539/1992 Sb.



ZÁKON



ze dne 4. listopadu 1992



o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)



Změna: 19/1993 Sb.



Změna: 127/2003 Sb.



Změna: 127/2003 Sb. (část)



Změna: 127/2003 Sb. (část)



Změna: 157/2006 Sb.



Změna: 130/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se

usneslo na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



Úvodní ustanovení



HLAVA I



§ 1



Předmět úpravy



Zákon upravuje



a) puncovnictví a zkoušení drahých kovů,



b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí,

prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů.



Vymezení pojmů



§ 2



Drahé kovy



Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina,

paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium.



§ 3



Výrobky z drahých kovů



(1) Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují



a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické

výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být

kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem,

korály, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen "zboží"),



b) klenotnické slitiny, polotovary a pájky z drahých kovů (dále jen

"klenotnické slitiny"), určené pro výrobu a opravy zboží,



c) slitiny z drahých kovů užívané v péči o chrup (dále jen "dentální

drahé kovy"),



d) české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního

předpisu1) (dále jen "české mince"),



e) lístkové zlato a stříbro,



f) opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za

cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen "zlomky").



(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona nepovažují



a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000,



b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000,



c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000,



d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k

technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům,

bez ohledu na jejich ryzost.



(3) Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro

obchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost,

stanovenou tímto zákonem (§ 5).



§ 4



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) tuzemským zbožím zboží vyrobené v tuzemsku po nabytí účinnosti

tohoto zákona včetně zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného

zboží,



b) cizím zbožím zboží dovezené ze zahraničí po nabytí účinnosti tohoto

zákona podnikatelem,^2) jehož předmět podnikání zahrnuje obchodování s

výrobky z drahých kovů (dále jen "obchodník"),



c) starým zbožím zboží předkládané k puncovní kontrole v jednotlivých

kusech různých vzorů, a které



- je staršího nebo neuvedeného původu, nebo



- neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou, nebo



- je předkládáno jinou osobou než jeho výrobcem anebo dovozcem, nebo



- je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k

podnikání,



d) opraveným zbožím úředně označené zboží, u kterého musí být při

opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při

opravě musí být puncovní značka poškozena pokud objednatel opravy

písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení,



e) registrovanou slitinou klenotnická slitina, která je zapsaná v

seznamu registrovaných slitin (§ 49),



f) výrobcem podnikatel,^2) jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo

opravu zboží nebo výrobu či zpracování klenotnických slitin nebo výrobu

českých mincí nebo dentálních drahých kovů. Výrobcem je rovněž osoba,

která některou z uvedených činností provozuje na základě jiného než

podnikatelského oprávnění^2a) anebo její činnost v oblasti výroby nebo

oprav zboží spočívá v realizaci výsledků vlastní duševní tvůrčí

činnosti chráněné zvláštním zákonem.^2b)



g) obchodováním prodej včetně obstarání prodeje, nabízení k prodeji,

nákup za účelem dalšího prodeje a prodej použitého zboží,



h) výrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak,

přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo

obchodní firmy výrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v

charakterizujícím ohraničení, určený k označování výrobcem

produkovaného zboží,



i) odpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak,

přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo

obchodní firmy obchodníka, s doplňujícími znaky, umístěný v

charakterizujícím ohraničení, určený k označování obchodníkem

dovezeného zboží.



§ 5



Zákonné ryzosti



(1) Ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině

vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000.

Zákonnými ryzostmi jsou



a) pro zboží zlaté



ryzost č. 0 ...........................................999/1000



ryzost č. 1 ...........................................986/1000

ryzost č. 2 ...........................................900/1000

ryzost č. 3 ...........................................750/1000

ryzost č. 4 ...........................................585/1000



b) pro zboží stříbrné



ryzost č. 0 ...........................................999/1000



ryzost č. 1 ...........................................959/1000

ryzost č. 2 ...........................................925/1000

ryzost č. 3 ...........................................900/1000

ryzost č. 4 ...........................................835/1000

ryzost č. 5 ...........................................800/1000



c) pro zboží platinové



ryzost č. 0 ...........................................999/1000



ryzost č. 1 ...........................................950/1000

ryzost č. 2 ...........................................900/1000

ryzost č. 3 ...........................................850/1000

ryzost č. 4...........................................800/1000.



(2) Ryzost 580/1000 u zlatého starého zboží se považuje za nejnižší

zákonnou ryzost.



HLAVA II



§ 6



Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů



Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají

podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu2c) Ministerstvo

průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a Puncovní úřad.^2c)



§ 7



zrušen



ČÁST DRUHÁ



Puncovní kontrola



HLAVA I



Předmět a rozsah puncovní kontroly



§ 8



Puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného

stavu zboží, které jsou stanoveny tímto zákonem. Výsledkem puncovní

kontroly je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné

ryzosti (dále jen "puncovní značka") nebo jiným způsobem stanoveným

tímto zákonem nebo jeho rozbití (§ 22 odst.1).



§ 9



(1) Povinné puncovní kontrole, pokud není dále stanoveno jinak (§ 27 a

§ 50 odst. 1 a 2), podléhá



a) tuzemské a cizí zboží, určené pro obchodování v tuzemsku,



b) staré zboží v případě, že má být předmětem obchodování,



c) opravené zboží.



(2) Ostatní staré zboží může být předloženo k puncovní kontrole.



HLAVA II



Zkoušení zboží



§ 10



Tuzemské zboží



(1) Tuzemské zboží předkládá výrobce k puncovní kontrole kompletní,

vyčištěné a v takovém stavu, aby je bylo možné zkoušet a označovat bez

nepřiměřené manipulace. Zboží musí být do té míry dohotovené, aby po

jeho označení nemohla být puncovní značka poškozena, změněna nebo

odstraněna.



(2) Výrobce je povinen při předložení písemně oznámit druh, hmotnost,

počet kusů a ryzost tuzemského zboží. Jestliže je tuzemské zboží

vyrobeno z jiné než registrované slitiny, je výrobce povinen při

předložení rovněž písemně oznámit druh a množství ve slitině použitých

kovů.



(3) Tuzemské zboží musí být zhotoveno tak, aby je bylo možné trvanlivě

označit puncovní značkou, pokud se výrobce nedohodne s Puncovním úřadem

výjimečně jinak.



(4) Předložené tuzemské zboží musí výrobce trvanlivě označit přidělenou

výrobní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad, a to takovým

způsobem, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.



§ 11



Cizí zboží



(1) Cizí zboží, nejedná-li se o případ podle odstavce 4 předkládá k

puncovní kontrole obchodník, který je dovezl, spolu s rozhodnutím v

celním řízení o propuštění cizího zboží do volného oběhu.^4)



(2) Obchodník je povinen předložit cizí zboží k puncovní kontrole

nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.



(3) Cizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník povinen

trvanlivě označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou

odpovědnostní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad tak, aby

vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.



(4) Cizí zboží, které pochází z členského státu Evropské unie a které

není úředně označeno podle § 50 odst. 2, předkládá k puncovní kontrole

obchodník, který je dovezl spolu s doklady prokazujícími jeho původ.



(5) Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 platí pro předkládání cizího zboží

obdobně.



§ 12



Staré a opravené zboží



(1) Staré zboží, které má být předmětem obchodování předkládá k

puncovní kontrole obchodník s vyznačením počtu kusů, druhu a hmotnosti

starého zboží.



(2) K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i

jiné osoby než obchodník.



(3) Opravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobce spolu s

vyměněnou součástí.



§ 13



Nesplní-li osoba, která má povinnost zboží předložit (dále jen

"předkladatel") povinnosti uvedené v § 10, § 11 odst. 1, 3 až 5 a § 12,

nepřijme Puncovní úřad zboží k puncovní kontrole.



§ 14



Zkouška ryzosti zboží



(1) Zkoušku ryzosti zboží provádí Puncovní úřad na prubířském kameni

nebo jiným nedestruktivním způsobem anebo chemicky.



(2) Chemickou zkoušku ryzosti zboží (dále jen "chemická zkouška")

provede Puncovní úřad v případě, že tuzemské nebo cizí zboží je

vyrobeno z jiné než registrované slitiny nebo pokud nedestruktivní

zkouška podle odstavce 1 není průkazná.



(3) U starého zboží nebo opraveného zboží může Puncovní úřad provést

chemickou zkoušku jen se souhlasem předkladatele. Odmítne-li

předkladatel souhlas udělit, Puncovní úřad staré nebo opravené zboží

vrátí.



(4) K provedení chemické zkoušky je Puncovní úřad oprávněn odebrat

potřebný vzorek zkoušeného zboží, pokud jej nepředloží předkladatel.



HLAVA III



Předepsaný stav zboží



§ 15



Povolené kombinace



(1) Zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno i z téhož

drahého kovu různých zákonných ryzostí nebo z různých drahých kovů.



(2) Součásti potřebné k dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti zboží

mohou být vyrobeny z obecných kovů; v ostatních případech je k tomu

třeba předchozího souhlasu Puncovního úřadu. Součásti z obecných kovů

musí být snadno rozpoznatelné a pokud je to technicky možné, označené

znaménkem "METAL".



(3) U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo

dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina může

vedle základního drahého kovu obsahovat jenom kovy, jejichž užívání

připouští prováděcí předpis. Ke kovům s obsahem do 3/1000 se

nepřihlíží.



(4) Pokovení zboží smí být provedeno pouze v takové míře, aby bylo

možno nedestruktivní zkouškou určit obsah drahého kovu v základní

slitině. Není dovoleno pokovení zboží z drahého kovu povlakem z

obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy.



(5) Výjimku z odstavců 3 a 4 může v odůvodněných případech udělit

Puncovní úřad.



§ 16



Pájení tuzemského nebo cizího zboží



(1) K pájení zboží, s výjimkou zboží platinového, musí být použita

pájka ze stejného drahého kovu, z jakého je zhotoveno zboží. K pájení

platinového zboží lze použít zlatou pájku.



(2) K pájení zboží lze použít jenom pájku o ryzosti stanovené v

prováděcím předpise.



(3) Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné

jen po předchozím souhlasu Puncovního úřadu nebo v případech

stanovených prováděcím právním předpisem.



(4) Při pájení stříbrného a platinového zboží smí být pájka použita

pouze v množství nezbytně nutném ke spájení; nesmí být použita k

zesilování či vyplňování zboží.



§ 17



Ustanovení § 15 a 16 se pro staré a opravené zboží použijí přiměřeně.



HLAVA IV



Úřední označování zboží a nakládání se závadným zbožím



§ 18



Zboží, které má zákonnou ryzost, předepsaný stav a vyhovuje právním

předpisům,^4a) Puncovní úřad trvanlivě označí příslušnou puncovní

značkou nebo je označí jiným způsobem podle tohoto zákona. Pokud má

zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá Puncovní úřad zboží

předkladateli a označení provede po jejím odstranění.



§ 19



Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka.

Zvláštní puncovní značky jsou pro staré zboží, jež nedosahuje ani

nejnižší zákonné ryzosti. Vyobrazení a popis puncovních značek, jakož i

znaménka "METAL" stanoví prováděcí předpis.



§ 20



(1) Puncovní značkou pro nejblíže nižší zákonnou ryzost označí Puncovní

úřad zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je

nejnižší zákonná ryzost.



(2) Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých

zákonných ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší

zákonné ryzosti.



(3) Pokud je zboží zhotovené z více drahých kovů, označí se

odpovídajícími puncovními značkami pro použité drahé kovy, přičemž se

neužijí značky těch kovů, jichž je užito méně než jedna pětina

hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu.



(4) V případě dohody podle § 10 odst. 3 nebo je-li to zejména z důvodu

charakteru, tvaru nebo rozměrů účelné označí Puncovní úřad zboží

zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.



§ 21



(1) Má-li zlaté nebo stříbrné staré zboží předepsaný stav a nemá ani

nejnižší zákonnou ryzost (§ 5), označí se puncovní značkou pro staré

zboží.



(2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní

značkou, označí je Puncovní úřad zavěšením plomby s puncovní značkou

nebo vydáním osvědčení.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se pro opravené zboží použijí obdobně.



Nakládání se závadným zbožím



§ 22



(1) Zboží, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, jež nevyhovuje

ryzostí nebo nemá předepsaný stav, Puncovní úřad rozbije, pokud není

dále stanoveno jinak.



(2) Zbytky po rozbití a neoznačené staré nebo opravené zboží vrátí

Puncovní úřad předkladateli.



(3) Tuzemské a cizí zboží může Puncovní úřad rozbít až tehdy, jestliže



a) proti rozhodnutí Puncovního úřadu již nelze podat opravný prostředek

(§ 25 a 26),



b) předkladatel se práva na podání opravného prostředku výslovně vzdal,



c) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b) předkladatel

cizího zboží nepostupoval podle § 23.



§ 23



(1) Pokud předkladatel do sedmi dnů ode dne doručení oznámení výsledku

puncovní kontroly písemně potvrdí Puncovnímu úřadu, že závadné cizí

zboží vyveze mimo území České republiky, a do dalších 20 dnů složí

Puncovnímu úřadu peněžní jistotu ve výši dvojnásobku hodnoty drahého

kovu obsaženého v cizím zboží, Puncovní úřad mu toto zboží vydá.



(2) Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené Puncovním úřadem při

vydání zboží podle odstavce 1, že toto zboží vyvezl mimo území České

republiky, Puncovní úřad mu peněžní jistotu vrátí; v opačném případě

peněžní jistota propadá ve prospěch státního rozpočtu. Stanovená lhůta

nesmí být kratší než 15 dnů.



(3) Postupovat podle odstavce 1 může předkladatel i po rozhodnutí o

některém z opravných prostředků (§ 25 a 26).



(4) Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České

republiky k Evropské unii, se podmínka vývozu cizího zboží mimo území

České republiky podle odstavců 1 a 2 nepovažuje za splněnou, bylo-li

zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou případů, kdy

toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky

dovezeno.



§ 24



Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly

uvádět v omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je

oprávněn odstranit i z předmětů, které jsou se zbožím zaměnitelné.



HLAVA V



Opravné prostředky



§ 25



Odvolání



(1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly (§ 8) je

odvolání, na jehož základě se provede opakovaná zkouška ryzosti nebo

předepsaného stavu zboží.



(2) Odvolání se podává Puncovnímu úřadu, a to do sedmi dnů ode dne

oznámení výsledku puncovní kontroly. O odvolání rozhoduje Puncovní

úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle § 18 a 21 nemá

odkladný účinek.



(3) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14),

provede Puncovní úřad opakovanou zkoušku chemicky.



(4) Jsou-li pro to důvody, Puncovní úřad v odvolacím řízení zboží

úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak

výsledek puncovní kontroly potvrdí.



(5) Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle §

23 odst. 1.



§ 26



Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží



(1) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odvolání je žádost o

konečné vyzkoušení ryzosti zboží.



(2) Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se podává písemně

vedoucímu Puncovního úřadu do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí o

odvolání. O žádosti rozhoduje vedoucí Puncovního úřadu na základě

návrhu jím ustavené komise.



(3) Proti rozhodnutí o žádosti o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se

nelze odvolat.



(4) Ustanovení § 25 odst. 3 až 5 platí obdobně.



HLAVA VI



Výjimky z puncovní kontroly a náhrada škody



§ 27



(1) Povinné puncovní kontrole nepodléhá



a) zboží



1. smaltem úplně potažené,



2. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních

použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a

úchyty kamenů, ouška),



3. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím

předpise,



b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu^5) nebo do

režimu s ekonomickým účinkem,^5a)



c) tuzemské zboží určené k propuštění do režimu vývozu,^5b)



d) staré zboží uvedené v prováděcím předpise.



(2) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) může být předloženo k puncovní

kontrole; má-li být takové zboží úředně označeno, musí vyhovovat

podmínkám stanoveným tímto zákonem.



(3) Puncovní kontrole nepodléhají české a zahraniční mince, a to ani

tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním

volně spojeny.



(4) V pochybnostech, zda zboží podléhá puncovní kontrole, rozhodne

Puncovní úřad.



§ 28



(1) Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bodě 3 musí výrobce nebo

obchodník trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost

(dále jen "ryzostní číslo"). Je-li to zejména z důvodu charakteru,

tvaru nebo rozměru zboží účelné, postupuje Puncovní úřad podle § 20

odst. 4.



(2) Úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a), pokud

jinak vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, a dále úředně

neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. d) může být předmětem

obchodování v tuzemsku.



§ 29



Odpovědnost za škodu



(1) Puncovní úřad odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží,

které převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by

ke škodě došlo i jinak.



(2) Puncovní úřad neodpovídá za škodu, jestliže



a) k poškození zboží došlo v důsledku chemické zkoušky, pokud ji

Puncovní úřad vykonal řádně a byl podle tohoto zákona k jejímu

provedení oprávněn,



b) Puncovní úřad v souladu s tímto zákonem tuzemské nebo cizí zboží

rozbil.



(3) V ostatních případech odpovídá Puncovní úřad podle ustanovení

obecných předpisů o odpovědnosti za škodu.



ČÁST TŘETÍ



Zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů



§ 30



České mince



Výrobce českých mincí je povinen předložit Puncovnímu úřadu vzorky z

ražby k ověření ryzosti. Bez souhlasu Puncovního úřadu nemůže výrobce

předat ražbu odběrateli; ustanovení zvláštních předpisů^6) nejsou tímto

dotčena.



§ 31



Dentální drahé kovy



(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být

jinak uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo

životní prostředí. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto

kovy splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.^6a)



(2) Výrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat Puncovnímu úřadu

podle jeho pokynů vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti.



§ 32



Lístkové zlato a stříbro



(1) Puncovní úřad ověřuje na žádost ryzost lístkového zlata nebo

stříbra. Lístkové zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v

knížce.



(2) Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá

ryzosti deklarované na obalu knížky, ověří Puncovní úřad ryzost tak, že

na obal knížky otiskne úřední razítko.



(3) K ověření ryzosti odebere Puncovní úřad namátkou vzorek v rozsahu

do 1 % celkového počtu lístků, nejméně však jeden kus; za odebraný

vzorek nepřísluší náhrada.



§ 33



Věci z drahých kovů



(1) Puncovní úřad zjišťuje na žádost předkladatele obsah drahých kovů v

předložených věcech, klenotnických slitinách, zlomcích, popřípadě

vzorcích, které nepodléhají povinné puncovní kontrole. Je-li to účelné

a souhlasí-li s tím předkladatel, Puncovní úřad předloženou věc,

klenotnickou slitinu, zlomek nebo vzorek přetaví nebo jinak upraví. O

výsledku vydá úřední nález.



(2) Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil z

předložených výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků,

zlomků nebo odpadů z drahých kovů. Slitek označí Puncovní úřad

vyražením úředního znaku. Pokud to velikost slitku dovoluje, vyrazí na

něj Puncovní úřad i číslo, popřípadě též ryzost a hmotnost slitku,

jinak tyto údaje uvede v přiloženém úředním nálezu.



(3) Puncovní úřad neprovede zjištění a ověření obsahu drahých kovů,

pokud provedení požadovaných úkonů není v jeho technických možnostech.



§ 34



Pro zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů platí ustanovení §

25 a 26 obdobně.



ČÁST ČTVRTÁ



POVINNOSTI VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ



§ 35



(1) Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti

Puncovnímu úřadu písemně oznámit



a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li

přiděleno, nebylo-li přiděleno datum narození, adresu nebo bydliště,

místo podnikání^6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od místa

podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny,

identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li

přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu,

nebo



b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres,

pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a

příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem

nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy,

jde-li o právnickou osobu.



(2) Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají

Puncovnímu úřadu ověřenou kopii platného průkazu živnostenského

oprávnění a kopii platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm

výrobce nebo obchodník zapsán.



(3) Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle

zvláštního právního předpisu.^6c) Zbožím nebo ostatními výrobky z

drahých kovů lze obchodovat též na elektronické adrese v informačním

systému (dále jen "elektronická adresa"). Zahájení a ukončení činnosti

v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni

oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem.



(4) V oznámení podle odstavce 3 výrobce nebo obchodník uvede



a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,



b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



c) adresy provozoven, popřípadě elektronickou adresu,



d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na

elektronické adrese.



(5) Výrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit

a doložit změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku

včetně dokladů uvedených v odstavci 2.



(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby

prodávající zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti

chráněné zvláštním právním předpisem.^6d)



§ 36



Výrobní značku může používat jenom výrobce, kterému byla přidělena a

může s ní označovat jenom zboží, jež sám vyrobil nebo zkompletoval.



§ 37



(1) Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a

ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů.



(2) Výrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a

provedených opravách a obchodníci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji

zboží.



(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci a

obchodníci povinni používat stanovená měřidla.^7) Stanovenými měřidly

musí být výrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází

k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na

obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož

hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů. Určování hmotnosti stříbra

a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u

ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu.



Prodej zboží



§ 38



(1) Obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo

takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto

zákoně stanoveno jinak.



(2) Zákaz prodeje úředně neoznačeného zboží platí i pro



a) prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních

právních předpisů,^8)



b) prodej zastaveného zboží zastavárníkem,



c) prodej zboží ve veřejné dražbě,^9)



d) prodej zboží, které je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné

zvláštním zvláštním právním předpisem.^6d)



§ 39



(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem

skladované musí být na prodejním místě nebo na skladě umístěno

viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování

úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodování a tuzemského zboží

určeného pro vývoz.



(2) Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu,

ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i

při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde-li však o prodej

stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento

doklad údaj o hmotnosti obsahovat.



(3) Na prodejním místě musí být umístěno na přístupném a trvale

viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek.



(4) Ustanovení zvláštních předpisů^11) o provozu obchodu nejsou tímto

dotčena.



§ 40



(1) Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo

platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z

obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově

upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly

uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto

předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených

nebo překladů do cizího jazyka (dále jen "klamavé označení"). Klamavým

označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného

materiálu.



(2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně

označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží

zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména

je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém

skutečném složení.



§ 40a



Registr výrobců a obchodníků



(1) Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků (dále jen

"registr"). Do registru se zapisují



a) u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, rodné

číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, datum narození, adresa

nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro písemný styk, je-li odlišná

od místa podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická

adresa, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh

činnosti s drahými kovy,



b) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa

provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická adresa, je-li zřízena,

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresa nebo

bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního

orgánu, druh činnosti s drahými kovy,



c) provozovny, v nichž je činnost s drahými kovy provozována,



d) datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího

ukončení,



e) přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách,



f) vyobrazení výrobní značky (§ 46) a odpovědnostní značky (§ 46a),

byly-li přiděleny.



(2) Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby

zapisuje jméno a příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh

činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická

adresa, vyobrazení výrobní značky a odpovědnostní značky, a v části, v

níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti

s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa a

vyobrazení výrobní značky a odpovědnostní značky.



(3) Do registru v části, která je veřejným seznamem, má právo nahlížet

každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy.



(4) Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou

žádost vystavit opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě

potvrzení o tom, že zde určitý zápis není.



(5) Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem,

Puncovní úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.



ČÁST PÁTÁ



Puncovní inspekce



HLAVA I



Práva a povinnosti puncovní inspekce



§ 41



(1) Puncovní úřad kontroluje u výrobců a obchodníků (dále jen

"kontrolované osoby")



a) zda zboží prodávané, nabízené k prodeji nebo za tím účelem

skladované neuniklo puncovní kontrole a zda je označeno ryzostním

číslem, pokud tak zákon stanoví,



b) ryzost a složení klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů,



c) dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.



Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního

úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost.



(2) Zaměstnanci Puncovního úřadu písemně pověřeni jeho vedoucím nebo

jím určenou osobou (dále jen "inspektoři") jsou oprávněni při výkonu

kontroly podle odstavce 1



a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů

a jiných prostorů souvisejících s činností kontrolované osoby podle

tohoto zákona,



b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona

nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s

činností kontrolované osoby podle tohoto zákona,



c) provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo

dentálních drahých kovů včetně odběru vzorků, za tím účelem jsou

oprávněni požadovat jejich předložení; pro tento účel se považují za

zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou

vzhledově se zbožím zaměnitelné,



d) zboží, u něhož vzniklo důvodné podezření, že v rozporu s tímto

zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole, odebrat za účelem jejího

provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a

uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení Puncovnímu úřadu k

provedení puncovní kontroly. Pro tento účel se považují za zboží i

výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se

zbožím zaměnitelné.



(3) O odběru vzorků nebo zboží a jejich hmotnosti vystaví inspektoři

kontrolované osobě potvrzení. Drahý kov ze vzorků Puncovní úřad po

provedení zkoušky vrátí. S odebraným zbožím naloží Puncovní úřad podle

části druhé tohoto zákona.



(4) Inspektoři jsou povinni bez zbytečného odkladu seznámit

kontrolovanou osobu s výsledky puncovní inspekce.



§ 42



(1) Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy Puncovního úřadu.



(2) O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž

se dozvěděli při výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat

mlčenlivost, a to i po skončení výkonu funkce inspektora.



(3) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může inspektory zbavit

vedoucí Puncovního úřadu.



HLAVA II



Pokuty



§ 43



(1) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč v případě, že

kontrolovaná osoba



a) neučiní oznámení podle § 35 nebo je učiní opožděně, či neúplně,



b) používá výrobní nebo odpovědnostní značku v rozporu s tímto zákonem

nebo takové jednání umožní,



c) nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2,



d) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně.



(2) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč v případě, že

kontrolovaná osoba



a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné

puncovní kontrole nebo takové zboží k obchodování má anebo k prodeji

nabízí,



b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno

ryzostním číslem,



c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je

jí známo, že je takovouto značkou označeno,



d) obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je

skutečná ryzost tohoto zboží,



e) se dopustí při prodeji klamavého označení,



f) prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují

podmínky podle § 31 odst. 1,



g) nepoužívá stanovená měřidla7) nebo je používá bez platného ověření

anebo je nemá v provozovně k dispozici,



h) brání inspektorovi ve výkonu kontroly, její výkon ztěžuje zejména

tím, že mu neumožní vstupovat do příslušných prostorů, nahlížet do

evidence nebo nepředloží inspektorem požadované zboží nebo neposkytne

ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost,



i) dopustí se jednání uvedených v odstavci 1 opakovaně,



j) nepředloží ve lhůtě stanovené inspektorem zboží k provedení puncovní

kontroly,



k) jako výrobce klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů

používá tyto materiály ke klenotnické výrobě, nebo pro dentální účely

anebo je k těmto účelům uvádí do oběhu, aniž by byla držitelem platného

osvědčení podle ustanovení § 48.



(3) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 500 000 Kč v případě, že

jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) získala kontrolovaná

osoba majetkový prospěch velkého rozsahu,^12) který by jí jinak

nenáležel.



(4) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění

ostatních povinností uložených tímto zákonem.



§ 44



Ukládání pokut



(1) Dopustí-li se kontrolovaná osoba více protiprávních jednání, uloží

jí Puncovní úřad pokutu podle ustanovení vztahujícího se na protiprávní

jednání nejpřísněji postihované.



(2) Řízení o uložení pokuty podle § 43 může Puncovní úřad zahájit jen

do jednoho roku ode dne, kdy se o protiprávním jednání dozvěděl,

nejpozději však do tří let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.



(3) Při stanovení výše pokuty Puncovní úřad přihlíží zejména k

závažnosti, způsobu a době protiprávního jednání, k rozsahu způsobených

následků a k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování

nedostatků.



(4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o

uložení pokuty. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.



§ 45



(1) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 1 až 4 Puncovní úřad uloží i

tomu, kdo bez příslušného oprávnění vykonává stejnou činnost jako

výrobce nebo obchodník.



(2) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. c) uloží Puncovní úřad i

jiným osobám než výrobci nebo obchodníkovi.



(3) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. e) a odst. 3 uloží

Puncovní úřad i osobám, které se při provozování obchodní živnosti nebo

živnosti poskytující služby^13) dopustí klamavého označení.



(4) Při ukládání pokut podle odstavců 1 až 3 se užije ustanovení § 44

obdobně.



ČÁST ŠESTÁ



Ustanovení společná, přechodná a závěrečná



Společná ustanovení



§ 46



(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů ode dne

doručení žádosti výrobce. Výrobce žádost doloží ověřenou kopií platného

živnostenského oprávnění a ověřenou kopií platného výpisu z obchodního

rejstříku, je-li v něm výrobce zapsán. Ukončením činnosti ztrácí

výrobce oprávnění výrobní značku používat a je povinen písemně požádat

Puncovní úřad o její zrušení.



(2) Osobě oprávněné v souladu se zvláštním předpisem11) pokračovat v

činnosti, ponechá Puncovní úřad na její žádost stejnou výrobní značku

jakou měl předchozí výrobce.



(3) Je-li více oprávněných osob podle odstavce 2, rozhodne Puncovní

úřad, které z nich výrobní značku ponechá, nedohodnou-li se tyto osoby

písemně o výlučném užívání výrobní značky jednou z nich.



(4) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky obdobně podle

odstavce 1 i osobě, jejíž zboží je výsledkem duševní tvůrčí činnosti

chráněné zvláštním zákonem.^6d



§ 46a



(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení odpovědnostní značky do 30 dnů od

doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník

oprávnění používat odpovědnostní značku a je povinen písemně požádat

Puncovní úřad o její zrušení.



(2) Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro

odpovědnostní značku obdobně.



§ 47



(1) Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo

zaměnitelné výrobní nebo odpovědnostní značky, případně výrobní nebo

odpovědnostní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou

známkou.^14)



(2) Zjistí-li Puncovní úřad, že byla výrobní nebo odpovědnostní značka

již jednou přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto

postiženému výrobci nebo obchodníkovi a bez žádosti mu přidělí jinou

výrobní nebo odpovědnostní značku. Právo výrobce nebo obchodníka na

náhradu škody není tímto dotčeno.



§ 48



(1) Výrobce před zahájením provozování činnosti spočívající ve výrobě

klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů požádá Puncovní úřad

o vydání osvědčení o splnění dalších podmínek odborné způsobilosti pro

její provozování. Do doby jeho získání nesmí být vyrobené materiály

používány ke klenotnické výrobě nebo pro dentální účely, ani k těmto

účelům uváděny do oběhu.



(2) Puncovní úřad na základě žádosti výrobce vydá osvědčení o splnění

dalších podmínek pro provozování výroby klenotnických slitin nebo

dentálních drahých kovů, a to po přezkoumání spolehlivosti výsledků

chemických zkoušek a po prověrce technologické úrovně jejich výroby.

Nejsou-li tyto podmínky splněny, Puncovní úřad žádost zamítne.



(3) Zjistí-li Puncovní úřad porušení podmínek, za kterých bylo

osvědčení vydáno, a výrobce neodstraní závady ve stanovené lhůtě,

Puncovní úřad osvědčení odejme.



§ 49



(1) Klenotnickou slitinu, která má zákonnou ryzost, odpovídá podmínkám

uvedeným v § 15 odst. 3 a 5 a byla chemicky přezkoušena Puncovním

úřadem nebo jím pověřenou osobou, zapíše Puncovní úřad na základě

žádosti výrobce nebo obchodníka do seznamu registrovaných slitin; v

žádosti musí výrobce nebo obchodník uvést složení slitiny.



(2) Neumožní-li výrobce nebo obchodník Puncovnímu úřadu získat potřebné

množství klenotnické slitiny, Puncovní úřad zápis neprovede.



§ 50



(1) Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené

způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká

republika vázána.



(2) Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a

označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie

podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím

srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle

tohoto zákona, pokud toto označení bylo provedeno značkami užívanými k

1. květnu 2004 nebo značkami užívanými později.



§ 51



Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním

právním předpisem.^16)



§ 52



Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu^17) vydaného výrobci

nebo obchodníkovi též Puncovnímu úřadu, pokud je o to požádán.



§ 53



Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním

řízení^18) s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.



§ 54



(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou



a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých

kovů,



b) podrobnosti označování slitků.



(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 15 odst. 3, § 16 odst. 2 a

3, § 19 a § 27 odst. 1 písm. a) bodu 3 a písm. d).



Přechodná ustanovení



§ 55



(1) Oznámení o zahájení činnosti, změně jejího druhu a místa učiněná

přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za úkony podle tohoto

zákona.



(2) Výrobní značky přidělené přede dnem účinnosti tohoto zákona

zůstávají v platnosti.



§ 56



Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle

předpisů platných na dnešním území České a Slovenské Federativní

Republiky před účinností tohoto zákona, s výjimkou



a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až

1945 používány na tomto území jinými státy,



b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než

333/1000.



Závěrečná ustanovení



§ 57



Zrušuje se



1. § 35 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví,



2. vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o

státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a

vyhlášky č. 154/1980 Sb.,



3. § 7 odst. 2 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č.

61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku,



4. vyhláška Státního úřadu plánovacího č. 216/1955 Ú.l. o hospodaření

průmyslovými diamanty,



5. vyhláška ministerstva lehkého průmyslu č. 336/1952 Ú.l. (390/1952

Ú.v.) o sběru odpadu slinutých karbidů (tvrdokovů) a odpadu

průmyslových diamantů.



§ 58



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992.



Stráský v.r.



v z. Šedivý v.r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 127/2003 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Výrobní značky přidělené Puncovním úřadem přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.



2. Výrobci a obchodníci jsou povinni na výzvu Puncovního úřadu doplnit

údaje uvedené v § 35 do jednoho měsíce od jejího doručení.



3. Obchodníci jsou povinni do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona v prodejně umístit na přístupném a trvale viditelném

místě vyobrazení českých puncovních značek.



4. Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené

podle předpisů platných na dnešním území České republiky a Slovenské

republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou



a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až

1945 používány na těchto územích jinými státy,



b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než

333/1000.



1) § 12 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.



2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



2a) Například zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol,

středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s

právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).



2c) Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v

oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č.

309/2002 Sb.



3) Např. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



4) § 128 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002

Sb.



4a) Například vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam

chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh

a používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 390/2000 Sb.



5) § 139 až 144 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.



5a) § 133 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



5b) § 214 a 216 zákona č. 13/1993 Sb.



6) § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb.



6a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



6b) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.



6c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb.



6d) Zákon č. 121/2000 Sb.



7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č.

119/2000 Sb.



8) Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a

vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o

správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších

přepisů.



11) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon).



12) § 64 zákona č. 455/1991 Sb.



13) § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb.



14) Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 174/2002

Sb.



16) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a

způsob jejich placení, ve znění pozdějších předpisů.



17) § 48 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.



18) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).