121/2008 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. března 2008
o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního
zastupitelství a o změně souvisejících zákonů
Změna: 7/2009 Sb.
Změna: 183/2009 Sb.
Změna: 193/2012 Sb.
Změna: 396/2012 Sb.
Změna: 163/2013 Sb.
Změna: 224/2013 Sb., 293/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍCI A VYŠŠÍ ÚŘEDNÍCI STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Vyšší soudní úředník je oprávněn provádět v rozsahu stanoveném
tímto nebo zvláštním zákonem úkony soudu, které jsou mu svěřeny v
občanském soudním řízení, v soudním řízení správním, v trestním řízení
a v jiné činnosti soudu.
(2) Vyšší úředník státního zastupitelství je oprávněn provádět v
rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem úkony, které jsou mu
svěřeny v trestním řízení, na úseku netrestní působnosti státního
zastupitelství a podílet se na dalších činnostech státního
zastupitelství.
§ 2
(1) Vyšším soudním úředníkem může být občan České republiky, který je
bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků. Ukončené
vysokoškolské vzdělání absolvováním bakalářského nebo magisterského
studijního programu v oblasti práva na vysoké škole nebo úspěšně
ukončené studium vyšších úředníků státního zastupitelství nahrazuje
studium vyšších soudních úředníků.
(2) Vyšším úředníkem státního zastupitelství může být občan České
republiky, který je bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších
úředníků státního zastupitelství. Ukončené vysokoškolské vzdělání
absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního programu v
oblasti práva na vysoké škole nebo úspěšně ukončené studium vyšších
soudních úředníků nahrazuje studium vyšších úředníků státního
zastupitelství.
(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání
související s výkonem práce u soudu nebo státního zastupitelství anebo
pro trestný čin spáchaný úmyslně, ledaže se na něj podle zvláštního
právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky hledí, jako by
nebyl odsouzen.
§ 3
Vyšší soudní úředník a vyšší úředník státního zastupitelství je povinen
vykonávat svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu
udělil příslušný předseda senátu nebo samosoudce (dále jen „předseda
senátu“) nebo státní zástupce.
HLAVA II
ROZSAH ČINNOSTI VYŠŠÍCH SOUDNÍCH ÚŘEDNÍKŮ
§ 4
(1) Vyšší soudní úředník vykonává úkony soudu v rámci soudního
oddělení, do kterého byl zařazen, na základě rozvrhu práce^1).
(2) Rozvrh práce určuje, ve kterých věcech, typech řízení a při jaké
činnosti soudu vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě
pověření nebo bez pověření předsedou senátu, a který předseda senátu je
oprávněn pověření udělit.
§ 5
Předseda senátu je oprávněn dát vyššímu soudnímu úředníkovi písemně
pokyn, jak má být úkon proveden. Pověření k provedení jednotlivého
úkonu a pokyn předsedy senátu jsou pro vyššího soudního úředníka
závazné a předseda senátu dohlíží na to, aby byl úkon proveden řádně a
včas.
§ 6
(1) Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonu soudu z
obdobných důvodů, které zvláštní zákon^2) stanoví pro vyloučení soudce.
Jakmile se vyšší soudní úředník dozví o skutečnostech, pro které by
mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení
může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony,
které nesnesou odkladu.
(2) O vyloučení vyššího soudního úředníka rozhoduje předseda senátu;
proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí
místo něho předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.
§ 7
Vyšší soudní úředník je povinen předložit věc předsedovi senátu,
jestliže
a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou, nebo
b) je třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší soudní úředník
oprávněn.
§ 8
Předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve
vlastní působnosti, jedná-li se o věc právně nebo skutkově složitou.
§ 9
(1) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském
soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti
rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve
předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že se mu
má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí
soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.
(2) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském
soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat
odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může
účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného
vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O
těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané
vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti
rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o
zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené
rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné
podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno
jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání
podle občanského soudního řádu obdobně.
(3) Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním
řízení lze podat stížnost za podmínek stanovených zákonem o trestním
řízení soudním. Je-li podána stížnost proti rozhodnutí, které vydal
vyšší soudní úředník, může jí zcela vyhovět předseda senátu.
