434/2009 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 24. listopadu 2009,



kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví



Změna: 326/2013 Sb.



Česká národní banka stanoví podle § 136 odst. 1 písm. a) až c), f) až

h), j) až m), o), p), t), u), w) a x) zákona č. 277/2009 Sb., o

pojišťovnictví, (dále jen „zákon o pojišťovnictví“):



ČÁST PRVNÍ



PŘEDMĚT ÚPRAVY



§ 1



Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1)

a upravuje



a) požadavky na řídicí a kontrolní systém,



b) formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o udělení povolení k

provozování



1. pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou,



2. pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu,



3. zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou,



4. zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu,



c) formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o souhlas s nabytím

nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně a v tuzemské

zajišťovně,



d) rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu správců

povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do tohoto

seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu správců,



e) rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu

likvidátorů povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do

tohoto seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu likvidátorů,



f) rozsah informací a dokladů prokazujících splnění provozních

předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části a

pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části,



g) obsah a náležitosti dokladů předkládaných k žádosti o souhlas s

přeměnou,



h) metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací rezervy a

podmínky jejího čerpání,



i) postup, kterým se určuje maximální výše technické úrokové míry,



j) limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a

podmínky, za kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního

umístění,



k) výčet položek, ze kterých se vypočítá disponibilní a požadovaná míra

solventnosti a způsob výpočtu disponibilní a požadované míry

solventnosti, včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout nebo

odečíst pouze při splnění podmínek stanovených touto vyhláškou,



l) formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu a

náležitosti žádosti o změnu poměrného rozdělení základního kapitálu,



m) výčet položek, které lze zahrnout do garančního fondu,



n) způsob výpočtu upravené míry solventnosti,



o) formu a náležitosti zprávy odpovědného pojistného matematika,



p) rozsah, způsob a termíny uveřejňování údajů.



ČÁST DRUHÁ



POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM



§ 2



(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zajistí nastavení

řídicího a kontrolního systému tak, aby pokrýval veškeré činnosti

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Součástí řídicího a

kontrolního systému je i systém vnitřních zásad a postupů k předcházení

legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.



(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která plní požadavky

na řídicí a kontrolní systém také na úrovni skupiny, pro účely dohledu

nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině,

nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby zohledňoval činnosti všech

osob ve skupině. Ve vztahu k přidruženým osobám se použije toto

ustanovení přiměřeně.



§ 3



Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vytváří, udržuje a

uplatňuje řídicí a kontrolní systém s ohledem na



a) velikost, způsob řízení, počet zaměstnanců, povahu, rozsah a

složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat, a



b) vývoj prostředí, v němž provozuje pojišťovací nebo zajišťovací

činnost, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti.



§ 4



Další požadavky na řídicí a kontrolní systém jsou uvedeny v příloze č.

1 k této vyhlášce.



§ 5



Pojišťovna ze třetího státu nebo zajišťovna ze třetího státu nastaví

řídicí a kontrolní systém podle § 2 až 4 přiměřeně v rozsahu jí

provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České

republiky.



ČÁST TŘETÍ



FORMA A OBSAH DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ POVOLENÍ K

PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI NEBO ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI



§ 6



(1) Seznamy osob podle § 15 odst. 2 písm. f) a g), § 34 odst. 2 písm.

f), § 37 odst. 2 písm. f) a g) a § 47 odst. 4 písm. f) zákona o

pojišťovnictví se předkládají ve formě popisu struktury a grafického

zobrazení struktury, kde jsou znázorněny osoby s kvalifikovanou účastí

a osoby úzce propojené.



(2) U osob podle § 15 odst. 2 písm. f) a g), § 34 odst. 2 písm. f), §

37 odst. 2 písm. f) a g) a § 47 odst. 4 písm. f) zákona o

pojišťovnictví se v žádosti o udělení povolení k provozování

pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti uvádí



a) v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo,

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání; je-li

právnická osoba regulovaným subjektem, uvádí se též název a adresa jeho

dohledového orgánu,



b) v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné

příjmení, adresa bydliště, datum a místo narození (stát, okres, obec),

pohlaví a státní občanství; u podnikatele zapsaného do obchodního

rejstříku či jiné evidence se uvádí také obchodní firma, místo

podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.



ČÁST ČTVRTÁ



FORMA A OBSAH DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O SOUHLAS S NABYTÍM NEBO

ZVÝŠENÍM KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI V TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNĚ NEBO V TUZEMSKÉ

ZAJIŠŤOVNĚ



§ 7



(1) U osob podle § 24 odst. 3 písm. b) a c) a § 42 odst. 3 písm. b) a

c) zákona o pojišťovnictví se v žádosti o souhlas s nabytím nebo

zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské

zajišťovně uvádí



a) v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo,

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání; je-li

právnická osoba regulovaným subjektem, uvádí se též název a adresa jeho

dohledového orgánu,



b) v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné

příjmení, adresa bydliště, datum a místo narození (stát, okres, obec),

pohlaví a státní občanství; u podnikatele zapsaného do obchodního

rejstříku či jiné evidence se uvádí také obchodní firma, místo

podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.



(2) K žádosti se přiloží grafické znázornění kvalifikovaných účastí v

tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně ve stavu před změnou v

účasti a ve stavu, jaký má být po změně v účasti.



ČÁST PÁTÁ



ZÁPIS DO SEZNAMU NUCENÝCH SPRÁVCŮ A SEZNAMU LIKVIDÁTORŮ



§ 8



(1) K žádosti o zápis do seznamu nucených správců nebo do seznamu

likvidátorů se předkládají údaje o žadateli, kterými jsou jméno,

popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, adresa bydliště, adresa

pro doručování, datum a místo narození (stát, okres, obec), pohlaví a

státní občanství a doklady o dosaženém vzdělání a praxi žadatele, a to

v rozsahu § 11 zákona o pojišťovnictví.



(2) Do seznamu nucených správců a do seznamu likvidátorů vedeného

Českou národní bankou se zapisuje jméno, popřípadě jména, a příjmení,

adresa bydliště, datum nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo

rozhodnuto o zápisu osoby do seznamu nucených správců nebo do seznamu

likvidátorů.



ČÁST ŠESTÁ



PŘEVOD POJISTNÉHO KMENE NEBO JEHO ČÁSTI A PŘEVOD KMENE ZAJIŠŤOVACÍCH

SMLUV NEBO JEHO ČÁSTI



§ 9



(1) Splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného

kmene nebo jeho části podle § 104 odst. 4 písm. a) zákona o

pojišťovnictví v případě návrhu postupu převodu pojistného kmene nebo

jeho části nebo žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho

části se prokazuje



a) popisem informačního systému přebírající pojišťovny,



b) organizačním uspořádáním přebírající pojišťovny s uvedením pravomocí

a odpovědnosti jejích příslušných útvarů,



c) uvedením kontrolních mechanismů v jednotlivých procesech přebírající

pojišťovny,



d) personálním zajištěním výkonu činností vyplývajících z přebíraných

smluv.



(2) Odstavec 1 se použije obdobně v případě převodu kmene zajišťovacích

smluv nebo jeho části podle § 107 odst. 4 písm. a) zákona o

pojišťovnictví.



ČÁST SEDMÁ



OBSAH A NÁLEŽITOSTI DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O SOUHLAS S PŘEMĚNOU

TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY



§ 10



(1) K žádosti o udělení souhlasu s přeměnou tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny se přikládají



a) údaje o pojišťovně nebo zajišťovně zúčastněné na přeměně, a to

nejméně v rozsahu podle § 7 odst. 1 včetně grafického znázornění

obdobného jako v ustanovení § 7 odst. 2,



b) seznam členů orgánů pojišťovny nebo zajišťovny zúčastněné na

přeměně,



c) údaje o výši a splacení základního kapitálu žadatele, počtu, výši a

předmětu jednotlivých vkladů, jimiž byl základní kapitál upsán, počtu,

jmenovité hodnotě, formě a podobě akcií pojišťovny nebo zajišťovny

zúčastněné na přeměně,



d) skladba finančních prostředků, které budou předmětem požadovaných

změn,



e) předpokládaný vývoj solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny

zúčastněné na přeměně v prvních 3 letech po realizaci požadovaných

změn,



f) čestné prohlášení žadatele, že údaje uvedené v žádosti a jejích

přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.



(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel s přihlédnutím k obsahu žádosti

dále přiloží



a) projekt přeměny,



b) zprávu statutárního orgánu každé zúčastněné pojišťovny nebo

zajišťovny o přeměně nebo společnou zprávu těchto orgánů o přeměně a

znaleckou zprávu o přeměně,



c) posudek znalce pro ocenění jmění,



d) podrobnou informaci o přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny obsahující zejména záměr žadatele, změny, ke kterým dojde v

obchodním plánu, časový harmonogram, popis vlivů na provozování

pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, popis začlenění organizačních

útvarů a jednotlivých zaměstnanců do nové organizační struktury a popis

přesunu kompetencí,



e) mezitímní účetní závěrku každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny

a zprávu auditora o jejím ověření,



f) konečnou účetní závěrku každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny,

zahajovací rozvahu nástupnické pojišťovny nebo zajišťovny a zprávu

auditora o ověření konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy,



g) popis skupin osob, mezi nimiž a právními nástupci osob zúčastněných

na přeměně vznikne v důsledku přeměny úzké propojení,



h) přehled změn skutečností podle § 15 nebo 37 zákona o pojišťovnictví

s ohledem na navrhovanou přeměnu.



(3) Dokumenty uvedené v odstavci 2 se přikládají, pokud jejich

vypracování vyžaduje jiný právní předpis^2), to neplatí pro informace

přikládané podle odstavce 2 písm. d), g) a h).



ČÁST OSMÁ



VYROVNÁVACÍ REZERVA



§ 11



(1) Metody výpočtu vyrovnávací rezervy jsou uvedeny v příloze č. 2 k

této vyhlášce.



(2) Vyrovnávací rezerva se čerpá průběžně v souladu se zvolenou metodou

jejího výpočtu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.



ČÁST DEVÁTÁ



TECHNICKÁ ÚROKOVÁ MÍRA



§ 12



(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu

maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů

státních dluhopisů^3) v korunách českých s dobou splatnosti nejméně 5

let vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně

předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické

úrokové míry. Nebyly-li v této době takové dluhopisy vydány, stanoví se

maximální výše technické úrokové míry v rozsahu maximálně 60%váženého

aritmetického průměru průměrných výnosů všech státních dluhopisů v

korunách českých, vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců

bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální

výše technické úrokové míry.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro pojistné smlouvy s

jednorázově placeným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let,

není-li dále stanoveno jinak, nebo pro pojistné smlouvy, kde investiční

riziko nese zcela pojistník.



