201/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 2. května 2002
o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
Změna: 120/2004 Sb.
Změna: 626/2004 Sb.
Změna: 57/2006 Sb.
Změna: 160/2006 Sb.
Změna: 153/2009 Sb.
Změna: 503/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSTAVENÍ A ČINNOST ÚŘADU PRO ZASTUPOVÁNÍ STÁTU VE VĚCECH MAJETKOVÝCH
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Zřizuje se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále
jen "Úřad").
(2) Úřad je orgánem České republiky (dále jen "stát"), který
a) jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy
(dále jen "rozhodčí orgány"), správními úřady a jinými orgány,^1)
b) zpracovává právní stanoviska,
c) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a tímto
zákonem.
(3) Úřad je organizační složkou státu (dále jen "organizační složka") a
účetní jednotkou.
(4) Sídlem Úřadu je Praha.
HLAVA II
VÝLUČNÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU
§ 2
(1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem vystupuje
za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a
jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu (dále jen
"majetek") namísto organizačních složek^2) příslušných hospodařit s
tímto majetkem podle zvláštního právního předpisu^3) (dále jen
"příslušná organizační složka").
(2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu.
Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle
zvláštního právního předpisu mohla za stát vykonat příslušná
organizační složka.
§ 3
(1) Úřad jedná (§ 2) v řízení
a) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci určení
vlastnického práva státu
1. k nemovité věci, jejíž ocenění podle zvláštního právního předpisu^4)
přesahuje v době zahájení řízení částku 25 000 000 Kč,
2. k nemovité nebo movité věci prohlášené za národní kulturní památku,
3. ke stavbě, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády,
ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu,
Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního
úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému,
anebo ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání
uvedené movité věci,
b) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění
převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 250 000 000 Kč,
c) před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci
peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 100
000 000 Kč,
d) před Ústavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná
ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.
(2) Podává-li ústavní stížnost v případě uvedeném v odstavci 1 písm. d)
Úřad, činí tak z vlastního nebo jiného podnětu. Nepovažuje-li podnět za
opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal,
a příslušnou organizační složku.
(3) V případech podle odstavce 1 písm. b) a c) se k příslušenství
pohledávky nepřihlíží.
§ 4
Úřad podává z vlastního podnětu anebo z podnětu Nejvyššího kontrolního
úřadu nebo Ministerstva financí žalobu a dále jedná (§ 2) v řízení před
soudy ve věci určení vlastnického práva státu, určení neplatnosti
smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu nebo vydání bezdůvodného
obohacení na úkor státu, jestliže takovou žalobu dosud nepodala
příslušná organizační složka. Nepovažuje-li Úřad podnět za
opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal,
a příslušnou organizační složku.
§ 5
Postup podle ustanovení § 3 a 4 nelze použít,
a) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení ve věci týkající se majetku, s
nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany; to neplatí, jde-li o
určení vlastnického práva státu anebo o vyklizení nemovité věci,
popřípadě vydání movité věci anebo o určení neplatnosti smlouvy o
převodu nemovité věci z vlastnictví státu,
b) měl-li by Úřad jednat v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž
je příslušná hospodařit Bezpečnostní informační služba, a přitom by
takovým postupem mohly být ohroženy bezpečnostní zájmy státu; v
pochybnostech je rozhodující stanovisko Úřadu,
c) je-li Úřad sám příslušnou organizační složkou (§ 18, 19),
d) vylučuje-li to zvláštní právní předpis^5) nebo mezinárodní smlouva,
kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve
Sbírce mezinárodních smluv,
e) měl-li by Úřad jednat v řízení namísto příslušného orgánu, kterému
zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v tomto
řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,^6)
f) jde-li o řízení týkající se ochrany zahraničních investic,
g) jde-li o řízení o výkon rozhodnutí.
HLAVA III
DOHODNUTÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU
§ 6
(1) Úřad se může dohodnout s příslušnou organizační složkou, že bude
jednat (§ 2) v řízení před soudem, rozhodčím orgánem, správním úřadem
nebo jiným orgánem ve věci týkající se majetku namísto této příslušné
organizační složky.
