Advanced Search

The Law On Control Of Firearms And Ammunition


Published: 2004
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507373/the-law-on-control-of-firearms-and-ammunition.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
335/2004 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 14. května 2004,



kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných

zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými

pyrotechnickými výrobky



Změna: 267/2010 Sb.



Změna: 398/2010 Sb.



Změna: 95/2014 Sb.



Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 24 zákona č. 156/2000

Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů

a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění zákona č.

227/2003 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb., (dále jen „zákon“), k provedení

§ 6 odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. c), § 15 odst. 2, § 16 odst. 1

písm. c), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), §

19 odst. 1 a § 20 odst. 1 :



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška upravuje



a) podrobnosti o postupu Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva

(dále jen "úřad") při ověřování stanovených střelných zbraní,

stanoveného střeliva a pyrotechnických výrobků (dále jen "kontrolované

výrobky"),



b) rozsah technické a průvodní dokumentace,



c) vzory zkušebních značek používaných úřadem a uznaných v České

republice,



d) výši úplaty vybírané úřadem za provedené odborné činnosti,



e) vzor služebního průkazu a



f) počet vzorků kontrolovaných výrobků předkládaných k ověřování.



§ 1a



Základní pojmy



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) kontrolní značkou značka uvedená v příloze č. 4, která není zkušební

značkou ve smyslu § 19 odst. 1 zákona,



b) jednotnou zkušební značkou značka uvedená v příloze č. 3 části

1.1.2, nebo 1.1.3,



c) národní identifikační značkou zkušebny značka uvedená v příloze č. 3

části 1.1.1,



d) národní zkušební značkou značka uvedená v příloze č. 3 části 2.



§ 1b



Stanovený způsob označování zbraní a střeliva



(1) Stanovené střelné zbraně označuje úřad stanoveným způsobem, který

je tvořen



a) jednotnou zkušební značkou, která je alespoň na jedné z hlavních

částí zbraně doplněna národní identifikační značkou zkušebny a

vyznačeným dvojčíslím roku provedení zkoušky,



b) jednotnou zkušební značkou, národní identifikační značkou zkušebny a

dvojčíslím roku provedení zkoušky na každé silně namáhané části

předložené samostatně k ověření, nebo



c) národní zkušební značkou, která je alespoň na jedné z hlavních částí

zbraně doplněna vyznačeným dvojčíslím roku provedení zkoušky, a

jedná-li se o zbraň zakázanou^6), i číslem zkušebního protokolu ve

zvláštní číselné řadě.



(2) Stanovené střelivo označuje kontrolovaná osoba nebo úřad stanoveným

způsobem, který je tvořen národní zkušební značkou s číslem certifikátu

o typové zkoušce, nebo jednotnou zkušební značkou vyznačenou spolu s

národní identifikační značkou zkušebny.



(3) Na každou nově vyrobenou vojenskou zbraň^7), která není určená pro

Armádu České republiky, výrobce v případě, že je zbraň označena

identifikačními údaji, kterými jsou rok výroby, výrobce nebo stát

původu a výrobní číslo zbraně, vyznačí kontrolní značku podle přílohy

č. 4. Výrobce pak takto označenou zbraň předloží úřadu ke kontrole

způsobu označení.



§ 2



Postup při homologaci stanovených střelných zbraní



(1) Při homologaci stanovených střelných zbraní (dále jen "homologace")

výrobce, dovozce, vývozce, distributor nebo opravce (dále jen

"kontrolovaná osoba") spolu se žádostí (§ 18 zákona) předkládá úřadu

technickou a průvodní dokumentaci a dvě stanovené střelné zbraně

opatřené svou obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním

rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a

příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a typovým

označením a označením ráže používaného střeliva. Označením ráže se dále

opatří každá hlaveň a revolverový válec, jde-li o výměnné hlavně nebo

válce rozdílné ráže. Pokud se jedná o výměnné hlavně nebo válce stejné

ráže, označí se touto ráží pouze jedna hlaveň nebo revolverový válec.

Úřad prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději do 60 dnů

písemně oznámí kontrolované osobě podmínky provedení homologace (místo

a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního poplatku a

úplaty).



(2) U stanovených střelných zbraní předložených k homologaci úřad

zjišťuje



a) shodu základních rozměrů s technickou dokumentací výrobce a se

stanovenými technickými požadavky (§ 4 zákona),



b) typové označení uvedené na stanovené střelné zbrani,



c) bezpečnou funkci při střelbě,



d) odolnost materiálu, ze kterého je zbraň vyrobena, a to při střelbě

nebo při ztížených klimatických podmínkách, je-li to vyžadováno,



e) správnost a úplnost technické a průvodní dokumentace,



f) zda výrobce má k dispozici potřebná kalibrovaná měřidla, vypracované

kontrolní postupy, potřebné prostory a má zabezpečeny technické a

personální předpoklady k provádění kontroly všech výrobků shodných s

homologovaným typem stanovené střelné zbraně (dále jen "systém

kontroly") a zda o tom vede záznamy.



(3) Typ předkládané stanovené střelné zbraně může zahrnovat několik

variant za předpokladu, že tyto varianty nemají odlišné konstrukční

uspořádání. Za výrobní provedení typu předkládané stanovené střelné

zbraně se považují zbraně pouze s odlišným vnějším vzhledem.



(4) Při homologaci dovážených stanovených střelných zbraní zajistí

kontrolovaná osoba, která nedoloží údaje o systému kontroly (§ 6 odst.

1 zákona) u zahraničního výrobce, zjištění těchto údajů ve spolupráci s

úřadem na své náklady.



(5) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě písemný

záznam o provedeném ověření (dále jen "protokol"), ve kterém uvede



a) jméno, popř. druhé jméno, a příjmení, rodné příjmení, datum a místo

narození a místo pobytu fyzické osoby, anebo název nebo obchodní firmu,

právní formu, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (dále jen

"identifikační údaje o kontrolované osobě"),



b) popis a určení stanovené střelné zbraně,



c) popis provedených zkoušek z hlediska stanovených technických

požadavků, jejich výsledky a vyhodnocení,



d) místo provedení zkoušek a datum vydání protokolu.



(6) Při splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 1 zákona vydá úřad

současně s protokolem podle odstavce 5 certifikát o homologaci, který

obsahuje



a) identifikační údaje o kontrolované osobě,



b) technické charakteristiky zkoušeného typu stanovené střelné zbraně,

zejména druh materiálu a jeho parametry, ráži střeliva,



c) určení národní identifikační značky zkušebny a jednotné zkušební

značky podle přílohy č. 3 s číslem homologace a určení subjektu, který

takto bude označovat každou vyrobenou stanovenou střelnou zbraň, a

poučení o vedení evidence označených stanovených střelných zbraní,



d) poučení o provádění kusového ověřování po dobu platnosti homologace

(§ 6 odst. 4 zákona),



e) poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona), datum a místo

vydání certifikátu o homologaci.

Pokud zbraň při homologaci stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá

rozhodnutí o odmítnutí vydat certifikát o homologaci (§ 21 odst. 3

zákona) obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné

závady.



(7) Po provedení homologace se jeden exemplář ověřovaného typu

stanovené střelné zbraně uloží u úřadu; toto neplatí v případě

plynových zbraní. Druhý exemplář se vrátí kontrolované osobě.



(8) Úřad provádí kusové ověřování stanovených střelných zbraní

podléhajících homologaci v případě



a) prodloužení platnosti certifikátu o homologaci (§ 6 odst. 4 zákona),

nebo



b) pokud jsou vyráběny nebo dováženy v počtu nejvíce pěti kusů ročně (§

6 odst. 3 zákona).

V případě, že zbraň při kusovém ověřování podle písmene a) stanoveným

podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o zrušení nebo o odejmutí

certifikátu o homologaci (§ 21 odst. 3 zákona) obsahující kromě údajů

shodných s protokolem i popis zjištěné závady.



(9) Pokud kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně,

požádá úřad o ověření stanovené střelné zbraně již označené homologační

značkou, úřad provede kusové ověřování.