(3) Technická úroková míra u pojištění s jednorázově placeným pojistným

s pojistnou dobou maximálně 8 let musí být stanovena obezřetně na

základě předpokládaných ročních výnosů do splatnosti z podkladového

portfolia dluhopisů a vkladů a zároveň nesmí být vyšší než 90 % ročního

výnosu do splatnosti dluhopisů v podkladovém portfoliu k datu stanovení

technické úrokové míry podle tohoto odstavce. Doba do splatnosti

příslušného podkladového portfolia dluhopisů musí být delší nebo rovna

době, na niž je pojistná smlouva uzavřena, a hodnota podkladového

portfolia dluhopisů a vkladů musí být alespoň rovna hodnotě závazků

vyplývajících z těchto pojistných smluv. Příslušné podkladové portfolio

dluhopisů a vkladů musí být v rámci finančního umístění evidováno v

majetku pojišťovny odděleně a dluhopisy a vklady v tomto portfoliu musí

být denominovány v téže měně jako závazky vyplývající z uzavřených

pojistných smluv. Pojišťovna pravidelně prověřuje technickou úrokovou

míru stanovenou podle tohoto odstavce, nejméně však dvakrát ročně.

Pojišťovna výši technické úrokové míry změní, jestliže je rozdíl platné

výše technické úrokové míry podle tohoto odstavce a 90 % ročního výnosu

do splatnosti dluhopisů v podkladovém portfoliu alespoň 0,5procentního

bodu. Nestanoví- li pojišťovna technickou úrokovou míru podle tohoto

odstavce, je technická úroková míra omezena i u těchto pojištění

maximální technickou úrokovou mírou stanovenou podle odstavce 1.



(4) Maximální výši technické úrokové míry stanovené podle odstavce 1

Česká národní banka změní, jestliže je absolutní hodnota rozdílu 60 %

váženého aritmetického průměru průměrných výnosů státních dluhopisů

podle odstavce 1 a platné maximální výše technické úrokové míry

stanovené podle odstavce 1 alespoň 0,5procentního bodu. Změnu maximální

výše technické úrokové míry podle věty první lze provést i dříve, a to

s ohledem na vývoj situace na finančním trhu.



ČÁST DESÁTÁ



LIMITY SKLADBY FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ



§ 13



(1) Limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a

podmínky, za kterých lze tyto položky zahrnout do skladby finančního

umístění, se stanoví pro



a) dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané členským státem

Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále

jen „členský stát“) nebo jeho centrální bankou a úvěry členskému státu

nebo jeho centrální bance, až do výše 100 % z celkových technických

rezerv,



b) kótované dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané bankami a

obdobnými institucemi členských států, nejvýše 50 % z celkových

technických rezerv; pro nekótované dluhopisy vydané těmito emitenty

nejvýše 10 % z celkových technických rezerv,



c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi nejvýše 20 % z

celkových technických rezerv; u dluhopisů, za které převzal záruku

členský stát, lze zvýšit limit na 40 %,



d) kótované komunální dluhopisy nejvýše 20%z celkových technických

rezerv; u komunálních dluhopisů, za které převzal záruku členský stát,

lze zvýšit limit na 40 %,



e) poskytnuté půjčky, úvěry a jiné pohledávky jiné než uvedené v

písmenu a), j) nebo l) nejvýše 10 % z celkových technických rezerv;

tyto půjčky, úvěry nebo jiné pohledávky musí být zajištěny zajištěnými

cennými papíry nebo zárukou poskytnutou členským státem nebo jeho

centrální bankou, bankou, pojišťovnou nebo zajišťovnou,



f) směnky nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; směnka musí být

zajištěna směnečným rukojemstvím^4), kde směnečným rukojmím je banka

nebo obdobná úvěrová instituce,



g) nemovitosti na území členských států nejvýše 20 % z celkových

technických rezerv, přičemž do jednoho pozemku nebo budovy nebo

několika pozemků nebo budov, které spolu tvoří jeden celek tak, že se

dají považovat za jednu investici, nejvýše 10 % z celkových technických

rezerv; nemovitost musí být pojištěna pro případ poškození nebo zničení

u jiné pojišťovny,



h) hypoteční zástavní listy nejvýše 50 % z celkových technických

rezerv,



i) kótované akcie nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; součástí

této položky jsou též kótované dluhopisy, jejichž splnění je vázáno

podmínkou podřízenosti,



j) vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním

listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit

na území členských států jako banka, půjčky, úvěry a jiné pohledávky za

těmito bankami nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; vklady,

včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či

jiným obdobným dokumentem u jedné banky a půjčky, úvěry a jiné

pohledávky za touto bankou nesmí překročit 20 % z celkových technických

rezerv; tato položka nezahrnuje bankovní účty, ze kterých jsou hrazeny

provozní náklady nebo výplaty pojistných plnění, k) předměty a díla

umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci nejvýše 5 % z

celkových technických rezerv; tyto předměty musí být pojištěny pro

případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,



l) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální

bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou

pro obnovu a rozvoj a úvěry poskytnuté těmto osobám až do výše 100 % z

celkových technických rezerv,



m) cenné papíry vydané standardními fondy nebo srovnatelnými

zahraničními investičními fondy, nejvýše 20 % z celkových technických

rezerv,



n) cenné papíry vydané investičními fondy nebo zahraničními

investičními fondy, jejichž domovským státem je členský stát, a které

nejsou uvedeny v písmenu m), nejvýše 5 % z celkových technických

rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit

3 % z celkových technických rezerv,



o) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné

akciím a dluhovým cenným papírům, které nespadají pod jinou položku

skladby finančního umístění, nejvýše 5 % z celkových technických

rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit

3 % z celkových technických rezerv; součástí této položky jsou dále

dluhopisy jiné než uvedené v písmenu i), vklady, úvěry, půjčky nebo

jiné pohledávky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti,



r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli

vyplývající z pojištění, pokud ode dne jejich splatnosti uplynula doba

kratší než 1 měsíc, nejvýše 3 % z celkových technických rezerv, s)

vratky daní, na které byl vydán platební poukaz podle zákona

upravujícího správu daní a poplatků^5), nejvýše 5 % z celkových

technických rezerv,



t) pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů^6)

nejvýše 5 % z celkových technických rezerv,



u) zahraniční cenné papíry^7), s nimiž se obchoduje na regulovaném

trhu^8) členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše

10 % z celkových technických rezerv,



v) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní

pojištění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; limit jedné

půjčky představuje maximálně výši odkupného ke dni poskytnutí půjčky a

úrok z půjčky se stanoví nejméně ve výši technické úrokové míry

garantované pojistnou smlouvou,



w) zajišťovací deriváty, které splňují požadavky pro zajišťovací

deriváty stanovené mezinárodními účetními standardy uvedenými v článku

2 přímo použitelného předpisu ES upravujícího uplatňování mezinárodních

účetních standardů^9),



x) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 zákona o

pojišťovnictví, včetně podílu zajistitele na technických rezervách, po

odečtení všech závazků vůči zajistiteli, nejvýše 50 % z celkových

technických rezerv.



(2) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) s výjimkou

úvěrů poskytnutých státním nebo regionálním anebo místním orgánům nebo

mezinárodním organizacím, jejichž členem je jeden nebo více členských

států, a podle písmen f), h), i), m), u) a w) je u jednoho emitenta

cenného papíru, jednoho dlužníka nebo jedné protistrany limitováno 5 %

z celkových technických rezerv. Tento limit lze zvýšit na 10 % z

celkových technických rezerv za podmínky, že tuzemská pojišťovna nebo

tuzemská zajišťovna neinvestuje více než 40 % objemu celkových

technických rezerv do finančního umístění podle věty první u osob, u

kterých investuje více než 5 % z celkových technických rezerv.



(3) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), h), i),

j), m), n), o), r), u), v), w) a x), vztahující se ke dvěma nebo více

osobám, které jsou součástí téhož podnikatelského seskupení, je

limitováno 15 % z celkových technických rezerv (dále jen „limit na

skupinu“). Pokud je součástí finančního umístění podle věty první

vklad, půjčka, úvěr nebo jiná pohledávka za bankami podle odstavce 1

písm. j) nebo pohledávka za zajišťovnami se sídlem v členském státě,

zvyšuje se limit na skupinu o objem těchto položek finančního umístění

až do výše 20 % z celkových technických rezerv.



§ 14



(1) Celkovými technickými rezervami se rozumí



a) úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím životních

pojištění uvedeným v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví s

výjimkou technických rezerv tvořených k těm pojištěním, u kterých

pojistná plnění vyhovují ustanovením § 67 zákona o pojišťovnictví,



b) úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím neživotních

pojištění uvedeným v části B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví,

nebo



c) úhrn technických rezerv pro zajišťovací činnost.



(2) V případě tuzemské pojišťovny, která podle § 17 odst. 1 zákona o

pojišťovnictví souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví

životních a neživotních pojištění, se celková výše technických rezerv

vypočítává zvlášť pro odvětví životních pojištění a zvlášť pro odvětví

neživotních pojištění.



(3) V případě tuzemské pojišťovny provozující zajišťovací činnost,

je-li překročena alespoň jedna z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a)

zákona o pojišťovnictví, se celková výše technických rezerv vypočítává

zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.



(4) Limity skladby finančního umístění se uplatňují zvlášť pro

technické rezervy odvětví životních pojištění, zvlášť pro technické

rezervy odvětví neživotních pojištění a zvlášť pro zajišťovací činnost.



(5) Jednotlivé položky finančního umístění jsou do finančního umístění

zahrnovány v oceňování, ve kterém jsou uvedeny v účetnictví tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Nákupy a prodeje cenných papírů se

ve finančním umístění zohledňují od okamžiku vypořádání, a to bez

ohledu na použitou účetní metodu.



§ 15



Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu se řídí § 13

a 14 obdobně, a to v rozsahu jí provozované pojišťovací nebo

zajišťovací činnosti na území České republiky.



ČÁST JEDENÁCTÁ



SOLVENTNOST



HLAVA I



DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI



§ 16



(1) Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle

pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočte

disponibilní míru solventnosti zvlášť pro životní pojištění a zvlášť

pro neživotní pojištění. Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje

pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění,

započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry

solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu do

výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby

v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního

kapitálu pro provozování každé této činnosti. Disponibilní míra

solventnosti tuzemské zajišťovny se vypočte společně za životní a

neživotní zajištění. Disponibilní míra solventnosti tuzemské pojišťovny

se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle §

18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za

pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť

za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny.

Tuzemská pojišťovna se zajišťovací činností, která překročí alespoň

jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví,

započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry

solventnosti pro pojišťovací činnost a část základního kapitálu do

výpočtu disponibilní míry solventnosti pro zajišťovací činnost tak, aby

v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního

kapitálu stanovenou zákonem o pojišťovnictví pro provozování každé této

činnosti.



(2) Disponibilní míra solventnosti se vypočte z těchto položek



a) splacený základní kapitál a, nemá-li tuzemská pojišťovna právní

formu družstva, též emisní ážio,



b) ostatní kapitálové fondy, rezervní fond a ostatní fondy ze zisku,



c) nerozdělený zisk minulých účetních období a běžného období po

odečtení části zisku určeného k vyplacení akcionářům nebo

družstevníkům,



d) jiné položky podle odstavce 4,



e) hodnota nehmotného majetku,



f) vlastní akcie, má-li tuzemská pojišťovna právní formu akciové

společnosti,



g) podíly v přidružených nebo ovládaných osobách, které jsou

pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou, smíšenou

finanční holdingovou osobou, bankou, zahraniční bankou, institucí

elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz^10),

spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo

zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon

jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona

upravujícího činnost bank^11), obchodníkem s cennými papíry nebo

zahraniční osobou poskytující investiční služby nebo položky podle

odstavce 4 věty první ve vztahu k těmto osobám.



(3) Disponibilní míra solventnosti se vypočte jako součet položek

uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) snížený o položky uvedené v

odstavci 2 písm. e) až g).



(4) Jinými položkami se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál,

závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je

vázáno podmínkou podřízenosti^3) (dále jen „podřízený dluh“), a cenné

papíry bez stanovené doby splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do

výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a

nejvýše 25 % z jiné položky mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou

splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou

splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo

zajišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo

prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze

je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto

okamžiku.



(5) Podřízený dluh lze zahrnout do jiných položek podle odstavce 4,

jestliže



a) peněžní prostředky byly skutečně poskytnuty,



b) u dluhů se stanovenou dobou splatnosti je původní doba splatnosti

alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti předloží tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna České národní bance plán na udržení

disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry

solventnosti ke dni splatnosti a Česká národní banka tento předložený

plán neodmítne ve lhůtě do 1 měsíce od jeho předložení; to neplatí,

pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry

solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede

dnem splatnosti. Česká národní banka může povolit předčasné splacení

těchto dluhů za podmínky, že o to dluhující tuzemská pojišťovna nebo

tuzemská zajišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry

solventnosti pod požadovanou úroveň,



c) u dluhů bez stanovené doby splatnosti je dodržena pětiletá výpovědní

lhůta; to neplatí, pokud tyto dluhy nejsou součástí disponibilní míry

solventnosti nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna

nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila

České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní

a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní

banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné

splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní

míry solventnosti pod požadovanou úroveň,



d) smlouva upravující podřízený dluh ani její dodatky neobsahuje

ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, dluh stane splatným před

dohodnutým dnem splatnosti,



e) záměr zahrnovat podřízený dluh do jiných položek, včetně podmínek

tohoto dluhu a jeho výše, byl oznámen a doložen České národní bance,

ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení

podmínek a výše podřízeného dluhu tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do

1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu

informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si

vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o

další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne a



f) smlouva upravující podřízený dluh může být změněna pouze tehdy,

jestliže Česká národní banka nesdělí do 1 měsíce od doručení této změny

své námitky.



(6) Cenné papíry bez stanovené doby splatnosti mohou být zahrnuty do

jiných položek podle odstavce 4 za předpokladu, že



a) nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo pokud tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným

dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro

předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry

solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do

1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr

odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod

požadovanou úroveň,



b) smlouva upravující emisi těchto cenných papírů nebo emisní podmínky

umožňují tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odklad platby

úroků z dlužné částky,



c) pohledávky držitele tohoto cenného papíru vůči tuzemské pojišťovně

nebo tuzemské zajišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky

všech nepodřízených věřitelů,



d) doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení

o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků, přičemž

tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně musí být umožněno

pokračovat v její činnosti,



e) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna obdržela peněžní

prostředky z emise a



f) záměr zahrnovat cenné papíry bez stanovené doby splatnosti do jiných

položek, včetně emisních podmínek nebo prospektu těchto cenných papírů

a jejich hodnota, ve které mají být zahrnuty do jiných položek

disponibilní míry solventnosti, byl oznámen a doložen České národní

bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení

emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty těchto cenných papírů tento

záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení emisních

podmínek nebo prospektu a hodnoty informuje tuzemskou pojišťovnu nebo

tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve

lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě

tento záměr odmítne.



(7) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry

solventnosti neodečítá, pokud tyto podíly tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny jsou vlastněny dočasně za účelem finanční pomoci s

cílem ozdravení nebo záchrany této osoby a pokud záměr neodečítat

položku podle odstavce 2 písm. g) byl oznámen a doložen České národní

bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení

tento záměr odmítla.



(8) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry

solventnosti neodečítá, pokud



a) jde o osobu, která je bankou, zahraniční bankou, institucí

elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz^10),

spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo

zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon

jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona

upravujícího činnost bank^11), obchodníkem s cennými papíry nebo

zahraniční osobou poskytující investiční služby,



b) při výpočtu se aplikuje přiměřeně metoda výpočtu doplňkového

kapitálového požadavku upravená v prováděcím právním předpise k zákonu

upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními

družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s

cennými papíry ve finančních konglomerátech^12),



c) metoda uvedená v písmenu b) je používána konzistentně po celou dobu

vykazování.



(9) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna aplikuje metodu

účetní konsolidace upravenou v prováděcím právním předpise k zákonu

upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními

družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s

cennými papíry ve finančních konglomerátech, musí nejdříve České

národní bance prokázat existenci integrovaného řídicího a kontrolního

systému^13) pro osoby, které budou touto metodou konsolidovány.



(10) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry

solventnosti neodečítá, pokud



a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhá dohledu ve

skupině podle § 87 až 92 zákona o pojišťovnictví nebo doplňkovému

dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních

konglomerátech^14) a



b) dohled uvedený v písmenu a) zahrnuje i osobu uvedenou v odstavci 2

písm. g).



(11) K disponibilní míře solventnosti vypočtené podle odstavce 3 lze

přičíst nejvýše



a) polovinu nesplaceného základního kapitálu, jestliže splacená část

již dosáhla 25 % základního kapitálu, nejvýše však do výše 50 % nižší

hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti,



b) rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou rezervou a

rezervou zillmerovanou sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojistném

v případě nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného

životních pojištění nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů

obsažená v pojistném, nejvýše však do výše 3,5 % nezáporného rizikového

kapitálu u smluv, pro něž je zillmerování možné, dále sníženého o

částku neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy

obsaženou v aktivech,



pokud byl tento záměr, včetně výpočetních podkladů, oznámen a doložen

České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od

úplného doložení podkladů tento záměr odmítne.



(12) Při výpočtu disponibilní míry solventnosti v průběhu účetního

období se postupuje podle odstavců 1 až 11 obdobně.



HLAVA II



POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI



§ 17



(1) V případě pojišťovny se smíšenou činností se požadovaná míra

solventnosti počítá zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní

pojištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující

zajišťovací činnost pro životní zajištění a požadovaná míra

solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro

neživotní zajištění se počítá obdobně jako požadovaná míra solventnosti

pro neživotní pojištění. Pokud tuzemská zajišťovna provozuje

zajišťovací činnost pro životní a neživotní zajištění, počítá se její

požadovaná míra solventnosti jako součet požadované míry solventnosti

pro životní zajištění a požadované míry solventnosti pro neživotní

zajištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se

zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18

odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za

pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť

za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny.

Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací

činností, která nepřekročí ani jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm.

a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte dohromady za pojišťovací i

zajišťovací činnost, přičemž pro potřeby tohoto výpočtu se přijaté

zajistné považuje za přijaté pojistné.



(2) V neživotním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna

vyššímu ze dvou výsledků, které jsou vypočteny postupy uvedenými v

části I. přílohy č. 3 k této vyhlášce.



(3) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2

nižší než požadovaná míra solventnosti za předchozí rok, rovná se

požadovaná míra solventnosti nejméně požadované míře solventnosti za

předchozí rok vynásobené poměrem částky technických rezerv na pojistná

plnění na konci posledního účetního období a částky technických rezerv

na pojistná plnění na začátku posledního účetního období. Tento poměr

nesmí být vyšší než 1. Při těchto výpočtech se technické rezervy očistí

od zajištění.



(4) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 3

nižší než požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2, je

požadovaná míra solventnosti rovna požadované míře solventnosti

vypočtené podle odstavce 2.



(5) V životním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna součtu

výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění, které

jsou vypočteny postupy uvedenými v části II. přílohy č. 3 k této

vyhlášce.



(6) Požadovaná míra solventnosti v průběhu účetního období je

sestavována z údajů platných k poslednímu dni předcházejícího účetního

období.



§ 18



Položky uvedené v § 16 odst. 2 písm. a) až d) lze zahrnout do

garančního fondu po odečtení položek uvedených v § 16 odst. 2 písm. e)

až g).



HLAVA III



POMĚRNÉ ROZDĚLENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU



§ 19



Sdělení tuzemské pojišťovny o poměrném rozdělení základního kapitálu v

závislosti na provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti

obsahuje



a) celkovou výši základního kapitálu a jeho výši, kterou lze zahrnout

do výpočtu disponibilní míry solventnosti,



b) výši základního kapitálu určenou pro potřeby výpočtu disponibilní

míry solventnosti v



1. životním pojištění,



2. neživotním pojištění,



3. zajištění,



c) způsob a důvody stanovení poměrného rozdělní podle písmene b).



§ 20



(1) Žádost tuzemské pojišťovny, která hodlá v průběhu kalendářního roku

změnit poměr, v jakém rozděluje svůj základní kapitál nebo žádá o

povolení převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné

činnosti na druhou, obsahuje



a) obchodní firmu a sídlo tuzemské pojišťovny,



b) navrhovaný nový poměr rozdělení základního kapitálu nebo rozdělení

položek disponibilní míry solventnosti,



c) odůvodnění změny poměru nebo převodu,



d) plán činnosti a finanční plán zahrnující aktuální a nejméně 2

následující účetní období a



e) předpokládaný vývoj disponibilní a požadované míry solventnosti v

následujících 3 letech ve struktuře výkazu solventnosti pro Českou

národní banku.



(2) Plán činnosti a finanční plán podle odstavce 1 obsahuje



a) odhad nově uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, celkový

počet smluv a předepsané hrubé pojistné v jednotlivých provozovaných

pojistných odvětvích nebo celkový počet smluv a předepsané hrubé

zajistné v provozovaném zajištění,



b) plánovanou rozvahu a výkaz zisku a ztráty,



c) vyhodnocení plnění plánu na aktuální účetní období,



d) aktuální investiční strategii,



e) strategii pasivního zajištění a seznam platných zajišťovacích smluv

a



f) seznam všech jednotlivých položek finančního umístění ke konci

měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém je podána žádost, s uvedením



1. názvu, identifikačního čísla a sídla emitenta,



2. ISIN, pokud byl aktivu přidělen,



3. druhu aktiva,



4. počtu kusů,



5. jmenovité hodnoty,



6. průměrné pořizovací ceny,



7. reálné hodnoty aktiva

k jednotlivým položkám v závislosti na jejich charakteru.



(3) Provozuje-li tuzemská pojišťovna zároveň zajišťovací činnost,

uvedou se všechny údaje v žádosti podle odstavce 1 a plánu činnosti

podle odstavce 2 odděleně zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro

zajišťovací činnost.



HLAVA IV



SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU NEBO ZAJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU



§ 21



Pro výpočet solventnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z

třetího státu v rozsahu pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti

provozované na území České republiky platí přiměřeně § 16 až 20.



ČÁST DVANÁCTÁ



UPRAVENÁ MÍRA SOLVENTNOSTI



§ 22



Výpočet upravené míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny se provádí metodou odpočtu agregovaných dat podle § 23 a v

souladu se zásadami uvedenými v § 24 až 26.



§ 23



(1) Upravená míra solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny, která má účast alespoň v jedné pojišťovně nebo zajišťovně

(dále jen „holdingová pojišťovna nebo zajišťovna“), se vypočte jako

rozdíl



a) součtu disponibilní míry solventnosti holdingové pojišťovny nebo

zajišťovny a poměrného podílu disponibilní míry solventnosti ovládané

nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nebo kapitálu ovládané nebo

přidružené pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční

holdingové osoby a



b) součtu účetní hodnoty podílu a položek podle § 16 odst. 4 holdingové

pojišťovny nebo zajišťovny v ovládané nebo přidružené pojišťovně,

zajišťovně, pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční

holdingové osobě ke dni sestavení účetní závěrky, požadované míry

solventnosti holdingové pojišťovny nebo zajišťovny a poměrného podílu

požadované míry solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo

zajišťovny.



(2) Upravená míra solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny, která je ovládána pojišťovací holdingovou osobou nebo

smíšenou finanční holdingovou osobou, se vypočte jako rozdíl



a) součtu kapitálu pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční

holdingové osoby a poměrného podílu disponibilní míry solventnosti

ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nebo kapitálu

ovládané nebo přidružené pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené

finanční holdingové osoby a



b) součtu účetní hodnoty podílu a položek podle § 16 odst. 4

pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby v

ovládané nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně, pojišťovací holdingové

osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě, ke dni sestavení účetní

závěrky a poměrného podílu požadované míry solventnosti ovládané nebo

přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.



(3) Upravená míra solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny, která je ovládána pojišťovnou z třetího státu nebo

zajišťovnou z třetího státu, se vypočte jako rozdíl



a) součtu disponibilní míry solventnosti pojišťovny z třetího státu

nebo zajišťovny z třetího státu a poměrného podílu disponibilní míry

solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nebo

kapitálu ovládané nebo přidružené pojišťovací holdingové osoby nebo

smíšené finanční holdingové osoby a



b) součtu účetní hodnoty podílu a položek podle § 16 odst. 4 pojišťovny

z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu v ovládané nebo

přidružené pojišťovně, zajišťovně, pojišťovací holdingové osobě nebo

smíšené finanční holdingové osobě, ke dni sestavení účetní závěrky,

požadované míry solventnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny

z třetího státu a poměrného podílu požadované míry solventnosti

ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.



(4) Postup výpočtu upravené míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.



§ 24



(1) Poměrný podíl podle § 23 odst. 1 až 3 se stanovuje jako součet

přímého a nepřímého podílu holdingové pojišťovny nebo zajišťovny,

pojišťovací holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby,

pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu na základním

kapitálu ovládané nebo přidružené pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací

holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby.



(2) Pokud má některá z ovládaných pojišťoven nebo zajišťoven

disponibilní míru solventnosti nižší, než je požadovaná míra

solventnosti, použije se ve výpočtu upravené míry solventnosti

disponibilní i požadovaná míra solventnosti takovéto pojišťovny nebo

zajišťovny v plné výši, nikoli v poměrném podílu.



(3) Kapitál pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční

holdingové osoby se stanoví obdobně jako disponibilní míra solventnosti

tuzemské pojišťovny.



(4) Při výpočtu upravené míry solventnosti



a) nelze do disponibilní míry solventnosti nebo do kapitálu zahrnout

položku podle § 16 odst. 11 písm. a), pokud byl základní kapitál upsán

osobou patřící do stejné skupiny,



b) musí být vyloučeno vícenásobné použití položek započitatelných do

disponibilní míry solventnosti u různých pojišťoven nebo zajišťoven

nebo kapitálu u různých pojišťovacích holdingových osob nebo smíšených

finančních holdingových osob,



c) nelze zohlednit žádnou položku disponibilní míry solventnosti nebo

kapitálu, která vznikla ze vzájemného financování mezi osobami

patřícími do stejné skupiny,



d) se disponibilní míra solventnosti holdingové pojišťovny nebo

zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu

nebo kapitál pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční

holdingové osoby nesnižuje o účetní hodnotu podílu a položek podle § 16

odst. 4 v ovládané nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně, pojišťovací

holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě, pokud je tato

ovládaná nebo přidružená pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací holdingová

osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba zahrnuta do výpočtu

upravené míry solventnosti,



e) se disponibilní míra solventnosti holdingové pojišťovny nebo

zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu

nebo kapitál pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční

holdingové osoby snižuje o účetní hodnotu podílu a položek podle § 16

odst. 4 v bance, zahraniční bance, spořitelním nebo úvěrovém družstvu,

instituci elektronických peněz, zahraniční instituci elektronických

peněz, osobě, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní

činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností

uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank^11),

obchodníku s cennými papíry nebo zahraniční osobě poskytující

investiční služby.



(5) Jedná-li se o pojišťovnu, která souběžně provozuje pojištění podle

pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, nebo zajišťovnu,

která souběžně provozuje životní a neživotní zajištění, považuje se pro

účely výpočtu upravené míry solventnosti za disponibilní míru

solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny součet disponibilních měr

vypočítaných zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění nebo

zajištění. Obdobně se součet požadovaných měr solventnosti vypočítaných

zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění nebo zajištění

považuje za požadovanou míru solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny.

Jedná-li se o pojišťovnu provozující souběžně pojišťovací a zajišťovací

činnost, považuje se pro účely výpočtu upravené míry solventnosti za

disponibilní míru solventnosti součet disponibilních měr solventnosti

vypočtených zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací

činnost. Obdobně se součet požadovaných měr solventnosti vypočítaných

zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost

považuje za požadovanou míru solventnosti pojišťovny.



§ 25



(1) Pokud je do výpočtu upravené míry solventnosti zahrnuta pojišťovna

z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, platí pro výpočet

disponibilní a požadované míry solventnosti této pojišťovny nebo

zajišťovny, který vstupuje do výpočtu upravené míry solventnosti

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, obdobně § 16 a 17; tím

není dotčeno ustanovení odstavce 2.



(2) Pokud je do výpočtu upravené míry solventnosti zahrnuta pojišťovna

z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu a provozování

pojišťovací nebo zajišťovací činnosti touto pojišťovnou nebo

zajišťovnou je podmíněno získáním povolení ve třetím státě a povinností

splňovat požadavek solventnosti, který je alespoň srovnatelný s

požadavkem solventnosti podle zákona o pojišťovnictví a této vyhlášky,

lze při výpočtu upravené míry solventnosti zohlednit disponibilní a

požadovanou míru solventnosti této pojišťovny nebo zajišťovny

stanovenou podle pravidel tohoto třetího státu.



§ 26



Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna není schopna na

vyžádání předložit České národní bance informace o ovládané nebo

přidružené pojišťovně, zajišťovně, pojišťovací holdingové osobě nebo

smíšené finanční holdingové osobě, se skutečným sídlem v členském státě

nebo v třetím státě, nezbytné k výpočtu upravené míry solventnosti

metodou odpočtu agregovaných dat, odečte se účetní hodnota podílu a

položek podle § 16 odst. 4 v této ovládané nebo přidružené osobě od

upravené míry solventnosti; data za takovouto ovládanou nebo

přidruženou osobu se jinak do agregovaných dat podle § 23 nezahrnují.



ČÁST TŘINÁCTÁ



ZPRÁVA ODPOVĚDNÉHO POJISTNÉHO MATEMATIKA



§ 27



(1) Zpráva odpovědného pojistného matematika o své činnosti v tuzemské

pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu má písemnou formu a je

podepsána odpovědným pojistným matematikem, který ji vypracoval.



(2) Zpráva odpovědného pojistného matematika podle odstavce 1 obsahuje



a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo tuzemské

pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu,



b) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědného pojistného

matematika, druh smluvního vztahu odpovědného pojistného matematika k

tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu, včetně doby jeho

dosavadního působení ve funkci odpovědného pojistného matematika v této

tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu,



c) vyjádření odpovědného pojistného matematika k



1. výši technických rezerv tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z

třetího státu, včetně odůvodnění významných změn v jejich výši,



2. metodě výpočtu vyrovnávací rezervy a v případě změny této metody od

poslední zprávy odpovědného pojistného matematika též k důvodům této

změny,



3. výsledkům testů postačitelnosti technických rezerv a opatřením

navrženým na základě těchto výsledků,



4. řízení aktiv a pasiv a skladbě finančního umístění,



5. výši a způsobu rozdělení podílů na ziscích v životním pojištění,



6. výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti tuzemské

pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu,



7. výpočtu sazeb pojistného jednotlivých produktů nabízených tuzemskou

pojišťovnou nebo pojišťovnou z třetího státu,



8. věrohodnosti údajů, ze kterých vycházel při výkonu činnosti

odpovědného pojistného matematika,



9. sjednaným zajistným programům a jiným způsobům snižování rizik

používaných tuzemskou pojišťovnou nebo pojišťovnou z třetího státu,



10. výsledkům ověřování spolehlivosti generátorů ekonomických scénářů

nebo podobného simulačního softwaru, pokud jsou při pojistně

matematických výpočtech používány,



11. výši technické úrokové míry stanovené pro pojistné smlouvy s

jednorázově placeným pojistným, které byly uzavřeny nejdéle na dobu 8

let, podle § 12 odst. 3,



12. dalším informacím, které považuje z pohledu své funkce za důležité

a významné,



d) odhad očekávané disponibilní a požadované míry solventnosti tuzemské

pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu na následující kalendářní

rok.



(3) Má-li tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu více

odpovědných pojistných matematiků, podává každý z nich zprávu

odpovědného pojistného matematika podle odstavce 1 za ta odvětví

pojištění, u kterých provádí posouzení správnosti podle § 81 odst. 1

zákona o pojišťovnictví.



§ 28



Pro zprávu odpovědného pojistného matematika o své činnosti v tuzemské

zajišťovně nebo zajišťovně z třetího státu platí obdobně § 27.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



ROZSAH, ZPŮSOB A TERMÍNY PRO UVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ



HLAVA I



UVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ TUZEMSKOU POJIŠŤOVNOU NEBO TUZEMSKOU ZAJIŠŤOVNOU



§ 29



Rozsah údajů, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna

uveřejňuje o sobě, o složení akcionářů nebo členů, o skupině, jejíž je

součástí, a o své činnosti, včetně finančních ukazatelů, je uveden v

příloze č. 5 k této vyhlášce.



§ 30



(1) Požadované údaje se uveřejňují v českém jazyce na internetových

stránkách tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v podobě

datového souboru vhodného ke stažení, a to v běžně používaném formátu.

Požadavky na způsob uveřejnění údajů ke dni 31. prosince kalendářního

roku se považují také za splněné, zveřejní-li je tuzemská pojišťovna

nebo tuzemská zajišťovna přímo v rámci plnění povinností, které má jako

účetní jednotka nebo emitent kótovaných cenných papírů, ve výroční

zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě, a to ve lhůtě uvedené v §

31 odst. 2.



(2) Na internetových stránkách tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny se zároveň uveřejňuje výroční zpráva a konsolidovaná výroční

zpráva, má-li ji tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinnost

vyhotovovat, alespoň za poslední 3 předchozí účetní období.



(3) Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační

povinnosti vůči České národní bance^15), jsou uveřejňovány v obdobné

struktuře, jakou mají ve výkazech předkládaných České národní bance.



§ 31



(1) Údaje se uveřejňují čtvrtletně. Údaje o míře solventnosti se

uveřejňují podle stavu k 31. prosinci předchozího kalendářního roku.



(2) Údaje se uveřejňují podle stavu ke dni



a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného

kalendářního čtvrtletí,



b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářního roku.



(3) Čtvrtletní údaje se uveřejňují společně s údaji za 3 předcházející

čtvrtletí.



(4) Společně s uveřejňovanými údaji se uvede datum, kdy byly údaje

uveřejněny, nebo datum, kdy byly tyto údaje doplněny nebo upraveny.



HLAVA II



UVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ POJIŠŤOVNOU Z TŘETÍHO STÁTU NEBO ZAJIŠŤOVNOU Z

TŘETÍHO STÁTU



§ 32



Pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu, která

provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České

republiky, platí přiměřeně § 29 a 30.



ČÁST PATNÁCTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 33



(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uveřejní údaje podle §

29 poprvé za druhé čtvrtletí roku 2010.



(2) Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu uveřejní

údaje podle § 32 poprvé za druhé čtvrtletí roku 2010.



(3) Požadovaná míra solventnosti vypočtená podle dosavadního právního

předpisu se považuje za požadovanou míru solventnosti vypočtenou podle

této vyhlášky.



(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna ze třetího

státu nebo zajišťovna z třetího státu uvede svoji činnost upravenou v

části druhé a v částech desáté až dvanácté do souladu s touto vyhláškou

do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Do doby, než uvede

tuto činnost do souladu s touto vyhláškou, postupuje podle dosavadního

právního předpisu.



§ 34



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.



Guvernér:



doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.



Příloha 1



Další požadavky na řídicí a kontrolní systém



Část I



Předpoklady řádné správy a řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny



(1) Způsob naplňování požadavků na řídicí a kontrolní systém je

promítnut v popisu organizačního uspořádání tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny a dalších vnitřně stanovených zásadách, plánech a

postupech (dále jen "vnitřní předpis"). K naplnění předpokladu řádné

zprávy a řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jsou do

vnitřních předpisů promítnuty jí vybrané uznávané a osvědčené principy

a postupy vytvářené a publikované uznávanými osobami.



(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zajistí, aby řídicí a

kontrolní systém plnil své funkce i pro činnosti vykonávané na základě

smluv o vyčlenění činnosti nebo smluv o vzájemném sdílení nákladů^16)

(dále jen "outsourcing"). Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny zejména zajistí, aby outsourcing neomezil

soulad činností s příslušnými předpisy, možnost kontroly těchto

činností tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a výkon

dohledu, včetně případného prověření skutečností, podléhajících

dohledu, u jiné osoby zabezpečující pro tuzemskou pojišťovnu nebo

tuzemskou zajišťovnu outsourcing. Za účelem zajištění

kontrolovatelnosti plnění stanovených funkcí pro takto vykonávané

činnosti je řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny nastaven tak, aby forma ujednání upravujícího outsourcing

umožnila zaznamenání a zpětné získání informací o obsahu ujednání,

včetně jeho změn a určení osoby, která outsourcing poskytuje.



(3) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny umožňuje zaznamenávat a zpětně získávat informace o

schvalovacích a rozhodovacích procesech a kontrolní činnosti, včetně

souvisejících odpovědností, pravomocí a vnitřních předpisů. K

zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém a technologie získávání,

zpracování, přenosu, sdílení a uchování informací v jakékoli formě

(dále jen "informační systém").



(4) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny umožňuje zpětně získat informace, v jaké periodicitě a s

jakými závěry dozorčí rada nebo kontrolní komise (dále jen "dozorčí

orgán") dohlíží na



a) funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,



b) rozhodnutí a postupy týkající se strategie tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny.



(5) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny umožňuje zpětně získat informace



a) jak představenstvo přijímá rozhodnutí a provádí kontrolní činnosti,

pokud jde o



1. vytvoření řídicího a kontrolního systému a vyhodnocování jeho

souladu s požadavky stanovenými zákonem o pojišťovnictví a touto

vyhláškou, zejména jeho trvalé funkčnosti a efektivnosti,



2. stanovení a naplňování celkové strategie tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny, včetně strategie řízení rizik, investiční

strategie, strategie související s kapitálem a solventností, strategie

rozvoje informačního systému a strategie pro outsourcing,



3. nové produkty, činnosti a systémy se zásadním významem, ledaže tuto

pravomoc představenstvo přeneslo na jím určený výbor nebo výbory;

požadavek na možnost zpětného získání stanovených informací není

přenesením pravomoci dotčen,



4. limity používané pro omezení rozsahu rizik, vždy alespoň pro riziko

pojistné, tržní, úvěrové, koncentrace a likvidity, včetně požadavků na

strukturu aktiv, závazků a podrozvahových položek, ledaže tuto pravomoc

představenstvo přeneslo na jím určený výbor nebo výbory; požadavek na

možnost zpětného získání stanovených informací není přenesením

pravomoci dotčen,



5. organizační uspořádání,



6. zásady systému vnitřní kontroly, včetně zásad pro



(i) rozpoznávání činností nebo funkcí, jejichž výkon je neslučitelný a

zamezování střetu zájmů podle bodu 8 a 9,



(ii) zajišťování compliance podle části III, bod 2,



(iii) zajišťování vnitřního auditu, zejména předmět činnosti,

organizační, personální a technické zajištění a strategický a

periodický plán vnitřního auditu,



7. bezpečnostní zásady, včetně bezpečnostních zásad pro informační

systém,



b) o závěrech a případných opatřeních přijatých představenstvem ve

vazbě na pravidelné zprávy i mimořádná zjištění zejména dozorčího

orgánu, představenstvu přímo podřízených zaměstnanců, odpovědného

pojistného matematika, vnitřního auditu, statutárního auditora nebo

auditorské společnosti (dále jen "auditor")nebo příslušného orgánu

dohledu,



c) zda představenstvo kontroluje celkovou funkčnost a efektivnost

řídicího a kontrolního systému a rozhoduje o opatřeních k nápravě

zjištěných nedostatků v dostatečném rozsahu a periodicitě.



(6) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny umožňuje zpětně získat informace, jak tuzemská pojišťovna

nebo tuzemská zajišťovna po linii řízení



a) realizuje představenstvem schválené strategie, zásady a cíle a

zajišťuje rozpracování postupů pro jejich naplňování a každodenní

vedení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,



b) udržuje funkční a efektivní organizační uspořádání, včetně oddělení

neslučitelných funkcí a zamezování střetu zájmů podle bodu 8 a 9,



c) vytváří a udržuje funkční a efektivní informační systém.



(7) Organizační uspořádání rídicího a kontrolního systému tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny je nastaveno tak, aby jednoznačně a

uceleně vymezovalo odpovědnosti, pravomoci, hlavní informační toky a

vnitřní vazby v rámci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, i v

rámci dané skupiny.



(8) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny umožňuje včasnou identifikaci oblastí možností vzniku střetu

zájmů. Odpovědnosti, pravomoci a postupy jsou stanoveny tak, aby

zamezily střetu zájmů podle § 10 zákona o pojišťovnictví a omezily

možnosti vzniku jiných střetů zájmů podle § 7 odst. 1 písm. a) bod 2

zákona o pojišťovnictví.



(9) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny zajistí, že



a) oblasti střetů zájmů podle bodu 8 a oblasti jejich možného vzniku

jsou předmětem průběžného nezávislého sledování,



b) nezávisle na činnnostech, v jejichž přímém důsledku je tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vystavena pojistnému, tržnímu nebo

úvěrovému riziku (dále jen "obchodní činnost"), se



1. řídí rizika a provádějí s tím související činnosti, včetně tvorby

zajistných programů,



2. likvidují pojistné události,



3. provádí kontrola údajů sjednaných pojištění nebo zajištění,



4. oceňují transakce uzavřené na finančních trzích, vypořádávají

obchody sjednané na finančních trzích a provádí kontrola údajů o

obchodech sjednaných na finančních trzích,



c) odpovědnost za řízení obchodních činností je oddělena od

zodpovědnosti za



1. řízení rizika pojistného, tržního, úvěrového a koncentrace,



2. vypořádání obchodů sjednaných na finančních trzích,



3. kontrolu údajů o obchodech sjednaných na finančních trzích,



d) je zabezpečena odpovídající nezávislost a zamezování střetům zájmů

podle bodu 8 při zajišťování kontrolních mechanismů a činností.



(10) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny je nastaven tak, aby příslušné orgány, zaměstnanci, útvary a

výbory, pokud jsou zřízeny, měli pro své rozhodování a další stanovené

činnosti aktuální, spolehlivé a ucelené informace. Řídicí a kontrolní

systém poskytuje zejména informace o



a) skutečnostech, které by mohly nepříznivě ovlivnit finanční situaci

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, včetně vlivů změn

vnitřního či vnějšího prostředí,



b) případném nedodržování požadavků stanovených právními předpisy a

postupů stanovených vnitřními předpisy, zejména o případných zjištěných

významných rozdílech postupů tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny oproti požadavkům stanoveným právními předpisy a postupům

stanoveným vnitřními předpisy,



c) překročení limitů zajišťujících dodržení akceptované úrovně

pojistného, tržního, úvěrového a dalších podstupovaných rizik, včetně

rizika likvidity,



d) výsledcích měření podstupovaného pojistného, tržního, úvěrového a

operačního rizika a o podstupovaném riziku koncentrace,



e) výsledcích měření likvidity ve vhodně stanovených časových pásmech a

členěních podle hlavních měn,



f) výsledcích pojistně technických analýz a stresových testů,



g) solventnosti a skladbě finančního umístění.



(11) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny zahrnuje systém pro vytváření a kontrolu informací, které

tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uveřejňuje o své současné

situaci a investiční strategii a o předpokládaném vývoji. Řídicí a

kontrolní systém zahrnuje mechanismy vnitřní kontroly zajišťující

aktuálnost, dostupnost, dostatečnost a vyváženost těchto informací.

Informace včetně propagačních sdělení a informací pro klienty jsou

objektivní, jasné a neklamavé.



(12) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny zahrnuje systém pro vytváření, kontrolu a předávání

informací příslušnýcm orgánům dohledu, který je vytvořen, udržován a

uplatňován tak, aby poskytoval orgánům dohledu informace aktuálně,

spolehlivě a pravdivě. Řídicí a kontrolní systém zahrnuje mechanismy

vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů,

údajů, výkazů a dalších informací na individuálním i skupinovém základě

poskytovaných České národní bance. Postupy uplatňované pro vytváření a

poskytování údajů České národní bance, včetně předkládání výkazů, lze

zpětně zjistit, a to i v rámci skupiny. V rámci řídicího a kontrolního

systému tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jsou jasně

stanoveny odpovědnosti za komunikaci a součinnost s příslušnými orgány

dohledu.



Část II



Systém řízení rizik



(1) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny je nastaven tak, aby umožňoval soustavné a systematické

řízení rizik.



(2) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny je nastaven tak, aby bylo zajištěno, že systém rizik



a) odpovídá povaze, rozsahu a složitosti činností a s nimi

souvisejících rizik a trvale poskytuje nezkreslený obraz o míře

podstupovaných rizik. Proces identifikace rizik je zajištěn u všech

činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňuje

odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik,



b) zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým je

nebo může být tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vystavena, s

přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností, které vykonává

nebo hodlá vykonávat,



c) zohledňuje vnitřní a vnější faktory, včetně strategie tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, vlivů ekonomického prostředí a

změn právních předpisů s dopadem na její činnost, kvantitativní a

kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a

výnosy vyplývající z jejich řízení,



d) obsahuje zejména



1. strategii a postupy pro rozpoznávání, měření, sledování, ohlašování

a případné omezování rizik,



2. soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a

informačních toků při překročení těchto limitů,



3. zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně

kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik a

ověřování výstupů hodnocení či měření rizik.



(3) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny je nastaven tak, aby obsahoval základní předpoklady

soustavného řízení rizik, kterými jsou zejména stanovení



a) vnitřních definic rizik, kterým je nebo může být tuzemská pojišťovna

nebo tuzemská zajišťovna vystavena,



b) zásad pro určování významnosti jednotlivých rizik,



c) zásad a metod řízení jednotlivých rizik, včetně stresového

testování, a to vždy rizika pojistného, tržního, úvěrového, operačního,

likvidity a koncentrace,



d) přijatelné míry rizika,



e) zásad pro sestavení a úpravy pohotovostních plánů.



(4) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny je nastaven tak, aby bylo zajištěno, že



a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna soustavně řídí



1. riziko pojistné v členění zejména na neživotní pojištění, životní

pojištění a zajištění, tržní, úvěrové, operační, včetně rizika

právního, likvidity a koncentrace,



2. další významná rizika, kterým tuzemská pojišťovna nebo tuzemská

zajišťovna je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační,

strategické, spojené se zdroji kapitálu a financováním nebo spojené s

příslušností ke skupině, včetně rizika operací v rámci skupiny, jejíž

je součástí, ledaže toto riziko nepřichází v úvahu nebo není významné,



b) zásady a postupy pro řízení rizik, kterým je nebo může být tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vystavena, jsou ucelené a propojené

se zásadami a postupy pro udržování kapitálu ke krytí těchto rizik,



c) krytí rizik kapitálem obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují

výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů



1. úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv,



2. používání vlastních odhadů a modelů,



3. zohledňování výsledků testů, včetně stresových, a dalších vlivů

předpokládaného nebo alternativního vývoje vnitřního a vnějšího

prostředí,



4. využívání investic do derivátů, zohledňování zajištění a dalších

technik snižujících riziko,



5. případného zohledňování efektů z korelací nebo z diverzifikace

rizik.



(5) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny je nastaven tak, aby v případě, kdy podstupovaná rizika

nejsou přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, byla přijata

opatření k nápravě.



Část III



Systém vnitřní kontroly



(1) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny zahrnuje kontrolní činnosti. Kontrolní činnosti jsou

součástí běžných, zpravidla každodenních činností tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny, jsou zavedeny a uplatňovány na všech řídicích

a organizačních úrovních a zahrnují zejména



a) vhodné kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy a činnosti,

včetně činností, pro které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna

využívá outsourcing,



b) výkon kontrol po linii řízení,



c) zajišťování compliance (bod 2)



d) zajišťování výkonu vnitřního auditu.



(2) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny obsahuje zásady a postupy pro zajišťování compliance, které

pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny a jejichž cílem je zabezpečit alespoň



a) soulad vnitřních předpisů a právními předpisy,



b) vzájemný soulad vnitřních předpisů,



c) soulad vykonávaných činností s právními a vnitřními předpisy.



Při zajišťování compliance se rovněž vytvářejí, využívají a uchovávají

související informace, zejména vnitřní hlášení o zjištěných

nesouladech, o připravovaných právních předpisech a jejich případných

dopadech do činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

hodnotící zprávy, návrhy k zajišťování compliance tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny a informace o riziku compliance.



(3) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny je nastaven tak, aby

umožňoval řádné a bezodkladné prošetření, zpracování a vyřízení

obdržených stížností na postup pojišťovny.



(4) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny je nastaven tak, aby

obsahoval základní předpoklady a zásady pro řádné nakládání se

stížnostmi, kterými jsou zejména stanovení



a) způsobu transparentního uveřejnění informací o tom, jak lze stížnost

podat a jak bude s obdrženými stížnostmi nakládáno,



b) postupů pro informování stěžovatele jasným a srozumitelným způsobem

o obdržení a vyřízení stížnosti, a to včetně zdůvodnění stanoviska

tuzemské pojišťovny a případných dalších možností postupu stěžovatele,

a postupů pro případné informování o průběhu zpracování stížnosti,



c) interních lhůt a postupů pro příjem, zpracování, vyřízení a

uchovávání stížností a s nimi souvisejících informací a



d) postupů pro analýzu důvodů podání jednotlivých stížností za účelem

identifikace případných opakujících se nebo systémových pochybení a

možných rizik tuzemské pojišťovny.



(5) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny zajišťuje soustavný a účinný výkon vnitřního auditu.

Nezávislému prověření vnitřním auditem podléhají veškeré činnosti

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, zejména



a) dodržování povinností stanovených právními předpisy, zejména

povinnosti jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně a dodržování

vnitřně stanovených zásad, cílů a postupů,



b) systém řízení rizik,



c) finanční řízení, řízení kapitálu a solventnosti,



d) úplnost, průkaznost, správnost a spolehlivost vedení účetnictví a

informací poskytovaných orgánům tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny,



e) spolehlivost účetních, statistických a provozních informací, včetně

informací pro klienty a spolehlivosti systému sestavování a předkládání

výkazů České národní bance,



f) funkčnost a bezpečnost informačního systému.



(6) Výkon vnitřního auditu zahrnuje vždy



a) sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,



b) sestavení strategického a periodického, zpravidla ročního plánu

auditu,



c) vytvoření a udržování systému sledování plnění opatření k nápravě,

uložených na základě zjištění vnitřního auditu,



d) průběžné sledování a vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti systému

vnitřní kontroly a dalších prvků řídicího a kontrolního systému,



e) zpracování souhrnného vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího

a kontrolního systému, a to alespoň jednou ročně,



f) informování orgánů tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny o

výsledcích vnitřního auditu a zjištěných skutečnostech.



Výkon vnitřního auditu je zajištěn tak, aby přispíval ke zdokonalování

vnitřních procesů tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.



(7) Řídicí a kontrolní systém tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny je nastaven tak, aby sledování a vyhodnocování jeho

funkčnosti a efektivnosti bylo prováděno průběžně na všech řídicích a

organizačních úrovních. Nedostatky řídicího a kontrolního systému se

bez zbytečného odkladu oznamují příslušné řídicí úrovni. Významné

nedostatky řídicího a kontrolního systému se oznamují představenstvu a

dozorčímu orgánu. Systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a

kontrolního systému je nastaven tak, aby umožňoval jejich včasnou

nápravu. Účinnost přijatých opatření k nápravě je následně ověřována.



Příloha 2



Metody výpočtu vyrovnávací rezervy



Metoda č.1



Označme VRt tvorba vyrovnávací rezervy za účetní období

t

pro dané odvětví neživotního pojištění,

TZt technický zisk za účetní období

t

za dané odvětví neživotního pojištění, kde technickým

ziskem se rozumí zasloužené pojistné na vlastní vrub snížené onáklady na pojistná plnění

na vlastní vrub a o provozní náklady na vlastní vrub,

ZPt zasloužené pojistné na vlastní vrub pojišťovny za účetní období

t

za dané odvětví

neživotního pojištění,

CVR celková výše vyrovnávací rezervy vytvořená do času

t

pro dané odvětví neživotního pojištění



CVR = (VRt + VRt-1 + ...).



Je-li TZt > 0, potom se vyrovnávací rezerva pro dané účetní období

t

tvoří podle vzorce



VRt = min{0,75*TZt; 0,12*ZPt}.



Je-li TZt =mensi 0, potom VRt = TZt.



Pro celkovou výši vyrovnávací rezervy CVR však musí být splněno



0 =mensi CVR =mensi 1,5*max{ZPt-1;...;ZPt-5}.



Metoda č.2



Označme VRt tvorba vyrovnávací rezervy za účetní období

t

pro dané odvětví neživotního pojištění,

TZt technický zisk za účetní období

t

za dané odvětví neživotního pojištění, kde technickým

ziskem se rozumí zasloužené pojistné na vlastní vrub snížené onáklady na pojistná plnění

na vlastní vrub a o provozní náklady na vlastní vrub,

ZPt zasloužené pojistné na vlastní vrub pojišťovny za účetní období

t

za dané odvětví

neživotního pojištění,

CVR celková výše vyrovnávací rezervy vytvořená do času

t

pro dané odvětví neživotního pojištění

CVR = (VRt + VRt-1 +...).



Je-li TZt > 0, potom se vyrovnávací rezerva pro dané účetní období

t

tvoří podle vzorce



VRt = 0,75*TZt.



Je-li TZt =mensi 0, potom VRt = TZt.



Pro celkovou výši vyrovnávací rezervy CVR však musí být splněno



0 =mensi CVR =mensi 0,268*(ZPt-1 + ... + ZPt-5).





Metoda č.3



Označme VRt tvorba vyrovnávací rezervy za účetní období

t

pro dané odvětví neživotního pojištění,

T počet sledovaných období, musí být T je prvkem {15,16,...,30},

NPPt náklady na pojistná plnění na vlastní vrub pojišťovny za účetní období

t

za dané odvětví

neživotního pojištění,

ZPt zasloužené pojistné na vlastní vrub pojišťovny za účetní období

t

za dané odvětví

neživotního pojištění,

CVR celková výše vyrovnávací rezervy vytvořená do času

t

pro dané odvětví neživotního pojištění

CVR = (VRt + VRt-1 + ...).



Definujme škodný poměr v účetním období

t

jako qt = NPPt/ZPt,



průměrný škodný poměr k účetnímu období

t

jako Qt = (qt-1 + ... + qt-T)/T,



směrodatnou odchylku škodného poměru k účetnímu období

t

jako



T

sigmat = odmocnina suma (qt-k - Qt)2 /( T-1)

k=1



a maximální výši vyrovnávací rezervy v roce

t

jako MVRt = 6*sigmat*ZPt.



Vyrovnávací rezerva pro dané účetní období

t

se tvoří podle vzorce



VRt = (Qt-qt)*ZPt + 0,035*MVRt.



Pro celkovou výši vyrovnávací rezervy CVR však musí být splněno



0 =mensi CVR =mensi MVRt.



Jestliže v průběhu T sledovaných období nebyla zaznamenána žádná ztráta z pojištění, není třeba

vyrovnávací rezervu vytvářet.



Metoda č.4



Označme VRt tvorba vyrovnávací rezervy za účetní období

t

pro dané odvětví neživotního pojištění,

T počet sledovaných období, musí být T je prvkem {15,16,...,30},

NPPt náklady na pojistná plnění na vlastní vrub pojišťovny za účetní období

t

za dané

odvětví neživotního pojištění,

ZPt zasloužené pojistné na vlastní vrub pojišťovny za účetní období

t

za dané odvětví

neživotního pojištění,

CVR celková výše vyrovnávací rezervy vytvořená do času t pro dané odvětví neživotního pojištění

CVR = (VRt + VRt-1 + ...).



Definujme škodní poměr v účetním období

t

jako qt = NPPt/ZPt,



průměrný škodní poměr k účetnímu období

t

jako Qt = (qt-1 + ... + qt-T)/T,



směrodatnou odchylku škodného poměru k účetnímu období t jako



T

sigmat = odmocnina suma (qt-k - Qt)2 /( T-1)

k=1



maximální výši vyrovnávací rezervy v roce

t

jako MVRt = 6*sigmat*ZPt a



minimální výši vyrovnávací rezervy v roce

t

jako mVRt = 3*sigmat*ZPt.



Vyrovnávací rezerva pro dané účetní období

t

se tvoří podle vzorce



VRt = (Qt - qt)*ZPt.



Pro celkovou výši vyrovnávací rezervy CVR však musí být splněno



mVRt =mensi CVR =mensi MVRt.



Jestliže v průběhu T sledovaných období nebyla zaznamenána žádná ztráta z pojištění, není třeba

vyrovnávací rezervu vytvářet.



Příloha 3



Výpočet požadované míry solventnosti



I. Výpočet požadované míry solventnosti pro neživotní pojištění



Pojistné a náklady na pojistná plnění, včetně stavů rezerv na pojistná

plnění, příslušející odvětvím č. 11, 12 a 13 v části B přílohy č. 1 k

zákonu o pojišťovnictví, se pro účely výpočtu požadované míry

solventnosti zvýší o 50 %.



1. První výsledek

Označme P vyšší hodnota z předepsaného hrubého pojistného a ze zaslouženého hrubého pojistného v daném

účetním období,

D část pojistného odpovídající daním a poplatkům, pokud jsou součástí předepsaného hrubého

pojistného,

PZ poměr mezi náklady na pojistná plnění, včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění na vlastní

vrub a celkovými náklady na pojistná plnění, včetně změny stavurezervy na pojistná plnění,

K převodní kurz mezi korunou a eurem, tj. 1 EUR = K Kč.



Dále označme S = P - D.



První výsledek požadované míry solventnosti pro neživotní pojištění se

vypočte jako

[0,18 * min{61 300 000 * K; S}+ 0,16 * max{0; S - 61 300 000 * K}]* max{0,5; PZ}.



2. Druhý výsledek

Označme T délka referenčního období,

N hrubé náklady na pojistná plnění v daném referenčním období,

V výnosy dosažené z regresů v daném referenčním období, nejsou-li již obsaženy v hrubých

nákladech na pojistná plnění,

RK hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období,

RZ hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období,

PZ poměr mezi náklady na pojistná plnění, včetn změny stavu rezervy na pojistná plnění na vlastní

vrub v referenčním období a celkovými náklady na pojistná plnění, včetně změny stavu rezervy

na pojistná plnění v referenčním období,

K převodní kurz mezi korunou a eurem, tj. 1 EUR = K Kč.



Položme T = 7, pokud pojišťovna v podstatné míře provozuje pojištění

úvěru, proti vichřici, krupobití či mrazu; jinak T = 3. U pojišťoven,

které provozují pojišťovací činnost kratší dobu, než je předepsaná

délka referenčního období, použije se počet celých účetních období, za

která jsou potřebné údaje k dispozici.



Podstatnou mírou se rozumí, že objem předepsaného pojistného za dané

pojistné odvětví dosáhl výše 4 % z celkového předepsaného pojistného za

všechna provozovaná odvětví neživotních pojištění alespoň v jednom roce

referenčního období, a zároveň objem předepsaného pojistného z tohoto

pojistného odvětví překročil částku 1 000 000 Kč za 1 rok během

referenčního období.



V případě rizik zařazených do odvětví č. 18 v části B přílohy č. 1

zákona se výše nákladů na pojistná plnění rovná nákladům, které

pojišťovna nese s ohledem na poskytnutou asistenci.



Dále označme S = (N - V + RK - RZ)/T.



Druhý výsledek požadované míry solventnosti pro neživotní pojištění se

vypočte jako



[0,26 * min{42 900 000 * K; S} + 0,23 * max{0; S - 42 900 000 * K}] *

max{0,5; PZ}.



II. Výpočet požadované míry solventnosti pro životní pojištění



1. První výsledek (odvětví A I a), A I b), A II, A IX)



Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným

připojištěním sjednávaným spolu s životním pojištěním.

Označme HR hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění,

CR čistá výše rezerv pojistného životních pojištění,

RK1 hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu k životním pojištění s výjimkou dočasných

pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 5 let,

RK2 hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu k dočasným pojištěním pro případ smrti

s pojistnou dobou delší než 3 roky, nejvýše však 5 let,

RK3 hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu k dočasným pojištěním pro případ smrti

s pojistnou dobou nejvýše 3 roky,

PZ poměr mezi čistou a hrubou výší nezáporného rizikového kapitálu.



První výsledek požadované míry solventnosti pro životní pojištění se

vypočte jako

0,04 * HR * max{CR/HR; 0,85} + [0,003 * RK1 + 0,0015 * RK2 + 0,001 * RK3] * max{PZ; 0,5}.



2. Druhý výsledek (odvětví A I c))



Druhý výsledek se vypočte obdobně způsobem uvedeným v části I. této

přílohy.



3. Třetí výsledek (odvětví A III, A VII, A VIII)



Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným

připojištěním sjednávaným spolu s životním pojištěním spojeným s

investičním fondem.

Označme HR1 hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění odpovídající obchodu, kdy pojišťovna

nese investiční riziko,

HR2 hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění odpovídající obchodu, kdy investiční riziko

nese pojistník a přirážka na správní náklady obsažená v pojistném je stanovena pevně na

dobu delší než pět let,

PZ poměr mezi čistou a hrubou výší technických rezerv odpovídající životním pojištěním

spojených s investičním fondem,

SN čisté správní náklady posledního účetního období odpovídající obchodu, kdy investiční

riziko nese pojistník a přirážka na správní náklady obsažená v pojistném není stanovena

pevně na dobu delší než pět let,

HRK hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu u pojistných smluv kryjící riziko smrti,

CRK čistá výše nezáporného rizikového kapitálu u pojistných smluv kryjící riziko smrti.



Třetí výsledek požadované míry solventnosti pro životní pojištění se

vypočte jako



[0,04 * HR1 + 0,01 * HR2] * max{PZ; 0,85} + 0,25 * SN + HRK * 0,003 * max{CRK/HRK; 0,5}.



4. Čtvrtý výsledek (odvětví A VI)

Označme HR hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění,

CR čistá výše rezerv pojistného životních pojištění.



Čtvrtý výsledek požadované míry solventnosti pro životní pojištění se

vypočte jako

0,04 * HR * max {CR/HR; 0,85}.



5. Pátý výsledek (odvětví A V)



Pátý výsledek požadované míry solventnosti pro životní pojištění se

vypočte jako 1 % aktiv příslušejících odvětví A V.



6. Šestý výsledek (odvětví A IV)



Šestý výsledek požadované míry solventnosti pro životní pojištění se

vypočte jako součet



a) výsledku vypočteného jako čtvrtý výsledek části II. této přílohy a



b) výsledku vypočteného podle části I. této přílohy.



Příloha 4



Postup výpočtu upravené míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny



Upravená míra solventnosti USp se vypočítá takto:



USP = A - B,



kde



n

A = DMSP + SUMA qi * DMSi ,

i=1



n n

B = SUMA UHPi + PMSP + SUMA qi * PMSi ,

i=1 i=1





kde DMSP disponibilní míra solventnosti holdingové pojišťovny nebo zajišťovny,

pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nebo kapitál

pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby,



qi poměrný podíl holdingové pojišťovny nebo zajišťovny, pojišťovací holdingové

osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, pojišťovny z třetího státu nebo

zajišťovny z třetího státu na základním kapitálu i-té ovládané nebo přidružené

pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací holdingové osoby nebo smíšenéfinanční

holdingové osoby,



DMSi disponibilní míra solventnosti i-té ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo

zajišťovny nebo kapitál i-té ovládané nebo přidružené pojišťovacíholdingové

osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby,



UHPi účetní hodnota podílu a položek podle § 16 odst. 4 holdingové pojišťovny nebo

zajišťovny, pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové

osoby, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státuv i-té ovládané

nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně, pojišťovací holdingové osobě nebo

smíšené finanční holdingové osobě,



PMSP požadovaná míra solventnosti holdingové pojišťovny nebo zajišťovny,

pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu,



PMSi požadovaná míra solventnosti i-té ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo

zajišťovny.



Příloha 5



Rozsah údajů o tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, o složení

akcionářů nebo členů, o skupině, jejíž je součástí, a o její činnosti,

včetně finančních ukazatelů



(1) Údaji o tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně jsou



a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo

tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle zápisu v obchodním

rejstříku,



b) datum zápisu pojišťovny nebo zajišťovny do obchodního rejstříku,

včetně data zápisu poslední změny, s uvedením účelu poslední změny,



c) výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku,



d) výše splaceného základního kapitálu,



e) druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich

jmenovité hodnoty, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská

zajišťovna akciovou společností,



f) údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných

účastnických cenných papírů, s uvedením druhu, formy, podoby a počtu,

pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna akciovou

společností,



g) údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl

zvýšen od posledního uveřejnění, a to



1. způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu,



2. jsou-li vydávány nové akcie, tuzemská pojišťovna nebo tuzemská

zajišťovna uveřejňuje druh, formu, podobu a počet emitovaných akcií s

uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově upsaných akcií a lhůtu

pro splacení nově upsaných akcií,



3. při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uveřejňuje částku, o níž se

základní kapitál zvyšuje, označí vlastní zdroje, z nichž se základní

kapitál zvyšuje. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je

akciovou společností dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií

a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje,



h) organizační struktura tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s

uvedením počtu organizačních složek a počtu zaměstnanců (přepočtený

stav),



i) údaje o členech dozorčího orgánu, členech představenstva tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny



1. jméno, případně jména, a příjmení, včetně titulů,



2. funkce, datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává,



3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,



4. členství v orgánech jiných právnických osob,



5. souhrnná výše úvěrů, půjček poskytnutých tuzemskou pojišťovnou nebo

tuzemskou zajišťovnou členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, členům

představenstva tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,



6. souhrnná výše záruk vydaných tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou

zajišťovnou za členy dozorčí rady nebo kontrolní komise, členy

představenstva tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.



(2) Údaje o složení akcionářů nebo členů tuzemské pojišťovny nebo

tuzemské zajišťovny Údaje o akcionářích nebo členech tuzemské

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s kvalifikovanou účastí na tuzemské

pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně s tím, že



a) o akcionářích nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uveřejňuje obchodní firmu nebo

název, právní formu, adresu sídla a výši podílu na hlasovacích právech

v procentech,



b) o akcionářích nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uveřejňuje jméno, popřípadě jména,

a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech v procentech.



(3) Údaji o struktuře skupiny, jejíž je tuzemská pojišťovna nebo

tuzemská zajišťovna součástí, jsou



a) informace o osobách, které jsou ve vztahu k tuzemské pojišťovně nebo

tuzemské zajišťovně ovládajícími osobami, popřípadě většinovým

společníkem, jež zahrnuje



1. obchodní firmu nebo název, právní formu a adresu sídla takovéto

osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno, popřípadě jména, a příjmení,



2. přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny v procentech,



3. přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny v procentech,



4. způsob, na základě kterého je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská

zajišťovna osobou ovládanou, pokud jím není podíl na základním kapitálu

nebo hlasovacích právech,



5. souhrnnou výši pohledávek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny a souhrnnou výši závazků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny vůči těmto osobám,



6. souhrnnou výši cenných papírů, které má tuzemská pojišťovna nebo

tuzemská zajišťovna v aktivech a které jsou emitovány těmito osobami, a

souhrnnou výši závazků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z

těchto cenných papírů,



7. souhrnnou výši tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou

vydaných záruk za těmito osobami, a souhrnnou výši tuzemskou

pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou přijatých záruk od takových

osob.

Je-li osobou, která je přímou ovládající osobou tuzemské pojišťovny

nebo tuzemské zajišťovny, banka, obchodník s cennými papíry, zahraniční

banka nebo zahraniční osoba poskytující investiční služby, postačuje

uveřejnění informací podle písmene a) pouze za tuto ovládající osobu.



b) informace o osobách, které jsou ve vztahu k tuzemské pojišťovně nebo

tuzemské zajišťovně ovládanými osobami, popřípadě v nichž je tuzemská

pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna většinovým společníkem, jež

zahrnuje



1. obchodní firmu nebo název, právní formu a adresu sídla takovéto

osoby,



2. přímý nebo nepřímý podíl tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny na základním kapitálu v procentech,



3. přímý nebo nepřímý podíl tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny na hlasovacích právech v procentech,



4. způsob, na základě kterého je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská

zajišťovna osobou ovládající, pokud jím není podíl na základním

kapitálu nebo hlasovacích právech,



5. počet, jmenovitou hodnotu a pořizovací cenu akcií nebo výši a

pořizovací cenu obchodního podílu, nabytého v takové osobě a změny v

průběhu účetního období,



6. souhrnnou výši pohledávek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny a souhrnnou výši závazků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské

zajišťovny vůči těmto osobám,



7. souhrnnou výši cenných papírů, které má tuzemská pojišťovna nebo

tuzemská zajišťovna v aktivech a které jsou emitovány takovými osobami,

a souhrnnou výši závazků z těchto cenných papírů,



8. souhrnnou výši tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou

vydaných záruk za takové osoby a souhrnnou výši tuzemskou pojišťovnou

nebo tuzemskou zajišťovnou přijatých záruk od takových osob,



c) grafické znázornění skupiny, které zahrnuje všechny ovládané a

přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, všechny

její ovládající osoby a všechny ovládané nebo přidružené osoby

ovládajících osob tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Pokud

ovládající osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhají

dohledu ve skupině nebo dohledu na konsolidovaném základě nebo

doplňkovému dohledu nad finančním konglomerátem a uveřejňují informace

o své skupině, grafické znázornění může zahrnovat pouze ovládané a

přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a všechny

její ovládající osoby,



d) pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nebo její

ovládající osoba podléhá povinnosti dodržovat upravenou míru

solventnosti, tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uvede, které

osoby se zahrnují do výpočtu upravené míry solventnosti.



(4) Údaji o činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

včetně finančních ukazatelů jsou



a) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,



b) přehled činností skutečně vykonávaných,



c) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou

národní bankou omezeno, nebo pozastaveno,



d) rozvaha tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,



e) výkaz zisku a ztráty tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,



f) reálné a jmenovité (pomyslné) hodnoty derivátů souhrnně za deriváty

sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za

účelem obchodování nebo spekulace,



g) poměrové ukazatele tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny



1. ukazatelé solventnosti pro životní pojištění, neživotní pojištění,

zajištění -disponibilní míra solventnosti, požadovaná míra

solventnosti, výše garančního fondu, poměr disponibilní míry

solventnosti a požadované míry solventnosti a poměr výše garančního

fondu a součtu položek podle § 27,



2. ukazatel upravené míry solventnosti ke dni sestavení účetní závěrky,

včetně jejího výpočtu, v členění podle příslušného odstavce § 32, v

případě, že je nad tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou

vykonáván dohled ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) zákona o

pojišťovnictví,



3. rentabilita průměrných aktiv (ROAA) - 100% * Zisk nebo ztráta za

účetní období / Aktiva celkem,



4. rentabilita průměrného vlastního kapitálu (ROAE) - 100% * Zisk nebo

ztráta za účetní období / Vlastní kapitál,



5. „combined ratio“ v neživotním pojištění - 100% * (náklady na

pojistná plnění, včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění,

očištěných od zajištění + čistá výše provozních nákladů) / zasloužené

pojistné, očištěné od zajištění.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II vyhlášky č. 326/2013 Sb.



Přechodné ustanovení



Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu upraví svůj řídicí a

kontrolní systém podle vyhlášky č. 434/2009 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nejpozději do 3 měsíců ode dne

nabytí účinnosti této vyhlášky.



1) První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci

právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v

přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, ve znění směrnic

Rady 76/580/EHS, 84/ /641/EHS, 87/343/EHS, 87/344/EHS, 88/357/EHS,

90/618/EHS, 92/49/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES,

2000/26/ES, 2002/13/ES, 2002/87/ES, 2005/1/ES, 2005/68/ES a

2006/101/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu

2002 o životním pojištění, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnic

Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2005/68/ES, 2006/101/ES,

2007/44/ES a 2008/19/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o

doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací nebo

zajišťovací skupině, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady

2002/87/ES, 2005/1/ES a 2005/68/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu

2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/ /EHS, 92/49/EHS, jakož

i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu

a Rady 2007/44/ES a 2008/37/ES.



2) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a

družstev, ve znění pozdějších předpisů.



3) § 25 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění

pozdějších předpisů.



4) Čl. 1 § 30 a násl. zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve

znění pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších

předpisů.



6) § 24 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu

způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších

předpisů.



7) § 1 písm. f) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění

pozdějších předpisů.



8) § 37 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve

znění pozdějších předpisů.



§ 26 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č.189/2004 Sb., o kolektivním

investování, ve znění pozdějších předpisů.



9) § 19 odst. 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.



11) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



12) § 6 a 7 nebo 8 vyhlášky č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech.



13) § 23 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech

a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech),

ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami,

spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz,

pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech

a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech),

ve znění pozdějších předpisů.



15) Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a

náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.



16) § 6 odst. 4 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.