§ 10
zrušen
§ 11
Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení
správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré
úkony soudu prvního stupně, s výjimkou
a) vedení jednání ve věci samé,
b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského
soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní
řízení soudní mimo rozhodování v
1. řízení o úschovách,
2. řízení o umoření listin,
3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,
4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech
osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je
vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob
a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění
nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání,
5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a
insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,
d) rozhodování o předběžném opatření,
e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti,
prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením
soudcovského zástavního práva,
f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy,
přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž
bylo nařízeno jednání,
g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního
exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li
exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně
rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán
oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu
podáno odvolání,
h) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
i) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s
výjimkou výživného,
j) vydání potvrzení evropského exekučního titulu,
k) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,
l) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,
m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o
1. ustanovení insolvenčního správce,
2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí
nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo
dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8. návrhu na moratorium,
9. tom, že dlužník je v úpadku,
10. zamítnutí insolvenčního návrhu,
11. zrušení úpadku,
12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho
změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení
pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o
zrušení oddlužení,
16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
17. věci samé v incidenčních sporech,
n) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.
§ 12
Vyšší soudní úředník v trestním řízení může, nestanoví- li zvláštní
zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou
a) rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení,
veřejném zasedání a neveřejném zasedání,
b) vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k odnětí věci,
příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a
pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu
telekomunikačního zařízení, příkazu ke zjištění údajů o
telekomunikačním provozu, nařízení vydání zásilky, nařízení záměny
obsahu zásilky,
c) rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, na účtu
u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou
účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění
se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru, blokaci
finančního pronájmu a zajištění zaknihovaných cenných papírů,
d) rozhodnutí ve věcech právního styku s cizinou,
e) udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním
řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,
f) úkonů soudce v přípravném řízení.
§ 13
Předseda senátu si může vyhradit provedení úkonů uvedených v § 11 a 12.
§ 14
Vyšší soudní úředník je oprávněn v souvislosti s občanským soudním
řízením, soudním řízením správním a s trestním řízením
a) vydávat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu,
b) vyhotovovat statistické listy a provádět další práce v oboru
statistiky,
c) vydávat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z obchodního rejstříku,
z insolvenčního rejstříku, z rejstříku obecně prospěšných společností,
z nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,
d) vyřizovat dotazy a připomínky účastníků řízení, jejich zástupců,
obhájců a dalších osob, týkající se průběhu řízení v jednotlivých
věcech.
HLAVA III
ROZSAH ČINNOSTI VYŠŠÍCH ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
§ 15
Vyšší úředník státního zastupitelství vykonává úkony státního
zastupitelství a státního zástupce na základě pověření, které vydává
vedoucí státní zástupce nebo jím určený státní zástupce.
§ 16
(1) Státní zástupce může vyššího úředníka státního zastupitelství
pověřit
a) rozhodováním o odměně a náhradě hotových výdajů obhájce a
ustanoveného zmocněnce,
b) rozhodováním o svědečném, znalečném, tlumočném a náhradách,
c) přípravou podkladů pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního
stíhání nebo narovnání,
d) zpracováním návrhu písemného vyhotovení rozhodnutí o podmíněném
zastavení trestního stíhání nebo narovnání,
e) sepisováním podání státnímu zastupitelství včetně návrhů,
f) přípravou podkladů pro rozhodnutí o osvědčení obviněného ve zkušební
době stanovené v rozhodnutí o podmíněném zastavení jeho trestního
stíhání, včetně podkladů pro rozhodnutí o tom, že se obviněný
neosvědčil, a pro rozhodnutí o ponechání podmíněného zastavení
trestního stíhání v platnosti, a zpracováním návrhu písemného
vyhotovení tohoto rozhodnutí,
g) přípravou podkladů pro rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na
potrestání a zpracováním návrhu písemného rozhodnutí,
h) přípravou podkladů pro rozhodnutí o osvědčení podezřelého ve
zkušební době stanovené v rozhodnutí o podmíněném odložení podání
návrhu na potrestání, včetně podkladů pro rozhodnutí o tom, že se
podezřelý neosvědčil, a pro rozhodnutí o ponechání podmíněného odložení
podání návrhu na potrestání v platnosti, a zpracováním návrhu písemného
vyhotovení tohoto rozhodnutí,
i) rozhodnutím o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení po
právní moci rozhodnutí ve věci samé,
j) vyznačováním právních mocí rozhodnutí.
