167/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 19. dubna 2002,
kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých
zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.
Změna: 152/2003 Sb.
Změna: 298/2006 Sb.
Změna: 156/2008 Sb.
Změna: 284/2013 Sb.
Změna: 256/2015 Sb.
Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") stanoví podle §
62 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů,
ve znění zákona č. 478/2001 Sb., (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje
a) způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel,
způsob označení osádky výcvikového motocyklu a materiál, ze kterého
musí být označení vyrobeno,
b) vzor žádosti o přijetí k výuce a výcviku,
c) obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen "získání řidičského
oprávnění"),
d) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování
zkoušky pro učitele výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění
(dále jen "výuka a výcvik"),
e) vzor profesního osvědčení učitele výuky a výcviku (dále jen
"profesní osvědčení"),
f) způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu
žadatele o řidičské oprávnění,
g) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování
zkoušky pro zkušební komisaře a vzor průkazu zkušebního komisaře,
h) učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah
přezkoušení a způsob jeho organizování,
i) počet otázek v testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích
a zdravotnické přípravy, jejich bodové hodnocení, složení testu z
předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy
podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných k získání
řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,
j) rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládání a údržby
vozidla,
k) výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o
požadavcích na zkoušku z praktické jízdy,
l) náležitosti potvrzení pro doložení údajů pro pokračování výuky a
výcviku (dále jen "potvrzení autoškoly o částečném absolvování výuky a
výcviku").
ČÁST DRUHÁ
VÝUKA A VÝCVIK
HLAVA I
§ 2
Označení výcvikového vozidla, označení osádky motocyklu a materiál
označení
(K § 11 odst. 2 zákona)
(1) Výcvikový osobní automobil se označuje svítilnou schváleného typu a
provedení,^1a) která má na přední a zadní straně nápis "AUTOŠKOLA" a na
levé a pravé straně písmeno "L". Jednotlivá písmena v nápisu
"AUTOŠKOLA" jsou mimo písmene "L" modré barvy na bílém podkladu.
Písmeno "L" v nápisu "AUTOŠKOLA" je bílé barvy na modrém podkladu.
Písmena "L" na levé a pravé straně svítilny jsou rovněž bílé barvy na
modrém podkladu. Výška písmen je nejméně 70 mm a šířka čáry písma
nejméně 12 mm. Označení se umísťuje na střechu výcvikového osobního
automobilu.
(2) Výcvikový nákladní automobil a výcvikové vozidlo hromadné přepravy
osob se označuje tabulí ve tvaru čtverce o straně nejméně 300 mm, na
které je umístěno písmeno "L" o výšce nejméně 250 mm a šířce čáry písma
nejméně 30 mm. Plocha tabule je modré barvy, písmeno "L" je barvy bílé.
Označení se umísťuje na přední, zadní a obou bočních stranách
výcvikového vozidla.
(3) Výcvikový traktor se označuje krychlí o straně nejméně 250 mm, na
které je na všech svislých stranách umístěno písmeno "L" o výšce
nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha stran krychle
je modré barvy, písmeno "L" je v barvě bílé. Označení se umísťuje na
střechu výcvikového traktoru.
(4) Výcvikové přípojné vozidlo se označuje tabulí podle odstavce 2,
která se umísťuje na obou bočních stranách a na zadní straně přípojného
vozidla.
(5) Vozidlo, na němž se provádí výcvik tělesně postižených osob a které
je konstrukčně přizpůsobeno jejich tělesnému stavu, anebo motorové
tříkolové nebo čtyřkolové vozidlo, jehož konstrukční rychlost je
nejméně 60 km/h-1, přičemž provozní hmotnost nesmí převyšovat 550 kg,
se označuje buď způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo se označuje tabulí
uvedenou v odstavci 2, přičemž označení uvedené v tomto odstavci se
umísťuje na karoserii vozidla vpředu na levé straně a rovněž vzadu
uprostřed vozidla nebo na jeho levé straně.
(6) Osádka výcvikového motocyklu se označuje čtvercem o straně nejméně
250 mm, ve kterém je umístěno písmeno "L" o výšce nejméně 200 mm a
šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno
"L" je barvy bílé. Označení se umísťuje žadateli o řidičské oprávnění
na prsou a učiteli výcviku na zádech.
(7) Písmena a plocha označení vozidel podle odstavců 1 až 6 se vyrábějí
z retroreflexního materiálu nejméně třídy 1 podle příslušné ČSN.^2)
HLAVA II
ŽÁDOST O PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU, OBSAH A ROZSAH VÝUKY A VÝCVIKU
§ 3
Žádost o přijetí k výuce a výcviku
(K § 13 odst. 6 zákona)
(1) Žádost o přijetí k výuce a výcviku je dvoustranný tiskopis formátu
A4. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1.
(2) První stranu žádosti o přijetí k výuce a výcviku, kromě údaje o
rodném čísle, vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění a osoba potvrzující
splnění podmínek přijetí k výuce a výcviku^6) před přijetím do výuky a
výcviku a provozovatel autoškoly po přijetí žadatele o řidičské
oprávnění do výuky a výcviku. Údaj o rodném čísle vyplňuje žadatel o
řidičské oprávnění až v době podání žádosti o udělení řidičského
oprávnění podle zvláštního právního předpisu.^2a) Druhou stranu žádosti
o přijetí k výuce a výcviku vyplňuje zkušební komisař při zkoušce z
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
(K § 20 odst. 5 zákona)
§ 4
Obsah a rozsah výuky k získání řidičského oprávnění
(1) Výuka předpisů o provozu na pozemních komunikacích obsahuje tyto
tematické celky:
a) předpisy o provozu na pozemních komunikacích,^3)
b) řešení dopravních situací,
c) předpisy související s provozem na pozemních komunikacích^3a) v
rozsahu nezbytném pro skupinu vozidel, k jejichž řízení opravňuje
příslušné řidičské oprávnění,
d) předpisy o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,^3)
e) doklady potřebné při provozu vozidla podle skupiny vozidel, k
jejichž řízení opravňuje příslušné řidičské oprávnění,^3)
f) občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, rozsah a podmínky
pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel
podle zvláštního právního předpisu.^4)
(2) Výuka o ovládání a údržbě vozidla obsahuje
a) všeobecný popis a sestavu vozidla příslušné kategorie,
b) popis základních soustav vozidla, jejich charakteristiku, účel,
činnost a základní údržbu, zásady jejich správného používání,
c) ovládací ústrojí vozidla, ovladačů a sdělovačů, jejich umístění a
označení,
d) základní provozní údaje vozidla,
e) zásady preventivní údržby vozidla a její význam pro bezpečnost a
hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí,
f) postup při provádění základní údržby a jednoduchých oprav vozidla,
g) nejrozšířenější závady a poruchy vyskytující se na vozidle a
základní postupy při jejich zjišťování,
h) v případě, že se jedná o výuku u osoby tělesně postižené, která bude
řídit vozidlo konstrukčně přizpůsobené jejímu zdravotnímu stavu,
provádí se výuka o ovládání a údržbě vozidla o vozidlu konstrukčně
přizpůsobeném zdravotnímu stavu tělesně postižené osoby v rozsahu
uvedeném pod písmeny a) až g).
(3) Výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy obsahuje tyto tematické
celky:
a) činitelé ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b) vliv alkoholu, drog, léčiv, stavu mysli a únavy na chování řidiče,
c) právní úpravy doby jízdy a doby odpočinku,
d) problematika vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na
pozemních komunikacích (dopravní etika),
e) specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních
účastníků provozu na pozemních komunikacích a nejzranitelnějších
kategorií uživatelů pozemních komunikací, jako jsou děti, chodci,
cyklisté a osoby těžce zdravotně postižené, a specifická rizika
plynoucí z reakcí tělesně postižených řidičů, kteří řídí vozidla
konstrukčně přizpůsobená jejich postižení,
f) vliv technického stavu vozidla na bezpečnost jízdy,
g) pravidla týkající se používání vozidel s ohledem na životní
prostředí,
h) základní fyzikální podmínky jízdy vozidla,
i) základní postupy řidičských dovedností při rozjetí vozidla, řazení
rychlostních stupňů, používání brzd, zastavování a couvání,
j) nejdůležitější zásady týkající se sledování bezpečné vzdálenosti
mezi vozidly, přilnavosti pneumatik a brzdné dráhy v závislosti na
adhezních podmínkách,
k) jízda s přívěsem, vlečení vozidel,
l) uložení a přeprava nákladu,
m) rizikové faktory jízdy automobilu v různých situacích, za různých
povětrnostních a klimatických podmínek, vliv změny počasí, denní a
noční doby,
n) charakteristiky různých typů komunikací a řešení krizových situací,
o) doby vnímání, posuzování, rozhodování a reakce, zásady
předvídavosti, rozpoznání a řešení kritických situací,
p) rozbor příčin dopravních nehod,
r) zařízení pro bezpečnost vozidel, zejména používání bezpečnostních
pásů a zádržných systémů, faktory aktivní a pasivní bezpečnosti
vztahující se k vozidlu a přepravovaným osobám,
s) jízda s vozidlem vybaveným elektronickými řídicími systémy k
ovládání vozidla,
t) seznámení s integrovaným záchranným systémem,
u) seznámení se zásadami potřebnými pro čtení v silniční mapě,
v) seznámení se základními úkony na místě dopravní nehody ve vztahu k
bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích včetně zásad pro
používání reflexní vesty, výstražného trojúhelníku a další označení
místa dopravní nehody.
(4) Výuka zdravotnické přípravy obsahuje tyto tematické celky:
a) prevence dopravních nehod ze zdravotních příčin,
b) obecné zásady jednání při dopravních nehodách,
c) zásady první pomoci a poskytování první pomoci při jednotlivých
poraněních,
d) stavy bezprostředně ohrožující život,
e) možnosti a způsoby použití jednotlivých zdravotních pomůcek, které
jsou ve výbavě lékárničky vozidla.
§ 5
Obsah a rozsah praktického výcviku k získání řidičského oprávnění
(1) Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí ve třech po sobě
jdoucích etapách. Výcvik je zaměřen
a) v první etapě na provedení kontroly vozidla před jízdou a základní
úkony řidiče před zahájením jízdy, nácvik a zvládnutí základních
řidičských dovedností nutných pro ovládání vozidla volantem, pedálem
akcelerátoru, spojkou, řazením, provozní a parkovací brzdou,
b) v druhé etapě na procvičování získaných základních řidičských
dovedností v městském a mimoměstském provozu s nízkou hustotou provozu
vozidel s důrazem na dodržování předpisů o provozu na pozemních
komunikacích a zásad bezpečné jízdy, jízdu vyšší rychlostí, nácvik a
zvládnutí dalších řidičských dovedností v různých situacích v provozu,
ovládání výstroje a výbavy vozidla, například stěrače a ostřikovače
skel, odmlžování, klimatizace nebo osvětlení vozidla, pro jeho bezpečný
provoz a na jízdu za snížené viditelnosti,
c) ve třetí etapě na dosažení plné samostatnosti při řízení vozidla v
hustém městském a mimoměstském provozu, na různých kategoriích
pozemních komunikací, řízení vozidla za ztížených podmínek, řešení
složitých dopravních podmínek a dopravních situací a na jízdu za
snížené viditelnosti.
(2) Výcvik v praktické údržbě vozidla je zaměřen na
a) nácvik jednotlivých úkonů základní údržby vozidla, kontrolu a
ošetření základních soustav vozidla a doplnění pohonných hmot,
b) dodržování zásad bezpečnosti práce a používání technických zařízení
při provádění jednotlivých úkonů údržby, ošetřování a oprav vozidla,
c) nácvik zjišťování a odstraňování jednoduchých závad a poruch na
vozidle,
d) výměnu kola,
e) základní úkony nutné k zajištění osvětlení vozidla, například výměnu
žárovek, pojistek apod.,
f) připojení tažného lana nebo tažné tyče,
g) znalosti umístění prvků povinné výbavy ve vozidle a způsobu jejich
používání včetně praktických dovedností při manipulaci s výstražným
trojúhelníkem a jeho správného umístění za vozidlem.
(3) Výcvik podle odstavce 2 se u osob tělesně postižených přizpůsobí
možnostem vyplývajícím z jejich zdravotního postižení.
(4) Praktický výcvik zdravotnické přípravy je zaměřen na
a) nácvik poskytování první pomoci při různých poraněních a stavech,
b) nácvik zástavy krvácení,
c) nácvik použití jednotlivých prostředků z výbavy lékárničky,
d) nácvik a zvládnutí vyprošťovacího manévru zraněné osoby z vozidla,
e) nácvik a zvládnutí úkonů neodkladné resuscitace.
HLAVA III
UČITEL VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 23 odst. 3 zákona)
§ 6
Základní školení pro učitele výuky a výcviku
(1) Základní školení pro učitele výuky a výcviku je zaměřeno na
a) metodiku výuky předpisů o provozu na pozemních komunikacích a
předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, výuky
teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky ovládání a údržby vozidla;
u osob tělesně postižených na výuku ovládání a údržby vozidla
konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě,
b) metodiku výcviku v řízení vozidla a výcviku praktické údržby
vozidla,
c) pedagogickou přípravu zaměřenou na hlavní pedagogické zásady a
metodické postupy vyučování s důrazem na udržení pozornosti a zájmu
posluchačů, správného způsobu vyjadřování, volby gramaticky a
stylisticky správných výrazů, terminologie, gestikulace a správného
vystupování učitele,
d) zásady dopravní psychologie orientované na fyziologické zákonitosti
lidské psychiky, psychologii osobnosti, mezilidskou komunikaci a
mezilidské vztahy v provozu na pozemních komunikacích a přizpůsobování
se aktuálnímu stavu při řešení dopravních situací,
e) způsob výuky osob tělesně postižených používajících vozidla
konstrukčně přizpůsobená jejich zdravotnímu postižení,
f) zásady poskytování první pomoci v rozsahu podle § 4 odst. 4 a § 5
odst. 4.
(2) Učební osnova základního školení pro učitele výuky a výcviku je
uvedena v příloze č. 2.
(3) Provozovatel autoškoly vede o základním školení evidenci obdobně
podle § 9 až 11.
§ 7
Zkouška učitele výuky a výcviku
(1) Zkoušce učitele výuky a výcviku se žadatel o získání profesního
osvědčení podrobí nejdéle do šesti měsíců ode dne ukončení základního
školení. Ke zkoušce, popřípadě opakované zkoušce přihlašuje žadatele o
získání profesního osvědčení provozovatel autoškoly, který prováděl
základní školení žadatele, u krajského úřadu příslušného podle sídla
provozovny provozovatele autoškoly.
(2) Krajský úřad sdělí neprodleně písemně žadateli o získání profesního
osvědčení prostřednictvím provozovatele autoškoly místo, datum a čas
konání zkoušky, popřípadě opakované zkoušky. Krajský úřad zařadí
žadatele o získání profesního osvědčení ke zkoušce, popřípadě opakované
zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 30 dnů po doručení žádosti
o přihlášení ke zkoušce. Pro provedení zkoušky, popřípadě opakované
zkoušky jmenuje krajský úřad pětičlennou komisi, jejímž předsedou je
vždy zaměstnanec příslušného odborného útvaru krajského úřadu. Členem
komise je vždy zástupce autoškoly nebo organizační složky státu, která
prováděla základní školení žadatele o získání profesního osvědčení.
(3) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání profesního osvědčení
prokazuje znalosti a dovednosti
a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické
přípravy,
b) výkladem tématu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích,
c) z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních
komunikacích a provádění jejich výuky,
d) z ovládání a údržby vozidla a provádění jejich výuky,
e) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a provádění jejich výuky,
f) z praktické údržby vozidla a provádění její výuky,
g) z provádění výcviku v řízení vozidla,
h) z praktického ovládání vozidla zařazeného do skupiny vozidel
příslušného řidičského oprávnění.
(4) Zkouška znalostí podle odstavce 3 písm. a) se provádí písemně
zkušebním testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm
"prospěl", dosáhl-li žadatel o získání profesního osvědčení plný počet
bodů.
(5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm. b) až e) se
provádí ústně na základě vždy jedné otázky z každého z těchto okruhů a
zkouška podle odstavce 3 písm. f) se provádí ověřením praktických
znalostí na vozidle.
(6) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm. g) a h) se
provádí při praktické jízdě s vozidlem. Vozidlo si zajistí na své
náklady žadatel o získání profesního osvědčení.
(7) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 3 se hodnotí stupněm
"prospěl" nebo "neprospěl". Jestliže žadatel o získání profesního
osvědčení byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm "neprospěl",
může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky
může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do
šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o
získání profesního osvědčení hodnocen stupněm "neprospěl".
