o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky


Published: 1992

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
555/1992 Sb.



Zákon



České národní rady



ze dne 17. listopadu 1992



o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky



Změna: 293/1993 Sb.



Změna: 169/1999 Sb.



Změna: 30/2000 Sb., 460/2000 Sb.



Změna: 436/2003 Sb.



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 362/2003 Sb.



Změna: 129/2008 Sb., 274/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 341/2011 Sb., 357/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 157/2013 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:



§ 1



Úvodní ustanovení



(1) Zřizuje se Vězeňská služba České republiky (dále jen "Vězeňská

služba"), která zajišťuje výkon vazby, výkon zabezpečovací detence a

výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem

ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a

při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti (dále

jen "ministerstvo").



(2) Vězeňská služba je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Řídí ji

generální ředitel Vězeňské služby (dále jen "generální ředitel"),

kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti (dále jen "ministr").

Generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby.



(3) Vězeňská služba je správním úřadem a účetní jednotkou.^1)



(4) Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou generální

ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací

detence, Střední odborné učiliště a Akademie Vězeňské služby. Generální

ředitelství zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních

jednotek, které metodicky řídí a kontroluje. V čele vazebních věznic,

věznic, ústavů pro výkon zabezpečovací detence, Středního odborného

učiliště a Akademie Vězeňské služby jsou ředitelé, které jmenuje a

odvolává generální ředitel.



(5) Vězeňská služba působí na území České republiky, nestanoví-li

zvláštní právní předpis nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž

ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

jinak. Za podmínek, v rozsahu a způsobem stanoveným mezinárodní

smlouvou je příslušník Vězeňské služby a občanský zaměstnanec Vězeňské

služby oprávněn působit na území jiného státu v rámci mírové nebo jiné

operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí

mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem nebo s níž má

uzavřeny příslušné mezinárodní smlouvy. Příslušník Vězeňské služby a

občanský zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn působit na území

jiného státu také na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo

instituce Evropské unie, nebo je-li vyslán k plnění úkolů na základě

rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo

na žádost příslušného orgánu cizího státu.



Hlava první



Úkoly, organizace a řízení Vězeňské služby



§ 2



Úkoly Vězeňské služby



(1) Vězeňská služba



a) spravuje a střeží vazební věznice a věznice a odpovídá za dodržování

zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí

svobody,



b) spravuje a střeží ústavy pro výkon zabezpečovací detence,



c) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu

zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody a eskortuje

tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního

ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, a to bezprostředně po

ukončení výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí

svobody,



d) prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve

výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve

výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob

života po propuštění,



e) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké

poznatky při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody,



f) zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních

zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti a v

rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje pořádek a bezpečnost při

výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství,



g) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu

vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí

svobody,



h) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu

trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby,



i) vede evidenci osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence

a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky,



j) plní úkoly, které pro ni vyplývají z vyhlášených mezinárodních

smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká

republika vázána,



k) zabezpečuje vzdělávání příslušníků Vězeňské služby (dále jen

"příslušníci") a občanských zaměstnanců Vězeňské služby, které provádí

Akademie Vězeňské služby, a vzdělávání osob ve výkonu vazby a ve výkonu

trestu odnětí svobody, které provádí Střední odborné učiliště,



l) poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám

ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve

výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům

Vězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u

mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb,



m) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^2) objasňuje a

prověřuje vlastními pověřenými orgány (dále jen „pověřené orgány

Vězeňské služby“) trestné činy osob ve výkonu vazby, trestu odnětí

svobody a zabezpečovací detence; ve spolupráci s Generální inspekcí

bezpečnostních sborů se podílí na předcházení a odhalování trestné

činnosti příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců

zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě spáchané při výkonu služby

nebo při plnění pracovních úkolů.



(2) Vězeňská služba plní i další úkoly podle zvláštních právních

předpisů.^3)



Organizace a řízení Vězeňské služby



§ 3



(1) Úkoly stanovené v § 2 zajišťují ve Vězeňské službě vězeňská stráž,

justiční stráž, správní služba, Akademie Vězeňské služby a pověřené

orgány Vězeňské služby.



(2) Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby,

ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody,

eskortuje tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního

ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, střeží vazební věznice,

věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence a je-li podle odstavce

5 povolána k plnění úkolů justiční stráže, střeží budovy soudů,

státních zastupitelství a ministerstva. Při této činnosti zajišťuje

stanovený pořádek a kázeň.



(3) Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů,

státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich

činnosti. Je-li justiční stráž dočasně povolána k plnění úkolů vězeňské

stráže, střeží vazební věznice a věznice, předvádí a eskortuje osoby ve

výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí

svobody. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.



(4) Příslušníci zařazení ve vězeňské stráži mohou být dočasně povoláni

k plnění úkolů justiční stráže jen v mimořádných případech, zejména

nemůže-li justiční stráž vlastními prostředky zajistit výkon služby, a

to pouze se souhlasem generálního ředitele. Příslušníci zařazení ve

vězeňské stráži mohou být rozhodnutím ředitele věznice dočasně pověřeni

plněním úkolů správní služby, pokud správní služba jí svěřené úkoly

nemůže plnit vlastními silami.



(5) Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k

plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby, výkonu

zabezpečovací detence nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v

mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními

prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se

souhlasem generálního ředitele.



(6) Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních

právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, vzdělávací,

výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost.



(7) Příslušníci zařazení do správní služby mohou být rozhodnutím

ředitele věznice dočasně pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže, pokud

vězeňská stráž jí svěřené úkoly nemůže vlastními silami plnit.



(8) Pověřené orgány Vězeňské služby mají postavení policejního orgánu v

řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a

zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v

ústavu pro výkon zabezpečovací detence^2); náleží jim též oprávnění

používat podpůrné operativně pátrací prostředky podle tohoto zákona.



§ 3a



zrušen



§ 4



Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službu generální ředitel.

Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních jednotek

Vězeňské služby jsou oprávněni jednat a činit právní úkony za Vězeňskou

službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo

rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich

pravomoci.



§ 4a



Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Vězeňské službě podmínky

k řádnému výkonu její činnosti zejména tím, že



a) stanoví Vězeňské službě prostředky státního rozpočtu v rámci

rozpočtu kapitoly ministerstva,



b) provádí kontrolu dodržování povinností stanovených zvláštními

právními předpisy při hospodaření s majetkem státu a kontrolu

dodržování ostatních právních předpisů, pokud nepatří do působnosti

jiného orgánu,



c) na úsecích obranného a civilního nouzového plánování, ochrany

utajovaných informací, požární ochrany a ochrany bezpečnosti a zdraví

při práci stanoví resortní koncepce činnosti v těchto oblastech a v

nezbytném rozsahu provádí analytickou a kontrolní činnost,



d) usměrňuje a koordinuje výkon služby justiční stráže s technickými a

režimovými opatřeními u soudů, státních zastupitelství a na

ministerstvu,



e) na úseku informatiky vypracovává analýzy a navrhuje koncepce rozvoje

informačních technologií, systémů a počítačových sítí.



§ 4b



Ministerstvo provádí kontrolu dodržování právních předpisů a vnitřních

předpisů upravujících povinnosti příslušníků a občanských zaměstnanců

Vězeňské služby při zacházení s obviněnými a odsouzenými a s chovanci

ve výkonu zabezpečovací detence.



§ 4c



Při výkonu kontrolní činnosti ministerstvo postupuje podle zákona

upravujícího kontrolu.



§ 4d



Ministerstvo může po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví zřídit k

poskytování a zabezpečení zdravotních služeb osobám uvedeným v § 2

odst. 1 písm. l) státní příspěvkovou organizaci.



Hlava druhá



Povinnosti a oprávnění příslušníka



Povinnosti příslušníka



§ 5



Příslušník je povinen plnit služební povinnosti a úkoly vyplývající pro

něj ze zákonů a z dalších obecně závazných právních předpisů a z

rozhodnutí a příkazů nadřízených.



§ 6



(1) Příslušník je povinen jednat s osobami ve výkonu zabezpečovací

detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody vážně a

rozhodně, respektovat jejich práva, zabraňovat krutému nebo důstojnost

ponižujícímu zacházení s těmito osobami i mezi nimi navzájem a působit

k naplňování účelu výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby a výkonu

trestu odnětí svobody.



(2) Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je příslušník

povinen dbát cti a důstojnosti osob, s nimiž jedná, i své a

nepřipustit, aby těmto osobám vznikla bezdůvodná újma a aby případný

zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu

sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem.



(3) Dovolují-li to okolnosti a povaha služebního zákroku, je příslušník

povinen před jeho provedením



a) prokázat svou příslušnost k Vězeňské službě,



b) použít domluvy, výzvy nebo varování k dosažení účelu zákroku bez

jeho provedení; před výzvou použije příslušník slova "jménem zákona".



§ 7



(1) Příslušník ve službě je povinen zakročit v mezích stanovených tímto

zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy,



a) páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody

trestný čin nebo kázeňský přestupek, popřípadě je-li důvodné podezření

z jejich páchání,



b) páchá-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čin,

popřípadě je-li důvodné podezření z jeho páchání,



c) maří-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo

ve výkonu trestu odnětí svobody účel výkonu zabezpečovací detence,

výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,



d) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách

Vězeňské služby, věznice pro místní výkon trestu, soudu, státního

zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob

z výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody.



