Advanced Search

o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících st. zast.


Published: 2008
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507340/o-vych-soudnch-edncch-a-vych-edncch-st.-zast.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
121/2008 Sb.



ZÁKON



ze dne 19. března 2008



o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního

zastupitelství a o změně souvisejících zákonů



Změna: 7/2009 Sb.



Změna: 183/2009 Sb.



Změna: 193/2012 Sb.



Změna: 396/2012 Sb.



Změna: 163/2013 Sb.



Změna: 224/2013 Sb., 293/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍCI A VYŠŠÍ ÚŘEDNÍCI STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Vyšší soudní úředník je oprávněn provádět v rozsahu stanoveném

tímto nebo zvláštním zákonem úkony soudu, které jsou mu svěřeny v

občanském soudním řízení, v soudním řízení správním, v trestním řízení

a v jiné činnosti soudu.



(2) Vyšší úředník státního zastupitelství je oprávněn provádět v

rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem úkony, které jsou mu

svěřeny v trestním řízení, na úseku netrestní působnosti státního

zastupitelství a podílet se na dalších činnostech státního

zastupitelství.



§ 2



(1) Vyšším soudním úředníkem může být občan České republiky, který je

bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků. Ukončené

vysokoškolské vzdělání absolvováním bakalářského nebo magisterského

studijního programu v oblasti práva na vysoké škole nebo úspěšně

ukončené studium vyšších úředníků státního zastupitelství nahrazuje

studium vyšších soudních úředníků.



(2) Vyšším úředníkem státního zastupitelství může být občan České

republiky, který je bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších

úředníků státního zastupitelství. Ukončené vysokoškolské vzdělání

absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního programu v

oblasti práva na vysoké škole nebo úspěšně ukončené studium vyšších

soudních úředníků nahrazuje studium vyšších úředníků státního

zastupitelství.



(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání

související s výkonem práce u soudu nebo státního zastupitelství anebo

pro trestný čin spáchaný úmyslně, ledaže se na něj podle zvláštního

právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky hledí, jako by

nebyl odsouzen.



§ 3



Vyšší soudní úředník a vyšší úředník státního zastupitelství je povinen

vykonávat svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu

udělil příslušný předseda senátu nebo samosoudce (dále jen „předseda

senátu“) nebo státní zástupce.



HLAVA II



ROZSAH ČINNOSTI VYŠŠÍCH SOUDNÍCH ÚŘEDNÍKŮ



§ 4



(1) Vyšší soudní úředník vykonává úkony soudu v rámci soudního

oddělení, do kterého byl zařazen, na základě rozvrhu práce^1).



(2) Rozvrh práce určuje, ve kterých věcech, typech řízení a při jaké

činnosti soudu vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě

pověření nebo bez pověření předsedou senátu, a který předseda senátu je

oprávněn pověření udělit.



§ 5



Předseda senátu je oprávněn dát vyššímu soudnímu úředníkovi písemně

pokyn, jak má být úkon proveden. Pověření k provedení jednotlivého

úkonu a pokyn předsedy senátu jsou pro vyššího soudního úředníka

závazné a předseda senátu dohlíží na to, aby byl úkon proveden řádně a

včas.



§ 6



(1) Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonu soudu z

obdobných důvodů, které zvláštní zákon^2) stanoví pro vyloučení soudce.

Jakmile se vyšší soudní úředník dozví o skutečnostech, pro které by

mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení

může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony,

které nesnesou odkladu.



(2) O vyloučení vyššího soudního úředníka rozhoduje předseda senátu;

proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.



(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí

místo něho předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.



§ 7



Vyšší soudní úředník je povinen předložit věc předsedovi senátu,

jestliže



a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou, nebo



b) je třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší soudní úředník

oprávněn.



§ 8



Předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve

vlastní působnosti, jedná-li se o věc právně nebo skutkově složitou.



§ 9



(1) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském

soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti

rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve

předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že se mu

má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí

soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.



(2) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském

soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat

odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může

účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného

vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O

těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané

vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti

rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o

zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené

rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné

podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno

jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání

podle občanského soudního řádu obdobně.



(3) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním

řízení lze podat stížnost za podmínek stanovených zákonem o trestním

řízení soudním. Je-li podána stížnost proti rozhodnutí, které vydal

vyšší soudní úředník, může jí zcela vyhovět předseda senátu.



§ 10



zrušen



§ 11



Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení

správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré

úkony soudu prvního stupně, s výjimkou



a) vedení jednání ve věci samé,



b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,



c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského

soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní

řízení soudní mimo rozhodování v



1. řízení o úschovách,



2. řízení o umoření listin,



3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,



4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech

osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je

vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob

a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění

nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání,



5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a

insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,



d) rozhodování o předběžném opatření,



e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti,

prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením

soudcovského zástavního práva,



f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy,

přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž

bylo nařízeno jednání,



g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního

exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li

exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně

rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán

oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu

podáno odvolání,



h) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,



i) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s

výjimkou výživného,



j) vydání potvrzení evropského exekučního titulu,



k) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,



l) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,



m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o



1. ustanovení insolvenčního správce,



2. odvolání insolvenčního správce z funkce,



3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,



4. zrušení usnesení schůze věřitelů,



5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,



6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí

nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,



7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo

dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,



8. návrhu na moratorium,



9. tom, že dlužník je v úpadku,



10. zamítnutí insolvenčního návrhu,



11. zrušení úpadku,



12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,



13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,



14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho

změn a o přeměně reorganizace v konkurs,



15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení

pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o

zrušení oddlužení,



16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,



17. věci samé v incidenčních sporech,



n) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.



§ 12



Vyšší soudní úředník v trestním řízení může, nestanoví- li zvláštní

zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou



a) rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení,

veřejném zasedání a neveřejném zasedání,



b) vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k odnětí věci,

příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a

pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního zařízení, příkazu ke zjištění údajů o

telekomunikačním provozu, nařízení vydání zásilky, nařízení záměny

obsahu zásilky,



c) rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, na účtu

u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou

účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění

se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru, blokaci

finančního pronájmu a zajištění zaknihovaných cenných papírů,



d) rozhodnutí ve věcech právního styku s cizinou,



e) udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním

řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,



f) úkonů soudce v přípravném řízení.



§ 13



Předseda senátu si může vyhradit provedení úkonů uvedených v § 11 a 12.



§ 14



Vyšší soudní úředník je oprávněn v souvislosti s občanským soudním

řízením, soudním řízením správním a s trestním řízením



a) vydávat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu,



b) vyhotovovat statistické listy a provádět další práce v oboru

statistiky,



c) vydávat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z obchodního rejstříku,

z insolvenčního rejstříku, z rejstříku obecně prospěšných společností,

z nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,



d) vyřizovat dotazy a připomínky účastníků řízení, jejich zástupců,

obhájců a dalších osob, týkající se průběhu řízení v jednotlivých

věcech.



HLAVA III



ROZSAH ČINNOSTI VYŠŠÍCH ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ



§ 15



Vyšší úředník státního zastupitelství vykonává úkony státního

zastupitelství a státního zástupce na základě pověření, které vydává

vedoucí státní zástupce nebo jím určený státní zástupce.



§ 16



(1) Státní zástupce může vyššího úředníka státního zastupitelství

pověřit



a) rozhodováním o odměně a náhradě hotových výdajů obhájce a

ustanoveného zmocněnce,



b) rozhodováním o svědečném, znalečném, tlumočném a náhradách,



c) přípravou podkladů pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního

stíhání nebo narovnání,



d) zpracováním návrhu písemného vyhotovení rozhodnutí o podmíněném

zastavení trestního stíhání nebo narovnání,



e) sepisováním podání státnímu zastupitelství včetně návrhů,



f) přípravou podkladů pro rozhodnutí o osvědčení obviněného ve zkušební

době stanovené v rozhodnutí o podmíněném zastavení jeho trestního

stíhání, včetně podkladů pro rozhodnutí o tom, že se obviněný

neosvědčil, a pro rozhodnutí o ponechání podmíněného zastavení

trestního stíhání v platnosti, a zpracováním návrhu písemného

vyhotovení tohoto rozhodnutí,



g) přípravou podkladů pro rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na

potrestání a zpracováním návrhu písemného rozhodnutí,



h) přípravou podkladů pro rozhodnutí o osvědčení podezřelého ve

zkušební době stanovené v rozhodnutí o podmíněném odložení podání

návrhu na potrestání, včetně podkladů pro rozhodnutí o tom, že se

podezřelý neosvědčil, a pro rozhodnutí o ponechání podmíněného odložení

podání návrhu na potrestání v platnosti, a zpracováním návrhu písemného

vyhotovení tohoto rozhodnutí,



i) rozhodnutím o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení po

právní moci rozhodnutí ve věci samé,



j) vyznačováním právních mocí rozhodnutí.



(2) Vyšší úředník státního zastupitelství může být dále pověřen

vykonáváním těchto úkonů, při nichž se nerozhoduje o právech a

povinnostech osob,



a) dožádání v jednoduchých věcech,



b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního

zastupitelství osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,



c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení včetně sepisování

trestních oznámení,



d) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,



e) kontrolou korespondence obviněných,



f) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,



g) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů

veřejné správy, územní samosprávy a dalších osob povinných podat

vysvětlení nebo zapůjčit spisy a doklady státnímu zastupitelství při

výkonu jeho působnosti,



h) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.



§ 17



(1) Vyšší úředník státního zastupitelství je oprávněn vyhotovovat

statistické listy a provádět další práce v oboru statistiky.



(2) Pověří-li státní zástupce podle § 15 vyššího úředníka státního

zastupitelství provedením jednotlivého úkonu, je oprávněn mu dát

písemně pokyn, jak má být úkon proveden. Pověření k provedení

jednotlivého úkonu je pro vyššího úředníka státního zastupitelství

závazné a státní zástupce dohlíží na to, aby byl úkon proveden správně

a včas. Pověření může být dáno jak k jednotlivému úkonu, tak k více

úkonům stejného druhu, pokud mají opakující se charakter.



§ 18



(1) Vyšší úředník státního zastupitelství je vyloučen z provedení úkonu

státního zastupitelství z obdobných důvodů, které zvláštní zákon

stanoví pro vyloučení státního zástupce. Jakmile se vyšší úředník

státního zastupitelství dozví o skutečnostech, pro které by mohl být

vyloučen, oznámí to neprodleně státnímu zástupci. V řízení může do

doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které

nesnesou odkladu.



(2) O vyloučení vyššího úředníka státního zastupitelství rozhoduje

vedoucí státní zástupce nebo jím určený státní zástupce; proti tomuto

rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.



(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší úředník státního zastupitelství

je vyloučen, určí místo něho vedoucí státní zástupce jiného vyššího

úředníka státního zastupitelství.



§ 19



Vyšší úředník státního zastupitelství je povinen předložit věc státnímu

zástupci, jestliže



a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou, nebo



b) je třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší úředník státního

zastupitelství oprávněn.



§ 20



Příslušný státní zástupce zruší pověření k provedení úkonu vyššímu

úředníkovi státního zastupitelství a provede ho ve vlastní působnosti,

jedná-li se o věc právně nebo skutkově složitou.



§ 21



Proti rozhodnutí vydanému vyšším úředníkem státního zastupitelství lze

podat stížnost za stejných podmínek jako proti rozhodnutí státního

zástupce. Je-li podána stížnost proti rozhodnutí, které vydal vyšší

úředník státního zastupitelství, může jí zcela vyhovět státní zástupce

téhož státního zastupitelství, nedotkne- -li se změna původního

usnesení práv jiné strany trestního řízení.



HLAVA IV



STUDIUM VYŠŠÍCH SOUDNÍCH ÚŘEDNÍKŮ A VYŠŠÍCH ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍHO

ZASTUPITELSTVÍ



§ 22



Studium vyšších soudních úředníků a studium vyšších úředníků státního

zastupitelství organizuje Ministerstvo spravedlnosti.



§ 23



(1) Studium vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního

zastupitelství na Justiční akademii trvá nejméně 18 měsíců a zahrnuje

výuku organizovanou v podobě prezenčních výukových soustředění v

celkové délce nejméně 120 dnů. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou.



(2) Ke studiu vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního

zastupitelství může být přijat uchazeč, který má střední vzdělání s

maturitní zkouškou a byl ke studiu doporučen předsedou soudu nebo

vedoucím státním zástupcem.



(3) Účastník studia vyšších soudních úředníků musí být po celou dobu

studia zaměstnancem zařazeným k výkonu práce u soudu na pracovním místě

soudního tajemníka. Účastník studia vyšších úředníků státního

zastupitelství musí být po celou dobu studia zaměstnancem zařazeným k

výkonu práce u státního zastupitelství. Ke dni skončení pracovního

poměru účastníka studia podle věty první nebo druhé skončí také jeho

studium.



(4) Ministerstvo spravedlnosti po projednání s Justiční akademií vydává

studijní řád, v němž určuje zejména obsah a rozsah studia vyšších

soudních úředníků a studia vyšších úředníků státního zastupitelství,

další podmínky přijetí ke studiu a obsah a organizaci závěrečné

zkoušky, případně též průběžných zkoušek.



(5) Tomu, kdo úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků nebo

studium vyšších úředníků státního zastupitelství, vydá Ministerstvo

spravedlnosti osvědčení o výsledku studia.



§ 24



(1) Účastník studia vyšších úředníků státního zastupitelství může

provádět úkony státního zastupitelství a státního zástupce, které

nespočívají v rozhodnutí, ve stejném rozsahu jako vyšší úředník

státního zastupitelství.



(2) Ustanovení části první hlavy třetí se použijí obdobně s tím, že

účastník studia vyšších úředníků státního zastupitelství může provádět

úkony pouze na základě písemného pokynu státního zástupce, jak má být

úkon proveden.



§ 25



(1) Účast na studiu vyšších soudních úředníků nebo vyšších úředníků

státního zastupitelství je zvyšováním kvalifikace podle zákoníku práce.



(2) Účastník studia vyšších soudních úředníků a účastník studia vyšších

úředníků státního zastupitelství má po dobu účasti na prezenčním

výukovém soustředění a na závěrečné zkoušce právo na bezplatné

ubytování v ubytovacích zařízeních Justiční akademie a na příspěvek

zaměstnavatele na stravování ve výši, která je poskytována ostatním

zaměstnancům zařazeným k výkonu práce u soudu nebo u státního

zastupitelství, u kterého je zařazen k výkonu práce v pracovním poměru.



HLAVA V



PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 26



(1) Do 31. prosince 2012 mohou být ke zkrácenému studiu vyšších

soudních úředníků přijati zaměstnanci soudů, kteří mají nejméně úplné

střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, získali nejméně tříletou

nepřetržitou praxi jako soudní tajemníci, byli ke studiu doporučeni

příslušným předsedou krajského soudu nebo vrchního soudu nebo předsedou

Nejvyššího soudu anebo předsedou Nejvyššího správního soudu a úspěšně

složili přijímací zkoušku.



(2) Zkrácené studium vyšších soudních úředníků zahrnuje teoretické

studium v délce 12 měsíců, které sestává z 10 týdenních studijních

soustředění a individuálního studia a je ukončeno závěrečnou zkouškou

stejného obsahu a rozsahu jako závěrečná zkouška podle § 23 odst. 3.



(3) Zkrácené studium vyšších soudních úředníků je rovnocenné studiu

podle § 23.



(4) Účast na studijním soustředění podle odstavce 2 je překážkou v

práci, za kterou náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného

výdělku.



(5) Po dobu zkráceného studia vyšších soudních úředníků podle odstavce

2 má zaměstnanec právo na pracovní volno v rozsahu 2 pracovních dnů

před každým týdenním studijním soustředěním a 10 pracovních dnů před

závěrečnou zkouškou. Za dobu pracovního volna náleží zaměstnanci

náhrada platu ve výši průměrného výdělku.



§ 27



zrušen



§ 28



Zrušuje se:



1. Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících.



2. Čl. IV zákona č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.

140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění

pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o

výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.



3. Zákon č. 62/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1994 Sb., o

vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb.



4. Část devátá zákona č. 192/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002

Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně

některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.



5. Část třetí zákona č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991

Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963

Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších

předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.



6. Část třicátá sedmá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č.

182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve

znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho

přijetím.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o státním zastupitelství



§ 29



Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č.

261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č.

11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.

310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č.

381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb. a zákona č.

342/2006 Sb., se mění takto:



1. V § 3 odst. 1 se slovo „pouze“ zrušuje.



2. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky

pod čarou č. 1 zní:



„(2) V rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1)

se na provádění úkonů v působnosti státního zastupitelství mohou

podílet vyšší úředníci státního zastupitelství (dále jen „vyšší

úředník“), asistenti státních zástupců a právní čekatelé.



1) Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších

úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Dosavadní poznámky

pod čarou č. 1 až 8 se označují jako poznámky pod čarou č. 2 až 9, a to

včetně odkazů na poznámky pod čarou.



3. V § 12e odst. 1 se za slovo „zástupců“ doplňují slova „a vyšších

úředníků“.



4. V § 13d písm. a) a § 16b odst. 1 se za slovo „zástupců“ vkládají

slova „ , vyšších úředníků“.