§ 8
Profesní osvědčení
(K § 21 odst. 1 zákona)
(1) Profesní osvědčení je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108
mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu profesního osvědčení tvoří hologram,
který je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis profesního osvědčení je opatřen evidenčním číslem.
Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen
a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním
místě.
(4) Údaje se do profesního osvědčení vypisují vždy černou barvou na
tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do kolonky
"Jiné záznamy" lze provést též otiskem razítka nebo čitelně
propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby
vydávající profesní osvědčení se provádí čitelně propisovacím perem
modré nebo černé barvy.
(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v profesním osvědčení nebo k
doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce "Jiné
záznamy", vydá krajský úřad nové profesní osvědčení.
(6) Profesní osvědčení se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v
technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.^5)
(7) Vzor profesního osvědčení je uveden v příloze č. 3.
HLAVA IV
EVIDENCE VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 27 odst. 5 zákona)
§ 9
Evidenční kniha
(1) Provozovatel autoškoly vede evidenční knihu, do které zaznamenává
údaje o žadatelích o řidičské oprávnění přijatých do výuky a výcviku.
(2) Evidenční kniha obsahuje datum založení, počáteční a konečné
evidenční číslo, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce
autoškoly. Jednotlivé listy evidenční knihy jsou vzestupně číslovány.
(3) Do evidenční knihy se zapisuje
a) evidenční číslo, jméno, příjmení, případný titul, datum narození a
adresa bydliště žadatele o řidičské oprávnění,
b) druh výuky a výcviku,
c) řidičské oprávnění, o které žadatel žádá,
d) datum zahájení výuky a výcviku,
e) datum ukončení výuky a výcviku.
(4) Opravu zápisu v evidenční knize lze provádět výhradně přeškrtnutím
údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly
čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu
provedla.
(5) Evidenční kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním
provedeném zápisu.
§ 10
Třídní kniha
(1) Provozovatel autoškoly vede pro každý kurs výuky a výcviku třídní
knihu. V záhlaví třídní knihy se uvádí název autoškoly, druh, rozsah a
datum zahájení výuky a výcviku.
(2) Do třídní knihy se zapisuje
a) jméno a příjmení, případný titul žadatele o řidičské oprávnění,
b) evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,
c) řidičské oprávnění, které žadatel o řidičské oprávnění již vlastní,
d) vyučovací hodina výuky a výcviku a probírané téma,
e) účast žadatele o řidičské oprávnění na výuce a výcviku,
f) jméno, příjmení a případný titul, datum narození a adresa bydliště
tlumočníka, účastní-li se na výuce proto, že žadatel o řidičské
oprávnění neovládá buď dostatečně, nebo vůbec jazyk, ve kterém se výuka
koná.
(3) Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) se provádějí při
zahájení výuky a výcviku. Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. d)
až f) se provádějí průběžně.
(4) Opravu zápisu v třídní knize lze provádět výhradně přeškrtnutím
údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly
čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu
provedla.
(5) Třídní kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení
kursu výuky a výcviku.
§ 11
Evidence o výcviku v řízení vozidla
(1) U každého výcvikového vozidla vede provozovatel autoškoly knihu
evidence o výcviku v řízení vozidla, do které učitel výcviku v řízení
vozidla zaznamenává údaje o provedeném výcviku v řízení vozidla.
(2) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla obsahuje datum založení,
tovární značku a typ výcvikového vozidla, registrační značku
výcvikového vozidla, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného
zástupce autoškoly. Jednotlivé listy knihy evidence o výcviku v řízení
vozidla jsou vzestupně číslovány.
(3) Do knihy evidence o výcviku v řízení vozidla se zapisuje
a) jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o
řidičské oprávnění,
b) datum provedeného výcviku v řízení vozidla,
c) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla před zahájením výcviku
v řízení vozidla a čas zahájení výcviku v řízení každého žadatele o
řidičské oprávnění,
d) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla po ukončení výcviku v
řízení vozidla a čas ukončení výcviku v řízení každého žadatele o
řidičské oprávnění.
(4) Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. a) až c) se provádějí
před zahájením výcviku v řízení vozidla. Zápis údaje uvedeného v
odstavci 3 písm. d) se provádí v den provedení výcviku v řízení vozidla
bezprostředně po provedení tohoto výcviku. Správnost údajů zapsaných v
knize evidence o výcviku v řízení vozidla podle odstavce 3 potvrzuje
svým podpisem žadatel o řidičské oprávnění. Podpis žadatele o řidičské
oprávnění se provede v den provedení výcviku v řízení vozidla
bezprostředně po provedení tohoto výcviku.
(5) Opravu zápisů v knize evidence o výcviku v řízení vozidla lze
provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby
původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a
podpisem osoby, která opravu provedla.
(6) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se ukládá v autoškole po
dobu pěti let po posledním provedeném zápisu.
§ 12
Průkaz žadatele o řidičské oprávnění
(1) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění obsahuje
a) název autoškoly,
b) jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o
řidičské oprávnění,
c) řidičské oprávnění, pro jehož získání se provádí výuka a výcvik,
d) podpis žadatele o řidičské oprávnění.
(2) Do průkazu žadatele o řidičské oprávnění se provádějí zápisy o
provedeném výcviku k získání řidičského oprávnění s uvedením data
vyučovací hodiny, časového údaje o začátku a konci výcviku a podpisem
učitele výcviku. Zápisy se provádějí bezprostředně po ukončení každé
vyučovací hodiny výcviku k získání řidičského oprávnění.
(3) Opravu zápisu v průkazu žadatele o řidičské oprávnění lze provádět
výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i
nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem
osoby, která opravu provedla.
(4) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění je po celou dobu provádění
výuky a výcviku v držení žadatele o řidičské oprávnění a po ukončení
výuky a výcviku se ukládá v autoškole po dobu pěti let.
§ 13
Elektronická evidence výuky a výcviku
(1) Evidenční knihu a třídní knihu lze nahradit elektronickou evidencí
výuky a výcviku.
(2) V elektronické evidenci výuky a výcviku se vedou údaje podle § 9
odst. 3 a § 10 odst. 2.
(3) Elektronickou evidenci výuky a výcviku lze vést za předpokladu, že
program splňuje následující požadavky:
a) zapsané údaje o provedené výuce a výcviku žadatele o řidičské
oprávnění jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů mezi
jednotlivými žadateli o řidičské oprávnění navzájem,
b) žadatel o řidičské oprávnění je označen svým jménem, příjmením,
datem narození a evidenčním číslem,
c) zápisy v evidenci o výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění
lze provádět průběžně,
d) údaje o provedené výuce a výcviku je možno průběžně prohlížet,
pořídit v tištěné podobě, popřípadě uložit na přenosná paměťová média
ve formátu kompatibilním s používaným softwarem,
e) elektronická evidence výuky a výcviku je vybavena elektronickou
pamětí s dostatečnou kapacitou pro zápis údajů o průběhu výuky a
výcviku se stálostí údajů na dobu nejméně deseti let,
f) elektronická evidence výuky a výcviku je označena názvem a adresou
autoškoly,
g) zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším
neautorizovaným zásahům.
(4) Jednotlivé zápisy údajů v elektronické evidenci výuky a výcviku se
neopatřují podpisy žadatele o řidičské oprávnění a učitele výuky a
výcviku.
(5) Veškeré údaje o provedené výuce a výcviku vedené v elektronické
evidenci výuky a výcviku se ukládají v autoškole po dobu pěti let po
posledním provedeném zápisu. Po celou dobu uložení musí program
elektronické evidence výuky a výcviku zajišťovat možnost tiskového
výstupu.
§ 13a
Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku
(K § 30 odst. 2 zákona)
(1) V potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku se uvádí
a) obchodní firma, sídlo a identifikační číslo autoškoly, ve které
žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, je-li
jejím provozovatelem právnická osoba, nebo jméno a příjmení,
identifikační číslo, obchodní firma a trvalý pobyt provozovatele této
autoškoly, je-li jejím provozovatelem fyzická osoba,
b) jméno, příjmení, případný titul a adresa bydliště žadatele o
řidičské oprávnění,
c) řidičské oprávnění příslušné skupiny vozidel, pro jehož získání
žadatel o řidičské oprávnění započal výuku a výcvik,
d) evidenční číslo, pod kterým byl žadatel o řidičské oprávnění
zaregistrován v evidenční knize autoškoly, ve které částečně absolvoval
výuku a výcvik,
e) druh výuky a výcviku, který žadatel o řidičské oprávnění částečně
absolvoval,
f) počet hodin v jednotlivých předmětech výuky a výcviku, které žadatel
o řidičské oprávnění absolvoval.
(2) Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku opatří
provozovatel autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně
absolvoval výuku a výcvik, svým podpisem a otiskem razítka autoškoly.
Správnost údajů uvedených v potvrzení autoškoly o částečném absolvování
výuky a výcviku potvrdí svým podpisem též žadatel o řidičské oprávnění.
(3) S potvrzením o částečném absolvování výuky a výcviku vydá
provozovatel autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně
absolvoval výuku a výcvik, žadateli rovněž žádost o přijetí k výuce a
výcviku, na základě které byl žadatel přijat v autoškole k výuce a
výcviku, a doklad o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.
ČÁST TŘETÍ
ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL, ŠKOLENÍ,
ZKOUŠKY A PŘEZKOUŠENÍ ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ
HLAVA I
ZKUŠEBNÍ KOMISAŘI
(K § 34 odst. 3 a k § 36 odst. 5 zákona)
§ 14
Základní a zdokonalovací školení pro zkušební komisaře
(1) Základní školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na
a) znalost předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů
souvisejících,
b) znalost ovládání a údržby vozidla, bezpečnosti při manipulaci s
nákladem, hospodárného řízení z hlediska spotřeby pohonných hmot,
provozních nákladů a šetrnosti k životnímu prostředí, technických
vlastností vozidel a jejich konstrukčních celků, zejména řízení,
pneumatik, brzd, světel, a fyzikálních vlastností vozidel, zejména
rychlosti, tření, dynamiky a energie,
c) základy psychologie a pedagogiky se zaměřením na aplikaci základních
pedagogicko-psychologických zásad a postupů při komunikaci s žadatelem
o řidičské oprávnění při vedení zkoušky a následném hodnocení výsledků
zkoušky, s důrazem na nácvik přesného vyjadřování, volbu gramaticky a
stylisticky vhodných výrazů, terminologii, gestikulaci, jednotnost a
důslednost hodnocení a zdokonalování verbálních schopností zkušebního
komisaře,
d) metodiku výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění, včetně
metodiky výuky a výcviku tělesně postižených žadatelů o řidičská
oprávnění,
e) znalost obsahu výuky a výcviku,
f) znalost organizace, obsahu a rozsahu zkoušek z odborné způsobilosti
k řízení motorových vozidel se zaměřením na důsledné plnění zákonných
požadavků na prověřování znalostí, dovedností a chování žadatele o
řidičské oprávnění při zachování jednotných principů hodnocení dílčích
částí zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
g) znalost zdravotnické přípravy v rozsahu § 4 odst. 4 a § 5 odst. 4,
h) znalost praktického ovládání vozidla, jeho řízení a manipulace s
vozidlem v návaznosti na rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel, jehož je zkušební komisař
držitelem, nebo které hodlá získat, a to nejméně v rozsahu požadavků na
zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro
příslušnou skupinu vozidel.
(2) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na
a) prohloubení znalostí, které jsou obsahem základního školení pro
zkušební komisaře,
b) znalost změn, ke kterým došlo ve věcech, které jsou obsahem
základního školení pro zkušební komisaře.
(3) Základní i zdokonalovací školení pro zkušební komisaře se provádí v
rozsahu předmětů, které jsou obsahem zkoušky z odborné způsobilosti k
řízení motorových vozidel.
(4) Učební osnovy základního a zdokonalovacího školení pro zkušební
komisaře jsou uvedeny v příloze č. 4.
(5) Při rozšíření rozsahu oprávnění k provádění zkoušek o další skupinu
vozidel se v rámci zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře
minimální počty hodin v jednotlivých předmětech učební osnovy
zdokonalovacího školení přizpůsobí tomuto rozšíření.
§ 15
Zkouška a přezkoušení zkušebního komisaře
(1) Zkoušku zkušebního komisaře lze složit do šesti měsíců ode dne
ukončení základního školení pro zkušební komisaře.
(2) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání průkazu zkušebního
komisaře prokazuje znalosti a dovednosti
a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické
přípravy,
b) z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních
komunikacích,
c) z provádění zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a
předpisů souvisejících,
d) z ovládání a údržby vozidla a provádění zkoušky z ovládání a údržby
vozidla,
e) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,
f) z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny vozidel a provádění
zkoušky z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.
(3) Zkouška znalostí podle odstavce 2 písm. a) se provádí písemně
zkušebním testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm
"prospěl", dosáhl-li žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře plný
počet bodů a žadatel o prodloužení platnosti průkazu zkušebního
komisaře nejméně 47 bodů z maximálního možného počtu 50 bodů.
(4) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. b) až e) se
provádí ústně.
(5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. f) se provádí
při praktické jízdě s vozidlem. Žadatel o získání průkazu zkušebního
komisaře musí prokázat vysokou úroveň znalostí a dovedností při řízení
motorových vozidel těch skupin, pro které je oprávněn provádět zkoušky
žadatelů o řidičská oprávnění.
(6) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 2 se hodnotí stupněm
"prospěl" nebo "neprospěl". Jestliže žadatel o získání průkazu
zkušebního komisaře byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm
"neprospěl", může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná
část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle
však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl
žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře hodnocen stupněm
"neprospěl".
(7) Přezkoušení zkušebního komisaře se provádí na závěr zdokonalovacího
školení pro zkušební komisaře. Pro přezkoušení zkušebního komisaře a
jeho hodnocení platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 6.
§ 16
Průkaz zkušebního komisaře
(K § 35 odst. 4 zákona)
(1) Průkaz zkušebního komisaře je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150
x 108 mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu průkazu zkušebního komisaře tvoří
hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis průkazu zkušebního komisaře je opatřen evidenčním
číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace
dvou písmen a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním
čísle na prvním místě.
(4) Údaje se do průkazu zkušebního komisaře vypisují vždy černou barvou
na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do
kolonky "Jiné záznamy" a do kolonek "Platnost prodloužena do:" lze
provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo
černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající průkaz zkušebního
komisaře nebo prodlužující jeho platnost se provádí čitelně
propisovacím perem modré nebo černé barvy.
(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v průkazu zkušebního komisaře
nebo k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce
"Jiné záznamy", vydá ministerstvo nový průkaz zkušebního komisaře.
(6) Průkaz zkušebního komisaře se opatřuje fotografií jeho držitele,
která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.^5)
(7) Vzor průkazu zkušebního komisaře je uveden v příloze č. 5.
HLAVA II
ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL
§ 17
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické
přípravy
(K § 40 odst. 3 zákona)
(1) Test, kterým se provádí zkouška z předpisů o provozu na pozemních
komunikacích a zdravotnické přípravy, je složen z 25 otázek s možností
získání 50 bodů.
(2) Otázky v testu jsou sestaveny takto:
a) 10 otázek ověřujících znalost pravidel provozu na pozemních
komunikacích a jejich užití řidičem,
b) 4 otázky ověřující znalost zásad bezpečné jízdy a ovládání vozidla,
c) 3 otázky ověřující znalost dopravních značek, světelných a
akustických signálů, výstražných světel, speciálních označení vozidel a
osob, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace včetně
náležitého chování řidiče, jež odpovídá jejich významu,
d) 3 otázky ověřující schopnost řešení dopravních situací,
e) 2 otázky ověřující znalost předpisů o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích,
f) 2 otázky ověřující znalost předpisů souvisejících s provozem na
pozemních komunikacích,
g) 1 otázka ověřující znalost zdravotnické přípravy.
(3) V testu jsou použity následující typy otázek:
a) otázka, ke které jsou přiřazeny 3 odpovědi, z nichž pouze jedna je
správná,
b) otázka, ke které jsou přiřazeny odpovědi "ano" nebo "ne",
c) otázka, ke které jsou přiřazeny tři obrázky, z nichž pouze jeden je
ve vztahu k otázce správný.
(4) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou zaměřeny na
prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících
oblastech:
a) význam sledování situace v provozu na pozemních komunikacích,
ohleduplného a ukázněného chování k ostatním účastníkům provozu na
pozemních komunikacích,
b) vliv únavy, alkoholu, návykových látek a léčiv na reakční a
rozpoznávací schopnosti řidiče, na reakční dobu a změnu v chování
řidiče obecně,
c) nejdůležitější zásady týkající se dodržování bezpečnostní
vzdálenosti mezi vozidly, brzdných drah a řízení vozidla v souvislosti
s různými povětrnostními podmínkami,
d) vliv povětrnostních podmínek na stav pozemní komunikace a rizik
vyplývajících z těchto změn pro řízení vozidla, včetně vlivu změn denní
a noční doby na řízení vozidla,
e) způsob řízení vozidla na jednotlivých kategoriích pozemních
komunikací a rizik spojených s řízením vozidla na různých kategoriích
pozemních komunikací při různé hustotě provozu, vlastností různých
stavebních provedení pozemních komunikací a jejich vliv na bezpečnost
řízení vozidla, způsob bezpečného řízení vozidla v tunelech,
f) zvláštní rizikové faktory, týkající se nedostatku zkušeností
ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, jako jsou
zejména děti, chodci, cyklisté a lidé se sníženou pohyblivostí,
g) rizika spočívající v odlišnostech způsobu řízení různých druhů
motorových vozidel, problematika zorného pole a zrakového vnímání
řidiče při řízení různých druhů vozidel,
h) doklady požadované při provozu vozidla,
i) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo
podobné události a opatření, která mají být v těchto případech
provedena (označení místa dopravní nehody, oznámení dopravní nehody,
poskytnutí první pomoci),
j) pravidla zajištění bezpečné přepravy osob a věcí,
k) bezpečnostní opatření při vystupování z vozidla,
l) konstrukční součásti vozidla, které mají vliv na bezpečnost jízdy,
zejména systém řízení, systém zavěšení kol, brzdový systém, pneumatiky,
světlomety, světla, ukazatele směru, odrazová skla, zpětná zrcátka,
ostřikovače čelního skla a stěrače, výfukový systém, bezpečnostní pásy
a zvukové výstražné zařízení, včetně rozpoznání jejich běžných poruch a
závad,
m) bezpečnostní vybavení vozidla, zejména bezpečnostní pásy, opěrky
hlav a dětské zádržné systémy,
n) pravidla týkající se užívání vozidla ve vztahu k životnímu
prostředí, zejména přiměřené používání zvukových výstražných zařízení,
spotřeba pohonných hmot, omezení znečišťujících emisí.
(5) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou vedle
oblastí uvedených v odstavci 4 u skupin vozidel AM, A1, A2 a A dále
zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v
následujících oblastech:
a) používání ochranné výstroje, zejména rukavic, bot, oblečení a
ochranné přilby,
b) viditelnost motocyklisty pro jiné účastníky provozu na pozemních
komunikacích,
c) rizikové faktory vyplývající ze stavu pozemní komunikace, se
zřetelem na kluzké části pozemní komunikace např. kryty kanalizace,
vodorovné dopravní značky a tramvajové koleje.
(6) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou vedle
oblastí uvedených v odstavci 4 u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1,
D1+E, D a D+E dále zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské
oprávnění v následujících oblastech:
a) doba řízení, bezpečnostní přestávky, doba odpočinku a užívání
záznamových zařízení,
b) přeprava nákladu nebo cestujících,
c) doklady potřebné pro provoz vozidla a doklady potřebné pro
vnitrostátní a mezinárodní přepravu nákladu nebo cestujících,
d) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo
podobné události a opatření, která mají být v těchto případech
provedena, včetně pravidel uplatňovaných při provádění záchranných akcí
nebo evakuace cestujících, a základní znalost poskytování první pomoci,
e) bezpečnostní opatření při demontáži nebo výměně kol,
f) hmotnosti a rozměry vozidla,
g) omezení zorného pole řidiče vyplývající z konstrukčního provedení
vozidla,
h) zásady platné pro nakládání vozidla, kontrolu nákladu, uložení a
upevnění nákladu, charakteristické vlastnosti některých druhů nákladu
(sypké materiály, tekutiny, zavěšené náklady), způsoby nakládky a
vykládky rozměrných věcí při užití nakládacího zařízení (pouze u skupin
vozidel C1, C1+E, C a C+E),
i) principy odpovědnosti řidiče platné pro přepravu cestujících s
ohledem na zajištění pohodlí a bezpečnosti cestujících, zvláštnosti
přepravy dětí, včetně kontroly prováděné před odjezdem vozidla (pouze u
skupin vozidel D1, D1+E, D a D+E),
j) základy konstrukce a funkce spalovacího motoru, palivového systému,
elektrického systému, zapalovacího systému a převodového ústrojí,
funkce provozních kapalin, zásady jejich kontroly, doplňování a výměny,
zásady mazání jednotlivých částí vozidla a jejich kontroly a údržby v
rámci ochrany před mrazem (pouze u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1,
D1+E, D, D+E),
k) zásady konstrukce, montáže a správného užívání pneumatik, včetně
údržby,
l) typy brzdných systémů, jejich funkce, hlavní části, zapojení,
užívání a denní údržba brzdných systémů a regulátorů rychlosti,
používání brzd s protiblokovacím systémem,
m) typy spojovacích systémů, jejich funkce, hlavní části, zapojení,
užívání a denní údržba (pouze u skupin vozidel C1+E, C+E, D1+E a D+E),
n) metody používané k odhalení příčin poruch,
o) zásady preventivní údržby vozidel a nezbytných běžných oprav,
p) odpovědnost řidiče při nakládce, přepravě a vykládce nákladu (pouze
u skupin vozidel C1, C1+E, C a C+E).
(7) Jednotlivé správné odpovědi jsou hodnoceny jedním, dvěma nebo
čtyřmi body. Jedním bodem se hodnotí správné zodpovězení otázek podle
odstavce 2 písm. c), e) a g). Dvěma body se hodnotí správné zodpovězení
otázek podle odstavce 2 písm. a), b) a f). Čtyřmi body se hodnotí
správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. d).
(8) Pro hodnocení testu stupněm "prospěl" je potřebné získání nejméně
43 bodů.
§ 18
Zkouška ze znalostí ovládání a údržby vozidla
(K § 41 odst. 3 zákona)
(1) Při zkoušce z ovládání a údržby vozidla prokazuje žadatel o
řidičské oprávnění pro skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a
D+E znalosti základních soustav vozidla a činitelů, které mají vliv na
bezpečnost jízdy, ekonomiku provozu a na životní prostředí, znalosti v
provádění údržby vozidla, jakož i rozpoznávání a odstraňování
vyskytujících se poruch s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu
motorových a přípojných vozidel.
(2) Tělesně postižená osoba prokazuje znalosti podle odstavce 1 k
vozidlu konstrukčně přizpůsobenému jejímu postižení.
(3) Úplné znění otázek ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla pro
skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E je uvedeno v
příloze č. 6.
§ 19
Zkouška z praktické jízdy
(K § 42 odst. 5 zákona)
(1) V první části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské
oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti:
a) u všech skupin vozidel s výjimkou skupin vozidel AM, A1, A2 a A
1. před zahájením jízdy prověřit stav pneumatik, osvětlení vozidla a
směrových světel, zvukového výstražného zařízení, funkčnost řízení a
brzd, čelního skla, stěračů, provozních kapalin, přístrojové desky a
funkčnost sdělovačů, přizpůsobit si sedadlo a opěrku hlavy do správné
polohy, přizpůsobit si zpětná zrcátka, zapnout si bezpečnostní pás a
ověřit, že jsou zavřeny všechny dveře, u skupin vozidel C1, C1+E, C,
C+E, D1, D1+E, D a D+E navíc prověřit stav posilovačů brzd a systémů
řízení, kol, disků kol, blatníků, oken a záznamového zařízení,
2. následně nastartovat motor a provést plynulé rozjetí vozidla (v
průběhu zkoušky provést rozjezd do kopce a z kopce), couvat se
zatáčením vlevo i vpravo, zabrzdit vozidlo na přesnost zastavení,
zaparkovat vozidlo a opustit parkovací prostor, zajet k obrubníku a
vyjet od něho, objet stojící vozidla a překážky, u skupiny vozidel B a
B1 navíc otočit vozidlo přední částí do protisměru za použití chodu
vpřed a zpětného chodu,
b) před zahájením jízdy u skupiny vozidel AM, A1, A2 a A prověřit stav
pneumatik, brzd, řízení, vnějšího osvětlení vozidla, směrových světel,
spínače výstražných světel, je-li k dispozici, výstražného zvukového
zařízení, převodu hnací síly, například sekundárního řetězu, hnacího
řemenu nebo hřídele, hladiny oleje v motoru a hladiny brzdové kapaliny,
upravit si ochrannou výstroj, včetně rukavic, bot a oblečení, řádně
upevnit na hlavě ochrannou přilbu a provést následující zvláštní jízdní
úkony vyobrazené v příloze č. 7 k této vyhlášce, kterými žadatel
prokazuje dostatečnou připravenost a schopnost samostatného ovládání
motocyklu bez přítomnosti druhé osoby na sedadle spolujezdce:
1. sejmout motocykl ze středového stojanu, vést jej bez použití motoru
vpřed a vzad se zatočením doleva a doprava, se zaparkováním do
omezeného prostoru a postavit motocykl na středový stojan; v případě,
že je motocykl vyroben pouze s podpěrným stojanem, použije se podpěrný
stojan,
2. provést jízdu při nízké rychlosti zahrnující následování zkušebního
komisaře rychlostí chůze v přímém směru, bezpečné otočení o 180°
projetím zatáčky tvaru „U“, slalom, jízdu po dráze ve tvaru „8“,
opakované rozjetí s jednou nohou na stupačce přesunutím druhé nohy na
stupačku a zastavení s následnou oporou jednou nebo oběma nohama pro
udržení stability motocyklu,
3. provést jízdu ve vyšších rychlostech zahrnující slalom v rychlosti
nejméně 40 km.h-1 a vyhýbání se překážce při rychlosti nejméně 50
km.h-1 (u skupiny vozidel AM při rychlosti 45 km.h-1),
4. provést brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně
50 km.h-1, nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně
50 km.h-1 (u skupiny vozidel AM z rychlosti 45 km.h-1).
c) u skupiny vozidel B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T
1. provést kontrolu karoserie, dveří pro řidiče a cestující, prvků
povinné výbavy vozidla, jejich umístění a použitelnost včetně
schopnosti sestavení výstražného trojúhelníku a kontrolu ostatního
bezpečnostního vybavení,
2. prokázat znalosti v umístění, upevnění a zajištění nákladu na
vozidle nebo přípojném vozidle včetně bezpečnosti práce při jeho
nakládání a vykládání z vozidla nebo přípojného vozidla a dovednosti,
bezpečného zaparkování a zajištění vozidla pro nakládku a vykládku,
d) u skupiny vozidel B+E, C1+E, C+E, D1+E, D+E a T připojit přívěs nebo
návěs, aby se vytvořila jízdní souprava, přičemž tento úkon musí
začínat s tažným vozidlem zaparkovaným vedle přívěsu nebo návěsu, tj.
nikoliv v jedné řadě, a provést kontrolu spojovacího zařízení, brzd a
elektrických spojení, umístění, upevnění a zajištění předepsaného
nákladu a tento přívěs nebo návěs po všech předepsaných jízdních
úkonech odpojit a tažné vozidlo zaparkovat vedle přívěsu nebo návěsu do
původní pozice,
e) u skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T prokázat
znalosti použití záznamových zařízení, principů brzdových systémů a
omezovačů rychlosti a prověřit odlehčovací brzdu a řídicí systémy,
f) u skupiny vozidel D1, D1+E, D a D+E
1. provést kontrolu nouzových východů, hasicích přístrojů a ostatního
bezpečnostního vybavení,
2. prokázat znalost pravidel týkajících se zastavení a stání s ohledem
na bezpečné nastupování cestujících do autobusu a vystupování z něj.
(2) Ve druhé části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské
oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti:
a) u všech skupin vozidel
1. schopnost ovládání motorového vozidla v podmínkách provozu na
pozemních komunikacích, zejména zachování správného směru jízdy, řízení
s ohledem na snížení spotřeby paliva a emisí, zrychlení vozidla až na
vhodnou rychlost a udržování této rychlosti i během řazení jednotlivých
rychlostních stupňů, jízda v zatáčkách, vjetí do křižovatky a její
bezpečné projetí, přizpůsobení rychlosti vozidla při odbočování vlevo a
vpravo, jízda na pozemních komunikacích v přímém směru, míjení
protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem, přizpůsobení
rychlosti vozidla podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zařazení
se do jiného jízdního pruhu, dodržování správné vzdálenosti mezi
vozidly v jednotlivých jízdních pruzích, předjíždění jiných vozidel,
je-li to možné, jízda kolem překážek, například zaparkovaných vozidel,
dodržování bezpečného bočního odstupu, popřípadě předjíždění jinými
vozidly, odbočení na křižovatce vlevo i vpravo, odbočení mimo pozemní
komunikaci, rozjezd po zaparkování, po zastavení v provozu a po výjezdu
z vozovky,
2. znalost jízdy na kruhovém objezdu, přejíždění železničního
úrovňového přejezdu, jízdy podél zastávek tramvají, autobusů a
trolejbusů, přejíždění přechodů pro chodce, jízdy s kopce a do kopce
při velkém podélném sklonu, vjezd na dálnici nebo výjezd z dálnice nebo
silnice pro motorová vozidla, zařazení do pruhu s rychleji jedoucími
vozidly, přejezd do pruhu s pomaleji jedoucími vozidly, průjezd
dálničním uzlem a tunelem, pokud jsou takové dopravní situace v místě
konání zkoušky dostupné,
3. provedení nezbytných bezpečnostních opatření při opouštění vozidla,
b) u skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T znalost
vlastností vozidla, které mohou zabránit řidiči ve výhledu, vlivu větru
na jízdu vozidla, opatření nutných pro předjíždění při stříkajícím
blátě, užívání různých brzdových systémů, používání zpomalovací brzdy a
přizpůsobení stopy délce vozidla a jeho přesahu při odbočování,
c) při zkoušce z praktické jízdy k získání nebo rozšíření rozsahu
řidičského oprávnění pro skupinu vozidel B na jízdní soupravy složené z
vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti
převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní
soupravy převyšuje 3 500 kg, avšak nepřevyšuje 4 250 kg, prokazuje
žadatel o řidičské oprávnění znalosti a dovednosti obdobně jako u
skupiny B+E.
(3) Po celou dobu druhé části zkoušky z praktické jízdy podle odstavce
2 musí žadatel o řidičské oprávnění prokazovat ohleduplné, ukázněné,
předvídavé a přizpůsobivé řidičské chování.
(4) Hodnocení zkoušky z praktické jízdy zahrnuje
a) bezpečný, předvídavý, ohleduplný, přizpůsobivý a rozhodný způsob
jízdy,
b) dodržování povinností řidiče v provozu na pozemních komunikacích,
přizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky, aktuálním povětrnostním
vlivům a jiným podmínkám provozu na pozemních komunikacích,
c) respektování ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích,
správné a včasné reakce na jejich chování, se zvýšenou opatrností vůči
dětem, chodcům, cyklistům, osobám s omezenou schopností pohybu a
orientace a jiným zranitelným účastníkům provozu na pozemních
komunikacích,
d) schopnost ovládání vozidla z hlediska správného nastavení a
používání bezpečnostních pásů, zpětných zrcátek, opěrek hlavy, sedadel,
správné používání světel, schopnost ovládání výstražných směrových
světel, stěračů, ventilátoru topení, klimatizace a ostatního vybavení
vozidla,
e) správné používání ovládacích prvků s ohledem na způsob a kvalitu
jízdy, ovládání spojky, převodovky, akcelerátoru, řízení, brzdového
systému včetně pomocných brzdových systémů, je-li jimi vozidlo
vybaveno, používání jiných postupů zpomalování jízdy než brzdění a
využívání parkovací brzdy k bezpečnému rozjezdu do svahu,
f) schopnost ovládání vozidla za různých podmínek a při různých
rychlostech, s ohledem na druh, vlastnosti, hmotnost a rozměry vozidla
nebo jízdní soupravy; u skupin vozidel B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E,
D, D+E se posuzuje schopnost ovládání vozidla s ohledem na hmotnost a
druh nákladu, u skupin vozidel D1, D1+E, D, D+E schopnost zajistit
pohodlí cestujících při jízdě, bez náhlého zvýšení rychlosti, s
plynulým řízením a plynulým řazením rychlostních stupňů, a bez prudkého
brzdění,
g) u skupin vozidel B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E
schopnost řídit hospodárně a šetrně k životnímu prostředí s
přihlédnutím k otáčkám motoru za minutu, k přeřazování rychlostních
stupňů, k brzdění a zrychlování,
h) včasné zpomalování, brzdění a zastavování podle okolností,
předvídavost, u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E
schopnost používání různých brzdových systémů,
i) pozorovací schopnosti, panoramatické vidění, správné a včasné
používání zpětných zrcátek, vidění na dlouhé, střední a krátké
vzdálenosti v souvislosti se schopností včasné a správné reakce,
j) dodržování přednosti v jízdě na křižovatkách a dálničních uzlech,
dávání přednosti v jízdě za jiných okolností, například při změně
směru, přejíždění mezi jízdními pruhy, zvláštních jízdních úkonech,
k) schopnost vyhodnocovat světelnou signalizaci, dopravní značky a
ostatní značení, dodržování správného chování na světelné signalizaci,
dodržování pokynů osob řídících dopravní provoz, správné chování podle
dopravních značek, například zákazových nebo příkazových, přiměřené
jednání podle vodorovného značení na vozovce,
l) schopnost udržování odstupu, dodržování bezpečné vzdálenosti před
vozidlem, bezpečný boční odstup po stranách vozidla, dostatečná a
bezpečná vzdálenost od ostatních účastníků provozu na pozemních
komunikacích,
m) schopnost udržování směru jízdy a správného umístění na pozemní
komunikaci při řazení do jízdních pruhů, na kruhových objezdech, v
zatáčkách, přiměřeně podle druhu a vlastností vozidla nebo jízdní
soupravy a schopnost předvídání změny zařazení,
n) schopnost dodržovat a nepřekračovat nejvyšší dovolenou rychlost při
nepřekročení nejvyšší povolené rychlosti, nejet nepřiměřeně nízkou
rychlostí při optimálních podmínkách dovolujících rychlost vyšší,
přizpůsobit rychlost povětrnostním podmínkám a podmínkám provozu na
pozemních komunikacích, zvolit takovou rychlost, aby byl schopen
bezpečně zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled,
o) schopnost dávat znamení podle potřeby správně a včas, zejména o
změně směru jízdy, přiměřeně reagovat na všechna znamení dávaná
ostatními účastníky provozu na pozemních komunikacích včetně světelných
výstražných znamení.
(5) Záznam o zkoušce z praktické jízdy obsahuje tyto náležitosti:
a) jméno, příjmení a datum narození žadatele o řidičské oprávnění nebo
držitele řidičského oprávnění,
b) skupiny vozidel, pro které se zkouška z praktické jízdy provádí,
c) registrační značka výcvikového vozidla nebo výcvikových vozidel
spojených do jízdní soupravy,
d) údaj o datu a době trvání zkoušky z praktické jízdy,
e) údaje o znalostech, dovednostech a chování prověřovaných v rámci
zkoušky z praktické jízdy a jejich zhodnocení,
f) jméno, příjmení a číslo zkušebního komisaře,
g) podpis a otisk razítka zkušebního komisaře,
h) podpis žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského
oprávnění,
i) podpis učitele autoškoly pouze v případě, že žadatel o řidičské
oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění odmítne záznam o zkoušce z
praktické jízdy podepsat, a
j) lhůta pro skartaci dokumentu v souladu s právním předpisem
upravujícím výkon spisové služby.
§ 20
Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
(K § 39 odst. 4 zákona)
(1) Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel (dále jen "protokol o zkouškách") je evidenční doklad o
provedených zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel žadatelů o řidičská oprávnění. Protokol o zkouškách vede
zkušební komisař.
(2) Protokol o zkouškách obsahuje evidenční číslo, datum založení,
celkový počet listů, které jsou vzestupně číslované, otisk razítka
obecního úřadu obce s rozšířenou působností a podpis osoby, která
provedla evidenci protokolu o zkouškách.
(3) V protokolu o zkouškách uvede zkušební komisař u každého žadatele o
řidičské oprávnění, se kterým provádí zkoušku z odborné způsobilosti k
řízení motorových vozidel, následující záznamy:
a) jméno, příjmení, případný titul a datum narození žadatele o řidičské
oprávnění,
b) název autoškoly, v níž žadatel o řidičské oprávnění absolvoval výuku
a výcvik,
c) skupinu vozidel, pro jejíž získání skládá žadatel o řidičské
oprávnění zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
d) datum provedení zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel,
e) hodnocení (prospěl - neprospěl) u všech částí, ze kterých se skládá
zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Správnost údajů zapsaných v protokolu o zkouškách potvrdí zkušební
komisař svým podpisem a otiskem svého razítka.
(4) Opravu údaje v protokolu o zkouškách lze provádět výhradně jen
přeškrtnutím celého řádku v protokolu a zapsáním nového údaje do řádku
následujícího. Původní text v přeškrtnutém řádku musí zůstat čitelný.
Každá oprava se opatřuje datem, podpisem zkušebního komisaře, který
opravu provedl, a otiskem jeho razítka.
(5) Protokol o zkouškách uzavírá zkušební komisař na konci každého
kalendářního roku podtržením posledního zápisu s uvedením data
uzavření. Uzavření protokolu potvrdí zkušební komisař svým podpisem a
otiskem svého razítka. Po uzavření protokolu lze aktualizovat pouze
údaje podle odstavce 3 písm. d) a e).
(6) Protokol o zkouškách se ukládá u obecního úřadu obce s rozšířenou
působností po posledním provedeném zápisu po dobu pěti let. Po pěti
letech se protokol o zkouškách ukládá do archivu.
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen
§ 24
zrušen
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o
získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel a o změnách některých zákonů,
2. vyhláška č. 497/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
dopravy a spojů č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000
Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení
motorových vozidel a o změnách některých zákonů.
§ 26
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
Příl.1
ŽÁDOST O PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU
Příl.2
Tabulka 1
Základní příprava učitelů výuky a výcviku
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Rozsah oprávnění osvědčení pro učitele | POT | POP | POÚ |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|1. Legislativa (činnost autoškoly, výuka | | | |
| a výcvik, provoz vozidel) | 10 | 10 | 10 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|2. Základní dopravní psychologie | 18 | 18 | 18 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|3. Základy pedagogiky a rétoriky | 22 | 22 | 22 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| Celkem | 50 | 50 | 50 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
Výuka teorie
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|4. Metodika (didaktika) výuky teoretických | | | |
| předmětů | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Předpisy o provozu na pozemních | | | |
| komunikacích | 6 | 2 | 8 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Ovládání a údržba vozidla | 6 | 2 | 8 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | |
| jízdy | 6 | 2 | 8 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|5. Náslechy a výstupy ve výuce teorie | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Předpisy o provozu na pozemních | | | |
| komunikacích | 28 | | 28 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Ovládání a údržba vozidla | 18 | | 18 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | |
| jízdy | 20 | | 20 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| Celkem teoretické předměty | 84 | 6 | 90 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
Praktický výcvik
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|6. Metodika (didaktika) výcviku praktických | | | |
| předmětů | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Výcvik v řízení vozidla (obsahová | | | |
| stránka) | 4 | 8 | 12 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| A. Řidičský trenažér (forma získávání | | | |
| základních dovedností) | | 6 | 6 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| B. Autocvičiště (stavba překážek - | | | |
| rozměry) | | 12 | 12 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| C. Provoz na pozem. kom. (volba trasy | | | |
| pro etapy výcviku) | | 8 | 8 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Praktická údržba vozidla | 2 | 4 | 6 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|7. Náslechy a výstupy v praktickém výcviku | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Výcvik v řízení vozidla | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| A. Řidičský trenažér | | 6 | 6 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| B. Autocvičiště | | 8 | 8 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| C. Provoz na pozemních komunikacích | | 20 | 20 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Praktická údržba vozidla | | 12 | 12 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Celkem praktický výcvik | 6 | 84 | 90 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
Minimální počet hodin
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Celkem | 140 | 140 | 230 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
Vysvětlivky:
POT - profesní osvědčení omezené jen pro výuku teorie
POP - profesní osvědčené omezené jen pro výuku praktického
výcviku
POÚ - profesní osvědčení úplné
Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava
nejsou obsahem tabulky.
Tabulka 2
Základní příprava učitelů výuky a výcviku pro rozšíření
profesního osvědčení o další skupiny (podskupinu)
řidičského oprávnění
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Rozsah oprávnění osvědčení pro učitele | POT | POP | POÚ |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|1. Legislativa (činnost autoškoly, výuka | | | |
| a výcvik, provoz vozidel) | 5 | 5 | 5 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|2. Základní dopravní psychologie | 3 | 3 | 3 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|3. Základy pedagogiky a rétoriky | 1 | 1 | 1 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| Celkem | 9 | 9 | 9 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Výuka teorie | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|4. Metodika (didaktika) výuky teoretických | | | |
| předmětů | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Předpisy o provozu na pozemních | | | |
| komunikacích | 3 | 1 | 4 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Ovládání a údržba vozidla | 3 | 1 | 4 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | |
| jízdy | 3 | 1 | 4 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|5. Náslechy a výstupy ve výuce teorie | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Předpisy o provozu na pozemních | | | |
| komunikacích | 6 | | 6 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Ovládání a údržba vozidla | 4 | | 4 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | |
| jízdy | 6 | 3 | 6 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| Celkem teoretické předměty | 25 | 6 | 28 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Praktický výcvik | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|6. Metodika (didaktika) výcviku praktických | | | |
| předmětů | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Výcvik v řízení vozidla (obsahová | | | |
| stránka) | 2 | 4 | 6 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| A. Řidičský trenažér (forma získávání | | | |
| základních dovedností) | | 2 | 2 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| B. Autocvičiště (stavba překážek - | | | |
| rozměry) | | 2 | 2 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| C. Provoz na pozem. kom. (volba trasy | | | |
| pro etapy výcviku) | | 4 | 4 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Praktická údržba vozidla | 1 | 2 | 3 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|7. Náslechy a výstupy v praktickém výcviku | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| a) Výcvik v řízení vozidla | | | |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| A. Řidičský trenažér | | 2 | 2 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| B. Autocvičiště | | 2 | 2 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| C. Provoz na pozemních komunikacích | | 10 | 10 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
| b) Praktická údržba vozidla | | 2 | 2 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Celkem praktický výcvik | 3 | 30 | 33 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
Minimální počet hodin
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
|Celkem | 37 | 45 | 70 |
+---------------------------------------------+-----+-----+-----+
Vysvětlivky zkratek jsou uvedeny u tabulky 1.
Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou
obsahem tabulky.
Příl.3
Vzor profesního osvědčení
Příl.4
UČEBNÍ OSNOVA základního a zdokonalovacího školení pro zkušební
komisaře
Příl.5
Vzor průkazu zkušebního komisaře
Příl.6
ÚPLNÉ ZNĚNÍ OTÁZEK ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla
Pro skupinu vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E D a D+E
1. popište úkony kontroly vozidla před jízdou,
2. popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubky drážek
dezénu pneumatiky,
3. popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich
životnost,
4. jaké jsou nejčasnější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich
projevy,
5. popište postup při výměně kola,
6. popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování,
časové intervaly pro jeho výměnu,
7. popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a
mazání motoru řidiči vozidla a signalizaci případných projevů poruch
během jízdy vozidla,
8. popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla a
zajištění regulace provozní teploty motoru,
9. popište signalizaci teploty chladicí kapaliny řidiči a postup,
došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění
v koloně apod.),
10. popište kontrolu a ošetřování vzduchové chladicí soustavy vozidla a
zajištění regulace provozní teploty motoru,
11. popište hlavní části palivové soustavy vznětového motoru,
12. v čem spočívá údržba a ošetřování palivové soustavy vznětového
motoru,
13. popište postup při odvzdušnění palivové soustavy vznětového motoru,
14. popište postup při hledání příčiny zavzdušnění palivové soustavy
vznětového motoru,
15. popište funkci regulátoru otáček vstřikovacího čerpadla a funkci
omezovače rychlosti,
16. popište kontrolu a údržbu výfukového systému motoru,
17. popište, jakou funkci plní filtr pevných částic, jeho umístění na
vozidle a jakými způsoby lze ovlivnit jeho životnost,
18. popište činnost turbodmychadla, funkci chladiče vzduchu
(mezichladiče) a způsob jejich ošetřování,
19. popište ošetřování čističe vzduchu (suchý, mokrý) a v čem spočívá
údržba plnicího systému motoru,
20. popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze
ovlivnit její životnost,
21. popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka, rozdělovací
převodovka, spojovací hřídel, rozvodovka, diferenciál a kolové redukce,
v čem spočívá jejich ošetřování,
22. popište rozdíl mezi synchronizovanou a nesynchronizovanou
převodovkou, způsob jejich ovládání a použití ve vozidlech,
23. popište význam kombinovaných (půlených) převodovek a jakou funkci
plní uzávěrka diferenciálu,
24. popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování a
stabilizátor, projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav
vozidla a bezpečnost jízdy,
25. popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za
jízdy vypínat motor,
26. popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu
jeho správné funkce,
27. popište účel systému regulace prokluzu kol hnacích náprav (ASR) a
kontrolu jeho správné funkce,
28. popište funkci provozní, parkovací, pomocné (odlehčovací) a nouzové
brzdy,
29. popište princip pomocné (odlehčovací) brzdy (motorové, retardéru
elektromagnetického a retardéru hydrodynamického),
30. popište princip činnosti kapalinové brzdy a vzduchokapalinové
brzdy,
31. popište princip činnosti vzduchové brzdy, vyjmenujte její hlavní
části,
32. popište postup při ošetřování a údržbě jednotlivých částí vzduchové
brzdy,
33. popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou,
jejich výhody a nevýhody,
34. vysvětlete, co se rozumí pod pojmem geometrie řídící nápravy
vozidla,
35. popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy
vozidla,
36. popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující
jeho životnost,
37. vysvětlete rozdíl mezi paralelním a sériovým zapojením akumulátorů
a správný postup při jejich zapojení a odpojení,
38. popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich
umístění,
39. popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího
osvětlení vozidla,
40. vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce
(volantu) vozidla,
41. popište postup při připojení tažného lana a tažné tyče a možnosti
jejich použití,
42. popište postup při montáži sněhových řetězů,
43. popište základní funkce tachografu a v čem spočívá jeho obsluha,
44. popište postup při připojování a odpojování přívěsu,
45. vyjmenujte povinné vybavení vozidla.
Příl.7
Zvláštní jízdní úkony pro první část zkoušky z praktické jízdy
motocyklů zařazených do skupiny vozidel AM, A1, A2 a A
K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 1.
1.1 Sejmutí motocyklu ze středového stojanu a jeho vedení vpřed bez
použití motoru se zatočením doleva, následně vzad se zaparkováním do
omezeného prostoru a postavení motocyklu na středový stojan. Sejmutí
motocyklu ze středového stojanu a jeho vyvedení z omezeného prostoru
vpravo. V případě, že je motocykl vyroben pouze s podpěrným stojanem,
použije se podpěrný stojan.
K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 2.
2.1 provedení jízdy při nízké rychlosti - následování komisaře
rychlostí chůze cca 4 km.h-1 v přímém směru (délka dráhy cca 12 m)
2.2 Bezpečné otočení o 180° projetím zatáčky tvaru "U" rychlostí chůze
cca 4 km.h-1
2.3 Slalom při rychlosti chůze cca 4 km.h-1
2.4 Jízda po dráze ve tvaru "8" při rychlosti chůze cca 4 km.h-1
2.5 Opakované rozjetí se s jednou nohou na stupačce a přesunutím druhé
nohy na stupačku a zastavení s následnou oporou jednou nebo oběma
nohama pro udržení stability motocyklu
2.6 Dráha pro úkony v pomalé rychlosti
K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 3.
3.1 Provedení jízdy ve vyšších rychlostech, slalom v rychlosti 40
km.h-1
3.2 Vyhýbání se překážce při počáteční rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u
skupiny AM při rychlosti 45 km.h-1)
K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 4.
4.1 Brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně 50
km.h-1 (u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1)
4.2 Nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně 50
km.h-1 (u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1)
4.3 Dráha pro úkony při vyšší rychlosti
Příl.8
zrušena
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 152/2003 Sb.
Tiskopisy vyrobené před nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat až
do vyčerpání jejich zásob, nejdéle však do 31. prosince 2003, za
splnění předpokladu, že v nich budou vyznačeny změny vyplývající z
úpravy přílohy č. 1.
Čl. II vyhlášky č. 284/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Tiskopisy profesního osvědčení a průkazu zkušebního komisaře vyrobené
před nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat do vyčerpání jejich
zásob, nejdéle však na dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti této
vyhlášky.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20.
prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění).
Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských
průkazech.
Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských
průkazech.
1a) Vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o
technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
2) ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích.
2a) § 92 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
3) Například zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3a) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších
předpisů.
4) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci
obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech.
6) § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání
a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o
změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 297/2011 Sb., kterým se
mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a
zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o
změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.