555/1992 Sb.
Zákon
České národní rady
ze dne 17. listopadu 1992
o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Změna: 293/1993 Sb.
Změna: 169/1999 Sb.
Změna: 30/2000 Sb., 460/2000 Sb.
Změna: 436/2003 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 362/2003 Sb.
Změna: 129/2008 Sb., 274/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 341/2011 Sb., 357/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 157/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Zřizuje se Vězeňská služba České republiky (dále jen "Vězeňská
služba"), která zajišťuje výkon vazby, výkon zabezpečovací detence a
výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem
ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a
při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti (dále
jen "ministerstvo").
(2) Vězeňská služba je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Řídí ji
generální ředitel Vězeňské služby (dále jen "generální ředitel"),
kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti (dále jen "ministr").
Generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby.
(3) Vězeňská služba je správním úřadem a účetní jednotkou.^1)
(4) Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou generální
ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací
detence, Střední odborné učiliště a Akademie Vězeňské služby. Generální
ředitelství zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních
jednotek, které metodicky řídí a kontroluje. V čele vazebních věznic,
věznic, ústavů pro výkon zabezpečovací detence, Středního odborného
učiliště a Akademie Vězeňské služby jsou ředitelé, které jmenuje a
odvolává generální ředitel.
(5) Vězeňská služba působí na území České republiky, nestanoví-li
zvláštní právní předpis nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž
ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
jinak. Za podmínek, v rozsahu a způsobem stanoveným mezinárodní
smlouvou je příslušník Vězeňské služby a občanský zaměstnanec Vězeňské
služby oprávněn působit na území jiného státu v rámci mírové nebo jiné
operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí
mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem nebo s níž má
uzavřeny příslušné mezinárodní smlouvy. Příslušník Vězeňské služby a
občanský zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn působit na území
jiného státu také na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo
instituce Evropské unie, nebo je-li vyslán k plnění úkolů na základě
rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo
na žádost příslušného orgánu cizího státu.
Hlava první
Úkoly, organizace a řízení Vězeňské služby
§ 2
Úkoly Vězeňské služby
(1) Vězeňská služba
a) spravuje a střeží vazební věznice a věznice a odpovídá za dodržování
zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí
svobody,
b) spravuje a střeží ústavy pro výkon zabezpečovací detence,
c) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu
zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody a eskortuje
tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního
ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, a to bezprostředně po
ukončení výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí
svobody,
d) prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve
výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve
výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob
života po propuštění,
e) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké
poznatky při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody,
f) zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních
zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti a v
rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje pořádek a bezpečnost při
výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství,
g) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu
vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí
svobody,
h) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu
trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby,
i) vede evidenci osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence
a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky,
j) plní úkoly, které pro ni vyplývají z vyhlášených mezinárodních
smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká
republika vázána,
k) zabezpečuje vzdělávání příslušníků Vězeňské služby (dále jen
"příslušníci") a občanských zaměstnanců Vězeňské služby, které provádí
Akademie Vězeňské služby, a vzdělávání osob ve výkonu vazby a ve výkonu
trestu odnětí svobody, které provádí Střední odborné učiliště,
l) poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám
ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve
výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům
Vězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u
mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb,
m) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^2) objasňuje a
prověřuje vlastními pověřenými orgány (dále jen „pověřené orgány
Vězeňské služby“) trestné činy osob ve výkonu vazby, trestu odnětí
svobody a zabezpečovací detence; ve spolupráci s Generální inspekcí
bezpečnostních sborů se podílí na předcházení a odhalování trestné
činnosti příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců
zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě spáchané při výkonu služby
nebo při plnění pracovních úkolů.
(2) Vězeňská služba plní i další úkoly podle zvláštních právních
předpisů.^3)
Organizace a řízení Vězeňské služby
§ 3
(1) Úkoly stanovené v § 2 zajišťují ve Vězeňské službě vězeňská stráž,
justiční stráž, správní služba, Akademie Vězeňské služby a pověřené
orgány Vězeňské služby.
(2) Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby,
ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody,
eskortuje tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního
ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, střeží vazební věznice,
věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence a je-li podle odstavce
5 povolána k plnění úkolů justiční stráže, střeží budovy soudů,
státních zastupitelství a ministerstva. Při této činnosti zajišťuje
stanovený pořádek a kázeň.
(3) Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů,
státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich
činnosti. Je-li justiční stráž dočasně povolána k plnění úkolů vězeňské
stráže, střeží vazební věznice a věznice, předvádí a eskortuje osoby ve
výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí
svobody. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.
