok.



§ 25



Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat

mimořádnou službu



(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního

soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,

občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami

a ředitelé krajských úřadů se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení

a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.



(2) Občan nebo voják, který v bezpečnostním sboru vykonává službu podle

zvláštního právního předpisu,^10) se po dobu trvání tohoto poměru k

odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby nepovolává.



(3) Těhotná žena, a žena nebo osamělý muž, kteří pečují o dítě ve věku

do 15 let, se k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby

nepovolávají.



ČÁST SEDMÁ



ZÁLOHA OZBROJENÝCH SIL



§ 26



(1) Pro doplňování ozbrojených sil se z vojáků v záloze vytváří záloha

ozbrojených sil (dále jen "záloha"). Záloha se skládá z povinné zálohy

a z aktivní zálohy.



(2) Právní poměry vojáků v záloze upravuje zvláštní právní předpis,^5)

pokud tento zákon nestanoví jinak.



§ 27



V povinné záloze jsou vojáci



a) vyřazení z aktivní zálohy, pokud podléhají branné povinnosti,



b) kterým zanikl služební poměr vojáka z povolání podle zvláštního

právního předpisu,^1) pokud podléhají branné povinnosti,



c) kteří byli odvedeni při odvodním řízení za stavu ohrožení státu nebo

za válečného stavu před povoláním k výkonu mimořádné služby, nebo



d) propuštění z výkonu mimořádné služby, pokud mají brannou povinnost.



§ 28



V aktivní záloze jsou vojáci nebo občané na základě dobrovolného

převzetí výkonu branné povinnosti podle § 5.



ČÁST OSMÁ



POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI VOJÁKŮ PŘI PŘEZKUMNÉM ŘÍZENÍ



§ 29



Přezkumné řízení



(1) Při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat

vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního

stavu. Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle

potřeby doplněné o odborná vyšetření.



(2) K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné

komise u vojenských nemocnic a tříčlenná přezkumná letecká komise u

Ústavu leteckého zdravotnictví, do kterých se určují výhradně vojenští

lékaři.



(3) Přezkumné komise u vojenských nemocnic posuzují zdravotní

způsobilost vojáků v činné službě a vojáků v záloze, s výjimkou

vojenského leteckého personálu. Ředitel vojenské nemocnice určí

předsedu a členy přezkumné komise.



(4) Přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví posuzuje

zdravotní způsobilost vojáků v činné službě a vojáků v záloze, kteří

tvoří vojenský letecký personál. Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví

určí předsedu a členy přezkumné letecké komise.



(5) K přezkumnému řízení povolává vojáka v záloze krajské vojenské

velitelství povolávacím rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému

řízení povolává služební orgán. Voják je povinen se k přezkumnému

řízení dostavit a prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo

cestovním dokladem.



(6) K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják

v záloze z důvodů uvedených v § 21 odst. 6. Přezkumné řízení provede

přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů.



(7) Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň

zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti

vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.



(8) Odvolání proti přezkumnému rozhodnutí nemá odkladný účinek a

projedná se až po ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.



(9) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví

prováděcím právním předpisem způsob posuzování zdravotní způsobilosti

vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, náležitosti a

obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní

způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.



§ 30



Vyšší přezkumné komise



(1) K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se u

ministerstva zřizuje tříčlenná vyšší přezkumná komise a tříčlenná vyšší

přezkumná letecká komise, do kterých se určují výhradně vojenští

lékaři.



(2) Vyšší přezkumná komise rozhoduje o odvolání proti přezkumným

rozhodnutím přezkumných komisí u vojenských nemocnic. Její složení

stanoví ministr obrany.



(3) Vyšší přezkumná letecká komise rozhoduje o odvolání proti

přezkumnému rozhodnutí přezkumné letecké komise u Ústavu leteckého

zdravotnictví. Její složení stanoví ministr obrany.



(4) Vyšší přezkumná komise nebo vyšší přezkumná letecká komise

přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti jejich rozhodnutí se

nelze odvolat.



ČÁST DEVÁTÁ



VOJENSKÁ EVIDENCE, OHLAŠOVACÍ POVINNOST A VOJENSKÉ DOKLADY



§ 31



Vojenská evidence



(1) Ministerstvo, krajská vojenská velitelství a vojenské útvary vedou

vojenskou evidenci pro potřebu ozbrojených sil v rozsahu osobních údajů

stanovených tímto zákonem; postupují přitom podle zvláštního právního

předpisu.^11) Údaje z vojenské evidence si mohou vzájemně poskytovat.