(2) V případě postupu podle odstavce 1 pořídí Úřad s příslušnou
organizační složkou zápis, který musí obsahovat určení věci týkající se
majetku nebo důvod, pro který má být zahájeno řízení, jakož i údaje
určující majetek, jehož se věc týká. Pro další náležitosti zápisu platí
obdobně pravidla o pořizování zápisu podle zvláštního právního
předpisu.^7)
(3) Postupem podle odstavců 1 a 2 nelze dohodnout žádné podmínky, které
by Úřad omezovaly ve způsobu jednání v řízení.
§ 7
Postup podle § 6 je možný i tehdy, pokud řízení před soudem, rozhodčím
orgánem, správním úřadem nebo jiným orgánem ve věci týkající se
určitého majetku již probíhá.
§ 8
Postup podle ustanovení § 6 a 7 nelze použít,
a) vylučuje-li to nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a
která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních
smluv,
b) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení namísto příslušného orgánu,
kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v
tomto řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,^6)
c) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4,
d) jestliže se Úřad v tomto řízení přímo účastní (§ 11),
e) je-li již příslušnou organizační složkou zajištěno pro řízení
zastoupení na základě plné moci,
f) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka
(§ 18, 19),
g) jestliže se již Úřad pro totéž řízení takto dohodl s jinou
organizační složkou.
HLAVA IV
VEDLEJŠÍ ÚČASTENSTVÍ
§ 9
(1) Úřad může vystupovat za stát jako vedlejšího účastníka v občanském
soudním řízení^8) před soudy v jakékoli věci týkající se majetku, se
kterým je příslušná hospodařit státní organizace podle zvláštního
právního předpisu^9) má-li stát právní zájem na výsledku takového
řízení.
(2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu.
Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které v řízení podle
zvláštního právního předpisu může činit vedlejší účastník.
(3) Do řízení Úřad vstupuje z vlastního nebo jiného podnětu anebo na
výzvu účastníka řízení učiněnou prostřednictvím soudu. Nepovažuje-li
podnět nebo výzvu za opodstatněné, vyrozumí o tom s uvedením důvodů
toho, kdo podnět podal, popřípadě prostřednictvím soudu účastníka,
který výzvu učinil.
§ 10
Postup podle ustanovení § 9 nelze použít,
a) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle
ustanovení § 6 a 7,
b) jestliže se Úřad v tomto řízení přímo účastní (§ 11),
c) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka
(§ 18, 19).
HLAVA V
PŘÍMÁ ÚČAST ÚŘADU V ŘÍZENÍ
§ 11
(1) Úřad je způsobilý být sám účastníkem občanského soudního řízení a
má pro toto řízení procesní způsobilost,^6) pokud v případech
doloženého majetkového zájmu státu a v souladu se zvláštním právním
předpisem podává návrhy na zahájení řízení před tuzemskými soudy o
neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu
cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace,
anebo do takového řízení vstupuje.
(2) Úřad postupuje podle odstavce 1 z vlastního podnětu anebo z podnětu
orgánů činných v trestním řízení, České národní banky nebo Ministerstva
financí. Nepovažuje-li Úřad majetkový zájem státu za doložený, vyrozumí
o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal.
(3) Postupem Úřadu podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčena oprávnění
státního zastupitelství podle zvláštního právního předpisu.^11)
§ 12
Postup podle ustanovení § 11 nelze použít,
a) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle
ustanovení § 6 a 7 nebo podle ustanovení § 9,
b) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka
(§ 18, 19),
c) jestliže návrh na zahájení řízení již podalo státní zastupitelství.
HLAVA VI
PRÁVNÍ STANOVISKA
§ 13
(1) Úřad na základě žádosti organizačních složek a státních organizací
zpracovává písemná právní stanoviska v jednotlivých věcech týkajících
se majetku.
(2) O zpracování právního stanoviska podle odstavce 1 lze Úřad požádat
tehdy, odůvodňuje-li to zásadní význam nebo složitost věci.
