241/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých
souvisejících zákonů
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 354/2003 Sb.
Změna: 237/2004 Sb.
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 153/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 76/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍCH PRO KRIZOVÉ STAVY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav
nebezpečí,^1) nouzový stav,^2) stav ohrožení státu^3) a válečný stav^4)
(dále jen "krizové stavy") a přijetí hospodářských opatření po
vyhlášení krizových stavů.
(2) Zákon stanoví pravomoc
a) vlády,
b) ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů,
obecních úřadů obce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a
c) orgánů územních samosprávných celků
při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.
Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při
přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) hospodářským opatřením pro krizové stavy organizační, materiální
nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech
pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze
zajistit překonání krizových stavů, (dále jen "nezbytná dodávka"),
b) dodavatelem nezbytné dodávky fyzická osoba s trvalým pobytem nebo
právnická osoba se sídlem na území České republiky a organizační složka
právnické osoby se sídlem v zahraničí podnikající na území České
republiky, která má jako předmět své činnosti nebo podnikání zapsanou
činnost umožňující dodat předmět nezbytné dodávky nebo která je schopna
dodat předmět nezbytné dodávky,
c) plánem nezbytných dodávek samostatná část krizového plánu zpracovaná
správním úřadem v systému nouzového hospodářství,
d) systémem hospodářské mobilizace organizační, materiální, personální
a jiná opatření, kterými ústřední správní úřad zabezpečuje mobilizační
dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů
za stavu ohrožení státu a válečného stavu,
e) plánem hospodářské mobilizace samostatná část krizového plánu
zpracovaná ústředním správním úřadem v systému hospodářské mobilizace,
f) plánem opatření hospodářské mobilizace samostatná část plánu krizové
připravenosti^5) zpracovaná dodavatelem mobilizační dodávky v systému
hospodářské mobilizace,
g) mobilizační dodávkou nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil a
ozbrojených bezpečnostních sborů uskutečňovaná po vyhlášení stavu
ohrožení státu a válečného stavu,
h) podnikající fyzickou osobou fyzická osoba, která je podnikatelem
podle zvláštního zákona,^7)
i) uchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně
technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele
mobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávky určených k
zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné
dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,
j) infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro
krizové stavy (dále jen "infrastruktura")
1. stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy ve
vlastnictví České republiky, k nimž má příslušnost hospodařit správní
úřad,
2. stavby sloužící pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy,
k nimž má Česká republika zřízeno věcné břemeno a které jsou ve
vlastnictví právnických nebo podnikajících fyzických osob,
3. technické zabezpečení staveb podle bodu 1 vnitřními rozvody
inženýrských a telekomunikačních sítí, počínaje přípojkou k veřejnému
rozvodu těchto sítí,
4. technologické vybavení staveb podle bodu 1,
5. pozemní komunikace, dráhy, přístavy a letiště sloužící pro dopravní
obsluhu staveb podle bodu 1.
(2) Dodavatel, který se podílí na splnění nezbytné dodávky, je
považován za dodavatele nezbytné dodávky ve smyslu tohoto zákona.
§ 3
(1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení
krizových stavů a jsou určena
a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České
republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví
(dále jen "základní životní potřeba"),
b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních
sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné
služby,
c) pro podporu výkonu státní správy.
(2) Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy organizují
správní úřady.
§ 4
Systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje
a) systém nouzového hospodářství,
b) systém hospodářské mobilizace,
c) použití státních hmotných rezerv,^8)
d) výstavbu a údržbu infrastruktury,
e) regulační opatření.
HLAVA II
PŮSOBNOST ORGÁNŮ V SYSTÉMU HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
§ 5
Vláda
Vláda v systému hospodářských opatření pro krizové stavy rozhoduje o
a) bezplatném použití státních hmotných rezerv,
b) použití regulačních opatření,
c) použití opatření systému hospodářské mobilizace.
§ 6
Ústřední správní úřad
(1) Ústřední správní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové
stavy v okruhu své působnosti^9)
a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako
součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,
b) zpracovává plán nezbytných dodávek,
c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy
státních hmotných rezerv,
d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u
právnických a podnikajících fyzických osob zapojených do systému
nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a
poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové
stavy těmto osobám,
e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních
opatření,
f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků
správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti
hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa
státních hmotných rezerv.
(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou
dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených
bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo
zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.
§ 7
Orgány kraje
(1) Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v
systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje
se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman
a) řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro
krizové stavy,
b) zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,
c) nařizuje regulační opatření podle § 21.
(2) Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných
dodávek obcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,
b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních
potřeb obyvatel kraje,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému
hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města
Prahy.
§ 8
Orgány obce s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost
správního obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských
opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností
se na této připravenosti podílejí.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských
opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,
b) plní úkoly uložené krajským úřadem,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obce s
rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové
stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.
(4) Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v
systému hospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako
starosta obce s rozšířenou působností.
§ 9
zrušen
HLAVA III
SYSTÉM HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
DÍL 1
Systém nouzového hospodářství
§ 10
(1) Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro
a) uspokojení základních životních potřeb,
b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické
záchranné služby a Policie České republiky,
c) podporu výkonu státní správy
probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.
(2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.
(3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele
nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního
správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis^10) svěřuje v daném
okruhu působnost, (dále jen "věcně příslušný ústřední správní úřad").
(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže
zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu
státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o
uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.
§ 11
Pohotovostní zásoby
(1) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v
systému státních hmotných rezerv^24).
(2) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního
správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby
vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných
rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní
úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst.
1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické
nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.
(3) Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly
spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového
stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté
pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou
státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních
hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po
zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě
nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím
majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost
hospodařit^11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob
se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s
majetkem státu.
§ 12
Zásoby pro humanitární pomoc
(1) Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového
hospodářství podle § 10. Jsou vytvářeny Správou státních hmotných
rezerv v systému státních hmotných rezerv.
(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy
státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty
obce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc
fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman
nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro
humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani
nevracejí.
(3) Nakládání se zásobami pro humanitární pomoc se řídí stejnými
zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv,
nestanoví-li zákon jinak.
DÍL 2
Systém hospodářské mobilizace
§ 13
Mobilizační dodávka
(1) Na základě požadavků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních
sborů zpracuje ústřední správní úřad, kterému zvláštní právní
předpis^12) svěřuje pravomoc k jejich řízení, (dále jen "objednatel
mobilizační dodávky") plán hospodářské mobilizace.
(2) Objednatel mobilizační dodávky o jejím zajištění uzavře s
dodavatelem mobilizační dodávky písemnou smlouvu. Pro zajištění
mobilizační dodávky se nepoužije smlouva o uzavření budoucí smlouvy.
(3) Dodavatel mobilizační dodávky je oprávněn podmínit svoje plnění
požadavkem na zajištění prokazatelně nezbytných materiálních
prostředků, případně na finanční úhradu přípravy mobilizační dodávky,
včetně úhrady za uchování výrobních schopností. Tyto výdaje jsou
hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv.
(4) Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávce
oznámí smluvní strany věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a
Správě státních hmotných rezerv.
§ 14
Postup po vyhlášení krizového stavu
(1) Dodavatel mobilizační dodávky je povinen přednostně plnit
mobilizační dodávku a neprodleně informovat objednatele mobilizační
dodávky o všech okolnostech, které by mohly přednostní plnění
mobilizační dodávky ohrozit nebo znemožnit.
(2) Objednatel mobilizační dodávky je povinen nahradit dodavateli
mobilizační dodávky škodu vzniklou v důsledku prodlení s plněním
dodávky, která je předmětem plnění podle jiné smlouvy, pokud dodavatel
mobilizační dodávky prokáže, že mu škoda vznikla v přímé souvislosti s
přednostním plněním mobilizační dodávky a tento důvod byl jedinou
příčinou jeho prodlení s plněním podle jiné smlouvy. Obdobně je
objednatel mobilizační dodávky povinen nahradit dodavateli mobilizační
dodávky i úrok z prodlení, poplatek z prodlení a smluvní nebo jinou
pokutu.
§ 15
Plán opatření hospodářské mobilizace
Dodavatel mobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření
hospodářské mobilizace. Vybrané údaje tohoto plánu předává do 30 dnů po
zpracování objednateli mobilizační dodávky, věcně příslušnému
ústřednímu správnímu úřadu, Správě státních hmotných rezerv a územně
příslušnému krajskému úřadu. Předané údaje je povinen aktualizovat
a) v době, kdy není vyhlášen žádný z krizových stavů, nejpozději do 30
dnů ode dne, kdy nastala jejich změna,
b) v době po vyhlášení krizových stavů neprodleně.
§ 16
Subjekt hospodářské mobilizace
(1) Dodavatel mobilizační dodávky může být jmenován subjektem
hospodářské mobilizace. V odůvodněných případech na návrh věcně
příslušného ústředního správního úřadu může být subjektem hospodářské
mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje
pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu
hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a
technické předpoklady umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v
požadovaných termínech a kvalitě a zda splní požadavky kladené na
ochranu utajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.^13)
(2) Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím
předsedy Správy státních hmotných rezerv. Řízení o jmenování subjektu
hospodářské mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník
řízení ani po opakované výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v
průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního právního předpisu.
(3) Subjektu hospodářské mobilizace vydá Správa státních hmotných
rezerv osvědčení o jmenování, kterým se prokazuje třetím osobám při
uplatnění svých práv. Osvědčení je veřejnou listinou. Osvědčení je jeho
držitel povinen vrátit Správě státních hmotných rezerv nejpozději do 30
dnů poté, co rozhodnutí předsedy Správy státních hmotných rezerv o
odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci. Při
zrušení právnické osoby nebo po smrti podnikající fyzické osoby je
likvidátor, právní nástupce nebo dědic povinen vrátit osvědčení ve
stejné lhůtě.
(4) Důvodem pro odvolání subjektu hospodářské mobilizace jsou tyto
skutečnosti:
a) smlouva podle § 13 odst. 2 pozbude účinnosti,
b) je vydáno rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dodavatele
mobilizační dodávky, nebo insolvenční soud zamítne insolvenční návrh
proto, že majetek dodavatele mobilizační dodávky nebude postačovat k
úhradě nákladů insolvenčního řízení,
c) právnická osoba byla zrušena podle zvláštního právního předpisu nebo
podnikající fyzická osoba zemřela.
(5) Správa státních hmotných rezerv vydá subjektům hospodářské
mobilizace osvědčení o jmenování podle odstavce 3 nejpozději do 1.
ledna 2002.
(6) Věcně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování
subjektu hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po
dobu, po kterou trvá jmenování subjektu hospodářské mobilizace, práva a
povinnosti objednatele mobilizační dodávky.
§ 17
Postavení subjektu hospodářské mobilizace
Subjekt hospodářské mobilizace je osvobozen od povinnosti poskytnout
věcné prostředky stanovené zvláštním právním předpisem^15) a je
oprávněn v souladu s plánem opatření hospodářské mobilizace požadovat
pro své zaměstnance zajišťující mobilizační dodávku zproštění mimořádné
služby.^16) Subjekt hospodářské mobilizace uplatní v době před
vyhlášením krizových stavů u územně příslušného krajského úřadu
požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků nezbytných
pro splnění mobilizační dodávky.
DÍL 3
Státní hmotné rezervy
§ 18
Pořizování státních hmotných rezerv a nakládání s nimi se řídí
zvláštním právním předpisem.^17)
DÍL 4
Infrastruktura
§ 19
(1) Požadavky na výstavbu infrastruktury vyplývají z krizových plánů.
(2) Požadavky na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění
hospodářských opatření pro krizové stavy, jejichž výstavba má být
hrazena z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv, uplatní
ústřední správní úřad u Správy státních hmotných rezerv.
(3) Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim
má příslušnost hospodařit.
DÍL 5
Regulační opatření
§ 20
(1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových
surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek
v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá
takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování
nezbytných dodávek dostatečně účinné.
(2) Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s
nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na
nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při
zrušení krizových stavů.
(3) Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení
jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového
stavu rozhodnout o ponechání některých dříve nařízených regulačních
opatření v platnosti.
§ 21
(1) Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou
působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit
právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo,
místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném
územním obvodu, povinnost
a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich
činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,
b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu
nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,
c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo
provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.
(2) Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit
a) regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,
2. maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat,
3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány
přednostně,
b) regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace
dopravy.
(3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními
podle § 3 odst. 2 krizového zákona.
(4) Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření podle
odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci
1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření
vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu
jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž
vláda.
(5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu
může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro
které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích
1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.
§ 22
(1) Za nouzového stavu může vláda nařízením
a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve
stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální
objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích,
aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích
pracovních sil,
b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s
kótovanými cennými papíry,
c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti
silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České
republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a
užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro
provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a
celostátní dráze,
d) rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnických prostředků a
léčiv,
e) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit
podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.
(2) Za nouzového stavu může vláda nařízením přijímat také opatření
uvedená v § 21 odst. 1 a 2.
§ 23
(1) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením
a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,
b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně
jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,
c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání
s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební
služby.
(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením
přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.
(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České
národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů
a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních^18),
b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi
poskytovateli finančních služeb,
d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot^25) a čerpání
prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových
hodnot a stanovit její rozsah,
g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby
poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
HLAVA IV
KONTROLA
§ 24
(1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských
opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění
a účinnost.
(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty
hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek
v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové
stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání
finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým
a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských
opatření pro krizové stavy.
HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 25
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm.
f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22
odst. 1 písm. c).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice
pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 25a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3,
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22
odst. 1,
c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v
rozporu s § 17,
d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem
hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy
rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní
moci, nebo
e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)
nebo d),
d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice
pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 26
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty za správní delikt se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho
následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán. Po dobu
stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se běh lhůt přerušuje.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o
odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) v
prvním stupni projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v
případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou
působností,
b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních
opatření nařízených hejtmanem,
c) Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených
guvernérem České národní banky,
d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení
vlády.
(6) Správní delikty podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává v
prvním stupni Správa státních hmotných rezerv.
(7) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti
odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní
stav.
HLAVA VI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 27
(1) Každý, komu jsou podle tohoto zákona sděleny informace, je povinen
zajistit jejich ochranu před zneužitím.^22)
(2) Z povinnosti poskytovat informace jsou vyjmuty informace chráněné
zvláštním právním předpisem.^23)
§ 27a
Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s
rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 27b
Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona
využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro
krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření
pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační
systémy krizového řízení podle krizového zákona.
§ 27c
V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle
tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad
činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání
povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona.
§ 28
U subjektů hospodářské mobilizace stanovených podle dosavadních
právních předpisů, které do 1 roku od účinnosti tohoto zákona nebudou
jmenovány postupem podle tohoto zákona, jejich postavení subjektu
hospodářské mobilizace zaniká.
§ 29
Správa státních hmotných rezerv stanoví vyhláškou
a) kritéria výběru subjektu hospodářské mobilizace a postup při jeho
jmenování a odvolání,
b) výčet vybraných údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační
dodávky poskytují příslušným správním úřadům,
c) obsah a postup zpracování plánu nezbytných dodávek,
d) obsah a postup zpracování plánu opatření hospodářské mobilizace a
postup dodavatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku na
materiální, organizační nebo finanční zabezpečení,
e) obsah a postup zpracování plánu hospodářské mobilizace a postup
objednatele mobilizační dodávky při uplatnění požadavku vyplývajícího z
tohoto plánu u Správy státních hmotných rezerv.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
§ 30
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve
znění zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 1 zní:
"(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen "Správa") je ústředním
orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové
stavy a státních hmotných rezerv.".
2. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
"§ 3
Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy
a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej,
skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle
požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Správa plní další úkoly
stanovené zvláštním právním předpisem.^1) Tyto činnosti zajišťuje v
součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy.
1) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů
ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových
zásobách ropy).".
3. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a), 2b) a 2c) zní:
"§ 4
(1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy,
mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární
pomoc.
(2) Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály,
polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a
obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu
životně důležitých hospodářských zájmů státu.
(3) Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály,
polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro
zajišťování mobilizačních dodávek.^2)
(4) Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky,
určené k zajištění nezbytných dodávek^2a) pro podporu obyvatelstva,
činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení
krizových stavů,^2b) v systému nouzového hospodářství,^2c) kterou nelze
zajistit obvyklým způsobem.
(5) Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a
výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí
fyzické osobě vážně materiálně postižené.
(6) Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů.
2) § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských
opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
2a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb.
2b) § 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb.
2c) § 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb.".
4. V § 7 odst. 1 se slova "státních hmotných rezerv a skladů určených
pro jejich uskladnění" nahrazují slovy "majetku, k němuž má Správa
právo hospodaření".
ČÁST TŘETÍ
zrušena
§ 31
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
§ 32
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 33
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993
Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994
Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995
Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995
Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997
Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998
Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999
Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999
Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000
Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000
Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č.
132/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zj) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno zk), které zní:
"zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn
orgánu krizového řízení.".
2. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně poznámky pod čarou č.
36b) zní:
"§ 39a
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České
republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým
nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného
státního rozpočtu^36b)
a) provést úpravy sazeb daně,
b) osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků
ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců
hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto
složkách,
c) osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly,
ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.
36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 34
V § 12 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 273/1994 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje
se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
"(2) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda
České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým
nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného
státního rozpočtu^6)
a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory,
hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
§ 35
V § 16 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona
č. 36/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou
č. 6) zní:
"(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda
České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým
nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného
státního rozpočtu^6)
a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory,
hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dani silniční
§ 36
V § 17 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č.
302/1993 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou
č. 7a) zní:
"(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda
České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým
nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného
státního rozpočtu^7a)
a) provést úpravu sazeb daně,
b) zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění
akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
7a) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
2) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
republiky.
3) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
4) Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
5) § 29 zákona č. 240/2000 Sb.
6) § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.
7) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
8) § 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných
rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
10) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č.
356/1999 Sb., zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních
orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o
hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.
12) Například § 11 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů, § 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
15) § 19 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
16) § 49 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o
vojenských správních úřadech (branný zákon).
17) § 4 až 6 zákona č. 97/1993 Sb.
18) § 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
19) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
22) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů.
23) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 97/1993 Sb.
25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění
pozdějších předpisů.
