Advanced Search

o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona


Published: 1994
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507334/o-zahraninm-obchodu-s-vojenskm-materilem-a-o-doplnn-zkona.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
38/1994 Sb.



ZÁKON



ze dne 15. února 1994



o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění

pozdějších předpisů



Změna: 310/2002 Sb.



Změna: 357/2004 Sb.



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 220/2009 Sb.



Změna: 41/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 248/2011 Sb. (část)



Změna: 248/2011 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Obecná ustanovení



Rozsah působnosti zákona a vymezení základních pojmů



§ 1



(1) Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s

vojenským materiálem (dále jen "obchod s vojenským materiálem") a

působnost orgánů státní správy v této oblasti.



(2) Výkon státní správy v oblasti obchodu s vojenským materiálem musí

být v souladu s mezinárodními závazky České republiky a jejími

zahraničně politickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.



§ 2



(1) Obchodem s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí



a) vývoz vojenského materiálu z území České republiky do jiného než

členského státu Evropské unie,



b) dovoz vojenského materiálu na území České republiky z jiného než

členského státu Evropské unie,



c) nákup vojenského materiálu od zahraniční osoby, prodej vojenského

materiálu zahraniční osobě^1), jakož i plnění dalších závazků vůči

zahraniční osobě a přijímání dalších plnění od zahraniční osoby,

jejichž předmětem je vojenský materiál, pokud jde o obchod s vojenským

materiálem ve vztahu k jiným než členským státům Evropské unie,



d) transfer vojenského materiálu uvnitř Evropské unie.



(2) Obchodem s vojenským materiálem se rozumí rovněž



a) zprostředkování činností uvedených v odstavci 1,



b) nákup vojenského materiálu v zahraničí a jeho následný prodej do

jiného než členského státu Evropské unie.



(3) Za obchod s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona

považuje také písemný projev vůle směřující k uzavření smluv, které

upravují vztahy podle odstavců 1 a 2.



§ 3



(1) Tento zákon se nevztahuje na



a) vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České

republiky při působení ozbrojených sil České republiky, bezpečnostních

sborů^1a) nebo základních složek integrovaného záchranného systému

České republiky^1b) podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je

Česká republika vázána, včetně zpětného dovozu,



b) dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky

v souvislosti s působením ozbrojených nebo záchranných složek jiných

států, Organizace spojených národů a dalších mezinárodních organizací

na území České republiky podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými

je Česká republika vázána, včetně zpětného vývozu,



c) vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České

republiky za účelem poskytování humanitární nebo rozvojové pomoci anebo

zapojení do mezinárodních humanitárních záchranných operací, včetně

zpětného dovozu, nebo daru představiteli jiného státu, rozhodne-li o

tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených,



d) dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky

za účelem přijímání humanitární pomoci, včetně zpětného vývozu,

rozhodne-li o tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených.



(2) Tento zákon se dále nevztahuje na poskytování informací, vysílání a

přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby,

úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu v rámci

studijních programů akreditovaných podle zvláštního právního

předpisu^1c), které jsou uskutečňovány vojenskou vysokou školou.



§ 4



Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být



a) zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a

biologické zbraně^1d),



b) zboží, na které se vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů

nebo vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika

vázána, zakazujících použití, skladování, výrobu a převod

protipěchotních min a nařizujících jejich zničení^1e) a zakazujících

nebo omezujících použití některých konvenčních zbraní, které mohou

způsobovat nadměrné utrpení nebo mohou mít nerozlišující účinky^1f),

pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,

nestanoví jinak.



§ 5



(1) Vojenským materiálem pro účely tohoto zákona jsou



a) výrobky, jejich součásti a náhradní díly, které jsou vzhledem ke

svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány

jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v ozbrojených silách

nebo bezpečnostních sborech, nebo jsou hromadně v těchto složkách

užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,



b) stroje, zařízení, investiční celky, technologie, programové

vybavení, technická dokumentace nebo návody vyrobené, upravené,

vybavené, zkonstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití, zejména

pro vývoj, výrobu, kontrolu a zkoušení dalších výrobků, jejich součástí

a náhradních dílů uvedených v písmenu a).



(2) Vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí i služby

poskytované v souvislosti s vojenským materiálem uvedeným v odstavci 1,

zejména provádění oprav, úprav, jakož i poskytování informací, vysílání

a přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby,

úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu.



(3) Seznam vojenského materiálu podle předcházejících odstavců stanoví

prováděcí předpis na základě Společného seznamu vojenského materiálu

Evropské unie.



ČÁST DRUHÁ



Povolování obchodu s vojenským materiálem



§ 6



(1) Obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba

se sídlem na území České republiky (dále jen "právnická osoba") nebo

podnikající fyzická osoba v případech stanovených tímto zákonem (dále

jen „fyzická osoba“) na základě povolení; povolení se nevyžaduje v

případě, že obchod s vojenským materiálem provádí Ministerstvo obrany

nebo Ministerstvo vnitra za podmínek stanovených v § 12a.



(2) Povolení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen

„ministerstvo“) na základě závazných stanovisek dotčených orgánů,

kterými jsou



a) Ministerstvo zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických

zájmů České republiky, dodržování závazků vyplývajících pro Českou

republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v

mezinárodních organizacích,



b) Ministerstvo vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a

ochrany obyvatelstva,



c) Ministerstvo obrany z hlediska zabezpečování obrany České republiky.



(3) Závazné stanovisko vydá dotčený orgán uvedený v odstavci 2 ve lhůtě

20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; závazné stanovisko musí

obsahovat souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu s vydáním povolení.



Podmínky pro vydání povolení



§ 7



(1) Povolení může být vydáno právnické osobě za podmínky, že



a) základní kapitál právnické osoby není více než z 49 % tvořen vklady

pocházejícími od zahraničních osob, s výjimkou vkladů od zahraničních

osob se sídlem nebo bydlištěm v některém z členských států Evropské

unie,



b) členové statutárního orgánu právnické osoby a prokuristé, je-li

prokura udělena, a členové dozorčí rady, je-li zřízena,



1. dosáhli věku 21 let,



2. jsou občany členského státu Evropské unie,



3. mají trvalý pobyt na území členského státu Evropské unie,



4. jsou způsobilí k právním úkonům,



5. splňují předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech

a organizacích podle zvláštního právního předpisu^2),



6. splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zvláštního

zákona^2a),



c) obchod s vojenským materiálem bude prováděn právnickou osobou

vlastním jménem a na vlastní účet,



d) finanční zajištění obchodu s vojenským materiálem právnickou osobou

je dostatečné vzhledem k jeho předpokládanému rozsahu.