Údaje z vojenské evidence lze poskytovat také na žádost fyzické osoby,

o které se vojenská evidence vede.



(2) Vojenskou evidencí se rozumí zpracovávání osobních údajů, které

souvisejí s brannou povinností. Vede se počínaje zahájením odvodního

řízení po dobu, po kterou se na občana vztahuje branná povinnost, a

uchovává se do doby, kdy občan dovrší nebo by dovršil věku 80 let.



§ 32



Ohlašovací povinnost



Voják v aktivní záloze je povinen příslušnému krajskému vojenskému

velitelství neprodleně hlásit závažné úrazy a vážná onemocnění, která

mohou mít vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady

osvědčující uvedené skutečnosti; voják v povinné záloze má tuto

povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Hlášení lze

učinit osobně nebo písemně.



§ 33



Vojenské doklady



(1) Vojenskými doklady jsou vojenská knížka a povolávací rozkaz.

Vojenské doklady jsou veřejnými listinami.



(2) Vojenská knížka obsahuje fotografii, jméno nebo jména a příjmení,

akademický titul, rodné číslo, vojenskou hodnost, vojenský útvar,

vojenskou odbornost a údaje o výkonu vojenské činné služby. Ve vojenské

knížce je uložena osobní známka, na které je vyryto rodné číslo a

písmena ČR.



(3) Ztrátu vojenské knížky nebo její poškození je voják v záloze

povinen hlásit příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Pokud

voják vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení anebo

mimořádnou službu, hlásí ztrátu nebo poškození vojenské knížky svému

nadřízenému.



(4) Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a

příjmení, akademický titul, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu,

dobu a místo, kam se má voják v záloze nebo občan dostavit, a způsob

přepravy.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzory vojenských

dokladů.



ČÁST DESÁTÁ



VSTUP OBČANA NEBO VOJÁKA V ZÁLOZE DO OZBROJENÝCH SIL JINÉHO STÁTU



§ 34



(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se

souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li

tento zákon jinak.



(2) Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do

ozbrojených sil jiného státu podává ministerstvu, které ji se svým

vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem

zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti

uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého pobytu a

žádost odůvodní.



(3) Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti

vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení

souhlasu není právní nárok.



(4) Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do

ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez

souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může

vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že

tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou

obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.



(5) Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného

stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do

ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do

něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za

mimořádnou službu.



ČÁST JEDENÁCTÁ



PŘESTUPKY PROTI BRANNÉ POVINNOSTI



§ 35



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) ve stanovené lhůtě nevrátí vyplněný dotazník (§ 19),



b) v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný

údaj nebo požadovaný údaj zatají anebo nesplní ohlašovací povinnost,



c) se bez náležité omluvy nedostaví k přezkumnému řízení, nebo



d) úmyslně zničí nebo poškodí anebo zneužije vojenskou knížku, osobní

známku nebo povolávací rozkaz.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), spáchaný mimo stav

ohrožení státu nebo mimo válečný stav, lze uložit pokutu do 15 000 Kč;

za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), spáchaný za stavu

ohrožení státu nebo za válečného stavu, lze uložit pokutu do 30 000 Kč.



(3) Na řízení o přestupcích se vztahuje zvláštní právní předpis.^12)



ČÁST DVANÁCTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 36



(1) Náklady spojené s brannou povinností, které vznikají státním

orgánům, orgánům územních samosprávných celků a právnickým nebo

fyzickým osobám, jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností proplácí náklady spojené

se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po

dobu odvodního řízení.



(3) Krajský úřad proplácí náklady na lékařské prohlídky, jejich

materiální zabezpečení a na zdravotnické pracovníky při odvodním

řízení. Dále proplácí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části

dotazníku registrujícím lékařem a jeho vyhodnocením lékaři odvodní

komise.



(4) Krajské vojenské velitelství proplácí prokázané jízdné k odvodnímu

řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k

projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenských cvičení

nebo mimořádné služby a propuštění z nich, a náklady na pořízení

fotografie podle § 19 odst. 1. Proplácí se jízdné autobusem nebo v

nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku na území České republiky.



