Advanced Search

o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových


Published: 2002
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507316/o-adu-pro-zastupovn-sttu-ve-vcech-majetkovch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
201/2002 Sb.



ZÁKON



ze dne 2. května 2002



o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových



Změna: 120/2004 Sb.



Změna: 626/2004 Sb.



Změna: 57/2006 Sb.



Změna: 160/2006 Sb.



Změna: 153/2009 Sb.



Změna: 503/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



POSTAVENÍ A ČINNOST ÚŘADU PRO ZASTUPOVÁNÍ STÁTU VE VĚCECH MAJETKOVÝCH



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Zřizuje se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále

jen "Úřad").



(2) Úřad je orgánem České republiky (dále jen "stát"), který



a) jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy

(dále jen "rozhodčí orgány"), správními úřady a jinými orgány,^1)



b) zpracovává právní stanoviska,



c) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a tímto

zákonem.



(3) Úřad je organizační složkou státu (dále jen "organizační složka") a

účetní jednotkou.



(4) Sídlem Úřadu je Praha.



HLAVA II



VÝLUČNÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU



§ 2



(1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem vystupuje

za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a

jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu (dále jen

"majetek") namísto organizačních složek^2) příslušných hospodařit s

tímto majetkem podle zvláštního právního předpisu^3) (dále jen

"příslušná organizační složka").



(2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu.

Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle

zvláštního právního předpisu mohla za stát vykonat příslušná

organizační složka.



§ 3



(1) Úřad jedná (§ 2) v řízení



a) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci určení

vlastnického práva státu



1. k nemovité věci, jejíž ocenění podle zvláštního právního předpisu^4)

přesahuje v době zahájení řízení částku 25 000 000 Kč,



2. k nemovité nebo movité věci prohlášené za národní kulturní památku,



3. ke stavbě, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády,

ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu,

Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního

úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému,



anebo ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání

uvedené movité věci,



b) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění

převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 250 000 000 Kč,



c) před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci

peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 100

000 000 Kč,



d) před Ústavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná

ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.



(2) Podává-li ústavní stížnost v případě uvedeném v odstavci 1 písm. d)

Úřad, činí tak z vlastního nebo jiného podnětu. Nepovažuje-li podnět za

opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal,

a příslušnou organizační složku.



(3) V případech podle odstavce 1 písm. b) a c) se k příslušenství

pohledávky nepřihlíží.



§ 4



Úřad podává z vlastního podnětu anebo z podnětu Nejvyššího kontrolního

úřadu nebo Ministerstva financí žalobu a dále jedná (§ 2) v řízení před

soudy ve věci určení vlastnického práva státu, určení neplatnosti

smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu nebo vydání bezdůvodného

obohacení na úkor státu, jestliže takovou žalobu dosud nepodala

příslušná organizační složka. Nepovažuje-li Úřad podnět za

opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal,

a příslušnou organizační složku.



§ 5



Postup podle ustanovení § 3 a 4 nelze použít,



a) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení ve věci týkající se majetku, s

nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany; to neplatí, jde-li o

určení vlastnického práva státu anebo o vyklizení nemovité věci,

popřípadě vydání movité věci anebo o určení neplatnosti smlouvy o

převodu nemovité věci z vlastnictví státu,



b) měl-li by Úřad jednat v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž

je příslušná hospodařit Bezpečnostní informační služba, a přitom by

takovým postupem mohly být ohroženy bezpečnostní zájmy státu; v

pochybnostech je rozhodující stanovisko Úřadu,



c) je-li Úřad sám příslušnou organizační složkou (§ 18, 19),



d) vylučuje-li to zvláštní právní předpis^5) nebo mezinárodní smlouva,

kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve

Sbírce mezinárodních smluv,



e) měl-li by Úřad jednat v řízení namísto příslušného orgánu, kterému

zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v tomto

řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,^6)



f) jde-li o řízení týkající se ochrany zahraničních investic,



g) jde-li o řízení o výkon rozhodnutí.



HLAVA III



DOHODNUTÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU



§ 6



(1) Úřad se může dohodnout s příslušnou organizační složkou, že bude

jednat (§ 2) v řízení před soudem, rozhodčím orgánem, správním úřadem

nebo jiným orgánem ve věci týkající se majetku namísto této příslušné

organizační složky.



(2) V případě postupu podle odstavce 1 pořídí Úřad s příslušnou

organizační složkou zápis, který musí obsahovat určení věci týkající se

majetku nebo důvod, pro který má být zahájeno řízení, jakož i údaje

určující majetek, jehož se věc týká. Pro další náležitosti zápisu platí

obdobně pravidla o pořizování zápisu podle zvláštního právního

předpisu.^7)



(3) Postupem podle odstavců 1 a 2 nelze dohodnout žádné podmínky, které

by Úřad omezovaly ve způsobu jednání v řízení.



§ 7



Postup podle § 6 je možný i tehdy, pokud řízení před soudem, rozhodčím

orgánem, správním úřadem nebo jiným orgánem ve věci týkající se

určitého majetku již probíhá.



§ 8



Postup podle ustanovení § 6 a 7 nelze použít,



a) vylučuje-li to nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a

která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních

smluv,



b) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení namísto příslušného orgánu,

kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v

tomto řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,^6)



c) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4,



d) jestliže se Úřad v tomto řízení přímo účastní (§ 11),



e) je-li již příslušnou organizační složkou zajištěno pro řízení

zastoupení na základě plné moci,



f) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka

(§ 18, 19),



g) jestliže se již Úřad pro totéž řízení takto dohodl s jinou

organizační složkou.



HLAVA IV



VEDLEJŠÍ ÚČASTENSTVÍ



§ 9



(1) Úřad může vystupovat za stát jako vedlejšího účastníka v občanském

soudním řízení^8) před soudy v jakékoli věci týkající se majetku, se

kterým je příslušná hospodařit státní organizace podle zvláštního

právního předpisu^9) má-li stát právní zájem na výsledku takového

řízení.



(2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu.

Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které v řízení podle

zvláštního právního předpisu může činit vedlejší účastník.



(3) Do řízení Úřad vstupuje z vlastního nebo jiného podnětu anebo na

výzvu účastníka řízení učiněnou prostřednictvím soudu. Nepovažuje-li

podnět nebo výzvu za opodstatněné, vyrozumí o tom s uvedením důvodů

toho, kdo podnět podal, popřípadě prostřednictvím soudu účastníka,

který výzvu učinil.



§ 10



Postup podle ustanovení § 9 nelze použít,



a) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle

ustanovení § 6 a 7,



b) jestliže se Úřad v tomto řízení přímo účastní (§ 11),



c) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka

(§ 18, 19).



HLAVA V



PŘÍMÁ ÚČAST ÚŘADU V ŘÍZENÍ



§ 11



(1) Úřad je způsobilý být sám účastníkem občanského soudního řízení a

má pro toto řízení procesní způsobilost,^6) pokud v případech

doloženého majetkového zájmu státu a v souladu se zvláštním právním

předpisem podává návrhy na zahájení řízení před tuzemskými soudy o

neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu

cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace,

anebo do takového řízení vstupuje.



(2) Úřad postupuje podle odstavce 1 z vlastního podnětu anebo z podnětu

orgánů činných v trestním řízení, České národní banky nebo Ministerstva

financí. Nepovažuje-li Úřad majetkový zájem státu za doložený, vyrozumí

o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal.



(3) Postupem Úřadu podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčena oprávnění

státního zastupitelství podle zvláštního právního předpisu.^11)



§ 12



Postup podle ustanovení § 11 nelze použít,



a) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle

ustanovení § 6 a 7 nebo podle ustanovení § 9,



b) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka

(§ 18, 19),



c) jestliže návrh na zahájení řízení již podalo státní zastupitelství.



HLAVA VI



PRÁVNÍ STANOVISKA



§ 13



(1) Úřad na základě žádosti organizačních složek a státních organizací

zpracovává písemná právní stanoviska v jednotlivých věcech týkajících

se majetku.



(2) O zpracování právního stanoviska podle odstavce 1 lze Úřad požádat

tehdy, odůvodňuje-li to zásadní význam nebo složitost věci.