(10) Stálé kanceláři Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních

palných zbraní^1) (dále jen "stálá kancelář") úřad zasílá kopii

certifikátu o homologaci stanovené střelné zbraně nebo zprávu o jeho

zrušení nebo zprávu o odejmutí certifikátu o homologaci, nebo o

odmítnutí vydat certifikát o homologaci (§ 21 odst. 3 zákona).



§ 3



Postup při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní



(1) Při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní kontrolovaná

osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, spolu se žádostí podle

§ 18 zákona předkládá úřadu stanovenou střelnou zbraň, dva spotřební

náboje na každou nábojovou komoru a ke stanovené střelné zbrani určené

výhradně pro použití černého prachu dvě střely na každou hlaveň;

stanovená střelná zbraň musí být opatřena



a) označením výrobce obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním

rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a

příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo jejich ochrannou známkou,



b) typovým označením,



c) označením země nebo místa původu,



d) výrobním číslem,



e) ráží použitého střeliva,



f) rokem výroby, pokud není uveden ve výrobním čísle stanovené střelné

zbraně,



g) údajem nebo údaji na každé hlavni o délce nábojové komory, pokud jde

o stanovenou střelnou zbraň s hlavní nebo hlavněmi s hladkým vývrtem,



h) údajem o ráži každé hlavně, pokud má zbraň hlavně rozdílných ráží,

nebo údajem o ráži na hlavni, pokud má stanovená střelná zbraň každou z

hlavní stejné ráže,



i) pokud je hlaveň určena výhradně pro použití černého prachu,

jednoznačným údajem o této skutečnosti, pokud úřad neurčí jinak,



j) údajem každé brokové hlavně o měřeném průměru vývrtu, nebo označením

materiálu, ze kterého je vyrobena, případně údajem o hmotnosti,



k) údajem o ráži na válci revolveru, pokud je možno vyměnit válec

revolveru.



(2) Stanovená střelná zbraň pro brokové náboje s ocelovými broky

vysokého výkonu musí být konstruována tak, že zahrdlení brokové hlavně

nesmí být větší než 0,5 pro ráži 12 a 10/89 při použití ocelových broků

o průměru větším než 4 mm a pro ráži 20 při použití ocelových broků o

průměru větším než 3,25 mm.



(3) Při kusovém ověřování tlumičů hluku stanovené střelné zbraně se

středovým zápalem je tlumič hluku ověřován speciálním zkušebním nábojem

pro ověřování tlumičů. Výrobce opatřuje tlumiče hluku označením ve

stejném rozsahu jako stanovené střelné zbraně. Pokud má být stanovená

střelná zbraň opatřena tlumičem hluku, ověřuje se stanovená střelná

zbraň zvlášť pro tento účel stanoveným způsobem. Tlumič hluku nabytý

před 15. červnem 2014 musí být předložen k ověření nejpozději při

předložení první stanovené střelné zbraně, která jím může být opatřena,

k ověření zvlášť pro tento účel. Tlumič hluku musí být opatřen

označením ráže, pro kterou je ověřen; pokud je určen k použití pro více

ráží, musí být opatřen označením hlavní ráže a dále všemi ostatními

rážemi, rovněž pokrytými ověřením hlavní ráže speciálním zkušebním

nábojem pro ověřování tlumičů.



(4) Při kusovém ověřování úřad provádí



a) prohlídku před zkušební střelbou,



b) zkušební střelbu,



c) prohlídku po zkušební střelbě.



(5) Technické požadavky při kusovém ověřování jsou uvedeny v příloze č.

1 a v českých technických normách.^2)



(6) Při prohlídce před zkušební střelbou vyřadí úřad stanovenou

střelnou zbraň, která nesplňuje požadavky uvedené v příloze č. 1 bodě

1, nebo takovou, jejíž označení neodpovídá požadavkům uvedeným v

odstavci 1. Tuto skutečnost oznámí kontrolované osobě nebo tomu, kdo je

zapsán v průkazu zbraně.



(7) Úřad neověří stanovenou střelnou zbraň, která je viditelně

poškozena zkušební střelbou, a stanovené střelné zbraně, které vykazují

závady uvedené v příloze č. 1 bodě 3 nebo mají neopravitelnou závadu

uvedenou v příloze č. 1 bodě 4. Tuto skutečnost oznámí kontrolované

osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně.



(8) Vznikne-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1

podezření, že došlo ke snížení tlaku zkušebního náboje, zejména únikem

plynů, úřad provede doplňkovou střelbu nad rámec předepsaného počtu

zkušebních výstřelů. V případě pochybnosti o pevnosti stanovené střelné

zbraně podrobené zkušební střelbě nebo při pochybnostech o existenci

poškození nebo jiné vady stanovené střelné zbraně anebo v případě

výskytu závady na nábojnici zkušebního náboje provede úřad rovněž

doplňkovou střelbu zkušebními náboji.



(9) Dojde-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1 k vadné

funkci zkoušené stanovené střelné zbraně, úřad provede ověření funkce

doplňkovou střelbou spotřebními náboji, a to minimálně dvěma výstřely

na každou nábojovou komoru.



(10) Na žádost kontrolované osoby nebo toho, kdo je zapsán v průkazu

zbraně, může být ověřování brokovnice nahrazeno zkouškou s vyšším

tlakem (vyšší zkouška) nebo zkouškou pro ocelové broky.



(11) Má-li u stanovené střelné zbraně s více hlavněmi jen některá z

hlavní neopravitelnou závadu, navrhne úřad kontrolované osobě nebo

tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, odborné znehodnocení^3) vadné

hlavně, přičemž úřad postupuje podle § 19 odst. 2 zákona.



(12) U kusového ověřování zbraní dovezených ze zahraničí, jejichž

zkušební značky nejsou v České republice uznávány na základě Úmluvy^1)

a které mají sklopné hlavně, se navíc zjišťuje



a) délka hlavní s přesností na 1 mm,



b) průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0,1 mm a průměr vývrtu

kulové hlavně s přesností na 0,01 mm,



c) hmotnost hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g,



d) pevnost materiálu hlavních částí stanovené střelné zbraně zkouškou

tvrdosti a na základě této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka stěny

hlavně vyhovující, pokud kontrolovaná osoba neprokáže, že pevnost

použitého materiálu odpovídá české technické normě.^2)



(13) Stanovená střelná zbraň, která je předkládána opravcem [§ 16 odst.

4 písm. b) zákona], je podrobena kusovému ověřování. Kusovému ověřování

jsou taktéž podrobeny stanovené střelné zbraně, které jsou již označeny

zkušební značkou.



(14) Úřad vždy po kusovém ověřování zbraň označí stanoveným způsobem a

současně vydá kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu

zbraně, protokol, který obsahuje



a) identifikační údaje o kontrolované osobě,



b) identifikační údaje o stanovené střelné zbrani a



c) datum a místo zkoušky ověření,



d) v případě zbraně nabíjené černým prachem i maximální hmotnosti

prachové náplně, ucpávky a použité střely.



Pokud zbraň při tomto ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad ji

označí podle § 19 odst. 2 zákona a vydá rozhodnutí o odmítnutí označit

stanovenou střelnou zbraň obsahující kromě údajů shodných s protokolem

i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona).



(15) Stanovené střelné zbraně, které nevyhověly podmínkám kusového

ověřování, jsou označeny národní identifikační značkou zkušebny a jsou

vráceny zpět kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu

zbraně, k odstranění nedostatků. Po jejich odstranění úřad provede

opakované kusové ověřování.



§ 4



Postup při opakovaném kusovém ověřování stanovených střelných zbraní



(1) Úřad vždy po opakovaném kusovém ověřování zbraň označí stanoveným

způsobem a současně vydá kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v

průkazu zbraně, protokol, který obsahuje



a) identifikační údaje o kontrolované osobě,



b) identifikační údaje o stanovené střelné zbrani a



c) datum a místo zkoušky ověření.



Pokud zbraň při tomto ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad

vydá rozhodnutí o odmítnutí označit stanovenou střelnou zbraň

obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§

21 odst. 3 zákona) a opět ji vrátí zpět kontrolované osobě nebo tomu,

kdo je zapsán v průkazu zbraně, k odstranění nedostatků.



(2) Je-li stanovená střelná zbraň opatřená zkušební značkou a je

předložena k opakovanému kusovému ověřování, úřad stanovenou střelnou

zbraň označí pořadovým číslem zkoušky a posledním dvojčíslím roku

zkoušky.



§ 5



Postup při typové kontrole stanoveného střeliva



(1) Pro ověřování stanoveného střeliva se za nejmenší výrobní sérii

považuje 3000 kusů od ověřovaného typu střeliva. V případě, že je

vyráběn počet nižší, rozhoduje úřad o každém případu zvlášť, s ohledem

na stanovené technické požadavky. Pro typovou kontrolu stanoveného

střeliva (dále jen "typová kontrola") se vybírá jako představitel typu

stanovené střelivo vyvíjející nejvyšší maximální tlaky.



(2) Stanovené střelivo opatřené obchodní firmou nebo názvem, jde-li o

právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu,

anebo ochrannou známkou a údaji umožňujícími identifikaci typu střeliva

(druh, značku a ráži) předloží kontrolovaná osoba společně se žádostí

(§ 18 zákona) v množství stanoveném v příloze č. 7, popřípadě

stanoveném úřadem podle odstavce 1. Úřad rovněž určí počet

předkládaných nejmenších spotřebitelských obalů, a to podle příslušné

české technické normy.^2) Na nejmenším spotřebitelském obalu střeliva

uvede kontrolovaná osoba kromě svého označení i označení typu střeliva,

číslo série a počet kusů střeliva v obalu. Typ předkládaného střeliva

může zahrnovat několik variant z hlediska stanovených technických

požadavků. Úřad prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději

do 60 dnů písemně oznámí kontrolované osobě podmínky provedení typové

kontroly (místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši

správního poplatku a úplaty).



(3) Při typové kontrole úřad zjišťuje, zda



a) kontrolovaná osoba vlastní a používá kalibrované nebo ověřené měřicí

přístroje pro měření rozměrů, funkce, tlaků nebo hodnot pokládaných za

rovnocenné pro daný typ stanoveného střeliva,



b) výrobce má k dispozici technické vybavení k provádění výrobní

kontroly [§ 10 odst. 1 písm. b) zákona], zejména



1. balistická měřidla, jejichž rozměry jsou shodné se stanovenými

technickými požadavky,



2. tlakoměry s platným ověřením,



3. měřidla určená k rozměrové kontrole střeliva s platným metrologickým

ověřením,



4. zbraně s platným ověřením určené ke kontrole bezpečnosti funkce

střeliva,



c) výrobce má odborně způsobilý personál k obsluze technického vybavení

uvedeného v písmenu b),



d) výrobce provozuje systém kontroly a vede evidenční knihu o

výsledcích kontrol jednotlivých výrobních sérií stanoveného střeliva;

tyto záznamy musí být vedeny postupem schváleným úřadem a musí být

úřadu kdykoliv k dispozici,



e) dovozce, který nedoloží údaje o systému kontroly u dováženého

stanoveného střeliva u zahraničního výrobce, zajistí jejich zjištění ve

spolupráci s úřadem na své náklady,



f) vyrobené střelivo odpovídá stanoveným technickým požadavkům na



1. shodnost rozměrových charakteristik,



2. vzhled a provedení i údajů a rozlišovacích znaků na každém náboji,



3. provedení odpovídajících údajů na nejmenším spotřebitelském obalu,



4. tlak plynů nábojů nebo hodnoty pokládané za ekvivalentní,



5. dopravní, manipulační a funkční bezpečnost,



6. odolnosti vůči ztíženým klimatickým podmínkám,



7. rozptyl, krytí a rychlost,



8. fyzikální, chemické a balistické vlastnosti střelivin.



(4) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě protokol,

který obsahuje



a) identifikační údaje o kontrolované osobě,



b) popis a určení stanoveného střeliva,



c) popis provedených zkoušek stanovených technických požadavků a jejich

výsledky,



d) datum a místo zkoušek.



(5) Při splnění podmínek stanovených v § 10 zákona vydá úřad současně s

protokolem podle odstavce 4 certifikát o typové kontrole střeliva,

který obsahuje



a) identifikační údaje o kontrolované osobě,



b) předmět typové kontroly,



c) datum a místo vydání certifikátu o typové kontrole,



d) pověření k provádění výrobní kontroly a určení subjektu, který bude

oprávněn k označování stanoveného střeliva stanoveným způsobem,



e) poučení o provádění inspekčních kontrol střeliva (§ 11 zákona),



f) poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona).



Pokud střelivo při typové nebo inspekční kontrole stanoveným podmínkám

nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o odmítnutí vydat certifikát o typové

kontrole, o jeho odejmutí nebo o ukončení jeho platnosti obsahující

kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3

zákona).



(6) Úřad zašle stálé kanceláři kopii certifikátu o typové kontrole

střeliva nebo ji uvědomí o odmítnutí ho vydat nebo o jeho případném

odejmutí. Obdobně postupuje při ukončení platnosti certifikátu o typové

kontrole střeliva.



(7) V případě předložení stanoveného střeliva, na jehož ráži ještě

nejsou stanoveny technické požadavky (§ 4 zákona), k ověřování úřadu

provede úřad typovou kontrolu na základě úplných údajů dodaných

výrobcem. Úřad oznámí provedení této kontroly stálé kanceláři současně

s maximálním přípustným tlakem, naměřenou střední hodnotou maximálního

tlaku a dalšími údaji sdělenými výrobcem, které jsou řádně ověřeny.



(8) U nové ráže stanoveného střeliva, kromě střeliva s vysokým výkonem,

se typová kontrola neprovádí v případech, kdy lze střelivo již typově

kontrolované a zařazené do stanovených technických požadavků, které má

rozměry identické nebo podobné a maximální přípustný tlak vyšší, než je

tlak nového střeliva, nabít a vystřelit z nábojové komory ruční palné

zbraně určené pro toto nové střelivo, které má maximální přípustný tlak

nižší než tato již typově zkontrolovaná ráže.



(9) Pokud kontrolovaná osoba nedoloží údaje o systému kontroly u

vyráběného nebo dováženého stanoveného střeliva, ověří úřad každou

výrobní nebo dovezenou sérii střeliva.



§ 6



Postup při ověřování pyrotechnických výrobků



(1) Při typové zkoušce pyrotechnických výrobků podle § 13 zákona (dále

jen "typová zkouška") úřad zjišťuje, zda pyrotechnický výrobek splňuje

stanovené technické požadavky podle přílohy č. 2.



(2) Úřad zahrne do souboru stanovených technických požadavků i takovou

vlastnost nebo parametr pyrotechnického výrobku představující zvýšené

riziko pro uživatele nebo nezbytnou podmínku pro jejich bezpečné

použití, skladování a likvidaci, která není uvedena v článku I. přílohy

č. 2, ale podá důkaz o bezpečnosti pyrotechnického výrobku.^5) Současně

určí postup a počet vzorků pro jeho ověření.



(3) Úřad pro účely ověřování stanovených technických požadavků (§ 4

zákona) vytváří a udržuje soubor postupů, které jsou zveřejňovány

způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.



(4) Typ předkládaného pyrotechnického výrobku (§ 2 odst. 4 a 5 zákona)

může zahrnovat několik variant za předpokladu, že tyto varianty nemají

odlišné vlastnosti z hlediska stanovených technických požadavků a

konstrukčního uspořádání hlavních částí. Za typ pyrotechnického výrobku

se považuje i soubor různých druhů výrobků umístěných v nejmenším

spotřebitelském balení. Kontrolovaná osoba předkládá pyrotechnické

výrobky k ověření opatřené obchodní firmou nebo názvem, jde-li o

právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu,

anebo ochrannou známkou a typovým označením, názvem výrobku a typovým

číslem výrobku (u pyrotechnických výrobků, které nejsou jeho výrobkem,

i údaji o výrobci).



(5) Úřad ověří, zda předkladatel pyrotechnických výrobků má vybudovaný

účinný systém technické kontroly pro vyrobený nebo dovezený

pyrotechnický výrobek. Kontrolovaná osoba doloží, že



a) zajišťuje shodu dováženého pyrotechnického výrobku s posuzovaným

pyrotechnickým výrobkem podle dokumentovaného postupu,



b) vlastní a používá kalibrované nebo ověřené měřicí přístroje pro

zjišťování technických a přejímacích požadavků na pyrotechnický výrobek

podle dokumentace výrobce,



c) má personální a technické předpoklady k provádění této kontroly.



(6) V případě, že dovozce nemůže zajistit nebo doložit údaje o systému

kontroly u dovážených pyrotechnických výrobků u zahraničního výrobce,

zajistí jejich zjištění ve spolupráci s úřadem na své náklady. Úřad

rovněž prověří technickou a průvodní dokumentaci a nejpozději do 60 dnů

písemně oznámí předkladateli podmínky ověřování pyrotechnického výrobku

(místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního

poplatku a úplaty).



(7) Úřad vždy po provedení zkoušek vydá kontrolované osobě protokol,

který obsahuje



a) identifikační údaje o kontrolované osobě,



b) popis a určení pyrotechnického výrobku,



c) popis provedených zkoušek stanovených technických požadavků a jejich

výsledky,



d) datum a místo zkoušek.



(8) Při splnění podmínek stanovených v § 13 zákona vydá úřad současně s

protokolem podle odstavce 7 certifikát o typové zkoušce pyrotechnického

výrobku, který obsahuje



a) identifikační údaje o kontrolované osobě,



b) předmět typové zkoušky,



c) určení zkušební značky podle přílohy č. 3 části 2 a určení subjektu,

který bude oprávněn k označování pyrotechnického výrobku touto značkou,



d) datum a místo vydání certifikátu o typové zkoušce,



e) poučení o provádění opakovaného ověřování (§ 14 zákona),



f) poučení o provádění kontrol úřadem (§ 20 zákona).



Pokud pyrotechnický výrobek při typové zkoušce nebo při opakovaném

ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad vydá rozhodnutí o

odmítnutí vydat certifikát o typové zkoušce, o jeho odejmutí nebo o

ukončení jeho platnosti obsahující kromě údajů shodných s protokolem i

popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona).



(9) V pochybnostech, zda se jedná o výbušný předmět nebo pyrotechnický

výrobek, úřad provede zkoušku podle přílohy č. 2.



§ 7



Technická a průvodní dokumentace



Technická a průvodní dokumentace předkládaná kontrolovanou osobou spolu

se žádostí o ověřování kontrolovaných výrobků [§ 18 odst. 3 písm. a)

zákona] zahrnuje



a) všeobecný popis,



b) konstrukční a výrobní nákresy, schémata částí, konstrukčních skupin

apod.,



c) popisy a vysvětlení nezbytná pro porozumění podkladům, včetně popisu

funkce a definování zásad pro bezpečné používání, skladování, přepravu

a likvidaci výrobku,



d) protokoly o provedených zkouškách,



e) návod pro osobu provádějící montáž a demontáž stanovené střelné

zbraně,



f) návod k používání,



g) návod pro provádění přebíjení střeliva, pokud jsou části střeliva

nutné k sestavení náboje nebo nábojky na trh uváděny samostatně,



h) další dokumentaci pyrotechnického výrobku, která obsahuje



1. určení pyrotechnického výrobku,



2. zatřídění do třídy nebo podtřídy pyrotechnického výrobku,



3. identifikace nebezpečí,



4. vymezení prostředí použití,



5. kdo a za jakých okolností smí pyrotechnický výrobek nabývat,



6. opatření pro skladování a manipulaci,



7. fyzikálně-chemické a pyrotechnické vlastnosti,



8. materiálové složení (materiál jednotlivých částí a sestav, druhy a

množství obsažených pyrotechnických složí a výbušnin),



i) certifikáty vztahující se k vybavení stanovené střelné zbraně, ke

stanovenému střelivu, k pyrotechnickému výrobku, k částem stanoveného

střeliva nebo ke střelivině použité ve střelivu, zprávy a protokoly

vztahující se ke stanovené střelné zbrani, stanovenému střelivu,

střelivině použité ve střelivu nebo pyrotechnickému výrobku a jiné

dokumenty, které usnadní úřadu ověřování.



§ 8



Označování zkušebními značkami



Kontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a

byly ověřeny, se označují zkušebními značkami podle přílohy č. 3 takto:



a) při kusovém ověřování nebo opakovaném kusovém ověřování úřad

stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené technické požadavky,

označí stanoveným způsobem,



b) stanoveným způsobem označí úřad každou hlaveň, důležitou část závěru

(lůžko u sklopných hlavní, závěr u ostatních zbraní) a rám,

existuje-li; dále dnový šroub stanovené střelné zbraně. U revolverů

označí úřad stanoveným způsobem hlaveň, válec a rám stanovené střelné

zbraně. Jde-li o stanovené střelné zbraně, jejichž nábojová komora není

součástí hlavně, označí úřad stanoveným způsobem hlaveň, každou

nábojovou komoru a důležité části závěru stanovené střelné zbraně.

Pokud na hlavních částech zbraní, které jsou z kovu, není měkké místo

pro vyražení příslušné zkušební značky, úřad označí stanoveným způsobem

alespoň jednu z hlavních částí zbraně,



c) není-li při ověřování stanovené střelné zbraně již místo pro

označení stanoveným způsobem, vyrazí úřad na stanovenou střelnou zbraň

jen poslední dvojčíslí letopočtu a pořadové číslo zkoušky; při

ověřování stanovené střelné zbraně s více hlavněmi označí úřad

stanoveným způsobem každou hlaveň pouze v případě, že nemůže dojít k

poškození stanovené střelné zbraně,



d) při homologaci označí úřad nebo kontrolovaná osoba stanovenou

střelnou zbraň způsobem určeným v certifikátu o homologaci alespoň

jednu z hlavních částí zbraně nebo nejmenší spotřebitelský obal formou

ražby, potisku nebo nálepky,



e) při typové kontrole označí kontrolovaná osoba nebo úřad stanoveným

způsobem podle údaje uvedeného v certifikátu o typové kontrole střeliva

každý nejmenší spotřebitelský obal formou potisku nebo nálepky,



f) při typové zkoušce označí kontrolovaná osoba nebo úřad zkušební

značkou pro pyrotechnické výrobky podle údaje uvedeného v certifikátu o

typové zkoušce na každém pyrotechnickém výrobku; pokud to rozměry

pyrotechnického výrobku neumožní, provede se označení na nejmenším

spotřebitelském obalu. Označení se provádí v obou případech formou

potisku nebo nálepky,



g) při kusovém nebo opakovaném kusovém ověřování úřad označí jednotnou

zkušební značkou, národní identifikační značkou zkušebny a dvojčíslím

roku provedení zkoušky tlumič hluku, který splní stanovené technické

požadavky,



h) při ověřování stanovené střelné zbraně pro účel jejího opatření

tlumičem hluku úřad na stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené

technické požadavky, doplní k vyznačeným zkušebním značkám číslo

zkušebního protokolu zkoušky, kterou byla stanovená střelná zbraň

ověřena pro účely použití s tlumičem hluku.



§ 9



Úplata



Výše úplaty za odborné činnosti související se zkoušením kontrolovaných

výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání a se

zkoušením balisticky odolných materiálů a konstrukcí je uvedena v

příloze č. 5.



§ 10



Služební průkaz



Vzor služebního průkazu je uveden v příloze č. 6.



§ 11



Přechodná ustanovení



(1) Ověřování zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle

dosavadních předpisů.



(2) Platnost dosavadních služebních průkazů skončí dnem 31.12.2005.



§ 12



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se vyhláška č. 313/2000 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní,

střeliva a pyrotechnických výrobků a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o

střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění

zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních

poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.



§ 13



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.



Ministr:



Ing. Urban v. r.



Příloha 1



Stanovené technické požadavky při kusovém ověřování stanovené střelné

zbraně



1.



Prohlídka stanovené střelné zbraně před zkušební střelbou



1.1 Stanovená střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat

stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a

její označení musí odpovídat § 18 odst. 2 zákona.



1.2 Stanovená střelná zbraň nesmí mít zejména



a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně,

rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,



b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory

ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v

případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu

Ra, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8

mikrometru v nábojové komoře,



c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,



d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa

na částech stanovené střelné zbraně,



e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,



f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které

mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci stanovené střelné zbraně,



g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál

neodpovídají účelu stanovené střelné zbraně.



1.3 Důležité rozměry stanovené střelné zbraně z hlediska bezpečnosti,

závěrové vůle, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat

hodnotám stanovených rozhodnutími Mezinárodní stálé komise pro zkoušky

ručních palných zbraní (dále jen „C. I. P.“) nebo stanoveným technickým

požadavkům nebo určených úřadem. U stanovené střelné zbraně nabíjené

ústím hlavně musí průměr zátravky odpovídat stanoveným technickým

požadavkům.



1.4 Stanovené střelné zbraně nesmí vykazovat



a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo

vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),



b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,



c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u stanovené střelné zbraně

nabíjené ústím hlavně);



d) sklon k samospuštění při nabíjení,



e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající stanoveným technickým

požadavkům (s výjimkou terčových a sportovních stanovených střelných

zbraní),



f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,



g) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho

záchytu.



2.



Podmínky zkušební střelby



2.1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovené stanovené střelné

zbrani před střeleckou zkouškou prováděnou předkladatelem. Za úplně

dohotovené se též považují stanovené střelné zbraně, na kterých bude

ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným

způsobem. Úřad stanoví, zda bude ověřovat stanovenou střelnou zbraň s

povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Stanovené střelné zbraně

nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich

samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.



2.2 Předkladatel musí předložit stanovenou střelnou zbraň ke zkoušce v

takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Úřad může

v odůvodněných případech povolit předkladateli předložení stanovené

střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel

povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň,

jde-li o samostatný závěr.



2.3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým

provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak

jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi

stanoveným technickým požadavkům. Zkušební náboje pro ověřování

brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků

obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě

ovzduší 15 až 25 st. C.



2.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher),

nebo mechanicko-elektrickými (piezo) snímači při teplotě prachové

náplně (20 +/- 2) st. C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie

střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se

vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a

mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav),

jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků

měření musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.



2.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a

vlastnostmi odpovídat stanoveným technickým požadavkům.



2.6 Jednotlivé druhy stanovených střelných zbraní nebo jejich

samostatně dodávaných částí se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:



a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než

73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň

náboji s olověnými broky nebo třemi náboji s ocelovými broky u zbraní,

ve kterých se používají bezolovnaté broky. Rozměry a tvrdost broků a

hmotnost brokové náplně udávají předpisy C. I. P. Tyto brokové náboje

musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných

místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí

stanovené střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební

náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se střední hodnota

maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a

předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:



Tlak na tlakoměru č.: (MPa)

---------------------- --------------------- -----------------------

1 2 1 2

---------------------- --------------------- -----------------------

Ráže

při zkoušce

běžné vyšší

---------------------- --------------------- -----------------------

12 a větší 93 45 - 60 132 45 - 60

---------------------- --------------------- -----------------------

16 98 45 - 60 132 45 - 60

---------------------- --------------------- -----------------------

20 a menší 104 45 - 60 132 45 - 60

---------------------- --------------------- -----------------------

12/70 - ocelové broky hybnost =< 13,5 Ns 132 50

hybnost >= 15 Ns

---------------------- --------------------- -----------------------

12/73-76 - ocelové broky hybnost =< 15 Ns 132 50

hybnost >= 17,5 Ns

---------------------- --------------------- -----------------------

12/89 - ocelové broky hybnost =< 19 Ns 132 50

hybnost >= 22 Ns

---------------------- --------------------- -----------------------

10/89 - ocelové broky hybnost =< 22 Ns 132 50

hybnost >= 22 Ns

---------------------- --------------------- -----------------------

16/70 - ocelové broky hybnost =< 9,5 Ns - -

---------------------- --------------------- -----------------------

20/70 - ocelové broky hybnost =< 11 Ns 132 50

hybnost >= 12,5 Ns

---------------------- --------------------- -----------------------

20/76 - ocelové broky hybnost =< 12 Ns 132 50

hybnost >= 14 Ns

---------------------- --------------------- -----------------------



Poznámky k tabulce 1:



1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě

vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač

tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 +/- 0,5) mm od tohoto

dna.



2. Vyšší zkouška se uplatní, jestliže mají být ve zkoušené stanovené

střelné zbrani použity spotřební náboje, jejichž střední hodnota

maximálního tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:



74 MPa u ráže 12 a větší,



78 MPa u ráže 16,



83 MPa u ráže 20 a menší



nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší

než 73 mm,



b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které

dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a

nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření

funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně. U pistolí

a revolverů zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední

hodnota je nejméně o 30 % vyšší a u zbraní s alespoň jednou dlouhou

hlavní nejméně o 25 % vyšší, než je přípustná střední hodnota

maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže určeného pro příslušnou

zbraň. Předepsané tlaky a místa musí odpovídat stanoveným technickým

požadavkům.



Počet použitých zkušebních nábojů:



1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním

tlakem 180 MPa a více,



2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním

tlakem menším než 180 MPa,



3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich

provozního tlaku,



4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena

(např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku,



5. 3násobné množství výše stanovených zkušebních nábojů při nesplnění

stanovených technických požadavků uvedených v bodě 1.2 písm. b).



Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků

zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači,



c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo

jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 %

větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o

10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená

pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní

vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující

provozní tlak pouze o 15 až 16 %.



Expanzní zbraně se ověří vystřelením:



1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou

nábojovou komorou,



2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se

dvěma a více nábojovými komorami.



Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:



1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní

hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),



2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u

expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku

se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku

přístroje.



Zvláštní zbraně se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5

nejsilnějších spotřebních nábojů,



d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely

se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí

hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou

nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).



Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství odpovídajícím

stanoveným technickým požadavkům pro danou ráži a druh stanovené

střelné zbraně.



Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach

a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem)

na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se

zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na

každou hlaveň. Zkušební náplň musí odpovídat stanoveným technickým

požadavkům,



e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí

odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů

[viz písm. a) a b)],



f) Balistická měřidla se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené

střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro

ověřování balistických měřidel mohou být v balistických měřidlech

používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají

referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C. I.

P.,



g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí

pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu

stanovené střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné

nábojové komory, homologované jako typ),



h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou

součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se

zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně. Je-li

závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími

zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr,



i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší

provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové

energie střely o 10 %,



j) Tlumiče hluku pro stanovené střelné zbraně se středovým zápalem se

ověřují zkušební střelbou 2 ks speciálních zkušebních nábojů pro

ověřování tlumičů dvojím způsobem:



1. kusovým ověřováním společně se stanovenou střelnou zbraní, pro

kterou je tlumič určen, nebo



2. kusovým ověřováním pomocí náhradní hlavně odpovídající ráže, na

kterou je tlumič upevněn během zkoušky.



Konstrukce speciálních zkušebních nábojů pro ověřování tlumičů a jejich

použití při zkoušení musí splňovat požadavky rozhodnutí C. I. P.



2.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání

obsluhu a v nichž jsou stanovené střelné zbraně upnuty tak, aby to co

nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných

zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u

vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po

hlavni.



3.



Prohlídka stanovené střelné zbraně po zkušební střelbě



Za závadnou stanovenou střelnou zbraň se považuje stanovená střelná

zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a stanovená

střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:



a) selhání vinou stanovené střelné zbraně,



b) nežádoucí výstřel při nabíjení stanovené střelné zbraně,



c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních)

najednou,



d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje)

z nábojové komory, toto obtížné vytažení se ověří pomocí nábojů, které

vyvíjejí střední tlak rovný maximálnímu tlaku spotřebních nábojů,



e) nadměrná deformace nábojnice a její roztržení vinou stanovené

střelné zbraně,



f) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou

stanovené střelné zbraně,



g) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit

bezpečnost stanovené střelné zbraně,



h) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech

hlavně,



i) porušení spojení háků a lišt,



j) zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,



k) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového

šroubu,



l) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých

částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,



m) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených

ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,



n) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce stanovené

střelné zbraně,



o) nesouosost vývrtu hlavně s nábojovou komorou válce revolveru,



p) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u

střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.



4.



Závady při kusovém ověřování stanovené střelné zbraně



Neopravitelnými závadami u stanovené střelné zbraně jsou:



a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry,



b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně

zeslabené,



c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na

základě podmínek zkoušky),



d) kulové hlavně s příliš poškozeným nebo těsným vývrtem,



e) nepřípustné úpravy podle bodu 5.3 této přílohy,



f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti úřad rozhodne, že

nemohou být odstraněny opravou.



5.



Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně a

nepřípustné úpravy



5.1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné

zbraně, jsou:



a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přizpůsobení,



b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska

bezpečnosti stanovené střelné zbraně,



c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost stanovené střelné

zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování,

pájení, temování apod.).



5.2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy stanovené střelné

zbraně může opravce vyžádat za úplatu závazný posudek úřadu.



5.3 Nepřípustnými úpravami stanovené střelné zbraně jsou:



a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,



b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo

nesamonosných vložných hlavní,



c) přestavby, u nichž:



1. nová ráže stanovené střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou

než původní ráže a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva

ověřená úřadem,



2. nová ráže stanovené střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než

původní ráže a v její pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená

úřadem,



3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.



Příloha 2



I.



Stanovené technické požadavky a minimální počty vzorků pyrotechnických

výrobků při jejich ověřování



Stanovené technické požadavky, které úřad vždy ověří u pyrotechnického

výrobku a jeho variant při typové zkoušce nebo opakované zkoušce:



1. Označení stanovenými údaji a značením ............... 10 ks

a. označení třídou stupně nebezpečnosti podle vyhlášky č.

174/1992 Sb.,

b. uvedení datumu výroby a záruční doby nebo doby jejich

použitelnosti,

c. upozornění, které oprávněné osoby mohou s výrobkem

manipulovat a provádět jeho likvidaci,

d. označení místa zapálení.



2. Zabezpečení proti nežádoucí iniciaci ................ 10 ks



3. Celistvost, bez deformací a dodržení

stanovených rozměrů ................................. 10 ks



4. Dopravní a manipulační bezpečnost ........... 1 ks nejmenšího

spotřebitelského balení



5. Manipulační bezpečnost volným pádem

a. z výšky 1 m ...................................... 4 ks

b. z výšky 3 m .............................. 1 ks nejmenšího

spotřebitelského balení



6. Fyzikální a chemickou stabilitu při teplotě

50 st. C po dobu 4 týdnů ............................ 2 ks



7. Bezpečnou a správnou funkci ......................... 10 ks

a. s nezamýšlenou tvorbou, rozletem a dosahem částí nebo

projektilů,

b. s nezamýšleným dopadem hořících částí na zem,

c. s dobou zpoždění do funkce ve stanoveném časovém limitu u

časovaných výrobků,

d. s maximální a minimální výškou dostupu u výrobků určených k

funkci ve volném prostoru,

e. s povolenou intenzitou hluku u výrobků, které při funkci

vyvíjejí hluk.



8. Odolnost vůči mezním teplotám ....................... 4 ks



9. Přípustné množství a druhy pyrotechnických složí

a výbušnin pro určenou třídu nebezpečnosti výrobku

podle bodu III....................................... 2 ks



10. Ověření návodu na spolehlivou likvidaci vadného

nebo selhaného výrobku .............................. 2 ks





U stanovených technických požadavků uvedených v bodech 1., 2., 3. a 7.

se použije celkem 10 ks vzorků. Pro opakované ověření pyrotechnického

výrobku se použijí poloviční počty vzorků. Ověření stanoveného

technického požadavku u nejmenšího spotřebitelského balení se provádí

vždy na celém tomto balení. Pokud to vyžaduje program zkoušek, úřad si

může vyžádat další vzorky.



II.



Zkouška k určení charakteristiky detonující - nedetonující



Účel a význam zkoušky



1. Zkouška je určena ke stanovení, zda definovanou a citlivou náplň

trhaviny lze iniciovat předmětným výrobkem. Slouží tak k posouzení jeho

detonačního nebo nedetonačního charakteru; dojde-li k iniciaci, má

charakter detonační, nedojde-li k iniciaci, má charakter nedetonační.



Zkušební podmínky



2. Zkouška se provádí za stávajících klimatických podmínkách na trhací

jámě.



Zkušební zařízení



3. Ke zkoušce se použije zkušební zařízení:



a) destičky z měkkého olova sloužící jako materiál pro prokázání

detonace,



b) zkoušený vzorek výrobku zpravidla v počtu 3 jednotek,



c) trhavina Pentrit (pentaerythrit) lisovaného ve válcovitých náložkách

o hustotě 1,00 (+/- 0,04) s lehkým pouzdrem (např. papír "kraft" nebo

film z tenkého plastu) o průměru 30 mm a hmotnosti alespoň 50 g. Konce

těchto náložek tvoří rovnou plochu.



Příprava a postup zkoušky



4. Zkouška spočívá v umístění vzorku výrobku na jednom konci

náložkované trhaviny kontaktně aktivní část výrobku, přičemž známý nebo

předpokládaný účinek zkoušeného výrobku se orientuje do středu náložky.

Nelze-li tyto podmínky dodržet (významné opracování/seříznutí apod.

zařízení, ...), tak orientace, obecněji přesná poloha výrobku se zvolí

tak, aby se nacházelo v těch a priori nejvýhodnějších podmínkách pro

iniciaci náložkované trhaviny. Náložka se poté umístí na průkaznou

olověnou destičku v předpokládaném směru postupu detonace.



5. Po odpálení zařízení se posoudí výsledek zkoušky (došlo-li či

nedošlo k detonaci náložky) podle případných otisků zanechaných na

olověné destičce. Zkouška se obvykle skládá ze tří následných zkoušek

provedených za stejných podmínek.



Zhodnocení zkoušky



6. Výsledek zkoušky se zaznamená takto:



a) "detonační charakteristika" je zjištěna u výrobku, jestliže došlo v

průběhu ověřování alespoň k jedné detonaci náložky s trhavinou;



b) nedošlo-li k tomu, má výrobek "charakteristiku nedetonační".



7. O průběhu a výsledku zkoušky se provede záznam do protokolu o

zkoušce.



III.



Zjištění a ověření hmotnosti pyrotechnických složí a výbušnin



Účel a význam zkoušky



1. Zjišťování a ověřování hmotností delaborovaných pyrotechnických

složí, výbušnin a jednotlivých částí výrobku k ověření jeho

klasifikace, zařazení do příslušné třídy nebezpečnosti a ověření

deklarovaných hmotností.



Zkušební podmínky



2. Delaborace a určování hmotnosti výrobků a jejich částí se provádí v

prostorách k tomuto účelu určených a vybavených, za stávající teploty a

vlhkosti laboratoře.



Zkušební zařízení



3. Ke zkoušce se využívají zařízení a pomůcky, které umožní spolehlivě

provést příslušné ověření, zejména:



a) analytické váhy s přesností 0,0001,



b) delaborační nářadí z nejiskřivého materiálu,



c) laboratorní sklo (váženky, zkumavky apod.).



Příprava a postup zkoušky



4. Zkušebními vzorky jsou delaborované vzorky výrobků na jednotlivé

části a komponenty a následně se provede:



a) příprava vzorku a jeho delaborace pomocí nástrojů z nejiskřivého

materiálu,



b) příprava analytických vah,



c) zvážení delaborovaných pyrotechnických složí s přesností 0,001 g pro

pyrotechnické výrobky třídy I. a T 0; pro pyrotechnické výrobky třídy

II., III. a T 1 s přesností 0,01 g (vážení iniciačních a přenosových

zápalnic a černého prachu s plevami se provádí v celku),



d) u vzorků se ověří třída nebezpečnosti dle čl. 5 tohoto postupu,



e) zváží se ostatní části sestavy výrobku,



f) naměřené hodnoty se zaznamenávají a porovnávají s hodnotami, které

jsou deklarované výrobcem či dovozcem v technické a průvodní

dokumentaci.