(2) Vyšší úředník státního zastupitelství může být dále pověřen
vykonáváním těchto úkonů, při nichž se nerozhoduje o právech a
povinnostech osob,
a) dožádání v jednoduchých věcech,
b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního
zastupitelství osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení včetně sepisování
trestních oznámení,
d) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
e) kontrolou korespondence obviněných,
f) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,
g) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů
veřejné správy, územní samosprávy a dalších osob povinných podat
vysvětlení nebo zapůjčit spisy a doklady státnímu zastupitelství při
výkonu jeho působnosti,
h) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.
§ 17
(1) Vyšší úředník státního zastupitelství je oprávněn vyhotovovat
statistické listy a provádět další práce v oboru statistiky.
(2) Pověří-li státní zástupce podle § 15 vyššího úředníka státního
zastupitelství provedením jednotlivého úkonu, je oprávněn mu dát
písemně pokyn, jak má být úkon proveden. Pověření k provedení
jednotlivého úkonu je pro vyššího úředníka státního zastupitelství
závazné a státní zástupce dohlíží na to, aby byl úkon proveden správně
a včas. Pověření může být dáno jak k jednotlivému úkonu, tak k více
úkonům stejného druhu, pokud mají opakující se charakter.
§ 18
(1) Vyšší úředník státního zastupitelství je vyloučen z provedení úkonu
státního zastupitelství z obdobných důvodů, které zvláštní zákon
stanoví pro vyloučení státního zástupce. Jakmile se vyšší úředník
státního zastupitelství dozví o skutečnostech, pro které by mohl být
vyloučen, oznámí to neprodleně státnímu zástupci. V řízení může do
doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které
nesnesou odkladu.
(2) O vyloučení vyššího úředníka státního zastupitelství rozhoduje
vedoucí státní zástupce nebo jím určený státní zástupce; proti tomuto
rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší úředník státního zastupitelství
je vyloučen, určí místo něho vedoucí státní zástupce jiného vyššího
úředníka státního zastupitelství.
§ 19
Vyšší úředník státního zastupitelství je povinen předložit věc státnímu
zástupci, jestliže
a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou, nebo
b) je třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší úředník státního
zastupitelství oprávněn.
§ 20
Příslušný státní zástupce zruší pověření k provedení úkonu vyššímu
úředníkovi státního zastupitelství a provede ho ve vlastní působnosti,
jedná-li se o věc právně nebo skutkově složitou.
§ 21
Proti rozhodnutí vydanému vyšším úředníkem státního zastupitelství lze
podat stížnost za stejných podmínek jako proti rozhodnutí státního
zástupce. Je-li podána stížnost proti rozhodnutí, které vydal vyšší
úředník státního zastupitelství, může jí zcela vyhovět státní zástupce
téhož státního zastupitelství, nedotkne- -li se změna původního
usnesení práv jiné strany trestního řízení.
HLAVA IV
STUDIUM VYŠŠÍCH SOUDNÍCH ÚŘEDNÍKŮ A VYŠŠÍCH ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍHO
ZASTUPITELSTVÍ
§ 22
Studium vyšších soudních úředníků a studium vyšších úředníků státního
zastupitelství organizuje Ministerstvo spravedlnosti.
§ 23
(1) Studium vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního
zastupitelství na Justiční akademii trvá nejméně 18 měsíců a zahrnuje
výuku organizovanou v podobě prezenčních výukových soustředění v
celkové délce nejméně 120 dnů. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou.
(2) Ke studiu vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního
zastupitelství může být přijat uchazeč, který má střední vzdělání s
maturitní zkouškou a byl ke studiu doporučen předsedou soudu nebo
vedoucím státním zástupcem.
(3) Účastník studia vyšších soudních úředníků musí být po celou dobu
studia zaměstnancem zařazeným k výkonu práce u soudu na pracovním místě
soudního tajemníka. Účastník studia vyšších úředníků státního
zastupitelství musí být po celou dobu studia zaměstnancem zařazeným k
výkonu práce u státního zastupitelství. Ke dni skončení pracovního
poměru účastníka studia podle věty první nebo druhé skončí také jeho
studium.