(4) Příslušníci zařazení ve vězeňské stráži mohou být dočasně povoláni
k plnění úkolů justiční stráže jen v mimořádných případech, zejména
nemůže-li justiční stráž vlastními prostředky zajistit výkon služby, a
to pouze se souhlasem generálního ředitele. Příslušníci zařazení ve
vězeňské stráži mohou být rozhodnutím ředitele věznice dočasně pověřeni
plněním úkolů správní služby, pokud správní služba jí svěřené úkoly
nemůže plnit vlastními silami.
(5) Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k
plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby, výkonu
zabezpečovací detence nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v
mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními
prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se
souhlasem generálního ředitele.
(6) Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních
právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, vzdělávací,
výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost.
(7) Příslušníci zařazení do správní služby mohou být rozhodnutím
ředitele věznice dočasně pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže, pokud
vězeňská stráž jí svěřené úkoly nemůže vlastními silami plnit.
(8) Pověřené orgány Vězeňské služby mají postavení policejního orgánu v
řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a
zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v
ústavu pro výkon zabezpečovací detence^2); náleží jim též oprávnění
používat podpůrné operativně pátrací prostředky podle tohoto zákona.
§ 3a
zrušen
§ 4
Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službu generální ředitel.
Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních jednotek
Vězeňské služby jsou oprávněni jednat a činit právní úkony za Vězeňskou
službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo
rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich
pravomoci.
§ 4a
Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Vězeňské službě podmínky
k řádnému výkonu její činnosti zejména tím, že
a) stanoví Vězeňské službě prostředky státního rozpočtu v rámci
rozpočtu kapitoly ministerstva,
b) provádí kontrolu dodržování povinností stanovených zvláštními
právními předpisy při hospodaření s majetkem státu a kontrolu
dodržování ostatních právních předpisů, pokud nepatří do působnosti
jiného orgánu,
c) na úsecích obranného a civilního nouzového plánování, ochrany
utajovaných informací, požární ochrany a ochrany bezpečnosti a zdraví
při práci stanoví resortní koncepce činnosti v těchto oblastech a v
nezbytném rozsahu provádí analytickou a kontrolní činnost,
d) usměrňuje a koordinuje výkon služby justiční stráže s technickými a
režimovými opatřeními u soudů, státních zastupitelství a na
ministerstvu,
e) na úseku informatiky vypracovává analýzy a navrhuje koncepce rozvoje
informačních technologií, systémů a počítačových sítí.
§ 4b
Ministerstvo provádí kontrolu dodržování právních předpisů a vnitřních
předpisů upravujících povinnosti příslušníků a občanských zaměstnanců
Vězeňské služby při zacházení s obviněnými a odsouzenými a s chovanci
ve výkonu zabezpečovací detence.
§ 4c
Při výkonu kontrolní činnosti ministerstvo postupuje podle zákona
upravujícího kontrolu.
§ 4d
Ministerstvo může po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví zřídit k
poskytování a zabezpečení zdravotních služeb osobám uvedeným v § 2
odst. 1 písm. l) státní příspěvkovou organizaci.
Hlava druhá
Povinnosti a oprávnění příslušníka
Povinnosti příslušníka
§ 5
Příslušník je povinen plnit služební povinnosti a úkoly vyplývající pro
něj ze zákonů a z dalších obecně závazných právních předpisů a z
rozhodnutí a příkazů nadřízených.
§ 6
(1) Příslušník je povinen jednat s osobami ve výkonu zabezpečovací
detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody vážně a
rozhodně, respektovat jejich práva, zabraňovat krutému nebo důstojnost
ponižujícímu zacházení s těmito osobami i mezi nimi navzájem a působit
k naplňování účelu výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby a výkonu
trestu odnětí svobody.
(2) Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je příslušník
povinen dbát cti a důstojnosti osob, s nimiž jedná, i své a
nepřipustit, aby těmto osobám vznikla bezdůvodná újma a aby případný
zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu
sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem.
(3) Dovolují-li to okolnosti a povaha služebního zákroku, je příslušník
povinen před jeho provedením
a) prokázat svou příslušnost k Vězeňské službě,
b) použít domluvy, výzvy nebo varování k dosažení účelu zákroku bez
jeho provedení; před výzvou použije příslušník slova "jménem zákona".
§ 7
(1) Příslušník ve službě je povinen zakročit v mezích stanovených tímto
zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy,
a) páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
trestný čin nebo kázeňský přestupek, popřípadě je-li důvodné podezření
z jejich páchání,
b) páchá-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čin,
popřípadě je-li důvodné podezření z jeho páchání,
c) maří-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo
ve výkonu trestu odnětí svobody účel výkonu zabezpečovací detence,
výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,
d) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách
Vězeňské služby, věznice pro místní výkon trestu, soudu, státního
zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob
z výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody.
(2) Příslušník není povinen provést služební zákrok,
a) je-li pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem
snižují jeho schopnost jednání,
b) není-li k jeho provedení odborně vyškolen nebo vycvičen, ač povaha
zákroku takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
c) brání-li tomu důležitý zájem služby. Vyžadují-li to okolnosti, je
příslušník povinen v těchto případech učinit jiná opatření nezbytná k
provedení služebního zákroku, zejména bez odkladu vyrozumět svého
nadřízeného.
(3) Příslušník, který plní úkoly vězeňské stráže, je povinen i v době
mimo službu v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně
závaznými právními předpisy provést služební zákrok nebo jiná potřebná
opatření, páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí
svobody trestný čin nebo kázeňský přestupek, jímž je bezprostředně
ohrožen život, zdraví nebo majetek.
(4) Příslušník, který plní úkoly vězeňské stráže, je povinen i v době
mimo službu v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími právními
předpisy provést služební zákrok nebo jiná potřebná opatření, páchá-li
osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čin, jímž je
bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 8
(1) Příslušník koná službu zpravidla ve služebním stejnokroji s
identifikačním číslem. Příslušník, který koná službu v občanském oděvu,
je označen identifikačním štítkem s číslem.
(2) Příslušník prokazuje svou příslušnost k Vězeňské službě služebním
průkazem nebo služebním stejnokrojem s identifikačním číslem. V místech
výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo výkonu trestu odnětí svobody
může příslušník prokazovat svoji totožnost též identifikačním štítkem.
Ústním prohlášením "Vězeňská služba" prokazuje příslušník svoji
příslušnost ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku
neumožňují prokázat příslušnost stanoveným způsobem.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování
příslušnosti k Vězeňské službě.
§ 9
(1) Příslušník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o
kterých se dozvěděl při plnění služebních úkolů nebo v souvislosti s
nimi a které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují,
aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.
(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže příslušník dovolávat vůči
policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu
sboru včetně bezpečnostního sboru státu Evropské unie a kontrolním
orgánům, pokud jde o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na
základě zákona nebo mezinárodní smlouvy.
(3) Ministr je oprávněn zprostit příslušníka povinnosti mlčenlivosti.
Oprávnění příslušníka
§ 10
Požadování vysvětlení
(1) Příslušník je oprávněn požadovat vysvětlení od všech osob, které
mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného
činu nebo kázeňského přestupku spáchaného pachatelem během výkonu
vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence,
jakož i pro vypátrání osoby prchající z výkonu vazby, z výkonu trestu
odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence. Požadovat vysvětlení
od osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence,
které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení
kázeňského přestupku, je oprávněn rovněž občanský zaměstnanec Vězeňské
služby.
(2) Pověřený orgán Vězeňské služby je oprávněn osobu vyzvat, aby se ve
stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné,
dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání
vysvětlení. Dostaví-li se osoba na základě výzvy, je pověřený orgán
Vězeňské služby povinen s touto osobou sepsat úřední záznam o podání
vysvětlení bez zbytečného odkladu.
(3) Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím
porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti,
ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož
zájmu tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít
pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí
trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt.
(4) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 2, má nárok na náhradu
nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje Vězeňská
služba. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním
zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká,
jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle
odstavce 2 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
§ 11
Osobní prohlídka a jiné podobné úkony
(1) Příslušník je oprávněn provést u osoby ve výkonu zabezpečovací
detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody osobní
prohlídku a prohlídku jejích věcí, prohlídku těla, snímání
daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů, popřípadě
nařídit, aby se tato osoba podrobila lékařské prohlídce.
(2) Lékařskou prohlídku provádí pouze lékař. Osobní prohlídku a
prohlídku těla provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Odběr krve
provádí na žádost příslušníka pouze lékař nebo odborně způsobilý
zdravotnický pracovník.
§ 12
Odnětí věcí
(1) Příslušník je oprávněn odejmout osobě ve výkonu zabezpečovací
detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody věc,
kterou má neoprávněně u sebe, anebo věc, která by mohla být prohlášena
za propadlou nebo zabranou.^5)
(2) Nebyla-li věc uvedená v odstavci 1 prohlášena za propadlou nebo
zabranou a není-li jí třeba pro další řízení, vrátí se osobě, které
byla odňata, pokud tomu nebrání účel zabezpečovací detence, vazby nebo
trestu odnětí svobody. Jinak správa ústavu, v němž se vykonává
zabezpečovací detence, vazba nebo trest odnětí svobody, zajistí uložení
věci, popřípadě ji odešle na náklady osoby, které byla věc odňata, na
adresu, jež tato osoba určí; jde-li o věc bezcennou nebo zcela nepatrné
hodnoty, lze ji zničit.
§ 13
nadpis vypuštěn
(1) Při střežení objektů je příslušník oprávněn zjišťovat totožnost
osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet
jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu i
výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou
věc, kterou by mohla narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo
výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních
zastupitelství nebo ministerstva nebo kterou neoprávněně vynáší ze
střeženého objektu, může příslušník provést její osobní prohlídku a
takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření
nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci,
které by mohly narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon
trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních
zastupitelství nebo ministerstva.
(2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost
osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v blízkosti střežených
objektů, pokud
a) je důvodná obava, že tyto osoby naruší výkon zabezpečovací detence,
vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrozí bezpečnost
střeženého objektu, nebo
b) se tyto osoby chovají způsobem, který narušuje zabezpečovací
detence, výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje
bezpečnost střežených objektů.
§ 13a
Prokázání totožnosti pověřenému orgánu
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen,
příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého
pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného
čísla, bylo-li přiděleno, a státní příslušnosti. Rozsah a způsob
zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování
totožnosti.
(2) Pověřený orgán Vězeňské služby je oprávněn vyzvat k prokázání
totožnosti osobu
a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
b) od níž je požadováno vysvětlení,
c) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu
nebo správního deliktu osobou ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody
nebo zabezpečovací detence,
d) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo
správního deliktu, nebo
e) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné pro předcházení trestné
činnosti.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo
nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti
a pověřený orgán Vězeňské služby nemůže její totožnost zjistit
provedením úkonu na místě, je oprávněn předvést ji na Policii České
republiky. Potřebnou součinnost ke zjištění totožnosti poskytne
pověřený orgán Vězeňské služby způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel
úkonu.
§ 13b
Vyžadování pomoci
Pověřený orgán Vězeňské služby je v rozsahu potřebném pro splnění
konkrétního úkolu v rámci prováděného šetření a opatření^8) oprávněn
požadovat od orgánů veřejné správy, jakož i od právnických a fyzických
osob věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace
včetně osobních údajů. Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou
pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li jim v tom zákonná nebo
státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné
povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím
pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
§ 14
Příslušník je při plnění služebních úkolů oprávněn v případě
bezprostředního nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku požádat
každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji
poskytnout, pokud tím nevystaví vážnému ohrožení sebe nebo osobu
blízkou, anebo pokud tomu nebrání jiné závažné okolnosti.
§ 15
Pronásledování a pátrání po prchajících osobách
Příslušník je povinen, pokud mu v tom nebrání jiné důležité okolnosti,
bezprostředně pronásledovat osobu prchající z výkonu zabezpečovací
detence, z výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody a činit
nezbytná a neodkladná opatření k jejímu zadržení. O prchající osobě
Vězeňská služba neprodleně vyrozumí Policii České republiky.
Operativně pátrací prostředky, podpůrné operativně pátrací prostředky a
podmínky jejich používání
§ 16
nadpis vypuštěn
Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky
používají v objektech Vězeňské služby na žádost ministra nebo s jeho
souhlasem orgány k tomu oprávněné podle zvláštních právních
předpisů.^5a)
§ 16a
Pověřené orgány Vězeňské služby používají podpůrné operativně pátrací
prostředky za podmínek stanovených tímto zákonem v objektech Vězeňské
služby k předcházení a odhalování trestné činnosti.
§ 16b
(1) Pro účely tohoto zákona se podpůrnými operativně pátracími
prostředky rozumí
a) zabezpečovací technika,
b) zvláštní finanční prostředky.
(2) Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a
jejich soubory používané za účelem předcházení nebo zamezení ohrožení
života a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku a vyhledávání
radiotelekomunikační techniky v objektech ústavů pro výkon
zabezpečovací detence, vazebních věznic a věznic a zabránění nedovolené
komunikace osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve
výkonu trestu odnětí svobody. Použitím zabezpečovací techniky nesmí být
zasahováno do ústavně zaručených práv a svobod.
(3) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční
prostředky, které jsou využívány k úhradě některých výdajů v
souvislosti s použitím zabezpečovací techniky. Musí být s nimi
nakládáno hospodárně a v souladu s jejich účelem. Na nakládání se
zvláštními finančními prostředky se nevztahují zvláštní právní předpisy
upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
§ 16c
Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky
mohou být použity jen v souladu s účelem výkonu zabezpečovací detence,
výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody a nesmí omezovat práva
jiných osob, zejména osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu
vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, nad míru nezbytně nutnou.
Nesmí být použity při styku mezi osobou ve výkonu zabezpečovací
detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a jejím
obhájcem.
§ 17
Donucovací prostředky
(1) Pokud je to nezbytné k zajištění pořádku a bezpečnosti, je
příslušník při plnění svých úkolů oprávněn použít donucovací prostředky
proti osobám, které ohrožují život nebo zdraví, úmyslně poškozují
majetek nebo násilím se snaží mařit účel výkonu zabezpečovací detence,
výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, anebo narušují pořádek
nebo bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, ve věznici pro místní
výkon trestu, v budovách soudů, jakož i jiných místech činnosti soudů,
budovách státních zastupitelství nebo ministerstva, v zařízeních
mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb a v blízkosti
střežených objektů.
(2) Donucovacími prostředky jsou:
a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,
b) předváděcí řetízky,
c) pouta,
d) poutací popruhy,
e) pouta s poutacím opaskem,
f) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující
prostředek,
g) obušek nebo jiný úderný prostředek,
h) služební pes,
ch) vodní stříkač,
i) zásahová výbuška,
j) expanzní zbraně,
k) úder střelnou zbraní,
l) hrozba střelnou zbraní,
m) varovný výstřel,
n) vytlačování štítem,
o) vytlačování vozidlem,
p) prostředek k zamezení prostorové orientace.
(3) Příslušník rozhoduje, který z donucovacích prostředků použije podle
konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem.
Přitom je povinen dbát, aby použití donucovacího prostředku bylo
přiměřené účelu zákroku a aby jím nebyla způsobena újma zřejmě
nepřiměřená povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.
(4) Při předvádění osoby výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby
nebo výkonu trestu odnětí svobody mimo objekt ústavu lze použít
donucovací prostředky uvedené v předchozím odstavci pod písmeny b), c)
a e) i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Příslušník je
oprávněn je použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné.
(5) Je-li vzhledem k předchozímu chování obviněného, chovance nebo
odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze
při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2
písm. b), c) nebo e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1.
Příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky použít, pokud to je
ke splnění účelu úkonu nezbytné. Příslušník je oprávněn omezit volný
pohyb osoby, která fyzicky napadá příslušníka nebo jinou osobu,
ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk,
připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout. Toto omezení musí
být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba takové jednání nebude
opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.
§ 18
Použití střelné zbraně
(1) Příslušník je oprávněn při plnění svých úkolů použít střelnou zbraň
jen výjimečně, aby
a) v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok
proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
b) překonal odpor směřující ke zmaření služebního zákroku, pokud jej
nemůže překonat jinak a nedokončení zákroku by ohrozilo život nebo
zdraví jiné osoby,
c) zamezil útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby
nebo ve výkonu trestu odnětí svobody ze střeženého objektu nebo při
eskortě, kterou nelze zadržet jiným způsobem,
d) odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný
objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno,
e) zneškodnil zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(2) Použití střelné zbraně je přípustné jen tehdy, jestliže by použití
donucovacích prostředků bylo zřejmě neúčinné.
(3) Před použitím střelné zbraně v případech uvedených v odstavci 1
písm. a) až d) je příslušník povinen vyzvat osobu, proti které
zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude
použito střelné zbraně. Od výzvy s výstrahou může příslušník upustit
pouze v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo
zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(4) Při použití střelné zbraně je příslušník povinen dbát nutné
opatrnosti, aby zejména neohrozil život nebo zdraví jiných osob a aby
co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zakročuje.
§ 19
Omezení při použití donucovacích prostředků a střelné zbraně
(1) Při služebním zákroku nelze proti
a) těhotné ženě, osobě vysokého věku a osobě se zjevným zdravotním
postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let použít úderů a kopů
sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných, elektrických nebo
jiných obdobně dočasně zneschopňujících prostředků, obušku a jiného
úderného prostředku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové
výbušky, expanzní zbraně, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a
střelné zbraně,
b) ženě použít služebního psa, elektrického nebo jiného obdobně dočasně
zneschopňujícího prostředku a střelné zbraně;
to neplatí, pokud útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život nebo
zdraví příslušníka nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku a
nebezpečí nelze odvrátit jinak, a v případech uvedených v § 18 odst. 1
písm. c).
(2) Ustanoveními § 17 a 18 není dotčena povinnost uložená v § 6 odst.
3.
§ 20
Povinnosti příslušníka po použití donucovacího prostředku a střelné
zbraně
(1) Jestliže při použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně
došlo ke zranění osoby, je příslušník povinen, jakmile to okolnosti
dovolí, poskytnout jí první pomoc a zajistit její lékařské ošetření a
sepsat o použití donucovacího prostředku záznam.
(2) Každé použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně je
příslušník povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému.
(3) Ustanovení odstavce 2 se neužije v případě, že donucovací
prostředek byl použit v rozsahu a za podmínek stanovených v § 17 odst.
4 a 5.
§ 21
Služební zákroky pod jednotným velením
Zakročují-li příslušníci pod jednotným velením, rozhoduje o použití
donucovacích prostředků a střelné zbraně za podmínek uvedených v tomto
zákoně velitel zákroku. Na něj přecházejí povinnosti, které mají jinak
po použití donucovacího prostředku a střelné zbraně jednotliví
příslušníci.
§ 21a
Pořizování záznamů
(1) Vězeňská služba může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů,
pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících
se v objektech a prostorách jí spravovaných a střežených.
(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé
automatické technické systémy, Vězeňská služba informace o zřízení
takových systémů vhodným způsobem uveřejní.
Hlava třetí
Povinnosti a oprávnění příslušníka při plnění úkolů justiční stráže
§ 22
(1) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, má povinnosti a
oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění
uvedených v § 15 a 16. Při doručování písemností soudu a státního
zastupitelství a při provádění dalších úkonů je oprávněn zjišťovat
totožnost osob, vůči nimž úkon směřuje.
(2) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, je oprávněn
činit i jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v
budovách soudů, státního zastupitelství a ministerstva, jakož i v
jiných místech činnosti soudu a ministerstva a plynulého a nerušeného
průběhu soudního řízení.
(3) Při plnění svých úkolů je justiční stráž podřízena příslušnému
řediteli vazební věznice nebo věznice a řídí se pokyny předsedy soudu,
ředitele správního útvaru soudu, předsedy senátu, vedoucího státního
zástupce, případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního
zastupitelství nebo ministerstva.
(4) Na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména
a) provádí rozhodnutí o vykázání konkrétních osob z jednací síně nebo
jiného místa činnosti soudu, jakož i o vyklizení takových prostor,
b) chrání úřední a další osoby přítomné v jednací síni nebo jiném místě
činnosti soudu před fyzickými útoky,
c) vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně, pokud bylo
rozhodnuto o vyloučení veřejnosti nebo bylo přijato opatření proti
přeplňování jednací síně.
(5) Na pokyn ostatních osob uvedených v odstavci 3 justiční stráž
zejména
a) zabraňuje vstupu nepovolaných osob do určených prostor v místech
uvedených v odstavci 2,
b) zabezpečuje přepravu cenností v úschově soudu nebo státního
zastupitelství a přepravu vyšších peněžních částek,
c) zajišťuje doručování písemností soudu nebo státního zastupitelství v
případě, že tento způsob doručení nařídil předseda senátu nebo státní
zástupce,
d) poskytuje doprovod zaměstnancům soudu a státního zastupitelství a
poskytuje jim ochranu při jejich úkonech prováděných mimo budovu soudu
nebo státního zastupitelství.
(6) Bez pokynu oprávněné osoby uvedené v odstavci 3 provede justiční
stráž služební zákrok jen tehdy, jestliže zákrok nesnese odkladu a
pokynu oprávněné osoby nelze dosáhnout.
(7) Justiční stráž poskytuje v budovách soudů, státních zastupitelství
nebo v jiných místech činnosti soudů nebo státních zastupitelství podle
pokynů předsedy senátu nebo vedoucího státního zástupce ochranu
svědkům, jejichž totožnost a podoba má být utajena.
(8) V případě potřeby může příslušník, který vykonává službu justiční
stráže, vyrozumět nejbližší útvar Policie České republiky a požádat o
součinnost.
§ 22a
Držení a používání nebezpečných látek a věcí
(1) Vězeňská služba je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek,
expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci
plněného úkolu nabývat, držet, přechovávat a používat nebezpečné látky
a věci. Nebezpečnými látkami a věcmi se pro účely tohoto zákona
rozumějí zejména omamné a psychotropní látky a jedy.
(2) Vězeňská služba je povinna
a) přijmout opatření k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu
k nebezpečným látkám a věcem a k zamezení jejich neoprávněného použití,
b) vést evidenci nebezpečných látek a věcí,
c) vést dokumentaci technicko-organizačních opatření k zajištění
ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik z jejich povahy
vyplývajících.
Hlava čtvrtá
Náhrada škody
§ 23
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc Vězeňské službě
nebo příslušníkovi na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen
"poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy,
způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah
a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů
pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých
případech a v jakém rozsahu
a) náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů
jednorázové mimořádné odškodnění,
b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních
předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat
osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v
souvislosti s poskytováním pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí
skutečná škoda a ušlý zisk (jiná škoda), a to uvedením v předešlý stav.
Není-li to možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích. Poškozenému
může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci
náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s
pomocí poskytnutou Vězeňské službě nebo příslušníkovi.
(5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti
s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se
jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním
oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila
sama.
(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
Hlava pátá
Vedení evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a
trestu odnětí svobody
§ 23a
(1) Evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu
trestu odnětí svobody na území České republiky obsahuje
a) údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení
oznámených Vězeňské službě,
b) údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu
zabezpečovací detence a uvězněné osoby,
c) údaje o průběhu výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu
odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba
vykonávala zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody,
přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o
výsledcích zdravotních prohlídek.
(2) Na zpracování osobních údajů v evidenci uvedené v odstavci 1 se
užije zvláštní zákon^6) s těmito výjimkami:
a) ke zpracování osobních údajů v této evidenci není třeba souhlasu
osoby, jíž se údaje týkají,
b) Vězeňská služba nemá povinnost informovat osobu, jíž se údaje
týkají, o obsahu své evidence,
c) k předání osobních údajů z této evidence do jiných států, pokud se
tak děje v rámci spolupráce v trestních věcech uskutečňované na základě
vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není
nutný předchozí souhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů,
d) osobní údaje se v evidenci uchovávají nejméně 10 let od propuštění
osoby, které se tyto údaje týkají, z výkonu zabezpečovací detence,
vazby nebo trestu odnětí svobody.
(3) Údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu
vazby a výkonu trestu odnětí svobody Vězeňská služba poskytuje na
žádost
a) orgánům činným v trestním řízení a zpravodajským službám České
republiky,
b) soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti
a zpravodajským službám České republiky,
c) správním orgánům a Rejstříku trestů, pokud je potřebují pro svou
činnost,
d) jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem a
jejímu sdělení nebrání zvláštní zákon.
(4) Žadatel, který má zřízenu datovou schránku, podává žádost
prostřednictvím datové schránky.
(5) Vězeňské službě poskytuje Ministerstvo vnitra pro účely evidence
podle odstavce 1 a pro účely ověření totožnosti osoby ve výkonu vazby,
zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody ze základního registru
obyvatel o subjektech údajů referenční údaje, kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(6) Vězeňské službě poskytuje Ministerstvo vnitra pro účely evidence
podle odstavce 1 a pro účely ověření totožnosti osoby ve výkonu vazby,
zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody z agendového
informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České
republiky a bývalých státních občanech, kteří pozbyli státní občanství
České republiky, údaje, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum,
místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní
správy, název a adresa sídla,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné
číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že
jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo,
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným
zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k
uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za
neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci
manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za
mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel
prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
registrovaných partnerů (dále jen „registrovaný partner“), nebo datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za
mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner
prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a
rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem
fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a
rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné
číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojenci údaje v rozsahu
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození
osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého
nepřežil,
s) záznam o poskytnutí údajů.
(7) Vězeňské službě poskytuje Policie České republiky pro účely
evidence podle odstavce 1 a pro účely ověření totožnosti osoby ve
výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody z
informačního systému cizinců údaje, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec
narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) fotografie,
g) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
h) druh a adresa místa pobytu,
i) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
j) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
k) omezení svéprávnosti,
l) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území
České republiky,
m) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
n) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení
jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí
soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako
den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné
číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné
číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
p) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho
rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
q) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno
rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
r) o osvojenci, pokud je cizincem,
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum a místo narození,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození
osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich
jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se
neoznamují, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým
pobytem v České republice, která jej porodila a písemně požádala o
utajení své osoby v souvislosti s porodem,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
zrušení osvojení,
s) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České
republiky,
t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
u) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
v) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého
nepřežil,
w) jméno, popřípadě jména, příjmení
1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na
území České republiky,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území
České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen
do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu
na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož
poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu
na území České republiky,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území
České republiky,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního
právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají
přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození,
x) záznam o poskytnutí údajů.
(8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru
předcházejícím současný stav.
(9) Vězeňská služba je oprávněna pro účely evidence podle odstavce 1
vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního
předpisu. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z
evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(10) Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě,
pravomocným odsouzením, může Vězeňská služba osobní údaje takové osoby
poskytovat podle odstavce 3 písm. c) a d) jen s jejím souhlasem.
(11) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(12) Vězeňská služba je pro účely správy placení pohledávek oprávněna
požadovat z agendových informačních systémů o důchodech a o výsluhových
příspěvcích vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů poskytnutí údaje,
zda osoba ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí
svobody je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a to
způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(13) Vězeňská služba neposkytuje podle zvláštního právního předpisu^9)
údaje vedené pro účely evidence podle odstavce 1, informace, které
souvisí s ochranou a obranou objektů, ve kterých je vykonávána
zabezpečovací detence, vazba a trest odnětí svobody, o vozidlech
užívaných k přepravě vězněných osob a o způsobu a rozsahu ochrany a
střežení osob.