HLAVA VII



ZASTUPOVÁNÍ OBCÍ



§ 13a



(1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem může

poskytovat obcím právní pomoc spočívající v zastupování obcí v řízení

před soudem.



(2) Právní pomoc podle odstavce 1 může Úřad poskytovat pouze v řízení,

ve kterém je proti obci uplatněn nárok na určení vlastnického práva k

nemovitosti nebo jejímu příslušenství, které obec nabyla od státu, nebo

nárok na vyklizení této nemovitosti.



(3) Právní pomoc podle odstavce 1 Úřad poskytuje obci bezplatně.



§ 13b



Dohoda o právní pomoci podle § 13a musí být uzavřena písemně a musí v

ní být označen majetek obce, k němuž je v řízení před soudem uplatněn

nárok.



§ 13c



Právní pomoc podle § 13a nelze poskytnout,



a) jestliže žalobcem je stát nebo státní organizace,



b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9, 11 nebo § 13d,



c) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka

(§ 18, 19).



§ 13d



(1) Úřad může vystupovat v řízení o určení vlastnického práva k majetku

obce (§ 13a odst. 2) za stát jako vedlejšího účastníka^8) vedle obce,

má-li stát právní zájem na výsledku takového řízení. § 9 odst. 2 platí

pro tento případ obdobně.



(2) Postup podle odstavce 1 nelze použít,



a) je-li účastníkem řízení stát nebo státní organizace, nebo



b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9 nebo § 11.



ČÁST DRUHÁ



ORGANIZACE A HOSPODAŘENÍ ÚŘADU A ZAMĚSTNANCI STÁTU V NĚM ZAŘAZENÍ



§ 14



(1) Úřad vykonává svoji činnost (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a

13d) prostřednictvím svých územních pracovišť, která působí v sídlech

krajských soudů a v hlavním městě Praze pro územní obvody krajských

soudů a pro území hlavního města Prahy. Územní pracoviště plní též

další úkoly podle tohoto zákona [§ 1 odst. 2 písm. c)].



(2) Pokud výkon činnosti Úřadu zabezpečuje anebo další úkoly podle

tohoto zákona plní územní pracoviště (odstavec 1), je adresou pro

doručování vždy adresa tohoto územního pracoviště.



(3) V čele Úřadu je generální ředitel, kterého do funkce jmenuje a z

funkce odvolává ministr financí; generální ředitel vykonává funkci v

pracovním poměru.



(4) Vnitřní uspořádání Úřadu stanoví jeho organizační řád, který

schvaluje ministr financí.



§ 15



(1) Odborný dohled nad činností Úřadu (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a,

13b a 13d) vykonává Ministerstvo financí. Tím nejsou dotčeny zvláštní

právní předpisy o kontrole a působnosti kontrolních orgánů.^12)



(2) Úřad zasílá Ministerstvu financí na vědomí vyhotovení každého

zpracovaného právního stanoviska (§ 13).



(3) Ministerstvo financí může kdykoli požádat Úřad o informaci o stavu

řízení v každé věci, v níž je Úřad činný, pokud je taková informace

potřebná k plnění jeho úkolů.



§ 16



(1) Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen "zaměstnanec Úřadu") se může

stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České

republiky a je plně způsobilá k právním úkonům. Podmínku bezúhonnosti

nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a

odsouzení nebylo zahlazeno.



(2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance Úřadu, který má vykonávat

činnosti uvedené v ustanoveních § 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d

anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění dalších úkolů Úřadu (§

18, 19), je vždy vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském

studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice a

nejméně tříletá doba praxe v oboru předpokládaného druhu práce po

ukončení předepsaného vzdělání.



(3) Pracovněprávní vztahy zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce.



(4) Zaměstnancům Úřadu uvedeným v odstavci 2 náleží plat jako státnímu

zástupci krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku

praxe a generálnímu řediteli Úřadu náleží plat jako náměstkovi

nejvyššího státního zástupce podle zvláštního zákona.^13)



(5) Platové poměry ostatních zaměstnanců Úřadu se řídí právními

předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní

správy.^14)



(6) Ministerstvo financí organizuje a řídí odborné vzdělávání

zaměstnanců Úřadu.



§ 17



(1) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni



a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při

výkonu zaměstnání anebo v souvislosti s ním, a to i po skončení

pracovního poměru; pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

zaměstnance Úřadu může této povinnosti ze závažných důvodů zprostit

generální ředitel Úřadu a generálního ředitele Úřadu může této

povinnosti za týchž podmínek zprostit ministr financí,



b) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody,

s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou

zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv,



c) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů státu se

zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s

výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.



(2) Zaměstnanci Úřadu nesmějí být členy statutárních nebo kontrolních

orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.



(3) Zaměstnanci Úřadu nesmějí vykonávat podnikatelskou ani jinou

výdělečnou činnost; toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou,

pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost

znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu

pro soud nebo správní úřad,^15) na činnost v poradních orgánech vlády a

na správu vlastního majetku.



§ 18



Úřad hospodaří s majetkem podle zvláštních právních předpisů.^16)

Příjmy a výdaje Úřadu jsou obsaženy v rozpočtu kapitoly Ministerstva

financí.



§ 19



(1) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle

ustanovení § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

jejím vystupování v právních vztazích, plní úkoly podle uvedeného

zákona územní pracoviště (§ 14) v hlavním městě Praze. Organizační řád

Úřadu může stanovit, že některé z těchto úkolů plní ostatní územní

pracoviště.



(2) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle

ustanovení § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb.,

plní úkoly podle uvedeného zákona územní pracoviště,



a) v jehož územním obvodu se tento majetek nachází,



b) v jehož územním obvodu měl předchozí majitel poslední trvalý pobyt

nebo sídlo, popřípadě v jehož územním obvodu měla sídlo organizační

složka nebo státní organizace naposledy příslušná s majetkem

hospodařit, nelze-li určit územní pracoviště podle písmene a) anebo

nachází-li se majetek v cizině.



(3) Zjistí-li územní pracoviště určené podle odstavce 2 písm. b), že

majetek nebo jeho část se nachází v územním obvodu jiného územního

pracoviště, neprodleně o tom toto územní pracoviště vyrozumí a územní

pracoviště na podkladě uvedeného vyrozumění započne neprodleně s

plněním úkolů podle zákona uvedeného v odstavci 2.



(4) Vzniknou-li v jednotlivém případě pochybnosti, které územní

pracoviště má plnit úkoly podle zákona uvedeného v odstavcích 1 a 2,

určí toto územní pracoviště generální ředitel Úřadu.



ČÁST TŘETÍ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 20



(1) Věcí týkající se majetku je pro účely tohoto zákona rovněž věc

týkající se závazku státu nebo závazku státní organizace.



(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, rozumí se věcí týkající se

majetku, vlastnického práva státu, závazku státu, závazku státní

organizace nebo majetku obce i případy, kdy někdo tvrdí anebo popírá,

že se jedná o majetek, vlastnické právo státu, závazek státu, závazek

státní organizace nebo majetek obce.



(3) Pokud se v tomto zákoně hovoří o příslušnosti hospodařit s majetkem

na straně organizačních složek a státních organizací, rozumí se tím i

případy, kdy tuto příslušnost nebo správu někdo tvrdí anebo popírá,

popřípadě kdy je podmíněna určením, že se jedná o majetek.



Vztahy související s činností a plněním dalších úkolů Úřadu



§ 21



(1) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle

ustanovení § 6 a 7, když řízení už probíhá, zůstávají zachovány

dosavadní výsledky tohoto řízení i účinky dosavadních procesních úkonů.

To platí obdobně, jestliže Úřad v případech stanovených tímto zákonem

(§ 23 odst. 4 a 5) přestane v průběhu řízení takto jednat.



(2) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle

ustanovení § 6 a 7, jedná takto až do jeho pravomocného skončení,

včetně případného řízení o mimořádných opravných prostředcích, není-li

dále stanoveno jinak (§ 23 odst. 4 a 5).



(3) Po dobu jednání Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení §

6 a 7 jsou jakékoli procesní úkony ze strany příslušné organizační

složky v řízení neúčinné. Jakékoli právní úkony, které v uvedené době

příslušná organizační složka učiní mimo řízení a které přitom odporují

postupu Úřadu v tomto řízení, jsou neplatné.



(4) Postavení a okruh účastníků řízení ani příslušnost organizační

složky hospodařit s majetkem,^3) kterého se řízení týká, nejsou

jednáním Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7

dotčeny a výsledek tohoto řízení včetně placení nákladů řízení,

popřípadě náhrady nákladů řízení v plném rozsahu dopadá přímo na tuto

organizační složku.



§ 22



(1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7), je vyloučeno

současné zastoupení na základě plné moci sjednané pro toto řízení

příslušnou organizační složkou.



(2) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) nebo se

řízení přímo účastní anebo zastupuje obec podle § 13a a 13b, nemůže sám

sjednat pro toto řízení zastoupení na základě plné moci, pokud tento

zákon dále nestanoví jinak (§ 26).



§ 23



(1) Pokud v průběhu řízení budou splněny podmínky pro výlučné jednání

uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), příslušná organizační

složka o tom neprodleně Úřad vyrozumí. Úřad oznámí tuto skutečnost

soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a dále

postupuje podle tohoto zákona. V ostatních případech výlučného jednání

se ke splnění stanovených podmínek v průběhu řízení nepřihlíží.



(2) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 6 a 7, budou

splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto

skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a

pokračuje v jednání podle tohoto zákona.



(3) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 9 anebo ve

kterém se přímo účastní (§ 11), budou splněny podmínky pro výlučné

jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, před kterým

řízení probíhá, své jednání nebo svou přímou účast v řízení v souladu

se zvláštním právním předpisem ukončí a dále jedná podle tohoto zákona.



(4) Pokud v průběhu řízení přestanou být splněny podmínky pro výlučné

jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) anebo nastanou

okolnosti, které výlučné jednání podle ustanovení § 3 a 4 vylučují (§

5), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před

kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná

organizační složka, nedojde-li k dohodě podle ustanovení § 7. Jestliže

v průběhu řízení přestanou být splněny stanovené podmínky v ostatních

případech výlučného jednání, k této skutečnosti se nepřihlíží.



(5) Pokud v průběhu řízení nastanou okolnosti, které vylučují dohodnuté

jednání (§ 6 a 7) a nejde přitom o případ uvedený v odstavci 2, Úřad

oznámí tuto skutečnost soudu, rozhodčímu orgánu, správnímu úřadu nebo

jinému orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát

vystupuje příslušná organizační složka.



§ 24



(1) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle § 3, 4, 6, 7, 13a,

13b nebo § 13d zabezpečuje vždy to územní pracoviště (§ 14), v jehož

územním obvodu je sídlo příslušné organizační složky nebo obec.



(2) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle ustanovení § 9

zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehož územním obvodu je sídlo

soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit.



(3) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jeho přímé účasti v řízení (§

11) zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehož územním obvodu je

sídlo soudu, u kterého má být návrh na zahájení řízení podán, popřípadě

soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit.



(4) Výkon činnosti Úřadu spočívající ve zpracování právních stanovisek

(§ 13) zabezpečuje územní pracoviště v hlavním městě Praze.



(5) Generální ředitel může ze závažných důvodů pro jednotlivý případ

výkonu činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 určit jiné než stanovené

územní pracoviště.



§ 25



(1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) anebo se v

řízení přímo účastní (§ 11), postupuje v rámci právních předpisů vždy

tak, aby účinně hájil majetkové zájmy státu a dodržování základních

povinností při hospodaření s majetkem.



(2) Všechny organizační složky a státní organizace včas a v úplnosti

poskytují Úřadu informace, údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro

řízení, v němž Úřad jedná jménem státu anebo ve kterém se přímo

účastní, a pro zpracování právních stanovisek (§ 13), pokud zvláštní

právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která

byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

nestanoví jinak.



(3) Úřad včas a v úplnosti poskytuje příslušným organizačním složkám

informace, údaje a podklady, pokud se týkají řízení, ve kterém Úřad

jedná (§ 3, 4, 6, 7), a jsou přitom potřebné zejména pro jejich řádné

hospodaření s majetkem.



(4) Za jednání v řízení podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6

a 7 neposkytují příslušné organizační složky Úřadu peněžité plnění. To

platí obdobně, jestliže Úřad zpracuje právní stanovisko pro organizační

složku nebo státní organizaci.



(5) Pokud Úřad jedná v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle

ustanovení § 6 a 7, hradí hotové výdaje bezprostředně související s

tímto jednáním ze svého rozpočtu. Ostatní náklady řízení a náhrady

nákladů řízení včetně soudních poplatků a uložených záloh na náklady

důkazu hradí příslušná organizační složka.



(6) Pokud soud, rozhodčí orgán, správní úřad nebo jiný orgán rozhodl v

řízení, kde Úřad jednal podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení

§ 6 a 7, o náhradě nákladů řízení ve prospěch příslušné organizační

složky, odvede příslušná organizační složka na příjmový rozpočtový účet

Úřadu částku ve výši odpovídající nákladům řízení hrazeným Úřadem podle

odstavce 5 první věty.



§ 25a



(1) Obec je povinna včas a v úplnosti poskytnout Úřadu informace,

údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro řízení, v němž Úřad

zastupuje obec podle ustanovení § 13a a 13b.



(2) Úřad včas a v úplnosti informuje obec o průběhu řízení ve věci, ve

kterém Úřad zajišťuje zastupování obce podle ustanovení § 13a a 13b.



§ 26



Jedná-li Úřad v řízení před zahraničními a mezinárodními soudy a

rozhodčími orgány [§ 3 odst. 1 písm. c)], může sjednat pro toto řízení

zastoupení na základě plné moci s fyzickou osobou znalou práva státu,

kde řízení probíhá, a oprávněnou k zastupování. Postupuje tak vždy,

jestliže tuto podmínku obsahuje zvláštní právní předpis, mezinárodní

smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů

nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo právní řád státu, kde řízení

probíhá. Ustanovení § 25 odst. 5 a 6 se zde použijí obdobně.



§ 27



K zajištění přehledu o nemovitých věcech evidovaných v katastru

nemovitostí České republiky (dále jen "katastr nemovitostí"), které

jsou ve vlastnictví státu a s nimiž je Úřad příslušný hospodařit (§ 18,

19), využívá Úřad bezúplatně údajů katastru nemovitostí, a to i

dálkovým přístupem k údajům katastru nemovitostí.



ČÁST ČTVRTÁ



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



§ 28



Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona probíhají před tuzemskými

soudy a rozhodčími orgány řízení, ve kterých by měl Úřad jednat podle

ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), použije se postup podle § 23

odst. 1 teprve tehdy, nebudou-li tato řízení pravomocně skončena ve

lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno

ustanovení § 23 odst. 2 a 3.



§ 29



(1) Úřad je počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný

hospodařit s veškerým majetkem, s nímž ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona byly příslušné hospodařit okresní úřady nebo Ministerstvo

financí podle ustanovení § 11 odst. 2 a 4 zákona č. 219/2000 Sb., o

majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a se

kterým do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenaložily. To platí

obdobně o právech, která s tímto majetkem souvisejí a se kterými byly

okresní úřady nebo Ministerstvo financí ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona příslušné hospodařit podle § 9 uvedeného zákona.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek, s nímž se podle

zvláštního právního předpisu stává příslušnou hospodařit Agentura

ochrany přírody a krajiny České republiky.



(3) Úřad počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plní úkoly podle

ustanovení § 38 zákona uvedeného v odstavci 1 u všech závazků státu

souvisejících s majetkem uvedeným v odstavci 1, pokud tyto úkoly k

uvedenému dni plnily okresní úřady nebo Ministerstvo financí, s

výjimkou závazků, u nichž má tyto úkoly podle zvláštního právního

předpisu plnit Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.



§ 30



Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, kteří

ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na okresních úřadech nebo na

Ministerstvu financí zajišťovali majetkoprávní agendu týkající se

majetku uvedeného v ustanovení § 29 odst. 1 a závazků uvedených v

ustanovení § 29 odst. 4, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z

okresních úřadů a Ministerstva financí na Úřad.^17)



§ 31



(1) Okresní úřady a Ministerstvo financí předají majetek uvedený v

ustanovení § 29 Úřadu nejpozději do 30. září 2002; předmětem předání

budou rovněž všechny uzavřené i neuzavřené spisové materiály a pomůcky

operativní evidence a další listiny týkající se majetku, jakož i

doklady o závazcích souvisejících s předávaným majetkem (dále jen

"dokladové materiály"). O předání se pořídí protokol, jehož přílohou

budou seznamy všech předávaných položek a závazků souvisejících s

předávaným majetkem.



(2) Převzetí majetku a dokladových materiálů podle odstavce 1 v rámci

Úřadu zajistí jednotlivá územní pracoviště podle svých územních obvodů

(§ 14). Tato územní pracoviště následně též zajistí, aby u věcí, které

se evidují v katastru nemovitostí, byl proveden záznam v katastru

nemovitostí. Pro tyto účely je listinou osvědčující příslušnost Úřadu

jeho ohlášení.



(3) Po dobu do předání a převzetí podle odstavců 1 a 2 okresní úřady a

Ministerstvo financí zajišťují v nezbytném rozsahu činnosti a provádějí

neodkladné úkony směřující k zabezpečení a ochraně dosud nepředaného

majetku. Včas upozorňují územní pracoviště Úřadu na neodkladná právní

jednání týkající se tohoto majetku a poskytují jim potřebnou

součinnost.



§ 32



Úřad v rámci své příslušnosti hospodařit s majetkem (§ 18, 19)

pokračuje v uplatňování nároku státu na vydání věci podle zvláštních

právních předpisů^18) ve všech případech, kde tato věc spadá do majetku

uvedeného v ustanovení § 29 a zahájené řízení o tomto nároku nebylo

dosud ukončeno.



§ 32a



(1) Dnem 1. července 2009 přechází z Ministerstva financí na Úřad

příslušnost hospodařit s majetkem, ke kterému



a) vzniklo Ministerstvu financí právo hospodaření podle § 4 odst. 3

zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České

republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a s nímž

je Ministerstvo financí k uvedenému dni příslušné hospodařit,



b) vznikla Ministerstvu financí příslušnost hospodařit podle čl. I bodu

6 zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách

některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2003 Sb., a s nímž je

Ministerstvo financí k uvedenému dni příslušné hospodařit, s výjimkou

majetkových účastí v obchodních společnostech.



(2) Úřad jako příslušná organizační složka státu počínaje dnem uvedeným

v odstavci 1 za stát vykonává práva a plní povinnosti a závazky

týkající se majetku uvedeného v odstavci 1 anebo s tímto majetkem

související, je za stát účastníkem smluvních vztahů, které se tohoto

majetku týkají anebo s ním souvisejí, a vystupuje za stát před soudy,

rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v řízeních, která se

tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí.



(3) O předání a převzetí majetku a závazků uvedených v odstavcích 1 a

2, včetně dokumentace týkající se tohoto majetku, závazků i smluvních

vztahů a řízení, pořídí Ministerstvo financí a Úřad protokol, jehož

přílohou budou seznamy předávaného majetku, závazků a dokumentace.

Protokol je zároveň listinou, kterou Úřad zašle s ohlášením změny

příslušnosti hospodařit k provedení záznamu do katastru nemovitostí.



ČÁST PÁTÁ



ÚČINNOST



§ 33



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.



Klaus v. r.



Havel v. r.



v z. Rychetský v. r.



1) Například občanský soudní řád, trestní řád, zákon č. 216/1994 Sb. ,

o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, správní řád.



2) § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

jejím vystupování v právních vztazích.



3) § 9 a 11 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb.



4) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.



5) Například zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou

při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a

o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský

řád).



6) § 19 a 20 občanského soudního řádu.



7) § 19 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.



8) § 93 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.



8) § 93 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.



9) § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.



11) Například § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve

znění zákona č. 261/1994 Sb.



12) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve

veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).



13) Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech

státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu

a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších

organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v

rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění

pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů

státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.



16) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých

souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších

předpisů.



17) § 251c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.

220/2000 Sb.



18) § 23a zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových

křivd, ve znění zákona č. 137/1991 Sb.



§ 34 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.