HLAVA VII
ZASTUPOVÁNÍ OBCÍ
§ 13a
(1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem může
poskytovat obcím právní pomoc spočívající v zastupování obcí v řízení
před soudem.
(2) Právní pomoc podle odstavce 1 může Úřad poskytovat pouze v řízení,
ve kterém je proti obci uplatněn nárok na určení vlastnického práva k
nemovitosti nebo jejímu příslušenství, které obec nabyla od státu, nebo
nárok na vyklizení této nemovitosti.
(3) Právní pomoc podle odstavce 1 Úřad poskytuje obci bezplatně.
§ 13b
Dohoda o právní pomoci podle § 13a musí být uzavřena písemně a musí v
ní být označen majetek obce, k němuž je v řízení před soudem uplatněn
nárok.
§ 13c
Právní pomoc podle § 13a nelze poskytnout,
a) jestliže žalobcem je stát nebo státní organizace,
b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9, 11 nebo § 13d,
c) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka
(§ 18, 19).
§ 13d
(1) Úřad může vystupovat v řízení o určení vlastnického práva k majetku
obce (§ 13a odst. 2) za stát jako vedlejšího účastníka^8) vedle obce,
má-li stát právní zájem na výsledku takového řízení. § 9 odst. 2 platí
pro tento případ obdobně.
(2) Postup podle odstavce 1 nelze použít,
a) je-li účastníkem řízení stát nebo státní organizace, nebo
b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9 nebo § 11.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE A HOSPODAŘENÍ ÚŘADU A ZAMĚSTNANCI STÁTU V NĚM ZAŘAZENÍ
§ 14
(1) Úřad vykonává svoji činnost (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a
13d) prostřednictvím svých územních pracovišť, která působí v sídlech
krajských soudů a v hlavním městě Praze pro územní obvody krajských
soudů a pro území hlavního města Prahy. Územní pracoviště plní též
další úkoly podle tohoto zákona [§ 1 odst. 2 písm. c)].
(2) Pokud výkon činnosti Úřadu zabezpečuje anebo další úkoly podle
tohoto zákona plní územní pracoviště (odstavec 1), je adresou pro
doručování vždy adresa tohoto územního pracoviště.
(3) V čele Úřadu je generální ředitel, kterého do funkce jmenuje a z
funkce odvolává ministr financí; generální ředitel vykonává funkci v
pracovním poměru.
(4) Vnitřní uspořádání Úřadu stanoví jeho organizační řád, který
schvaluje ministr financí.
§ 15
(1) Odborný dohled nad činností Úřadu (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a,
13b a 13d) vykonává Ministerstvo financí. Tím nejsou dotčeny zvláštní
právní předpisy o kontrole a působnosti kontrolních orgánů.^12)
(2) Úřad zasílá Ministerstvu financí na vědomí vyhotovení každého
zpracovaného právního stanoviska (§ 13).
(3) Ministerstvo financí může kdykoli požádat Úřad o informaci o stavu
řízení v každé věci, v níž je Úřad činný, pokud je taková informace
potřebná k plnění jeho úkolů.
§ 16
(1) Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen "zaměstnanec Úřadu") se může
stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České
republiky a je plně způsobilá k právním úkonům. Podmínku bezúhonnosti
nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a
odsouzení nebylo zahlazeno.
(2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance Úřadu, který má vykonávat
činnosti uvedené v ustanoveních § 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d
anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění dalších úkolů Úřadu (§
18, 19), je vždy vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském
studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice a
nejméně tříletá doba praxe v oboru předpokládaného druhu práce po
ukončení předepsaného vzdělání.
(3) Pracovněprávní vztahy zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce.
(4) Zaměstnancům Úřadu uvedeným v odstavci 2 náleží plat jako státnímu
zástupci krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku
praxe a generálnímu řediteli Úřadu náleží plat jako náměstkovi
nejvyššího státního zástupce podle zvláštního zákona.^13)
(5) Platové poměry ostatních zaměstnanců Úřadu se řídí právními
předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní
správy.^14)
(6) Ministerstvo financí organizuje a řídí odborné vzdělávání
zaměstnanců Úřadu.