Hlava šestá
Hospodářská činnost Vězeňské služby
§ 23b
(1) Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji
činnost hlavní, pro niž byla zřízena, zejména za účelem zaměstnávání
osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěných v ústavech pro
výkon zabezpečovací detence.
(2) Hospodářská činnost je provozována za účelem dosažení kladného
výsledku hospodaření; to platí i pro jednotlivé provozovny, v nichž je
hospodářská činnost provozována.
(3) Organizační jednotky Vězeňské služby, které jsou věznicí nebo
ústavem pro výkon zabezpečovací detence, sledují hospodaření provozovny
odděleně od hlavní činnosti a od hospodaření s prostředky rozpočtu
věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Peněžní prostředky
používané pro provoz hospodářské činnosti jsou vedeny na zvláštním
bankovním účtu.
(4) Provozní výdaje hospodářské činnosti musí být v plné výši pokryty
příjmy z této činnosti.
(5) Kladný rozdíl příjmů a výdajů dosažený za kalendářní rok v rámci
hospodářské činnosti je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možno
nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu^6c).
Hlava sedmá
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 24
(1) Vězeňská služba spolupracuje při plnění svých úkolů zejména s
ozbrojenými bezpečnostními orgány České republiky, s dalšími orgány
státu, s orgány obcí a s obdobnými institucemi v zahraničí.
(2) V případě, že v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, ve vazební
věznici nebo věznici vznikne mimořádná situace a Vězeňská služba nemůže
zajistit pořádek a bezpečnost v těchto místech vlastními prostředky,
může Vězeňská služba požádat o zásah Policii České republiky.
§ 24a
(1) Příslušníci mohou být povoláni vládou k plnění úkolů Policie České
republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou
dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu
nezbytně nutnou.
(2) Příslušníci při plnění úkolů podle odstavce 1 mají oprávnění a
povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního
právního předpisu.^6e)
§ 24b
(1) Vězeňská služba užívá zvláštní barevné provedení a označení
služebních vozidel.
(2) Způsob vnějšího označení příslušníků, zvláštní barevné provedení a
označení služebních vozidel ve Vězeňské službě upraví ministerstvo
vyhláškou.
§ 24c
(1) Generální ředitel a jeho náměstek mají nárok na užívání služebního
vozidla k výkonu funkce nebo v souvislosti s ní a k zajištění jejich
okamžité dosažitelnosti.
(2) Generální ředitel může ředitelům vazebních věznic nebo věznic
povolit použití služebního vozidla k cestě z místa trvalého nebo jiného
pobytu do služby a zpět v souvislosti s plněním povinností v krizových
štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, při
službě konané nad základní dobu služby v kalendářním týdnu, při návratu
ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to
vyžaduje důležitý zájem služby.
(3) Generální ředitel může povolit použití služebního vozidla
příslušníkovi nebo občanskému zaměstnanci Vězeňské služby k cestě z
místa jeho trvalého nebo jiného pobytu a zpět, vyžaduje-li to řešení
krizových situací.^6f)
§ 25
Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a 2, § 8, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12
odst. 1, § 14 a 23 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské
služby. Jejich pracovní vztahy se řídí zákoníkem práce, pokud se neřídí
zvláštním právním předpisem.
§ 26
zrušen
§ 27
zrušen
§ 28
Početní stavy Vězeňské služby určuje vláda České republiky.
§ 29
(1) Sbor nápravné výchovy České republiky se zrušuje; jeho práva a
závazky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Vězeňskou službu.
Příslušníci Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti
tohoto zákona stávají příslušníky Vězeňské služby. Občanští pracovníci
Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona
stávají občanskými pracovníky Vězeňské služby.
(2) Pokud se v právních předpisech hovoří o Sboru nápravné výchovy
České republiky a o jeho příslušnících, rozumějí se tím Vězeňská služba
a její příslušníci.
§ 30
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v. r.
Klaus v. r.
1) § 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích.
2) § 12 odst. 2trestního řádu.
3) Například § 16 a 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí
svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění
pozdějších předpisů, § 63 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 9
zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) § 12 odst. 2 až 5 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky.
5) § 48 a 50 zákona č. 169/1999 Sb.
§ 15 a 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
5a) § 158btrestního řádu.
§ 23a zákona č. 283/1991 Sb.
6) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
6c) § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
6e) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6f) § 2 zákona č. 240/2000 Sb.
7) § 159 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky.
8) § 158 odst. 1 trestního řádu.
9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů.