o hospodářských opatřeních pro krizové stavy


Published: 2000

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
241/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 29. června 2000



o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých

souvisejících zákonů



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 354/2003 Sb.



Změna: 237/2004 Sb.



Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 153/2010 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 76/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKON O HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍCH PRO KRIZOVÉ STAVY



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav

nebezpečí,^1) nouzový stav,^2) stav ohrožení státu^3) a válečný stav^4)

(dále jen "krizové stavy") a přijetí hospodářských opatření po

vyhlášení krizových stavů.



(2) Zákon stanoví pravomoc



a) vlády,



b) ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů,

obecních úřadů obce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a



c) orgánů územních samosprávných celků

při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.

Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při

přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.



§ 2



Vymezení pojmů



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) hospodářským opatřením pro krizové stavy organizační, materiální

nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech

pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze

zajistit překonání krizových stavů, (dále jen "nezbytná dodávka"),



b) dodavatelem nezbytné dodávky fyzická osoba s trvalým pobytem nebo

právnická osoba se sídlem na území České republiky a organizační složka

právnické osoby se sídlem v zahraničí podnikající na území České

republiky, která má jako předmět své činnosti nebo podnikání zapsanou

činnost umožňující dodat předmět nezbytné dodávky nebo která je schopna

dodat předmět nezbytné dodávky,



c) plánem nezbytných dodávek samostatná část krizového plánu zpracovaná

správním úřadem v systému nouzového hospodářství,



d) systémem hospodářské mobilizace organizační, materiální, personální

a jiná opatření, kterými ústřední správní úřad zabezpečuje mobilizační

dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů

za stavu ohrožení státu a válečného stavu,



e) plánem hospodářské mobilizace samostatná část krizového plánu

zpracovaná ústředním správním úřadem v systému hospodářské mobilizace,



f) plánem opatření hospodářské mobilizace samostatná část plánu krizové

připravenosti^5) zpracovaná dodavatelem mobilizační dodávky v systému

hospodářské mobilizace,



g) mobilizační dodávkou nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil a

ozbrojených bezpečnostních sborů uskutečňovaná po vyhlášení stavu

ohrožení státu a válečného stavu,



h) podnikající fyzickou osobou fyzická osoba, která je podnikatelem

podle zvláštního zákona,^7)



i) uchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně

technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele

mobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávky určených k

zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné

dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,



j) infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro

krizové stavy (dále jen "infrastruktura")



1. stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy ve

vlastnictví České republiky, k nimž má příslušnost hospodařit správní

úřad,



2. stavby sloužící pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy,

k nimž má Česká republika zřízeno věcné břemeno a které jsou ve

vlastnictví právnických nebo podnikajících fyzických osob,



3. technické zabezpečení staveb podle bodu 1 vnitřními rozvody

inženýrských a telekomunikačních sítí, počínaje přípojkou k veřejnému

rozvodu těchto sítí,



4. technologické vybavení staveb podle bodu 1,



5. pozemní komunikace, dráhy, přístavy a letiště sloužící pro dopravní

obsluhu staveb podle bodu 1.



(2) Dodavatel, který se podílí na splnění nezbytné dodávky, je

považován za dodavatele nezbytné dodávky ve smyslu tohoto zákona.



§ 3



(1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení

krizových stavů a jsou určena



a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České

republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví

(dále jen "základní životní potřeba"),



b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních

sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné

služby,



c) pro podporu výkonu státní správy.



(2) Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy organizují

správní úřady.



§ 4



Systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje



a) systém nouzového hospodářství,



b) systém hospodářské mobilizace,



c) použití státních hmotných rezerv,^8)



d) výstavbu a údržbu infrastruktury,



e) regulační opatření.



HLAVA II



PŮSOBNOST ORGÁNŮ V SYSTÉMU HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY



§ 5



Vláda



Vláda v systému hospodářských opatření pro krizové stavy rozhoduje o



a) bezplatném použití státních hmotných rezerv,



b) použití regulačních opatření,



c) použití opatření systému hospodářské mobilizace.



§ 6



Ústřední správní úřad



(1) Ústřední správní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové

stavy v okruhu své působnosti^9)



a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako

součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,



b) zpracovává plán nezbytných dodávek,



c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy

státních hmotných rezerv,



d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u

právnických a podnikajících fyzických osob zapojených do systému

nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a

poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové

stavy těmto osobám,



e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních

opatření,



f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků

správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti

hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa

státních hmotných rezerv.



(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou

dodávku,



a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,



b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo



c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených

bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo

zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.



§ 7



Orgány kraje



(1) Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v

systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje

se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman



a) řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro

krizové stavy,



b) zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,



c) nařizuje regulační opatření podle § 21.



(2) Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy



a) zpracovává plán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných

dodávek obcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,



b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních

potřeb obyvatel kraje,



c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.



(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému

hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města

Prahy.



§ 8



Orgány obce s rozšířenou působností



(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost

správního obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských

opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností

se na této připravenosti podílejí.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských

opatření pro krizové stavy



a) zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,



b) plní úkoly uložené krajským úřadem,



c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.



(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obce s

rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové

stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.



(4) Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v

systému hospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako

starosta obce s rozšířenou působností.



§ 9



zrušen



HLAVA III



SYSTÉM HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY



DÍL 1



Systém nouzového hospodářství



§ 10



(1) Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro



a) uspokojení základních životních potřeb,



b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické

záchranné služby a Policie České republiky,



c) podporu výkonu státní správy

probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.



(2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.



(3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele

nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního

správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis^10) svěřuje v daném

okruhu působnost, (dále jen "věcně příslušný ústřední správní úřad").



(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže

zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu

státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o

uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.



§ 11



Pohotovostní zásoby



(1) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v

systému státních hmotných rezerv^24).



(2) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního

správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby

vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných

rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní

úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst.

1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické

nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.



(3) Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly

spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového

stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté

pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou

státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních

hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po

zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě

nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím

majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost

hospodařit^11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob

se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s

majetkem státu.



§ 12



Zásoby pro humanitární pomoc



(1) Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového

hospodářství podle § 10. Jsou vytvářeny Správou státních hmotných

rezerv v systému státních hmotných rezerv.



(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy

státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty

obce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc

fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman

nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro

humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani

nevracejí.



(3) Nakládání se zásobami pro humanitární pomoc se řídí stejnými

zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv,

nestanoví-li zákon jinak.



DÍL 2



Systém hospodářské mobilizace



§ 13



Mobilizační dodávka



(1) Na základě požadavků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních

sborů zpracuje ústřední správní úřad, kterému zvláštní právní

předpis^12) svěřuje pravomoc k jejich řízení, (dále jen "objednatel

mobilizační dodávky") plán hospodářské mobilizace.



(2) Objednatel mobilizační dodávky o jejím zajištění uzavře s

dodavatelem mobilizační dodávky písemnou smlouvu. Pro zajištění

mobilizační dodávky se nepoužije smlouva o uzavření budoucí smlouvy.



(3) Dodavatel mobilizační dodávky je oprávněn podmínit svoje plnění

požadavkem na zajištění prokazatelně nezbytných materiálních

prostředků, případně na finanční úhradu přípravy mobilizační dodávky,

včetně úhrady za uchování výrobních schopností. Tyto výdaje jsou

hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv.



(4) Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávce

oznámí smluvní strany věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a

Správě státních hmotných rezerv.



§ 14



Postup po vyhlášení krizového stavu



(1) Dodavatel mobilizační dodávky je povinen přednostně plnit

mobilizační dodávku a neprodleně informovat objednatele mobilizační

dodávky o všech okolnostech, které by mohly přednostní plnění

mobilizační dodávky ohrozit nebo znemožnit.



(2) Objednatel mobilizační dodávky je povinen nahradit dodavateli

mobilizační dodávky škodu vzniklou v důsledku prodlení s plněním

dodávky, která je předmětem plnění podle jiné smlouvy, pokud dodavatel

mobilizační dodávky prokáže, že mu škoda vznikla v přímé souvislosti s

přednostním plněním mobilizační dodávky a tento důvod byl jedinou

příčinou jeho prodlení s plněním podle jiné smlouvy. Obdobně je

objednatel mobilizační dodávky povinen nahradit dodavateli mobilizační

dodávky i úrok z prodlení, poplatek z prodlení a smluvní nebo jinou

pokutu.



§ 15



Plán opatření hospodářské mobilizace



Dodavatel mobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření

hospodářské mobilizace. Vybrané údaje tohoto plánu předává do 30 dnů po

zpracování objednateli mobilizační dodávky, věcně příslušnému

ústřednímu správnímu úřadu, Správě státních hmotných rezerv a územně

příslušnému krajskému úřadu. Předané údaje je povinen aktualizovat



a) v době, kdy není vyhlášen žádný z krizových stavů, nejpozději do 30

dnů ode dne, kdy nastala jejich změna,



b) v době po vyhlášení krizových stavů neprodleně.



§ 16



Subjekt hospodářské mobilizace



(1) Dodavatel mobilizační dodávky může být jmenován subjektem

hospodářské mobilizace. V odůvodněných případech na návrh věcně

příslušného ústředního správního úřadu může být subjektem hospodářské

mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje

pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu

hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a

technické předpoklady umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v

požadovaných termínech a kvalitě a zda splní požadavky kladené na

ochranu utajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.^13)



(2) Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím

předsedy Správy státních hmotných rezerv. Řízení o jmenování subjektu

hospodářské mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník

řízení ani po opakované výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v

průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního právního předpisu.



(3) Subjektu hospodářské mobilizace vydá Správa státních hmotných

rezerv osvědčení o jmenování, kterým se prokazuje třetím osobám při

uplatnění svých práv. Osvědčení je veřejnou listinou. Osvědčení je jeho

držitel povinen vrátit Správě státních hmotných rezerv nejpozději do 30

dnů poté, co rozhodnutí předsedy Správy státních hmotných rezerv o

odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci. Při

zrušení právnické osoby nebo po smrti podnikající fyzické osoby je

likvidátor, právní nástupce nebo dědic povinen vrátit osvědčení ve

stejné lhůtě.



(4) Důvodem pro odvolání subjektu hospodářské mobilizace jsou tyto

skutečnosti:



a) smlouva podle § 13 odst. 2 pozbude účinnosti,



b) je vydáno rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dodavatele

mobilizační dodávky, nebo insolvenční soud zamítne insolvenční návrh

proto, že majetek dodavatele mobilizační dodávky nebude postačovat k

úhradě nákladů insolvenčního řízení,



c) právnická osoba byla zrušena podle zvláštního právního předpisu nebo

podnikající fyzická osoba zemřela.



(5) Správa státních hmotných rezerv vydá subjektům hospodářské

mobilizace osvědčení o jmenování podle odstavce 3 nejpozději do 1.

ledna 2002.



(6) Věcně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování

subjektu hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po

dobu, po kterou trvá jmenování subjektu hospodářské mobilizace, práva a

povinnosti objednatele mobilizační dodávky.



§ 17



Postavení subjektu hospodářské mobilizace



Subjekt hospodářské mobilizace je osvobozen od povinnosti poskytnout

věcné prostředky stanovené zvláštním právním předpisem^15) a je

oprávněn v souladu s plánem opatření hospodářské mobilizace požadovat

pro své zaměstnance zajišťující mobilizační dodávku zproštění mimořádné

služby.^16) Subjekt hospodářské mobilizace uplatní v době před

vyhlášením krizových stavů u územně příslušného krajského úřadu

požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků nezbytných

pro splnění mobilizační dodávky.



DÍL 3



Státní hmotné rezervy



§ 18



Pořizování státních hmotných rezerv a nakládání s nimi se řídí

zvláštním právním předpisem.^17)



DÍL 4



Infrastruktura



§ 19



(1) Požadavky na výstavbu infrastruktury vyplývají z krizových plánů.



(2) Požadavky na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění

hospodářských opatření pro krizové stavy, jejichž výstavba má být

hrazena z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv, uplatní

ústřední správní úřad u Správy státních hmotných rezerv.



(3) Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim

má příslušnost hospodařit.



DÍL 5



Regulační opatření



§ 20



(1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových

surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek

v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá

takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování

nezbytných dodávek dostatečně účinné.



(2) Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s

nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na

nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při

zrušení krizových stavů.



(3) Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení

jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového

stavu rozhodnout o ponechání některých dříve nařízených regulačních

opatření v platnosti.



§ 21



(1) Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou

působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit

právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo,

místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném

územním obvodu, povinnost



a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich

činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,



b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu

nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,



c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo

provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.



(2) Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit



a) regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit



1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,



2. maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat,



3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány

přednostně,



b) regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace

dopravy.



(3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními

podle § 3 odst. 2 krizového zákona.



(4) Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření podle

odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci

1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření

vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu

jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž

vláda.



(5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu

může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro

které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích

1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.



§ 22



(1) Za nouzového stavu může vláda nařízením



a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve

stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální

objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích,

aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích

pracovních sil,



b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s

kótovanými cennými papíry,



c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti

silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České

republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a

užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro

provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a

celostátní dráze,



d) rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnických prostředků a

léčiv,



e) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit

podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.



(2) Za nouzového stavu může vláda nařízením přijímat také opatření

uvedená v § 21 odst. 1 a 2.



§ 23



(1) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením



a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,



b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně

jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,



c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání

s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební

služby.



(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením

přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.



(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České

národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů



a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních^18),



b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,



c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi

poskytovateli finančních služeb,



d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,



e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,



f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot^25) a čerpání

prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových

hodnot a stanovit její rozsah,



g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby

poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,



h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.



HLAVA IV



KONTROLA



§ 24



(1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských

opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění

a účinnost.



(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty

hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek

v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové

stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání

finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým

a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských

opatření pro krizové stavy.



HLAVA V



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 25



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm.

f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo



b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22

odst. 1 písm. c).



(2) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),



b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).



(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice

pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.



§ 25a



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3,



b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22

odst. 1,



c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v

rozporu s § 17,



d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem

hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy

rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní

moci, nebo



e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.



(2) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),



b) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),



c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)

nebo d),



d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).



(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice

pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.



§ 26



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty za správní delikt se přihlédne k

závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho

následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán. Po dobu

stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se běh lhůt přerušuje.



(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o

odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(5) Správní delikty podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) v

prvním stupni projednává



a) obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v

případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou

působností,



b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních

opatření nařízených hejtmanem,



c) Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených

guvernérem České národní banky,



d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení

vlády.



(6) Správní delikty podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává v

prvním stupni Správa státních hmotných rezerv.



(7) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti

odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní

stav.



HLAVA VI



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 27



(1) Každý, komu jsou podle tohoto zákona sděleny informace, je povinen

zajistit jejich ochranu před zneužitím.^22)



(2) Z povinnosti poskytovat informace jsou vyjmuty informace chráněné

zvláštním právním předpisem.^23)



§ 27a



Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s

rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 27b



Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona

využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro

krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření

pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační

systémy krizového řízení podle krizového zákona.



§ 27c



V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle

tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad

činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání

povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona.



§ 28



U subjektů hospodářské mobilizace stanovených podle dosavadních

právních předpisů, které do 1 roku od účinnosti tohoto zákona nebudou

jmenovány postupem podle tohoto zákona, jejich postavení subjektu

hospodářské mobilizace zaniká.



§ 29



Správa státních hmotných rezerv stanoví vyhláškou



a) kritéria výběru subjektu hospodářské mobilizace a postup při jeho

jmenování a odvolání,



b) výčet vybraných údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační

dodávky poskytují příslušným správním úřadům,



c) obsah a postup zpracování plánu nezbytných dodávek,



d) obsah a postup zpracování plánu opatření hospodářské mobilizace a

postup dodavatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku na

materiální, organizační nebo finanční zabezpečení,



e) obsah a postup zpracování plánu hospodářské mobilizace a postup

objednatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku vyplývajícího z

tohoto plánu u Správy státních hmotných rezerv.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv



§ 30



Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve

znění zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:



1. V § 1 odstavec 1 zní:



"(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen "Správa") je ústředním

orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové

stavy a státních hmotných rezerv.".



2. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:



"§ 3



Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy

a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej,

skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle

požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Správa plní další úkoly

stanovené zvláštním právním předpisem.^1) Tyto činnosti zajišťuje v

součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy.



1) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů

ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových

zásobách ropy).".



3. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a), 2b) a 2c) zní:



"§ 4



(1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy,

mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární

pomoc.



(2) Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály,

polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a

obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu

životně důležitých hospodářských zájmů státu.



(3) Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály,

polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro

zajišťování mobilizačních dodávek.^2)



(4) Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky,

určené k zajištění nezbytných dodávek^2a) pro podporu obyvatelstva,

činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení

krizových stavů,^2b) v systému nouzového hospodářství,^2c) kterou nelze

zajistit obvyklým způsobem.



(5) Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a

výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí

fyzické osobě vážně materiálně postižené.



(6) Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů.



2) § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských

opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.



2a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb.



2b) § 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb.



2c) § 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb.".



4. V § 7 odst. 1 se slova "státních hmotných rezerv a skladů určených

pro jejich uskladnění" nahrazují slovy "majetku, k němuž má Správa

právo hospodaření".



ČÁST TŘETÍ



zrušena



§ 31



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



§ 32



zrušen



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o daních z příjmů



§ 33



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993

Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993

Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994

Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995

Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995

Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997

Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997

Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998

Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999

Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999

Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000

Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000

Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č.

132/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zj) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno zk), které zní:



"zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn

orgánu krizového řízení.".



2. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně poznámky pod čarou č.

36b) zní:



"§ 39a



Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České

republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým

nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného

státního rozpočtu^36b)



a) provést úpravy sazeb daně,



b) osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků

ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců

hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto

složkách,



c) osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly,

ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.



36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o

změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o správních poplatcích



§ 34



V § 12 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona

č. 273/1994 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje

se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:



"(2) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda

České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým

nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného

státního rozpočtu^6)



a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,



b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory,

hasičské záchranné sbory a havarijní službu.



6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o

změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o soudních poplatcích



§ 35



V § 16 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona

č. 36/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou

č. 6) zní:



"(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda

České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým

nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného

státního rozpočtu^6)



a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,



b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory,

hasičské záchranné sbory a havarijní službu.



6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o

změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o dani silniční



§ 36



V § 17 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č.

302/1993 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou

č. 7a) zní:



"(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda

České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým

nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného

státního rozpočtu^7a)



a) provést úpravu sazeb daně,



b) zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění

akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.



7a) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o

změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".



ČÁST DEVÁTÁ



ÚČINNOST



§ 37



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



1) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých

zákonů (krizový zákon).



2) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České

republiky.



3) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.



4) Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.



5) § 29 zákona č. 240/2000 Sb.



6) § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.



7) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



8) § 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných

rezerv, ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



10) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č.

356/1999 Sb., zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních

orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o

hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



11) § 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.



12) Například § 11 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů, § 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



15) § 19 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.



16) § 49 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o

vojenských správních úřadech (branný zákon).



17) § 4 až 6 zákona č. 97/1993 Sb.



18) § 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.



19) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



22) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů.



23) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



24) Zákon č. 97/1993 Sb.



25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění

pozdějších předpisů.