§ 17
(1) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni
a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při
výkonu zaměstnání anebo v souvislosti s ním, a to i po skončení
pracovního poměru; pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
zaměstnance Úřadu může této povinnosti ze závažných důvodů zprostit
generální ředitel Úřadu a generálního ředitele Úřadu může této
povinnosti za týchž podmínek zprostit ministr financí,
b) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody,
s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou
zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv,
c) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů státu se
zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s
výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(2) Zaměstnanci Úřadu nesmějí být členy statutárních nebo kontrolních
orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.
(3) Zaměstnanci Úřadu nesmějí vykonávat podnikatelskou ani jinou
výdělečnou činnost; toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou,
pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost
znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu
pro soud nebo správní úřad,^15) na činnost v poradních orgánech vlády a
na správu vlastního majetku.
§ 18
Úřad hospodaří s majetkem podle zvláštních právních předpisů.^16)
Příjmy a výdaje Úřadu jsou obsaženy v rozpočtu kapitoly Ministerstva
financí.
§ 19
(1) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle
ustanovení § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích, plní úkoly podle uvedeného
zákona územní pracoviště (§ 14) v hlavním městě Praze. Organizační řád
Úřadu může stanovit, že některé z těchto úkolů plní ostatní územní
pracoviště.
(2) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle
ustanovení § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb.,
plní úkoly podle uvedeného zákona územní pracoviště,
a) v jehož územním obvodu se tento majetek nachází,
b) v jehož územním obvodu měl předchozí majitel poslední trvalý pobyt
nebo sídlo, popřípadě v jehož územním obvodu měla sídlo organizační
složka nebo státní organizace naposledy příslušná s majetkem
hospodařit, nelze-li určit územní pracoviště podle písmene a) anebo
nachází-li se majetek v cizině.
(3) Zjistí-li územní pracoviště určené podle odstavce 2 písm. b), že
majetek nebo jeho část se nachází v územním obvodu jiného územního
pracoviště, neprodleně o tom toto územní pracoviště vyrozumí a územní
pracoviště na podkladě uvedeného vyrozumění započne neprodleně s
plněním úkolů podle zákona uvedeného v odstavci 2.
(4) Vzniknou-li v jednotlivém případě pochybnosti, které územní
pracoviště má plnit úkoly podle zákona uvedeného v odstavcích 1 a 2,
určí toto územní pracoviště generální ředitel Úřadu.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
(1) Věcí týkající se majetku je pro účely tohoto zákona rovněž věc
týkající se závazku státu nebo závazku státní organizace.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, rozumí se věcí týkající se
majetku, vlastnického práva státu, závazku státu, závazku státní
organizace nebo majetku obce i případy, kdy někdo tvrdí anebo popírá,
že se jedná o majetek, vlastnické právo státu, závazek státu, závazek
státní organizace nebo majetek obce.
(3) Pokud se v tomto zákoně hovoří o příslušnosti hospodařit s majetkem
na straně organizačních složek a státních organizací, rozumí se tím i
případy, kdy tuto příslušnost nebo správu někdo tvrdí anebo popírá,
popřípadě kdy je podmíněna určením, že se jedná o majetek.
Vztahy související s činností a plněním dalších úkolů Úřadu
§ 21
(1) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle
ustanovení § 6 a 7, když řízení už probíhá, zůstávají zachovány
dosavadní výsledky tohoto řízení i účinky dosavadních procesních úkonů.
To platí obdobně, jestliže Úřad v případech stanovených tímto zákonem
(§ 23 odst. 4 a 5) přestane v průběhu řízení takto jednat.
(2) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle
ustanovení § 6 a 7, jedná takto až do jeho pravomocného skončení,
včetně případného řízení o mimořádných opravných prostředcích, není-li
dále stanoveno jinak (§ 23 odst. 4 a 5).
(3) Po dobu jednání Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení §
6 a 7 jsou jakékoli procesní úkony ze strany příslušné organizační
složky v řízení neúčinné. Jakékoli právní úkony, které v uvedené době
příslušná organizační složka učiní mimo řízení a které přitom odporují
postupu Úřadu v tomto řízení, jsou neplatné.
