520/2005 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 16. prosince 2005



o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí

jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení



Ministerstvo vnitra stanoví podle § 176 zákona č. 500/2004 Sb., správní

řád, (dále jen "zákon"):



Rozsah hrazení hotových výdajů a ušlého výdělku jiným osobám



§ 1



(1) Podklad pro výpočet náhrady ušlého výdělku jiné osoby, která je v

pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo v jiném

pracovněprávním vztahu, tvoří průměrný hodinový výdělek vypočtený podle

zvláštního právního předpisu^1). Ušlý výdělek tvoří částka vypočtená

tak, že se průměrný hodinový výdělek vynásobí počtem hodin, kdy nebyla

jiná osoba přítomna v práci z důvodu účasti na úkonu podle zákona. Výše

náhrady ušlého výdělku nesmí převyšovat maximální částku vypočtenou

podle odstavce 2. Správní orgán zjišťuje výši ušlého výdělku jiné osoby

na základě potvrzení vydaného zaměstnavatelem, ve kterém je uvedeno,

zda a o jakou částku jí zaměstnavatel sníží výdělek za dobu

nepřítomnosti v práci z důvodů souvisejících s účastí na úkonu podle

zákona.



(2) V případě jiné osoby, která není v pracovním poměru nebo v poměru

obdobném pracovnímu poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu, je však

výdělečně činná, tvoří podklad pro výpočet náhrady ušlého výdělku

částka vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob dělená počtem

pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem^2)

připadajících na kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se

použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá

daňová povinnost^3), nejvýše však 486 000 Kč. Pokud nelze výši ušlého

výdělku tímto způsobem zjistit, vypočte se jako podíl průměrné mzdy v

národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí

ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního

roku pro účely zákona o zaměstnanosti^4), ve znění pozdějších předpisů,

a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem^2),

které připadají na kalendářní měsíc, v němž náhrada ušlého výdělku

náleží, nejvýše však 8 hodin za den.



§ 2



(1) Cestovní výdaje, s výjimkou jízdného v místní hromadné dopravě, se

hradí jiné osobě pouze tehdy, pokud nemá místo pobytu, nezdržuje se

nebo nepracuje v obci, kde se úkon koná.



(2) Jiné osobě, která cestovala veřejným hromadným dopravním

prostředkem, se hradí skutečné, účelně vynaložené a hospodárné cestovní

výdaje za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět. Při jízdě

vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Cestovními výdaji podle

tohoto odstavce jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné

použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.



(3) Použila-li jiná osoba silničního motorového vozidla, poskytne se jí

náhrada vypočtená podle zákona o cestovních náhradách^5).



§ 3



(1) Použije-li jiná osoba místní hromadnou dopravu, náleží jí náhrada

jízdného.



(2) Náhrada jízdného v místní hromadné dopravě náleží i jiné osobě,

která má místo pobytu, zdržuje se nebo pracuje v obci, kde se úkon

koná.



§ 4



Stravné náleží jiné osobě v nejvyšší sazbě vypočtené podle zákona o

cestovních náhradách^5).



§ 5



Jiné osobě se hradí skutečné, účelně vynaložené a hospodárné výdaje za

ubytování.



Paušální částka nákladů řízení



§ 6



(1) Paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal

porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.



(2) Paušální částka podle odstavce 1 se ve zvláště složitých případech,

nebo pokud byl přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje o

1 500 Kč. Pokud byl přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se

paušální částka podle odstavce 1 o 2 500 Kč. Pokud bylo přibráno více

znalců, částky za znalce se sčítají. Paušální částka nákladů řízení po

zvýšení podle tohoto odstavce může činit nejvýše 6 000 Kč.



Účinnost



§ 7



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.



Ministr:



Mgr. Bublan v. r.



1) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o

průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.



2) § 83a odst. 1 zákoníku práce.



3) § 40 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve

znění pozdějších předpisů.



4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.



5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších

předpisů.