(5) Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a

krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 37



(1) Správní úřady podle své působnosti a orgány územní samosprávy v

přenesené působnosti spolupracují s krajskými vojenskými velitelstvími

při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva a krajského

vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v evidenci

krajského vojenského velitelství jako voják v záloze změnil místo

trvalého pobytu, nabyl nebo pozbyl státní občanství České republiky,

získal řidičské oprávnění anebo mu toto oprávnění bylo odňato, nebo

zemřel anebo byl prohlášen za mrtvého. Písemně je takové vyžádání u

orgánů územních samospráv možné jen tehdy, pokud ministerstvo a krajská

vojenská velitelství nemohou potřebnou informaci o vojácích v záloze

získat z příslušných centrálních informačních systémů.^6)



(2) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání lékařů

odvodních komisí, přezkumných komisí a vyšších přezkumných komisí pro

potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občana nebo vojáka k výkonu

vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření,

vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich

nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotní dokumentace.



§ 38



Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, použije se na řízení podle

tohoto zákona správní řád.



Přechodná ustanovení



§ 39



(1) Vojáci vykonávající základní službu se z této služby propustí dne

22. prosince 2004.



(2) Vojáci nebo odvedenci, kterým vznikla branná povinnost podle

dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

považují za vojáky v povinné záloze.



(3) Vojáci z povolání, kterým vznikla branná povinnost podle

dosavadních právních předpisů, mají brannou povinnost podle tohoto

zákona.



(4) Vojáci zařazení do aktivní zálohy dobrovolné na základě dohody

podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a

délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů.



(5) Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle

dosavadních právních předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu

civilní služby, ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle

dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.



(6) Pravomocná rozhodnutí o zproštění mimořádné služby vydaná podle

dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona.



(7) Vojenská evidence vedená podle dosavadních právních předpisů se

považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona.



(8) Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní

komise u územních vojenských správ, vyšší odvodní komise u Hlavního

doplňovacího úřadu, přezkumné komise u územních vojenských správ a

vojenských nemocnic a přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého

zdravotnictví, vyšší přezkumná komise u Hlavního doplňovacího úřadu,

vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky a

vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České

republiky. Působnost územních vojenských správ přechází na krajské

vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených

územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje.



(9) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců

rušených územních vojenských správ přecházejí na krajské vojenské

velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních

vojenských správ podle předchozího odstavce. Práva a povinnosti z

pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušeného Hlavního

doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.



Závěrečná ustanovení



§ 40



Zrušuje se:



1. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských

správních úřadech (branný zákon).



2. Zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o

rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný

zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.



3. Zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o

rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Účinnost



§ 41



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení

§ 39 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Gross v. r.



Příl.



Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství

Název Sídlo Územní obvod



Krajské vojenské velitelství

hlavní město Praha Praha území hlavního města Prahy



Krajské vojenské velitelství

Praha Praha území Středočeského kraje



Krajské vojenské velitelství

České Budějovice České Budějovice území Jihočeského kraje



Krajské vojenské velitelství

Plzeň Plzeň území Plzeňského kraje



Krajské vojenské velitelství

Karlovy Vary Karlovy Vary území Karlovarského kraje



Krajské vojenské velitelství

Ústí nad Labem Ústí nad Labem území Ústeckého kraje



Krajské vojenské velitelství

Liberec Liberec území Libereckého kraje



Krajské vojenské velitelství

Hradec Králové Hradec Králové území Kralovéhradeckého kraje



Krajské vojenské velitelství

Pardubice Pardubice území Pardubického kraje



Krajské vojenské velitelství

Jihlava Jihlava území Vysočiny



Krajské vojenské velitelství

Brno Brno území Jihomoravského kraje



Krajské vojenské velitelství

Olomouc Olomouc území Olomouckého kraje



Krajské vojenské velitelství

Ostrava Ostrava území Moravskoslezského kraje



Krajské vojenské velitelství

Zlín Zlín území Zlínského kraje



1) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších

předpisů.



2) § 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České

republiky.



3) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve

znění pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a

vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve

znění zákona č. 128/2002 Sb.



6) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a

o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).



7) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.



8) § 29 zákona č. 48/1997 Sb.



9) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí

preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.