(4) Postavení a okruh účastníků řízení ani příslušnost organizační
složky hospodařit s majetkem,^3) kterého se řízení týká, nejsou
jednáním Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7
dotčeny a výsledek tohoto řízení včetně placení nákladů řízení,
popřípadě náhrady nákladů řízení v plném rozsahu dopadá přímo na tuto
organizační složku.
§ 22
(1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7), je vyloučeno
současné zastoupení na základě plné moci sjednané pro toto řízení
příslušnou organizační složkou.
(2) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) nebo se
řízení přímo účastní anebo zastupuje obec podle § 13a a 13b, nemůže sám
sjednat pro toto řízení zastoupení na základě plné moci, pokud tento
zákon dále nestanoví jinak (§ 26).
§ 23
(1) Pokud v průběhu řízení budou splněny podmínky pro výlučné jednání
uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), příslušná organizační
složka o tom neprodleně Úřad vyrozumí. Úřad oznámí tuto skutečnost
soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a dále
postupuje podle tohoto zákona. V ostatních případech výlučného jednání
se ke splnění stanovených podmínek v průběhu řízení nepřihlíží.
(2) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 6 a 7, budou
splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto
skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a
pokračuje v jednání podle tohoto zákona.
(3) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 9 anebo ve
kterém se přímo účastní (§ 11), budou splněny podmínky pro výlučné
jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, před kterým
řízení probíhá, své jednání nebo svou přímou účast v řízení v souladu
se zvláštním právním předpisem ukončí a dále jedná podle tohoto zákona.
(4) Pokud v průběhu řízení přestanou být splněny podmínky pro výlučné
jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) anebo nastanou
okolnosti, které výlučné jednání podle ustanovení § 3 a 4 vylučují (§
5), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před
kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná
organizační složka, nedojde-li k dohodě podle ustanovení § 7. Jestliže
v průběhu řízení přestanou být splněny stanovené podmínky v ostatních
případech výlučného jednání, k této skutečnosti se nepřihlíží.
(5) Pokud v průběhu řízení nastanou okolnosti, které vylučují dohodnuté
jednání (§ 6 a 7) a nejde přitom o případ uvedený v odstavci 2, Úřad
oznámí tuto skutečnost soudu, rozhodčímu orgánu, správnímu úřadu nebo
jinému orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát
vystupuje příslušná organizační složka.
§ 24
(1) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle § 3, 4, 6, 7, 13a,
13b nebo § 13d zabezpečuje vždy to územní pracoviště (§ 14), v jehož
územním obvodu je sídlo příslušné organizační složky nebo obec.
(2) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle ustanovení § 9
zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehož územním obvodu je sídlo
soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit.
(3) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jeho přímé účasti v řízení (§
11) zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehož územním obvodu je
sídlo soudu, u kterého má být návrh na zahájení řízení podán, popřípadě
soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit.
(4) Výkon činnosti Úřadu spočívající ve zpracování právních stanovisek
(§ 13) zabezpečuje územní pracoviště v hlavním městě Praze.
(5) Generální ředitel může ze závažných důvodů pro jednotlivý případ
výkonu činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 určit jiné než stanovené
územní pracoviště.
§ 25
(1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) anebo se v
řízení přímo účastní (§ 11), postupuje v rámci právních předpisů vždy
tak, aby účinně hájil majetkové zájmy státu a dodržování základních
povinností při hospodaření s majetkem.
(2) Všechny organizační složky a státní organizace včas a v úplnosti
poskytují Úřadu informace, údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro
řízení, v němž Úřad jedná jménem státu anebo ve kterém se přímo
účastní, a pro zpracování právních stanovisek (§ 13), pokud zvláštní
právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která
byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,
nestanoví jinak.
(3) Úřad včas a v úplnosti poskytuje příslušným organizačním složkám
informace, údaje a podklady, pokud se týkají řízení, ve kterém Úřad
jedná (§ 3, 4, 6, 7), a jsou přitom potřebné zejména pro jejich řádné
hospodaření s majetkem.
(4) Za jednání v řízení podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6
a 7 neposkytují příslušné organizační složky Úřadu peněžité plnění. To
platí obdobně, jestliže Úřad zpracuje právní stanovisko pro organizační
složku nebo státní organizaci.
(5) Pokud Úřad jedná v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle
ustanovení § 6 a 7, hradí hotové výdaje bezprostředně související s
tímto jednáním ze svého rozpočtu. Ostatní náklady řízení a náhrady
nákladů řízení včetně soudních poplatků a uložených záloh na náklady
důkazu hradí příslušná organizační složka.
(6) Pokud soud, rozhodčí orgán, správní úřad nebo jiný orgán rozhodl v
řízení, kde Úřad jednal podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení
§ 6 a 7, o náhradě nákladů řízení ve prospěch příslušné organizační
složky, odvede příslušná organizační složka na příjmový rozpočtový účet
Úřadu částku ve výši odpovídající nákladům řízení hrazeným Úřadem podle
odstavce 5 první věty.
§ 25a
(1) Obec je povinna včas a v úplnosti poskytnout Úřadu informace,
údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro řízení, v němž Úřad
zastupuje obec podle ustanovení § 13a a 13b.
(2) Úřad včas a v úplnosti informuje obec o průběhu řízení ve věci, ve
kterém Úřad zajišťuje zastupování obce podle ustanovení § 13a a 13b.
§ 26
Jedná-li Úřad v řízení před zahraničními a mezinárodními soudy a
rozhodčími orgány [§ 3 odst. 1 písm. c)], může sjednat pro toto řízení
zastoupení na základě plné moci s fyzickou osobou znalou práva státu,
kde řízení probíhá, a oprávněnou k zastupování. Postupuje tak vždy,
jestliže tuto podmínku obsahuje zvláštní právní předpis, mezinárodní
smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů
nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo právní řád státu, kde řízení
probíhá. Ustanovení § 25 odst. 5 a 6 se zde použijí obdobně.
§ 27
K zajištění přehledu o nemovitých věcech evidovaných v katastru
nemovitostí České republiky (dále jen "katastr nemovitostí"), které
jsou ve vlastnictví státu a s nimiž je Úřad příslušný hospodařit (§ 18,
19), využívá Úřad bezúplatně údajů katastru nemovitostí, a to i
dálkovým přístupem k údajům katastru nemovitostí.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 28
Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona probíhají před tuzemskými
soudy a rozhodčími orgány řízení, ve kterých by měl Úřad jednat podle
ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), použije se postup podle § 23
odst. 1 teprve tehdy, nebudou-li tato řízení pravomocně skončena ve
lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno
ustanovení § 23 odst. 2 a 3.
§ 29
(1) Úřad je počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný
hospodařit s veškerým majetkem, s nímž ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona byly příslušné hospodařit okresní úřady nebo Ministerstvo
financí podle ustanovení § 11 odst. 2 a 4 zákona č. 219/2000 Sb., o
majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a se
kterým do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenaložily. To platí
obdobně o právech, která s tímto majetkem souvisejí a se kterými byly
okresní úřady nebo Ministerstvo financí ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona příslušné hospodařit podle § 9 uvedeného zákona.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek, s nímž se podle
zvláštního právního předpisu stává příslušnou hospodařit Agentura
ochrany přírody a krajiny České republiky.
(3) Úřad počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plní úkoly podle
ustanovení § 38 zákona uvedeného v odstavci 1 u všech závazků státu
souvisejících s majetkem uvedeným v odstavci 1, pokud tyto úkoly k
uvedenému dni plnily okresní úřady nebo Ministerstvo financí, s
výjimkou závazků, u nichž má tyto úkoly podle zvláštního právního
předpisu plnit Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.