(2) Příslušník není povinen provést služební zákrok,



a) je-li pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem

snižují jeho schopnost jednání,



b) není-li k jeho provedení odborně vyškolen nebo vycvičen, ač povaha

zákroku takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,



c) brání-li tomu důležitý zájem služby. Vyžadují-li to okolnosti, je

příslušník povinen v těchto případech učinit jiná opatření nezbytná k

provedení služebního zákroku, zejména bez odkladu vyrozumět svého

nadřízeného.



(3) Příslušník, který plní úkoly vězeňské stráže, je povinen i v době

mimo službu v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně

závaznými právními předpisy provést služební zákrok nebo jiná potřebná

opatření, páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí

svobody trestný čin nebo kázeňský přestupek, jímž je bezprostředně

ohrožen život, zdraví nebo majetek.



(4) Příslušník, který plní úkoly vězeňské stráže, je povinen i v době

mimo službu v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími právními

předpisy provést služební zákrok nebo jiná potřebná opatření, páchá-li

osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čin, jímž je

bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.



§ 8



(1) Příslušník koná službu zpravidla ve služebním stejnokroji s

identifikačním číslem. Příslušník, který koná službu v občanském oděvu,

je označen identifikačním štítkem s číslem.



(2) Příslušník prokazuje svou příslušnost k Vězeňské službě služebním

průkazem nebo služebním stejnokrojem s identifikačním číslem. V místech

výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo výkonu trestu odnětí svobody

může příslušník prokazovat svoji totožnost též identifikačním štítkem.

Ústním prohlášením "Vězeňská služba" prokazuje příslušník svoji

příslušnost ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku

neumožňují prokázat příslušnost stanoveným způsobem.



(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování

příslušnosti k Vězeňské službě.



§ 9



(1) Příslušník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o

kterých se dozvěděl při plnění služebních úkolů nebo v souvislosti s

nimi a které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují,

aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.



(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže příslušník dovolávat vůči

policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu

sboru včetně bezpečnostního sboru státu Evropské unie a kontrolním

orgánům, pokud jde o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na

základě zákona nebo mezinárodní smlouvy.



(3) Ministr je oprávněn zprostit příslušníka povinnosti mlčenlivosti.



Oprávnění příslušníka



§ 10



Požadování vysvětlení



(1) Příslušník je oprávněn požadovat vysvětlení od všech osob, které

mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného

činu nebo kázeňského přestupku spáchaného pachatelem během výkonu

vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence,

jakož i pro vypátrání osoby prchající z výkonu vazby, z výkonu trestu

odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence. Požadovat vysvětlení

od osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence,

které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení

kázeňského přestupku, je oprávněn rovněž občanský zaměstnanec Vězeňské

služby.



(2) Pověřený orgán Vězeňské služby je oprávněn osobu vyzvat, aby se ve

stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné,

dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání

vysvětlení. Dostaví-li se osoba na základě výzvy, je pověřený orgán

Vězeňské služby povinen s touto osobou sepsat úřední záznam o podání

vysvětlení bez zbytečného odkladu.



(3) Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím

porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti,

ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož

zájmu tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít

pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí

trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt.



(4) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 2, má nárok na náhradu

nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje Vězeňská

služba. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním

zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká,

jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle

odstavce 2 dostavila; o tom musí být osoba poučena.



§ 11



Osobní prohlídka a jiné podobné úkony



(1) Příslušník je oprávněn provést u osoby ve výkonu zabezpečovací

detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody osobní

prohlídku a prohlídku jejích věcí, prohlídku těla, snímání

daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů, popřípadě

nařídit, aby se tato osoba podrobila lékařské prohlídce.



(2) Lékařskou prohlídku provádí pouze lékař. Osobní prohlídku a

prohlídku těla provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Odběr krve

provádí na žádost příslušníka pouze lékař nebo odborně způsobilý

zdravotnický pracovník.



§ 12



Odnětí věcí



(1) Příslušník je oprávněn odejmout osobě ve výkonu zabezpečovací

detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody věc,

kterou má neoprávněně u sebe, anebo věc, která by mohla být prohlášena

za propadlou nebo zabranou.^5)



(2) Nebyla-li věc uvedená v odstavci 1 prohlášena za propadlou nebo

zabranou a není-li jí třeba pro další řízení, vrátí se osobě, které

byla odňata, pokud tomu nebrání účel zabezpečovací detence, vazby nebo

trestu odnětí svobody. Jinak správa ústavu, v němž se vykonává

zabezpečovací detence, vazba nebo trest odnětí svobody, zajistí uložení

věci, popřípadě ji odešle na náklady osoby, které byla věc odňata, na

adresu, jež tato osoba určí; jde-li o věc bezcennou nebo zcela nepatrné

hodnoty, lze ji zničit.



§ 13



nadpis vypuštěn



(1) Při střežení objektů je příslušník oprávněn zjišťovat totožnost

osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet

jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu i

výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou

věc, kterou by mohla narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo

výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních

zastupitelství nebo ministerstva nebo kterou neoprávněně vynáší ze

střeženého objektu, může příslušník provést její osobní prohlídku a

takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření

nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci,

které by mohly narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon

trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních

zastupitelství nebo ministerstva.



(2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost

osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v blízkosti střežených

objektů, pokud



a) je důvodná obava, že tyto osoby naruší výkon zabezpečovací detence,

vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrozí bezpečnost

střeženého objektu, nebo



b) se tyto osoby chovají způsobem, který narušuje zabezpečovací

detence, výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje

bezpečnost střežených objektů.



§ 13a



Prokázání totožnosti pověřenému orgánu



(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen,

příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého

pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného

čísla, bylo-li přiděleno, a státní příslušnosti. Rozsah a způsob

zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování

totožnosti.



(2) Pověřený orgán Vězeňské služby je oprávněn vyzvat k prokázání

totožnosti osobu



a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,



b) od níž je požadováno vysvětlení,



c) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu

nebo správního deliktu osobou ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody

nebo zabezpečovací detence,



d) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo

správního deliktu, nebo



e) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné pro předcházení trestné

činnosti.



(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo

nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti

a pověřený orgán Vězeňské služby nemůže její totožnost zjistit

provedením úkonu na místě, je oprávněn předvést ji na Policii České

republiky. Potřebnou součinnost ke zjištění totožnosti poskytne

pověřený orgán Vězeňské služby způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel

úkonu.



§ 13b



Vyžadování pomoci



Pověřený orgán Vězeňské služby je v rozsahu potřebném pro splnění

konkrétního úkolu v rámci prováděného šetření a opatření^8) oprávněn

požadovat od orgánů veřejné správy, jakož i od právnických a fyzických

osob věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace

včetně osobních údajů. Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou

pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li jim v tom zákonná nebo

státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné

povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím

pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.



§ 14



Příslušník je při plnění služebních úkolů oprávněn v případě

bezprostředního nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku požádat

každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji

poskytnout, pokud tím nevystaví vážnému ohrožení sebe nebo osobu

blízkou, anebo pokud tomu nebrání jiné závažné okolnosti.



§ 15



Pronásledování a pátrání po prchajících osobách



Příslušník je povinen, pokud mu v tom nebrání jiné důležité okolnosti,

bezprostředně pronásledovat osobu prchající z výkonu zabezpečovací

detence, z výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody a činit

nezbytná a neodkladná opatření k jejímu zadržení. O prchající osobě

Vězeňská služba neprodleně vyrozumí Policii České republiky.



Operativně pátrací prostředky, podpůrné operativně pátrací prostředky a

podmínky jejich používání



§ 16



nadpis vypuštěn



Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky

používají v objektech Vězeňské služby na žádost ministra nebo s jeho

souhlasem orgány k tomu oprávněné podle zvláštních právních

předpisů.^5a)



§ 16a



Pověřené orgány Vězeňské služby používají podpůrné operativně pátrací

prostředky za podmínek stanovených tímto zákonem v objektech Vězeňské

služby k předcházení a odhalování trestné činnosti.



§ 16b



(1) Pro účely tohoto zákona se podpůrnými operativně pátracími

prostředky rozumí



a) zabezpečovací technika,



b) zvláštní finanční prostředky.



(2) Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a

jejich soubory používané za účelem předcházení nebo zamezení ohrožení

života a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku a vyhledávání

radiotelekomunikační techniky v objektech ústavů pro výkon

zabezpečovací detence, vazebních věznic a věznic a zabránění nedovolené

komunikace osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve

výkonu trestu odnětí svobody. Použitím zabezpečovací techniky nesmí být

zasahováno do ústavně zaručených práv a svobod.



(3) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční

prostředky, které jsou využívány k úhradě některých výdajů v

souvislosti s použitím zabezpečovací techniky. Musí být s nimi

nakládáno hospodárně a v souladu s jejich účelem. Na nakládání se

zvláštními finančními prostředky se nevztahují zvláštní právní předpisy

upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.



§ 16c



Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky

mohou být použity jen v souladu s účelem výkonu zabezpečovací detence,

výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody a nesmí omezovat práva

jiných osob, zejména osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu

vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, nad míru nezbytně nutnou.

Nesmí být použity při styku mezi osobou ve výkonu zabezpečovací

detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a jejím

obhájcem.



§ 17



Donucovací prostředky



(1) Pokud je to nezbytné k zajištění pořádku a bezpečnosti, je

příslušník při plnění svých úkolů oprávněn použít donucovací prostředky

proti osobám, které ohrožují život nebo zdraví, úmyslně poškozují

majetek nebo násilím se snaží mařit účel výkonu zabezpečovací detence,

výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, anebo narušují pořádek

nebo bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, ve věznici pro místní

výkon trestu, v budovách soudů, jakož i jiných místech činnosti soudů,

budovách státních zastupitelství nebo ministerstva, v zařízeních

mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb a v blízkosti

střežených objektů.



(2) Donucovacími prostředky jsou:



a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,



b) předváděcí řetízky,



c) pouta,



d) poutací popruhy,



e) pouta s poutacím opaskem,



f) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující

prostředek,



g) obušek nebo jiný úderný prostředek,



h) služební pes,



ch) vodní stříkač,



i) zásahová výbuška,



j) expanzní zbraně,



k) úder střelnou zbraní,



l) hrozba střelnou zbraní,



m) varovný výstřel,



n) vytlačování štítem,



o) vytlačování vozidlem,



p) prostředek k zamezení prostorové orientace.



(3) Příslušník rozhoduje, který z donucovacích prostředků použije podle

konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem.

Přitom je povinen dbát, aby použití donucovacího prostředku bylo

přiměřené účelu zákroku a aby jím nebyla způsobena újma zřejmě

nepřiměřená povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.



(4) Při předvádění osoby výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby

nebo výkonu trestu odnětí svobody mimo objekt ústavu lze použít

donucovací prostředky uvedené v předchozím odstavci pod písmeny b), c)

a e) i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Příslušník je

oprávněn je použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné.



(5) Je-li vzhledem k předchozímu chování obviněného, chovance nebo

odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze

při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2

písm. b), c) nebo e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1.

Příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky použít, pokud to je

ke splnění účelu úkonu nezbytné. Příslušník je oprávněn omezit volný

pohyb osoby, která fyzicky napadá příslušníka nebo jinou osobu,

ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk,

připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout. Toto omezení musí

být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba takové jednání nebude

opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.



§ 18



Použití střelné zbraně



(1) Příslušník je oprávněn při plnění svých úkolů použít střelnou zbraň

jen výjimečně, aby



a) v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok

proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,



b) překonal odpor směřující ke zmaření služebního zákroku, pokud jej

nemůže překonat jinak a nedokončení zákroku by ohrozilo život nebo

zdraví jiné osoby,



c) zamezil útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby

nebo ve výkonu trestu odnětí svobody ze střeženého objektu nebo při

eskortě, kterou nelze zadržet jiným způsobem,



d) odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný

objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno,



e) zneškodnil zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.



(2) Použití střelné zbraně je přípustné jen tehdy, jestliže by použití

donucovacích prostředků bylo zřejmě neúčinné.



(3) Před použitím střelné zbraně v případech uvedených v odstavci 1

písm. a) až d) je příslušník povinen vyzvat osobu, proti které

zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude

použito střelné zbraně. Od výzvy s výstrahou může příslušník upustit

pouze v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo

zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.



(4) Při použití střelné zbraně je příslušník povinen dbát nutné

opatrnosti, aby zejména neohrozil život nebo zdraví jiných osob a aby

co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zakročuje.



§ 19



Omezení při použití donucovacích prostředků a střelné zbraně



(1) Při služebním zákroku nelze proti



a) těhotné ženě, osobě vysokého věku a osobě se zjevným zdravotním

postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let použít úderů a kopů

sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných, elektrických nebo

jiných obdobně dočasně zneschopňujících prostředků, obušku a jiného

úderného prostředku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové

výbušky, expanzní zbraně, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a

střelné zbraně,



b) ženě použít služebního psa, elektrického nebo jiného obdobně dočasně

zneschopňujícího prostředku a střelné zbraně;



to neplatí, pokud útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život nebo

zdraví příslušníka nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku a

nebezpečí nelze odvrátit jinak, a v případech uvedených v § 18 odst. 1

písm. c).



(2) Ustanoveními § 17 a 18 není dotčena povinnost uložená v § 6 odst.

3.



§ 20



Povinnosti příslušníka po použití donucovacího prostředku a střelné

zbraně



(1) Jestliže při použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně

došlo ke zranění osoby, je příslušník povinen, jakmile to okolnosti

dovolí, poskytnout jí první pomoc a zajistit její lékařské ošetření a

sepsat o použití donucovacího prostředku záznam.



(2) Každé použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně je

příslušník povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému.



(3) Ustanovení odstavce 2 se neužije v případě, že donucovací

prostředek byl použit v rozsahu a za podmínek stanovených v § 17 odst.

4 a 5.



§ 21



Služební zákroky pod jednotným velením



Zakročují-li příslušníci pod jednotným velením, rozhoduje o použití

donucovacích prostředků a střelné zbraně za podmínek uvedených v tomto

zákoně velitel zákroku. Na něj přecházejí povinnosti, které mají jinak

po použití donucovacího prostředku a střelné zbraně jednotliví

příslušníci.



§ 21a



Pořizování záznamů



(1) Vězeňská služba může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů,

pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících

se v objektech a prostorách jí spravovaných a střežených.



(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé

automatické technické systémy, Vězeňská služba informace o zřízení

takových systémů vhodným způsobem uveřejní.



Hlava třetí



Povinnosti a oprávnění příslušníka při plnění úkolů justiční stráže



§ 22



(1) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, má povinnosti a

oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění

uvedených v § 15 a 16. Při doručování písemností soudu a státního

zastupitelství a při provádění dalších úkonů je oprávněn zjišťovat

totožnost osob, vůči nimž úkon směřuje.



(2) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, je oprávněn

činit i jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v

budovách soudů, státního zastupitelství a ministerstva, jakož i v

jiných místech činnosti soudu a ministerstva a plynulého a nerušeného

průběhu soudního řízení.



(3) Při plnění svých úkolů je justiční stráž podřízena příslušnému

řediteli vazební věznice nebo věznice a řídí se pokyny předsedy soudu,

ředitele správního útvaru soudu, předsedy senátu, vedoucího státního

zástupce, případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního

zastupitelství nebo ministerstva.



(4) Na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména



a) provádí rozhodnutí o vykázání konkrétních osob z jednací síně nebo

jiného místa činnosti soudu, jakož i o vyklizení takových prostor,



b) chrání úřední a další osoby přítomné v jednací síni nebo jiném místě

činnosti soudu před fyzickými útoky,



c) vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně, pokud bylo

rozhodnuto o vyloučení veřejnosti nebo bylo přijato opatření proti

přeplňování jednací síně.



(5) Na pokyn ostatních osob uvedených v odstavci 3 justiční stráž

zejména



a) zabraňuje vstupu nepovolaných osob do určených prostor v místech

uvedených v odstavci 2,



b) zabezpečuje přepravu cenností v úschově soudu nebo státního

zastupitelství a přepravu vyšších peněžních částek,



c) zajišťuje doručování písemností soudu nebo státního zastupitelství v

případě, že tento způsob doručení nařídil předseda senátu nebo státní

zástupce,



d) poskytuje doprovod zaměstnancům soudu a státního zastupitelství a

poskytuje jim ochranu při jejich úkonech prováděných mimo budovu soudu

nebo státního zastupitelství.



(6) Bez pokynu oprávněné osoby uvedené v odstavci 3 provede justiční

stráž služební zákrok jen tehdy, jestliže zákrok nesnese odkladu a

pokynu oprávněné osoby nelze dosáhnout.



(7) Justiční stráž poskytuje v budovách soudů, státních zastupitelství

nebo v jiných místech činnosti soudů nebo státních zastupitelství podle

pokynů předsedy senátu nebo vedoucího státního zástupce ochranu

svědkům, jejichž totožnost a podoba má být utajena.



(8) V případě potřeby může příslušník, který vykonává službu justiční

stráže, vyrozumět nejbližší útvar Policie České republiky a požádat o

součinnost.



§ 22a



Držení a používání nebezpečných látek a věcí



(1) Vězeňská služba je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek,

expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci

plněného úkolu nabývat, držet, přechovávat a používat nebezpečné látky

a věci. Nebezpečnými látkami a věcmi se pro účely tohoto zákona

rozumějí zejména omamné a psychotropní látky a jedy.



(2) Vězeňská služba je povinna



a) přijmout opatření k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu

k nebezpečným látkám a věcem a k zamezení jejich neoprávněného použití,



b) vést evidenci nebezpečných látek a věcí,



c) vést dokumentaci technicko-organizačních opatření k zajištění

ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik z jejich povahy

vyplývajících.



Hlava čtvrtá



Náhrada škody



§ 23



(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc Vězeňské službě

nebo příslušníkovi na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen

"poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy,

způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.



(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah

a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů

pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých

případech a v jakém rozsahu



a) náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů

jednorázové mimořádné odškodnění,



b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních

předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat

osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.



(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v

souvislosti s poskytováním pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí

skutečná škoda a ušlý zisk (jiná škoda), a to uvedením v předešlý stav.

Není-li to možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích. Poškozenému

může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci

náhradou za věc poškozenou.



(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s

pomocí poskytnutou Vězeňské službě nebo příslušníkovi.



(5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti

s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se

jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním

oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila

sama.



(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.



Hlava pátá



Vedení evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a

trestu odnětí svobody



§ 23a



(1) Evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu

trestu odnětí svobody na území České republiky obsahuje



a) údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení

oznámených Vězeňské službě,



b) údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu

zabezpečovací detence a uvězněné osoby,



c) údaje o průběhu výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu

odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba

vykonávala zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody,

přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o

výsledcích zdravotních prohlídek.



(2) Na zpracování osobních údajů v evidenci uvedené v odstavci 1 se

užije zvláštní zákon^6) s těmito výjimkami:



a) ke zpracování osobních údajů v této evidenci není třeba souhlasu

osoby, jíž se údaje týkají,



b) Vězeňská služba nemá povinnost informovat osobu, jíž se údaje

týkají, o obsahu své evidence,



c) k předání osobních údajů z této evidence do jiných států, pokud se

tak děje v rámci spolupráce v trestních věcech uskutečňované na základě

vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není

nutný předchozí souhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů,



d) osobní údaje se v evidenci uchovávají nejméně 10 let od propuštění

osoby, které se tyto údaje týkají, z výkonu zabezpečovací detence,

vazby nebo trestu odnětí svobody.



(3) Údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu

vazby a výkonu trestu odnětí svobody Vězeňská služba poskytuje na

žádost



a) orgánům činným v trestním řízení a zpravodajským službám České

republiky,



b) soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti

a zpravodajským službám České republiky,



c) správním orgánům a Rejstříku trestů, pokud je potřebují pro svou

činnost,



d) jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem a

jejímu sdělení nebrání zvláštní zákon.



(4) Žadatel, který má zřízenu datovou schránku, podává žádost

prostřednictvím datové schránky.



(5) Vězeňské službě poskytuje Ministerstvo vnitra pro účely evidence

podle odstavce 1 a pro účely ověření totožnosti osoby ve výkonu vazby,

zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody ze základního registru

obyvatel o subjektech údajů referenční údaje, kterými jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(6) Vězeňské službě poskytuje Ministerstvo vnitra pro účely evidence

podle odstavce 1 a pro účely ověření totožnosti osoby ve výkonu vazby,

zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody z agendového

informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České

republiky a bývalých státních občanech, kteří pozbyli státní občanství

České republiky, údaje, kterými jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

stát, kde se narodil,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle jiného právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum,

místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní

správy, název a adresa sídla,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné

číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že

jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo,

jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným

zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,



k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k

uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za

neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci

manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za

mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za

mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel

prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,



l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného

partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z

registrovaných partnerů (dále jen „registrovaný partner“), nebo datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za

mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za

mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner

prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a

rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem

fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a

rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné

číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,



o) o osvojenci údaje v rozsahu



1. stupeň osvojení,



2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,



3. původní a nové rodné číslo osvojence,



4. datum, místo a okres narození,



5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno

rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození

osvojitele,



6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno,

popřípadě jména, příjmení a datum narození,



7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o

zrušení osvojení,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého

nepřežil,



s) záznam o poskytnutí údajů.



(7) Vězeňské službě poskytuje Policie České republiky pro účely

evidence podle odstavce 1 a pro účely ověření totožnosti osoby ve

výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody z

informačního systému cizinců údaje, kterými jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



e) rodné číslo,



f) fotografie,



g) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



h) druh a adresa místa pobytu,



i) číslo a platnost oprávnění k pobytu,



j) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



k) omezení svéprávnosti,



l) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území

České republiky,



m) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku

manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci

rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který

byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako

den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého

nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství,



n) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného

partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z

partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení

jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí

soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako

den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,



o) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné

číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné

číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



p) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho

rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno,

popřípadě jména, příjmení a datum narození,



q) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v

případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno

rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



r) o osvojenci, pokud je cizincem,



1. stupeň osvojení,



2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,



3. původní a nové rodné číslo osvojence,



4. datum a místo narození,



5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno

rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození

osvojitele,



6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich

jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se

neoznamují, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým

pobytem v České republice, která jej porodila a písemně požádala o

utajení své osoby v souvislosti s porodem,



7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o

zrušení osvojení,



s) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České

republiky,



t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,



u) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



v) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého

nepřežil,



w) jméno, popřípadě jména, příjmení



1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na

území České republiky,



2. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území

České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen

do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu

na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož

poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu

na území České republiky,



3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,

který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o

sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území

České republiky,



4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo

sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,



5. rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního

právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají

přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum

narození,



x) záznam o poskytnutí údajů.



(8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru

předcházejícím současný stav.



(9) Vězeňská služba je oprávněna pro účely evidence podle odstavce 1

vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního

předpisu. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z

evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(10) Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě,

pravomocným odsouzením, může Vězeňská služba osobní údaje takové osoby

poskytovat podle odstavce 3 písm. c) a d) jen s jejím souhlasem.



(11) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



(12) Vězeňská služba je pro účely správy placení pohledávek oprávněna

požadovat z agendových informačních systémů o důchodech a o výsluhových

příspěvcích vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů poskytnutí údaje,

zda osoba ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí

svobody je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a to

způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.



(13) Vězeňská služba neposkytuje podle zvláštního právního předpisu^9)

údaje vedené pro účely evidence podle odstavce 1, informace, které

souvisí s ochranou a obranou objektů, ve kterých je vykonávána

zabezpečovací detence, vazba a trest odnětí svobody, o vozidlech

užívaných k přepravě vězněných osob a o způsobu a rozsahu ochrany a

střežení osob.



Hlava šestá



Hospodářská činnost Vězeňské služby



§ 23b



(1) Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji

činnost hlavní, pro niž byla zřízena, zejména za účelem zaměstnávání

osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěných v ústavech pro

výkon zabezpečovací detence.



(2) Hospodářská činnost je provozována za účelem dosažení kladného

výsledku hospodaření; to platí i pro jednotlivé provozovny, v nichž je

hospodářská činnost provozována.



(3) Organizační jednotky Vězeňské služby, které jsou věznicí nebo

ústavem pro výkon zabezpečovací detence, sledují hospodaření provozovny

odděleně od hlavní činnosti a od hospodaření s prostředky rozpočtu

věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Peněžní prostředky

používané pro provoz hospodářské činnosti jsou vedeny na zvláštním

bankovním účtu.



(4) Provozní výdaje hospodářské činnosti musí být v plné výši pokryty

příjmy z této činnosti.



(5) Kladný rozdíl příjmů a výdajů dosažený za kalendářní rok v rámci

hospodářské činnosti je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možno

nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu^6c).



Hlava sedmá



Společná, přechodná a závěrečná ustanovení



§ 24



(1) Vězeňská služba spolupracuje při plnění svých úkolů zejména s

ozbrojenými bezpečnostními orgány České republiky, s dalšími orgány

státu, s orgány obcí a s obdobnými institucemi v zahraničí.



(2) V případě, že v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, ve vazební

věznici nebo věznici vznikne mimořádná situace a Vězeňská služba nemůže

zajistit pořádek a bezpečnost v těchto místech vlastními prostředky,

může Vězeňská služba požádat o zásah Policii České republiky.



§ 24a



(1) Příslušníci mohou být povoláni vládou k plnění úkolů Policie České

republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou

dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu

nezbytně nutnou.



(2) Příslušníci při plnění úkolů podle odstavce 1 mají oprávnění a

povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního

právního předpisu.^6e)



§ 24b



(1) Vězeňská služba užívá zvláštní barevné provedení a označení

služebních vozidel.



(2) Způsob vnějšího označení příslušníků, zvláštní barevné provedení a

označení služebních vozidel ve Vězeňské službě upraví ministerstvo

vyhláškou.



§ 24c



(1) Generální ředitel a jeho náměstek mají nárok na užívání služebního

vozidla k výkonu funkce nebo v souvislosti s ní a k zajištění jejich

okamžité dosažitelnosti.



(2) Generální ředitel může ředitelům vazebních věznic nebo věznic

povolit použití služebního vozidla k cestě z místa trvalého nebo jiného

pobytu do služby a zpět v souvislosti s plněním povinností v krizových

štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, při

službě konané nad základní dobu služby v kalendářním týdnu, při návratu

ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to

vyžaduje důležitý zájem služby.



(3) Generální ředitel může povolit použití služebního vozidla

příslušníkovi nebo občanskému zaměstnanci Vězeňské služby k cestě z

místa jeho trvalého nebo jiného pobytu a zpět, vyžaduje-li to řešení

krizových situací.^6f)



§ 25



Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a 2, § 8, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12

odst. 1, § 14 a 23 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské

služby. Jejich pracovní vztahy se řídí zákoníkem práce, pokud se neřídí

zvláštním právním předpisem.



§ 26



zrušen



§ 27



zrušen



§ 28



Početní stavy Vězeňské služby určuje vláda České republiky.



§ 29



(1) Sbor nápravné výchovy České republiky se zrušuje; jeho práva a

závazky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Vězeňskou službu.

Příslušníci Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti

tohoto zákona stávají příslušníky Vězeňské služby. Občanští pracovníci

Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona

stávají občanskými pracovníky Vězeňské služby.



(2) Pokud se v právních předpisech hovoří o Sboru nápravné výchovy

České republiky a o jeho příslušnících, rozumějí se tím Vězeňská služba

a její příslušníci.



§ 30



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.



Uhde v. r.



Klaus v. r.



1) § 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

jejím vystupování v právních vztazích.



2) § 12 odst. 2trestního řádu.



3) Například § 16 a 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí

svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění

pozdějších předpisů, § 63 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru

příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 9

zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



4) § 12 odst. 2 až 5 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České

republiky.



5) § 48 a 50 zákona č. 169/1999 Sb.



§ 15 a 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.



5a) § 158btrestního řádu.



§ 23a zákona č. 283/1991 Sb.



6) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.



6c) § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).



6e) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



6f) § 2 zákona č. 240/2000 Sb.



7) § 159 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků

Policie České republiky.



8) § 158 odst. 1 trestního řádu.



9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění

pozdějších předpisů.