335/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 14. května 2004,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných
zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými
pyrotechnickými výrobky
Změna: 267/2010 Sb.
Změna: 398/2010 Sb.
Změna: 95/2014 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 24 zákona č. 156/2000
Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů
a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění zákona č.
227/2003 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb., (dále jen „zákon“), k provedení
§ 6 odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. c), § 15 odst. 2, § 16 odst. 1
písm. c), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), §
19 odst. 1 a § 20 odst. 1 :
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) podrobnosti o postupu Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva
(dále jen "úřad") při ověřování stanovených střelných zbraní,
stanoveného střeliva a pyrotechnických výrobků (dále jen "kontrolované
výrobky"),
b) rozsah technické a průvodní dokumentace,
c) vzory zkušebních značek používaných úřadem a uznaných v České
republice,
d) výši úplaty vybírané úřadem za provedené odborné činnosti,
e) vzor služebního průkazu a
f) počet vzorků kontrolovaných výrobků předkládaných k ověřování.
§ 1a
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) kontrolní značkou značka uvedená v příloze č. 4, která není zkušební
značkou ve smyslu § 19 odst. 1 zákona,
b) jednotnou zkušební značkou značka uvedená v příloze č. 3 části
1.1.2, nebo 1.1.3,
c) národní identifikační značkou zkušebny značka uvedená v příloze č. 3
části 1.1.1,
d) národní zkušební značkou značka uvedená v příloze č. 3 části 2.
§ 1b
Stanovený způsob označování zbraní a střeliva
(1) Stanovené střelné zbraně označuje úřad stanoveným způsobem, který
je tvořen
a) jednotnou zkušební značkou, která je alespoň na jedné z hlavních
částí zbraně doplněna národní identifikační značkou zkušebny a
vyznačeným dvojčíslím roku provedení zkoušky,
b) jednotnou zkušební značkou, národní identifikační značkou zkušebny a
dvojčíslím roku provedení zkoušky na každé silně namáhané části
předložené samostatně k ověření, nebo
c) národní zkušební značkou, která je alespoň na jedné z hlavních částí
zbraně doplněna vyznačeným dvojčíslím roku provedení zkoušky, a
jedná-li se o zbraň zakázanou^6), i číslem zkušebního protokolu ve
zvláštní číselné řadě.
(2) Stanovené střelivo označuje kontrolovaná osoba nebo úřad stanoveným
způsobem, který je tvořen národní zkušební značkou s číslem certifikátu
o typové zkoušce, nebo jednotnou zkušební značkou vyznačenou spolu s
národní identifikační značkou zkušebny.
(3) Na každou nově vyrobenou vojenskou zbraň^7), která není určená pro
Armádu České republiky, výrobce v případě, že je zbraň označena
identifikačními údaji, kterými jsou rok výroby, výrobce nebo stát
původu a výrobní číslo zbraně, vyznačí kontrolní značku podle přílohy
č. 4. Výrobce pak takto označenou zbraň předloží úřadu ke kontrole
způsobu označení.
§ 2
Postup při homologaci stanovených střelných zbraní
(1) Při homologaci stanovených střelných zbraní (dále jen "homologace")
výrobce, dovozce, vývozce, distributor nebo opravce (dále jen
"kontrolovaná osoba") spolu se žádostí (§ 18 zákona) předkládá úřadu
technickou a průvodní dokumentaci a dvě stanovené střelné zbraně
opatřené svou obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním
rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a
příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a typovým
označením a označením ráže používaného střeliva. Označením ráže se dále
opatří každá hlaveň a revolverový válec, jde-li o výměnné hlavně nebo
válce rozdílné ráže. Pokud se jedná o výměnné hlavně nebo válce stejné
ráže, označí se touto ráží pouze jedna hlaveň nebo revolverový válec.
Úřad prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději do 60 dnů
písemně oznámí kontrolované osobě podmínky provedení homologace (místo
a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního poplatku a
úplaty).
(2) U stanovených střelných zbraní předložených k homologaci úřad
zjišťuje
a) shodu základních rozměrů s technickou dokumentací výrobce a se
stanovenými technickými požadavky (§ 4 zákona),
b) typové označení uvedené na stanovené střelné zbrani,
c) bezpečnou funkci při střelbě,
d) odolnost materiálu, ze kterého je zbraň vyrobena, a to při střelbě
nebo při ztížených klimatických podmínkách, je-li to vyžadováno,
e) správnost a úplnost technické a průvodní dokumentace,
f) zda výrobce má k dispozici potřebná kalibrovaná měřidla, vypracované
kontrolní postupy, potřebné prostory a má zabezpečeny technické a
personální předpoklady k provádění kontroly všech výrobků shodných s
homologovaným typem stanovené střelné zbraně (dále jen "systém
kontroly") a zda o tom vede záznamy.
(3) Typ předkládané stanovené střelné zbraně může zahrnovat několik
variant za předpokladu, že tyto varianty nemají odlišné konstrukční
uspořádání. Za výrobní provedení typu předkládané stanovené střelné
zbraně se považují zbraně pouze s odlišným vnějším vzhledem.
(4) Při homologaci dovážených stanovených střelných zbraní zajistí
kontrolovaná osoba, která nedoloží údaje o systému kontroly (§ 6 odst.
1 zákona) u zahraničního výrobce, zjištění těchto údajů ve spolupráci s
úřadem na své náklady.
(5) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě písemný
záznam o provedeném ověření (dále jen "protokol"), ve kterém uvede
a) jméno, popř. druhé jméno, a příjmení, rodné příjmení, datum a místo
narození a místo pobytu fyzické osoby, anebo název nebo obchodní firmu,
právní formu, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (dále jen
"identifikační údaje o kontrolované osobě"),
b) popis a určení stanovené střelné zbraně,
c) popis provedených zkoušek z hlediska stanovených technických
požadavků, jejich výsledky a vyhodnocení,
d) místo provedení zkoušek a datum vydání protokolu.
(6) Při splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 1 zákona vydá úřad
současně s protokolem podle odstavce 5 certifikát o homologaci, který
obsahuje
a) identifikační údaje o kontrolované osobě,
b) technické charakteristiky zkoušeného typu stanovené střelné zbraně,
zejména druh materiálu a jeho parametry, ráži střeliva,
c) určení národní identifikační značky zkušebny a jednotné zkušební
značky podle přílohy č. 3 s číslem homologace a určení subjektu, který
takto bude označovat každou vyrobenou stanovenou střelnou zbraň, a
poučení o vedení evidence označených stanovených střelných zbraní,
d) poučení o provádění kusového ověřování po dobu platnosti homologace
(§ 6 odst. 4 zákona),
e) poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona), datum a místo
vydání certifikátu o homologaci.
Pokud zbraň při homologaci stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá
rozhodnutí o odmítnutí vydat certifikát o homologaci (§ 21 odst. 3
zákona) obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné
závady.
(7) Po provedení homologace se jeden exemplář ověřovaného typu
stanovené střelné zbraně uloží u úřadu; toto neplatí v případě
plynových zbraní. Druhý exemplář se vrátí kontrolované osobě.
(8) Úřad provádí kusové ověřování stanovených střelných zbraní
podléhajících homologaci v případě
a) prodloužení platnosti certifikátu o homologaci (§ 6 odst. 4 zákona),
nebo
b) pokud jsou vyráběny nebo dováženy v počtu nejvíce pěti kusů ročně (§
6 odst. 3 zákona).
V případě, že zbraň při kusovém ověřování podle písmene a) stanoveným
podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o zrušení nebo o odejmutí
certifikátu o homologaci (§ 21 odst. 3 zákona) obsahující kromě údajů
shodných s protokolem i popis zjištěné závady.
(9) Pokud kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně,
požádá úřad o ověření stanovené střelné zbraně již označené homologační
značkou, úřad provede kusové ověřování.
(10) Stálé kanceláři Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních
palných zbraní^1) (dále jen "stálá kancelář") úřad zasílá kopii
certifikátu o homologaci stanovené střelné zbraně nebo zprávu o jeho
zrušení nebo zprávu o odejmutí certifikátu o homologaci, nebo o
odmítnutí vydat certifikát o homologaci (§ 21 odst. 3 zákona).