§ 30
Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, kteří
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na okresních úřadech nebo na
Ministerstvu financí zajišťovali majetkoprávní agendu týkající se
majetku uvedeného v ustanovení § 29 odst. 1 a závazků uvedených v
ustanovení § 29 odst. 4, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z
okresních úřadů a Ministerstva financí na Úřad.^17)
§ 31
(1) Okresní úřady a Ministerstvo financí předají majetek uvedený v
ustanovení § 29 Úřadu nejpozději do 30. září 2002; předmětem předání
budou rovněž všechny uzavřené i neuzavřené spisové materiály a pomůcky
operativní evidence a další listiny týkající se majetku, jakož i
doklady o závazcích souvisejících s předávaným majetkem (dále jen
"dokladové materiály"). O předání se pořídí protokol, jehož přílohou
budou seznamy všech předávaných položek a závazků souvisejících s
předávaným majetkem.
(2) Převzetí majetku a dokladových materiálů podle odstavce 1 v rámci
Úřadu zajistí jednotlivá územní pracoviště podle svých územních obvodů
(§ 14). Tato územní pracoviště následně též zajistí, aby u věcí, které
se evidují v katastru nemovitostí, byl proveden záznam v katastru
nemovitostí. Pro tyto účely je listinou osvědčující příslušnost Úřadu
jeho ohlášení.
(3) Po dobu do předání a převzetí podle odstavců 1 a 2 okresní úřady a
Ministerstvo financí zajišťují v nezbytném rozsahu činnosti a provádějí
neodkladné úkony směřující k zabezpečení a ochraně dosud nepředaného
majetku. Včas upozorňují územní pracoviště Úřadu na neodkladná právní
jednání týkající se tohoto majetku a poskytují jim potřebnou
součinnost.
§ 32
Úřad v rámci své příslušnosti hospodařit s majetkem (§ 18, 19)
pokračuje v uplatňování nároku státu na vydání věci podle zvláštních
právních předpisů^18) ve všech případech, kde tato věc spadá do majetku
uvedeného v ustanovení § 29 a zahájené řízení o tomto nároku nebylo
dosud ukončeno.
§ 32a
(1) Dnem 1. července 2009 přechází z Ministerstva financí na Úřad
příslušnost hospodařit s majetkem, ke kterému
a) vzniklo Ministerstvu financí právo hospodaření podle § 4 odst. 3
zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České
republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a s nímž
je Ministerstvo financí k uvedenému dni příslušné hospodařit,
b) vznikla Ministerstvu financí příslušnost hospodařit podle čl. I bodu
6 zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách
některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2003 Sb., a s nímž je
Ministerstvo financí k uvedenému dni příslušné hospodařit, s výjimkou
majetkových účastí v obchodních společnostech.
(2) Úřad jako příslušná organizační složka státu počínaje dnem uvedeným
v odstavci 1 za stát vykonává práva a plní povinnosti a závazky
týkající se majetku uvedeného v odstavci 1 anebo s tímto majetkem
související, je za stát účastníkem smluvních vztahů, které se tohoto
majetku týkají anebo s ním souvisejí, a vystupuje za stát před soudy,
rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v řízeních, která se
tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí.
(3) O předání a převzetí majetku a závazků uvedených v odstavcích 1 a
2, včetně dokumentace týkající se tohoto majetku, závazků i smluvních
vztahů a řízení, pořídí Ministerstvo financí a Úřad protokol, jehož
přílohou budou seznamy předávaného majetku, závazků a dokumentace.
Protokol je zároveň listinou, kterou Úřad zašle s ohlášením změny
příslušnosti hospodařit k provedení záznamu do katastru nemovitostí.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1) Například občanský soudní řád, trestní řád, zákon č. 216/1994 Sb. ,
o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, správní řád.
2) § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích.
3) § 9 a 11 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb.
4) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
5) Například zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou
při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a
o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád).
6) § 19 a 20 občanského soudního řádu.
7) § 19 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.
8) § 93 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
8) § 93 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
9) § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
11) Například § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve
znění zákona č. 261/1994 Sb.
12) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
13) Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech
státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu
a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších
organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění
pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů
státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
16) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších
předpisů.
17) § 251c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.
220/2000 Sb.
18) § 23a zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových
křivd, ve znění zákona č. 137/1991 Sb.
§ 34 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