5. V § 13d písm. j) se za slovo „vzdělávání“ vkládají slova „vyšších

úředníků a“.



6. V § 13e písm. d), § 13f odst. 1 písm. d) a § 13g odst. 1 písm. f) se

za slovo „zástupců“ vkládají slova „a vyšších úředníků“.



7. V § 16b odst. 2 větě prvé se za slova „zaměstnanci státního

zastupitelství“ vkládají slova „nebo vyššímu úředníkovi“.



8. Nadpis části desáté zní: „ASISTENTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A PRÁVNÍ

ČEKATELÉ“.



9. Pod nadpisem části desáté se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu

zní:



㤠32a



Asistenti státních zástupců



(1) Nejvyššímu státnímu zástupci, jeho náměstkovi a řediteli odboru

Nejvyššího státního zastupitelství, který je státním zástupcem, je

jmenován nejméně jeden asistent. Asistent může být jmenován též jinému

státnímu zástupci.



(2) Asistenta státního zástupce uvedeného v odstavci 1 větě prvé

jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh státního zástupce,

o jehož asistenta se jedná. Asistenta jiného státního zástupce jmenuje

a odvolává vedoucí státní zástupce příslušného státního zastupitelství

na návrh státního zástupce, o jehož asistenta se jedná. Funkce

asistenta se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného

státního zástupce.



(3) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má

vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva.

Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za

trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.



(4) Asistent je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se

dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce.

Této povinnosti jej může zprostit nejvyšší státní zástupce.



(5) Asistent vykonává působnost právního čekatele a další jednotlivé

úkony státního zástupce z pověření státního zástupce.



(6) Pracovní poměr asistenta vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem

práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.



10. V § 33 odst. 2 větě první se za slova „funkce soudce“ vkládají

slova „ , asistenta státního zástupce“.



11. V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní:



„(9) Požádá-li o souhlas s vykonáním závěrečné zkoušky asistent

státního zástupce, který splňuje předpoklady pro výkon funkce státního

zástupce s výjimkou závěrečné zkoušky, souhlasu se jmenováním státním

zástupcem a přidělením k určitému státnímu zastupitelství, umožní se mu

vykonat závěrečná zkouška do 3 měsíců od doručení žádosti. Požádá-li

asistent, který neuspěl při závěrečné zkoušce, o její opakování, umožní

se mu ji opakovat do 6 měsíců od doručení žádosti. Pokud neuspěl ani

při opakované zkoušce, nemůže podat novou žádost o vykonání zkoušky

před uplynutím 5 let ode dne konání opakované zkoušky.“.



12. V § 34a se na konci textu doplňují slova „a vyšších úředníků“.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o trestním řízení soudním



§ 30



V zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969

Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980

Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990

Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993

Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního

soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č.

150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č.

166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č.

30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č.

200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.

218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.

257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č.

587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č.

394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č.

165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č.

170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb. a zákona č. 345/2007 Sb., se za §

468 vkládá nový § 468a, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:



㤠468a



Jednoduchá rozhodnutí a úkony svěřené státnímu zástupci může v rozsahu

a za podmínek stanovených zvláštním zákonem^9) vydávat, provádět a

činit v souvislosti s nimi příslušná administrativní opatření vyšší

úředník státního zastupitelství. Za podmínek stanovených zákonem může

činit jednotlivé úkony asistent státního zástupce.



9) Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších

úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.“.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákoníku práce



§ 31



V § 5 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.

362/2007 Sb., se za slova „asistentů soudců^4d),“ vkládají slova

„asistentů státních zástupců^4e),“.



Poznámka pod čarou č. 4e zní:



„4e) § 32a zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění

zákona č. 121/2008 Sb.“.



ČÁST PÁTÁ



ÚČINNOST



§ 32



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.



Vlček v. r.



Klaus v. r.



Topolánek v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. XXXIII zákona č. 396/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti

s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.



2. Bude-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona exekučním titulem

exekutorský zápis podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemůže vyšší soudní

úředník rozhodnout o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého

plnění ani o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán

oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno

odvolání.



Čl. II zákona č. 163/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Na účastníky studia, kteří byli přijati ke studiu přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se vztahují ustanovení části první hlavy

čtvrté a hlavy páté zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních

úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně

souvisejících zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



1) § 40 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících

a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o

soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.



2) § 10 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních

zástupců.



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších

předpisů.