5. Stanovené technické požadavky na třídy nebezpečnosti pyrotechnických

výrobků.



a) Pyrotechnické výrobky pro zábavné účely



1. pyrotechnické výrobky třídy I. nesmí obsahovat v jedné sestavě více

než 3 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:



- 0,5 g volné suché nitrocelulózy,



- 0,0025 g třaskavého stříbra nebo



- 0,0075 g směsi červený fosfor - chlorečnan nebo kov chlorečnan.



2. pyrotechnické výrobky třídy II. nesmí obsahovat více než 50 g všech

druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:



- 0,4 g výbuškových složí nebo



- 7 g volně sypaného černého prachu ve výbušce.



2.1 rakety nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 20 g všech druhů

pyrotechnických složí, z toho nejvíce 10 g pro pyrotechnický efekt.



2.2 celkové množství všech druhů pyrotechnických složí v sestaveném

pyrotechnickém výrobku z více dílů smí být nejvíce 200 g. Jednotlivý

díl takto sestaveného pyrotechnického výrobku smí obsahovat maximálně

množství a druh pyrotechnických složí uvedených v písm. a) bodu 2.



3. pyrotechnické výrobky třídy III. nesmí obsahovat v jedné sestavě

více než 250 g všech druhů pyrotechnických složí, z toho nejvíce:



a) 50 g výbuškových složí nebo



b) 100 g volně sypaného černého prachu ve výbuškách



3.1 rakety nesmí obsahovat v jedné sestavě více než 75 g všech druhů

pyrotechnických složí, z toho:



- 20 g výbuškových složí nebo



- 40 g volně sypaného černého prachu.



3.2 pyrotechnický výrobek sestavený z více dílů, mimo světelných

obrazů, se může skládat z nejvíce 12 dílů, přičemž musí být splněny

tyto podmínky:



a) celkové množství pyrotechnických složí v sestaveném pyrotechnickém

výrobku smí obsahovat nejvíce 800 g, u ohněpádů 1200 g,



b) jednotlivý díl smí obsahovat nejvíce 15 g volně sypaného černého

prachu nebo 6 g výbuškové slože.



b) Pyrotechnické výrobky pro technické účely



Omezení pro podtřídu T 0 - odpovídá třídě I. a pro podtřídu T 1

odpovídá třídě II. a III. Při překročení stanovených technických

požadavků na pyrotechnické výrobky a pyrotechnické slože III. třídy se

jedná o pyrotechnický výrobek nebo výbušný předmět pro zábavné účely

označovaný třídou IV. nebo o pyrotechnický výrobek nebo výbušný předmět

pro technické účely označovaný podtřídou T 2.



Zhodnocení zkoušky



6. O průběhu a výsledku zkoušky se provede záznam do protokolu s

uvedením příslušné třídy nebezpečnosti výrobku.



Příloha 3



Zkušební značky stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a

pyrotechnických výrobků a jejich částí



1 Zkušební značky ve smyslu § 5 odst. 2 a § 9 odst. 2 zákona č.

156/2000 Sb. o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických

předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění

pozdějších předpisů, a jejich části, které jsou uznávány na základě

Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní ze

dne 1. července 1969, kterou je Česká republika vázána a která České

republice zakládá členství v Mezinárodní stálé komisi pro zkoušky

ručních palných zbraní (C.I.P.)



1.1 Značky platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v květnu 2011. Značení

alespoň na jedné hlavní části zbraně nebo střelivu zahrnuje vždy

jednotnou zkušební značku a národní identifikační značku zkušebny, a

pokud se nejedná o značení střeliva nebo homologaci zbraní, i označení

roku, kdy byla značka vyznačena.



1.1.1 Národní identifikační značky zkušeben







1.1.2 Jednotné zkušební značky pro střelné zbraně a střelivo, které

jsou považovány za platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v září 2011 a

nejpozději v říjnu 2014 u zkušebních značek označených na zbraních a

přístrojích a nejpozději v říjnu 2016 u kontrolních značek střeliva





1.1.3 Jednotné zkušební značky pro střelné zbraně a střelivo, které

jsou považovány za platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v březnu 2013





1.2 Zkušební značky platné, pokud byly vyznačeny nejpozději v říjnu

2014, v případě střeliva v říjnu 2016



1.2.1 Česká republika





1.2.2 Spolková republika Německo













1.2.3 Republika Rakousko





1.2.4 Belgické království









1.2.5 Chilská republika





1.2.6 Španělské království





1.2.7 Francouzská republika







1.2.8 Italská republika





1.2.9 Finská republika





1.2.10 Spojené království Velké Británie a Severního Irska





1.2.11 Maďarská republika





1.2.12 Ruská federace





1.2.13 Slovenská republika





1.3 Zkušební značky platné, pokud byly vyznačeny nejpozději v září 1992



1.3.1 Republika Jugoslávie





2 Zkušební značky, které nejsou uznávány na základě mezinárodní

smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jsou platné pouze na území

České republiky







Příloha 4



Kontrolní značky









Příloha 5



Úplaty (vyjádřené v Kč) za odborné činnosti související se zkoušením

střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků, výbušných předmětů

a pomůcek pro jejich používání a se zkoušením balisticky odolných

materiálů a konstrukcí.



A. Provedení kusového nebo opakovaného kusového ověřování u

výrobce jednoho kusu střelné zbraně nebo její části a její

označení podle typu střelné zbraně 0,-



B. Provedení kusového nebo opakovaného kusového ověřování jednoho

kusu střelné zbraně nebo její části předložené v úřadu a její

označení podle typu střelné zbraně 350,-



C. Provedení ověřování jednoho kusu vyrobené nebo dovezené

vojenské zbraně nebo její části, které nejsou určeny pro Armádu

České republiky, zda mají identifikační údaje, tj. rok výroby,

výrobce nebo stát původu a výrobní číslo a její označení

350,-



D. Poskytnutí zkušebního střeliva při provádění činností v položkách A. až C.

podle typu střeliva

1. kulové 50,-

2. brokové 30,-

3. pistolové 20,-

4. revolverové 20,-

5. malorážkové 20,-

6. nábojky 20,-



Pokud nákupní cena střeliva převyšuje stanovenou úplatu o 10 %, účtuje se tato nákupní cena navýšená

o 10 % manipulačního poplatku.

E. Vydání duplikátu certifikátu nebo protokolu 200,-



F. Označení střelné zbraně skrytě 100,-



G. Podání žádosti a provedení homologace střelných zbraní podle

typu střelné zbraně



a) expanzní přístroje 25 000,-

b) expanzní zbraně 25 000,-

c) palné zbraně 27 000,-

d) plynové zbraně 10 000,-



H. Podání žádosti a provedení typové kontroly střeliva podle typu

střeliva



a) střelivo pro palné zbraně

1. průmyslově vyráběné nebo průmyslově

přebíjené náboje 20 000,-

2. průmyslově vyráběné střely 5 000,-

3. průmyslově vyráběné nábojnice 5 000,-

4. průmyslově vyráběné zápalky 5 000,-



b) střelivo pro expanzní přístroje

1. průmyslově vyráběné pracovní nábojky 20 000,-

2. prachové tablety 20 000,-



c) střelivo pro expanzní zbraně

1. průmyslově vyráběné akustické nábojky 20 000,-

2. průmyslově vyráběné plynové nábojky 20 000,-

3. průmyslově vyráběné nábojky s granulemi 20 000,-



d) střelivo pro plynové zbraně - průmyslově

vyráběné střely 10 000,-



e) střelivina

1. bezdýmný prach 20 000,-

2. černý prach 20 000,-



I. Podání žádosti a provedení inspekční kontroly střeliva podle

typu střeliva



Za úkony uvedené v položce H. v písmenu a) až e) a v položce N. se

účtují poloviční úplaty.



J. Podání žádosti a provedení typové zkoušky pyrotechnických

výrobků podle typů pyrotechnických výrobků



a) pyrotechnické výrobky pro zábavné účely

1. třídy I. 5 000,-

2. třídy II. 7 000,-

3. třídy III. 9 000,-

4. třídy IV. 16 000,-



b) pyrotechnické výrobky pro technické účely

1. třídy T - 0 5 000,-

2. třídy T - 1 15 000,-

3. třídy T - 2 20 000,-



K. Podání žádosti a provedení opakovaného ověřování

pyrotechnických výrobků podle typů pyrotechnických výrobků.



Za úkony uvedené v položce J. písmena a) až b) a v položce N. se

účtují poloviční úplaty.



L. Podání žádosti a provedení odborných činností



a) osobní ochranné prostředky

1. zjištění nebo ověření třídy

balistické odolnosti 6 000,-

2. zjištění nebo ověření meze

balistické odolnosti V50 20 000,-

3. zjištění nebo ověření třídy

odolnosti proti bodnutí nebo úderu 5 000,-



b) ochranné konstrukce, dveře, okna, rámy,

žaluzie, panely, přepážky, díly karoserie,

skla, složeniny "sendviče"

1. zjištění nebo ověření třídy

balistické odolnosti 9 000,-

2. zjištění nebo ověření meze

balistické odolnosti V50 20 000,-

3. zjištění nebo ověření třídy

odolnosti proti bodnutí nebo úderu 5 000,-



c) posouzení dovoleného výrobního provedení

plynové zbraně nebo expanzní zbraně

nebo střeliva 1 000,-



d) ověření, zda se jedná o výbušninu, výbušný

předmět nebo pyrotechnický výrobek 10 000,-



M. Zkouška nebo ověření jednoho stanoveného

technického požadavku výrobku 1 000,-



N. Zkouška nebo ověření varianty výrobku 1 000,-



O. Podání žádosti a schválení postupu při znehodnocování zbraně,

hlavní části zbraně, zakázaného doplňku zbraně, střeliva nebo

výrobě jejich řezů



a) ověření dokumentovaného postupu

a výkresové dokumentace 1 000,-



b) ověření znehodnocení zbraně, hlavní části

zbraně, zakázaného doplňku zbraně, střeliva

nebo výroby jejich řezů 5 000,-



P. Podání žádosti a zařazení typu zbraně

nebo střeliva do kategorie 4 000,-



R. Podání žádosti a přidělení kontrolní

znehodnocovací značky 100,-



S. Vydání nálezu (certifikát, rozhodnutí,

technická specifikace, protokol) 2 000,-.



T. Podání žádosti a provedení posouzení shody pyrotechnických

výrobků podle jednotlivých modulů



------------------------------------ -----------------------------------------------------------------

Kategorie Modul posuzování shody

pyrotechnických

výrobků

------------------------------------ -----------------------------------------------------------------

B C D E G H

------------------------------------ -----------------------------------------------------------------

1 12 000,- 5 000,- 15 000,- 18 000,- Cena se stanoví 20 000,- za

za jeden za jeden podle počtu jeden pracovní

----------------------------------- pracovní pracovní zkoušek nebo den auditu

2 14 000,- 7 000,- den auditu den auditu ověření podle + cestovní

-----------------------------------+ cestovní + cestovní položky M. + náklady^*)

3 16 000,- 9 000,- náklady^*) náklady^*) cestovní

----------------------------------- náklady^*)

4 25 000,- 12 000,-

-----------------------------------

T1 18 000,- 9 000,-

-----------------------------------

T2 25 000,- 12 000,-

-----------------------------------

P1 18 000,- 10 000,-

-----------------------------------

P2 35 000,- 16 000,-

-----------------------------------

P1 pro použití 30 000,- 15 000,-

ve vozidlech

-----------------------------------

P2 pro použití 45 000,- 22 000,-

ve vozidlech

------------------------------------ -----------------------------------------------------------------



_______________



*) cestovní náklady se zahrnují do celkové ceny pouze v případě

posuzování shody v zahraničí



U. Povinný dozor oznámeného subjektu podle jednotlivých

modulů posuzování shody pyrotechnických výrobků

------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------

Kategorie Modul posuzování shody

pyrotechnických

výrobků

------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------

C D E H

------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------

Kontroly Pravidelné Neohlášená Pravidelné Neohlášená Pravidelné ověření

shody ověření plnění inspekční ověření inspekční plnění požadavků

výrobků požadavků na prohlídka plnění prohlídka na schválený

s typem systému požadavků na systém jakosti

v náhodně jakosti výroby zabezpečování

zvolených jakosti

intervalech výrobku

------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------

1 5 000,- 15 000,- za Cena se 18 000,- za Cena se 20 000,- za jeden

jeden stanoví podle jeden stanoví pracovní den auditu

------------------------ pracovní den počtu zkoušek pracovní den podle + cestovní

2 7 000,- auditu nebo ověření auditu počtu náklady^*)

------------------------ + cestovní podle položky + cestovní zkoušek

3 9 000,- náklady^*) M. a vydání náklady^*) nebo

------------------------ nálezu podle ověření

4 12 000,- položky S. podle

------------------------ položky

T1 9 000,- M. a

------------------------ vydání

T2 12 000,- nálezu

------------------------ podle

P1 10 000,- položky S.

------------------------

P2 16 000,-

------------------------

P1 pro 15 000,-

použití ve

vozidlech

------------------------

P2 pro 22 000,-

použití ve

vozidlech

------------------------------------------ ----------------------------------------------------------------



_______________



*) cestovní náklady se zahrnují do celkové ceny pouze v případě

posuzování shody v zahraničí



Příloha 6



Vzor služebního průkazu zaměstnance Českého úřadu pro zkoušení zbraní a

střeliva







Příloha 7



Počet kusů střeliva předkládaného k ověřování

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Počet kusů ve vzorku podle velikosti série stanoveného střeliva

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kontrola do 35 000 35 001 150 001 500 001*) do 35000 35 001 150 001 500 001*)

až 150 000 až 500 000 až 1 500 000 až 150 000 až 500 000 až 1 500 000

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Typová kontrola Výrobní a inspekční kontrola

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vzhledu střeliva 250 400 630 1 000 125 200 315 500

a identifikačních

údajů na střelivu

a kontrola rozměrů

střeliva

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tlaku prachových 40 60 60 100 20 30 30 50

plynů střeliva

nebo jiné veličiny

při ekvivalentní

kontrole v případě

zvláštního střeliva

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Funkce střeliva 40 64 64 100 20 32 32 50

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Identifikačních údajů 250 400 630 1 000 125 200 315 500

na spotřebitelském

obalu

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



*) Rozsah velikosti série 500 001 až 1 500 000 se nevztahuje na

střelivo se středovým zápalem. Pro toto střelivo je stanovena

série o velikosti nejvýše 500 000.



Množství vzorků střeliviny je stanoveno na 3 kg.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II vyhlášky č. 95/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Nejpozději 19. října 2014 může úřad při kusovém ověřování nebo

opakovaném kusovém ověřování stanovenou střelnou zbraň, která splní

stanovené technické požadavky, označit místo stanoveného způsobu

označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č.

335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. Zbraň, která byla podrobena

zkoušce na ocelové broky, musí být v takovém případě dále označena

identifikační značkou úřadu. Pro označování se obdobně užije ustanovení

§ 8 písm. b) vyhlášky č. 335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky.



2. Nejpozději 19. října 2014 může certifikát o homologaci určit

označování stanovených střelných zbraní místo stanoveného způsobu

označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č.

335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. V takovém případě musí být zbraň

označena i dvojčíslím roku ověření.



3. Nejpozději 19. října 2016 může certifikát o typové kontrole střeliva

určit označování stanoveného střeliva místo stanoveným způsobem

označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č.

335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky.



1) Vyhláška č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních

značek ručních palných zbraní. (Commission Internationale Permanente -

Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní - CIP).



2) § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při

znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů.



4) Část první přílohy zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a

střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných

zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č.

288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných

zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o

správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění

pozdějších předpisů (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002

Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 228/2003 Sb.



5) § 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně

některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona

č. 277/2003 Sb.



6) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a

střelivu, ve znění pozdějších předpisů.



7) Bod 17 části první přílohy zákona o zbraních.