377/2005 Sb.



ZÁKON



ze dne 19. srpna 2005



o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech

a o změně některých dalších zákonů



(zákon o finančních konglomerátech)



Změna: 57/2006 Sb.



Změna: 230/2006 Sb.



Změna: 138/2006 Sb.



Změna: 278/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 139/2011 Sb.



Změna: 37/2012 Sb.



Změna: 228/2013 Sb.



Změna: 241/2013 Sb.



Změna: 89/2012 Sb., 91/2012 Sb.



Změna: 135/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOHLEDU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI

DRUŽSTVY, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH

KONGLOMERÁTECH



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

výkon doplňkového dohledu nad regulovanými osobami působícími ve

finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem

dohledu nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob

působících ve finančním konglomerátu.



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zákona upravujícího činnost

bank,



b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu

nebo pojišťovna z třetího státu podle zákona upravujícího

pojišťovnictví,



c) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského

státu, zajišťovna z třetího státu nebo zajišťovací účelová osoba podle

zákona upravujícího pojišťovnictví,



d) obhospodařovatelem standardního fondu obhospodařovatel standardního

fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu; samosprávný

investiční fond se pro účely tohoto zákona za obhospodařovatele

standardního fondu nepovažuje,



e) obhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahu

obhospodařovatel speciálního fondu, zahraničního investičního fondu

srovnatelného se speciálním fondem, fondu kvalifikovaných investorů

nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem

kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit

podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

nebo který má srovnatelné oprávnění podle práva svého domovského státu

nebo referenčního členského státu určeného v souladu s čl. 37 směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU,



f) obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není

bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve

státě svého sídla, která není bankou, podle zákona upravujícího

podnikání na kapitálovém trhu,



g) regulovanou osobou



1. banka,



2. spořitelní a úvěrní družstvo,



3. pojišťovna,



4. zajišťovna,



5. obchodník s cennými papíry,



6. obhospodařovatel standardního fondu, nebo



7. obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu,



h) ovládající osobou ovládající osoba podle zákona upravujícího

pojišťovnictví,



i) ovládanou osobou ovládaná osoba podle zákona upravujícího

pojišťovnictví,



j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv,

kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování

podniku této osoby, jenž není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet

se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný

samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním

kapitálu nebo hlasovacích právech, včetně ovládání, se vždy považuje za

podstatný vliv,



k) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není

regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je

alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a

jinými osobami tvoří finanční konglomerát,



l) skupinou seskupení, které se skládá z



1. ovládající osoby, jí ovládaných osob, nebo dalších přidružených

osob, nebo



2. ovládající osoby, jí ovládaných osob, dalších přidružených osob,

osob propojených s některou z těchto osob vztahem jednotného řízení,

nebo osob, u nichž většina členů jejich statutárních, řídících nebo

dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve

statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených

v bodu 1, včetně jakékoliv její podskupiny,



m) úzkým propojením



1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob na druhé

osobě vykonává podstatný vliv, nebo



2. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,



n) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo

ovládaných osob,



o) dohledem dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo

zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru,



p) orgánem dohledu orgán členského státu, který vykonává dohled nad

regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném

základě; za dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona

považuje též dohled nad činností pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině,



q) příslušným orgánem dohledu



1. orgán dohledu členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném

základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4),



2. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dohledu odlišným od orgánu dohledu

uvedeného v bodu 1, nebo



3. jiný orgán dohledu podle uvážení orgánů dohledu uvedených v bodech 1

a 2; při tomto uvážení tyto orgány dohledu přihlédnou především k

tržnímu podílu regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných

členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované

osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu,

nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak; při výpočtu

tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum

osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a hrubé

předepsané pojistné v sektoru pojišťovnictví,



r) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k

výkonu regulované činnosti,



s) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící

Evropský hospodářský prostor,



t) třetím státem stát, který není členským státem,



u) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny

osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby

ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve

finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku

působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika,

tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich

vzájemným působením,



v) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž

základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu,

spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině

nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením

splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost

tohoto závazku.



§ 3



Finanční sektor



(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby

a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru

investičních služeb.



(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, spořitelní a úvěrní

družstva, finanční instituce a podniky pomocných bankovních služeb

podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou obchodníků s cennými

papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví podle odstavce 3.



(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a

pojišťovací holdingové osoby podle zákona upravujícího pojišťovnictví.



(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými

papíry a finanční instituce podle zákona upravujícího podnikání na

kapitálovém trhu, které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do

sektoru pojišťovnictví.



HLAVA II



FINANČNÍ KONGLOMERÁT



§ 4



Vymezení finančního konglomerátu



(1) Finančním konglomerátem je skupina nebo podskupina, pokud



a) v čele skupiny nebo podskupiny je



1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo

je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru,

nebo je osobou propojenou s jinou osobou ve finančním sektoru vztahem

jednotného řízení, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních,

řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné

osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo

jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo



2. osoba, která není regulovanou osobou, přičemž činnost skupiny nebo

podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,



b) alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí sektoru

pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je

součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a



c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině nebo podskupině a

souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve

skupině nebo podskupině jsou významné.



(2) Činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním

sektoru, jestliže její poměr bilančních sum přesahuje hodnotu 0,4.



(3) Poměrem bilančních sum se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet

bilančních sum osob ve skupině nebo podskupině, které jsou součástí

finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob

ve skupině nebo podskupině.



Váha významnosti sektoru



§ 5



(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností

sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný,

jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu

0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb

přesahuje také hodnotu 0,1.



(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr



a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině,

které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních

služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních

sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a



b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových

požadavků nebo požadované míry solventnosti, které musí podle

zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou buď

součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru

pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových

požadavků a požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních

právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou součástí

finančního sektoru.



(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3

odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve

skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení

významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních

služeb považují za jeden sektor.



(4) Pro potřeby výpočtu váhy významnosti podle odstavce 2 se

obhospodařovatel standardního fondu a obhospodařovatel investičních

fondů velkého rozsahu přičítají k tomu sektoru, do kterého ve skupině

náleží. Pokud nenáleží výhradně k jednomu sektoru, přičítají se k

nejméně významnému sektoru ve skupině.



(5) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za

významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které

jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.



(6) Pokud skupina nesplňuje jednu z podmínek podle odstavců 1 a 5,

mohou se příslušné orgány dohledu dohodnout, že nebudou tuto skupinu

považovat za finanční konglomerát, nebo že tato skupina nebude podléhat

požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace

rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny a

vnitřní řídící a kontrolní systém, nebo některým z nich, jestliže podle

názoru těchto příslušných orgánů dohledu není vztažení povinností

stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo

zavádějící.



(7) Příslušné orgány dohledu oznámí rozhodnutí podle odstavce 6

ostatním orgánům dohledu a toto rozhodnutí zveřejní; v případech

zřetele hodných lze od povinnosti zveřejnění upustit.



§ 6



(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dohledu (§ 10) a

jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha

významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3

následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35

nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.



(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 5 podléhá

doplňkovému dohledu a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve

skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6

000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení

významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5

000 000 000 eur.



(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dohledu

může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.



§ 7



Bilanční suma



Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí

celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z

konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní

závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob,

které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby

se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v

přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.



§ 8



(1) Příslušné orgány dohledu mohou v případech zřetele hodných a na

základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum

podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo

doplnit strukturou výnosů, hodnotou podrozvahových operací, celkovou

hodnotou aktiv ve správě, jejich kombinací, anebo všemi těmito

ukazateli současně.



(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním

sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a

souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve

skupině jsou významné, příslušné orgány dohledu na návrh koordinátora

(§ 13) po vzájemné dohodě



a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§

13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové

přiměřenosti, s výjimkou osob, které přemístily svoje sídlo z členského

státu do třetího státu se záměrem obcházení regulatorních požadavků pro

jejich činnost nebo požadavků doplňkového dohledu platných na území

Evropské unie,



b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5

odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto

období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny, nebo



c) nemusí přihlížet k jedné nebo více přidruženým osobám zahrnutým do

menšího sektoru ve skupině, pokud je toto zahrnutí rozhodující pro

určení skupiny jako finančního konglomerátu a tato přidružená osoba

nebo tyto přidružené osoby společně nejsou významné pro účely

doplňkového dohledu.



(3) Příslušné orgány dohledu alespoň jednou ročně přezkoumají výjimky z

doplňkového dohledu stanovené na základě jejich vzájemné dohody podle §

5 a kvantitativní opatření podle § 5, 6 a 8.



§ 9



Určení skupiny jako finančního konglomerátu



(1) Pokud orgán dohledu na základě informací získaných při výkonu

dohledu má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem

skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl

určen, informuje o tom orgány dohledu, které vykonávají dohled nad

regulovanými osobami ve skupině a Společný výbor evropských orgánů

dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, případně též

jiné orgány dohledu. Tyto orgány dohledu určí,



a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina

bude určena jako finanční konglomerát,



b) zda skupina je finančním konglomerátem.



(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dohledu z České

republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje

správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o

určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si

účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí

společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než

si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v

čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající

osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším

sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve

věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu

orgánu dohledu určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se

zahájením řízení sdělí tento orgán dohledu zmocněnci pro řízení o

určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že

dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem

dohledu, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno

ustanovení § 13 odst. 4.



(3) Orgán dohledu, který vede řízení o určení finančního konglomerátu,

vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem,

přednostně z informací získaných na základě výkonu dohledu nebo od

jiných orgánů dohledu. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné

informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení

finančního konglomerátu.



(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu

se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem

těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako

finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě

dohledu, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve

vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto

osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí

být kratší než 60 dnů.



(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení

finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení

finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví^6)

proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem

orgán dohledu z České republiky.



(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení

koordinátorem informuje koordinátor orgány dohledu, které regulovaným

osobám ve skupině udělily povolení, orgány dohledu členského státu, ve

kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor

evropských orgánů dohledu.



(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční

konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba,

regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve

skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení

finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem,

oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto

skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dohledu z České

republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení.

Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud

koordinátor po dohodě s dalšími orgány dohledu zjistí, že skupina již

není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení

zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala

být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají

vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2

věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.



HLAVA III



DOPLŇKOVÝ DOHLED NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU



§ 10



Doplňkový dohled



(1) Doplňkovým dohledem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a

regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového

dohledu je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím,

že jsou součástí finančního konglomerátu.



(2) Doplňkovým dohledem se nenahrazuje výkon dohledu nad regulovanými

osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních

právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dohled nad

jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území

třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do

finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle

zvláštních právních předpisů.



(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dohledu podléhá každá

regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,



a) která je v čele finančního konglomerátu,



b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba se

sídlem na území členského státu,



c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo

ovládané osoby, nebo



d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů

tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními,

řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního

sektoru.



(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li

současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné

orgány dohledu, s ohledem na účel doplňkového dohledu, určí, zda a v

jakém rozsahu budou doplňkovému dohledu podléhat též regulované osoby,

v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál

nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.



§ 11



Doplňkový dohled nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke

třetímu státu



(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na

území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího

státu, orgány dohledu ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dohledu

vykonávanému orgánem dohledu třetího státu, který je srovnatelný s

doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.



(2) Ověření provádí orgán dohledu, který by byl v případě použití

pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh

ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v

členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dohledu předem

požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dohledu.



(3) Nesouhlasí-li příslušný orgán dohledu s ověřením jiného orgánu

podle odstavce 2, může o tom informovat příslušný Evropský orgán

dohledu^9).



(4) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1,

jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu

vykonáván dohled srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.



(5) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván

srovnatelný dohled ve třetím státě, doplňkový dohled podle tohoto

zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dohledu však mohou

použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními

orgány dohledu, které sledují účel doplňkového dohledu, a jsou sděleny

dalším dotčeným orgánům dohledu a Evropské komisi. Tyto postupy mohou

spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na

území členského státu.



§ 12



Finanční subkonglomerát



Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je

součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou

součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dohledu

pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční

subkonglomerát součástí.



HLAVA IV



KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOHLEDU



§ 13



Koordinátor



(1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dohledu a spolupráce mezi

orgány dohledu se z orgánů dohledu ustanoví koordinátor.



(2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba,

koordinátorem je orgán dohledu, který udělil této regulované osobě

povolení.



(3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je

koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě,

jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba, která

zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak.



(4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a

nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán

dohledu, který udělil povolení regulované osobě, která má sídlo na

území stejného členského státu jako smíšená finanční holdingová osoba,

která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolení více

regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu,

ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán

dohledu regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v

čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová

osoba, které mají sídlo na území různých členských států, v nichž bylo

uděleno i povolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán

dohledu regulované osoby s největší bilanční sumou, jsou-li regulované

osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem

ustanoví příslušný orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční

sumou v nejvýznamnějším sektoru.



(5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a

nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán

dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční

sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je

smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu

odlišného od členských států, jejichž orgány dohledu udělily povolení

jí ovládaným regulovaným osobám.



(6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a

nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán

dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční

sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v

jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ.



(7) Příslušné orgány dohledu mohou po vzájemné dohodě upustit od

kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo

neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho

činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán

dohledu členského státu vykonávající dohled nad regulovanou osobou v

dotčené skupině nebo i orgán dohledu členského státu, na jehož území má

smíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány

dohledu před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od

regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční

holdingové osobě stanovisko.



§ 14



Úkoly koordinátora



(1) Koordinátor zejména



a) koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných

informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního

konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dohledu

na individuálním základě i na konsolidovaném základě, orgánem dohledu

podle zvláštního právního předpisu,



b) sleduje a posuzuje finanční situaci finančního konglomerátu,



c) posuzuje dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti,

požadavků na řízení rizik, na koncentraci rizik a na operace v rámci

skupiny na úrovni finančního konglomerátu,



d) posuzuje strukturu, organizaci a systém vnitřní kontroly finančního

konglomerátu,



e) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje

postup orgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledu na úrovni

finančního konglomerátu při běžných a mimořádných situacích.



(2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dohledu

uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dohledu, případně další

orgány dohledu, koordinační dohody, které se samostatně zohlední v

písemných dohodách dohledových orgánů podle zákonů upravujících

pojišťovnictví a činnost bank. Koordinační dohodou mohou být

koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při

rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dohledu podle tohoto

zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dohledu.



(3) K plnění úkolů koordinátora a spolupráci orgánů dohledu při výkonu

doplňkového dohledu se využije kolegií orgánů dohledu zřízených podle

zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank.



(4) Koordinátor rozhodne, které další orgány dohledu se zúčastní

činnosti kolegia podle odstavce 3.



§ 15



Výměna informací



(1) Koordinátor a orgány dohledu vzájemně úzce spolupracují, zejména si

vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dohledu nad

regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti

nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují

tyto informace.



(2) Koordinátor a orgány dohledu shromažďují a poskytují informace

týkající se



a) řídící a organizační struktury skupiny a majetkoprávních vztahů ve

skupině, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných

poboček, držitelů kvalifikovaných účastí na osobě v čele finančního

konglomerátu a orgánů vykonávajících dohled nad osobami ve skupině,



b) celkové strategie finančního konglomerátu,



c) finanční situace finančního konglomerátu, zejména dodržování

doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik,

ziskovosti na úrovni finančního konglomerátu a operací v rámci skupiny,



d) většinového společníka a členů statutárních, řídicích a dozorčích

orgánů a dalších osob, které na základě dohody, podílu nebo na základě

jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňují činnost finančního

konglomerátu,



e) organizace, řízení rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému

na úrovni finančního konglomerátu,



f) postupů shromažďování informací ohledně osob ve finančním

konglomerátu a ověřování těchto informací,



g) nepříznivého vývoje v regulovaných osobách nebo jiných osobách ve

finančním konglomerátu, který může významně ohrozit finanční situaci

regulovaných osob,



h) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených

orgány dohledu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.



(3) Příslušné orgány dohledu si mohou rovněž vyměňovat informace

týkající se regulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou

centrální bankou, centrálními bankami , a Evropskou radou pro systémová

rizika^10) v Evropském systému centrálních bank, ostatními centrálními

bankami za předpokladu, že tyto informace jsou nezbytné pro výkon

činnosti těchto institucí a osoby, které se s těmito informacemi

seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost. Informace podle

odstavce 2 písm. a) poskytne koordinátor Společnému výboru evropských

orgánů dohledu.



§ 16



Povinnost konzultace



(1) Příslušný orgán dohledu, který rozhoduje o



a) udělení souhlasu nebo povolení ke změně ve struktuře společníků,

zejména k nabytí kvalifikované účasti, nebo organizační nebo řídicí

struktuře regulovaných osob ve finančním konglomerátu, nebo



b) uložení závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu,

předem konzultuje tuto skutečnost s koordinátorem a dalším orgánem

dohledu, kterého se tato skutečnost rovněž týká.



(2) Orgán dohledu nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1,

nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel

rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán

dohledu dotčený v dané věci.



§ 17



Kontrola



(1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční

holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dohledu, i

v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu.



(2) Orgán dohledu může v konkrétním případě požádat orgán dohledu

jiného členského státu o provedení kontroly v regulované nebo

neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo

pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k

výkonu doplňkového dohledu. Orgán dohledu, který požádal o provedení

kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.



(3) Orgán dohledu v mezích své působnosti provede na žádost orgánu

dohledu podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě

ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dohledu se sídlem na

území jiného členského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji

provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dohledu,

který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této

kontroly.



(4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dohledu koordinují

provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu.



(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci s

orgány dohledu z třetích států, je-li zachovávána vzájemnost.



§ 18



Vyžádání informací



(1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dohledu informace potřebné

pro výkon doplňkového dohledu, které již byly poskytnuty jinému orgánu

dohledu podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto

informace tento orgán dohledu.



(2) Koordinátor může vyzvat orgán dohledu členského státu, na jehož

území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám

nevykonává doplňkový dohled, aby požadoval po této ovládající osobě

informace nutné k výkonu doplňkového dohledu, zejména informace uvedené

v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal.



§ 19



Povinnost mlčenlivosti



Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od

jiných příslušných orgánů dohledu se vztahuje povinnost osob

podílejících se na výkonu dohledu zachovávat mlčenlivost podle

zvláštních právních předpisů^7).



§ 19a



Povinnost obezřetného výkonu činnosti



Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny provádět svou činnost

obezřetně tak, aby svým jednáním nebo v jeho důsledku



a) neohrozily bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním

konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,



b) nezpůsobily porušení právních předpisů upravujících provozování jí

povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo



c) nezpůsobily porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání

podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu.



Osoby ve finančním konglomerátu zejména nesmí jednat způsobem, v jehož

důsledku by regulované osobě ve finančním konglomerátu vznikal závazek

k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k

jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.



HLAVA V



DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ



Doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti



§ 20



(1) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit,

aby na úrovni finančního konglomerátu byl k dispozici kapitál, který je

vždy nejméně roven doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti; tím

není dotčena povinnost bank, spořitelních a úvěrních družstev,

obchodníků s cennými papíry a finančních holdingových osob dodržovat

kapitálovou přiměřenost podle zvláštních právních předpisů a povinnost

pojišťoven a zajišťoven dodržovat požadovanou míru solventnosti podle

zvláštního právního předpisu.



(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit,

aby na úrovni finančního konglomerátu existovaly vhodné postupy pro

dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti.



(3) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti provádí osoba

plnící informační povinnost vůči koordinátorovi za účelem provádění

doplňkového dohledu (§ 25 odst. 1 a 2).



(4) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti se provádí



a) metodou účetní konsolidace,



b) metodou odpočtu agregovaných dat, nebo



c) kombinací metod uvedených v písmenech a) a b).



(5) Výběr metody, uvedené v odstavci 4, provede koordinátor na návrh

osoby, která bude provádět výpočet doplňkového požadavku kapitálové

přiměřenosti, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu.



(6) Dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti na úrovni

finančního konglomerátu podléhá dohledu koordinátora.



§ 21



(1) Do finančního konglomerátu se pro účely výpočtu doplňkového

požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnují osoby finančního sektoru ve

finančním konglomerátu.



(2) Osoba, která je v čele finančního konglomerátu, se do výpočtu

doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuje vždy.



(3) Do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti nemusí být

zahrnuta osoba, která není osobou podle odstavce 2 a



a) sídlí v třetím státu, kde existují právní překážky pro poskytování

informací potřebných pro účely výkonu doplňkového dohledu,



b) je nevýznamná vzhledem k účelu doplňkového dohledu, ledaže všechny

osoby splňující toto kritérium společně nejsou nevýznamné vzhledem k

účelu doplňkového dohledu, nebo



c) její zahrnutí do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové

přiměřenosti by bylo nevhodné nebo zavádějící vzhledem k účelu

doplňkového dohledu; v tomto případě si koordinátor vyžádá stanovisko

dalších příslušných orgánů dohledu; to nemusí učinit v případě, kdy věc

nesnese odkladu.



(4) Není-li do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti

zahrnuta regulovaná osoba podle odstavce 3 písm. b) nebo c), může

příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má taková regulovaná

osoba sídlo, požadovat prostřednictvím koordinátora, aby mu osoba,

která je v čele finančního konglomerátu, sdělila informace potřebné pro

účely výkonu dohledu tímto orgánem dohledu nad takovou regulovanou

osobou.



(5) Pravidla výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti

včetně bližšího vymezení kritérií pro nezahrnutí osob do výpočtu

doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti upraví prováděcí právní

předpis.



§ 22



Koncentrace rizik a operace v rámci skupiny



(1) Regulované osoby jsou povinny na úrovni finančního konglomerátu

dodržovat doplňkové požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci

skupiny. Tím nejsou dotčeny požadavky na koncentraci rizik regulovaných

osob a povinnosti týkající se operací podle zvláštních právních

předpisů.



(2) Pokud je v čele finančního konglomerátu smíšená finanční holdingová

osoba, vztahují se na ni požadavky na koncentraci rizik a operace v

rámci skupiny podle zvláštních právních předpisů, které upravují

koncentraci rizik a operace v rámci skupiny regulovaných osob, jež jsou

součástí nejvýznamnějšího sektoru ve skupině.



(3) Operace v rámci skupiny musí splňovat tyto požadavky:



a) musí být sjednány tak, aby nevedly k poškození zájmů pojistníků,

vkladatelů nebo jiných klientů,



b) nesmí zavazovat regulované osoby k hospodářsky neodůvodněnému plnění

nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě, a



c) musí být sjednány za obvyklých podmínek.



(4) Ustanovením odstavce 3 není dotčeno právo uzavřít ovládací smlouvu.



(5) Dodržování doplňkových požadavků vztahujících se na koncentraci

rizik a operace v rámci skupiny podléhají dohledu koordinátora.



(6) Bližší vymezení doplňkových požadavků na koncentraci rizik a

doplňkových požadavků na operace v rámci skupiny upraví prováděcí

právní předpis.



§ 23



Vnitřní řídicí a kontrolní systém



(1) Osoba v čele finančního konglomerátu a regulované osoby, které

podléhají doplňkovému dohledu, zajistí, aby na úrovni finančního

konglomerátu byl používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém

včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a

účetních postupů, který zabezpečí



a) identifikování, měření, vyhodnocování a sledování všech podstatných

podstupovaných rizik a přijímání opatření vedoucích k omezení těchto

rizik,



b) integraci systémů řízení rizik ve všech osobách podléhajících

doplňkovému dohledu a jednotnost identifikace, měření, vyhodnocování a

sledování rizik na úrovni finančního konglomerátu,



c) řádnou správu, řízení, schvalování a periodické posuzování strategie

a politiky pro řízení rizik na úrovni finančního konglomerátu

příslušnými statutárními orgány regulovaných osob,



d) vhodný způsob poměřování kapitálu k rizikům a dodržování doplňkového

požadavku kapitálové přiměřenosti,



e) vhodný způsob zjišťování možného vlivu obchodní strategie na

koncentraci rizik a doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti,



f) spolehlivé postupy pro identifikaci, oceňování, sledování, kontrolu

a vykazování operací v rámci skupiny a koncentrace rizik a takové

postupy účtování, které umožňují podávat věrný obraz operací v rámci

skupiny a koncentrace rizik,



g) zavedení a rozvíjení pravidelně aktualizovaných ozdravných a

krizových plánů a opatření.



(2) Osoby, které podléhají doplňkovému dohledu, musí mít vhodný vnitřní

řídicí a kontrolní systém pro zpracování údajů a informací, které jsou

povinny předkládat pro účely výkonu doplňkového dohledu.



(3) Dodržování požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 kladených na

vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik podléhá

dohledu koordinátora.



§ 24



Personální předpoklady



(1) Smíšená finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím

statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou

fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost

smíšené finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím

statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla

osoba důvěryhodná a způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění

požadavků vyplývajících z tohoto zákona.



(2) Smíšená finanční holdingová osoba předem informuje koordinátora o

navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň předloží podklady

potřebné k posouzení jejich důvěryhodnosti a způsobilosti. V případě,

že byl finanční konglomerát, v jehož čele je smíšená finanční

holdingová osoba, nově určen podle § 9, je smíšená finanční holdingová

osoba povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2

měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního

konglomerátu. Dotčená fyzická osoba je povinna smíšené finanční

holdingové osobě poskytnout podklady a součinnost potřebné k posouzení

své důvěryhodnosti a způsobilosti včetně jejich změn. Podklady pro

posouzení důvěryhodnosti a zkušenosti osob ve vedení smíšené finanční

holdingové osoby upraví prováděcí právní předpis.



(3) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení důvěryhodnosti osoby

posouzení čestnosti, morální a finanční integrity na základě podkladů

osvědčujících zejména její trestněprávní bezúhonnost, její chování a

jednání v obchodním styku v souvislosti s podnikáním, zaměstnáním nebo

výkonem funkce, plnění povinností vůči orgánům dohledu a jiných

skutečností důležitých pro posouzení.



(4) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení způsobilosti osoby

zejména posouzení její odborné kvalifikace, znalostí a zkušeností

včetně zkušeností s výkonem řídící funkce a její dosavadní odborné

působení na finančním trhu. Současně se zohlední konkrétní úkoly této

osobě svěřené.



Informační povinnost



§ 25



(1) Veškeré informace potřebné pro provádění doplňkového dohledu nad

dodržováním doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace

rizik, operacemi v rámci skupiny a nad dodržováním doplňkových

požadavků na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení

rizik sděluje koordinátorovi regulovaná osoba, která stojí v čele

finančního konglomerátu.



(2) Nestojí-li v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, sděluje

informace podle odstavce 1 smíšená finanční holdingová osoba nebo

regulovaná osoba ve finančním konglomerátu určená koordinátorem po

konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a osobami ve

finančním konglomerátu.



(3) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu

poskytnou alespoň jednou ročně příslušnému orgánu dohledu informace o

své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi

osobami ve finančním konglomerátu, včetně všech regulovaných a

neregulovaných osob a významných poboček ve finančním konglomerátu.



(4) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu

každoročně uveřejní zprávu o své řídící a organizační struktuře a

majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu. Tuto

povinnost lze také splnit uveřejněním odkazu na jiný zdroj uvedených

informací.



(5) Koordinátor po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a

po dohodě s osobami uvedenými v odstavcích 1 až 4 upraví formu, v jaké

se informace podávají, a způsob, jak se informace předávají. Strukturu

a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dohledu podle tohoto

zákona upraví prováděcí právní předpis.



(6) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny sdělit jiným osobám ve

finančním konglomerátu nebo orgánům dohledu vykonávajícím doplňkový

dohled úplné informace a údaje potřebné pro výkon doplňkového dohledu,

které stanoví tento zákon nebo právní předpis vydaný na jeho základě.

Ustanovení § 18 odst. 1 tím není dotčeno.



§ 26



(1) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny umožnit provedení

kontroly podle § 17 a poskytnout příslušnému orgánu dohledu potřebnou

součinnost.



(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu uveřejňují informace o

finančním konglomerátu, jehož jsou součástí. Způsob, strukturu a lhůty

uveřejňování těchto informací upraví prováděcí právní předpis.



(3) Osoba uvedená v § 25 poskytuje koordinátorovi účetní závěrky osob

ve finančním konglomerátu, a to nejpozději ve lhůtě pro zveřejňování

účetních závěrek. V případě účetních závěrek, které již byly poskytnuty

orgánům dohledu pro účely výkonu dohledu na individuálním nebo

konsolidovaném základě, lze uvést jen název a adresu orgánu dohledu,

kterému účetní závěrka byla poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí

účetní závěrky došlo.



HLAVA VI



NEDOSTATKY V ČINNOSTI SMÍŠENÉ FINANČNÍ HOLDINGOVÉ OSOBY A REGULOVANÉ

OSOBY A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ



§ 27



Nedostatky v činnosti smíšené finanční holdingové osoby



(1) V případě zjištění nedostatků v činnosti smíšené finanční

holdingové osoby je koordinátor oprávněn podle povahy zjištěného

nedostatku ve vztahu ke smíšené finanční holdingové osobě



a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména

předložila informace požadované pro účely výkonu doplňkového dohledu,

neprováděla nebo omezila některé operace v rámci skupiny, zajistila

zvýšení kapitálu na úrovni finančního konglomerátu nebo vyměnila osobu

nebo osoby ve vedení smíšené finanční holdingové osoby,



b) uložit předkládání informací pro účely výkonu doplňkového dohledu v

kratších lhůtách, než upraví prováděcí právní předpis.



(2) Nedostatkem v činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí



a) neposkytnutí informací potřebných pro výkon doplňkového dohledu nebo

poskytnutí informací neúplných, nepravdivých či zkreslených nebo

nedodržení lhůty pro jejich předložení,



b) řízení smíšené finanční holdingové osoby osobou nebo osobami, které

nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem,



c) taková operace v rámci skupiny nebo koncentrace rizik nebo jiná

jednání, která mohou ohrozit kapitálovou přiměřenost nebo solventnost

nebo jinak ohrozit bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním

konglomerátu nebo která mohou poškodit zájmy pojistníků, vkladatelů

nebo jiných klientů,



d) porušení dalších povinností stanovených tímto zákonem nebo

rozhodnutím koordinátora.



(3) Na řízení o uložení opatření k nápravě se vztahuje správní řád,

pokud tento zákon nestanoví jinak.



(4) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze dotčená

smíšená finanční holdingová osoba. Podání opravného prostředku proti

rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.



(5) Řízení o uložení opatření k nápravě může být zahájeno též doručením

rozhodnutí o jeho uložení, pokud hrozí nebezpečí z prodlení.



(6) Doručení do vlastních rukou osobě, která je účastníkem řízení o

uložení opatření k nápravě, provede koordinátor. Odmítne-li osoba,

která je účastníkem řízení, rozhodnutí o uložení opatření k nápravě

převzít, je toto rozhodnutí doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.



§ 28



Nedostatky v činnosti regulované osoby



Jsou-li zjištěny nedostatky v činnosti uvedené v § 27 odst. 2

regulované osoby ve finančním konglomerátu, postupuje orgán dohledu

vůči jím regulované osobě v souladu se zvláštním právním předpisem

upravujícím provozování jí povolené činnosti.



§ 29



Výměna informací



Orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací koordinují

postup při ukládání opatření směřujících k nápravě nedostatků v

činnosti osob ve finančním konglomerátu.



HLAVA VII



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 30



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) jako smíšená finanční holdingová osoba



1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27

odst. 1, nebo



2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23

odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně

vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a

účetních postupů,



b) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním

konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační

povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné,

nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,



c) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním

konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho

důsledku



1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním

konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,



2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí

povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu,



3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle

tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo



4. způsobí regulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění,

jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému

hospodářsky neodůvodněnému plnění,



d) jako osoba ve vedení neposkytne smíšené finanční holdingové osobě

potřebné podklady nebo součinnost pro posouzení její odborné

způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti nebo pro posouzení změn

těchto skutečností.



(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že



a) jako smíšená finanční holdingová osoba



1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27

odst. 1, nebo



2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23

odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně

vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a

účetních postupů,



b) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním

konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační

povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné,

nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,



c) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním

konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho

důsledku



1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním

konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,



2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí

povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu,



3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle

tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo



4. způsobí regulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění,

jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému

hospodářsky neodůvodněnému plnění.



(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.

Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.



§ 31



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno požadovat, aby

porušení právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry výše pokuty právnické osobě se přihlédne k

závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho

následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

koordinátor o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává koordinátor.



(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.



HLAVA VIII



SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ



§ 32



Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince

daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české

koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako

poslední v říjnu daného roku.



§ 33



Česká národní banka průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty

při Evropské komisi o zásadách, které se v České republice uplatňují

při dohledu nad operacemi v rámci skupiny a koncentrací rizik.



§ 34



K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5 a §

26 odst. 2 vydá Česká národní banka vyhlášku.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o bankách



§ 35



Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,

zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,

zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,

zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb.,

zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb.,

zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.

a zákona č. 439/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 4 odst. 5 písm. g) se slova "s úzkým propojením, ke které patří

zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance" nahrazují

slovy "osob s úzkým propojením s bankou".



2. V § 4 odstavec 6 zní:



"(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí



a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na

druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž

součet představuje alespoň 20 %,



b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na

druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž

součet představuje alespoň 20 %,



c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou

osobu ovládá, nebo



d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.".



3. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje

středníkem a doplňují se slova "tuto povinnost má i pobočka zahraniční

banky, pokud jde o osoby navrhované do vedení pobočky,".



4. V § 17a odst. 3 se za slova "Finanční institucí se" vkládají slova

"pro účely tohoto zákona".



5. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "Česká národní banka

požádá o stanovisko příslušný orgán dohledu obdobně podle § 4 odst. 2

až 4, pokud se má žadatel stát ovládající osobou banky.".



6. V § 25 odst. 2 větě druhé se slova "banky či pobočky zahraniční

banky" nahrazují slovem "osoby".



7. V § 25 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta "Tyto osoby jsou

povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout příslušnému

orgánu potřebnou součinnost.".



8. V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Orgán dohledu, který

požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se

kontroly, pokud ji neprovádí sám.".



9. V § 25a odst. 3 se za slova "bankovního dohledu" vkládají slova

"nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^6d)".



Poznámka pod čarou č. 6d zní:



"6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech

a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních

konglomerátech).".



10. V § 26c se doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit

provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní

bance potřebnou součinnost.".



11. V § 26d odst. 1 písmena a), b), c), d), e), f) a g) znějí:



"a) konsolidačními celky skupina ovládající banky nebo skupina finanční

holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž

konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,



b) ovládající bankou banka, jejíž ovládané osoby nebo přidružené osoby

jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních

služeb,



c) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která



1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,



2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního

předpisu^6d) a



3. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž

alespoň jedna ovládaná osoba je bankou,



d) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou,

finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou

podle zvláštního právního předpisu^6d), přičemž alespoň jedna jí

ovládaná osoba je bankou,



e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými

osobami a přidruženými osobami,



f) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční

holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,



g) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou

holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,".



12. V § 26d odst. 1 písmeno h) zní:



"h) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv,

kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování

podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož

smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl

posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na

základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za

podstatný vliv, ledaže jde o ovládání.".



13. V § 26e odst. 2 větě první a v písm. a) se slovo "společnosti"

nahrazuje slovem "osoby".



14. V § 26e se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č.

6e zní:



"(3) Má-li ovládající banka nebo finanční holdingová osoba sídlo ve

státě, který není členským státem Evropské unie, Česká národní banka

před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu bankovního dohledu na

konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o

stanovisko orgán dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě

Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Poradní

výbor pro bankovnictví^6e). Není-li vykonáván bankovní dohled nebo

srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním

celkem, Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové

osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie.

Postup podle předchozí věty Česká národní banka oznámí orgánu dohledu

nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je

členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.



6e) Článek 56a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne

20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím

výkonu, ve znění směrnice 2002/87/ES.".



15. V § 26g odst. 3 se slovo "společnost" nahrazuje slovem "osoba".



16. V § 26g se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:



"(4) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím

statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou

fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost

finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím

statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla

osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k

zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z

tohoto zákona.



(5) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o

navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady

prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která

se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto

povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane

finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této

finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená

fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné

podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost

osob ve vedení finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka

vyhláškou.



(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě

výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba

není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.".



17. V § 26h odst. 2 se slovo "společnosti" nahrazuje slovem "osobě".



18. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují věty, které včetně poznámek

pod čarou č. 6f, 6g a 6h znějí:



"Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z

finančního zajištění^6f) podle zvláštního právního předpisu^6g) nebo

podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo

poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle

zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém

trhu^6h).



6f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června

2002 o dohodách o finančním zajištění.



6g) Obchodní zákoník.



6h) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

pozdějších předpisů.".



19. V § 29 odstavec 4 zní:



"(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost

neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto

skutečnost.".



20. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se

odstavce 2 až 5, které znějí:



"(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na

území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu

hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném

omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním

rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace

obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy,

popřípadě omezení nakládání s vklady.



(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území

jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích

prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory

nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány

daného státu.



(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení

nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka

daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své

pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.



(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie

se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při

prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je

to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené

správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl

zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném

veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.".



21. § 33 zní:



"§ 33



(1) Nucená správa končí



a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,



b) jmenováním likvidátora,



c) prohlášením konkursu, nebo



d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.



(2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.".



22. V § 34 odst. 1 se za slova "zahraniční banky" vkládají slova "anebo

při úpadku banky".



23. V § 37 odst. 2 větě první se za slova "údaje o osobách" vkládají

slova "včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno".



24. § 38b zní:



"§ 38



"Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka

poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na

konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^6d).".



25. V § 38d odst. 1 písm. f) se slovo "společnostech" nahrazuje slovem

"osobách".



26. V § 38e se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení

odstavce 1.



27. V § 38f se věta poslední nahrazuje větami "Totéž platí v případě

záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských

států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom

případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s

příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.".



28. V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



"(2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na

majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území

členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu

Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.".



29. V § 38h odst. 2 písm. e) se slovo "společnostech" nahrazuje slovem

"osobách".



30. V § 39 odst. 1 se za slova "§ 38 odst. 2, 3, 4 a 6" vkládají slova

"a § 38b".



31. V § 41c odst. 3 písm. a) se za slovem "adresa" vkládá čárka a slova

"a datum narození nebo rodné číslo" se nahrazují slovy "rodné číslo, a

nebylo-li přiděleno, datum narození".



§ 36



Přechodné ustanovení



Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance

podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve

smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců

ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o České národní bance



§ 37



Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993

Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního

soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona

č. 127/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 38 odst. 1 se za slova "vedle bank" vkládají slova " ,

spořitelních a úvěrních družstev^4a)".



Poznámka pod čarou č. 4a zní:



"4a) Zákon č. 21/1992 Sb.



Zákon č. 87/1995 Sb.".



2. V § 38 odst. 3 písm. a) se za slovo "bankami" vkládají slova "a

spořitelními a úvěrními družstvy" a za slovo "bank" se vkládají slova

"a spořitelních a úvěrních družstev".



3. V § 38 odst. 3 písm. b) se za slovo "bankami" vkládají slova "a

spořitelními a úvěrními družstvy".



4. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slova "nad nímž je vykonáván bankovní

dohled," vkládají slova "nebo osob ve finančním konglomerátu^9b)".



Poznámka pod čarou č. 9b zní:



"9b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech

a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních

konglomerátech).".



5. V § 41 odst. 4 větě druhé se za slova "konsolidačního celku"

vkládají slova "nebo finančního konglomerátu" a za slova "na

konsolidovaném základě" se vkládají slova "nebo doplňkového dozoru

podle zvláštního právního předpisu^9b)".



6. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:



"(3) Česká národní banka vykonává doplňkový dozor nad bankami a jinými

osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním

právním předpisem^9b).".



7. V § 45 se za slovo "dohledu" vkládají slova "a doplňkového dozoru

nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu

stanoveném zvláštním právním předpisem^9b)".



ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



§ 38



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 39



zrušen



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu



§ 40



Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona

č. 635/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:



1. V § 8 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo "bankou" nahrazuje slovy

"úvěrovou institucí [§ 151 odst. 1 písm. l)] nebo finanční institucí [§

151 odst. 1 písm. k)]".



2. V § 68 písm. a) se slova "a zrušuje burzovní obchod" zrušují.



3. V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



"(2) Burzovní obchod uzavřený podle předchozího odstavce nemůže burza

zrušit.".



4. V § 93 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:



"c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro

investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je

oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,".



Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).



5. V § 93 odst. 2 písm. e) se slova "a) až c)" nahrazují slovy "a), b)

a d)".



6. V § 93 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:



"c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro

investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je

oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,".



Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).



7. V 93 odst. 3 písm. e) se slova "a) až c)" nahrazují slovy "a), b) a

d)".



8. V § 103 odst. 4 písmeno a) zní:



"a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením

vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím

vedení,".



9. V § 111 odst. 1 se za slovo "papírů" doplňují slova "na základě

smlouvy s emitentem".



10. V části deváté se v nadpisu hlavy II doplňují slova "a doplňkový

dozor".



11. V § 150 se doplňuje odstavec 3, který zní:



"(3) Doplňkovým dozorem se rozumí dozor vykonávaný podle zvláštního

právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty.".



12. V § 151 odst. 1 písmena d), e), j) a k) znějí:



"d) finanční holdingovou osobou finanční instituce jiná než pojišťovna,

která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky

nebo finanční instituce, přičemž nejméně jedna jí ovládaná osoba je

obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, a která není smíšenou

finanční holdingovou společností ve smyslu zvláštního právního předpisu

o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty,



e) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou,

finanční holdingovou společností nebo obchodníkem s cennými papíry nebo

smíšenou finanční holdingovou osobou ve smyslu zvláštního právního

předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty a která ovládá

alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,



j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv,

kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování

podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož

smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl

posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na

základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za

podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,



k) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v

přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od

veřejnosti a v poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo osoba, jejíž

činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních

prostředků, a to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní

činnosti,".



13. V § 151 se a konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno l), které zní:



"l) finanční institucí osoba, která není obchodníkem s cennými papíry

ani bankou, a která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost

nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou

rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává některou z činností, které

může vykonávat banka, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných

peněžních prostředků od veřejnosti, a dále investiční společnost,

investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které

vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních

osob s obdobnou náplní činnosti.".



14. V § 151 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:



"(3) Pokud má Komise za to, že obchodník s cennými papíry, kterému

udělila povolení k činnosti, je členem skupiny, která by mohla být

finančním konglomerátem, jenž dosud nebyl určen, sdělí svůj názor

ostatním orgánům dozoru. Tyto orgány dozoru po vzájemné dohodě určí,

zda skupina je finančním konglomerátem a který z nich bude ustanoven

koordinátorem pro tento finanční konglomerát.".



15. V nadpisu nad § 152 se doplňují slova "a doplňkový dozor".



16. V § 152 odst. 1 se za slovo "základě" vkládají slova "a doplňkový

dozor".



17. V § 152 odst. 3 se za slovo "základě" vkládají slova "a doplňkového

dozoru".



18. V § 152 odst. 4 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují

slova "a doplňkového dozoru".



19. V § 152 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova "nebo

finančního konglomerátu".



20. V § 152 odst. 4 písm. b) až d) se za slovo "celku" vkládají slova

"nebo finančního konglomerátu".



21. V nadpisu nad § 154 se doplňují slova "a doplňkovému dozoru".



22. V § 154 se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku nebo finančního

konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 152 a

poskytnout Komisi potřebnou součinnost.".



23. V § 176 se v nadpisu doplňují slova "a doplňkovému dozoru".



24. V § 176 úvodní části ustanovení se za slovo "základě" vkládají

slova "a doplňkovému dozoru".



25. V § 176 písm. d) se slovo "nebo" zrušuje.



26. § 197 zní:



"§ 197



Závěrečným vyrovnáním se rozumí smluvní ujednání podle českého nebo

zahraničního práva,



a) které lze doložit písemně nebo jiným záznamem umožňujícím uchování

informací,



b) které se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran, včetně

příslušenství těchto pohledávek, z obchodů, jejichž předmětem jsou

výlučně peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními

nástroji spojená nebo komodity, včetně podmíněných pohledávek a

pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen

"vzájemné pohledávky stran"), a



c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k

zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i

splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná

pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných

hodnot vzájemných pohledávek stran; způsob odhadu současných hodnot

vzájemných pohledávek stran, okamžik, ke kterému musí být odhad

proveden, a způsob a termín vypořádání, musí být dojednány ve smluvním

ujednání o závěrečném vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na

příslušných finančních trzích.".



27. V § 202 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:



"(7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci

Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální

depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle §

111 odst. 1 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu

je emitent povinen uzavřít nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy začne

centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V

případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální

depozitář povinen emitentovi vydat výpis z evidence emise ani provést

na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné

době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do

své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen.



(8) Centrální depozitář zahájí jednání o uzavření smlouvy podle

odstavce 7 nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci povolení

své činnosti. V případě, že centrální depozitář v této lhůtě jednání o

uzavření smlouvy nezahájí, prodlužuje se lhůta, do které je emitent

podle odstavce 7 povinen uzavřít tuto smlouvu, na 6 měsíců. V tomto

případě je centrální depozitář povinen zahájit jednání o uzavření

smlouvy podle § 111 odst. 1 bez zbytečného odkladu poté, co začne

vykonávat svou činnost podle tohoto zákona.".



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech



§ 41



Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých

opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve

znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č.

212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb., se mění

takto:



1. V § 1 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:



"(8) Na družstevní záložny se pro účely informační databáze obdobně

vztahují práva a povinnosti bank podle zákona o bankách^2),

nestanoví-li tento zákon jinak. Zastavení podniku družstevní záložnou

nebo jeho části je nepřípustné.



2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.".



2. V § 1 odst. 9 se věta druhá zrušuje.



3. V § 1 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:



"(10) Pro účely tohoto zákona se úzkým propojením rozumí



a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na

druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž

součet představuje alespoň 20 %,



b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na

druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž

součet představuje alespoň 20 %,



c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou

osobu ovládá, nebo



d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.



(11) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na členské státy Evropské

unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru,

pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena

Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána,

nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1.

lednem 1993.".



4. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámky pod čarou č. 3b

zní:



"§ 1a



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v

přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od

veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, a osoba, jejíž činnost

nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků,

to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,



b) finanční institucí osoba odlišná od úvěrové instituce, která jako

svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na

právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou

činnost vykonává jednu nebo více činností prováděných úvěrovými

institucemi, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných

peněžních prostředků od veřejnosti, to vše včetně zahraničních osob s

obdobnou náplní činnosti,



c) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv,

kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování

podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož

smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl

posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na

základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za

podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,



d) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není

regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je

alespoň jedna regulovanou osobou^3b) se sídlem na území členského státu

[písmeno m)], a jinými osobami tvoří finanční konglomerát podle

zvláštního právního předpisu^1b),



e) ovládající osobou osoba, jíž ovládané osoby nebo přidružené osoby

jsou úvěrovými institucemi, finančními institucemi nebo podniky

pomocných bankovních služeb nebo pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo

obchodníky s cennými papíry,



f) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která



1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,



2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního

předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty^3b) a



3. ovládá výlučně nebo převážně úvěrové instituce nebo finanční

instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je úvěrovou institucí,



g) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není úvěrovou

institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční

holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém

dozoru nad finančními konglomeráty^3b), přičemž alespoň jedna jí

ovládaná osoba je bankou,



h) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou

institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,



i) skupinou ovládající finanční instituce skupina tvořená finanční

institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,



j) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční

holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,



k) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo

skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové

osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby,



l) doplňkovým dozorem dozor vykonávaný podle zvláštního právního

předpisu^3b) nad finančními konglomeráty,



m) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie nebo jiný

stát tvořící Evropský hospodářský prostor.



(2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou

takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu

nebo její typ, je Úřad oprávněn určit v dohodě s příslušným orgánem

dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi

ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.



3b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a

o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).".



Dosavadní poznámky pod čarou č. 3b a 3c se označují jako poznámky pod

čarou č. 3c a 3d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.



5. V § 2a odst. 6 písm. g) se slova "s úzkým propojením, ke které patří

zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 2b odst. 1) na družstevní

záložně" nahrazují slovy "osob s úzkým propojením s družstevní

záložnou".



6. V § 2b odst. 3 větě první se slova "20 % nebo 33 %" nahrazují slovy

"20 %, 33 % nebo 50 %" a ve větě desáté se slova "33 %, 20 % nebo 10 %"

nahrazují slovy "50 %, 33 %, 20 % nebo 10 %".



7. V § 2b odst. 5 větě první se slova "nebo došlo k porušení § 1 odst.

9 věty druhé," zrušují.



8. Za § 2i se vkládá nový § 2j, který zní:



"§ 2j



Udělení povolení družstevní záložně ve skupině



(1) Před udělením povolení k podnikání družstevní záložně, která je



a) osobou ovládanou jinou osobou z jiného členského státu,



b) osobou ovládanou jinou osobou, která je ovládána osobou z jiného

členského státu, nebo



c) ovládána stejnou osobou, která ovládá osobu z jiného členského

státu,



je Úřad povinen vyžádat si stanovisko orgánů dohledu nebo dozoru

členských států, kde má ovládající osoba sídlo, popřípadě pobočku.



(2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při

posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dozorovaných osob a

průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k

činnosti a při kontrole jejich činnosti.".



9. V § 3 odst. 1 písm. h) se slova "směnárenská činnost pro členy po

udělení licence podle zvláštního právního předpisu^3c)" nahrazují slovy

"nákup a prodej cizí měny pro členy,".



Poznámka pod čarou č. 3c včetně odkazu na tuto poznámku se zrušuje.



10. V § 8a se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Ovládající osoba je povinna zajistit audit informací, které

předává pro účely dohledu na konsolidovaném základě. Rozsah informací

předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném

základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání, stanoví

vyhláška. Ovládající osoba předem oznámí Úřadu auditora a auditorské

společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním

celku. Úřad postupuje podle odstavce 2.".



11. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:



"§ 13a



Ustanovení § 20b a 20c zákona o bankách a ustanovení právního předpisu,

kterým Česká národní banka stanoví technické postupy bank při opravném

zúčtování, se vztahují na družstevní záložny obdobně.".



12. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují

písmena d) až i), která znějí:



"d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou

řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, a o

struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna

součástí,



e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním

záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem

Evropské unie,



f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna

účastna,



g) dohodách podle § 25c,



h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese

odkladu a je to nutné v zájmu členů,



i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní

záložna.".



13. V § 22 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou

č. 18 znějí:



"(5) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek

družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské

unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku^18). Úřad usiluje o

koordinaci své činnosti s orgány dohledu nebo dozoru všech členských

států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.



(6) Úřad informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o

žádosti



a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským

státem Evropské unie, o povolení,



b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské

unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není

členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní

záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající

družstevní záložnu.



(7) Úřad může požádat o kontrolu na místě u jím dohlížených osob na

území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení

kontroly na místě a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost. Pokud Úřad o

provedení kontroly požádal, je oprávněn se jí zúčastnit, pokud tuto

kontrolu neprovádí sám.



18) § 66g odst. 1 až 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,

ve znění zákona č. 377/2005 Sb.".



14. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:



"§ 22a



(1) Úřad spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na

jejichž území má družstevní záložna pobočku.



(2) Úřad poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace



a) o podílech na družstevní záložně,



b) o řízení družstevní záložny,



c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli

kapitálové přiměřenosti,



d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v

oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové

přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a

monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na

území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní

záložna tato rizika podstoupila.



(3) Úřad může informace podle odstavce 1 požadovat po orgánu dohledu

státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území

se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající

osobu, která ovládá družstevní záložnu.".



15. V § 25a odstavec 3 zní:



"(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí

informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu dohledu nebo

doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^3b) nebo

dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými

institucemi v domovském státě, orgánu činnému v trestním řízení a

orgánu dohledu nad družstevními záložnami nebo doplňkového dozoru nad

osobami ve finančním konglomerátu nebo finančními institucemi nebo

finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě.".



16. V § 25a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:



"(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může

družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo

dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^3b) orgánu,

který tento dozor vykonává.



(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní

záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout ovládající osobě za

účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.".



17. Za § 25a se vkládají nové § 25b až 25d, které znějí:



"§ 25b



(1) Dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace

rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna,

za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z

hlediska její účasti v konsolidačním celku.



(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými

osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon

dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle

tohoto zákona ani dozor nad úvěrovými institucemi podle zvláštních

právních předpisů.



(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Úřad spolupracuje s

orgány dohledu nad úvěrovými institucemi v České republice nebo s

orgány dohledu nad družstevními záložnami nebo úvěrovými nebo

finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány

vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.



(4) Úřad může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě

provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku

nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Úřad informuje o

zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru

nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.



(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit

provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout Úřadu

potřebnou součinnost.



§ 25c



(1) Úřad může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad

konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván dohled nebo srovnatelný

dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku

nebo v jiném státě. Úřad může dohodnout podmínky dohledu na

konsolidovaném základě s tímto orgánem.



(2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla družstevní záložny

nebo úvěrové nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Úřad nevykonává

dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném

členském státě Evropské unie, jestliže



a) členem této skupiny finanční holdingové osoby je družstevní záložna

se sídlem v tomto státě, nebo



b) členem této skupiny je družstevní záložna se sídlem v jiném členském

státě Evropské unie, přičemž družstevní záložna se sídlem v České

republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto družstevní

záložnou nižší bilanční sumu; mají-li obě družstevní záložny stejně

vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna se sídlem v České

republice obdržela povolení později.



(3) Má-li družstevní záložna nebo finanční holdingová osoba sídlo ve

státě, který není členským státem Evropské unie, Úřad před rozhodnutím

o tom, zda upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad tímto

konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu se sídlem v

jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného

konsolidačního celku, a Komisi evropských společenství. Není-li

vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad

tímto konsolidačním celkem, Úřad může požadovat založení finanční

holdingové společnosti na území České republiky nebo jiného členského

státu Evropské unie. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu

dohledu nad úvěrovou institucí se sídlem v jiném členském státě

Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi

Evropských společenství.



§ 25d



(1) Ovládající osoby, součástí jejichž konsolidačních celků je

družstevní záložna, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného

podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a

rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících

osob, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.



(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat Úřadu

přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby veškeré informace potřebné

pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání

informací, rozsah a periodicitu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.



(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající

kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro

účely dohledu na konsolidovaném základě.



(4) Finanční holdingová osoba, součástí jejíhož konsolidačního celku je

družstevní záložna, je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem,

členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která

sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost nebo činnost

právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem,

(dále jen "osoba ve vedení") byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená

a odborně způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků

vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Pokud je

finanční holdingovou osobou fyzická osoba, která nesplňuje tyto

předpoklady, je povinna zajistit plnění požadavků vyplývajících z

tohoto zákona prostřednictvím osoby nebo osob, které tyto předpoklady

splňují (dále též "osoba ve vedení"). Finanční holdingová osoba předem

informuje Úřad o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň mu

předloží podklady prokazující odbornou způsobilost, důvěryhodnost a

zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční

holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v

jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou

osobou, jinak se má za to, že osoby v jejím vedení nesplňují stanovené

předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě

poskytnout potřebné podklady a součinnost. Seznam a obsah podkladů

prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve

vedení finanční holdingové osoby a jejich způsob ověření stanoví

vyhláška. Úřad může požadovat po finanční holdingové osobě, součástí

jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, výměnu osoby ve

vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně

odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.".



18. V § 27b se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno r), které zní:



"r) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném

základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené,

popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.".



19. Za § 27e se vkládá nový § 27f, který zní:



"§ 27f



(1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku,

která není družstevní záložnou, se rozumí



a) porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo zvláštních právních

předpisů,



b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek

způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je

součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a

stabilitu.



(2) Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do

konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit

hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku,

je oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného

nedostatku



a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,



b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí

konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,



c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí

stejného konsolidačního celku.".



20. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně

poznámek pod čarou č. 18b až 18d zní:



"(3) Opatřením podle odstavce 1 písm. a) až c) nejsou dotčena práva a

povinnosti vyplývající z finančního zajištění^18b) podle zvláštního

právního předpisu^18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které

družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Tímto opatřením

také není dotčena možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního

právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^18d).



18b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června

2002 o dohodách o finančním zajištění.



18c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.



18d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

zákona č. 635/2004 Sb.".



Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.



21. V § 28 se doplňuje odstavec 14, který zní:



"(14) Úřad je též oprávněn



a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce

propojeny s družstevní záložnou,



b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce

propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a

podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly.".



22. V § 28b odst. 2 písm. b) se slovo "správce" nahrazuje slovy

"nuceného správce a zástupce nuceného správce".



23. V § 28b se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:



"(4) Má-li být zavedena nucená správa v družstevní záložně, která má

pobočku na území hostitelského státu, informuje Úřad orgán dohledu

hostitelského státu o zavedení nucené správy a o případném omezení

nakládaní s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí

nebo, nesnese-li věc odkladu, bezprostředně poté. Informace obsahuje i

upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy a

případného omezení nakládaní s vklady.



(5) Zástupce nuceného správce zastupuje nuceného správce v případě jeho

nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení

tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro jeho

zástupce.



(6) Nucený správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na

území jiných členských států Evropské unie, s výjimkou užití

donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně

rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo

správní orgány daného státu. Nucený správce se prokazuje úředně

ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího

ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je

vyžadován. Správce podle možností vykonává pravomoci podle tohoto

zákona i na území třetích států.



(7) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie

se nucený správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně

postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění

účelu nucené správy, je nucený správce povinen žádat, aby údaj o

zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním

rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu

jdou k tíži družstevní záložny.".



24. V § 28d se na konci odstavce 3 doplňují věty "Tímto rozhodnutím

nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního

zajištění^18b) podle zvláštního právního předpisu^18c) nebo podle

zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí

bylo poskytnuto. Dotčena není rovněž možnost provést závěrečné

vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na

kapitálovém trhu^18d).".



25. V § 28d odstavec 4 zní:



"(4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí

tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady

osvědčující tuto skutečnost.".



26. V § 28f se doplňuje odstavec 3, který zní:



"(3) Nucená správa nekončí odnětím povolení družstevní záložně.".



27. V § 28g odstavec 1 zní:



"(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní

záložny nebo při úpadku družstevní záložny jí Úřad povolení odejme;

tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.".



28. V § 28i se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d)

a e), která znějí:



"d) rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na

konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání

podle § 8a,



e) seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost,

důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby

podle § 25d.".



Přechodné ustanovení



§ 42



Družstevní záložna je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona povinna poskytnout České národní bance veškeré údaje pro potřeby

informační databáze podle zákona o bankách.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o konkursu a vyrovnání



§ 43



Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č.

122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č.

117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č.

84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.

12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.

105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č.

370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu

Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod

č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a

zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:



1. V § 1a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



"(2) Tohoto zákona nelze rovněž použít na uspořádání majetkových poměrů

banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské

zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence

nebo povolení podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost.".



2. V § 5d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se

odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 1a, 1h a 1i znějí:



"(2) Povolením ochranné lhůty nejsou dotčena práva a povinnosti

vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního

předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník

poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto



a) před dnem povolení ochranné lhůty,



b) v den povolení ochranné lhůty, pokud příjemce finančního zajištění

prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení ochranné lhůty vědět.



(3) Povolení ochranné lhůty nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle

zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém

trhu^1i).



1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června

2002 o dohodách o finančním zajištění.



1h) Obchodní zákoník.



1i) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

pozdějších předpisů.".



3. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova, která

včetně poznámky pod čarou č. 1k znějí: " ; tento nárok správce, je-li

plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je

správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle

zvláštního právního předpisu^1k).



1k) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění

pozdějších předpisů.".



4. V § 8 odstavec 8 zní:



"(8) Správce a třetí osoby vykonávající činnosti, k nimž je povinen

správce, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž

zvláštní zákony stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich

dozvěděly při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této

mlčenlivosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají,

nebo soud.".



5. V § 9d odst. 1 se za slovo "banky," vkládají slova "pobočky

zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva," a za slovo

"pojišťovny" se vkládá slovo " , zajišťovny".



6. V § 9d odst. 4 písm. a) se za slovo "banky" vkládají slova " ,

pobočky zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstva" a za slovo

"pojišťovny" se vkládá slovo " , zajišťovny".



7. V § 12a odst. 3 se písmeno b) zrušuje.



Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).



8. V § 14 odst. 1 písm. h) se za slovo "příkazy," vkládají slova "pokud

zvláštní právní předpis^1j) nestanoví jinak,".



Poznámka pod čarou č. 1j zní:



"1j) § 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních

prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních

systémech (zákon o platebním styku).



§ 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.".



9. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova za středníkem nahrazují slovy "toto

ustanovení nemá vliv na splatnost jakékoli pohledávky nebo závazku,

které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání podle zvláštního

právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i).".



10. V § 14 odst. 1 písm. i) se slova "započtením není závěrečné

vyrovnání zisků a ztrát" nahrazují slovy "to se nevztahuje na závěrečné

vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na

kapitálovém trhu^1i)".



11. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



"(3) Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající

z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo

podle zahraniční právní úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem

nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto



a) před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu,

nebo



b) v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu

na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že

nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.".



Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.



12. V § 14 odst. 4 věta poslední zní: "Odstoupení od smlouvy, jejíž

součástí je ujednání o závěrečném vyrovnání podle zvláštního právního

předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i), nemá vliv na

provedení závěrečného vyrovnání podle tohoto ujednání.".



13. V § 14 odst. 7 a § 16 odst. 5 se slova "zisků a ztrát" nahrazují

slovy "podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na

kapitálovém trhu^1i)".



14. V § 15 odst. 4 se slova "provedení závěrečného vyrovnání zisků a

ztrát" nahrazují slovy "závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního

předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i)".



15. V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na

poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního

právního předpisu^1h) nebo na obdobný právní vztah podle zahraniční

právní úpravy.".



16. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní:



"(6) Poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního

právního předpisu^1h) nebo obdobným právním úkonům podle zahraniční

právní úpravy nelze odporovat podle odstavců 2 až 4 ani podle § 42a

občanského zákoníku; rovněž nelze odporovat poskytnutí a realizaci

finančního zajištění podle zahraniční právní úpravy.".



17. V § 31 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:



"h) pohledávky za podstatou označené za ně zvláštním právním

předpisem^10a).



10a) § 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z

provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších

předpisů.".



18. V § 32 se odstavec 5 zrušuje.



Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.



19. V § 32 odst. 6 věta první zní: "Pohledávky z podřízených dluhopisů

a pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou

podřízenosti, se v rozvrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních

pohledávek.".



20. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:



"(3) Povolením vyrovnání nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající

z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo

podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník jeho poskytovatelem

nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto



a) před dnem povolení vyrovnání, nebo



b) v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění

prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět.



(4) Povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle

zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém

trhu^1i).".



21. Za část čtvrtou se vkládají nové části pátá a šestá, které včetně

nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a, 6b, 6c, 6d, 6e a 6f znějí:



"ČÁST PÁTÁ



ÚPADEK BANK, SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŽSTEV, ZAHRANIČNÍCH BANK A OSOB

OPRÁVNĚNÝCH VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍCH NA

ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY



HLAVA I



OBECNÉ USTANOVENÍ



§ 66d



(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských

společenství^6a) a použijí se na úpadek



a) banky nebo spořitelního a úvěrního družstva poté, kdy jim byla

odejmuta licence nebo povolení,



b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní

prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné

licence podle zvláštního právního předpisu^6b),



c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu b).



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) je v úpadku, jestliže je

prováděno



a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními

orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího

Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem

nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena

vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,



b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční

situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích

osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb,

pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících

s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.



(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních

částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené

vyrovnání a vyrovnání.



HLAVA II



ÚPADEK BANKY, SPOŘITELNÍHO A ÚVĚRNÍHO DRUŽSTVA PO ODNĚTÍ LICENCE NEBO

POVOLENÍ A POBOČKY ZAHRANIČNÍ BANKY UVEDENÉ V § 66D ODST. 1 PÍSM. C)



§ 66e



Návrh na prohlášení konkursu



Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66d odst. 1

písm. a) a c) podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo

dohled nad činností těchto osob (dále jen "orgán dozoru nebo dohledu").

Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti,

které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení

svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.



§ 66f



(1) Prohlášení konkursu



a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či

nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně

souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se

postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na

území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího

Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno



1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu

nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního

práva,



2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k

pohledávce nebo postoupením pohledávky,



3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli,

kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,



4. právo požívat plody,



b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického

práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení

konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného

členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský

prostor,



c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce

prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto

kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud

se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje,

nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího

státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.



(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů

poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního

úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.



(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje

právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.



§ 66g



Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti



(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o

prohlášení konkursu na majetek banky nebo spořitelního a úvěrního

družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tento úpadce

vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle

zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení

konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté.

Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu.

Správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí

usnesení o prohlášení konkursu (dále jen "výtah") v Úředním věstníku

Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v každém státě,

na jehož území úpadce podnikal nebo vykonával svou činnost na základě

jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu.



(2) Výtah podle odstavce 1 obsahuje



a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,



b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého

práva,



c) den prohlášení konkursu,



d) informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví

úpadce se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě

informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu,



e) adresu soudu,



f) údaje o správci.



(3) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí být

opatřen texty "Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!" a "Výzva

k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženými do

všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský

hospodářský prostor.



(4) Soud, který prohlásil konkurs na majetek pobočky zahraniční banky

uvedené v § 66d odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím orgánu

dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v

členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský

hospodářský prostor, ve kterých má příslušná zahraniční banka pobočku,

a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a

není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na

možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci

své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a

dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato

osoba má pobočku.



(5) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn po správci požadovat

informace týkající se konkursního řízení.



§ 66h



Zpráva o postupu konkursního řízení



Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně uveřejňovat

vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního

řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem

věřitelů (§ 11 odst. 1).



§ 66i



Správce



(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje

při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského

státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský

prostor.



(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území

ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících

Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků

či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná

řízení, k nimž jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány

daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.



(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém

jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je

vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto

zákona i na území třetích států.



(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a

dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí

právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku

a při poskytování informací zaměstnancům.



(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to

potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat,

aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí,

obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady na

pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou.



§ 66j



Zjištění pohledávek a závazků



(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za

přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky

se považuje prohlášení konkursu.



(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60

dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce

1 oznámení, ve kterém uvede



a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c)

byl prohlášen konkurs,



b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že

do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně

charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného

věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou

pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou

pohledávkou nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k

předmětu plnění ze závazkového vztahu. Do výše pohledávky se

nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu

pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze

Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního

předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného

věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k

výplatě náhrady již došlo,



c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši

pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o

postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru

pohledávky,



d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,



e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.



(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se

obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném

státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení

podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem "Výzva k

předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženým do

všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský

hospodářský prostor.



(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem

pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců

ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak

platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode

dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním

věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo

oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za

osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení

konkursu na majetek této osoby. Námitku doloží úředně ověřenými kopiemi

případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den

vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za

podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§

28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3),

pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku,

a uvede případnou výhradu vlastnictví.



(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle

zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě

tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle

odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první

větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem "Podání námitky proti

výši pohledávky" v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě

odstavce 4 musí být námitka opatřena textem "Přihláška pohledávky" v

českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která

není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později

podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že

námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn

požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.



(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce

4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve

lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může

věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky.

Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty

uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a

vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.



(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo

jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do

majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z

majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru

pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl.

Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může

proti správci podat kterýkoliv z věřitelů.



(8) Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a

Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli úpadce s

pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Věřitelem

osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) je též zahraniční osoba, která

poskytla náhradu pohledávky za úpadce z titulu obdobného pojištění

vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské

unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž

z tohoto důvodu pohledávka přešla.



§ 66k



Hypoteční podstata



(1) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke

krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu

tvoří hypoteční podstatu.



(2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady

spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím

zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po

uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty,

použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li

výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů

hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky

poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi

ostatní konkursní pohledávky.



(3) Ustanovení § 17a až 25b se na hypoteční podstatu použijí obdobně.



§ 66l



Orgán dozoru nebo dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a

úvěrní družstvo vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo

povolení podle zvláštního právního předpisu, může přijmout opatření

podle § 66d odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu.



HLAVA III



ÚPADEK ZAHRANIČNÍ BANKY NEBO OSOBY OPRÁVNĚNÉ VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ

PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ

JEDNOTNÉ LICENCE



§ 66m



Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu,

v němž osoba uvedená v § 66d odst. 1 písm. b) obdržela oprávnění, na

jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky. Účinky

opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají

od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření

přijato.



§ 66n



(1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný

zástupce (dále jen "zahraniční správce") doloží své ustavení úředně

ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo

soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu

tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo

osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky obdržela

oprávnění, na základě kterého podnikala nebo provozovala svou činnost

na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do

českého jazyka však může být vyžadován.



(2) Zahraniční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle

právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí

na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků

či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná

řízení, k nimž jsou příslušny soudy, správní orgány nebo jiné orgány

České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční

správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby,

které mu pomáhají nebo jej zastupují.



(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční

správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při

prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního

rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací

zaměstnancům.



(4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán

členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský

hospodářský prostor, v němž bylo uděleno oprávnění, může žádat, aby

údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním

rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.



§ 66o



(1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b)

ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a

proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán

opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán

státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu z rozhodnutí,

kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a

nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.



(2) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí

obsahovat zejména



a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,



b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,



c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto

lhůt,



d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných

prostředků,



e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,



f) údaje o zahraničním správci.



Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační

povinnosti.



(3) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato

opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z

rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku

Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České

republice.



(4) Výtah podle odstavce 3 musí být pořízen v českém jazyce a musí

obsahovat zejména



a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,



b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,



c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto

lhůt,



d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných

prostředků,



e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,



f) údaje o zahraničním správci.



Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační

povinnosti.



ČÁST ŠESTÁ



ÚPADEK POJIŠŤOVEN A TUZEMSKÝCH ZAJIŠŤOVEN PROVOZUJÍCÍCH SVOJI ČINNOST

NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 66p



(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských

společenství^6c) a použijí se na úpadek



a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto

povolení,



b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto

povolení^6d),



c) pobočky pojišťovny z členského státu Evropské unie nebo jiného státu

tvořícího Evropský hospodářský prostor provozující pojišťovací činnost

na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v

rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací

činnosti ve státě jejího sídla^6e).



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je

prováděno



a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a

rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky,

zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních

orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího

Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení

ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to,

zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je

dobrovolné nebo povinné,



b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních

orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího

Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit

zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující

práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení

plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření

souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.



(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních

částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené

vyrovnání a vyrovnání.



HLAVA II



ÚPADEK TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY A POBOČKY

POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU PO ODNĚTÍ POVOLENÍ



§ 66q



Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66p odst. 1

písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování

činnosti podle zvláštního právního předpisu^6f) (dále jen "orgán

dozoru"). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede

okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k

osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě

nepoužije.



§ 66r



(1) Prohlášení konkursu



a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či

nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně

souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se

postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na

území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího

Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno



1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu

nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního

práva,



2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k

pohledávce nebo postoupením pohledávky,



3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli,

kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,



4. právo požívat plody,



b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického

práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení

konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného

členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský

hospodářský prostor,



c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce

prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto

kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud

se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje,

nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího

státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.



(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů

poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního

úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.



(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje

právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.



§ 66s



Informování orgánů dozoru a veřejnosti



(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu

na majetek osoby uvedené v § 66p odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech

členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský

hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu

na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace

obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu.



(2) Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu

bez zbytečného odkladu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se

zveřejňuje v českém jazyce.



(3) Výtah podle odstavce 2 obsahuje



a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,



b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého

práva,



c) den prohlášení konkursu,



d) adresu soudu,



e) údaje o správci.



(4) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu

na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu [§ 66p odst. 1 písm. b)]

orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států

tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o

prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně

poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení

konkursu. Soud, správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své

činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské

unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž

má pojišťovna ze třetího státu pobočku.



(5) Orgán dozoru je oprávněn po správci požadovat informace týkající se

konkursního řízení.



§ 66t



(1) Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně,

uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu

konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem

nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).



(2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu

konkursního řízení, které mu poskytl správce podle § 66s odst. 5,

orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu

tvořícího Evropský hospodářský prostor.



§ 66u



Správce



(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje

při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.



(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území

ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících

Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků

či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná

řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.

Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.



(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém

jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je

vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto

zákona i na území třetích států.



(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a

dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor správce dodržuje

právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a

při poskytování informací zaměstnancům.



(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to

potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat,

aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí,

obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu

jsou pohledávkou za podstatou.



§ 66v



Zjištění pohledávek a závazků



(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za

přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky

se považuje prohlášení konkursu.



(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60

dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce

1 oznámení, ve kterém uvede



a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b)

byl prohlášen konkurs,



b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že

do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně

charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného

věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou

pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou

pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví,



c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši

pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o

postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru

pohledávky,



d) v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na

pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména

datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností

vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy,



e) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,



f) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.



(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se

obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném

státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení

podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem "Výzva k

předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženým do

všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský

hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí

správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo

v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších

států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo,

ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.



(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem

pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců

ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak

platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode

dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním

věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo

oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za

osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení

konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů,

které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter

pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst.

2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku

s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak

zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou

výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí

věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení.



(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle

zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě

tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle

odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn

požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého

jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka

opatřena textem "Podání námitky proti výši pohledávky" v českém jazyce.

V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena

textem "Přihláška pohledávky" v českém jazyce. Správce je však povinen

přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li

mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce

přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k

poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel

poskytl překlad námitky do českého jazyka.



(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce

4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve

lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může

věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky.

Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty

uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a

vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.



(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo

jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do

majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z

majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru

pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl.

Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může

proti správci podat kterýkoliv z věřitelů úpadce.



§ 66w



Zvláštní ustanovení o rozvrhu



Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými

nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2

písm. a) až c).



HLAVA III



ÚPADEK POJIŠŤOVNY Z ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO JINÉHO STÁTU

TVOŘÍCÍHO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR PROVOZUJÍCÍ SVOJI ČINNOST NA

ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ PRÁVA ZŘIZOVAT SVÉ POBOČKY



§ 66x



Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu,

v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na

jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky

opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají

od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření

přijato.



§ 66y



(1) Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný

zástupce (dále jen "zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny")

doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení

vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu

Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého

pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího

Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České

republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka

však může být vyžadován.



(2) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat

své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven;

výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití

donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně

rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo

jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními

předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v

průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají

nebo jej zastupují.



(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční

správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky,

zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do

katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného

rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.



(4) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli

správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného

státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena

licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení

konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v

jiném veřejném rejstříku.



6a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna

2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.



6b) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č.

126/2002 Sb.



6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března

2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.



6d) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č.

39/2004 Sb.



6e) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.



6f) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".



Dosavadní část pátá se označuje jako část sedmá.



22. § 67 se zrušuje.



23. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7

zní:



"(3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském

státě Evropské unie podle přímo použitelného právního předpisu

Evropských společenství^7) vůči osobě, která má na území České

republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní

soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího

orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo

doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu

zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí

vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i

na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.



7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém

řízení.".



Přechodná ustanovení



§ 44



1. Konkursní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



2. Odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon

funkce vyrovnacího správce stanovená podle tohoto zákona náleží správci

i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na

úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s

vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách

některých zákonů souvisejících s jeho zavedením



§ 45



Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a

o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění

zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb.,

zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb. a

zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1ab

a 1ac zní:



"(3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují

účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České

republiky^1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v

registru pojištěnců^1ac).



1ab) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



1ac) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".



2. V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které

včetně poznámky pod čarou č. 13ab znějí:



"(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda

fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2

odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke

splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby

Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení

trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky,



b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu

účastníka, je-li cizinec,



c) datum úmrtí účastníka^13ab).



(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo

oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje

uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje

uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra České republiky na

základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního

právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém

nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v

odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního

systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup

(on-line).



(6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem

podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická

osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke

splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat

čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech,

příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na

veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců,

vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle

zvláštního právního předpisu^1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci

poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě

žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního

předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči

dat.



13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb.



Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 7 až 10.



3. V § 43 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č.

13c až 13e zní:



"(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti

vyplývající z finančního zajištění^13c) podle zvláštního právního

předpisu^13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond

poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena

možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního

právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^13e).



13c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června

2002 o dohodách o finančním zajištění.



13d) Obchodní zákoník.



13e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

zákona č. 635/2004 Sb.".



Dosavadní poznámky pod čarou č. 13c a 13d se označují jako poznámky pod

čarou č. 13f a 13g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.



4. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní:



"(3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou

ministerstvo a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo

shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě,

případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo

přiděleno.".



ČÁST DEVÁTÁ



zrušena



§ 46



zrušen



ČÁST DESÁTÁ



zrušena



§ 47



zrušen



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna občanského soudního řádu



§ 48



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967

Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975

Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991

Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993

Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994

Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995

Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 247/1995

Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.

142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb.,

zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,

zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,

zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.

46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.

271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,

zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb.,

zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,

zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.

88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,

zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.,

zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb.

a zákona č. 59/2005 Sb., se mění takto:



1. V § 309a odst. 1 se slova "Byla-li pohledávka z účtu povinného

zastavena^82)" nahrazují slovy "Byla-li pohledávka z účtu povinného

zastavena podle zvláštního právního předpisu^82)".



Poznámka pod čarou č. 82 zní:



"82) § 152 až 174 občanského zákoníku.



§ 323a až 323i obchodního zákoníku.



§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.".



2. V § 317 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č.

85a a 85b zní:



"(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky, které jsou

předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního

předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy.



85a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června

2002 o dohodách o finančním zajištění.



85b) Obchodní zákoník.".



3. V § 334 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



"(4) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 3

předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního

předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání

tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto

movitých věcí.".



Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.



4. V § 334a se doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Jsou-li zaknihované a imobilizované cenné papíry podle odstavce 1

předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního

předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání

tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí jejich prodejem.".



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna exekučního řádu



§ 49



Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád), ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb.,

zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb.,

zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 18a a 18b zní:



"(2) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 1

předmětem finančního zajištění^18a) podle zvláštního právního

předpisu^18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání

tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto

movitých věcí.



18a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června

2002 o dohodách o finančním zajištění.



18b) Obchodní zákoník.".



2. V § 78 písm. b) se za slovo "o" vkládají slova "právních úkonech,

prohlášeních a o".



ČÁST TŘINÁCTÁ



zrušena



§ 50



zrušen



ČÁST ČTRNÁCTÁ



zrušena



§ 51



zrušen



ČÁST PATNÁCTÁ



Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla



§ 52



Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou

provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999

Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 47/2004

Sb., se mění takto:



1. V § 6 odst. 2 písm. d) se za slova "podle písmen a) až c)," vkládají

slova "v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v

případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného

odmítnutí nebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,".



2. V § 15 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámek pod čarou

č. 24 a 25 znějí:



"(9) Pojistitelé sdělují Kanceláři údaje o škodných a pojistných

událostech včetně osobních údajů ke zpracování pro účely § 3 odst. 6, §

18 odst. 2 písm. f) a g) tohoto zákona a zákona o pojišťovnictví^24).

Ustanovení odstavců 1, 4, 7 a 8 se použijí obdobně.



(10) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů

má plnění povinností podle tohoto zákona povahu plnění povinností

uložených zvláštním právním předpisem^25) pojistitelům, Kanceláři a

správním orgánům a osobní údaje získané pro plnění jedné povinnosti se

považují za získané i pro plnění kterékoli další povinnosti podle

tohoto zákona.



24) § 39 odst. 13 zákona č. 363/1999 Sb.



25) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních

údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".



3. V § 18 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:



"h) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů

cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách

od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k

údajům. Jiné právnické osobě tímto způsobem takové údaje Kancelář

předává pouze za podmínky, že Policie České republiky je na základě

zákona^26) povinna takové údaje této osobě předat, a současně za

podmínky přiměřené úhrady nákladů Kanceláři.



26) Například § 55 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".



4. V § 24 odst. 8 větě prvé se za slova "co za něho plnila," vkládají

slova "včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením

případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním nároku. Vůči

pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními

dlužníky provozovatel a vlastník vozidla, jehož provozem byla způsobena

škoda; řidič je takovým solidárním dlužníkem, pokud za tuto škodu

odpovídá.".



5. V § 24 se doplňuje odstavec 10, který zní:



"(10) Pokud Kancelář pověří vyřízením případu podle odstavce 2 nebo 8

člena Kanceláře, samostatného likvidátora pojistných událostí nebo

jinou osobu, poskytne jim všechny údaje pro jeho vyřízení včetně

nezbytných osobních údajů.".



6. V § 24b odst. 1 písm. b) se za slovo "vozidla" vkládají slova "na

území jiného členského státu, než je Česká republika,".



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



Změna zákona o rozpočtových pravidlech



§ 53



Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých

souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000

Sb., zákona č. 141/2001 Sb. , zákona č. 187/2001 Sb., zákona č.

450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č.

257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.

1/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto:



1. V § 33 odst. 3 větě první se za slova "až d)" vkládají slova "a účty

rezervních fondů organizačních složek státu zahrnuté v odstavci 2 písm.

e)".



2. V § 33 odst. 4 větě první se za slova "až h)" vkládají slova "s

výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v

odstavci 2 písm. e)".



3. V § 34 odst. 4 větě první se za slova "až d)" vkládají slova "a na

účtech rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v

odstavci 2 písm. e)".



4. V § 34 odst. 4 větě druhé se za slovo "předpisů" vkládá čárka a

slova "použití prostředků rezervního fondu podle § 48 odst. 4 písm. e),

§ 48 odst. 6 a § 50 odst. 2,".



5. V § 45 odst. 7 se slova "v zahraničí" zrušují.



6. V § 45 odst. 8 větě druhé se za slovo "rozpočtu," vkládají slova "s

výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu uvedených v §

33 odst. 3,".



7. V § 49 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámek pod čarou č.

12a a 12b zní:



"(10) Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část

příspěvku na penzijní připojištění^12a) a část pojistného na soukromé

životní pojištění^12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě

pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a

pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky

úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a

sociálních potřeb.



12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,

ve znění pozdějších předpisů.



12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů.".



8. V § 62 se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část

příspěvku na penzijní připojištění^12a) a část pojistného na soukromé

životní pojištění^12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě

pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a

pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky

úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a

sociálních potřeb.".



Přechodné ustanovení



§ 54



Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u

České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti

tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního

fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu

převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové

kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).



ČÁST SEDMNÁCTÁ



Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů



§ 55



Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,

ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.

523/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č.

211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.

492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č.

176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., se mění

takto:



1. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slova "prokazatelnou evidenci

pohledávek" vkládají slova "maximálně však ve výši stanovené touto

prokazatelnou evidencí".



2. V § 3 odst. 3 větě čtvrté se za slova "evidenci těchto rezerv"

vkládají slova "a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou

evidencí".



3. V § 5 odst. 1 a 2 v uvozovací části ustanovení se dvojtečka za

slovem "období" zrušuje.



4. V § 5 odstavec 6 zní:



"(6) Pokud banka^4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2

písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit

opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty

pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek:



a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího

vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč,



b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12

měsíců a



c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u banky^4) celková hodnota

pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů

částku 30 000 Kč.



O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto

ustanovení, je banka^4) povinna vést samostatnou evidenci.".



5. V § 5 odst. 7 se slovo "zákona^16)" nahrazuje slovy "zákona

upravujícího správu daní^16)".



6. V § 5a odst. 1 větě první se za slova "(dále jen "úvěry")," vkládají

slova "včetně souvisejícího příslušenství,".



7. V § 5a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:



"(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu

příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty

pohledávky, a to za splnění těchto podmínek:



a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné

položky podle tohoto ustanovení,



b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v

předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem

nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od

daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a



c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě

podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami

poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku

30 000 Kč.



O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto

odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.".



Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.



§ 56



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto

zákona, se pro tvorbu opravných položek použije poprvé za zdaňovací

období počínající v roce 2005. Tvorba opravných položek podle

ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,

není možná k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003.



2. Pro tvorbu opravných položek a rezerv se ustanovení § 5a odst. 1 a 6

zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použijí poprvé ve

zdaňovacím období, které započalo v roce 2005.



ČÁST OSMNÁCTÁ



Změna zákona o spotřebních daních



§ 57



Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č.

479/2003 Sb., zákona č. 353/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.

313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č.

179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb., se mění takto:



1. V § 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t),

které zní:



"t) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou

nebo spořitelním a úvěrním družstvem.".



2. V § 49 odstavec 10 zní:



"(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1

písm. b), používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém

území České republiky. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů

používaných pro soukromá rekreační plavidla.".



3. V § 92 odst. 1 a § 97 odst. 3 se za slovy "jejich hostů" vkládají

slova "včetně účasti na výstavách a soutěžích vín".



4. V § 119 odst. 5 písm. a) se za slovo "banky" vkládají slova "nebo

spořitelního a úvěrního družstva".



ČÁST DEVATENÁCTÁ



Změna zákona č. 217/2005 Sb.



§ 58



V čl. II zákona č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,

o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991

Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony, bodu 4 větě první se za

slovo "nakoupila" vkládají slova "nebo vyrobila", za slova "za cenu

obsahující daň" se vkládají slova "nebo při jejich spotřebě pro výrobu

tepla odvedla daň" a za slova "11 980 Kč/1000 l" se vkládají slova

"nebo 11 840 Kč/1000 l" a za slovo "nakoupené" se vkládají slova "nebo

vyrobené".



ČÁST DVACÁTÁ



Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin



§ 59



V § 23h odst. 1 písm. a) zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k

odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a

sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o

ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č.

149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb., se za slova "pobočky zahraniční

banky" vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva".



ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ



Změna zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných

osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně

některých zákonů



§ 60



Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových

ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o

změně některých zákonů, se mění takto:



1. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova "pobočky zahraniční banky"

vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva".



2. V § 10 odst. 1 písm b) bod 1 zní:



"1. prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky nebo

spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na

příslušný účet Úřadu,".



ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ



Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou



§ 61



Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní

podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním

úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.,

zákona č. 188/1999 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb., se mění takto:



1. V § 2 se doplňuje písmeno hh), které zní:



"hh) bankovní zárukou záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním

družstvem,".



2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:



"§ 2a



Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se pro spořitelní a úvěrní

družstva použijí obdobně.".



ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ



Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti



§ 62



V § 19 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 29/2000

Sb. a zákona č. 424/2003 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta

"Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se použijí pro spořitelní a

úvěrní družstva obdobně.".



ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ



Změna notářského řádu



§ 63



Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve

znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000

Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001

Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 349/2002

Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.

88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.

284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 628/2004 Sb., se mění

takto:



1. V § 85 odst. 3 větě první se za slovo "banky" vkládají slova " ,

nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".



2. V § 86 odst. 1 se za slovo "banky" vkládají slova " , nebo pobočky

zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".



3. V § 86 odst. 1 písm. f) se za slovo "banky" vkládají slova " , nebo

pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".



4. V § 86 odst. 1 písm. g) se za slovo "banky" vkládají slova " , nebo

pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".



ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ



Změna zákona o důchodovém pojištění



§ 64



Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č.

19/1996 Sb., zákona č. 218/1996 Sb., zákona č. 255/1996 Sb., zákona č.

129/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 254/1997 Sb., zákona č.

289/1997 Sb., zákona č. 104/1998 Sb., zákona č. 234/1998 Sb., zákona č.

224/1999 Sb., zákona č. 228/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.

118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

375/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č.

346/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č.

263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č.

439/2002 Sb., zákona č. 338/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č.

281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.

521/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 565/2004 Sb. a zákona

č. 168/2005 Sb., se mění takto:



1. V § 64 odst. 2 se za slova "u banky v České republice" vkládají

slova "nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního

družstva v České republice".



2. V § 64 odst. 3 se za slova "u banky v České republice" vkládají

slova "nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního

družstva v České republice".



ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ



Změna zákona o státní sociální podpoře



§ 65



V § 58 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve

znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., věta první zní:

"Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo

pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky

nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí

v hotovosti.".



ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ



Změna zákona o České konsolidační agentuře



§ 66



Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně

některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona

č. 15/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona

č. 482/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:



1. V § 4 odst. 3 se na konci doplňuje tento text: "Členové

představenstva mohou být Agenturou pojištěni pro případ své

odpovědnosti za škodu při výkonu funkce člena představenstva Agentury;

pro účely tohoto zákona pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění

není považováno za odměnu člena představenstva.".



2. V § 6 odst. 6 se na konci doplňuje tento text: "Členové dozorčí rady

mohou být Agenturou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při

výkonu funkce člena dozorčí rady Agentury; pro účely tohoto zákona

pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění není považováno za odměnu

člena dozorčí rady.".



ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ



zrušena



§ 67



zrušen



ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ



Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách



§ 68



Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění

zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,

zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 284/2004

Sb., se mění takto:



1. V § 4b odst. 1 se za slovo "banky" vkládají slova "nebo spořitelního

a úvěrního družstva".



2. V § 4b odst. 2 se za slova "k žádosti potvrzení banky" vkládají

slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva" a za slova "předložit

potvrzení banky" se vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního

družstva".



ČÁST TŘICÁTÁ



Změna zákona o veřejných dražbách



§ 69



V § 10 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se za slovo

"banky" vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva".



ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ



Změna zákona o dani z přidané hodnoty



§ 70



Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.

635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., se mění

takto:



1. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovo "dani" vkládají slova "v rámci

uskutečňování ekonomické činnosti".



2. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slovo "dani" vkládají slova "v rámci

uskutečňování ekonomické činnosti".



3. V § 2 odst. 1 písm. c) se za slova "tuzemsku osobou povinnou k dani"

vkládají slova "v rámci uskutečňování ekonomické činnosti".



4. V § 2 odst. 2 písm. b) se za slovo "podnikání" vkládají slova "a

která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani".



5. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovo "platby," vkládají slova "daň při

dovozu zboží,".



6. V § 4 odst. 1 písm. r) se na konci doplňují slova "a 4".



7. V § 4 odst. 3 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní:



"f) osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém

osvědčení^4) nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G;

pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním

právním předpisem^4a),



4) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o

technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve

znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.



4a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".



8. V § 4 odst. 4 se na konci doplňují slova "s výjimkou přepočtu cizí

měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží

podle § 38, kdy se použije kurz stanovený podle celních předpisů".



9. V § 5 odst. 2 věta první se na konci zrušují slova " , a to

vykonávané za účelem získání příjmů".



10. V § 13 odst. 3 písmeno b) zní:



"b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské

smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za

samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a

samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,".



11. V § 13 odst. 10 písm. d) se na konci doplňují slova "nebo vede

daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá

povinnost vést účetnictví".



12. V § 14 odst. 2 písmeno b) zní:



"b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě

komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se

považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou

komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě

nebo komitentovi.".



13. V § 14 odst. 5 písm. b) se za slova "v nehmotném majetku" vkládají

slova " , včetně poskytnutí služby,".



14. V § 14 odst. 5 písm. e) se na konci doplňují slova "nebo vede

daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá

povinnost vést účetnictví".



15. V § 16 odst. 1 se ve větě druhé za slova "instalací nebo montáží"

vkládá čárka a slova "dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo

distribuční soustavy anebo dodání elektřiny".



16. V § 16 odst. 4 se za slovy "§ 35" zrušuje slovo "zboží".



17. V § 20 odstavec 2 zní:



"(2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží,

které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném

skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení

zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu

přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze

svobodného skladu nebo svobodného pásma.".



18. V § 21 odst. 6 písm. a) se za slova "platebního kalendáře" vkládají

slova "nebo dokladu na přijatou platbu".



19. V § 21 odst. 7 písm. h) a i) se za slova "komisionářské smlouvy"

vkládají slova "nebo smlouvy obdobného typu".



20. V § 24 odstavec 3 zní:



"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s

instalací nebo montáží a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo

distribuční soustavy nebo dodání elektřiny podle § 13 odst. 8 a 9.".



21. V § 24a odst. 3 se za slova "instalací nebo montáží" vkládá čárka a

slova "dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy

nebo dodání elektřiny".



22. V § 26 odst. 1 se na konci první věty vkládají slova "a plátci

vznikla k datu přijetí platby povinnost přiznat daň na výstupu; pokud

plátci nevznikla povinnost přiznat daň při přijetí platby před

uskutečněním plnění, daňový doklad při přijetí platby nesmí vystavit".



23. V § 26 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní:



"(4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se

uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem

na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba

uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem

založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou

založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního

právního předpisu^20) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a

neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací

(EDI)^21).



20) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších

předpisů.



21) Čl. 2 Doporučení komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o

právních aspektech elektronické výměny informací.".



24. V § 27 odst. 2 se slovo "a" za slovem "původu" nahrazuje čárkou a

slova "elektronickou výměnou informací (EDI)^21) nebo je opatřen

elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu.^20)" se

nahrazují slovy "a pokud je daňový doklad převedený do elektronické

podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na

kvalifikovaném certifikátu^20) nebo označen elektronickou značkou

založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu^20) osoby odpovědné

za jeho převod.".



25. V § 30 odst. 4 se na konci doplňuje věta "Daňovým dokladem při

vývozu zboží je i jiné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu

vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk vydané celním orgánem.".



26. V 30 odst. 5 se slova "ověřeno podle zvláštního právního

předpisu^20)" nahrazují slovy "opatřeno zaručeným elektronickým

podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán

akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, podle zvláštního

právního předpisu^20), nebo označeno elektronickou značkou založenou na

kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným

poskytovatelem certifikačních služeb^20)".



27. V § 30 se odstavec 6 zrušuje.



28. V § 31 odst. 3 se za slova "s instalací nebo montáží" vkládají

slova "nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční

soustavy anebo dodání elektřiny".



29. V § 32 odst. 3 se za slova "s instalací nebo montáží" vkládají

slova "nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční

soustavy anebo dodání elektřiny".



30. V § 33 odst. 3 se za slova "s instalací nebo montáží" vkládají

slova "nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční

soustavy anebo dodání elektřiny".



31. V § 39 odst. 2 se slova "písm. a)" nahrazují slovy "odstavce 1".



32. V § 40 odst. 3 se slova "písm. a)" nahrazují slovy "odstavce 1".



33. V § 48 odstavec 1 zní:



"(1) U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně

nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, se uplatní snížená

sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.".



34. V § 56 odst. 4 větě druhé se za slovo "stavby" vkládají slova "bytů

a nebytových prostor" a věta třetí se nahrazuje větou "Krátkodobým

nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí nájem, popřípadě

včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřiny, tepla, chladu,

plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.".



35. § 57 včetně poznámek pod čarou č. 42, 43, 44, 44a, 44b, 44c, 44d,

44e a 44f zní:



"§ 57



(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí



a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách,

základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších

odborných školách, základních uměleckých školách, dále výchovná a

vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické

přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob,

které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a

uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování

nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání^42),



b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou

zapsány ve školském rejstříku^43) a které doplňují nebo podporují

vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále

zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné

péče^44),



c) vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách^44a)



1. v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských

studijních programech,



2. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných v rámci

akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních

programů,



3. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných podle

zvláštních právních předpisů^44b),



4. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných jako

Univerzita třetího věku,



d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace uchazečů o zaměstnání,

zájemců o zaměstnání a fyzických osob se zdravotním postižením

zařazených na pracovní rehabilitaci akreditovanými zařízeními^44c),

nebo zařízeními, která provádějí tuto činnost podle zvláštních právních

předpisů a mají uzavřenou dohodu s úřadem práce,



e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky

žáků ve školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do

školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy

povolil plnění povinné školní docházky^44d),



f) jazykové vzdělání poskytované fyzickými a právnickými osobami

působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem

školství, mládeže a tělovýchovy^44e) a dále jazykové vzdělání

poskytované osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání v

přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek

uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44f),



g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a

mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými

organizacemi dětí a mládeže, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány

prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných

celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona

nebo ze zdrojů Evropské unie.



(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby

uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci

1.



42) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).



43) § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.



44) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné

výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve

školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



44a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



44b) Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o

změně některých zákonů.



44c) Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.



44d) § 38 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.



44e) Příloha č. 1 vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví další

studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a

důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých

školách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě uvedenými v jiném

seznamu vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.



44f) Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se

stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek, či další jiný

podobný seznam.".



36. V § 61 písmeno b) zní:



"b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou dětí

a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které

nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,".



37. § 62 zní:



"§ 62



Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez

nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet

daně



(1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u kterého při

pořízení, popřípadě při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit

nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění

osvobozených od daně.



(2) Plněním osvobozeným od daně je dodání osobního automobilu, při

jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně, a dodání zboží, při

jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 3.".



38. V § 65 odst. 1 se za slova "v tuzemsku je" vkládají slova "v každém

případě".



39. V § 69 odstavce 1 až 3 znějí:



"(1) Přeprava zboží při vývozu je v tuzemsku osvobozena od daně s

nárokem na odpočet daně. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy

zboží při dovozu, které je povinna osoba, které vzniká daňová povinnost

nebo povinnost přiznat daň podle § 23, zahrnout do základu daně podle §

38, jsou v tuzemsku osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně.



(2) Za přepravu zboží vázanou na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz

zboží se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného skladu

nebo svobodného pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými sklady nebo

svobodnými pásmy.



(3) Služby, které jsou přímo vázány na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a

vývoz zboží, jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně, s

výjimkou služeb uvedených v § 51, pokud zákon nestanoví jinak.".



40. V § 71 odst. 2 se za slova "v tuzemsku bylo" vkládají slova "v

každém případě".



41. V § 72 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou "Nárok na uplatnění

odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na

výstupu.".



42. V § 73 odstavec 3 zní:



"(3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u

kterých při dovozu zboží vznikla daňová povinnost nebo povinnost

přiznat daň podle § 23. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze

uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém

byla daň vyměřena nebo přiznána. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně

daňovým dokladem, který byl zaúčtován podle zvláštního právního

předpisu^50), popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou

účetnictví. V případech vzniku povinnosti přiznat daň podle § 23 odst.

3 a 4, plátce prokazuje nárok na odpočet daně uvedením daně v evidenci

pro daňové účely.".



43. V § 74 odst. 4 se slova "písm. b)" nahrazují slovy "odst. 2".



44. V § 74 odst. 7 se slova "písm. a)" nahrazují slovy "odst. 1".



45. V § 82 odst. 1 se slova "v kalendářním roce, ve kterém žádá"

nahrazují slovy "v období, za které žádá" a slova "plnění podle § 66,

68 a 69" se nahrazují slovy "plnění podle § 66, 68, 69 a 70".



46. V § 83 odst. 1 se slova "v kalendářním roce, ve kterém žádá"

nahrazují slovy "v období, za které žádá" a číslo "69" se nahrazuje

číslem "70".



47. V § 83 odst. 5 písm. d) se slova "v kalendářním roce, ve kterém

uplatňuje" nahrazují slovy "v období, za které uplatňuje" a číslo "69"

se nahrazuje číslem "70".



48. V § 85 odst. 5 se na konci doplňuje věta "V tomto případě je

povinen uvést daň na daňovém dokladu i obchodník při uplatnění

zvláštního režimu podle § 90.".



49. V § 89 odst. 3 se slova "skutečných úhrad" nahrazují slovy "částek,

které plátce uhradil nebo má uhradit" a za větu druhou se vkládá věta

"Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou,

kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel cestovních

služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a

celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil nebo má

uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných

osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb

uskutečněných za toto zdaňovací období.".



50. V § 90 odst. 2 písm. b) se slova "nebo osobou registrovanou k dani

v jiném členském státě" zrušují.



51. V § 90 odst. 13 se na konci doplňují slova " , pokud zákon

nestanoví jinak".



52. V § 106 odst. 7 písm. a) se slovo "zdanitelné" zrušuje.



53. V § 111 se bod 17 zrušuje.



54. V příloze č. 2 věta čtvrtá zní: "Ubytovací služby zařazené v SKP

55".



ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ



Změna zákona o finanční kontrole



§ 71



Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně

některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č.

421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění

takto:



1. V § 2 písm. j) se na konci textu doplňují slova " , finanční

prostředky z výnosu prodeje majetku v privatizaci poskytnuté Fondem

národního majetku nebo Ministerstvem financí".



2. V § 2 písm. o) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno p), které zní:



"p) řídicím orgánem vládou jmenovaný orgán veřejné správy odpovědný za

řízení, koordinaci a realizaci finančních prostředků Evropské unie

podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.".



3. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:



"§ 8a



Působnost řídicího orgánu



Řídicí orgán vykonává veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osob na

všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie

podle tohoto zákona a v souladu s přímo použitelnými předpisy

Evropských společenství.".



4. V § 15 písm. a) se slova "nebo odvolání" zrušují.



5. V § 24 odst. 3 se v úvodní části ustanovení slova "Orgány veřejné

správy jako kontrolované" nahrazují slovem "Kontrolované".



ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ



Změna zákona o cenách



§ 72



V § 2 odstavec 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zní:



"(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu,

aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu

zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, nebo k tomu, aby

narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen.

Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby

získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu

výrazně nedosahující oprávněných nákladů.".



ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ



ÚČINNOST



§ 73



Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení

části první hlav V až VII, která nabývají účinnosti dnem 30. září 2006,

a části třicáté první a části třicáté druhé, která nabývají účinnosti

prvního dne měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou

ustanovení bodu 4 části třicáté druhé, které nabývá účinnosti dnem 1.

ledna 2006.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Paroubek v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. LI zákona č. 57/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Vyhláška vydaná ministerstvem na základě § 34 zákona č. 377/2005

Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy,

institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými

papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o

finančních konglomerátech), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se považuje za vyhlášku vydanou Českou národní bankou na

základě § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že tam, kde

tato vyhláška hovoří o dozoru, rozumí se tím dohled.



2. Řízení vedená ministerstvem nebo Komisí podle § 9 odst. 2 a 7 zákona

č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Česká národní banka.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince

2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a

investičními podniky ve finančním konglomerátu a kterou se mění

směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a

93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a

2000/12/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu

2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES,

2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES,

2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského

orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu

dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní

pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné

papíry a trhy).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu

2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a

2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve

finančním konglomerátu.



6) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších

předpisů.



7) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



8) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze

dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského

orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení

rozhodnutí Komise 2009/78/ES.



9) Čl. 18 odst. 1a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze

dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi,

pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, ve znění

směrnice 2010/78/EU

.



10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na

úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.