(4) Ministerstvo spravedlnosti po projednání s Justiční akademií vydává
studijní řád, v němž určuje zejména obsah a rozsah studia vyšších
soudních úředníků a studia vyšších úředníků státního zastupitelství,
další podmínky přijetí ke studiu a obsah a organizaci závěrečné
zkoušky, případně též průběžných zkoušek.
(5) Tomu, kdo úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků nebo
studium vyšších úředníků státního zastupitelství, vydá Ministerstvo
spravedlnosti osvědčení o výsledku studia.
§ 24
(1) Účastník studia vyšších úředníků státního zastupitelství může
provádět úkony státního zastupitelství a státního zástupce, které
nespočívají v rozhodnutí, ve stejném rozsahu jako vyšší úředník
státního zastupitelství.
(2) Ustanovení části první hlavy třetí se použijí obdobně s tím, že
účastník studia vyšších úředníků státního zastupitelství může provádět
úkony pouze na základě písemného pokynu státního zástupce, jak má být
úkon proveden.
§ 25
(1) Účast na studiu vyšších soudních úředníků nebo vyšších úředníků
státního zastupitelství je zvyšováním kvalifikace podle zákoníku práce.
(2) Účastník studia vyšších soudních úředníků a účastník studia vyšších
úředníků státního zastupitelství má po dobu účasti na prezenčním
výukovém soustředění a na závěrečné zkoušce právo na bezplatné
ubytování v ubytovacích zařízeních Justiční akademie a na příspěvek
zaměstnavatele na stravování ve výši, která je poskytována ostatním
zaměstnancům zařazeným k výkonu práce u soudu nebo u státního
zastupitelství, u kterého je zařazen k výkonu práce v pracovním poměru.
HLAVA V
PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 26
(1) Do 31. prosince 2012 mohou být ke zkrácenému studiu vyšších
soudních úředníků přijati zaměstnanci soudů, kteří mají nejméně úplné
střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, získali nejméně tříletou
nepřetržitou praxi jako soudní tajemníci, byli ke studiu doporučeni
příslušným předsedou krajského soudu nebo vrchního soudu nebo předsedou
Nejvyššího soudu anebo předsedou Nejvyššího správního soudu a úspěšně
složili přijímací zkoušku.
(2) Zkrácené studium vyšších soudních úředníků zahrnuje teoretické
studium v délce 12 měsíců, které sestává z 10 týdenních studijních
soustředění a individuálního studia a je ukončeno závěrečnou zkouškou
stejného obsahu a rozsahu jako závěrečná zkouška podle § 23 odst. 3.
(3) Zkrácené studium vyšších soudních úředníků je rovnocenné studiu
podle § 23.
(4) Účast na studijním soustředění podle odstavce 2 je překážkou v
práci, za kterou náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného
výdělku.
(5) Po dobu zkráceného studia vyšších soudních úředníků podle odstavce
2 má zaměstnanec právo na pracovní volno v rozsahu 2 pracovních dnů
před každým týdenním studijním soustředěním a 10 pracovních dnů před
závěrečnou zkouškou. Za dobu pracovního volna náleží zaměstnanci
náhrada platu ve výši průměrného výdělku.
§ 27
zrušen
§ 28
Zrušuje se:
1. Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících.
2. Čl. IV zákona č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o
výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 62/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1994 Sb., o
vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb.
4. Část devátá zákona č. 192/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002
Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
5. Část třetí zákona č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
6. Část třicátá sedmá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č.
182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve
znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho
přijetím.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
§ 29
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č.
261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č.
11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.
310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č.
381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb. a zákona č.
342/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se slovo „pouze“ zrušuje.
2. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky
pod čarou č. 1 zní:
„(2) V rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1)
se na provádění úkonů v působnosti státního zastupitelství mohou
podílet vyšší úředníci státního zastupitelství (dále jen „vyšší
úředník“), asistenti státních zástupců a právní čekatelé.
1) Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších
úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Dosavadní poznámky
pod čarou č. 1 až 8 se označují jako poznámky pod čarou č. 2 až 9, a to
včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3. V § 12e odst. 1 se za slovo „zástupců“ doplňují slova „a vyšších
úředníků“.
4. V § 13d písm. a) a § 16b odst. 1 se za slovo „zástupců“ vkládají
slova „ , vyšších úředníků“.
5. V § 13d písm. j) se za slovo „vzdělávání“ vkládají slova „vyšších
úředníků a“.
6. V § 13e písm. d), § 13f odst. 1 písm. d) a § 13g odst. 1 písm. f) se
za slovo „zástupců“ vkládají slova „a vyšších úředníků“.
7. V § 16b odst. 2 větě prvé se za slova „zaměstnanci státního
zastupitelství“ vkládají slova „nebo vyššímu úředníkovi“.
8. Nadpis části desáté zní: „ASISTENTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A PRÁVNÍ
ČEKATELÉ“.
9. Pod nadpisem části desáté se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu
zní:
„§ 32a
Asistenti státních zástupců
(1) Nejvyššímu státnímu zástupci, jeho náměstkovi a řediteli odboru
Nejvyššího státního zastupitelství, který je státním zástupcem, je
jmenován nejméně jeden asistent. Asistent může být jmenován též jinému
státnímu zástupci.
(2) Asistenta státního zástupce uvedeného v odstavci 1 větě prvé
jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh státního zástupce,
o jehož asistenta se jedná. Asistenta jiného státního zástupce jmenuje
a odvolává vedoucí státní zástupce příslušného státního zastupitelství
na návrh státního zástupce, o jehož asistenta se jedná. Funkce
asistenta se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného
státního zástupce.
(3) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva.
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za
trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.
(4) Asistent je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se
dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce.
Této povinnosti jej může zprostit nejvyšší státní zástupce.
(5) Asistent vykonává působnost právního čekatele a další jednotlivé
úkony státního zástupce z pověření státního zástupce.
(6) Pracovní poměr asistenta vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem
práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
10. V § 33 odst. 2 větě první se za slova „funkce soudce“ vkládají
slova „ , asistenta státního zástupce“.
11. V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Požádá-li o souhlas s vykonáním závěrečné zkoušky asistent
státního zástupce, který splňuje předpoklady pro výkon funkce státního
zástupce s výjimkou závěrečné zkoušky, souhlasu se jmenováním státním
zástupcem a přidělením k určitému státnímu zastupitelství, umožní se mu
vykonat závěrečná zkouška do 3 měsíců od doručení žádosti. Požádá-li
asistent, který neuspěl při závěrečné zkoušce, o její opakování, umožní
se mu ji opakovat do 6 měsíců od doručení žádosti. Pokud neuspěl ani
při opakované zkoušce, nemůže podat novou žádost o vykonání zkoušky
před uplynutím 5 let ode dne konání opakované zkoušky.“.
12. V § 34a se na konci textu doplňují slova „a vyšších úředníků“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o trestním řízení soudním
§ 30
V zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969
Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980
Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990
Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993
Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č.
150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č.
166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č.
30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č.
200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.
257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č.
587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č.
394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.
112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č.
165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č.
170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb. a zákona č. 345/2007 Sb., se za §
468 vkládá nový § 468a, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
„§ 468a
Jednoduchá rozhodnutí a úkony svěřené státnímu zástupci může v rozsahu
a za podmínek stanovených zvláštním zákonem^9) vydávat, provádět a
činit v souvislosti s nimi příslušná administrativní opatření vyšší
úředník státního zastupitelství. Za podmínek stanovených zákonem může
činit jednotlivé úkony asistent státního zástupce.
9) Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších
úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákoníku práce
§ 31
V § 5 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.
362/2007 Sb., se za slova „asistentů soudců^4d),“ vkládají slova
„asistentů státních zástupců^4e),“.
Poznámka pod čarou č. 4e zní:
„4e) § 32a zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění
zákona č. 121/2008 Sb.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 32
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXXIII zákona č. 396/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti
s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
2. Bude-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona exekučním titulem
exekutorský zápis podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemůže vyšší soudní
úředník rozhodnout o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého
plnění ani o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán
oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno
odvolání.
Čl. II zákona č. 163/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Na účastníky studia, kteří byli přijati ke studiu přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se vztahují ustanovení části první hlavy
čtvrté a hlavy páté zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních
úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně
souvisejících zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
1) § 40 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících
a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o
soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
2) § 10 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních
zástupců.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů.