327/1998 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 15. prosince 1998,
kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických
jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
Změna: 546/2002 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991
Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č.
38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.:
§ 1
Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ")^1) je
charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou,
sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují
hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž
a) klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými
podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy č. 1; je
vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu^1) (dále jen
"číselný kód"),
b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem
příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem,
subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm
hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a
zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2; je vyjádřena druhou a třetí
číslicí číselného kódu,
c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu
zemědělského pozemku, podle přílohy č. 3; je vyjádřena čtvrtou číslicí
číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace,
d) skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k
obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, podle
přílohy č. 4; je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je
výsledkem jejich kombinace.
§ 2
Vedení BPEJ
(1) BPEJ jsou jednotně vedeny^2) v číselném a mapovém vyjádření v
celostátní databázi BPEJ (dále jen "celostátní databáze"), která
obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je
zajišťováno Ministerstvem zemědělství^3) prostřednictvím odborné
organizace, která na vyžádání též poskytuje souhrnné informace o BPEJ a
jejich účelových seskupeních, např. pro plošnou a kvalitativní ochranu
půdy a vody, pro územní plánování, posuzování ekologické stability
krajiny, vytváření ekonomických nástrojů v zemědělství a rozvoje
regionů.
(2) K dokumentaci celostátní databáze náležejí:
a) mapy BPEJ v digitální a grafické formě,
b) informace vyjadřující klimatické a půdní podmínky související s
kódem BPEJ,
c) záznamy o aktualizaci BPEJ,
d) údaje o plošném zastoupení BPEJ v katastrálním území,
e) účelová seskupení BPEJ v katastrálním území.
Aktualizace BPEJ
§ 3
(1) Aktualizace BPEJ (dále jen "aktualizace") je zjištění změn půdních
a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a
jejich vyhodnocení oproti podmínkám, jež charakterizují dosud
stanovenou BPEJ, např. pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v
důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy
erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo při zjevně nesprávném
dřívějším určení BPEJ apod. Aktualizací se ověřují a upřesňují, a tím
vymezují, nové hranice rozdílných BPEJ, popřípadě se mění číselný kód
BPEJ. Za aktualizaci se považuje též zjištění údajů o BPEJ u pozemků,
kde BPEJ nebyly dříve určeny. Důvodem pro aktualizaci je rovněž potřeba
doplnění a upřesnění celostátní databáze.^4) Aktualizací podle této
vyhlášky nejsou změny průběhu hranic BPEJ ovlivněné nepřesností zákresů
a oprava chyb vzniklých při soutisku map. Aktualizaci, jejímž výsledkem
jsou změněné mapy BPEJ, zajišťuje pozemkový úřad^5) prostřednictvím
odborné organizace, které provedení zadá podle zvláštního předpisu.^6)
(2) Mapovými podklady pro aktualizaci v digitální, popřípadě grafické
formě jsou:
a) mapy podle § 2 odst. 2 písm. a) v měřítku katastrální mapy,
b) katastrální mapy,
c) kopie map dřívější pozemkové evidence v měřítku katastrální mapy, na
které jsou zobrazeny parcely evidované v katastru nemovitostí
zjednodušeným způsobem.^7)
(3) Pozemkový úřad, shledal-li důvody pro aktualizaci ve smyslu
odstavce 1, přičemž přihlédl k předloženým požadavkům vlastníků
zemědělských pozemků, oznámí zahájení a rozsah aktualizace včetně
termínu provádění terénního průzkumu a jeho podmínek a místo, kde budou
návrhy změn map BPEJ a po ukončení aktualizace již změněné mapy BPEJ
vyloženy k veřejnému nahlédnutí.
(4) Pozemkový úřad požádá obec, v jejímž územním obvodu se nacházejí
předmětné pozemky, jichž se aktualizace BPEJ týká, o zveřejnění
oznámení podle odstavce 3 způsobem v místě obvyklým a o zahájené
aktualizaci BPEJ a jejím rozsahu samostatně informuje katastrální úřad,
orgán ochrany zemědělského půdního fondu,^8) finanční úřad a územní
odbor Ministerstva zemědělství.
§ 4
(1) Pozemkový úřad zajistí^5) vyložení návrhu změn map BPEJ (zobrazený
na průsvitce jako příložném materiálu k mapovým podkladům podle § 3
odst. 2 nebo jako jejich soutisk) po dobu 30 dnů k veřejnému
nahlédnutí. Za tím účelem pozemkový úřad požádá obec, aby způsobem v
místě obvyklým informovala veřejnost o místě, kde bude vyložen návrh
změn map BPEJ, a lhůtě, po kterou bude možno do tohoto návrhu
nahlédnout, a lhůtě, ve které každý může uplatnit k návrhu písemné
vyjádření u pozemkového úřadu. K později uplatněnému vyjádření nebude
přihlédnuto.
(2) Pozemkový úřad po vyhodnocení došlých vyjádření veřejnosti provede
na základě výsledků aktualizace změnu map BPEJ na mapovém podkladu
uvedeném v § 3 odst. 2 písm. b) nebo c), popřípadě na obou mapových
podkladech uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) a c) a vyznačí na změněných
mapách BPEJ datum jejich platnosti, a tím aktualizaci BPEJ ukončí. O
ukončení aktualizace BPEJ pozemkový úřad písemně informuje orgány
uvedené v § 3 odst. 4 a rovněž požádá obec o zveřejnění sdělení o
ukončení aktualizace BPEJ způsobem v místě obvyklým.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příl.1
Charakteristika klimatických regionů
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číselný Symbol Charakteristika Suma teplot Průměrná Průměrný Pravděpodobnost Vláhová
kód regionů regionů nad 10 C roční roční úhrn suchých jistota
regionů teplota C srážek v mm vegetačních
období
v procentech
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
0 VT velmi teplý, 2800 - 3100 9 - 10 500 - 600 30 - 50 0 - 3
suchý
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 T 1 teplý, suchý 2600 - 2800 8 - 9 < 500 40 - 60 0 - 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
2 T 2 teplý,
mírně suchý 2600 - 2800 8 - 9 500 - 600 20 - 30 2 - 4
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
3 T 3 teplý,
mírně vlhký 2500 - 2800 (7) 8 - 9 550 - 650
(700) 10 - 20 4 - 7
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
4 MT 1 mírně teplý,
suchý 2400 - 2600 7 - 8,5 450 - 550 30 - 40 0 - 4
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
5 MT 2 mírně teplý,
mírně vlhký 2200 - 2500 7 - 8 550 - 650
(700) 15 - 30 4 - 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
6 MT 3 mírně teplý
(až teplý),
vlhký 2500 - 2700 7,5 - 8,5 700 - 9000 - 10 > 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
7 MT 4 mírně teplý,
vlhký 2200 - 2400 6 - 7 650 - 7505 - 15 > 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
8 MCH mírně chladný,
vlhký 2000 - 2200 5 - 6 700 - 8000 - 5 > 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
9 CH chladný, vlhký pod 2000 < 5 > 800 0 > 10
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příl.2
Charakteristika hlavních půdních jednotek
01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo
karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi
hluboké, převážně s příznivým vodním režimem
02 Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez
skeletu, převážně s příznivým vodním režimem
03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých
spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké,
bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným
04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších
(maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích
a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně
propustné půdy s výsušným režimem
05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě
luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších
s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně
těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na
srážkách ve vegetačním období
06 Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých
substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních
sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním
horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového
převlhčení v profilu
07 Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě
pelické a černozemě černické pelické, vždy na velmi těžkých
substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletovité, často
povrchově periodicky převlhčované
08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě,
popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci
přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %,
na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké
i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti
09 Šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na
spraších, středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými
poměry
10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně
těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými
vláhovými poměry až sušší
11 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových
a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší
spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry
12 Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické,
všechny včetně slabě oglejených forem na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až
středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním
převlhčením
13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální,
fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech,
popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností
maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu,
bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových
srážkách ve vegetačním období
14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na
sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových
(polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně
těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry
15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet
na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až
těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze
s krátkodobým převlhčením
16 Luvizemě modální a hnědozemě arenické, eventuelně i slabě
oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích
a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a prachovic
v mocnosti 30 až 60 cm, zrnitostně středně těžké lehčí, až
slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé
17 Luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných
substrátech, výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze
18 Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na
vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě
až středně skeletovité, méně vododržné
19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách
a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně
těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým
režimem až krátkodobě převlhčené
20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické,
kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých
substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech
a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu,
ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené
21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě,
popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně
výsušných substrátech
22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech
typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud
příznivějším než předcházející
23 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech
i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo
terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše
i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy
v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti překryvu
24 Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické
z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše
a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně
skeletovité, se střední vododržností
25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické,
vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích,
středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně
skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou
26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích,
převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými
vláhovými poměry
27 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích,
drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo
středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné
28 Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na
bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně
středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými
vlhkostními poměry, středně hluboké
29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě
oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě
žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až
středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry
30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách
sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně
těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší
31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na
sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce,
křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až
středně skeletovité, málo vododržné, výsušné
32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých
zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech,
žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně
těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve
vlhčím klimatu
33 Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální
rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké
i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými
vláhovými poměry
34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické
i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech,
středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené,
vždy však v mírně chladném klimatickém regionu
35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické,
kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na
břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých
horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně
skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně
chladném klimatickém regionu
36 Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické,
případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení
matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou
skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však
v chladném klimatickém regionu
37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové
a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení,
v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou,
slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až
lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách
38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké
až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností
39 Litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým
horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm
mocným, s nepříznivými vláhovými poměry
40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny,
pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další,
zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou
skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici
41 Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi
těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry
42 Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích),
spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému
převlhčení
43 Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách
(prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu
nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení
44 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách
(prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu
nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření
45 Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách,
často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě
skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření
46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez
skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému
zamokření
47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na
svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině
těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření
48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny
kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích,
permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké,
bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému,
převážně jarnímu zamokření
49 Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené,
pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na
jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech
a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až
středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření
50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách
a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně
těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se
sklonem k dočasnému zamokření
51 Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných
štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo
středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité,
s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách
52 Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech
limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní
uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen
slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se
sklonem k dočasnému převlhčení
53 Pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších
sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové
a tercierní uloženiny), středně těžké až těžké, pouze ojediněle
středně skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené
54 Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované
oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické
oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše
a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní
svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké,
s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi
55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické
i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často
s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné
56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické,
koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím
teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez
skeletu, vláhově příznivé
57 Fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na
těžkých nivních uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu,
příznivé vlhkostní poměry až převlhčení
58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím
teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě
skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění
příznivé
59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké,
bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci
vodního režimu
60 Černice modální i černice modální karbonátové a černice
arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách,
středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně
vlhčí
61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních
uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech,
těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení
62 Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních
uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké
i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající
v hloubce 0,5 - 1 m
63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách,
jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé
vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody
64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na
svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých
materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně
těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité
65 Gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě
glejové na nivních uloženinách, svahovinách, horninách
limnického tercieru i flyše, lehké až velmi těžké s vyšším
obsahem organických látek, vlhčí než HPJ 64
66 Stagnogleje modální i histické na píscích, jílech, slínech
a nivních uloženinách, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem
organických látek, velmi nepříznivý vodní režim, nevhodné pro
jeho úpravu
67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě
uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků,
středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce
hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné
68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice
glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších
vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně
vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní
režim
69 Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na
nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně
zamokřené, půdy depresí a rovinných celků
70 Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních
uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech
širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině
vody v toku trpí záplavami
71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ
70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv
72 Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních
uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem
hladiny vody v toku
73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje
hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových
polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť,
středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité
74 Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové
zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické,
stagnoglej modální, půdy středně těžké až velmi těžké, až
středně skeletovité nacházející se ve svahových polohách,
zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé
75 Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje,
půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74,
obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin
a svahovinách, až středně skeletovité
76 Pseudogleje, gleje zrašelinělé i histické, organozemě, vždy
s výrazným rašeliněním a zamokřením, s obtížnou dostupností,
zpravidla středně těžké až velmi těžké, skeletovité
77 Mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí,
kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti,
bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití
málo vhodné
78 Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením
hydromorfních půd - glejů, pseudo-glejů a koluvizemí všech
subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro
zemědělství nevhodné.
Příl.3
Charakteristika sklonitosti a expozice
Sklonitost
+---------------------------------------------------------+
|Kód Kategorie Charakteristika |
+---------------------------------------------------------+
|0 0 - 1 st. úplná rovina |
|1 1 - 3 st. rovina |
|2 3 - 7 st. mírný sklon |
|3 7 - 12 st. střední sklon |
|4 12 - 17 st. výrazný sklon |
|5 17 - 25 st. příkrý sklon |
|6 25 st. sráz |
+---------------------------------------------------------+
Expozice
Vyjadřuje ploho území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích
označených kódy 0 - 3.
+------------------------------------------------------------------+
|Kód Charakteristika |
+------------------------------------------------------------------+
|0 se všesměrnou expozicí |
|1 jih (jihozápad až jihovýchod) |
|2 východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýhod až |
| severovýchod) |
|3 sever (severozápad až severovýchod |
+------------------------------------------------------------------+
V klimatických regionech (podle přílohy č. 1) u číselných kódů 0, 1, 2,
3, 4 a 5 se uvažuje expozice jižní jako negativní, ostatní expozice se
uvažují jako sobě rovné.
V klimatických regionech (podle přílohy č. 1) u číselných kódů 6, 7, 8
a 9 se uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ-západ
a jih se uvažují jako sobě rovné.
Na čtvrtém místě číselného kódu BPEJ je kombinace sklonitosti a
expozice kódována takto:
+--------------------------------------------------------------+
|Číselný kód Kód sklonitosti Kód expozice |
+--------------------------------------------------------------+
|0 0 - 1 0 |
|1 2 0 |
|2 2 1 |
|3 2 3 |
|4 3 1 |
|5 3 3 |
|6 4 1 |
|7 4 3 |
|8 5 - 6 1 |
|9 5 - 6 3 |
+--------------------------------------------------------------+
Příl.4
Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy
Skeletovitost
+------------------------------------------------------------------------------------+
|Kód Charakteristika |
+------------------------------------------------------------------------------------+
|0 bezskeletovitá, s příměsí s celkovým obsahem skeletu do 10% |
|1 slabě skeletovitá s celkovým obsahem skeletu 10 - 25% |
|2 středně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu 25 - 50% |
|3 silně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu nad50% |
+------------------------------------------------------------------------------------+
Obsah skeletu je vyjádřen celkovým objemovým obsahem štěrku (pevné
částice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné částice hornin nad 30
mm).
Hloubka půdy
Vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou
nebo silnou skeletovitostí.
+------------------------------------------------------------------+
|Kód Charakteristika |
+------------------------------------------------------------------+
|0 > 60 cm půda hluboká |
|1 30 - 60 cm půda středně hluboká |
|2 < 30 cm půda mělká |
+------------------------------------------------------------------+
Na pátém místě číselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a
hloubky půdy takto:
+-------+--------------+----------------------------+----------+------------------------------------+
|Číselný|Kód | Charakteristika kódu | Kód | Charakteristika hloubky půdy |
|kód |skeletovitosti| skeletovitosti | hloubky | |
| | | | půdy | |
+-------+--------------+----------------------------+----------+------------------------------------+
|0 | 0 | bezskeletovitá, s příměsí | 0 | hluboká |
|1 | 0 - 1 | bezskeletovitá, s příměsí, | 0 - 1 | hluboká, středně hluboká |
| | | slabě skeletovitá | | |
|2 | 1 | slabě skeletovitá | 0 | hluboká |
|3 | 2 | středně skeletovitá | 0 | hluboká |
|4 | 2 | středně skeletovitá | 0 - 1 | hluboká, středně hluboká |
|5 | 1 | slabě skeletovitá | 2 | mělká |
|6 | 2 | středně skeletovitá | 2 | mělká |
|7+) | 0 - 1 | bezskeletovitá, s příměsí, | 0 - 1 | hluboká, středně hluboká |
| | | slabě skeletovitá | | |
|8+) | 2 - 3 | středně skeletovitá, | 0 - 2 | hluboká, středně hluboká,mělká |
| | | silně skeletovitá | | |
|9+) | 0 - 3 | bezskeletovitá, s příměsí, | 0 - 2 | hluboká, středně hluboká, mělká |
| | | slabě skeletovitá, | | |
| | | středně skeletovitá, | | |
| | | silně skeletovitá | | |
+-------+--------------+----------------------------+----------+------------------------------------+
+) Platí pouze pro půdy o sklonitosti > 12 st. t.j. HPJ 40, 41
a pro HPJ 39 nevyvinutých (rankerových) půd.
1) § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č.
217/1997 Sb.
2) § 13 písm. d) a § 11 písm. b) zákona č. 284/1991 Sb.
3) § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. § 15 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., a § 15 odst. 5 vyhlášky č.
13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany
zemědělského půdního fondu.
5) § 11 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
6) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
7) § 28 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
8) Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.