§ 3
Postup při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní
(1) Při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní kontrolovaná
osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, spolu se žádostí podle
§ 18 zákona předkládá úřadu stanovenou střelnou zbraň, dva spotřební
náboje na každou nábojovou komoru a ke stanovené střelné zbrani určené
výhradně pro použití černého prachu dvě střely na každou hlaveň;
stanovená střelná zbraň musí být opatřena
a) označením výrobce obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním
rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a
příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo jejich ochrannou známkou,
b) typovým označením,
c) označením země nebo místa původu,
d) výrobním číslem,
e) ráží použitého střeliva,
f) rokem výroby, pokud není uveden ve výrobním čísle stanovené střelné
zbraně,
g) údajem nebo údaji na každé hlavni o délce nábojové komory, pokud jde
o stanovenou střelnou zbraň s hlavní nebo hlavněmi s hladkým vývrtem,
h) údajem o ráži každé hlavně, pokud má zbraň hlavně rozdílných ráží,
nebo údajem o ráži na hlavni, pokud má stanovená střelná zbraň každou z
hlavní stejné ráže,
i) pokud je hlaveň určena výhradně pro použití černého prachu,
jednoznačným údajem o této skutečnosti, pokud úřad neurčí jinak,
j) údajem každé brokové hlavně o měřeném průměru vývrtu, nebo označením
materiálu, ze kterého je vyrobena, případně údajem o hmotnosti,
k) údajem o ráži na válci revolveru, pokud je možno vyměnit válec
revolveru.
(2) Stanovená střelná zbraň pro brokové náboje s ocelovými broky
vysokého výkonu musí být konstruována tak, že zahrdlení brokové hlavně
nesmí být větší než 0,5 pro ráži 12 a 10/89 při použití ocelových broků
o průměru větším než 4 mm a pro ráži 20 při použití ocelových broků o
průměru větším než 3,25 mm.
(3) Při kusovém ověřování tlumičů hluku stanovené střelné zbraně se
středovým zápalem je tlumič hluku ověřován speciálním zkušebním nábojem
pro ověřování tlumičů. Výrobce opatřuje tlumiče hluku označením ve
stejném rozsahu jako stanovené střelné zbraně. Pokud má být stanovená
střelná zbraň opatřena tlumičem hluku, ověřuje se stanovená střelná
zbraň zvlášť pro tento účel stanoveným způsobem. Tlumič hluku nabytý
před 15. červnem 2014 musí být předložen k ověření nejpozději při
předložení první stanovené střelné zbraně, která jím může být opatřena,
k ověření zvlášť pro tento účel. Tlumič hluku musí být opatřen
označením ráže, pro kterou je ověřen; pokud je určen k použití pro více
ráží, musí být opatřen označením hlavní ráže a dále všemi ostatními
rážemi, rovněž pokrytými ověřením hlavní ráže speciálním zkušebním
nábojem pro ověřování tlumičů.
(4) Při kusovém ověřování úřad provádí
a) prohlídku před zkušební střelbou,
b) zkušební střelbu,
c) prohlídku po zkušební střelbě.
(5) Technické požadavky při kusovém ověřování jsou uvedeny v příloze č.
1 a v českých technických normách.^2)
(6) Při prohlídce před zkušební střelbou vyřadí úřad stanovenou
střelnou zbraň, která nesplňuje požadavky uvedené v příloze č. 1 bodě
1, nebo takovou, jejíž označení neodpovídá požadavkům uvedeným v
odstavci 1. Tuto skutečnost oznámí kontrolované osobě nebo tomu, kdo je
zapsán v průkazu zbraně.
(7) Úřad neověří stanovenou střelnou zbraň, která je viditelně
poškozena zkušební střelbou, a stanovené střelné zbraně, které vykazují
závady uvedené v příloze č. 1 bodě 3 nebo mají neopravitelnou závadu
uvedenou v příloze č. 1 bodě 4. Tuto skutečnost oznámí kontrolované
osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně.
(8) Vznikne-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1
podezření, že došlo ke snížení tlaku zkušebního náboje, zejména únikem
plynů, úřad provede doplňkovou střelbu nad rámec předepsaného počtu
zkušebních výstřelů. V případě pochybnosti o pevnosti stanovené střelné
zbraně podrobené zkušební střelbě nebo při pochybnostech o existenci
poškození nebo jiné vady stanovené střelné zbraně anebo v případě
výskytu závady na nábojnici zkušebního náboje provede úřad rovněž
doplňkovou střelbu zkušebními náboji.
(9) Dojde-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1 k vadné
funkci zkoušené stanovené střelné zbraně, úřad provede ověření funkce
doplňkovou střelbou spotřebními náboji, a to minimálně dvěma výstřely
na každou nábojovou komoru.
(10) Na žádost kontrolované osoby nebo toho, kdo je zapsán v průkazu
zbraně, může být ověřování brokovnice nahrazeno zkouškou s vyšším
tlakem (vyšší zkouška) nebo zkouškou pro ocelové broky.
(11) Má-li u stanovené střelné zbraně s více hlavněmi jen některá z
hlavní neopravitelnou závadu, navrhne úřad kontrolované osobě nebo
tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, odborné znehodnocení^3) vadné
hlavně, přičemž úřad postupuje podle § 19 odst. 2 zákona.
(12) U kusového ověřování zbraní dovezených ze zahraničí, jejichž
zkušební značky nejsou v České republice uznávány na základě Úmluvy^1)
a které mají sklopné hlavně, se navíc zjišťuje
a) délka hlavní s přesností na 1 mm,
b) průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0,1 mm a průměr vývrtu
kulové hlavně s přesností na 0,01 mm,
c) hmotnost hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g,
d) pevnost materiálu hlavních částí stanovené střelné zbraně zkouškou
tvrdosti a na základě této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka stěny
hlavně vyhovující, pokud kontrolovaná osoba neprokáže, že pevnost
použitého materiálu odpovídá české technické normě.^2)
(13) Stanovená střelná zbraň, která je předkládána opravcem [§ 16 odst.
4 písm. b) zákona], je podrobena kusovému ověřování. Kusovému ověřování
jsou taktéž podrobeny stanovené střelné zbraně, které jsou již označeny
zkušební značkou.
(14) Úřad vždy po kusovém ověřování zbraň označí stanoveným způsobem a
současně vydá kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu
zbraně, protokol, který obsahuje
a) identifikační údaje o kontrolované osobě,
b) identifikační údaje o stanovené střelné zbrani a
c) datum a místo zkoušky ověření,
d) v případě zbraně nabíjené černým prachem i maximální hmotnosti
prachové náplně, ucpávky a použité střely.
Pokud zbraň při tomto ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad ji
označí podle § 19 odst. 2 zákona a vydá rozhodnutí o odmítnutí označit
stanovenou střelnou zbraň obsahující kromě údajů shodných s protokolem
i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona).
(15) Stanovené střelné zbraně, které nevyhověly podmínkám kusového
ověřování, jsou označeny národní identifikační značkou zkušebny a jsou
vráceny zpět kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu
zbraně, k odstranění nedostatků. Po jejich odstranění úřad provede
opakované kusové ověřování.
§ 4
Postup při opakovaném kusovém ověřování stanovených střelných zbraní
(1) Úřad vždy po opakovaném kusovém ověřování zbraň označí stanoveným
způsobem a současně vydá kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v
průkazu zbraně, protokol, který obsahuje
a) identifikační údaje o kontrolované osobě,
b) identifikační údaje o stanovené střelné zbrani a
c) datum a místo zkoušky ověření.
Pokud zbraň při tomto ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad
vydá rozhodnutí o odmítnutí označit stanovenou střelnou zbraň
obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§
21 odst. 3 zákona) a opět ji vrátí zpět kontrolované osobě nebo tomu,
kdo je zapsán v průkazu zbraně, k odstranění nedostatků.