(2) Podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) musí být splněny i u

zakladatelů, zřizovatelů, popřípadě zakládajících členů právnické

osoby, jsou-li fyzickými osobami a právnická osoba není dosud zapsána v

obchodním rejstříku.



(3) Povolení může být vydáno fyzické osobě, která je občanem České

republiky, má trvalý pobyt na území České republiky a splňuje podmínky

uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 1, 4, 5 a 6 a odstavci 1 písm. c)

a d).



§ 8



Za citlivou činnost podle zvláštního zákona^2a) se považuje



a) výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, která

provádí obchod s vojenským materiálem,



b) výkon funkce prokuristy u právnické nebo fyzické osoby, která

provádí obchod s vojenským materiálem,



c) výkon funkce člena dozorčí rady právnické osoby, která provádí

obchod s vojenským materiálem,



d) provádění obchodu s vojenským materiálem fyzickou osobou, která je

držitelem povolení.



§ 9



Žádost o vydání povolení



(1) V žádosti o vydání povolení (dále jen "žádost o povolení") se uvede



a) obchodní firma nebo název a adresa sídla právnické osoby nebo jméno,

popřípadě jména, příjmení, adresa místa podnikání, adresa místa

trvalého pobytu a rodné číslo v případě, že žadatelem o povolení je

fyzická osoba,



b) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a

rodné číslo členů statutárního orgánu právnické osoby a prokuristy,

je-li prokura udělena, s uvedením způsobu, jakým jednají jejím jménem,

jakož i jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu

a rodné číslo členů dozorčí rady, je-li zřízena; u občanů jiného

členského státu Evropské unie se uvede jméno, popřípadě jména,

příjmení, datum narození a další údaje, které jsou způsobilé danou

osobu jednoznačně identifikovat,



c) identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li

přiděleno,



d) předmět podnikání,



e) specifikace vojenského materiálu ve smyslu § 5 odst. 3 tohoto zákona

s teritoriálním zaměřením obchodu.



(2) Žádost o povolení musí být doložena



a) smlouvou nebo listinou o zřízení nebo založení právnické osoby

notářským zápisem nebo smlouvou nebo listinou s úředně ověřenými

podpisy zakladatelů či zřizovatelů, pokud právnická osoba není dosud

zapsána v obchodním rejstříku,



b) příslušnými doklady v případě, že se údaje uvedené v žádosti liší od

údajů zapsaných v obchodním nebo jiném obdobném rejstříku,



c) osvědčením o splnění předpokladů pro výkon některých funkcí ve

státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu^3),



d) dokladem o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby pro výkon citlivé

činnosti nebo osvědčením fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nebo

vyšším, vydanými podle zvláštního zákona^2a), u členů statutárního

orgánu právnické osoby, prokuristů, je-li prokura udělena, členů

dozorčí rady, je-li zřízena, a fyzické osoby, která žádá o povolení.



(3) Vzor žádosti o povolení stanoví prováděcí předpis.



§ 10



(1) Rozhodnutí o vydání povolení obsahuje



a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno,

popřípadě jména, příjmení, místo podnikání, trvalý pobyt a rodné číslo

u fyzické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



b) vymezení vojenského materiálu, který je předmětem obchodu,



c) teritoriální zaměření obchodu s vojenským materiálem,



d) další podmínky pro provádění obchodu s vojenským materiálem

stanovené právnické osobě v souladu s § 1 odst. 2 tohoto zákona,



e) číslo povolení, datum jeho vydání, razítko a podpis pověřeného

pracovníka ministerstva.



(2) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je

povinna písemně oznámit a doložit ministerstvu změnu každého údaje

obsaženého v žádosti o vydání povolení nebo dokladech připojených k

žádosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala.



§ 11



(1) Ministerstvo nevydá povolení v případě, že nebudou splněny podmínky

pro jeho vydání stanovené v § 7 až 9, nebo v případě, že by vydáním

povolení došlo k ohrožení zahraničně politických nebo obchodních zájmů

České republiky nebo veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany

obyvatelstva.



(2) Povolení se nevydá po dobu tří let po ukončení insolvenčního řízení

nebo od vydání předchozího rozhodnutí, jímž nebylo vydáno povolení

provádět obchod s vojenským materiálem, anebo od zániku povolení podle

§ 13 odst. 1 písm. c).



§ 12



(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího

doručení. Proti tomuto rozhodnutí není možno podat rozklad.



(2) Obchodovat s vojenským materiálem lze v souladu s vydaným

povolením, nejdříve od zápisu tohoto předmětu činnosti do obchodního

nebo jiného obdobného rejstříku.



§ 12a



(1) Obchod s vojenským materiálem spočívající v jeho nákupu nebo dovozu

může provádět jménem České republiky Ministerstvo obrany nebo

Ministerstvo vnitra, a to v rozsahu zabezpečení plnění svých úkolů.



(2) Ministerstvo vydá Ministerstvu obrany nebo Ministerstvu vnitra

namísto licence licenční potvrzení po předložení



a) návrhu na vydání licenčního potvrzení, který obsahuje



1. označení organizační složky státu, její název a sídlo,



2. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osob oprávněných za

Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra jednat,



3. označení uzavřené smlouvy, která je podmínkou provádění obchodu,



4. název státu, ze kterého má být vojenský materiál dovezen,



5. název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu, jeho

množství, evidenční nebo výrobní čísla, pokud byla přidělena,



6. číslo, popřípadě položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury

celního sazebníku^3a),



7. smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a

celkovou cenu v Kč,



8. předpokládanou dobu, v níž bude možné obchod podle uzavřené smlouvy

uskutečnit,



9. další údaje mající vztah ke konkrétnímu obchodu s vojenským

materiálem,



b) uzavřené smlouvy k obchodu s vojenským materiálem,



c) dokladu o konečném užití vojenského materiálu podle § 15 odst. 5.



(3) Licenční potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a).



§ 13



Zánik povolení



(1) Povolení zaniká



a) výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku, u

fyzické osoby její smrtí,



b) rozhodnutím o úpadku právnické nebo fyzické osoby,



c) rozhodnutím ministerstva o zrušení povolení, jestliže



1. povolení bylo uděleno na základě nesprávných nebo neúplných údajů,



2. právnická nebo fyzická osoba přestala splňovat předpoklady pro

udělení povolení,



3. zahraničně politické, obchodní a bezpečnostní zájmy České republiky

to vyžadují,



4. držitel povolení porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona

nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské

unie, nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika

vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským

materiálem,



d) oznámením právnické nebo fyzické osoby o ukončení výkonu povolované

činnosti.



(2) Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nebo úmrtí

fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.



ČÁST TŘETÍ



Podmínky udělování licence a její užívání



HLAVA PRVNÍ



LICENCE PRO PROVÁDĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU S VOJENSKÝM MATERIÁLEM



§ 14



Licence



(1) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení podle tohoto zákona, je

oprávněna určitý obchod s vojenským materiálem provádět jen na základě,

v rozsahu a za podmínek stanovených v licenci.



(2) O udělení licence požádá právnická osoba pro každou smlouvu, jejímž

předmětem je obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 1 písm. a)

až c) nebo § 2 odst. 2; obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 3

lze provádět i bez licence.



Žádost o udělení licence



§ 15



(1) Žádost o udělení licence předkládá ministerstvu právnická osoba,

které bylo povoleno provádět obchod s vojenským materiálem (dále jen

„žadatel“).



(2) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 se předkládá po

písemném projevu vůle zahraničního smluvního partnera, učiněném za

účelem uzavření smlouvy v oblasti obchodu s konkrétním druhem a

množstvím vojenského materiálu. V případě vstupu žadatele do

mezinárodní veřejné soutěže může žadatel předložit žádost o udělení

licence již po vyhlášení veřejné soutěže nebo po vyzvání k předložení

nabídky v rámci veřejné soutěže.



(3) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí obsahovat



a) obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,



b) identifikační číslo žadatele,



c) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména,

příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, popřípadě

tuzemského smluvního partnera,



d) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,



e) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury

celního sazebníku^3a),



f) název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu a jeho

množství, u významného vojenského materiálu podle § 20 dále evidenční

nebo výrobní čísla, pokud byla přidělena,



g) navrhovanou dobu platnosti licence,



h) název státu,



1. ze kterého má být vojenský materiál dovezen v případě jeho dovozu

pro konečného uživatele na území České republiky,



2. ze kterého má být vojenský materiál dovezen, a dále název státu, na

jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu, v případě

jeho dovozu na území České republiky a následného vývozu, nebo



3. na jehož území se nachází konečný uživatel v případě vývozu

vojenského materiálu,



4. ve kterém má být vojenský materiál nakoupen, a dále název státu, na

jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu v případě,

že tento nebude dovezen na území České republiky,



i) účel zahraničního obchodu s vojenským materiálem s uvedením

informace, zda se jedná o obchod ve smyslu § 2 odst. 2,



j) nabídkovou nebo smluvní cenu za jednotku množství vojenského

materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč,



k) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména,

příjmení a místo podnikání konečného uživatele,



l) geografický název a souřadnice místa uložení vojenského materiálu

omezeného mezinárodní smlouvou na území České republiky před vývozem

nebo po dovozu, je-li předmětem smlouvy vojenský materiál významný ve

smyslu § 20 odst. 4.



(4) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí být doložena



a) návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou s tím, že tyto

doklady musí obsahovat přesnou specifikaci vojenského materiálu včetně

uvedení jeho množství,



b) dokladem o konečném užití; v případě, že se jedná o vojenský

materiál dovezený na základě licence k transferu podle hlavy druhé, k

němuž se váže vývozní omezení, prohlášením žadatele, že dodržel

podmínky uvedené ve vývozním omezení, a příslušným dokladem souhlasu

odpovědného orgánu členského státu původu vojenského materiálu,



c) dalšími údaji identifikujícími vojenský materiál, pokud je to

nezbytné pro řádné posouzení žádosti.



(5) Doklad o konečném užití podle odstavce 4 písm. b) nesmí být starší

než 12 měsíců a musí obsahovat



a) název státu, na jehož území se nachází místo konečného užití

vojenského materiálu,



b) název orgánu, který jej vydal,



c) obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,



d) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména,

příjmení a místo podnikání konečného uživatele,



e) přesný popis vojenského materiálu, zejména jeho množství,

charakteristiku a hodnotu,



f) datum vydání,



g) antireexportní doložku,



h) jméno, popřípadě jména, příjmení a razítko a podpis pověřeného

zástupce orgánu, který doklad vydal,



i) informace o konečném užití vojenského materiálu.



(6) Vzory žádostí o udělení licence stanoví prováděcí předpis.



§ 16



(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení licence ve lhůtě 60 dnů

ode dne jejího doručení na základě závazných stanovisek



a) Ministerstva zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických

zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České

republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních

smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství České republiky

v mezinárodních organizacích,



b) Ministerstva vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a

ochrany obyvatelstva,



c) Ministerstva obrany z hlediska zajišťování obrany České republiky,

pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20.



(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 vydá dotčený orgán ve lhůtě 20

dnů od doručení stejnopisu žádosti; ve zvlášť složitých případech a na

základě písemné dohody ministerstev lze tuto lhůtu přiměřeně

prodloužit. Závazné stanovisko musí obsahovat souhlas či nesouhlas

dotčeného orgánu.



(3) Rozhodnutí o udělení licence podle § 14 odst. 2 obsahuje



a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo žadatele,



b) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,



c) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury

celního sazebníku,



d) název vojenského materiálu a jeho množství,



e) celkovou cenu vojenského materiálu v Kč,



f) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména,

příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera a konečného

uživatele vojenského materiálu,



g) dobu platnosti licence,



h) případné další podmínky licence.



(4) V rozhodnutí se vymezí místo pro záznamy celních orgánů o využívání

udělené licence.



§ 17



(1) Právnická osoba, které byla licence udělena, je povinna informovat

ministerstvo o využívání licence vždy do desátého dne měsíce

následujícího po uplynutí prvního a druhého kalendářního pololetí.

Informace se podává v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem.

Správnost a úplnost informace o využívání licence potvrdí podpisem

osoba, která je oprávněna jménem právnické osoby jednat.



(2) Originál rozhodnutí o udělení licence, která nebude použita nebo na

základě které byl splněn účel, pro který byla udělena, nebo jejíž

platnost skončila, je povinna právnická osoba, které byla udělena, do

15 dnů vrátit ministerstvu.



(3) Právnická osoba, které byla udělena licence, je povinna do 15 dnů

od okamžiku, kdy se dozví o okolnostech, které brání využít udělenou

licenci, sdělit tuto skutečnost písemně ministerstvu.



Neudělení a odnětí licence



§ 18



Ministerstvo licenci neudělí, jestliže



a) žadatel nesplnil náležitosti stanovené v § 15, nebo



b) žadatel porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo

předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie

nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána,

pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem, nebo



c) je to odůvodněno zahraničně politickými nebo obchodními zájmy České

republiky nebo ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany

obyvatelstva.



§ 19



(1) Udělenou licenci ministerstvo odejme, jestliže obchod s vojenským

materiálem nebyl uskutečněn nebo nebyl ještě plně dokončen, a



a) licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,

nebo



b) je to odůvodněno zahraničně politickými zájmy České republiky nebo

ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva nebo



c) nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci nebo



d) zaniklo povolení podle § 13 tohoto zákona.



(2) V případě, že je to z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b)

nezbytné, může ministerstvo na návrh dotčeného orgánu pozastavit

čerpání licence na dobu nezbytně nutnou. Rozklad proti rozhodnutí o

pozastavení čerpání licence nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody

podle věty první a není-li důvod k postupu podle odstavce 1,

ministerstvo na návrh dotčeného orgánu rozhodnutí o pozastavení čerpání

licence zruší.



(3) V případech uvedených v odstavci 1 nebo 2 stát neodpovídá právnické

osobě, které byla udělena licence, za případnou škodu, která jí vznikla

odnětím nebo pozastavením licence.



§ 20



Významný vojenský materiál



(1) U vojenského materiálu významného z hlediska efektivnosti jeho

bojového použití anebo jeho množství (dále jen "významný vojenský

materiál") může žadatel ještě před předložením žádosti o udělení

licence předložit žádost o předběžný souhlas k jednání se zahraničním

partnerem.



(2) V žádosti o předběžný souhlas je třeba uvést předpokládané

skutečnosti uvedené v § 15 odst. 2.



(3) O žádosti ministerstvo rozhodne po předchozím projednání s

Ministerstvem zahraničních věcí do 30 dnů od jeho vyžádání. Udělený

předběžný souhlas může být změněn, došlo-li ke změně podmínek, za

kterých byl vydán. Tento předběžný souhlas nenahrazuje udělení licence.



(4) Určení významného vojenského materiálu podle odstavce 1 stanoví

prováděcí předpis.



§ 21



Právnická osoba, které byla udělena licence umožňující vyvézt nebo

dovézt vojenský materiál z území nebo na území České republiky (dále

jen "držitel licence") a jedná-li se o takový obchod s vojenským

materiálem, kde zahraniční smluvní partner nebo konečný uživatel nemá

sídlo v členském státě Evropské unie, je povinna řízení o přidělení

celně schváleného určení^3b) uskutečnit a předložit originál této

licence u místně příslušného celního úřadu se sídlem v České republice.



§ 22



Prohlášení o konečném užití vojenského materiálu dováženého do České

republiky vystavuje pro potřeby zahraničních osob ministerstvo.



HLAVA DRUHÁ



LICENCE K TRANSFERU VOJENSKÉHO MATERIÁLU UVNITŘ EVROPSKÉ UNIE A

CERTIFIKACE



§ 22a



Definice



Pro účely udělování licencí k transferu vojenského materiálu uvnitř

Evropské unie podle této hlavy se rozumí



a) transferem každé přemístění vojenského materiálu od dodavatele v

jednom členském státě Evropské unie (dále jen „členský stát“) k

příjemci v jiném členském státě,



b) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení

a která nese odpovědnost za transfer,



c) příjemcem právnická nebo fyzická osoba usazená v některém z

členských států, která nese odpovědnost za přijetí transferu,



d) licencí k transferu oprávnění dodavatele k transferu vojenského

materiálu příjemci v jiném členském státě,



e) obecnou licencí oprávnění dodavatele provádět transfer, pokud

splňuje podmínky uvedené v § 22b.



§ 22b



Obecná licence



(1) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je

oprávněna provádět transfery, pokud



a) příjemce je součástí ozbrojených sil členského státu nebo je

veřejným zadavatelem, který provádí nákupy výlučně pro ozbrojené síly

členského státu,



b) příjemcem je právnická nebo fyzická osoba certifikovaná podle

příslušného právního předpisu členského státu, který zapracovává

předpis Evropské unie upravující zjednodušení podmínek transferů

vojenského materiálu^3c),



c) transfer je uskutečněn pro účely předvádění vzorků zboží, hodnocení

nebo výstav, nebo



d) transfer je uskutečněn pro účely údržby nebo opravy vojenského

materiálu.



(2) V případě, kdy u obecné licence podle odstavce 1 písm. b)

certifikovaný příjemce porušuje podmínky certifikace anebo by mohl být

dotčen veřejný pořádek, bezpečnost nebo ochrana obyvatelstva,

ministerstvo rozhodne o pozastavení transferu k tomuto příjemci. O

přijatém rozhodnutí ministerstvo informuje příslušné orgány ostatních

členských států a Evropskou komisi.



(3) Obecná licence podle odstavce 1 písm. c) se vztahuje na poskytování

informací při školeních, přednáškách nebo seminářích, při činnostech

spojených s výzkumem, vývojem, konstrukcí, projekčními pracemi a

výrobou, dále na transfery vojenského materiálu při předvádění,

prezentacích, výstavách a veletrzích, testování, zkouškách, účastích ve

výběrových řízeních a při průzkumu trhu. Obecná licence neopravňuje do

davatele k prodeji, darování nebo následnému reexportu do zemí mimo

Evropskou unii. Není-li předmět transferu při předvádění nebo

vystavování zcela spotřebován nebo jinak znehodnocen, musí být vrácen

na území České republiky.



(4) Obecná licence podle odstavce 1 písm. d) se vztahuje na



a) vysílání odborníků a na transfery vojenského materiálu při

činnostech spojených s výrobou, úpravami, instalací, defektací,

opravami, údržbou, servisem, reklamacemi, školením a výcvikem obsluh,

použitím a ovládáním vojenského materiálu,



b) transfer vojenského materiálu, který je předmětem údržby a opravy k

provedení smluvně ujednaných činností. V případě neopravitelnosti lze

vyměnit vadný kus vojenského materiálu za nový, avšak celkový počet

kusů vojenského materiálu musí být zachován. Předmět údržby a opravy se

musí vrátit na území České republiky v době, která je stanovena ve

smlouvě s příjemcem.



(5) Dodavatel, který hodlá vyvážet z území České republiky vojenský

materiál na základě obecné licence, je povinen se před uskutečněním

prvního transferu zaregistrovat u ministerstva. K tomu písemně oznámí

ministerstvu



a) druh obecné licence podle odstavce 1 písm. a) až d), kterou hodlá

využít, a dobu jejího využívání,



b) své identifikační údaje



1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a

adresu místa trvalého pobytu na území České republiky; je-li

podnikající fyzickou osobou, uvede též adresu místa podnikání a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



2. u právnické osoby obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby,

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.



(6) Dodavatel na vyžádání ministerstva bezodkladně, nejdéle však do 15

dnů, předloží údaje podle odstavce 7 o transferech uskutečněných na

základě této obecné licence.



(7) Dodavatel je u obecné licence podle odstavce 1 písm. a) a b)

povinen uchovávat údaje o uskutečněných transferech po dobu 10 let od

uskutečnění transferu. Údaje musí obsahovat



a) jméno, obchodní firmu nebo název a adresu příjemce,



b) podrobný popis vojenského materiálu s uvedením množství jednotlivých

položek a celkové ceny,



c) dokument dokládající uzavřený smluvní vztah,



d) doklad o konečném užití,



e) potvrzení příjemce, že byl předem seznámen se všemi podmínkami

transferu; potvrzení musí obsahovat konkretizaci těchto podmínek.



(8) Dodavatel je u obecné licence podle odstavce 1 písm. b) povinen

ještě před prvním transferem ověřit, že příjemce transferu je

certifikovaný podle příslušných právních předpisů členského státu

příjemce.



(9) Dodavatel zajistí u obecné licence podle odstavce 1 písm. a) a b)

před uskutečněním transferu doklad o konečném užití potvrzený příjemcem

v členském státě transferu. Doklad o konečném užití nesmí být starší

než 12 měsíců a musí obsahovat



a) název členského státu, na jehož území je místo dodání vojenského

materiálu,



b) název orgánu, který jej vydal,



c) obchodní firmu nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a

adresu sídla nebo místa podnikání žadatele,



d) přesný popis vojenského materiálu, zejména jeho množství,

charakteristiku a hodnotu,



e) datum vydání a



f) antireexportní doložku.



(10) Dodavatel informuje ministerstvo do desátého dne měsíce

následujícího po uplynutí pololetí o uskutečněných transferech v rámci

této obecné licence.



(11) Dodavatel ještě před uskutečněním každého transferu vypracuje

přehled složení dodávky obsahující soupis transferovaného zboží s

uvedením názvu, počtu, typového (výrobního, evidenčního) označení a

ceny vojenského materiálu, který bude doprovázet zásilku.



(12) Jakékoliv změny údajů v registraci je dodavatel povinen do 15 dnů

ode dne, kdy se o nich dozví, sdělit ministerstvu.



(13) Ministerstvo zveřejňuje seznam dodavatelů, kteří využívají obecnou

licenci, způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 22c



Souhrnná licence



(1) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je

oprávněna provádět na základě souhrnné licence transfery více příjemcům

v jednom nebo více členských státech.



(2) Žádost o udělení souhrnné licence musí obsahovat



a) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,



b) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury

celního sazebníku,



c) vymezení vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu,



d) navrhovanou dobu platnosti licence,



e) název členských států, do kterých má být prováděn transfer

vojenského materiálu, a



f) vymezení příjemců a konečných uživatelů vojenského materiálu.



(3) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení souhrnné licence ve lhůtě

30 dnů ode dne jejího doručení. Ustanovení § 16 se použije obdobně s

tím, že závazné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí se

nevyžaduje. Souhrnná licence se uděluje na dobu 3 let.



(4) Rozhodnutí o udělení souhrnné licence kromě obecných náležitostí

obsahuje



a) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,



b) vymezení vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu,



c) vymezení příjemců a konečných uživatelů vojenského materiálu,



d) datum, místo vydání a dobu platnosti,



e) případné další bezpečnostní podmínky.



§ 22d



Individuální licence



(1) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je

oprávněna provést transfer na základě individuální licence jednomu

určitému příjemci.



(2) Žádost o udělení individuální licence musí obsahovat



a) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,



b) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury

celního sazebníku,



c) specifikaci vojenského materiálu s uvedením jeho názvu podle seznamu

vojenského materiálu a množství,



d) navrhovanou dobu platnosti licence,



e) název členského státu, do kterého má být prováděn transfer, obchodní

firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo

podnikání příjemce.



(3) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení individuální licence ve

lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení. Ustanovení § 16 se použije

obdobně s tím, že závazné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí se

nevyžaduje.



(4) Rozhodnutí o udělení individuální licence kromě obecných

náležitostí obsahuje



a) číslo a název položky podle kombinované nomenklatury celního

sazebníku,



b) název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu a jeho

množství,



c) název členského státu, na jehož území se nachází sídlo, místo

podnikání nebo bydliště příjemce,



d) datum, místo vydání a dobu platnosti licence,



e) případné další bezpečnostní podmínky licence.



§ 22e



Společné ustanovení o licencích k transferu vojenského materiálu uvnitř

Evropské unie



(1) Ustanovení § 16 až 19 se pro účely této hlavy použijí obdobně,

není-li v této hlavě stanoveno jinak.



(2) Licencím podle této hlavy nepodléhají transfery vojenského

materiálu, pokud



a) dodavatelem je Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, nebo



b) transfer je nezbytný k uplatňování kooperačního zbrojního programu

mezi členskými státy.



Certifikace



§ 22f



(1) Certifikace je postup, při kterém ministerstvo zjišťuje

spolehlivost příjemce, pokud jde o jeho schopnost dodržet vývozní

omezení vojenského materiálu na základě licence k transferu od jiného

členského státu.



(2) Splnění stanovených požadavků se potvrzuje vydáním osvědčení o

spolehlivosti příjemce (dále jen „certifikát“).



§ 22g



Podmínky pro vydání certifikátu



(1) Podmínkou pro vydání certifikátu je, že žadatel



a) je držitelem platného povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským

materiálem,



b) uvádí na trh pod vlastním názvem nebo obchodní značkou vojenský

materiál nebo jeho součásti nebo systémy a subsystémy vojenského

materiálu,



c) využívá vojenský materiál přijatý na základě obecných licencí k

transferu pro vlastní výrobu a zdrží se jejich opětovného transferu

nebo vývozu, vyjma údržby nebo opravy a k tomuto se písemně zaváže,



d) doloží spolehlivost podle odstavce 3.



(2) V žádosti o vydání certifikátu se uvede



a) obchodní firma nebo název a sídlo nebo jméno, popřípadě jména, a

adresa žadatele,



b) identifikační číslo žadatele,



c) adresy výrobních jednotek, jsou-li zavedeny,



d) jméno vedoucího pracovníka jako osoby osobně odpovědné za transfery

a vývoz.



(3) Žádost o vydání certifikátu pro účely zhodnocení spolehlivosti musí

být doložena



a) příslušnými doklady o odpovídající zkušenosti v oblasti činností

souvisejících s nakládáním s vojenským materiálem, zejména s ohledem na

dodržování vývozních omezení, povolení vyrábět nebo uvádět na trh

vojenský materiál a zaměstnávání zkušeného řídícího personálu,

dokumentací o příslušné průmyslové činnosti v oblasti vojenského

materiálu, zejména schopnost montáže systémů či subsystémů,



b) písemným závazkem žadatele podepsaným oprávněnou osobou, že učiní

veškeré nezbytné kroky k dodržení a prosazení všech zvláštních podmínek

pro konečné použití a vývoz každé určité součásti či produktu, které

byly přijaty,



c) písemným závazkem žadatele podepsaným oprávněnou osobou, že

příslušným orgánům s náležitou péčí poskytne podrobné informace

týkající se konečných uživatelů či konečného použití všech produktů

podnikem vyvážených, přepravovaných či přijatých na základě licence k

transferu z jiného členského státu,



d) popisem interního programu dodržování právních norem nebo systému

řízení transferů a vývozu uplatňovaného v podniku, podepsaným

oprávněnou osobou; popis musí zahrnovat podrobné informace o

organizačních, lidských a technických zdrojích vyčleněných na řízení

transferů a vývozů, řetězci odpovědnosti ve struktuře podniku,

postupech interního auditu, zvyšování informovanosti a odborné přípravě

zaměstnanců, opatření k zajištění fyzické a technické bezpečnosti,

vedení záznamů a sledovatelnosti transferů a vývozu.



(4) Vzor žádosti o vydání certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.



§ 22h



Vydání certifikátu



(1) Ministerstvo posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro vydání

certifikátu a vyžádá si za tím účelem závazná stanoviska dotčených

orgánů, kterými jsou



a) Ministerstvo vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a

ochrany obyvatelstva,



b) Ministerstvo obrany z hlediska zabezpečování obrany České republiky,



c) Generální ředitelství cel z hlediska dodržování dovozních a

vývozních opatření.



(2) Závazné stanovisko vydá dotčený orgán uvedený v odstavci 1 ve lhůtě

20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; závazné stanovisko musí

obsahovat souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu s vydáním

certifikátu.



(3) Při splnění podmínek ministerstvo vydá do 60 dnů ode dne doručení

žádosti certifikát, který kromě obecných náležitostí obsahuje



a) číslo certifikátu,



b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla nebo jméno, popřípadě

jména, a adresu trvalého pobytu žadatele a identifikační číslo, bylo-li

přiděleno,



c) adresy organizačních složek, jichž se certifikace týká,



d) prohlášení o splnění podmínek uvedených v § 22g,



e) dobu platnosti certifikátu,



f) datum vydání certifikátu, razítko a podpis pověřeného pracovníka

ministerstva.



(4) Certifikát vydává ministerstvo v českém a anglickém jazyce.

Certifikát se vydává na dobu 5 let. Certifikát vydaný v jiném členském

státě je platný i na území České republiky.



§ 22i



Povinnosti držitele certifikátu



(1) Držitel certifikátu je povinen splňovat všechny podmínky stanovené

pro jeho vydání po celou dobu jeho platnosti.



(2) Držitel certifikátu je povinen ministerstvu neprodleně oznámit a

doložit všechny změny, které vyvstaly nebo k nimž došlo po udělení

osvědčení, a které mohou ovlivnit platnost nebo obsah osvědčení.

Držitel certifikátu oznámí zejména



a) všechny důležité změny své průmyslové činnosti týkající se

vojenského materiálu,



b) jakoukoli změnu údajů uvedených v § 22g odst. 2.



(3) Ministerstvo provádí alespoň každé 3 roky kontrolu, zda držitel

certifikátu splňuje podmínky stanovené v § 22g. Za účelem kontroly je

ministerstvo a jím pověřený kontrolní orgán oprávněno



a) vstupovat do příslušných prostor držitele osvědčení,



b) prověřovat a kopírovat záznamy nebo údaje týkající se výrobků

vyvážených, převáděných nebo přijatých na základě licence k transferu

od jiného členského státu.



§ 22j



Zánik certifikátu



(1) Certifikát zaniká



a) rozhodnutím o úpadku,



b) uplynutím doby platnosti certifikátu,



c) úmrtím fyzické osoby,



d) rozhodnutím ministerstva o zrušení platnosti certifikátu, jestliže



1. certifikát byl udělen na základě nesprávných nebo neúplných údajů,



2. držitel certifikátu přestal splňovat podmínky pro jeho udělení, nebo



3. to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky, zejména jestliže

držitel certifikátu porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona

nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské

unie, nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika

vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským

materiálem, nebo



e) vrácením certifikátu ministerstvu.



(2) Certifikát je nepřenosný; při zániku právnické osoby nebo úmrtí

fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.



(3) V případě, že je certifikát zrušen, je příjemce povinen tuto

skutečnost neprodleně oznámit svým dodavatelům, kteří používají obecné

licence. Ministerstvo o této skutečnosti informuje příslušné orgány

ostatních členských států a Evropskou komisi.



(4) Ministerstvo zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam držitelů

certifikátů a uvědomí o tom Evropskou komisi, Evropský parlament a

ostatní členské státy na internetových stránkách Evropské komise.



ČÁST ČTVRTÁ



Kontrola provádění obchodu s vojenským materiálem



§ 23



(1) Ministerstvo kontroluje dodržování tohoto zákona u právnických a

fyzických osob, kterým bylo vydáno povolení k obchodu s vojenským

materiálem, a u právnických i fyzických osob, o nichž lze důvodně

předpokládat, že uskutečňují obchod s vojenským materiálem, a u

Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, které provádějí obchod s

vojenským materiálem podle § 12a (dále jen "osoba"). Ministerstvo o

provedené kontrole sepíše protokol o kontrolním zjištění.



(2) Osoby, u kterých je kontrola podle odstavce 1 prováděna, jsou

povinny zaměstnancům zmocněným ministerstvem ke kontrole zpřístupnit

veškeré doklady a písemnosti vztahující se ke kontrole, jakož i umožnit

prohlídku objektů a zboží, a to v rozsahu předem písemně stanoveném

ministerstvem; nedotknutelnost obydlí je zaručena. Osoby, kterým bylo

vydáno povolení k obchodu s vojenským materiálem, jsou povinny písemně

sdělovat ministerstvu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje týkající

se obchodu s vojenským materiálem, zejména hlásit využívání udělené

licence.



(3) Kontrolované osoby mají právo seznámit se s obsahem protokolu o

kontrolním zjištění, obdržet jeho stejnopis a vyjádřit se k obsahu

protokolu v určené lhůtě.



(4) Ustanoveními předcházejících odstavců nejsou dotčeny kontrolní

pravomoci podle zvláštních zákonů.^4)



§ 23a



Dohled celních orgánů



(1) Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem

prováděn pouze osobami, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto

zákona, a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených

příslušnými licencemi.



(2) Celní úřad je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněn vyzvat

držitele licence k předložení jejího originálu a zapisovat na originál

licence podstatné údaje o skutečnostech, které se váží k jejímu

využívání; zápisy do licence opatří datem provedení zápisu a údajem

jednoznačně identifikujícím toho, kdo zápis provedl.



(3) Shledá-li celní úřad, že obchod s vojenským materiálem není

prováděn v souladu s tímto zákonem nebo dalšími právními předpisy nebo

podmínkami související licence, neprodleně o tom písemně informuje

ministerstvo.



(4) Pro zabezpečení dohledu podle odstavce 1 poskytne ministerstvo

Generálnímu ředitelství cel v míře nezbytně nutné údaje o licencích

udělených podle tohoto zákona. Generální ředitelství cel poskytne

ministerstvu údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k

využívání licencí udělených podle tohoto zákona.



Zajištění vojenského materiálu



§ 23b



(1) Celní úřad může zajistit vojenský materiál, lze-li důvodně

předpokládat, že vojenský materiál byl užit nebo určen ke spáchání

správního deliktu anebo byl správním deliktem získán nebo byl nabyt za

jinou věc správním deliktem získanou.



(2) Celní úřad při zajištění vojenského materiálu podle odstavce 1

postupuje tak, aby práva třetích osob nebyla omezena nad míru nutnou ke

splnění účelu zajištění.



§ 23c



(1) Celní úřad vydá o zajištění vojenského materiálu rozhodnutí.

Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(2) V rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu se uvedou důvody, pro

které se vojenský materiál zajišťuje, a dále se uvede, že rozhodnutí o

zajištění vojenského materiálu má účinky rozhodnutí o záruce za splnění

povinnosti podle § 147 odst. 6 správního řádu, nebude-li zaplacena

pokuta.



(3) Pokud je to účelné, může celní úřad v rozhodnutí podle odstavce 2

stanovit, že se vojenský materiál ponechává osobě, která jej vlastní

nebo drží; přitom tato osoba nesmí vojenský materiál používat, převést

na jinou osobu, nebo s ním jinak nakládat.



§ 23d



(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění vojenského

materiálu, je povinna tento vojenský materiál celnímu úřadu vydat,

pokud celní úřad nepostupuje podle § 23c odst. 3.



(2) Není-li zajištěný vojenský materiál na výzvu celního úřadu vydán,

může celní úřad vojenský materiál odejmout osobě, která ho má u sebe.



(3) O vydání nebo odnětí zajištěného vojenského materiálu se vyhotoví

úřední záznam, v němž se uvede též popis vojenského materiálu. Osobě,

která vojenský materiál vydala, nebo které byl vojenský materiál odňat,

vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí vojenského materiálu.



§ 23e



Není-li zajištěný vojenský materiál k dalšímu řízení již třeba a

nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním

deliktu anebo prodej nebo jiné nakládání, vrátí se osobě, které byl

zajištěn.



§ 24



(1) Ministerstvo je oprávněno žádat od všech státních orgánů informace

o osobách provádějících obchod s vojenským materiálem anebo o osobách

žádajících o povolení k tomuto obchodu, jakož i o jejich podnikatelské

činnosti, jestliže se vztahuje k obchodu s vojenským materiálem.

Poskytování těchto informací se řídí zvláštními právními předpisy^5).



(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje



a) dotčeným orgánům podle tohoto zákona



1. údaje uvedené v žádosti o vydání povolení nebo o udělení licence,



2. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání

povolení,



3. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o neudělení, pozastavení

čerpání, zrušení pozastavení čerpání nebo odnětí licence,



4. informace o zániku povolení,



b) Generálnímu ředitelství cel



1. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání

povolení,



2. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o udělení, pozastavení

čerpání, zrušení pozastavení čerpání nebo odnětí licence,



3. informace o zániku povolení,



c) Ministerstvu obrany kromě údajů a informací uvedených v písmenu a)

též údaje o kontrolách obchodování s významným vojenským materiálem a

informace o dohledu nebo zajištění vojenského materiálu podle § 23 až

23e,



d) Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva informace o vydaných

licencích v případech, kdy předmětem zahraničního obchodu jsou výrobky

podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu^5a).



ČÁST PÁTÁ



SPRÁVNÍ DELIKTY



nadpis vypuštěn



§ 25



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že obchoduje s

vojenským materiálem bez povolení podle § 6 odst. 1 nebo licence podle

§ 14 odst. 1.



(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o vydání

povolení, se dopustí správního deliktu tím, že



a) uvede v žádosti o vydání povolení podle § 9 odst. 1 nesprávný nebo

neúplný údaj, který je nezbytný pro vydání povolení, nebo



b) doloží podklady podle § 9 odst. 2 neoprávněně pozměněné nebo

padělané.



(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno

povolení, se dopustí správního deliktu tím, že



a) neoznámí nebo nedoloží ministerstvu změnu podle § 10 odst. 2,



b) pozmění údaje v povolení,



c) provede transfer jednomu určitému příjemci bez individuální licence

podle § 22d nebo více příjemcům v jednom nebo více členských státech

bez souhrnné licence podle § 22c, nebo



d) provede transfer na základě obecné licence v rozporu s § 22b.



(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno

povolení a která žádá o udělení licence, se dopustí správního deliktu

tím, že



a) uvede v žádosti o udělení licence podle § 15 odst. 3, § 22c odst. 2

nebo § 22d odst. 2 nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro

udělení licence, nebo



b) doloží podklady podle § 15 odst. 4 neoprávněně pozměněné nebo

padělané.



(5) Právnická osoba, které byla udělena licence, se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nesplní informační povinnost o využívání licence podle § 17 odst. 1,



b) pozmění údaje v licenci, včetně záznamů celních orgánů, nebo



c) nesplní povinnost vrátit originál licence podle § 17 odst. 2 nebo

informační povinnost podle § 17 odst. 3.



(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o vydání

certifikátu podle § 22g odst. 2, se dopustí správního deliktu tím, že



a) uvede v žádosti o vydání certifikátu nesprávný nebo neúplný údaj,

který je nezbytný pro jeho vydání, nebo



b) doloží podklady podle § 22g odst. 3 neoprávněně pozměněné nebo

padělané.



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byl vydán

certifikát podle § 22f odst. 1 a 2, se dopustí správního deliktu tím,

že



a) v rozporu s § 22i neoznámí a nedoloží všechny změny, k nimž došlo po

udělení certifikátu, a které mohou ovlivnit platnost nebo obsah

certifikátu, nebo



b) pozmění údaje v certifikátu.



(8) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo

odstavce 3 písm. c) nebo d),



b) do 15 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a)

nebo b),



c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce

3 písm. a) nebo b), odstavce 4, odstavce 5 písm. c), odstavce 6 nebo 7.



§ 26



Propadnutí vojenského materiálu



(1) Propadnutí vojenského materiálu lze uložit samostatně nebo společně

s pokutou, jestliže vojenský materiál náleží právnické nebo podnikající

fyzické osobě osobě, která se dopustila správního deliktu, a vojenský

materiál byl



a) ke spáchání správního deliktu užit nebo určen, nebo



b) správním deliktem získán nebo byl nabyt za věc správním deliktem

získanou.



(2) Propadnutí vojenského materiálu nelze uložit, jestliže je jeho

hodnota v nepoměru k povaze správního deliktu.



(3) Vlastníkem propadlého vojenského materiálu se stává stát.



§ 27



Zabrání vojenského materiálu



(1) Nebylo-li za správní delikt uloženo propadnutí vojenského materiálu

podle § 26, lze rozhodnout, že se takový vojenský materiál zabírá,

jestliže



a) náleží právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, kterou nelze

za správní delikt postihnout, nebo



b) nenáleží právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která se

správního deliktu dopustila, nebo jí nenáleží zcela,



a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný

zájem.



(2) Rozhodnout o zabrání vojenského materiálu nelze, jestliže je jeho

hodnota v nepoměru k povaze správního deliktu nebo jestliže od jednání

majícího znaky správního deliktu uplynulo 6 let.



(3) Vlastníkem zabraného vojenského materiálu se stává stát.



§ 27a



Společná ustanovení



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt

neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo

možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení sankce právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě se

přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho

spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za

správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do

4 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode

dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle § 25 odst. 1 až 4, § 25 odst. 5 písm. a) a c)

a § 25 odst. 6 a 7 v prvním stupni projednává ministerstvo a správní

delikty podle § 25 odst. 5 písm. b) v prvním stupni projednává celní

úřad.



(5) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem

státního rozpočtu.



ČÁST ŠESTÁ



Doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů



§ 28



V § 3 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č.

591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb. a zákona č. 273/1993 Sb., se

doplňuje písmeno m), které zní: "m) zahraniční obchod s vojenským

materiálem.".



ČÁST SEDMÁ



zrušena



§ 29



zrušen



ČÁST OSMÁ



Ustanovení společná, přechodná a závěrečná



§ 30



Jestliže stanoviska dotčených orgánů podle § 6 a 16, jakož i informace

poskytnuté na základě § 24, obsahují utajované informace^2a),

uchovávají se části spisu, v nichž jsou tyto informace obsaženy,

odděleně mimo spis.



§ 30a



(1) V soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí

vydanému podle tohoto zákona se dokazování provádí tak, aby byla

šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích

obsažených ve stanoviscích dotčených orgánů poskytnutých podle § 6 a

16, jakož i informacích poskytnutých na základě § 24. K těmto

okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo

povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn;

zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení

nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České

republiky; přiměřeně se postupuje v případech, kdy se důkaz provádí

jinak než výslechem.



(2) Orgán, který informace poskytl, označí okolnosti uvedené v odstavci

1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a

předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti

váží, budou odděleny, jestliže by jinak mohlo dojít k ohrožení nebo

vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České

republiky.



§ 31



(1) Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům

uvedeným v § 24 odst. 2, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o

skutečnostech majících povahu obchodního a služebního tajemství, o

nichž se dověděli v souvislosti s vydáváním povolení, udělováním

licence nebo kontrolou obchodu s vojenským materiálem, a to i když

přestali být zaměstnanci těchto orgánů nebo jejich služební poměr k

těmto orgánům zanikl. Této povinnosti mohou být zproštěni z vážných

důvodů vedoucím správního orgánu uvedeného ve větě první, kterému jsou

nebo byli podřízeni.



(2) Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům

uvedeným v § 24 odst. 2, kteří se podílejí na provádění tohoto zákona a

jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle předchozího odstavce, nesmějí

být zaměstnáni u právnických osob oprávněných obchodovat s vojenským

materiálem po dobu tří let od skončení pracovního nebo služebního

poměru.



§ 32



(1) Platná úřední povolení vydaná podle dosavadních předpisů^6) se

považují za licence podle tohoto zákona.



(2) Právnické osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou

držiteli platných úředních povolení pro obchod s vojenským materiálem,

mohou pokračovat v provádění tohoto obchodu po dobu šesti měsíců ode

dne účinnosti tohoto zákona; v této lhůtě jsou povinny předložit žádost

o povolení podle části druhé tohoto zákona, pro kterou platí ustanovení

§ 9 odst. 3, i když právnická osoba je zapsána v obchodním rejstříku. V

případě, že tak neučiní, dosavadní úřední povolení k obchodu s

vojenským materiálem uplynutím této lhůty zanikají.



§ 33



Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem

obrany a Ministerstvem vnitra vydá k provedení § 5 odst. 3, § 9 odst.

3, § 15 odst. 7, § 17 odst. 1, § 20 odst. 4 a § 22g odst. 4 tohoto

zákona vyhlášku.



§ 34



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1994.



Uhde v.r.



Havel v.r.



Klaus v.r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.XXIV zákona č. 413/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Právnické osoby, které jsou držiteli povolení pro zahraniční obchod s

vojenským materiálem a zřídily dozorčí radu, jsou povinny předložit

ministerstvu pro každého člena dozorčí rady doklady podle § 7 odst. 1

písm. b) do 8 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č. 412/2005 Sb., o

ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.



Čl. II zákona č. 220/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení o vydání povolení nebo udělení licence zahájená přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 38/1994 Sb.,

ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 248/2011 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení o žádostech podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

se dokončí podle zákona č. 38/1994 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



1) § 21 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



1a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.



1b) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



1c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



1d) Například Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č.

61/1974 Sb., Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití

chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m.

s., zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se

zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o

územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.

140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění

pozdějších předpisů, Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob

bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich

zničení, vyhlášená pod č. 96/1975 Sb., zákon č. 281/2002 Sb., o

některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických

(biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve

znění pozdějších předpisů.



1e) Zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a

převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č.

140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění

zákona č. 41/2009 Sb.



1f) Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní,

které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky,

vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.



2) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví

některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních

orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České

republiky a Slovenské republiky.



2a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



3) § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.



3a) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a

statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění

nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.



3b) § 102 celního zákona.



3c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES ze dne 6.

května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné

účely uvnitř Společenství.



4) Např. zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.



5) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



5a) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a

pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných

zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.

13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.



6) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991

Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a

služeb, ve znění pozdějších předpisů.