(2) Je-li stanovená střelná zbraň opatřená zkušební značkou a je
předložena k opakovanému kusovému ověřování, úřad stanovenou střelnou
zbraň označí pořadovým číslem zkoušky a posledním dvojčíslím roku
zkoušky.
§ 5
Postup při typové kontrole stanoveného střeliva
(1) Pro ověřování stanoveného střeliva se za nejmenší výrobní sérii
považuje 3000 kusů od ověřovaného typu střeliva. V případě, že je
vyráběn počet nižší, rozhoduje úřad o každém případu zvlášť, s ohledem
na stanovené technické požadavky. Pro typovou kontrolu stanoveného
střeliva (dále jen "typová kontrola") se vybírá jako představitel typu
stanovené střelivo vyvíjející nejvyšší maximální tlaky.
(2) Stanovené střelivo opatřené obchodní firmou nebo názvem, jde-li o
právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu,
anebo ochrannou známkou a údaji umožňujícími identifikaci typu střeliva
(druh, značku a ráži) předloží kontrolovaná osoba společně se žádostí
(§ 18 zákona) v množství stanoveném v příloze č. 7, popřípadě
stanoveném úřadem podle odstavce 1. Úřad rovněž určí počet
předkládaných nejmenších spotřebitelských obalů, a to podle příslušné
české technické normy.^2) Na nejmenším spotřebitelském obalu střeliva
uvede kontrolovaná osoba kromě svého označení i označení typu střeliva,
číslo série a počet kusů střeliva v obalu. Typ předkládaného střeliva
může zahrnovat několik variant z hlediska stanovených technických
požadavků. Úřad prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději
do 60 dnů písemně oznámí kontrolované osobě podmínky provedení typové
kontroly (místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši
správního poplatku a úplaty).
(3) Při typové kontrole úřad zjišťuje, zda
a) kontrolovaná osoba vlastní a používá kalibrované nebo ověřené měřicí
přístroje pro měření rozměrů, funkce, tlaků nebo hodnot pokládaných za
rovnocenné pro daný typ stanoveného střeliva,
b) výrobce má k dispozici technické vybavení k provádění výrobní
kontroly [§ 10 odst. 1 písm. b) zákona], zejména
1. balistická měřidla, jejichž rozměry jsou shodné se stanovenými
technickými požadavky,
2. tlakoměry s platným ověřením,
3. měřidla určená k rozměrové kontrole střeliva s platným metrologickým
ověřením,
4. zbraně s platným ověřením určené ke kontrole bezpečnosti funkce
střeliva,
c) výrobce má odborně způsobilý personál k obsluze technického vybavení
uvedeného v písmenu b),
d) výrobce provozuje systém kontroly a vede evidenční knihu o
výsledcích kontrol jednotlivých výrobních sérií stanoveného střeliva;
tyto záznamy musí být vedeny postupem schváleným úřadem a musí být
úřadu kdykoliv k dispozici,
e) dovozce, který nedoloží údaje o systému kontroly u dováženého
stanoveného střeliva u zahraničního výrobce, zajistí jejich zjištění ve
spolupráci s úřadem na své náklady,
f) vyrobené střelivo odpovídá stanoveným technickým požadavkům na
1. shodnost rozměrových charakteristik,
2. vzhled a provedení i údajů a rozlišovacích znaků na každém náboji,
3. provedení odpovídajících údajů na nejmenším spotřebitelském obalu,
4. tlak plynů nábojů nebo hodnoty pokládané za ekvivalentní,
5. dopravní, manipulační a funkční bezpečnost,
6. odolnosti vůči ztíženým klimatickým podmínkám,
7. rozptyl, krytí a rychlost,
8. fyzikální, chemické a balistické vlastnosti střelivin.
(4) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě protokol,
který obsahuje
a) identifikační údaje o kontrolované osobě,
b) popis a určení stanoveného střeliva,
c) popis provedených zkoušek stanovených technických požadavků a jejich
výsledky,
d) datum a místo zkoušek.
(5) Při splnění podmínek stanovených v § 10 zákona vydá úřad současně s
protokolem podle odstavce 4 certifikát o typové kontrole střeliva,
který obsahuje
a) identifikační údaje o kontrolované osobě,
b) předmět typové kontroly,
c) datum a místo vydání certifikátu o typové kontrole,
d) pověření k provádění výrobní kontroly a určení subjektu, který bude
oprávněn k označování stanoveného střeliva stanoveným způsobem,
e) poučení o provádění inspekčních kontrol střeliva (§ 11 zákona),
f) poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona).
Pokud střelivo při typové nebo inspekční kontrole stanoveným podmínkám
nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o odmítnutí vydat certifikát o typové
kontrole, o jeho odejmutí nebo o ukončení jeho platnosti obsahující
kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3
zákona).
(6) Úřad zašle stálé kanceláři kopii certifikátu o typové kontrole
střeliva nebo ji uvědomí o odmítnutí ho vydat nebo o jeho případném
odejmutí. Obdobně postupuje při ukončení platnosti certifikátu o typové
kontrole střeliva.
(7) V případě předložení stanoveného střeliva, na jehož ráži ještě
nejsou stanoveny technické požadavky (§ 4 zákona), k ověřování úřadu
provede úřad typovou kontrolu na základě úplných údajů dodaných
výrobcem. Úřad oznámí provedení této kontroly stálé kanceláři současně
s maximálním přípustným tlakem, naměřenou střední hodnotou maximálního
tlaku a dalšími údaji sdělenými výrobcem, které jsou řádně ověřeny.
(8) U nové ráže stanoveného střeliva, kromě střeliva s vysokým výkonem,
se typová kontrola neprovádí v případech, kdy lze střelivo již typově
kontrolované a zařazené do stanovených technických požadavků, které má
rozměry identické nebo podobné a maximální přípustný tlak vyšší, než je
tlak nového střeliva, nabít a vystřelit z nábojové komory ruční palné
zbraně určené pro toto nové střelivo, které má maximální přípustný tlak
nižší než tato již typově zkontrolovaná ráže.
(9) Pokud kontrolovaná osoba nedoloží údaje o systému kontroly u
vyráběného nebo dováženého stanoveného střeliva, ověří úřad každou
výrobní nebo dovezenou sérii střeliva.
§ 6
Postup při ověřování pyrotechnických výrobků
(1) Při typové zkoušce pyrotechnických výrobků podle § 13 zákona (dále
jen "typová zkouška") úřad zjišťuje, zda pyrotechnický výrobek splňuje
stanovené technické požadavky podle přílohy č. 2.
(2) Úřad zahrne do souboru stanovených technických požadavků i takovou
vlastnost nebo parametr pyrotechnického výrobku představující zvýšené
riziko pro uživatele nebo nezbytnou podmínku pro jejich bezpečné
použití, skladování a likvidaci, která není uvedena v článku I. přílohy
č. 2, ale podá důkaz o bezpečnosti pyrotechnického výrobku.^5) Současně
určí postup a počet vzorků pro jeho ověření.
(3) Úřad pro účely ověřování stanovených technických požadavků (§ 4
zákona) vytváří a udržuje soubor postupů, které jsou zveřejňovány
způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Typ předkládaného pyrotechnického výrobku (§ 2 odst. 4 a 5 zákona)
může zahrnovat několik variant za předpokladu, že tyto varianty nemají
odlišné vlastnosti z hlediska stanovených technických požadavků a
konstrukčního uspořádání hlavních částí. Za typ pyrotechnického výrobku
se považuje i soubor různých druhů výrobků umístěných v nejmenším
spotřebitelském balení. Kontrolovaná osoba předkládá pyrotechnické
výrobky k ověření opatřené obchodní firmou nebo názvem, jde-li o
právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu,
anebo ochrannou známkou a typovým označením, názvem výrobku a typovým
číslem výrobku (u pyrotechnických výrobků, které nejsou jeho výrobkem,
i údaji o výrobci).
(5) Úřad ověří, zda předkladatel pyrotechnických výrobků má vybudovaný
účinný systém technické kontroly pro vyrobený nebo dovezený
pyrotechnický výrobek. Kontrolovaná osoba doloží, že
a) zajišťuje shodu dováženého pyrotechnického výrobku s posuzovaným
pyrotechnickým výrobkem podle dokumentovaného postupu,
b) vlastní a používá kalibrované nebo ověřené měřicí přístroje pro
zjišťování technických a přejímacích požadavků na pyrotechnický výrobek
podle dokumentace výrobce,
c) má personální a technické předpoklady k provádění této kontroly.
(6) V případě, že dovozce nemůže zajistit nebo doložit údaje o systému
kontroly u dovážených pyrotechnických výrobků u zahraničního výrobce,
zajistí jejich zjištění ve spolupráci s úřadem na své náklady. Úřad
rovněž prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději do 60 dnů
písemně oznámí předkladateli podmínky ověřování pyrotechnického výrobku
(místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního
poplatku a úplaty).
(7) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě protokol,
který obsahuje
a) identifikační údaje o kontrolované osobě,
b) popis a určení pyrotechnického výrobku,
c) popis provedených zkoušek stanovených technických požadavků a jejich
výsledky,
d) datum a místo zkoušek.
(8) Při splnění podmínek stanovených v § 13 zákona vydá úřad současně s
protokolem podle odstavce 7 certifikát o typové zkoušce pyrotechnického
výrobku, který obsahuje
a) identifikační údaje o kontrolované osobě,
b) předmět typové zkoušky,
c) určení zkušební značky podle přílohy č. 3 části 2 a určení subjektu,
který bude oprávněn k označování pyrotechnického výrobku touto značkou,
d) datum a místo vydání certifikátu o typové zkoušce,
e) poučení o provádění opakovaného ověřování (§ 14 zákona),
f) poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona).
Pokud pyrotechnický výrobek při typové zkoušce nebo při opakovaném
ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o
odmítnutí vydat certifikát o typové zkoušce, o jeho odejmutí nebo o
ukončení jeho platnosti obsahující kromě údajů shodných s protokolem i
popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona).
(9) V pochybnostech, zda se jedná o výbušný předmět nebo pyrotechnický
výrobek, úřad provede zkoušku podle přílohy č. 2.
§ 7
Technická a průvodní dokumentace
Technická a průvodní dokumentace předkládaná kontrolovanou osobou spolu
se žádostí o ověřování kontrolovaných výrobků [§ 18 odst. 3 písm. a)
zákona] zahrnuje
a) všeobecný popis,
b) konstrukční a výrobní nákresy, schémata částí, konstrukčních skupin
apod.,
c) popisy a vysvětlení nezbytná pro porozumění podkladům, včetně popisu
funkce a definování zásad pro bezpečné používání, skladování, přepravu
a likvidaci výrobku,
d) protokoly o provedených zkouškách,
e) návod pro osobu provádějící montáž a demontáž stanovené střelné
zbraně,
f) návod k používání,
g) návod pro provádění přebíjení střeliva, pokud jsou části střeliva
nutné k sestavení náboje nebo nábojky na trh uváděny samostatně,
h) další dokumentaci pyrotechnického výrobku, která obsahuje
1. určení pyrotechnického výrobku,
2. zatřídění do třídy nebo podtřídy pyrotechnického výrobku,
3. identifikace nebezpečí,
4. vymezení prostředí použití,
5. kdo a za jakých okolností smí pyrotechnický výrobek nabývat,
6. opatření pro skladování a manipulaci,
7. fyzikálně-chemické a pyrotechnické vlastnosti,
8. materiálové složení (materiál jednotlivých částí a sestav, druhy a
množství obsažených pyrotechnických složí a výbušnin),
i) certifikáty vztahující se k vybavení stanovené střelné zbraně, ke
stanovenému střelivu, k pyrotechnickému výrobku, k částem stanoveného
střeliva nebo ke střelivině použité ve střelivu, zprávy a protokoly
vztahující se ke stanovené střelné zbrani, stanovenému střelivu,
střelivině použité ve střelivu nebo pyrotechnickému výrobku a jiné
dokumenty, které usnadní úřadu ověřování.
§ 8
Označování zkušebními značkami
Kontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a
byly ověřeny, se označují zkušebními značkami podle přílohy č. 3 takto:
a) při kusovém ověřování nebo opakovaném kusovém ověřování úřad
stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené technické požadavky,
označí stanoveným způsobem,
b) stanoveným způsobem označí úřad každou hlaveň, důležitou část závěru
(lůžko u sklopných hlavní, závěr u ostatních zbraní) a rám,
existuje-li; dále dnový šroub stanovené střelné zbraně. U revolverů
označí úřad stanoveným způsobem hlaveň, válec a rám stanovené střelné
zbraně. Jde-li o stanovené střelné zbraně, jejichž nábojová komora není
součástí hlavně, označí úřad stanoveným způsobem hlaveň, každou
nábojovou komoru a důležité části závěru stanovené střelné zbraně.
Pokud na hlavních částech zbraní, které jsou z kovu, není měkké místo
pro vyražení příslušné zkušební značky, úřad označí stanoveným způsobem
alespoň jednu z hlavních částí zbraně,
c) není-li při ověřování stanovené střelné zbraně již místo pro
označení stanoveným způsobem, vyrazí úřad na stanovenou střelnou zbraň
jen poslední dvojčíslí letopočtu a pořadové číslo zkoušky; při
ověřování stanovené střelné zbraně s více hlavněmi označí úřad
stanoveným způsobem každou hlaveň pouze v případě, že nemůže dojít k
poškození stanovené střelné zbraně,
d) při homologaci označí úřad nebo kontrolovaná osoba stanovenou
střelnou zbraň způsobem určeným v certifikátu o homologaci alespoň
jednu z hlavních částí zbraně nebo nejmenší spotřebitelský obal formou
ražby, potisku nebo nálepky,
e) při typové kontrole označí kontrolovaná osoba nebo úřad stanoveným
způsobem podle údaje uvedeného v certifikátu o typové kontrole střeliva
každý nejmenší spotřebitelský obal formou potisku nebo nálepky,
f) při typové zkoušce označí kontrolovaná osoba nebo úřad zkušební
značkou pro pyrotechnické výrobky podle údaje uvedeného v certifikátu o
typové zkoušce na každém pyrotechnickém výrobku; pokud to rozměry
pyrotechnického výrobku neumožní, provede se označení na nejmenším
spotřebitelském obalu. Označení se provádí v obou případech formou
potisku nebo nálepky,
g) při kusovém nebo opakovaném kusovém ověřování úřad označí jednotnou
zkušební značkou, národní identifikační značkou zkušebny a dvojčíslím
roku provedení zkoušky tlumič hluku, který splní stanovené technické
požadavky,
h) při ověřování stanovené střelné zbraně pro účel jejího opatření
tlumičem hluku úřad na stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené
technické požadavky, doplní k vyznačeným zkušebním značkám číslo
zkušebního protokolu zkoušky, kterou byla stanovená střelná zbraň
ověřena pro účely použití s tlumičem hluku.
§ 9
Úplata
Výše úplaty za odborné činnosti související se zkoušením kontrolovaných
výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání a se
zkoušením balisticky odolných materiálů a konstrukcí je uvedena v
příloze č. 5.
§ 10
Služební průkaz
Vzor služebního průkazu je uveden v příloze č. 6.
§ 11
Přechodná ustanovení
(1) Ověřování zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle
dosavadních předpisů.
(2) Platnost dosavadních služebních průkazů skončí dnem 31.12.2005.
§ 12
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 313/2000 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní,
střeliva a pyrotechnických výrobků a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o
střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění
zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.
Ministr:
Ing. Urban v. r.
Příloha 1
Stanovené technické požadavky při kusovém ověřování stanovené střelné
zbraně
1.
Prohlídka stanovené střelné zbraně před zkušební střelbou
1.1 Stanovená střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat
stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a
její označení musí odpovídat § 18 odst. 2 zákona.
1.2 Stanovená střelná zbraň nesmí mít zejména
a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně,
rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,
b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory
ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v
případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu
Ra, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8
mikrometru v nábojové komoře,
c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,
d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa
na částech stanovené střelné zbraně,
e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,
f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které
mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci stanovené střelné zbraně,
g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál
neodpovídají účelu stanovené střelné zbraně.
1.3 Důležité rozměry stanovené střelné zbraně z hlediska bezpečnosti,
závěrové vůle, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat
hodnotám stanovených rozhodnutími Mezinárodní stálé komise pro zkoušky
ručních palných zbraní (dále jen „C. I. P.“) nebo stanoveným technickým
požadavkům nebo určených úřadem. U stanovené střelné zbraně nabíjené
ústím hlavně musí průměr zátravky odpovídat stanoveným technickým
požadavkům.
1.4 Stanovené střelné zbraně nesmí vykazovat
a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo
vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),
b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,
c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u stanovené střelné zbraně
nabíjené ústím hlavně);
d) sklon k samospuštění při nabíjení,
e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající stanoveným technickým
požadavkům (s výjimkou terčových a sportovních stanovených střelných
zbraní),
f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,
g) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho
záchytu.
2.
Podmínky zkušební střelby
2.1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovené stanovené střelné
zbrani před střeleckou zkouškou prováděnou předkladatelem. Za úplně
dohotovené se též považují stanovené střelné zbraně, na kterých bude
ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným
způsobem. Úřad stanoví, zda bude ověřovat stanovenou střelnou zbraň s
povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Stanovené střelné zbraně
nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich
samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.
2.2 Předkladatel musí předložit stanovenou střelnou zbraň ke zkoušce v
takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Úřad může
v odůvodněných případech povolit předkladateli předložení stanovené
střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel
povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň,
jde-li o samostatný závěr.
2.3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým
provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak
jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi
stanoveným technickým požadavkům. Zkušební náboje pro ověřování
brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků
obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě
ovzduší 15 až 25 st. C.
2.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher),
nebo mechanicko-elektrickými (piezo) snímači při teplotě prachové
náplně (20 +/- 2) st. C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie
střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se
vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a
mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav),
jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků
měření musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.
2.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a
vlastnostmi odpovídat stanoveným technickým požadavkům.
2.6 Jednotlivé druhy stanovených střelných zbraní nebo jejich
samostatně dodávaných částí se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:
a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než
73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň
náboji s olověnými broky nebo třemi náboji s ocelovými broky u zbraní,
ve kterých se používají bezolovnaté broky. Rozměry a tvrdost broků a
hmotnost brokové náplně udávají předpisy C. I. P. Tyto brokové náboje
musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných
místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí
stanovené střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební
náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se střední hodnota
maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a
předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:
Tlak na tlakoměru č.: (MPa)
---------------------- --------------------- -----------------------
1 2 1 2
---------------------- --------------------- -----------------------
Ráže
při zkoušce
běžné vyšší
---------------------- --------------------- -----------------------
12 a větší 93 45 - 60 132 45 - 60
---------------------- --------------------- -----------------------
16 98 45 - 60 132 45 - 60
---------------------- --------------------- -----------------------
20 a menší 104 45 - 60 132 45 - 60
---------------------- --------------------- -----------------------
12/70 - ocelové broky hybnost =< 13,5 Ns 132 50
hybnost >= 15 Ns
---------------------- --------------------- -----------------------
12/73-76 - ocelové broky hybnost =< 15 Ns 132 50
hybnost >= 17,5 Ns
---------------------- --------------------- -----------------------
12/89 - ocelové broky hybnost =< 19 Ns 132 50
hybnost >= 22 Ns
---------------------- --------------------- -----------------------
10/89 - ocelové broky hybnost =< 22 Ns 132 50
hybnost >= 22 Ns
---------------------- --------------------- -----------------------
16/70 - ocelové broky hybnost =< 9,5 Ns - -
---------------------- --------------------- -----------------------
20/70 - ocelové broky hybnost =< 11 Ns 132 50
hybnost >= 12,5 Ns
---------------------- --------------------- -----------------------
20/76 - ocelové broky hybnost =< 12 Ns 132 50
hybnost >= 14 Ns
---------------------- --------------------- -----------------------
Poznámky k tabulce 1:
1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě
vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač
tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 +/- 0,5) mm od tohoto
dna.
2. Vyšší zkouška se uplatní, jestliže mají být ve zkoušené stanovené
střelné zbrani použity spotřební náboje, jejichž střední hodnota
maximálního tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:
74 MPa u ráže 12 a větší,
78 MPa u ráže 16,
83 MPa u ráže 20 a menší
nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší
než 73 mm,
b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které
dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a
nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření
funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně. U pistolí
a revolverů zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední
hodnota je nejméně o 30 % vyšší a u zbraní s alespoň jednou dlouhou
hlavní nejméně o 25 % vyšší, než je přípustná střední hodnota
maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže určeného pro příslušnou
zbraň. Předepsané tlaky a místa musí odpovídat stanoveným technickým
požadavkům.
Počet použitých zkušebních nábojů:
1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním
tlakem 180 MPa a více,
2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním
tlakem menším než 180 MPa,
3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich
provozního tlaku,
4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena
(např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku,
5. 3násobné množství výše stanovených zkušebních nábojů při nesplnění
stanovených technických požadavků uvedených v bodě 1.2 písm. b).
Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků
zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači,
c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo
jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 %
větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o
10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená
pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní
vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující
provozní tlak pouze o 15 až 16 %.
Expanzní zbraně se ověří vystřelením:
1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou
nábojovou komorou,
2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se
dvěma a více nábojovými komorami.
Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:
1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní
hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),
2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u
expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku
se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku
přístroje.
Zvláštní zbraně se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5
nejsilnějších spotřebních nábojů,
d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely
se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí
hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou
nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).
Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství odpovídajícím
stanoveným technickým požadavkům pro danou ráži a druh stanovené
střelné zbraně.
Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach
a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem)
na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se
zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na
každou hlaveň. Zkušební náplň musí odpovídat stanoveným technickým
požadavkům,
e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí
odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů
[viz písm. a) a b)],
f) Balistická měřidla se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené
střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro
ověřování balistických měřidel mohou být v balistických měřidlech
používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají
referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C. I.
P.,
g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí
pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu
stanovené střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné
nábojové komory, homologované jako typ),
h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou
součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se
zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně. Je-li
závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími
zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr,
i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší
provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové
energie střely o 10 %,
j) Tlumiče hluku pro stanovené střelné zbraně se středovým zápalem se
ověřují zkušební střelbou 2 ks speciálních zkušebních nábojů pro
ověřování tlumičů dvojím způsobem:
1. kusovým ověřováním společně se stanovenou střelnou zbraní, pro
kterou je tlumič určen, nebo
2. kusovým ověřováním pomocí náhradní hlavně odpovídající ráže, na
kterou je tlumič upevněn během zkoušky.
Konstrukce speciálních zkušebních nábojů pro ověřování tlumičů a jejich
použití při zkoušení musí splňovat požadavky rozhodnutí C. I. P.
2.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání
obsluhu a v nichž jsou stanovené střelné zbraně upnuty tak, aby to co
nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných
zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u
vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po
hlavni.
3.
Prohlídka stanovené střelné zbraně po zkušební střelbě
Za závadnou stanovenou střelnou zbraň se považuje stanovená střelná
zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a stanovená
střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:
a) selhání vinou stanovené střelné zbraně,
b) nežádoucí výstřel při nabíjení stanovené střelné zbraně,
c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních)
najednou,
d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje)
z nábojové komory, toto obtížné vytažení se ověří pomocí nábojů, které
vyvíjejí střední tlak rovný maximálnímu tlaku spotřebních nábojů,
e) nadměrná deformace nábojnice a její roztržení vinou stanovené
střelné zbraně,
f) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou
stanovené střelné zbraně,
g) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit
bezpečnost stanovené střelné zbraně,
h) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech
hlavně,
i) porušení spojení háků a lišt,
j) zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,
k) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového
šroubu,
l) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých
částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,
m) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených
ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,
n) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce stanovené
střelné zbraně,
o) nesouosost vývrtu hlavně s nábojovou komorou válce revolveru,
p) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u
střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.
4.
Závady při kusovém ověřování stanovené střelné zbraně
Neopravitelnými závadami u stanovené střelné zbraně jsou:
a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry,
b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně
zeslabené,
c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na
základě podmínek zkoušky),
d) kulové hlavně s příliš poškozeným nebo těsným vývrtem,
e) nepřípustné úpravy podle bodu 5.3 této přílohy,
f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti úřad rozhodne, že
nemohou být odstraněny opravou.
5.
Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně a
nepřípustné úpravy
5.1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné
zbraně, jsou:
a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přizpůsobení,
b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska
bezpečnosti stanovené střelné zbraně,
c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost stanovené střelné
zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování,
pájení, temování apod.).
5.2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy stanovené střelné
zbraně může opravce vyžádat za úplatu závazný posudek úřadu.
5.3 Nepřípustnými úpravami stanovené střelné zbraně jsou:
a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,
b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo
nesamonosných vložných hlavní,
c) přestavby, u nichž:
1. nová ráže stanovené střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou
než původní ráže a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva
ověřená úřadem,
2. nová ráže stanovené střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než
původní ráže a v její pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená
úřadem,
3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.
Příloha 2
I.
Stanovené technické požadavky a minimální počty vzorků pyrotechnických
výrobků při jejich ověřování
Stanovené technické požadavky, které úřad vždy ověří u pyrotechnického
výrobku a jeho variant při typové zkoušce nebo opakované zkoušce:
1. Označení stanovenými údaji a značením ............... 10 ks
a. označení třídou stupně nebezpečnosti podle vyhlášky č.
174/1992 Sb.,
b. uvedení datumu výroby a záruční doby nebo doby jejich
použitelnosti,
c. upozornění, které oprávněné osoby mohou s výrobkem
manipulovat a provádět jeho likvidaci,
d. označení místa zapálení.
2. Zabezpečení proti nežádoucí iniciaci ................ 10 ks
3. Celistvost, bez deformací a dodržení
stanovených rozměrů ................................. 10 ks
4. Dopravní a manipulační bezpečnost ........... 1 ks nejmenšího
spotřebitelského balení
5. Manipulační bezpečnost volným pádem
a. z výšky 1 m ...................................... 4 ks
b. z výšky 3 m .............................. 1 ks nejmenšího
spotřebitelského balení
6. Fyzikální a chemickou stabilitu při teplotě
50 st. C po dobu 4 týdnů ............................ 2 ks
7. Bezpečnou a správnou funkci ......................... 10 ks
a. s nezamýšlenou tvorbou, rozletem a dosahem částí nebo
projektilů,
b. s nezamýšleným dopadem hořících částí na zem,
c. s dobou zpoždění do funkce ve stanoveném časovém limitu u
časovaných výrobků,
d. s maximální a minimální výškou dostupu u výrobků určených k
funkci ve volném prostoru,
e. s povolenou intenzitou hluku u výrobků, které při funkci
vyvíjejí hluk.
8. Odolnost vůči mezním teplotám ....................... 4 ks
9. Přípustné množství a druhy pyrotechnických složí
a výbušnin pro určenou třídu nebezpečnosti výrobku
podle bodu III....................................... 2 ks
10. Ověření návodu na spolehlivou likvidaci vadného
nebo selhaného výrobku .............................. 2 ks
U stanovených technických požadavků uvedených v bodech 1., 2., 3. a 7.
se použije celkem 10 ks vzorků. Pro opakované ověření pyrotechnického
výrobku se použijí poloviční počty vzorků. Ověření stanoveného
technického požadavku u nejmenšího spotřebitelského balení se provádí
vždy na celém tomto balení. Pokud to vyžaduje program zkoušek, úřad si
může vyžádat další vzorky.
II.
Zkouška k určení charakteristiky detonující - nedetonující
Účel a význam zkoušky
1. Zkouška je určena ke stanovení, zda definovanou a citlivou náplň
trhaviny lze iniciovat předmětným výrobkem. Slouží tak k posouzení jeho
detonačního nebo nedetonačního charakteru; dojde-li k iniciaci, má
charakter detonační, nedojde-li k iniciaci, má charakter nedetonační.
Zkušební podmínky
2. Zkouška se provádí za stávajících klimatických podmínkách na trhací
jámě.
Zkušební zařízení
3. Ke zkoušce se použije zkušební zařízení:
a) destičky z měkkého olova sloužící jako materiál pro prokázání
detonace,
b) zkoušený vzorek výrobku zpravidla v počtu 3 jednotek,
c) trhavina Pentrit (pentaerythrit) lisovaného ve válcovitých náložkách
o hustotě 1,00 (+/- 0,04) s lehkým pouzdrem (např. papír "kraft" nebo
film z tenkého plastu) o průměru 30 mm a hmotnosti alespoň 50 g. Konce
těchto náložek tvoří rovnou plochu.
Příprava a postup zkoušky
4. Zkouška spočívá v umístění vzorku výrobku na jednom konci
náložkované trhaviny kontaktně aktivní část výrobku, přičemž známý nebo
předpokládaný účinek zkoušeného výrobku se orientuje do středu náložky.
Nelze-li tyto podmínky dodržet (významné opracování/seříznutí apod.
zařízení, ...), tak orientace, obecněji přesná poloha výrobku se zvolí
tak, aby se nacházelo v těch a priori nejvýhodnějších podmínkách pro
iniciaci náložkované trhaviny. Náložka se poté umístí na průkaznou
olověnou destičku v předpokládaném směru postupu detonace.
5. Po odpálení zařízení se posoudí výsledek zkoušky (došlo-li či
nedošlo k detonaci náložky) podle případných otisků zanechaných na
olověné destičce. Zkouška se obvykle skládá ze tří následných zkoušek
provedených za stejných podmínek.
Zhodnocení zkoušky
6. Výsledek zkoušky se zaznamená takto:
a) "detonační charakteristika" je zjištěna u výrobku, jestliže došlo v
průběhu ověřování alespoň k jedné detonaci náložky s trhavinou;
b) nedošlo-li k tomu, má výrobek "charakteristiku nedetonační".
7. O průběhu a výsledku zkoušky se provede záznam do protokolu o
zkoušce.
III.
Zjištění a ověření hmotnosti pyrotechnických složí a výbušnin
Účel a význam zkoušky
1. Zjišťování a ověřování hmotností delaborovaných pyrotechnických
složí, výbušnin a jednotlivých částí výrobku k ověření jeho
klasifikace, zařazení do příslušné třídy nebezpečnosti a ověření
deklarovaných hmotností.
Zkušební podmínky
2. Delaborace a určování hmotnosti výrobků a jejich částí se provádí v
prostorách k tomuto účelu určených a vybavených, za stávající teploty a
vlhkosti laboratoře.
Zkušební zařízení
3. Ke zkoušce se využívají zařízení a pomůcky, které umožní spolehlivě
provést příslušné ověření, zejména:
a) analytické váhy s přesností 0,0001,
b) delaborační nářadí z nejiskřivého materiálu,
c) laboratorní sklo (váženky, zkumavky apod.).
Příprava a postup zkoušky
4. Zkušebními vzorky jsou delaborované vzorky výrobků na jednotlivé
části a komponenty a následně se provede:
a) příprava vzorku a jeho delaborace pomocí nástrojů z nejiskřivého
materiálu,
b) příprava analytických vah,
c) zvážení delaborovaných pyrotechnických složí s přesností 0,001 g pro
pyrotechnické výrobky třídy I. a T 0; pro pyrotechnické výrobky třídy
II., III. a T 1 s přesností 0,01 g (vážení iniciačních a přenosových
zápalnic a černého prachu s plevami se provádí v celku),
d) u vzorků se ověří třída nebezpečnosti dle čl. 5 tohoto postupu,
e) zváží se ostatní části sestavy výrobku,
f) naměřené hodnoty se zaznamenávají a porovnávají s hodnotami, které
jsou deklarované výrobcem či dovozcem v technické a průvodní
dokumentaci.
5. Stanovené technické požadavky na třídy nebezpečnosti pyrotechnických
výrobků.
a) Pyrotechnické výrobky pro zábavné účely
1. pyrotechnické výrobky třídy I. nesmí obsahovat v jedné sestavě více
než 3 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:
- 0,5 g volné suché nitrocelulózy,
- 0,0025 g třaskavého stříbra nebo
- 0,0075 g směsi červený fosfor - chlorečnan nebo kov chlorečnan.
2. pyrotechnické výrobky třídy II. nesmí obsahovat více než 50 g všech
druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:
- 0,4 g výbuškových složí nebo
- 7 g volně sypaného černého prachu ve výbušce.
2.1 rakety nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 20 g všech druhů
pyrotechnických složí, z toho nejvíce 10 g pro pyrotechnický efekt.
2.2 celkové množství všech druhů pyrotechnických složí v sestaveném
pyrotechnickém výrobku z více dílů smí být nejvíce 200 g. Jednotlivý
díl takto sestaveného pyrotechnického výrobku smí obsahovat maximálně
množství a druh pyrotechnických složí uvedených v písm. a) bodu 2.
3. pyrotechnické výrobky třídy III. nesmí obsahovat v jedné sestavě
více než 250 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:
a) 50 g výbuškových složí nebo
b) 100 g volně sypaného černého prachu ve výbuškách
3.1 rakety nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 75 g všech druhů
pyrotechnických složí, z toho:
- 20 g výbuškových složí nebo
- 40 g volně sypaného černého prachu.
3.2 pyrotechnický výrobek sestavený z více dílů, mimo světelných
obrazů, se může skládat z nejvíce 12 dílů, přičemž musí být splněny
tyto podmínky:
a) celkové množství pyrotechnických složí v sestaveném pyrotechnickém
výrobku smí obsahovat nejvíce 800 g, u ohněpádů 1200 g,
b) jednotlivý díl smí obsahovat nejvíce 15 g volně sypaného černého
prachu nebo 6 g výbuškové slože.
b) Pyrotechnické výrobky pro technické účely
Omezení pro podtřídu T 0 - odpovídá třídě I. a pro podtřídu T 1
odpovídá třídě II. a III. Při překročení stanovených technických
požadavků na pyrotechnické výrobky a pyrotechnické slože III. třídy se
jedná o pyrotechnický výrobek nebo výbušný předmět pro zábavné účely
označovaný třídou IV. nebo o pyrotechnický výrobek nebo výbušný předmět
pro technické účely označovaný podtřídou T 2.
Zhodnocení zkoušky
6. O průběhu a výsledku zkoušky se provede záznam do protokolu s
uvedením příslušné třídy nebezpečnosti výrobku.
Příloha 3
Zkušební značky stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a
pyrotechnických výrobků a jejich částí
1 Zkušební značky ve smyslu § 5 odst. 2 a § 9 odst. 2 zákona č.
156/2000 Sb. o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických
předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění
pozdějších předpisů, a jejich části, které jsou uznávány na základě
Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní ze
dne 1. července 1969, kterou je Česká republika vázána a která České
republice zakládá členství v Mezinárodní stálé komisi pro zkoušky
ručních palných zbraní (C.I.P.)
1.1 Značky platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v květnu 2011. Značení
alespoň na jedné hlavní části zbraně nebo střelivu zahrnuje vždy
jednotnou zkušební značku a národní identifikační značku zkušebny, a
pokud se nejedná o značení střeliva nebo homologaci zbraní, i označení
roku, kdy byla značka vyznačena.
1.1.1 Národní identifikační značky zkušeben
1.1.2 Jednotné zkušební značky pro střelné zbraně a střelivo, které
jsou považovány za platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v září 2011 a
nejpozději v říjnu 2014 u zkušebních značek označených na zbraních a
přístrojích a nejpozději v říjnu 2016 u kontrolních značek střeliva
1.1.3 Jednotné zkušební značky pro střelné zbraně a střelivo, které
jsou považovány za platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v březnu 2013
1.2 Zkušební značky platné, pokud byly vyznačeny nejpozději v říjnu
2014, v případě střeliva v říjnu 2016
1.2.1 Česká republika
1.2.2 Spolková republika Německo
1.2.3 Republika Rakousko
1.2.4 Belgické království
1.2.5 Chilská republika
1.2.6 Španělské království
1.2.7 Francouzská republika
1.2.8 Italská republika
1.2.9 Finská republika
1.2.10 Spojené království Velké Británie a Severního Irska
1.2.11 Maďarská republika
1.2.12 Ruská federace
1.2.13 Slovenská republika
1.3 Zkušební značky platné, pokud byly vyznačeny nejpozději v září 1992
1.3.1 Republika Jugoslávie
2 Zkušební značky, které nejsou uznávány na základě mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jsou platné pouze na území
České republiky
Příloha 4
Kontrolní značky
Příloha 5
Úplaty (vyjádřené v Kč) za odborné činnosti související se zkoušením
střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků, výbušných předmětů
a pomůcek pro jejich používání a se zkoušením balisticky odolných
materiálů a konstrukcí.
A. Provedení kusového nebo opakovaného kusového ověřování u
výrobce jednoho kusu střelné zbraně nebo její části a její
označení podle typu střelné zbraně 0,-
B. Provedení kusového nebo opakovaného kusového ověřování jednoho
kusu střelné zbraně nebo její části předložené v úřadu a její
označení podle typu střelné zbraně 350,-
C. Provedení ověřování jednoho kusu vyrobené nebo dovezené
vojenské zbraně nebo její části, které nejsou určeny pro Armádu
České republiky, zda mají identifikační údaje, tj. rok výroby,
výrobce nebo stát původu a výrobní číslo a její označení
350,-
D. Poskytnutí zkušebního střeliva při provádění činností v položkách A. až C.
podle typu střeliva
1. kulové 50,-
2. brokové 30,-
3. pistolové 20,-
4. revolverové 20,-
5. malorážkové 20,-
6. nábojky 20,-
Pokud nákupní cena střeliva převyšuje stanovenou úplatu o 10 %, účtuje se tato nákupní cena navýšená
o 10 % manipulačního poplatku.
E. Vydání duplikátu certifikátu nebo protokolu 200,-
F. Označení střelné zbraně skrytě 100,-
G. Podání žádosti a provedení homologace střelných zbraní podle
typu střelné zbraně
a) expanzní přístroje 25 000,-
b) expanzní zbraně 25 000,-
c) palné zbraně 27 000,-
d) plynové zbraně 10 000,-
H. Podání žádosti a provedení typové kontroly střeliva podle typu
střeliva
a) střelivo pro palné zbraně
1. průmyslově vyráběné nebo průmyslově
přebíjené náboje 20 000,-
2. průmyslově vyráběné střely 5 000,-
3. průmyslově vyráběné nábojnice 5 000,-
4. průmyslově vyráběné zápalky 5 000,-
b) střelivo pro expanzní přístroje
1. průmyslově vyráběné pracovní nábojky 20 000,-
2. prachové tablety 20 000,-
c) střelivo pro expanzní zbraně
1. průmyslově vyráběné akustické nábojky 20 000,-
2. průmyslově vyráběné plynové nábojky 20 000,-
3. průmyslově vyráběné nábojky s granulemi 20 000,-
d) střelivo pro plynové zbraně - průmyslově
vyráběné střely 10 000,-
e) střelivina
1. bezdýmný prach 20 000,-
2. černý prach 20 000,-
I. Podání žádosti a provedení inspekční kontroly střeliva podle
typu střeliva
Za úkony uvedené v položce H. v písmenu a) až e) a v položce N. se
účtují poloviční úplaty.
J. Podání žádosti a provedení typové zkoušky pyrotechnických
výrobků podle typů pyrotechnických výrobků
a) pyrotechnické výrobky pro zábavné účely
1. třídy I. 5 000,-
2. třídy II. 7 000,-
3. třídy III. 9 000,-
4. třídy IV. 16 000,-
b) pyrotechnické výrobky pro technické účely
1. třídy T - 0 5 000,-
2. třídy T - 1 15 000,-
3. třídy T - 2 20 000,-
K. Podání žádosti a provedení opakovaného ověřování
pyrotechnických výrobků podle typů pyrotechnických výrobků.
Za úkony uvedené v položce J. písmena a) až b) a v položce N. se
účtují poloviční úplaty.
L. Podání žádosti a provedení odborných činností
a) osobní ochranné prostředky
1. zjištění nebo ověření třídy
balistické odolnosti 6 000,-
2. zjištění nebo ověření meze
balistické odolnosti V50 20 000,-
3. zjištění nebo ověření třídy
odolnosti proti bodnutí nebo úderu 5 000,-
b) ochranné konstrukce, dveře, okna, rámy,
žaluzie, panely, přepážky, díly karoserie,
skla, složeniny "sendviče"
1. zjištění nebo ověření třídy
balistické odolnosti 9 000,-
2. zjištění nebo ověření meze
balistické odolnosti V50 20 000,-
3. zjištění nebo ověření třídy
odolnosti proti bodnutí nebo úderu 5 000,-
c) posouzení dovoleného výrobního provedení
plynové zbraně nebo expanzní zbraně
nebo střeliva 1 000,-
d) ověření, zda se jedná o výbušninu, výbušný
předmět nebo pyrotechnický výrobek 10 000,-
M. Zkouška nebo ověření jednoho stanoveného
technického požadavku výrobku 1 000,-
N. Zkouška nebo ověření varianty výrobku 1 000,-
O. Podání žádosti a schválení postupu při znehodnocování zbraně,
hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně, střeliva nebo
výrobě jejich řezů
a) ověření dokumentovaného postupu
a výkresové dokumentace 1 000,-
b) ověření znehodnocení zbraně, hlavní části
zbraně, zakázaného doplňku zbraně, střeliva
nebo výroby jejich řezů 5 000,-
P. Podání žádosti a zařazení typu zbraně
nebo střeliva do kategorie 4 000,-
R. Podání žádosti a přidělení kontrolní
znehodnocovací značky 100,-
S. Vydání nálezu (certifikát, rozhodnutí,
technická specifikace, protokol) 2 000,-.
T. Podání žádosti a provedení posouzení shody pyrotechnických
výrobků podle jednotlivých modulů
------------------------------------ -----------------------------------------------------------------
Kategorie Modul posuzování shody
pyrotechnických
výrobků
------------------------------------ -----------------------------------------------------------------
B C D E G H
------------------------------------ -----------------------------------------------------------------
1 12 000,- 5 000,- 15 000,- 18 000,- Cena se stanoví 20 000,- za
za jeden za jeden podle počtu jeden pracovní
----------------------------------- pracovní pracovní zkoušek nebo den auditu
2 14 000,- 7 000,- den auditu den auditu ověření podle + cestovní
-----------------------------------+ cestovní + cestovní položky M. + náklady^*)
3 16 000,- 9 000,- náklady^*) náklady^*) cestovní
----------------------------------- náklady^*)
4 25 000,- 12 000,-
-----------------------------------
T1 18 000,- 9 000,-
-----------------------------------
T2 25 000,- 12 000,-
-----------------------------------
P1 18 000,- 10 000,-
-----------------------------------
P2 35 000,- 16 000,-
-----------------------------------
P1 pro použití 30 000,- 15 000,-
ve vozidlech
-----------------------------------
P2 pro použití 45 000,- 22 000,-
ve vozidlech
------------------------------------ -----------------------------------------------------------------
_______________
*) cestovní náklady se zahrnují do celkové ceny pouze v případě
posuzování shody v zahraničí
U. Povinný dozor oznámeného subjektu podle jednotlivých
modulů posuzování shody pyrotechnických výrobků
------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------
Kategorie Modul posuzování shody
pyrotechnických
výrobků
------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------
C D E H
------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------
Kontroly Pravidelné Neohlášená Pravidelné Neohlášená Pravidelné ověření
shody ověření plnění inspekční ověření inspekční plnění požadavků
výrobků požadavků na prohlídka plnění prohlídka na schválený
s typem systému požadavků na systém jakosti
v náhodně jakosti výroby zabezpečování
zvolených jakosti
intervalech výrobku
------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------
1 5 000,- 15 000,- za Cena se 18 000,- za Cena se 20 000,- za jeden
jeden stanoví podle jeden stanoví pracovní den auditu
------------------------ pracovní den počtu zkoušek pracovní den podle + cestovní
2 7 000,- auditu nebo ověření auditu počtu náklady^*)
------------------------ + cestovní podle položky + cestovní zkoušek
3 9 000,- náklady^*) M. a vydání náklady^*) nebo
------------------------ nálezu podle ověření
4 12 000,- položky S. podle
------------------------ položky
T1 9 000,- M. a
------------------------ vydání
T2 12 000,- nálezu
------------------------ podle
P1 10 000,- položky S.
------------------------
P2 16 000,-
------------------------
P1 pro 15 000,-
použití ve
vozidlech
------------------------
P2 pro 22 000,-
použití ve
vozidlech
------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------
_______________
*) cestovní náklady se zahrnují do celkové ceny pouze v případě
posuzování shody v zahraničí
Příloha 6
Vzor služebního průkazu zaměstnance Českého úřadu pro zkoušení zbraní a
střeliva
Příloha 7
Počet kusů střeliva předkládaného k ověřování
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Počet kusů ve vzorku podle velikosti série stanoveného střeliva
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kontrola do 35 000 35 001 150 001 500 001*) do 35000 35 001 150 001 500 001*)
až 150 000 až 500 000 až 1 500 000 až 150 000 až 500 000 až 1 500 000
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Typová kontrola Výrobní a inspekční kontrola
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vzhledu střeliva 250 400 630 1 000 125 200 315 500
a identifikačních
údajů na střelivu
a kontrola rozměrů
střeliva
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tlaku prachových 40 60 60 100 20 30 30 50
plynů střeliva
nebo jiné veličiny
při ekvivalentní
kontrole v případě
zvláštního střeliva
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Funkce střeliva 40 64 64 100 20 32 32 50
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Identifikačních údajů 250 400 630 1 000 125 200 315 500
na spotřebitelském
obalu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*) Rozsah velikosti série 500 001 až 1 500 000 se nevztahuje na
střelivo se středovým zápalem. Pro toto střelivo je stanovena
série o velikosti nejvýše 500 000.
Množství vzorků střeliviny je stanoveno na 3 kg.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 95/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nejpozději 19. října 2014 může úřad při kusovém ověřování nebo
opakovaném kusovém ověřování stanovenou střelnou zbraň, která splní
stanovené technické požadavky, označit místo stanoveného způsobu
označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č.
335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. Zbraň, která byla podrobena
zkoušce na ocelové broky, musí být v takovém případě dále označena
identifikační značkou úřadu. Pro označování se obdobně užije ustanovení
§ 8 písm. b) vyhlášky č. 335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky.
2. Nejpozději 19. října 2014 může certifikát o homologaci určit
označování stanovených střelných zbraní místo stanoveného způsobu
označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č.
335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. V takovém případě musí být zbraň
označena i dvojčíslím roku ověření.
3. Nejpozději 19. října 2016 může certifikát o typové kontrole střeliva
určit označování stanoveného střeliva místo stanoveným způsobem
označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č.
335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky.
1) Vyhláška č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních
značek ručních palných zbraní. (Commission Internationale Permanente -
Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní - CIP).
2) § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při
znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů.
4) Část první přílohy zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a
střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných
zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č.
288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných
zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002
Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 228/2003 Sb.
5) § 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona
č. 277/2003 Sb.
6) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a
střelivu, ve znění pozdějších předpisů.
7) Bod 17 části první přílohy zákona o zbraních.