55/2011 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 1. března 2011



o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků



Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 90 odst. 2 písm. e) zákona

č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu

nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících

s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č.

125/2005 Sb.:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných

odborných pracovníků.



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) ošetřovatelskou péčí soubor odborných činností zaměřených na

udržení, podporu a navrácení zdraví a uspokojování biologických,

psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti

s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti

s těhotenstvím a porodem, rozvoj, zachování nebo navrácení

soběstačnosti; její součástí je také péče o nevyléčitelně nemocné,

zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné

smrti,



b) základní ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče podle písmene a)

poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a

diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž

riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního

oběhu, vědomí a vylučování, je minimální, a kteří jsou bez

patologických změn psychického stavu, pokud není dále uvedeno jinak,



c) specializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče podle

písmene a) poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo

léčebný a diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního

života, jejichž riziko narušení základních životních funkcí nebo jejich

selhání je reálné, nebo kteří mají patologické změny psychického stavu,

jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu

ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí; za

specializovanou ošetřovatelskou péči se považuje také péče poskytovaná

pacientům se závažnými poruchami imunity a pacientům v terminálním

(konečném) stavu chronického onemocnění, kde se nepředpokládá

resuscitace,



d) vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče

podle písmene a) poskytovaná pacientům, u kterých dochází k selhání

základních životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí nebo

kteří mají patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý

dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo

zdraví pacienta nebo jeho okolí, specifickou ošetřovatelskou péčí péče

podle písmene a) poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní

péče (například ošetřovatelská péče poskytovaná při radiologických

výkonech nebo při zabezpečování nutričních potřeb pacientů v oblasti

preventivní a léčebné výživy),



e) indikací pověření k výkonu činnosti na základě pokynu, ordinace,

objednávky nebo lékařského předpisu,



f) ošetřovatelským procesem zhodnocení stavu individuálních potřeb

pacienta nebo skupiny osob a stanovení ošetřovatelských problémů,

plánování a realizace ošetřovatelské péče, vyhodnocování účinnosti

ošetřovatelské péče a zaznamenávání do zdravotnické dokumentace,



g) specializovaným postupem postup, metoda nebo výkon při poskytování

zdravotní péče, které jsou náročné z hlediska zvýšeného rizika pro

pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení nebo jsou

používány při zdravotní péči poskytované pacientům uvedeným v písmenu

d) a kde je nutná zvláštní příprava zdravotnického pracovníka

prostřednictvím celoživotního vzdělávání^1), včetně dlouhodobé přípravy

podle dřívějších právních předpisů,



h) standardem písemně zpracovaný postup při poskytování zdravotní péče

nebo související s poskytováním zdravotní péče, který odpovídá

současným dostupným poznatkům vědy, zveřejněný ve věstníku Ministerstva

zdravotnictví, případně v publikačním prostředku jiného ústředního

správního úřadu,



i) správnou laboratorní praxí postup v laboratoři, který odpovídá

právním předpisům, normám ČSN, případně normám CEN a ISO nebo

standardům upravujícím činnosti zajišťované laboratořemi ve

zdravotnických zařízeních, včetně dodržování programu zabezpečování

kvality; toto vymezení správné laboratorní praxe se nevztahuje na

správnou laboratorní praxi v oblasti léčiv, která je upravena jiným

právním předpisem^2),



j) zdravotnickým přístrojem přístroj, který je zdravotnickým

prostředkem podle jiného právního předpisu^3),



k) klinickou odpovědností za lékařské ozáření^4) odpovědnost za

jednotlivé lékařské ozáření, kterou nese aplikující odborník,

zahrnující zejména odpovědnost za odůvodnění lékařského ozáření, jeho

optimalizaci a klinické hodnocení, praktickou spolupráci s jinými

zdravotnickými pracovníky, popřípadě jinými odbornými pracovníky včetně

získávání informací o předchozím vyšetření, poskytování radiologických

informací nebo záznamů jiným aplikujícím nebo indikujícím odborníkům na

jejich žádost, popřípadě za poskytování informací o riziku ionizujícího

záření pacientům a jiným dotčeným osobám,



l) praktickou částí lékařského ozáření konkrétní provedení lékařského

ozáření a všechny podpůrné činnosti s tím související, včetně

manipulace a používání radiologického vybavení, hodnocení technických a

fyzikálních parametrů, včetně dávek záření, kalibrace, údržby vybavení,

přípravy a podávání radiofarmak a vyvolávání filmů,



m) aplikujícím odborníkem pro lékařské ozáření (dále jen „aplikující

odborník“) lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník, který

je způsobilý podle této vyhlášky nebo podle jiného právního předpisu^5)

převzít klinickou odpovědnost za lékařské ozáření,



n) zabezpečováním jakosti všechna plánovaná a systematická opatření

nezbytná pro poskytnutí odpovídajících záruk za uspokojivé fungování

zařízení, systémů, komponentů nebo postupů v souladu se schválenými

standardy,



o) určenou osobou zákonný zástupce pacienta nebo jiná osoba, kterou

pacient nebo jeho zákonný zástupce určí.



ČÁST DRUHÁ



ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI



§ 3



Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí



(1) Zdravotnický pracovník uvedený v § 4 až 29 bez odborného dohledu a

bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti



a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy,



b) dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu s

právními předpisy upravujícími ochranu veřejného zdraví^6),



c) vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající z

jiných právních předpisů^7), pracuje s informačním systémem

zdravotnického zařízení,



d) poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou

způsobilostí, případně pokyny lékaře,



e) podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání

způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními

školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických

studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického

povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve

vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů,



f) podílí se na přípravě standardů.



(2) Zdravotnický pracovník uvedený v § 30 až 43 po získání odborné

způsobilosti^8) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka

způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu své

odborné způsobilosti



a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy,



b) pracuje se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem

zdravotnického zařízení.



(3) Pokud zdravotnický pracovník vykonává činnosti zvláště důležité z

hlediska radiační ochrany, musí splňovat zvláštní požadavky stanovené

jiným právním předpisem^9).



(4) Zdravotnický pracovník, který vykonává činnosti pod odborným

dohledem zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí,

může také vykonávat z těchto činností úzce vymezené činnosti pod

odborným dohledem zdravotnického pracovníka, který je v rozsahu své

zvláštní odborné způsobilosti k výkonu takových úzce vymezených

činností způsobilý.



§ 4



Všeobecná sestra



(1) Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou

lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou

ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom

zejména může



a) vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich

onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití měřicích technik

používaných v ošetřovatelské praxi (například testů soběstačnosti,

rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy),



b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce pacientů, to je

dech, puls, elektrokardiogram, tělesnou teplotu, krevní tlak a další

tělesné parametry,



c) pozorovat, hodnotit a zaznamenávat stav pacienta,



d) zajišťovat herní aktivity dětí,



e) zajišťovat a provádět vyšetření biologického materiálu získaného

neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami

(diagnostickými proužky),



f) provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťovat

jejich průchodnost,



g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a

ošetřovat stomie, centrální a periferní žilní vstupy,



h) provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem

rehabilitační ošetřování, to je zejména polohování, posazování, dechová

cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu

hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z

mobility,



i) provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti,



j) edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech

a připravovat pro ně informační materiály,



k) orientačně hodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat

potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a

zprostředkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních,



l) zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním

pacientů,



m) provádět psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po

stanovení smrti lékařem zajišťovat péči o tělo zemřelého a činnosti

spojené s úmrtím pacienta,



n) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, včetně návykových

látek^10), (dále jen „léčivé přípravky“), manipulovat s nimi a

zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



o) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Všeobecná sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry se

specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou

způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může

vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. b) až i) při poskytování

vysoce specializované ošetřovatelské péče.



(3) Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě

indikace lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické,

léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom zejména

připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě

indikace lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje

ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může



a) podávat léčivé přípravky^10) s výjimkou nitrožilních injekcí nebo

infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak; pokud

není dále uvedeno jinak,



b) zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,



c) provádět screeningová a depistážní vyšetření, odebírat biologický

materiál a orientačně hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické,



d) provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů,



e) provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad 10 let,

pečovat o močové katétry pacientů všech věkových kategorií, včetně

výplachů močového měchýře,



f) provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět

nazogastrické sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečovat o ně a

aplikovat výživu sondou, případně žaludečními nebo duodenálními

stomiemi u pacientů všech věkových kategorií,



g) provádět výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let.



(4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře může



a) aplikovat nitrožilně krevní deriváty^12),



b) asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků^13) a dále

bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřovat pacienta v

průběhu aplikace a ukončovat ji.



§ 5



Porodní asistentka



(1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a

specializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě

do šestého týdne po porodu prostřednictvím ošetřovatelského procesu.

Přitom zejména může



a) poskytovat informace o životosprávě v těhotenství a při kojení,

přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytovat

rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc

zprostředkovat,



b) provádět návštěvy v rodině těhotné ženy, ženy do šestého týdne po

porodu a gynekologicky nemocné, sledovat její zdravotní stav,



c) podporovat a edukovat ženu v péči o novorozence, včetně podpory

kojení a předcházet jeho komplikacím,



d) diagnostikovat těhotenství, předepisovat, doporučovat nebo provádět

vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sledovat ženu

s fyziologickým těhotenstvím, poskytovat jí informace o prevenci

komplikací; v případě zjištěného rizika předávat ženu do péče lékaře se

specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví,



e) sledovat stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými a technickými

prostředky, rozpoznávat u matky, plodu nebo novorozence příznaky

patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat mu v případě zásahu;

při nepřítomnosti lékaře provádět neodkladná opatření,



f) připravovat rodičku k porodu, pečovat o ni ve všech dobách porodních

a vést fyziologický porod, včetně případného nástřihu hráze; v

neodkladných případech vést i porod v poloze koncem pánevním;

neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný

k záchraně života nebo zdraví,



g) ošetřovat porodní a poporodní poranění a pečovat o ženu do šestého

týdne po porodu,



h) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky^10) a manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



i) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi, a zajišťovat jejich dezinfekci a

sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Porodní asistentka může poskytovat bez odborného dohledu a bez

indikace ošetřovatelskou péči fyziologickému novorozenci

prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádět jeho první

ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.



(3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou

způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví může



a) asistovat při komplikovaném porodu,



b) asistovat při gynekologických výkonech,



c) instrumentovat na operačním sále při porodu.



(4) Porodní asistentka pod odborným dohledem porodní asistentky se

specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se

specializovanou způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou

lékařem může vykonávat činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i) při

poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče.



(5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4

u těhotné a rodící ženy, ženy do šestého týdne po porodu a pacientky s

gynekologickým onemocněním.



§ 6



Ergoterapeut



(1) Ergoterapeut vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 v oboru

ergoterapie (léčba prací) a dále stanoví a provádí bez odborného

dohledu na základě indikace lékaře v souladu s diagnózou a doporučeným

postupem lékaře a na základě vlastních vyšetření optimální varianty a

kombinace ergoterapeutických postupů tak, aby bylo dosaženo cíle

požadovaného lékařem. Přitom zejména může



a) provádět ergoterapeutické vyšetření zaměřené na analýzu aktivit

pacienta, hodnocení senzomotoriky, mobility a lokomoce, orientační

vyšetření kognitivních funkcí ve vztahu k analýze běžných denních

činností (ADL),



b) provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL) v

nemocničním i ve vlastním sociálním prostředí,



c) provádět hodnocení v oblasti pracovních a zájmových aktivit v

kontextu fyzického a sociálního prostředí,



d) na základě ergoterapeutického vyšetření a analýzy funkčních

schopností sestavovat krátkodobý a dlouhodobý plán ergoterapie, vybírat

specifické ergoterapeutické postupy a metodiky, v rámci

multidisciplinárního týmu vytvářet dlouhodobý plán komplexní

rehabilitace,



e) aplikovat ergoterapeutické postupy a metodiky v individuální i

skupinové ergoterapii s cílem zlepšení funkční schopnosti pacienta,



f) navrhovat a popřípadě zhotovovat kompenzační a technické pomůcky a

učit pacienty, jimi určené osoby a ošetřovatelský personál tyto pomůcky

využívat,



g) poskytovat poradenské služby a instruktáže v otázkách adaptace,

kompenzace a substituce poruch a onemocnění,



h) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti v rámci

ergodiagnostiky, analyzovat zbylý pracovní potenciál, trénovat

toleranci zátěže a vytrvalosti a ve spolupráci s ostatními odborníky

doporučovat vhodné pracovní a studijní začlenění zdravotně postižených,



i) navrhovat a popřípadě provádět preventivní opatření proti vzniku

komplikací a strukturálních změn u imobilních pacientů, spolupracovat a

edukovat v tomto směru všeobecnou sestru, pacienty a jimi určené osoby,

působit v rámci ošetřovatelského týmu jako odborník zaměřený na

uspokojování specifických potřeb pacientů,



j) seznamovat pacienty s možnostmi sociální péče a v rozsahu své

odborné způsobilosti vykonávat činnosti v rámci sociální rehabilitace

osob se zdravotním postižením.



(2) Ergoterapeut bez odborného dohledu a bez indikace může



a) provádět poradenskou činnost a instruktáž v oblasti prevence vzniku

nemocí z povolání a úprav pracovního prostředí,



b) aplikovat zásady ergonomie v rámci primární a sekundární prevence

poruch pohybového aparátu, doporučovat vhodné úpravy domácího a

pracovního prostředí ve vztahu k funkčním schopnostem pacienta a

bariérám tohoto prostředí,



c) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(3) Ergoterapeut může v rozsahu své odborné způsobilosti provádět na

základě indikace klinického psychologa, klinického logopeda nebo lékaře

výcvik komunikačních a rozumových funkcí.



§ 7



Radiologický asistent



(1) Radiologický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

bez odborného dohledu a bez indikace může



a) provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdrojů

ionizujícího záření a souvisejících přístrojů ve všech typech

zdravotnických radiologických pracovišť,



b) zajišťovat, aby lékařské ozáření nebylo v rozporu se zásadami

radiační ochrany, a v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat

činnosti při zajišťování optimalizace^14) radiační ochrany, včetně

zabezpečování jakosti,



c) vykonávat činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany,

pokud splní požadavky jiného právního předpisu^15),



d) provádět specifickou ošetřovatelskou péči poskytovanou v souvislosti

s radiologickými výkony,



e) přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



f) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Radiologický asistent může provádět jako aplikující odborník v

obecně odůvodněných případech stanovených standardy bez odborného

dohledu na základě požadavku indikujícího lékaře jednotlivé lékařské

ozáření, a to



a) skiagrafické zobrazovací postupy včetně screeningových,



b) peroperační skiaskopii,



c) kostní denzitometrii;

a nese za ně klinickou odpovědnost.



(3) Radiologický asistent může provádět bez odborného dohledu na

základě požadavku indikujícího lékaře a na základě indikace lékaře,

který je aplikujícím odborníkem, praktickou část jednotlivého

lékařského ozáření, především jeho konkrétní provedení. Přitom může



a) provádět radiologické zobrazovací postupy používané při lékařském

ozáření,



b) asistovat a instrumentovat při postupech intervenční radiologie,



c) provádět léčebné ozařovací techniky,



d) provádět nukleárně medicínské zobrazovací i nezobrazovací postupy,

a za tuto část přebírá klinickou odpovědnost.



(4) Radiologický asistent bez odborného dohledu na základě indikace

lékaře může



a) provádět léčebné a zobrazovací výkony, které využívají jiné

fyzikální principy než ionizující záření,



b) aplikovat léčivé přípravky^10) nutné k provedení výkonů podle

písmene a) nebo podle odstavce 2 trávicím traktem, dýchacími cestami,

formou podkožních, kožních a nitrosvalových injekcí.



(5) Radiologický asistent může aplikovat pod odborným dohledem lékaře

intravenózní léčiva nutná k realizaci postupů podle odstavce 2 nebo

odstavce 3 písm. a).



(6) Radiologický asistent může vykonávat pod odborným dohledem

radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí v radioterapii

dílčí činnosti při plánování radioterapie.



§ 8



Zdravotní laborant



(1) Zdravotní laborant vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou

ošetřujícím lékařem a správnou laboratorní praxí může



a) identifikovat vzorky biologického materiálu nebo jiných

vyšetřovaných materiálů, hodnotit jejich kvalitu pro požadovaná

laboratorní vyšetření nebo jiné účely a zajišťovat jejich zpracování,

uchovávání a následnou likvidaci,



b) obsluhovat laboratorní techniku a zabezpečovat její běžnou údržbu,



c) připravovat materiály nutné pro laboratorní a diagnostickou činnost,



d) zajišťovat správné uložení laboratorních chemikálií a setů a

kontrolovat jejich dobu použitelnosti,



e) v souvislosti s ochranou veřejného zdraví provádět odběry vzorků,



f) zajišťovat péči o laboratorní zvířata,



g) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



h) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Zdravotní laborant bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

může provádět



a) neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární

krve,



b) základní laboratorní měření a vyšetření.



(3) Zdravotní laborant pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka

se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může



a) provádět specializovaná laboratorní vyšetření,



b) provádět vyšetření biologického materiálu radio-imunoanalytickými

metodami při dodržování zásad radiační ochrany,



c) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při uvádění a

hodnocení nových laboratorních diagnostických postupů a jejich

validaci,



d) analyzovat laboratorní metody a postupy z hlediska chyb a

interferencí, posuzovat omezující, komplikující a interferující faktory

a popřípadě je kvantifikovat,



e) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při organizaci

programů interní kontroly jakosti a mezilaboratorního srovnávání.



§ 9



Zdravotně-sociální pracovník



Zdravotně-sociální pracovník vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

bez odborného dohledu a bez indikace může



a) provádět sociální prevenci, včetně depistážní činnosti, zaměřenou na

cílené a včasné vyhledávání jedinců, kteří se v důsledku své nemoci

nebo nemoci blízkých osob mohou ocitnout nebo se již ocitli v

nepříznivé sociální situaci,



b) provádět sociální šetření u pacientů a posuzovat životní situace

pacienta ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům, podle potřeby

objektivizovat rozbor sociální situace návštěvní službou v rodinách, na

základě spolupráce s orgány veřejné správy, popřípadě dalšími subjekty

a o zjištěných skutečnostech zpracovávat zprávu o posouzení životní

situace pacienta,



c) sestavovat plán psychosociální intervence do životní situace

pacienta, včetně rozsahu, druhu a potřeby sociálních opatření, ve

spolupráci s dalšími zdravotnickými pracovníky tato opatření

realizovat,



d) zajišťovat sociálně-právní poradenství ve vztahu k onemocnění nebo k

jeho následkům,



e) účastnit se integrace pacientů, kteří takovou pomoc potřebují v

důsledku chybějících fyzických, psychických nebo sociálních schopností,

narušených sociálních vztahů nebo jiných překážek do společenského

prostředí; k aktivní účasti na této integraci získávat pacienty a

jejich sociální okolí,



f) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přípravě a

organizaci rekondičních pobytů,



g) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přípravě

propuštění pacientů, včetně zajištění další péče a služeb,



h) v případě úmrtí pacientů provádět odborné poradenství v sociální

oblasti; u osamělých zemřelých pacientů zajišťovat záležitosti spojené

s úmrtím.



§ 10



Optometrista



(1) Optometrista vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace může



a) doporučovat vhodné druhy a úpravy brýlových čoček,



b) provádět poradenskou činnost v oblasti refrakčních vad, včetně druhů

kontaktních čoček a jejich vhodného použití,



c) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



d) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Optometrista bez odborného dohledu a bez indikace u osob starších

15 let věku může



a) vyšetřovat zrakové funkce a provádět metrická vyšetření refrakce

oka, určovat refrakční vadu a provádět korekce,



b) rozhodovat, zda je ke korekci refrakční vady vhodné použít

dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, a

předepisovat je, zhotovovat a opravovat,



c) vyšetřovat v oblasti předního segmentu oka pro potřeby korekce

refrakčních vad,



d) provádět poradenskou činnost v oblasti refrakčních vad,



e) při podezření na oční onemocnění doporučovat pacientům vyšetření u

lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie,



f) aplikovat kontaktní čočky a předávat je s poučením a doplňkovým

sortimentem pacientům a provádět jejich následné kontroly.



(3) Optometrista pod odborným dohledem očního lékaře se specializovanou

způsobilostí v oboru oftalmologie může provádět



a) činnosti uvedené v odstavci 2 u osob mladších 15 let,



b) vyšetření na oftalmologických diagnostických přístrojích; tato

vyšetření však nehodnotí a nestanovuje diagnózu.



§ 11



Ortoptista



(1) Ortoptista vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a poskytuje

specifickou ošetřovatelskou péči pacientům s oční poruchou, ve

spolupráci s lékařem vykonává činnosti při poskytování preventivní,

léčebné, diagnostické a dispenzární péče s cílem dosažení co nejlepší

zrakové ostrosti a navození jednoduchého binokulárního vidění u

vrozených i získaných očních vad. Přitom bez odborného dohledu a bez

indikace zejména může



a) navrhovat, zhotovovat a udržovat cvičební ortoptické pomůcky,

pečovat o ortoptické vyšetřovací a léčebné přístroje,



b) edukovat pacienty a jejich rodiče, případně jiné pečující osoby o

léčbě a léčebném výcviku,



c) provádět screening očních vad u dětí,



d) informovat lékaře o průběhu léčby, navrhovat změny a doplnění

ordinace lékaře na základě vlastních zjištění,



e) při práci ve stacionářích zajišťovat bezpečné prostředí ve vztahu ke

zdravotnímu stavu dětí, pobyt dětí venku přiměřeně jejich zdravotnímu

stavu a připravovat a realizovat výchovné aktivity,



f) přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



g) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializovanou

způsobilostí v oboru oftalmologie může provádět a vyhodnocovat



a) diagnostická vyšetření pacientů, zejména



1. vyšetření zrakové ostrosti do dálky, do blízka (bez korekce i s

korekcí),



2. změření korekce na fokometru,



3. zakrývací testy,



4. orientační vyšetření motility,



5. vyšetření konvergence,



6. změření pupilární distance,



7. orientační vyšetření fixace,



8. zjištění binokulárních funkcí na přístrojích, prismatickými skly a

různými testy,



9. vyšetření objektivní a subjektivní úchylky na přístrojích a

prismatickými skly,



10. změření gama úhlu na troposkopu a Maddoxu,



11. vyšetření rozlišovací schopnosti;



b) léčebná pleoptická a ortoptická cvičení pacientů na očních

specializovaných pracovištích, zejména



1. okluzní terapii,



2. pleoptická cvičení amblyopie pasivní a aktivní,



3. prizmatickou terapii,



4. cvičení motility a konvergence,



5. cvičení binokulárních funkcí a stereopse;



c) pomocná vyšetření, při nichž nedochází k přímému kontaktu s okem,

zejména



1. grafické vyšetření motility očních svalů,



2. test kontrastní citlivosti do dálky i do blízka,



3. vyšetření barvocitu.



(3) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializovanou

způsobilostí v oboru oftalmologie může



a) připravovat pacienty k dalším diagnostickým a léčebným výkonům v

očním lékařství, zajišťovat ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a

po nich, provádět je a nebo při nich asistovat,



b) podávat léčivé přípravky do spojivkového vaku nebo jiným

neinvazivním způsobem,



c) provádět aplikaci kontaktních a okluzních čoček.



§ 12



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví



(1) Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví vykonává činnosti podle

§ 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

nebo jiného zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí v

příslušném oboru ochrany a podpory veřejného zdraví vykonává činnosti

související s výkonem státního zdravotního dozoru^6) a další činnosti

související s ochranou veřejného zdraví. Přitom může



a) provádět šetření v terénu a další činnosti nutné pro zabezpečení

ochrany a podpory veřejného zdraví a předcházení vzniku, šíření a

omezení výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících

onemocnění, nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch

zdraví v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu veřejného

zdraví^16),



b) provádět dílčí měření, odběr vzorků a biologického materiálu k

laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,

sběr potřebných dat, která dále analyzuje a zpracovává, a navrhovat

vhodná opatření,



c) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při získávání

pokladů pro sledování zdravotního stavu populace ve vztahu k životním a

pracovním podmínkám, při přípravě komplexních programů ochrany a

podpory zdraví a při jejich realizaci a zabezpečení zdravých životních

a pracovních podmínek a připravovat dílčí projekty v ochraně a podpoře

veřejného zdraví,



d) účastnit se kontroly veškerých dezinfekčních, dezinsekčních a

deratizačních zásahů a provádět kontrolu jejich účinnosti,



e) provádět kontroly opatření k prevenci nemocničních nákaz stanovených

zdravotnickým pracovníkem v ochraně veřejného zdraví se specializovanou

způsobilostí, včetně účinnosti sterilizační techniky ve zdravotnických

zařízeních a zařízeních sociální péče, kontrolovat plnění uložených

opatření, pořizovat protokol a připravovat podklady pro další opatření

příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.



(2) Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví bez odborného dohledu a

bez indikace může provádět



a) výchovu občanů ke zdravému způsobu života,



b) poradenství v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života a



c) zajištění přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických

prostředků^11) a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a

sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.



§ 13



Ortotik-protetik



(1) Ortotik-protetik vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace a v souladu s lékařskou diagnózou může



a) seznamovat pacienty a osoby jimi určené nebo ošetřující osoby s

pomůckami a provádět jejich základní zácvik při používání pomůcek a

základy jejich údržby,



b) konzultovat s pacienty možnosti a vhodnost jednotlivých vybavení s

výhledem na následnou rehabilitaci a integraci do normálního života,

vybírat vhodné sériové pomůcky u lehčích typů postižení a tyto pomůcky

aplikovat, popřípadě upravovat,



c) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Ortotik-protetik vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu na základě indikace lékaře a v souladu s lékařskou

diagnózou může



a) vytvářet konstrukční řešení jednotlivých ortotických a protetických

pomůcek v celém rozsahu oboru včetně využití technologií snímání

měrných podkladů,



b) konstruovat ortotické pomůcky za použití modulárních komponentů,

modulárních stavebnic a individuálně vyrobených částí za využití

poznatků vertikální stavby pomůcek.



§ 14



Nutriční terapeut



(1) Nutriční terapeut vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a

poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči při zabezpečování nutričních

potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy. Přitom bez

odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou

lékařem zejména může



a) zpracovávat a vyhodnocovat nutriční anamnézu, u pacientů v závažných

stavech provádět bilanci stravy přijímané ústy, navrhovat lékaři,

případně všeobecné sestře nebo porodní asistentce změny v předepsané

dietě, způsobu příjímání stravy či doplnění potravinovými doplňky,



b) provádět vyšetření nutná ke zjištění stavu výživy pacientů,



c) kontrolovat, metodicky vést a organizovat přípravu stravy v souladu

s poznatky zdravé a léčebné výživy, zejména ve stravovacích provozech

zdravotnických zařízení a v případě speciálních diet stravu

připravovat,



d) sestavovat jídelní plány a předpis stravy pro jednotlivé diety i pro

celé zdravotnické zařízení, včetně propočtů biologické a energetické

hodnoty diet,



e) provádět poradenství a edukaci jedinců, rodin a skupin v oblasti

zdravé a léčebné výživy, včetně doporučení vhodných výživových doplňků,



f) přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



g) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Nutriční terapeut může sestavovat bez odborného dohledu na základě

indikace lékaře individuální jídelní plány, včetně propočtů biologické

a energetické hodnoty diet.



§ 15



Zubní technik



(1) Zubní technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu na základě indikace zubního lékaře může



a) zhotovovat zubní náhrady, ortodontické pomůcky a další

stomatologické výrobky a v případě potřeby provádět jejich opravy,

zpracovávat všechny hlavní a pomocné materiály užívané v zubním

lékařství,



b) zajišťovat hospodárné zpracování dentálního materiálu,



c) obsluhovat zdravotnické přístroje a ostatní zařízení zubní

laboratoře a zajišťovat jejich údržbu.



(2) Zubní technik bez odborného dohledu a bez indikace může



a) na výzvu zubního lékaře řešit specifické problémy související se

zhotovováním a opravováním zubních náhrad, ortodontických pomůcek a

dalších stomatologických výrobků v průběhu ošetření pacientů,



b) informovat zubního lékaře o nekvalitním otisku a o dalších závažných

okolnostech ovlivňujících kvalitu výrobku,



c) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



§ 16



Dentální hygienistka



(1) Dentální hygienistka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace může



a) vychovávat a instruovat pacienty k pravidelné a systematické

preventivní péči o ústní hygienu,



b) stanovit úroveň individuální hygieny, provádět nácvik postupů a

technik ústní hygieny a kontrolovat jejich účinnost,



c) provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na

prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a na

racionální výživu.



(2) Dentální hygienistka pod odborným dohledem zubního lékaře může

provádět profylaxi onemocnění ústní dutiny včetně odhalení časných

patologických změn a prevence jejich zhoršování. Přitom zejména může



a) provádět v rozsahu určeném zubním lékařem vstupní a kontrolní

vyšetření ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu

parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho

kazivosti,



b) provádět otisky chrupu,



c) odstraňovat zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních

prostorů, leštit povrch zubů profylaktickými materiály,



d) odstraňovat subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby,



e) provádět ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických

materiálů, jako jsou fluoridové roztoky,



f) provádět odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy

výplní,



g) provádět odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy,



h) informovat ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování

pacientů a doporučovat kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6

měsících.



(3) Dentální hygienistka pod přímým vedením zubního lékaře může



a) provádět pečetění fisur,



b) aplikovat povrchovou anestézii pro povrchové znecitlivění dásní.



(4) Dentální hygienistka může provádět pod odborným dohledem zubního

lékaře činnosti zubní instrumentářky podle § 37.



§ 17



Zdravotnický záchranář



(1) Zdravotnický záchranář vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje v rámci přednemocniční

neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, a dále v rámci

anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu

specifickou ošetřovatelskou péči. Přitom zejména může



a) monitorovat a hodnotit vitální funkce včetně snímání

elektrokardiografického záznamu, průběžného sledování a hodnocení

poruch rytmu, vyšetření a monitorování pulzním oxymetrem,



b) zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci s použitím ručních

křísicích vaků, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po

provedení záznamu elektrokardiogramu,



c) zajišťovat periferní žilní vstup, aplikovat krystaloidní roztoky a

provádět nitrožilní aplikaci roztoků glukózy u pacienta s ověřenou

hypoglykemií,



d) provádět orientační laboratorní vyšetření určená pro urgentní

medicínu a orientačně je posuzovat,



e) obsluhovat a udržovat vybavení všech kategorií dopravních

prostředků, řídit pozemní dopravní prostředky, a to i v obtížných

podmínkách jízdy s využitím výstražných zvukových a světelných

zařízení,



f) provádět první ošetření ran, včetně zástavy krvácení,



g) zajišťovat nebo provádět bezpečné vyproštění, polohování,

imobilizaci, transport pacientů a zajišťovat bezpečnost pacientů během

transportu,



h) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při řešení

následků hromadných neštěstí v rámci integrovaného záchranného systému,



i) zajišťovat v případě potřeby péči o tělo zemřelého,



j) přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



k) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu,



m) provádět neodkladné výkony v rámci probíhajícího porodu,



n) přijímat, evidovat a vyhodnocovat tísňové výzvy z hlediska

závažnosti zdravotního stavu pacienta a podle stupně naléhavosti,

zabezpečovat odpovídající způsob jejich řešení za použití

telekomunikační a sdělovací techniky,



o) provádět telefonní instruktáž k poskytování první pomoci a

poskytovat další potřebné rady za použití vhodného psychologického

přístupu.



(2) Zdravotnický záchranář v rámci přednemocniční neodkladné péče,

včetně letecké záchranné služby, a dále v rámci

anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu může bez

odborného dohledu na základě indikace lékaře vykonávat činnosti při

poskytování diagnostické a léčebné péče. Přitom zejména může



a) zajišťovat dýchací cesty dostupnými pomůckami, zavádět a udržovat

inhalační kyslíkovou terapii, zajišťovat přístrojovou ventilaci s

parametry určenými lékařem, pečovat o dýchací cesty pacientů i při

umělé plicní ventilaci,



b) podávat léčivé přípravky^10), včetně krevních derivátů^12),



c) asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků^13) a

ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji,



d) provádět katetrizaci močového měchýře dospělých a dívek nad 10 let,



e) odebírat biologický materiál na vyšetření,



f) asistovat při porodu a provádět první ošetření novorozence,



g) zajišťovat intraoseální vstup.



§ 18



Farmaceutický asistent



(1) Farmaceutický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

bez odborného dohledu a bez indikace může



a) vydávat léčivé přípravky, jejichž výdej není vázán na lékařský

předpis, a zdravotnické prostředky a podávat informace o jejich

správném užívání a uchovávání,



b) připravovat zkoumadla a diagnostické zdravotnické prostředky in

vitro,



c) vydávat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky na žádanky

zdravotnických zařízení a zařízení veterinární péče v souladu s jiným

právním předpisem^10),



d) objednávat léčiva, pomocné látky, zdravotnické prostředky a další

výrobky související s péčí o zdraví, zabezpečovat jejich řádnou

přejímku, uchovávání a doplňování,



e) zajišťovat objednávání pomocného a provozního materiálu,



f) provádět kontrolu léčiv a pomocných látek,



g) připravovat léčivé přípravky; pokud jiný právní předpis^10)

nestanoví jinak, včetně přípravy a kontroly cytostatik a dalších

činností souvisejících s jejich přípravou,



h) zajišťovat aseptickou přípravu léčivých přípravků^10), přijímat,

kontrolovat a ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s nimi a

zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



i) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Farmaceutický asistent může provádět pod odborným dohledem

farmaceutického asistenta se specializovanou způsobilostí v oboru

přípravy radiofarmak, farmaceuta nebo jiného odborně způsobilého

pracovníka na základě indikace lékaře, farmaceuta nebo jiného odborně

způsobilého zdravotnického pracovníka a v souladu s pokyny

radiologického fyzika praktickou část jednotlivého lékařského ozáření,

a to přípravu a kontrolu radiofarmak, včetně dalších činností

souvisejících s jejich přípravou, zejména příjem a instalaci

generátorů, likvidaci zbytků a dekontaminaci pracoviště.



(3) Farmaceutický asistent pod odborným dohledem farmaceuta může



a) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přípravě

technologických předpisů pro přípravu léčivých přípravků^10),



b) sledovat zásoby léčivých přípravků^10) a zdravotnických prostředků

ve zdravotnických zařízeních, zejména jejich správné uchovávání,



c) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přípravě

radiofarmak.



§ 19



Biomedicínský technik



(1) Biomedicínský technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

bez odborného dohledu a bez indikace pracuje se zdravotnickými

přístroji, pokud nemůže svojí činností přímo ovlivnit zdravotní stav

pacientů. Přitom zejména může



a) kontrolovat a opravovat zdravotnické přístroje a vést jejich

výkaznictví, organizovat a koordinovat technické služby související s

provozem zdravotnické techniky, a pokud splňuje kvalifikační

předpoklady stanovené jiným právním předpisem^17), opravuje

zdravotnické přístroje,



b) provádět technické instruktáže pracovníků v oblasti obsluhy

zdravotnických přístrojů a bezpečnosti práce,



c) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Biomedicínský technik pod odborným dohledem klinického inženýra

nebo klinického technika se specializovanou způsobilostí v oboru na

základě indikace lékaře a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může

pracovat se zdravotnickými přístroji, pokud může svojí činností přímo

ovlivnit zdravotní stav pacientů. Přitom zejména může



a) kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů,



b) zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických

vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími

metodami,



c) modifikovat diagnostický software pro interpretaci

elektroencefalogramu, elektrokardiogramu a další konzultační a expertní

diagnostické systémy.



(3) Biomedicínský technik pod přímým vedením klinického inženýra nebo

klinického technika se specializovanou způsobilostí v oboru může

vykonávat činnosti při



a) výběru zdravotnických přístrojů, zejména hodnotit jejich vlastnosti

ve vztahu k poskytované zdravotní péči,



b) koncipování kompletů zdravotnických technologií,



c) obsluze zdravotnických přístrojů pro mimotělní oběh,



d) hodnocení a klinických zkouškách zdravotnických přístrojů podle

jiného právního předpisu^18).



(4) Biomedicínský technik nevykonává činnosti související s obsluhou

těch částí radiologických zařízení^19), které jsou zdrojem ionizujícího

záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí

podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a

ionizujícího záření^20).



§ 20



Biotechnický asistent



(1) Biotechnický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

bez odborného dohledu a bez indikace pracuje se zdravotnickými

přístroji. Přitom může



a) nastavovat provozní parametry zdravotnických přístrojů,



b) zajišťovat přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických přístrojů,

manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a dostatečnou

zásobu, včetně souvisejícího spotřebního materiálu,



c) zabezpečovat chod zdravotnických přístrojů po provozní stránce,



d) provádět kalibrace jednotlivých zdravotnických přístrojů a

zajišťovat jejich přesnou dokumentaci,



e) provádět zpracování biologického materiálu a jiných vyšetřovaných

materiálů specializovanými postupy,



f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při

zajišťování jakosti analytického procesu laboratoře,



g) hodnotit kvalitu poskytované laboratorní péče, včetně prováděných

laboratorních metod, prostředí i dokumentace, provádět ověření

naměřených hodnot,



h) provádět statistická vyhodnocení.



(2) Biotechnický asistent bez odborného dohledu na základě indikace

lékaře a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může pracovat se

zdravotnickými přístroji. Přitom může



a) obsluhovat zdravotnické přístroje v rámci poskytování diagnostické a

léčebné péče,



b) zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických

vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími

metodami,



c) zpracovávat elektroencefalogram, elektrokardiogram a výstupy dalších

diagnostických systémů a připravovat je k vyhodnocení,



d) edukovat pacienta a jím určené osoby v používání přístrojových

zdravotnických prostředků.



(3) Biotechnický asistent pod přímým vedením klinického inženýra nebo

lékaře může vykonávat činnosti při



a) výběru zdravotnických přístrojů, zejména hodnotit jejich vlastnosti

ve vztahu k poskytované zdravotní péči,



b) hodnocení a klinických zkouškách zdravotnických přístrojů podle

jiného právního předpisu^18),



c) výzkumu, zejména identifikuje činnosti vyžadující změnu v postupu,

provádí výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované

péči, vytváří podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe

nejen na vlastním pracovišti,



d) vývoji klinických informačních systémů a jejich zavedení do praxe.



(4) Biotechnický asistent nevykonává činnosti související s obsluhou

těch částí radiologických zařízení^19), které jsou zdrojem ionizujícího

záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí

podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a

ionizujícího záření^20).



§ 21



Radiologický technik



(1) Radiologický technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace vykonává činnosti související s

aplikací lékařského ozáření v oborech radiodiagnostika, radioterapie a

nukleární medicína. Přitom zejména může



a) kontrolovat dodržování požadavků, které jsou stanoveny jinými

právními předpisy ^20),^21), při používání radiologických zařízení a

dalších souvisejících zdravotnických prostředků,



b) vykonávat činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany^22),

zajišťovat, aby lékařské ozáření nebylo v rozporu se zásadami radiační

ochrany, a zajišťovat optimalizaci^14) radiační ochrany, včetně

zabezpečování jakosti,



c) provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdrojů

ionizujícího záření a souvisejících přístrojů ve všech typech

zdravotnických radiologických pracovišť,



d) provádět základní klinickou dozimetrii při diagnostických a

léčebných postupech, včetně vyhodnocování dávek dodávaných pacientům za

účelem ověření správnosti ozařovacích plánů,



e) provádět podpůrné odborné činnosti směřující k přípravě, realizaci a

interpretaci postupů uvedených v odstavci 2,



f) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(2) Radiologický technik může provádět na základě indikace lékaře,

který je aplikujícím odborníkem, nebo radiologického fyzika bez

odborného dohledu praktickou část jednotlivého lékařského ozáření, a to

jeho fyzikálně-technickou část; za fyzikálně-technickou část se

nepovažuje konkrétní provedení lékařského ozáření u pacientů.



(3) Radiologický technik se v rozsahu své odborné způsobilosti pod

odborným dohledem radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí

v radioterapii podílí na plánování radioterapie.



§ 22



Adiktolog



(1) Adiktolog vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace lékaře v oblasti závislosti na

návykových látkách a dalších závislostí může



a) provádět komplexní adiktologickou diagnostiku pacienta,



b) provádět neinvazivní odběry biologického materiálu pro vyšetření

přítomnosti návykových látek a infekčních onemocnění,



c) stanovit program primární prevence včetně programu včasné

diagnostiky a intervence,



d) provádět depistáž s cílem identifikovat osoby ohrožené zdraví

škodlivými návyky a u těchto osob provádět prevenci, výchovu a

poradenství v oblastech zdravého způsobu života a snižování škodlivosti

užívání návykových látek,



e) provádět individuální skupinovou a rodinnou podpůrnou psychoterapii,



f) instruovat zdravotnické pracovníky v oblasti péče o osoby ohrožené

zdraví škodlivými návyky o škodlivosti užívání návykových látek,



g) provádět poradenství v oblasti závislosti na návykových látkách a

dalších závislostí.



(2) Adiktolog na základě indikace lékaře se specializovanou

způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová

psychiatrie nebo lékaře se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru

návykové nemoci může vypracovávat v oblasti závislosti na návykových

látkách a dalších závislostí komplexní léčebný plán a koordinovat jeho

realizaci.



(3) Adiktolog pod odborným dohledem lékaře se specializovanou

způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová

psychiatrie nebo lékaře se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru

návykové nemoci v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších

závislostí může



a) spolupracovat při systematické individuální, skupinové a rodinné

psychoterapii,



b) asistovat při psychiatrických a psychologických vyšetřeních.



§ 23



Psycholog ve zdravotnictví



Psycholog ve zdravotnictví vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a

dále pod odborným dohledem klinického psychologa nebo dětského

klinického psychologa může provádět



a) psychologickou diagnostiku,



b) psychoterapii a socioterapii,



c) neodkladnou péči v případě akutních psychických krizí a traumat,



d) rehabilitaci, reedukaci a resocializaci psychických funkcí,



e) školení zdravotnických pracovníků v oblasti psychologie zdraví a

nemoci,



f) psychologickou prevenci, výchovu a poradenství ke zdravému způsobu

života,



g) v rozsahu své odborné způsobilosti prevenci psychologických problémů

zdravotnických pracovníků,



h) poradenskou činnost v oblasti péče o psychický stav tělesně i

duševně nemocných pacientů, včetně paliativní péče o nevyléčitelně

nemocné a přípravy na lékařské zákroky,



i) odbornou konziliární, posudkovou a dispenzární činnost.



§ 24



Zrakový terapeut



(1) Zrakový terapeut vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále pod

odborným dohledem klinického zrakového terapeuta a bez indikace lékaře

může



a) provádět oftalmopedickou prevenci a poradenství s cílem dosažení

kvalitního vývoje zraku,



b) instruovat zdravotnické pracovníky v oblasti vyšetřovacích postupů a

možností rozvoje a rehabilitace zrakových funkcí při poškození

centrálního nervového systému,



c) seznamovat pacienta a jím určené osoby s jednotlivými postupy

zrakové rehabilitace a provádět jejich zácvik v těchto postupech,



d) individuálně volit pomůcky k rehabilitaci pacienta,



e) navrhovat a doporučovat úpravy prostředí pacienta podporující rozvoj

a rehabilitaci zrakových funkcí, prostorovou orientaci a samostatný

pohyb.



(2) Zrakový terapeut pod odborným dohledem klinického zrakového

terapeuta na základě indikace lékaře zejména může



a) provádět oftalmopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro

další léčebnou péči u kojenců, dětí v preverbálním období, u osob s

problémy v komunikaci, osob nekomunikujících a osob obtížně

vyšetřitelných z důvodu vícečetného postižení, degenerativního

onemocnění, mentální retardace nebo poruchy centrálního nervového

systému,



b) provádět rehabilitaci a stimulaci zrakových funkcí u pacientů

uvedených v písmenu a),



c) stanovit v rozsahu, který určí lékař, vhodné diagnostické a léčebné

metody u dětí a dospělých s poruchami a vadami zraku.



§ 25



Fyzioterapeut



(1) Fyzioterapeut vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále stanoví a

provádí bez odborného dohledu v souladu s diagnózou lékaře případně v

souladu s doporučeným postupem lékaře, pokud je stanoven, a na základě

vlastních vyšetření optimální varianty a kombinace fyzioterapeutických

postupů tak, aby bylo dosaženo cíle požadovaného lékařem. Přitom

zejména může



a) provádět vyšetření, která jsou nutná pro stanovení dalšího postupu

ve fyzioterapii, zejména zjišťování anamnézy, vyšetření postury,

pohybového systému, vyšetření jednotlivých tělesných segmentů,

vyšetření dechových funkcí, a to zejména pomocí manuálních postupů,

měření, specifických testů a přístrojových diagnostických metod,



b) provádět komplexní kineziologické vyšetření včetně diagnostiky

funkčních poruch pohybového systému, diagnostiku bolestivých a

spoušťových bodů, algeziologické vyšetření, škálové hodnocení

spasticity a dalších neurologických projevů,



c) provádět analýzu běžných denních aktivit z hlediska fyzioterapie,



d) provádět cílené ergonomické vyšetření vzhledem ke stavu pacientů,



e) na základě fyzioterapeutické diagnózy stanovit individuální

fyzioterapeutický krátkodobý a dlouhodobý plán se znalostí

patofyziologie onemocnění, vady nebo poruchy,



f) aplikovat podle aktuálního stavu pacientů fyzioterapeutické a

kinezioterapeutické metody, například manuální a přístrojové, provádět

interpretaci a korekci funkčních poruch pohybového systému, zejména

poruch postury, lokomoce, hybnosti, fyzioterapeutickými a reedukačními

metodami,



g) prostřednictvím pohybu a dalších fyzioterapeutických metod cíleně

ovlivňovat funkce dalších systémů, včetně psychických funkcí,



h) doporučovat kompenzační pomůcky dle stavu pacientů,



i) aplikovat metody fyzikální terapie a balneologické procedury,



j) hodnotit výsledný efekt fyzioterapeutické péče.



(2) Fyzioterapeut bez odborného dohledu a bez indikace může



a) provádět prevenci, edukaci a poradenství za účelem udržení nebo

obnovení pohybových funkcí,



b) školit zdravotnické pracovníky způsobilé poskytovat ošetřovatelskou

péči v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství, především v prevenci

imobilizačního syndromu,



c) doporučovat ergonomické úpravy bydliště a pracoviště pacientů v

rámci prevence poruch pohybového systému,



d) seznamovat pacienty s možnostmi sociální péče a v rozsahu své

odborné způsobilosti vykonávat činnosti při sociální rehabilitaci osob

se zdravotním postižením,



e) přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky^10), manipulovat s

nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,



f) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky^11) a

prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci

a jejich dostatečnou zásobu.



(3) Fyzioterapeut bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může



a) provádět specializované diagnostické postupy pro vyšetření

pohybového systému včetně přístrojových, například pozitronová

elektromyelografie (PEMG), moire, posturografii,



b) aplikovat fyzioterapeutické postupy u pacientů, kde je reálné riziko

selhání životních funkcí.



§ 26



Radiologický fyzik



(1) Radiologický fyzik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a pod

odborným dohledem radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí

v oboru a bez indikace lékaře provádí radiologické postupy^23) a další

činnosti související s radiační ochranou. Přitom zejména může



a) zajišťovat fyzikální měření související s vyhodnocováním dávek

lékařského ozáření,



b) zajišťovat klinickou dozimetrii, včetně evidence a hodnocení dávek

ozáření nebo aktivit aplikovaných radiofarmak,



c) zajišťovat zavádění nových radiologických zařízení a fyzikálních

metod do klinické praxe,



d) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při zavádění a

hodnocení systému zabezpečování jakosti^24),



e) poskytovat ostatním zdravotnickým pracovníkům, včetně lékařů,

konzultace o optimalizaci, zabezpečování jakosti, včetně operativního

řízení jakosti a v případě nutnosti poradenství v záležitostech

týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření,



f) zabezpečovat aplikaci a optimalizaci radiační ochrany při

poskytování zdravotní péče zdravotnickým zařízením, zejména radiační

ochranu pacientů při lékařském ozáření, radiační ochranu pracovníků,

pracovišť a jejich okolí,



g) provádět další činnosti zvláště důležité z hlediska radiační

ochrany, především soustavný dohled nad dodržováním požadavků radiační

ochrany a sledování radiační zátěže pacientů,



h) navrhovat a kontrolovat postupy vedoucí ke snižování radiační zátěže

pacientů,



i) školit aplikující odborníky, další zdravotnické pracovníky a jiné

odborné pracovníky v záležitostech týkajících se radiační ochrany při

lékařském ozáření,



j) určovat parametry radiologických zařízení důležité z hlediska

radiační ochrany při jejich výběru.



(2) Radiologický fyzik může provádět pod odborným dohledem

radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí v oboru na

základě požadavku indikujícího lékaře a indikace aplikujícího lékaře

praktickou část lékařského ozáření, a to jeho fyzikálně-technickou

část; za fyzikálně-technickou část se nepovažuje konkrétní provedení

lékařského ozáření pacientů.



§ 27



Odborný pracovník v laboratorních metodách



(1) Odborný pracovník v laboratorních metodách vykonává činnosti podle

§ 3 odst. 1 a dále pod odborným dohledem lékaře nebo odborného

pracovníka v laboratorních metodách se specializovanou způsobilostí v

oboru v souladu s diagnózou stanovenou lékařem a správnou laboratorní

praxí může



a) provádět vnitřní i vnější kontrolu laboratorních vyšetření,



b) připravovat materiál a přístroje nutné pro laboratorní činnost,



c) identifikovat vzorky zaslané k vyšetření, hodnotit jejich kvalitu z

hlediska požadovaných vyšetření a zajišťovat jejich zpracování,



d) posuzovat omezující, komplikující a interferující faktory a případně

je kvantifikovat,



e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při

zajišťování jakosti měřicího a analytického procesu laboratoře,



f) zajišťovat programy interní kontroly jakosti a mezilaboratorního

porovnání.



(2) Odborný pracovník v laboratorních metodách může provádět pod

odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka v laboratorních

metodách se specializovanou způsobilostí v oboru laboratorní

diagnostická vyšetření, včetně využívání přístrojové a laboratorní

techniky a v odůvodněných případech může indikaci lékaře specifikovat.



(3) Odborný pracovník v laboratorních metodách pracující na úseku

přípravy radiofarmak může vykonávat pod odborným dohledem specialisty

pro přípravu radiofarmak nebo farmaceuta činnosti podle § 131.



§ 28



Biomedicínský inženýr



(1) Biomedicínský inženýr vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále

pod odborným dohledem klinického inženýra se specializovanou

způsobilostí v oboru a bez indikace lékaře v souladu s diagnózou

stanovenou lékařem pracuje se zdravotnickými přístroji, pokud svojí

činností nemůže přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů. Přitom zejména

může



a) zabezpečovat údržbu, technický stav, opravy a servis zdravotnických

přístrojů podle jiného právního předpisu^18),



b) organizovat a koordinovat externí technické služby související s

provozem zdravotnických přístrojů,



c) vybírat zdravotnické přístroje z hlediska jejich vlastností ve

vztahu k poskytované zdravotní péči,



d) kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů, modifikovat

základní programové nastavení těchto přístrojů podle konkrétních potřeb

pracoviště nebo pacientů,



e) provádět technické instruktáže pracovníků a v případě potřeby

odborný dohled v oblasti obsluhy zdravotnických přístrojů a bezpečnosti

práce,



f) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při vývoji a

zhotovení zdravotnických přístrojů nebo přístrojů nebo jejich doplňků,

případně je sám zhotovuje,



g) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při klinickém

hodnocení a klinických zkouškách a jejich statistickém hodnocení podle

právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a

ionizujícího záření a radiační ochranu^19),



h) vyhodnocovat případy selhání a nežádoucí příhody zdravotnických

přístrojů, včetně jejich evidence a dokumentace podle právních předpisů

upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a

radiační ochranu^19) a zajišťovat jejich prevenci.



(2) Biomedicínský inženýr může pracovat pod odborným dohledem

klinického inženýra se specializovanou způsobilostí v oboru na základě

indikace lékaře a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem se

zdravotnickými přístroji i v těch případech, kde svojí činností může

přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů. Přitom zejména může



a) obsluhovat zdravotnické přístroje pro mimotělní oběh krve,



b) zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických

vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími

metodami,



c) modifikovat, případně vytvářet diagnostický software pro

interpretaci elektroencefalogramu, elektrokardiogramu a další

konzultační a expertní diagnostické systémy,



d) modifikovat, případně vytvářet software pro zdravotnické informační

systémy.



(3) Biomedicínský inženýr nevykonává činnosti související s obsluhou

těch částí radiologických zařízení, které jsou zdrojem ionizujícího

záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí

podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a

ionizujícího záření^9).



§ 29



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví



Odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví vykonává činnosti podle §

3 odst. 1 a dále pod odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka

v ochraně veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí v oboru

vykonává činnosti související s výkonem státního dozoru a další

činnosti související s ochranou a podporou veřejného zdraví. Přitom

může



a) provádět komplexní šetření v terénu a další činnosti nutné pro

zabezpečení ochrany a podpory veřejného zdraví a předcházení vzniku,

šíření a omezení výskytu infekčních onemocnění, hromadně se

vyskytujících onemocnění, nemocí podmíněných prací a jiných významných

poruch zdraví v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu

veřejného zdraví^10),



b) komplexně zabezpečovat měření, odběr vzorků a materiálů k

laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,

sběr potřebných dat, která dále analyzuje, zpracovává a navrhuje vhodná

opatření,



c) sledovat zdravotní stav populace ve vztahu k životním a pracovním

podmínkám, připravovat komplexní programy ochrany a podpory zdraví a

účastnit se v rozsahu své odborné způsobilosti na jejich realizaci a na

zabezpečení zdravých životních a pracovních podmínek,



d) účastnit se řízení a kontroly veškerých dezinfekčních, dezinsekčních

a deratizačních zásahů a zabezpečovat kontrolu jejich účinnosti,



e) zabezpečovat kontrolu opatření k prevenci nemocničních nákaz ve

zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, včetně kontroly

sterilizace, kontrolovat plnění uložených opatření, pořizovat protokol

a připravovat podklady pro další opatření příslušného orgánu ochrany a

podpory veřejného zdraví,



f) provádět výchovu občanů ke zdravému způsobu života,



g) provádět poradenskou činnost v oblastech podpory zdraví a zdravého

způsobu života.



§ 30



Zdravotnický asistent



(1) Zdravotnický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále

pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky

poskytuje základní ošetřovatelskou péči a specializovanou

ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, v rozsahu své

odborné způsobilosti může získávat informace nutné k určení

ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo porodní

asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony.

Přitom pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky

zejména může



a) sledovat fyziologické funkce a stav pacientů, zaznamenávat je do

dokumentace, pečovat o vyprazdňování, provádět komplexní hygienickou

péči, prevenci proleženin, rozdělovat stravu pacientům podle diet a

dbát na jejich dodržování, dohlížet na dodržování pitného režimu,

zajišťovat aplikaci tepla a chladu,



b) provádět rehabilitační ošetřovatelství, včetně prevence poruch

imobility,



c) provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti

pacienta,



d) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění

herních aktivit dětí,



e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla,

jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.



(2) Zdravotnický asistent pod odborným dohledem všeobecné sestry,

porodní asistentky nebo lékaře může



a) podávat léčivé přípravky^10) s výjimkou aplikace nitrožilně a do

epidurálních katétrů a intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí

do 3 let věku,



b) odebírat biologický materiál, provádět vyšetření biologického

materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve

semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),



c) zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,



d) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při ošetření

akutní a chronické rány,



e) připravovat pacienty k diagnostickým nebo léčebným výkonům, podle

rozhodnutí lékaře, všeobecné sestry nebo porodní asistentky při nich

asistovat, poskytovat ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po

nich,



f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při činnostech

spojených s přijetím, přemisťováním, propuštěním a úmrtím pacientů.



(3) Zdravotnický asistent pod přímým vedením všeobecné sestry se

specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou

způsobilostí v oboru může v rozsahu své odborné způsobilosti při

poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat

činnosti uvedené v odstavci 1.



§ 31



Laboratorní asistent



(1) Laboratorní asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod

odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování

laboratorní diagnostické péče bez odborného dohledu může



a) identifikovat vzorky biologického materiálu nebo jiných

vyšetřovaných materiálů, hodnotit jejich kvalitu pro požadovaná

laboratorní vyšetření, zajišťovat jejich zpracování a následnou

likvidaci,



b) připravovat materiály pro laboratorní činnost,



c) ukládat laboratorní chemikálie a sety a kontrolovat jejich dobu

použitelnosti,



d) používat přístrojovou a laboratorní techniku a zabezpečovat její

běžnou údržbu,



e) pečovat o laboratorní zvířata,



f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



g) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



(2) Laboratorní asistent pod odborným dohledem zdravotnického

pracovníka způsobilého k poskytování laboratorní diagnostické péče na

základě indikace lékaře může provádět



a) neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární

krve,



b) základní laboratorní měření a vyšetření.



§ 32



Ortoticko-protetický technik



Ortoticko-protetický technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále

pod odborným dohledem ortotika- protetika na základě indikace lékaře v

souladu s diagnózou stanovenou lékařem může



a) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při

konstrukčním řešení jednotlivých pomůcek v celém rozsahu oboru včetně

využití nejnovějších technologií snímání měrných podkladů,



b) konstruovat ortotické pomůcky za použití modulárních komponentů a

individuálně vyrobených částí, za využití poznatků vertikální stavby

pomůcek,



c) seznamovat pacienty, případně osoby jimi určené nebo ošetřující

osoby s pomůckami a provádět jejich základní zácvik s používáním

pomůcek a se základy jejich údržby,



d) vybírat vhodné sériové pomůcky u lehčích typů postižení, tyto

pomůcky aplikovat, popřípadě upravovat,



e) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



§ 33



Nutriční asistent



(1) Nutriční asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod

odborným dohledem nutričního terapeuta v souladu s diagnózou stanovenou

lékařem poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči při zabezpečení

nutričních potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy;

přitom zejména může



a) zpracovávat nutriční propočty,



b) zpracovat dokumentaci o nutričním příjmu pacientů,



c) posuzovat stav výživy u pacientů s nekomplikovaným onemocněním,



d) sestavovat předpis stravy pro jednotlivé diety a celé zdravotnické

zařízení nebo zařízení sociální péče,



e) připravovat stravu v souladu s poznatky zdravé a léčebné výživy,



f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při edukaci

jedinců, rodin a skupin v oblasti zdravé výživy a léčebné výživy,



g) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



h) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



(2) Nutriční asistent může sestavovat pod odborným dohledem nutričního

terapeuta a na základě indikace lékaře individuální jídelní plány,

včetně propočtů biologické a energetické hodnoty diet u pacientů s

nekomplikovaným onemocněním.



§ 34



Asistent zubního technika



Asistent zubního technika vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále

pod odborným dohledem zubního technika nebo zubního lékaře a na základě

indikace zubního lékaře může



a) zhotovovat zubní náhrady a ortodontické pomůcky a další

stomatologické výrobky a v případě potřeby provádět jejich opravy,

zpracovávat všechny hlavní a pomocné materiály užívané v zubním

lékařství,



b) obsluhovat zdravotnické přístroje a ostatní zařízení zubní

laboratoře, včetně jejich údržby,



c) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla a zajištění

jejich dostatečné zásoby.



§ 35



Dezinfektor



Dezinfektor vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným

dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu činností v

oboru ochrany a podpory veřejného zdraví bez odborného dohledu může



a) provádět průběžnou, popřípadě závěrečnou ohniskovou dezinfekci a

dezinsekci v ohnisku nákazy, popřípadě i ochrannou dezinfekci a

dezinsekci, případně další šetření v terénu a činí další potřebná

opatření v ohnisku nákazy,



b) provádět dezinfekci prádla, matrací, lůžkovin, zbytků jídla ve

zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče, zejména na

infekčních odděleních,



c) obsluhovat čisticí stanice odpadních vod, včetně jejich dezinfekce,



d) provádět ohniskovou i ochrannou deratizaci,



e) obsluhovat pojízdné i stabilní dezinfekční, dezinsekční a

deratizační přístroje,



f) provádět dezinfekci vodních zdrojů a odběry vod na laboratorní

vyšetření,



g) likvidovat odpad, včetně nebezpečného odpadu podle právních předpisů

upravujících nakládaní s odpady^25),



h) pečovat o hygienu prostředí dezinfekčních stanic,



i) sledovat spotřebu a stav zásob dezinfekčních přípravků,



j) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



§ 36



Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby



(1) Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby vykonává činnosti podle

§ 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem lékaře nebo jiného

zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování neodkladné péče bez

odborného dohledu může



a) vyprošťovat osoby v havarijních situacích v součinnosti s ostatními

složkami integrovaného záchranného systému,



b) asistovat při provádění diagnosticko-třídicí činnosti v místě

zásahu,



c) provádět jednoduché výkony v rámci neodkladné přednemocniční péče; a

to



1. první ošetření ran, včetně zástavy krvácení,



2. neinvazivní zajištění dýchacích cest a nepřímou srdeční masáž,



3. přemísťování a polohování pacientů,



4. imobilizaci,



5. udržování inhalační kyslíkové léčby,



6. sledování vitální funkce,



d) zabezpečovat odborný transport pacientů,



e) udržovat rádiovou komunikaci se zdravotnickým operačním střediskem,

případně i s jinými složkami integrovaného záchranného systému,



f) obsluhovat a udržovat vybavení všech kategorií zdravotnických

vozidel, řídit je, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím

výstražných zařízení,



g) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



h) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



(2) Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby může asistovat pod

přímým vedením lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého

k poskytování neodkladné péče bez odborného dohledu při provádění

dalších zdravotních výkonů v rámci přednemocniční neodkladné péče.



§ 37



Ošetřovatel



(1) Ošetřovatel vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným

dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo radiologického

asistenta může



a) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti spojené s

poskytováním základní ošetřovatelské péče a specializované

ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu; přitom zejména



1. provádí hygienickou péči u pacientů, včetně základní prevence

proleženin a úpravy lůžka,



2. pomáhá při podávání léčebné výživy pacientům, pomáhá při jídle

ležícím nebo nepohyblivým pacientům, popřípadě je krmí,



3. pečuje o vyprazdňování pacientů, včetně případného provedení

očistného klyzmatu,



b) měřit tělesnou teplotu, výšku a hmotnost,



c) doprovázet pacienty na odborná vyšetření a ošetření,



d) pečovat o úpravu prostředí pacientů,



e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění

herních aktivit dětí,



f) provádět úpravu těla zemřelého,



g) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole a uložení léčivých přípravků^10) a manipulaci s nimi,



h) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



(2) Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní

asistentky, radiologického asistenta může asistovat při určených

ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech.



(3) Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní

asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, v souladu s

diagnózou stanovenou lékařem může v rozsahu své odborné způsobilosti

při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat

činnosti uvedené v odstavci 1.



§ 38



Masér



(1) Masér vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a pod přímým vedením

fyzioterapeuta nebo lékaře se specializací v oboru rehabilitační a

fyzikální medicína může



a) provádět klasické masáže,



b) aplikovat teplo, například za použití soluxu nebo parafínu,



c) podávat zábaly,



d) připravovat a podávat částečné i celkové koupele, včetně

přísadových, a provádět základní vodoléčebné procedury,



e) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



(2) Nevidomý a slabozraký masér vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a

pod přímým vedením fyzioterapeuta nebo lékaře se specializací v oboru

rehabilitační a fyzikální medicína může provádět klasické masáže.



§ 39



Laboratorní pracovník



Laboratorní pracovník vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod

odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování

laboratorní diagnostické péče bez odborného dohledu může



a) připravovat laboratorní pomůcky pro odběr a zpracování biologického

a jiných materiálů, pro zhotovení preparátů a jiné laboratorní

činnosti,



b) připravovat biologický a jiný materiál k laboratornímu zpracování,



c) připravovat jednoduché pracovní roztoky,



d) přijímat, evidovat, popřípadě doručovat biologický materiál k

vyšetření a předávat výsledky vyšetření,



e) pečovat o laboratorní zvířata,



f) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



g) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



§ 40



Zubní instrumentářka



(1) Zubní instrumentářka vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod

odborným dohledem zubního lékaře může



a) asistovat při ošetřeních dutiny ústní a zpracovávat dentální

materiály v ordinaci,



b) pečovat o pacienty v průběhu ošetření zubním lékařem,



c) vyvolávat RTG snímky,



d) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



e) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



(2) Zubní instrumentářka pod odborným dohledem zubního lékaře nebo

dentální hygienistky může provádět výchovnou činnost v rámci zubní

prevence a preventivní péče o ústní hygienu.



§ 41



Řidič dopravy nemocných a raněných



Řidič dopravy nemocných a raněných vykonává činnosti podle § 3 odst. 2

a dále pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování zdravotní péče bez odborného dohledu v oboru poskytované

péče, zejména lékaře, zdravotnického záchranáře, všeobecné sestry nebo

porodní asistentky a v případě výhradní přepravy tkání a biologického

materiálu zdravotního laboranta nebo odborného pracovníka v

laboratorních metodách, může



a) transportovat nemocné, raněné a rodičky vozidly dopravy nemocných a

raněných,



b) provádět jednoduché výkony v rámci neodkladné přednemocniční péče,

zejména první ošetření ran, fixaci zlomenin,



c) spolupracovat s kvalifikovaným týmem pracovníků v havarijních

situacích v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného

systému,



d) transportovat tkáně a biologické materiály,



e) transportovat zdravotnické pracovníky mezi zdravotnickými

zařízeními,



f) pečovat o vozidlo a jeho vybavení, a to i v obtížných podmínkách

jízdy s využitím výstražných zařízení,



g) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



§ 42



Autoptický laborant



Autoptický (pitevní) laborant vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a

dále pod přímým vedením lékaře může



a) provádět přípravu pro pitvu, při výkonu pitvy vyjímá orgány z těla

zemřelého,



b) provádět preparační výkony, nástřiky kontrastními látkami a

želatinovými hmotami,



c) zhotovovat muzeální a výukové, suché, vlhké, popřípadě akrylátové

makroskopické preparáty,



d) provádět fotodokumentaci pitvy,



e) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.



§ 43



Sanitář



(1) Všeobecný sanitář vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále může



a) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo jiného zdravotnického

pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče bez odborného

dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné pro poskytování

ošetřovatelské péče, preventivní, léčebné a diagnostické péče; přitom

zejména může



1. pečovat o hygienu prostředí,



2. dovážet stravu na oddělení, podle potřeby ji ohřívat, provádět úklid

čajové kuchyňky, včetně sběru, mytí a dezinfekce nádobí,



3. transportovat biologický a zdravotnický materiál, obstarávat

pochůzky pro potřeby oddělení a pacientů,



4. manipulovat s prádlem včetně dezinfekce a transportu,



5. manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny,



6. doprovázet a převážet dospělé pacienty na vyšetření, ošetření a při

překladu na jiné oddělení,



7. provádět technické manipulace s lůžkem pacientů a jeho mechanickou

očistu, dezinfekci a úpravu,



8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě

těla zemřelého a odvážet je,



9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



10. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při

přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla,

manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich

dostatečné zásoby;



b) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky v

rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti základní

ošetřovatelské péče; přitom zejména může



1. asistovat při provádění hygienické péče o pacienta,



2. pomáhat při polohování pacientů a manipulaci s nimi, včetně základní

prevence proleženin a úpravy lůžka,



3. roznášet přidělenou stravu pacientům, pomáhat při jídle ležícím nebo

nepohyblivým pacientům, popřípadě je krmit,



4. pečovat o vyprazdňování pacientů;



c) pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky může

vykonávat činnosti podle písmene b) při poskytování specializované

ošetřovatelské péče.



(2) Sanitář pro operační oddělení a centrální sterilizaci vykonává

činnosti podle § 26 a dále může



a) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo jiného zdravotnického

pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče bez odborného

dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné pro poskytování

ošetřovatelské péče na úseku operačního oddělení, centrální sterilizace

a centrální úpravně lůžek; přitom zejména může



1. pečovat o hygienu prostředí,



2. transportovat biologický a zdravotnický materiál, obstarávat

pochůzky pro potřeby oddělení,



3. manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny,



4. doprovázet a převážet pacienty, kteří jsou při vědomí,



5. připravovat specifický obvazový materiál dle potřeb oddělení,



6. provádět mechanickou očistu, dezinfekci a úpravu operačního stolu,



7. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě

těla zemřelého,



8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11)a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a na zajištění jejich dostatečné

zásoby;



b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu účastnit se

ošetřovatelských výkonů na úseku operačního oddělení a v míře určené

sálovou sestrou plnit ošetřovatelský plán; přitom zejména může



1. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při příjmu,

přemisťování a transportu pacienta v rámci operačního oddělení,



2. asistovat při provádění hygienické péče u pacienta,



3. pomáhat při polohování a fixaci pacienta před, v průběhu a po

operačním výkonu, včetně základní prevence proleženin a úpravy

operačního stolu,



4. provádět technické manipulace s operačním stolem a osvětlením,



5. asistovat při přikládání obvazových materiálů, snímat tvrdé obvazy

pacienta,



6. manipulovat s přístroji zdravotnické techniky.



(3) Sanitář pro laboratoř a transfuzní službu vykonává činnosti podle §

26 a dále může



a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování laboratorní diagnostické péče bez odborného dohledu nebo

všeobecné sestry provádět pomocné a obslužné činnosti nutné pro

poskytování zdravotní péče na úseku laboratoří a zařízení transfuzní

služby; přitom zejména může



1. pečovat o hygienu prostředí,



2. provádět transport, třídění a centrifugaci biologického a

zdravotnického materiálu, distribuci laboratorních výsledků, obstarávat

pochůzky pro potřeby pracoviště a pacientů,



3. provádět manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,



4. manipulovat s tlakovými nádobami,



5. připravovat zdravotnický materiál potřebný pro odběry a další

zpracování biologického materiálu,



6. kontrolovat teplotu chladicích a mrazicích zařízení,



7. likvidovat biologický materiál a kontaminovaný spotřební materiál v

souladu s právními předpisy,



8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci uložení léčivých přípravků^10),



9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a na zajištění jejich dostatečné

zásoby;



b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu asistuje při

ošetřovatelských výkonech na úseku transfuzních stanic a v míře určené

všeobecnou sestrou plní ošetřovatelský plán; přitom zejména může



1. vykonávat pomocné činnosti při evidenci dárců a odběru a značení

vzorků,



2. při odběrech pečovat o dárce.



(4) Sanitář pro zařízení lékárenské péče vykonává činnosti podle § 26 a

dále může



a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování lékárenské péče bez odborného dohledu provádět pomocné a

obslužné činnosti nutné pro činnost zařízení lékárenské péče; přitom

zejména může



1. zabezpečovat komplexní hygienu pracovního prostředí, včetně

prostředí pro aseptickou přípravu,



2. mít, dezinfikovat a sterilizovat laboratorní sklo, pomůcky a obalový

materiál,



3. zabezpečovat transport zdravotnického materiálu, obstarávat pochůzky

pro potřeby lékárny nebo výdejny zdravotnických prostředků;



b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování lékárenské péče bez odborného dohledu



1. asistovat při přejímce, ukládání, označování léčiv a zdravotnických

prostředků,



2. vykonávat pomocné činnosti při přípravě léčivých přípravků,

zkoumadel a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro.



(5) Sanitář pro lázně a léčebnou rehabilitaci vykonává činnosti podle §

26 a dále může



a) pod odborným dohledem fyzioterapeuta, ergoterapeuta, případně jiného

zdravotnického pracovníka způsobilého k uvedeným činnostem bez

odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné pro

poskytování této péče; přitom zejména může



1. pečovat o hygienu prostředí,



2. zabezpečovat transport zdravotnického materiálu, obstarávat nutné

pochůzky,



3. provádět manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,



4. doprovázet a převážet dospělé pacienty na vyšetření a ošetření,



5. provádět technické manipulace s lůžky a dalšími pomocnými zařízeními

pro lázeňskou a rehabilitační péči,



6. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků^10),



7. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby;



b) pod přímým vedením fyzioterapeuta, ergoterapeuta, případně jiného

zdravotnického pracovníka způsobilého k uvedeným činnostem bez

odborného dohledu asistovat při fyzioterapeutických a

ergoterapeutických výkonech; přitom zejména může



1. pomáhat při polohování pacientů a manipulaci s nimi,



2. připravovat a podávat léčebné zábaly,



3. pomáhat při ergoterapii,



4. připravovat a podávat částečné i celkové koupele, včetně

přísadových, a provádět základní vodoléčebné procedury.



(6) Sanitář pro autoptické oddělení nebo sanitář pro pitevnu vykonává

činnosti podle § 26 a dále může



a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu

povolání bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti na

úseku patologie; přitom zejména může



1. pečovat o hygienu prostředí,



2. zabezpečovat transport biologického a zdravotnického materiálu,

obstarávat pochůzky pro potřeby oddělení,



3. provádět manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,



4. připravovat těla zemřelých k pitvě, po pitvě upravovat těla

zemřelých a oblékat je pro předání pohřební službě,



5. připravovat nástroje, rukavice a nádobky k odběru materiálu a

základní fixační roztoky,



6. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání,

kontrole a uložení zdravotnických prostředků^11) a prádla, manipulaci s

nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby;



b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování lázeňské a rehabilitační péče bez odborného dohledu

asistovat při odborných výkonech na úseku patologie; přitom zejména

může



1. pomáhat při výkonu pitvy a vyjímat orgány,



2. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při evidenci

těl zemřelých, jejich šatstva a cenností a dokumentaci o styku s

pohřební službou.



ČÁST TŘETÍ



ČINNOSTI JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ



§ 44



Činnosti jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí



Jiný odborný pracovník^26) uvedený v § 45 až 53 pod odborným dohledem

nebo přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování

zdravotní péče vykonává činnosti, které přímo souvisejí s poskytováním

zdravotní péče, v rozsahu své odborné způsobilosti; rozsah odborné

způsobilosti vyplývá z obsahu absolvovaného studijního programu; přitom

zejména



a) dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu s

právními předpisy upravujícími ochranu veřejného zdraví^6),



b) vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající z

jiných právních předpisů^7) v rozsahu činností, ke kterým je způsobilý,

pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení,



c) podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání

způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními

školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických

studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického

povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve

vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů, podílí se

na výzkumu a zavádění nových metod.



§ 45



Absolvent magisterského jednooborového studijního oboru psychologie

(psycholog)



Absolvent akreditovaného magisterského jednooborového studijního oboru

programu ve studijním oboru psychologie (psycholog) magisterského

jednooborového studijního oboru psychologie (psycholog) vykonává

činnosti uvedené v § 44 a 23.



§ 46



Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní

zkouškou z logopedie a surdopedie (logoped)



Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní

zkouškou z logopedie a surdopedie (logoped) vykonává činnosti uvedené v

§ 44 a dále pod odborným dohledem klinického logopeda může



a) provádět základní diagnostické postupy v oboru logopedie,



b) provádět léčbu, rehabilitaci a reedukaci poruch a vad řeči, sluchu a

hlasu,



c) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při

poskytování zdravotní péče o děti a dospělé s vadami a poruchami

sdělovacího procesu,



d) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při

dispenzarizaci pacientů s poruchami a vadami řeči, sluchu a hlasu,



e) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při posudkové

činnosti.



§ 47



Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní

zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie (oftalmoped)



Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní

zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie (oftalmoped) vykonává činnosti

uvedené v § 44 a dále pod přímým vedením zrakového terapeuta může

provádět



a) základní diagnostické postupy v oboru zrakové terapie,



b) léčbu a rehabilitaci poruch a vad zraku, a to stimulací zraku,

cvičením zrakových dovedností a nácvikem kompenzačních technik při

těžké poruše zrakových funkcí.



§ 48



Absolvent studijního oboru matematicko-fyzikálního zaměření



Absolvent studijního oboru matematicko-fyzikálního zaměření vykonává

činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku radiační ochrany v

rozsahu své odborné způsobilosti a v rozsahu určeném zdravotnickým

pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto úseku.



§ 49



Absolvent studijního oboru přírodovědného zaměření



Absolvent jednooborového studia přírodovědného zaměření vykonává

činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku laboratorní

diagnostiky v rozsahu své odborné způsobilosti a v rozsahu určeném

zdravotnickým pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto

úseku.



§ 50



Absolvent studijního oboru elektrotechnického zaměření



Absolvent studijního oboru elektrotechnického zaměření vykonává

činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku přístrojové

diagnostiky v rozsahu jeho odborné způsobilosti a v rozsahu určeném

zdravotnickým pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto

úseku.



§ 51



Absolvent studijního oboru sociálního zaměření (sociální pracovník)



(1) Absolvent studijního oboru sociálního zaměření (sociální pracovník)

vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku sociální péče

v rozsahu své odborné způsobilosti a v rozsahu určeném zdravotnickým

pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto úseku. Přitom

zejména může



a) provádět posouzení životní situace pacienta,



b) provádět sociálně-právní poradenství,



c) provádět ve spolupráci se zdravotnickými pracovníky sociální

opatření nebo psychosociální intervenci do životní situace pacienta.



§ 52



Absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru arteterapie po

absolvování studijního oboru vyšší nebo vysoké školy pedagogického,

sociálního, zdravotnického, psychologického nebo uměleckého zaměření

(arteterapeut)



Absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru arteterapie po

absolvování studijního oboru vyšší nebo vysoké školy pedagogického,

sociálního, zdravotnického, psychologického nebo uměleckého zaměření

(arteterapeut) vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále může



a) provádět činnosti arteterapie v rámci léčby,



b) vyhodnocovat a interpretovat výsledky arteterapie,



c) zavádět nové metody arteterapie.



§ 53



Absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru pracovní terapie

po získání středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem nebo

středního vzdělání s maturitní zkouškou (pracovní terapeut)



Absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru pracovní terapie

po získání středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem nebo

středního vzdělání s maturitní zkouškou (pracovní terapeut) vykonává

činnosti uvedené v § 44 a dále může



a) provádět činnost pracovní terapie v rámci léčby,



b) vyhodnocovat a interpretovat výsledky pracovní terapie,



c) zavádět nové metody pracovní terapie a vykonávat činnosti na úseku

pracovní terapie při výkonu řemeslných činností s cílem vytvářet,

upevňovat a prohlubovat začlenění do společnosti a posilovat

soběstačnost a spolupůsobení v rámci léčby.



ČÁST ČTVRTÁ



ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ

ZPŮSOBILOSTI



HLAVA I



VŠEOBECNÁ SESTRA SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 54



Činnosti všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí



Všeobecná sestra uvedená v § 55 až 67 po získání specializované

způsobilosti vykonává činnosti podle § 4 a dále bez odborného dohledu a

bez indikace poskytuje a organizuje ošetřovatelskou péči, včetně vysoce

specializované ošetřovatelské péče v oboru specializace, případně

zaměření. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. edukovat pacienty, případně jiné osoby ve specializovaných

ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály,



2. sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku

komplikací a náhlých příhod a podílet se na jejich řešení,



3. koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti své

specializace,



4. hodnotit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče,



5. provádět ošetřovatelský výzkum, zejména identifikovat oblasti

výzkumné činnosti, realizovat výzkumnou činnost a vytvářet podmínky pro

aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v

rámci oboru,



6. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



7. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace;



b) na základě indikace lékaře



1. provádět přípravu pacientů na specializované diagnostické a léčebné

postupy, doprovázet je a asistovat během výkonů, sledovat je a

ošetřovat po výkonu,



2. edukovat pacienty, případně jiné osoby ve specializovaných

diagnostických a léčebných postupech.



§ 55



Sestra pro intenzivní péči



(1) Sestra pro intenzivní péči v rámci anesteziologicko- resuscitační,

intenzivní péče a akutního přijmu vykonává činnosti podle § 54 při

poskytování ošetřovatelské péče o pacienta staršího 10 let, u kterého

dochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí.

Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu pacienta, hodnotit

fyziologické funkce, analyzovat křivku elektrokardiogramu, hodnotit

závažnost stavu,



2. zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci se zajištěním

dýchacích cest a s použitím dostupného technického vybavení, včetně

defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu

elektrokardiogramu,



3. pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci,

včetně odsávání z dolních cest dýchacích, provádět tracheobronchiální

laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,



4. zajišťovat stálou připravenost pracoviště, včetně funkčnosti

speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a

analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat

technické komplikace a řešit je;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět měření a analýzu fyziologických funkcí pacienta

specializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně využití

invazivních metod,



2. provádět katetrizaci močového měchýře mužů,



3. zavádět gastrickou a duodenální sondu pacientovi v bezvědomí,



4. provádět výplach žaludku u pacienta se zajištěnými dýchacími

cestami,



5. vykonávat činnosti u pacienta s akutním a chronickým selháním

ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve,



6. vykonávat činnosti v souvislosti s dlouhodobou umělou plicní

ventilací i v domácí péči, včetně poučení o používání pomůcek a obsluze

zdravotnických prostředků pacienta a jím určených osob,



7. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením

aplikace metod léčby bolesti,



8. vykonávat činnosti při přípravě, v průběhu a bezprostředně po

ukončení všech způsobů celkové a místní anestézie,



9. provádět punkci artérií k jednorázovému odběru krve a kanylaci k

invazivní monitoraci krevního tlaku s výjimkou arterie femoralis;



c) pod odborným dohledem lékaře



1. aplikovat transfuzní přípravky^14) a přetlakové objemové náhrady,



2. provádět extubaci tracheální kanyly,



3. provádět externí kardiostimulaci.



(2) Sestra pro intenzivní péči v rámci přednemocniční neodkladné péče,

včetně letecké záchranné služby, poskytuje specifickou ošetřovatelskou

péči a neodkladnou diagnosticko-léčebnou péči podle § 17.



§ 56



Sestra pro perioperační péči



Sestra pro perioperační péči vykonává činnosti podle § 54 při péči o

pacienty před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu, včetně

intervenčních, invazivních a diagnostických výkonů. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. připravovat instrumentarium, zdravotnické prostředky a jiný potřebný

materiál a pomůcky před, v průběhu a po operačním výkonu,



2. provádět specializované sterilizační a dezinfekční postupy,



3. zajišťovat manipulaci s operačními stoly, přístroji a tlakovými

nádobami,



4. provádět antisepsi operačního pole u pacientů,



5. provádět ve spolupráci s lékařem-operatérem před začátkem a

ukončením každé operace početní kontrolu nástrojů a použitého

materiálu, zajišťovat stálou připravenost pracoviště ke standardním a

speciálním operačním výkonům;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. zajišťovat polohu a fixaci pacientů na operačním stole před, v

průběhu a po operačním výkonu, včetně prevence komplikací z

imobilizace,



2. provádět zarouškování pacientů,



3. instrumentovat při operačních výkonech.



§ 57



Dětská sestra



Dětská sestra vykonává činnosti podle § 54 při poskytování

ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, u kterého nedochází k

selhání základních životních funkcí nebo toto selhání nehrozí, nebo

které nemá poruchy duševního zdraví, které vyžadují stálý dozor nebo

použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví

dítěte nebo jeho okolí. Dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. provádět první ošetření novorozence včetně případného zahájení

resuscitace, zajišťovat termoneutrální prostředí a sledovat

bezproblémovou poporodní adaptaci,



2. vykonávat činnosti specializované ošetřovatelské péče poskytované

dítěti v domácím prostředí i během hospitalizace, vykonávat návštěvní

službu, spolupracovat s fyzioterapeutem, nutričním terapeutem,

klinickým psychologem nebo zdravotně-sociálním pracovníkem,



3. vyhodnocovat výchovné, sociální a léčebné prostředí ve

zdravotnických a zvláštních dětských zařízeních, vytvářet stimulující

prostředí pro zdravý rozvoj dítěte, sledovat psychomotorický vývoj

dítěte, rozvíjet komunikační schopnosti dítěte,



4. vykonávat činnosti specializované ošetřovatelské péče poskytované

dítěti, které má poruchy duševního zdraví, ale nevyžaduje stálý dozor

nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo

zdraví dítěte nebo jeho okolí,



5. zajišťovat preventivní a protiepidemiologická opatření včetně plánu

povinného očkování,



6. edukovat rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve výchově a

ošetřovatelské péči o dítě v jednotlivých vývojových obdobích, a to

převážně ve výživě, včetně kojení, hygieně a dále v oblasti

preventivních prohlídek a dispenzární péče;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. vykonávat činnosti preventivní, diagnostické, léčebné,

rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče u dítěte,



2. aplikovat infuzní roztoky a nitrožilní léčiva s výjimkou

radiofarmak,



3. provádět výplach žaludku u dítěte při vědomí,



4. zavádět gastrickou a duodenální sondu u dítěte při vědomí,



5. provádět katetrizaci močového měchýře dívek.



§ 58



Dětská sestra pro intenzivní péči



Dětská sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti podle § 54, 55 a 57

při poskytování ošetřovatelské péče dítěti, u kterého dochází k

selhávání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí.



§ 59



Komunitní sestra



Komunitní sestra vykonává činnosti podle § 54 při poskytování primární

péče, integrované péče a preventivně zaměřené ošetřovatelské péče o

jednotlivce a skupiny osob ve vlastním sociálním prostředí; tato

skupina může být vymezena zejména společným sociálně-kulturním

prostředím, územím, věkem, zdravotním stavem nebo rizikovými faktory;

přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. komplexně analyzovat zdravotní a sociální situaci jednotlivce ve

vlastním sociálním prostředí nebo skupiny občanů z hlediska koordinace

poskytované zdravotní a sociální péče, všechna vhodná zařízení

zdravotní a sociální péče a koordinovat poskytovanou integrovanou péči,



2. komplexně analyzovat zdravotní a sociální situaci pacientů a osob

blízkých z hlediska ošetřovatelské péče, realizovat poradenství pro

skupinu občanů ve spolupráci s odpovědnými orgány;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného

pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví



1. v rozsahu své odborné způsobilosti vypracovávat hodnocení

zdravotních rizik jednotlivce ve vlastním sociálním prostředí nebo

skupiny občanů a sestavovat priority při jejich řešení na základě

epidemiologických a statistických dat a výsledků výzkumů,



2. připravovat a organizovat preventivní prohlídky, vyšetření a

očkování.



§ 60



Sestra pro péči v interních oborech



Sestra pro péči v interních oborech vykonává u dospělého pacienta

činnosti podle § 54 a dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované

ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů, včetně

přípravy na jeho návrat do vlastního sociálního prostředí,



2. vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované

ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů zaměřené

na posílení a udržení soběstačnosti a mentální schopnosti pacienta se

zohledněním jeho věku prostřednictvím cílených aktivit,



3. poskytovat paliativní péči, vyhledávat aktuální potřeby pacienta a

koordinovat týmovou spolupráci v péči o pacienta v terminálním stadiu,



4. vykonávat preventivní a protiepidemiologická opatření u pacienta s

onemocněním vnitřních orgánů,



5. edukovat pacienta a jím určené osoby v oblastech prevence

onemocnění, přitom spolupracovat s fyzioterapeutem, nutričním

terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem,



6. provádět poradenskou a dispenzární činnost zaměřenou na problematiku

onemocnění vnitřních orgánů, indikovat zdravotnické prostředky,



7. hodnotit a ošetřovat chronické rány, doporučovat vhodné krycí

materiály;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat

preventivní, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, neodkladnou a

dispenzární péči u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů.



§ 61



Sestra pro péči v chirurgických oborech



Sestra pro péči v chirurgických oborech vykonává u dospělého pacienta

činnosti podle § 54 a dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované

ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou

léčbu, včetně přípravy na návrat do vlastního sociálního prostředí,



2. vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované

ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou

léčbu zaměřené na posílení a udržení soběstačnosti, mentální schopnosti

se zohledněním jeho věku prostřednictvím cílených aktivit,



3. poskytovat paliativní péči, vyhledávat aktuální potřeby pacienta a

koordinovat týmovou spolupráci v péči o pacienta v terminálním stadiu,



4. vykonávat preventivní a protiepidemiologická opatření u pacienta s

onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu,



5. edukovat pacienta a jím určené osoby v oblastech prevence a

ošetřování; přitom spolupracovat s fyzioterapeutem, nutričním

terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem,



6. provádět poradenskou a dispenzární činnost zaměřenou na problematiku

onemocnění vyžadujícího chirurgickou léčbu, indikovat zdravotnické

prostředky,



7. hodnotit a ošetřovat chronické rány a doporučovat vhodné krycí

materiály;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat

preventivní, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, neodkladnou a

dispenzární péči u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou

léčbu.



§ 62



Audiologická sestra



Audiologická sestra vykonává činnosti podle § 54 v audiologii. Přitom

může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. sledovat a hodnotit aktuální stav pacienta se sluchovou vadou nebo

sluchovou poruchou z hlediska objektivnosti vyšetření,



2. provádět orientační vyšetření sluchu šepotem, hlasitou řečí i pomocí

ladiček,



3. evidovat a kontrolovat servis a údržbu audiometrických

zdravotnických přístrojů,



4. poskytovat rady v oblasti prevence vzniku sluchových poruch

především s ohledem na vliv hluku na sluch,



5. edukovat pacienty v používání sluchových pomůcek, sluchových protéz

a sluchadel;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět specializované diagnostické postupy sluchu včetně

objektivních metod vyšetření sluchu,



2. provádět přístrojové vyšetření vestibulárního ústrojí.



§ 63



Sestra pro nukleární medicínu



Sestra pro nukleární medicínu vykonává činnosti podle § 54 v

souvislosti s aplikací lékařského ozáření v oboru nukleární medicína.

Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. monitorovat zdravotní a psychický stav pacientů před, v průběhu a po

provedení aplikace radiofarmaka nebo radiologického vyšetření, sledovat

místní i celkové změny,



2. obsluhovat přístroje pro statické a dynamické studie, jednofotonovou

emisní výpočetní tomografii (SPECT) a pozitronovou emisní tomografii

(PET) a připravovat záznamy vyšetření pro vyhodnocení lékařem,



3. informovat pacienty o prováděném odborném výkonu, rizicích

souvisejících s lékařským ozářením a postupech k jejich snížení;



b) na základě požadavku indikujícího lékaře a indikace lékaře, který je

aplikujícím odborníkem, v souladu se zásadami radiační ochrany provádět

praktickou část jednotlivého lékařského ozáření, a to



1. upravovat připravená radiofarmaka podle požadované aktivity k přímé

aplikaci, včetně zajištění dalších činností souvisejících s jejich

používáním, zejména likvidace zbytků a dekontaminace pracoviště,



2. aplikovat radiofarmaka pacientům,



3. spolupracovat s lékařem při provádění diagnostických metod včetně

akvizice a základní analýzy dat jednotlivých vyšetření a při léčbě

pomocí otevřených zářičů, a přebírá za ni klinickou odpovědnost;



c) pod odborným dohledem lékaře asistovat při specializovaných

radiologických postupech, které jsou náročné z hlediska rychlosti

zachycení případných odchylek od normy, nebo při použití metod, které

nejsou součástí běžných zavedených postupů;



d) pod odborným dohledem radiačního fyzika nebo jiné dohlížející

osoby^27) vykonávat činnosti související se zajištěním radiační ochrany

a zabezpečováním jakosti.



§ 64



Sestra pro péči v psychiatrii



Sestra pro péči v psychiatrii vykonává činnosti podle § 54 při

poskytování ošetřovatelské péče o pacienta, který má patologické změny

psychického stavu. Dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. provádět poradenskou činnost v oblasti prevence poruch duševního

zdraví a v oblasti resocializace,



2. koordinovat spolupráci mezi ústavními zdravotnickými zařízeními a

terénními službami, aktivně pracovat s osobami určenými pacientem,

společně vytvářet podmínky pro návrat pacienta do vlastního sociálního

prostředí,



3. sledovat chování pacienta z hlediska včasného zachycení nastupující

krize,



4. napomáhat adaptaci pacienta na změněné životní podmínky a podporovat

zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím

cílených aktivit,



5. provádět psychoterapeutickou podporu,



6. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

začleňování pacienta s poruchou duševního zdraví do vlastního

sociálního prostředí;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět návštěvní službu a poskytovat ošetřovatelskou péči ve

vlastním sociálním prostředí pacienta,



2. poskytovat ošetřovatelskou péči pacientovi, který má patologické

změny psychického stavu, vyžadující stálý dozor nebo použití

omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta

nebo jeho okolí,



3. sledovat dodržování léčebného režimu pacienta, hodnotit známky

zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda pacient není nebezpečný sobě

nebo svému okolí, a



4. informovat lékaře, případně zajistit nezbytná opatření pro

bezpečnost pacienta a jeho okolí;



c) pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru

psychiatrie nebo klinického psychologa



1. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

krizové intervenci,



2. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

zajišťování psychologické pomoci rodině,



3. používat pomocné psychoterapeutické techniky včetně individuálních

psychoterapeutických rozhovorů,



4. zajišťovat psychoterapeutický režim oddělení.



§ 65



Sestra pro pracovně-lékařskou péči



Sestra pro pracovně-lékařskou péči vykonává činnosti podle § 54 v

souvislosti s poskytováním pracovně- lékařské péče. Přitom bez

odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializovanou

způsobilostí v oboru pracovní lékařství může



a) identifikovat rizikové faktory pracovních podmínek, hodnotit

zdravotní rizika při práci a hodnotit kvalitu pracovního prostředí a

pracovních podmínek z hlediska fyzické i duševní zátěže, provádět

poradenství ve vztahu ke zdravým pracovním podmínkám a ochraně zdraví a

bezpečnosti práce,



b) provádět dohled nad zdravím pracovníků,



c) v rozsahu své specializované způsobilosti vypracovávat hodnocení

zdravotního stavu pracovníků,



d) provádět poradenství z hlediska požadavků ergonomie a hygieny práce,



e) připravovat a realizovat projekty podpory zdraví ve vztahu k

pracovním podmínkám,



f) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět prevenci

onemocnění vznikajících v souvislosti s výkonem práce, připravovat a

organizovat preventivní vyšetření, zvát pacienty na kontrolní

vyšetření,



g) provádět edukaci pracovníků, v rozsahu své specializované

způsobilosti zajišťovat výchovu a školení zaměstnanců především v

bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, včetně školení v poskytování

první pomoci,



h) sledovat pracovní neschopnost pracovníků, organizovat a

administrativně zajišťovat dispenzární péči.



§ 66



Sestra pro transfuzní službu



Sestra pro transfuzní službu vykonává činnosti podle § 54 v oboru

transfuzní služba a dále může



a) bez odborného dohledu a indikace lékaře



1. informovat dárce krve nebo pacienty o možných nežádoucích účincích

při odběru plné krve nebo jejích složek, přístrojových autologních

odběrech, aferetických odběrech, léčebné plazmafereze a jejich

prevenci,



2. hodnotit kvalitu žilního vstupu pro mimotělní oběh,



3. připravovat speciální zdravotnický materiál k jednotlivým

aferetickým odběrům,



4. sledovat, dokumentovat a analyzovat získané údaje během separace a

po separaci,



5. rozpoznávat technické komplikace, provádět opakovanou venepunkci a

výměnu přístroje při vzniku náhlé závažné technické komplikace během

separace krevních elementů,



6. ukončovat separaci a hodnotit stav klientů bezprostředně po ukončení

separace, pečovat o žilní vstup po separaci;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. připravovat vybavení a pacienty před zavedením žilního katétru pro

aferetický odběr,



2. provádět venepunkci a napojení pacientů na mimotělní oběh včetně

odběrů požadovaných vzorků pro povinná vyšetření,



3. podávat antikoagulační roztoky a jiná léčiva do žíly podle druhu

aferetického odběru,



4. provádět zadání parametrů pomocí hemokalkulátoru pro jednotlivé

aferetické odběry,



5. provádět speciální odběry na separátorech krevních elementů podle

požadavků klinických pracovišť, zejména separaci periferních kmenových

buněk a odběry granulocytů;



c) pod odborným dohledem farmaceuta nebo jiné kvalifikované osoby

odpovědné za výrobu léčiv podle právního předpisu upravujícího výzkum,

výrobu a nakládání s léčivy^28) vykonávat v rozsahu své specializované

způsobilosti činnosti při výrobě transfuzních přípravků^13) při

dodržení zásad správné výrobní praxe^29), a to zejména při získávání

krve a jejích složek, jejich zpracování, označování, kontrole,

skladování, balení, přepravě a výdeji a při vedení dokumentace o těchto

činnostech.



§ 67



Sestra pro klinickou perfuziologii



Sestra pro klinickou perfuziologii vykonává činnosti podle § 54 v

souvislosti s řízením mimotělního oběhu. Přitom bez odborného dohledu

na základě indikace lékaře může



a) řídit mimotělní oběh při operacích na otevřeném srdci, to je

sterilně sestavovat okruh pro mimotělní oběh, vybírat vhodný typ

oxygenátoru krve a velikost kanyl pro vypočtený minutový průtok krve,

provádět plnění okruhu pro mimotělní oběh náhradními roztoky, krevními

deriváty a léčivými přípravky a odvzdušňovat jej, kontrolovat

dostatečnou antikoagulaci krve před a během mimotělního oběhu,

zabezpečovat řízenou hemodiluci, systémovou perfuzi a výměnu krevních

plynů, řídit tělesnou teplotu, včetně hypotermie, provádět činnosti

související s úpravou vnitřního prostředí pacienta a jeho krevního

tlaku,



b) aplikovat krevní deriváty^12), obsluhovat autotransfuzní systémy,



c) provádět hemofiltraci a modifikovanou hemofiltraci při mimotělním

oběhu, případně hemodiafiltraci,



d) aplikovat léčivé přípravky do mimotělního oběhu,



e) v součinnosti s lékařem-operatérem a v souladu s průběhem operačního

výkonu aplikovat krevní hyperkalemickou kardioplegii do kořene aorty,

případně cíleně do koronárních arterií, pomocí krevního čerpadla,



f) technicky zabezpečovat podpůrnou cirkulaci při srdečním selhání nebo

podpůrný mimotělní oběh s membránovou oxygenací (ECMO) při selhání

srdce a plic,



g) obsluhovat systémy podpory selhávajícího oběhu (například

kontrapulzace, univentrikulární a biventrikulární mechanické srdeční

podpory),



h) řídit podpůrný mimotělní oběh a ohřívání při akcidentální hypotermii

v rámci resuscitace oběhu,



i) obsluhovat systémy mimotělního oběhu při operačních výkonech a

dalších léčebných úkonech, které mimotělní oběh vyžadují,



j) technicky zabezpečovat izolovanou hypertermickou perfuzi končetin

cytostatiky.



HLAVA II



PORODNÍ ASISTENTKA SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 68



Činnosti porodní asistentky se specializovanou způsobilostí



Porodní asistentka uvedená v § 69 až 72 po získání specializované

způsobilosti vykonává činnosti podle § 5 a 54 v oboru porodní asistence

a své specializace.



§ 69



Porodní asistentka pro perioperační péči



Porodní asistentka pro perioperační péči vykonává činnosti podle § 68

při péči o pacientky v oboru gynekologie a porodnictví před, v průběhu

a bezprostředně po operačním výkonu. Přitom vykonává činnosti sestry

pro perioperační péči podle § 56.



§ 70



Porodní asistentka pro intenzivní péči



Porodní asistentka pro intenzivní péči vykonává činnosti podle § 68 při

poskytování ošetřovatelské péče o ženu v oboru gynekologie a

porodnictví, u které dochází k selhání základních životních funkcí nebo

toto selhání hrozí, a v oboru neonatologie a dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. vykonávat činnosti vysoce specializované ošetřovatelské péče o ženu

s náhlou příhodou v gynekologii a asistované reprodukci, a to před, v

průběhu a po invazivních výkonech, před a po operačních výkonech,

včetně předcházení a rozpoznávání komplikací,



2. vykonávat činnosti vysoce specializované ošetřovatelské péče o ženu

s rizikovým a patologickým průběhem těhotenství s ohledem na přidružené

onemocnění ženy s jeho možným dopadem na plod, včetně náhlých příhod v

porodnictví,



3. pečovat o ženu s odumřelým plodem ve vyšším stupni těhotenství, s

přerušeným těhotenstvím nad 12. týden z genetické indikace či zdravotní

indikace ženy ve všech porodních dobách, včetně sledování a

vyhodnocování rizik s tím spojených,



4. vykonávat činnosti vysoce specializované ošetřovatelské péče o

patologického novorozence, včetně prvního ošetření patologického

novorozence, zajišťovat termoneutrální prostředí a sledovat poporodní

adaptaci,



5. sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu ženy, plodu,

patologického novorozence, zejména jejich fyziologické funkce,

orientačně hodnotit křivku elektrokardiogramu, kardiotokogram plodu,

hodnotit závažnost zdravotního stavu,



6. provádět kardiopulmonální resuscitaci, včetně defibrilace

elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu s

automatickým vyhodnocením rytmu,



7. pečovat o dýchací cesty ženy, novorozence se zajištěnými dýchacími

cestami i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest

dýchacích, provádět endobronchiální laváže u ženy s tracheální intubací

nebo s tracheotomií, předcházet případným komplikacím, rozpoznávat je,



8. pečovat o stomie ženy, případně novorozence, včetně edukace v péči o

stomie;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět u ženy, popřípadě u novorozence, měření a analýzu

fyziologických funkcí specializovanými postupy pomocí přístrojové

techniky, včetně využití invazivních metod,



2. zajišťovat průchodnost dýchacích cest ženy s použitím dostupného

technického vybavení,



3. zavádět gastrickou sondu ženě, případně novorozenci, a pečovat o ně,



4. provádět u ženy a novorozence činnosti spojené s přípravou, průběhem

a ukončením metod léčby bolesti, včetně hodnocení intenzity a tlumení

bolesti,



5. provádět lékařem indikované vyšetření u novorozence a orientačně

hodnotit základní patologické nálezy,



6. provádět cévkování novorozence ženského pohlaví;



c) pod odborným dohledem lékaře



1. provádět venepunkci včetně zavádění periferních žilních kanyl

novorozenci,



2. aplikovat transfuzní přípravky^13) ženě a novorozenci,



3. provádět zajištění dýchacích cest u novorozence pomocí dostupného

technického vybavení,



4. provádět extubaci tracheální kanyly u ženy a novorozence;



d) pod přímým vedením lékaře asistovat při katetrizaci umbilikální vény

u novorozence.



§ 71



Porodní asistentka pro intenzivní péči v neonatologii



Porodní asistentka pro intenzivní péči v neonatologii vykonává činnosti

podle § 68 při péči o novorozence a kojence, u kterých dochází k

selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí, včetně

nedonošených dětí, přitom vykonává činnosti dětské sestry podle § 70

písm. a) bodu 4.



§ 72



Porodní asistentka pro komunitní péči



(1) Porodní asistentka pro komunitní péči vykonává činnosti podle § 68

při poskytování primární péče, integrované péče a preventivně zaměřené

ošetřovatelské péče o ženy, novorozence a jejich rodiny a o skupiny

osob ve vlastním sociálním prostředí; tato skupina může být vymezena

zejména společným sociálně-kulturním prostředím, územím, věkem,

zdravotním stavem nebo rizikovými faktory. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. komplexně analyzovat zdravotní a sociální situaci žen, novorozenců a

jejich rodin z hlediska koordinace poskytované zdravotní a sociální

péče v oblasti péče o ženu a dítě a spolupracovat s odpovědnými orgány,



2. hodnotit zdravotní rizika skupiny osob z hlediska reprodukčního

zdraví žen a novorozenců a podílet se v rozsahu své specializované

způsobilosti na sestavování priorit jejich řešení na základě

epidemiologických a statistických dat a výsledků výzkumů, připravovat a

realizovat projekty podpory zdraví žen,



3. provádět poradenskou činnost v oblasti reprodukčního zdraví a

plánovaného rodičovství, sexuálně přenosných chorob, epidemiologické

ochrany a sexuálního zneužívání;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného

pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví



1. zajišťovat a spolupracovat na vytváření bezpečného a vhodného

prostředí a eliminaci existujících rizik z hlediska reprodukčního

zdraví a zdraví žen a novorozenců,



2. zajišťovat cílené preventivní programy, včetně zajištění screeningu;



c) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializací v

oboru gynekologie a porodnictví provádět ultrazvukové vyšetření plodu.



HLAVA III



ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 73



Činnosti ergoterapeuta se specializovanou způsobilostí



Ergoterapeut uvedený v § 74 až 79 po získání specializované

způsobilosti vykonává činnosti podle § 6 a poskytuje a organizuje

rehabilitační péči v oboru ergoterapie (dále jen „specializovaná

ergoterapeutická péče“). Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. připravovat informační materiály pro pacienty,



2. navrhovat lékaři změny vedoucí k upřesnění ordinací v souladu s

funkčním stavem klienta a jeho změnami,



3. sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku

komplikací a náhlých příhod,



4. provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL) v

nemocničním a ve vlastním sociálním prostředí s použitím

specializovaných diagnostických a léčebných postupů,



5. doporučovat a provádět nácvik v používání kompenzačních a

technických pomůcek,



6. doporučovat úpravy vlastního sociálního prostředí a pracovního

prostředí,



7. edukovat pacienty, případně osoby jimi určené, ve specializovaných

ergoterapeutických postupech,



8. instruovat zdravotnické pracovníky ve specializovaných

ergoterapeutických postupech,



9. hodnotit kvalitu poskytované ergoterapeutické péče,



10. identifikovat činnosti ergoterapeutické péče vyžadující změnu v

postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v

ergoterapii,



11. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe,



12. navrhovat změny vedoucí k upřesnění ordinací v souladu s funkčním

stavem klienta a jeho změnami,



13. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



14. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět

specializované ergoterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace.



§ 74



Ergoterapeut pro děti



Ergoterapeut pro děti vykonává činnosti podle § 73 a dále poskytuje

specializovanou ergoterapeutickou péči dítěti, zejména s mentálním,

fyzickým nebo souběžným postižením více vadami s přihlédnutím ke

skutečnému stavu psychického a fyzického vývoje ve vztahu k vývoji,

který by mělo dítě s ohledem na svůj biologický věk dosáhnout, a dále k

druhu, stupni a rozsahu postižení. Dále bez odborného dohledu a

indikace lékaře může



a) hodnotit úroveň psychomotorického vývoje dítěte a diagnostikovat

potíže ve výkonu aktivit denního života, lokomoce, kognitivních funkcí,

komunikačních a sociálních dovedností dítěte,



b) aplikovat specializované metodiky, koncepty a ergoterapeutické

postupy,



c) v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

orofaciální terapii s cílem zabezpečení a posílení základních vitálních

funkcí jako dýchání, polykání, příjem a zpracování potravy, vylučování,

terapii dysfágií, navození a tréninku řečových a komunikačních

dovedností dítěte,



d) u novorozenců a kojenců učit rodiče správnému polohování a

manipulaci při provádění aktivit denního života, kojení, přenášení

dítěte nebo hře s ním,



e) navrhovat úpravy domácího prostředí a doporučovat polohovací

pomůcky, hračky a další pomůcky pro rozvoj senzomotorických a

psychomotorických dovedností a sebeobslužných činností dítěte podle

vývojového věku dítěte,



f) v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

prevenci kontraktur a korekci funkčního postavení horních končetin,

výrobě či aplikaci termoplastických dlah pro korekci správného

funkčního postavení ruky a prevenci kontraktur,



g) u dětí předškolního a školního věku poskytovat ergonomické

poradenství a včetně přípravy dítěte na školu,



h) realizovat opatření vedoucí k začlenění dětí do přirozeného

sociálního prostředí, napomáhat rodině při integraci a maximálním

rozvoji dítěte.



§ 75



Ergoterapeut pro dospělé



Ergoterapeut pro dospělé vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje

specializovanou ergoterapeutickou péči o dospělé pacienty s

patologickou změnou psychického stavu, s neurologickým,

traumatologickým, ortopedickým a revmatologickým postižením, přičemž

zohledňuje jejich biologický věk a stupeň funkčního omezení. Dále bez

odborného dohledu a bez indikace lékaře může



a) provádět specializované ergoterapeutické vyšetření zaměřené na

hodnocení poruch tělesných funkcí a struktur, omezení v oblasti běžných

denních činností s využitím specifických hodnotících nástrojů,



b) aplikovat specializované ergoterapeutické postupy,



c) provádět hodnocení a nácvik pracovních dovedností s ohledem na

charakter duševního onemocnění, aktuální zdravotní stav a věk pacienta,



d) udržovat pohybové schopnosti pacientů se zohledněním jejich

biologického věku a stupně funkčního omezení,



e) napomáhat adaptaci pacientů na změněné životní podmínky a podporovat

zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím

cílených aktivit,



f) realizovat opatření vedoucí k získání či zachování co nejvyšší míry

soběstačnosti, funkční kapacity a začlenění do přirozeného sociálního a

pracovního prostředí s důrazem na zachování kvality života pacienta,



g) zajišťovat tvorbu, koordinaci a realizaci dlouhodobého programu

léčby a rehabilitace osob s psychiatrickým onemocněním, mentálním

postižením, dále osob závislých na návykových látkách, pacienta s

poruchami příjmu potravy,



h) aplikovat specializované metodiky a koncepty,



i) aplikovat specifické ergoterapeutické techniky zaměřené na snížení

bolesti,



j) spolupracovat při výrobě či aplikaci termoplastických či jiných dlah

pro korekci správného funkčního postavení ruky včetně úchopů,

nacvičovat s pacientem používání speciálních protéz a ortéz pro horní a

dolní končetinu,



k) u osob s neurologickým postižením v rozsahu své specializované

způsobilosti vykonávat činnosti při orofaciální terapii, terapii

dysfágií a nápravu komunikačních dovedností pacienta,



l) u pacienta s neurologickým postižením provádět kognitivní

rehabilitaci prostřednictvím ergoterapeutických činností nebo

prostřednictvím využití specifických počítačových programů,



m) edukovat pacienta o preventivních opatřeních před dalším poškozením.



§ 76



Ergoterapeut pro geriatrii



Ergoterapeut pro geriatrii vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje

specializovanou ergoterapeutickou péči v geriatrii. Přitom bez

odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry

soběstačnosti a začlenění do přirozeného sociálního prostředí,



b) udržovat pohybové schopnosti pacientů se zohledněním jejich

biologického věku a stupně funkčního omezení,



c) napomáhat adaptaci pacientů na změněné životní podmínky a podporovat

zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím

cílených aktivit.



§ 77



Ergoterapeut pro psychiatrii



Ergoterapeut pro psychiatrii vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje

specializovanou ergoterapeutickou péči duševně nemocným a mentálně

postiženým. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry

soběstačnosti a začlenění do přirozeného sociálního a pracovního

prostředí,



2. provádět nácvik a trénink pracovních dovedností,



3. provádět kondiční ergoterapii za pomoci pohybových her a kreativních

činností,



4. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

dlouhodobém programu léčby drogově závislých;



b) bez odborného dohledu na základě indikace klinického psychologa,

klinického logopeda nebo lékaře provádět trénink kognitivních funkcí,

sociálních a komunikačních dovedností prostřednictvím cílených aktivit.



§ 78



Ergoterapeut pro neurologii



Ergoterapeut pro neurologii vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje

specializovanou ergoterapeutickou péči neurologicky nemocným a

pacientům po úrazech nervové soustavy. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry

soběstačnosti a začlenění do přirozeného sociálního prostředí,



2. napomáhat adaptaci na změněné životní podmínky,



3. provádět ergoterapeutické postupy se zaměřením na výcvik jemné a

hrubé motoriky, senzomotoriky a nácvik obratnosti;



b) bez odborného dohledu na základě indikace klinického psychologa,

klinického logopeda nebo lékaře provádět trénink kognitivních funkcí,

sociálních a komunikačních dovedností prostřednictvím cílených aktivit.



§ 79



Ergoterapeut pro traumatologii, ortopedii a revmatologii



Ergoterapeut pro traumatologii, ortopedii a revmatologii vykonává

činnosti podle § 73 a poskytuje specializovanou ergoterapeutickou péči

pacientům v oborech traumatologie, ortopedie a revmatologie. Přitom bez

odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) určovat na základě funkčních vyšetření vhodné metodické postupy a

realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry soběstačnosti,



b) napomáhat adaptaci na změněné životní podmínky,



c) edukovat pacienty v oblasti prevence dalšího poškození.



HLAVA IV



ZDRAVOTNÍ LABORANT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 80



Činnosti zdravotního laboranta se specializovanou způsobilostí



Zdravotní laborant uvedený v § 81 až 90 po získání specializované

způsobilosti vykonává činnosti podle § 8 a ve spolupráci s odborným

pracovníkem v laboratorních metodách poskytuje a organizuje laboratorní

činnost v rámci diagnostické péče a ochrany veřejného zdraví,

zahrnující její plánování, provádění a hodnocení v oboru své

specializace (dále jen „specializovaná laboratorní péče“). Přitom

zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. připravovat informační materiály pro pacienty a osoby jimi určené,



2. spolupracovat s ostatními zdravotnickými pracovníky při zajištění

edukace v přípravě na specializované diagnostické postupy, zejména

poskytovat zdravotnickým pracovníkům, pacientům, případně jimi určeným

osobám, odborné informace o podmínkách odběrů biologického materiálu

pro cytologická vyšetření,



3. instruovat členy týmu v oblasti své specializace,



4. provádět zpracování biologického materiálu a jiných vyšetřovaných

materiálů specializovanými postupy,



5. provádět kalibrace jednotlivých laboratorních přístrojů v oboru své

specializace nebo zaměření a zajišťovat jejich přesnou dokumentaci,



6. provádět základní hodnocení nálezu, zejména zda jsou zjištěné

výsledky fyziologické,



7. hodnotit kvalitu poskytované laboratorní péče, a to prováděných

laboratorních metod, prostředí i dokumentace, provádět verifikaci

(ověření) naměřených hodnot,



8. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

výzkumu, zejména identifikuje činnosti vyžadující změnu v postupu,

provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované

péči, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe

nejen na vlastním pracovišti, ale i v rámci oboru,



9. provádět statistická vyhodnocení,



10. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



11. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět

specializované diagnostické postupy v souladu se správnou laboratorní

praxí,



c) pod odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka v

laboratorních metodách se specializovanou způsobilostí v oboru



1. provádět odběry krve u laboratorních zvířat, připravovat a testovat

specializované diagnostické postupy, provádět pokusy na laboratorních

zvířatech,



2. spolupracovat na expertizní činnosti pracoviště a tvorbě a udržování

systému jakosti laboratoře, provádět interní a externí kontroly kvality

laboratorních vyšetření,



3. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

zavádění, rozvoji a rutinním provádění nových specializovaných

laboratorních diagnostických postupů, včetně odběru vzorků, zpracování

vzorků k analýze a zpracování a vyhodnocování výsledků.



§ 81



Zdravotní laborant pro cytodiagnostiku



Zdravotní laborant pro cytodiagnostiku vykonává činnosti podle § 80 v

oboru cytologie. Přitom bez odborného dohledu na základě indikace

lékaře zejména může provádět



a) rozlišení pozitivního a negativního nálezu,



b) screening v cytodiagnostice.



§ 82



Zdravotní laborant pro klinickou biochemii



Zdravotní laborant pro klinickou biochemii vykonává činnosti podle § 80

v oboru biochemie. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména

může pracovat s náročnými zdravotnickými přístroji, jako jsou například

elektroforetická zařízení, chromatograf, hmotnostní spektrometr,

iontoforéza, a zabezpečuje jejich správnou činnost.



§ 83



Zdravotní laborant pro klinickou hematologii a transfuzní službu



Zdravotní laborant pro klinickou hematologii a transfuzní službu

vykonává činnosti podle § 80 v oboru hematologie a v transfuzní službě.

Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře pracovat s náročnými

zdravotnickými přístroji,



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět vyšetření všech skupinových systémů v oblasti všech

elementů krve i všech systémů lidského séra, včetně specializovaných

imunohematologických postupů,



2. provádět specializované postupy ke snížení nebezpečí přenosu

infekčních chorob transfuzními přípravky určené lékařem nebo odborným

pracovníkem v laboratorních metodách a další specializované postupy

podle požadavků správné výrobní praxe v zařízeních transfuzní služby,



3. provádět vysoce specializovaná vyšetření, a to zejména morfologická,

koagulační, cytochemická, flowcytometrická a molekulárněbiologické

metody,



c) pod odborným dohledem farmaceuta nebo jiné kvalifikované osoby

odpovědné za výrobu léčiv podle právního předpisu upravujícího výzkum,

výrobu a nakládání s léčivy^28) pracovat na výrobě transfuzních

přípravků^13) při dodržení zásad správné výrobní praxe^28), a to

zejména při získávání krve a jejích složek, jejich zpracování,

označování, kontrole, skladování, balení, přepravě a výdeji a při

vedení dokumentace o těchto činnostech.



§ 84



Zdravotní laborant pro histologii



Zdravotní laborant pro histologii vykonává činnosti podle § 80 v oboru

histologie; přitom zejména bez odborného dohledu na základě indikace

lékaře může



a) zhotovovat histologické preparáty,



b) provádět specializované histochemické, imunologické, cytologické,

neurohistopatologické barvicí a impregnační postupy,



c) zpracovávat biologický materiál pro vyšetření elektronové

mikroskopie a tkáňových a buněčných kultur,



d) provádět speciální metody v molekulární biologii.



§ 85



Zdravotní laborant pro sexuologii a asistovanou reprodukci



Zdravotní laborant pro sexuologii a asistovanou reprodukci vykonává

činnosti podle § 80 v oboru sexuologie a asistovaná reprodukce. Dále

může



a) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v oboru sexuologie

provádět



1. cytologické a specializované biochemické vyšetření ejakulátu,



2. kryokonzervaci vajíček a spermií,



3. funkční spermiologické testy,



4. falopletyzmografické a vulvopletyzmografické vyšetření,



5. vyšetření spermiogramu;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v oboru gynekologie

provádět



1. úkony asistované reprodukce při práci s oocyty, spermiemi a embryi,



2. vyšetření spermiogramu,



3. funkční spermiologické testy,



4. zhodnocení spermií a jejich přípravu k použití v metodách asistované

reprodukce,



5. kryokonzervaci vajíček a spermií;



c) pod odborným dohledem lékaře nebo zdravotnického pracovníka

způsobilého k poskytování specializované laboratorní péče bez odborného

dohledu provádět



1. kryokonzervaci embryí,



2. v rozsahu své specializované způsobilosti činnosti při

mikromanipulaci s lidskými embryi,



3. mimotělní oplození.



§ 86



Zdravotní laborant pro klinickou genetiku



Zdravotní laborant pro klinickou genetiku vykonává činnosti podle § 80

v oboru klinické genetiky. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace zajišťovat materiály pro

tkáňové kultury, zakládat, udržovat a zpracovávat krátkodobé i

dlouhodobé tkáňové kultury,



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět izolaci deoxyribonukleové kyseliny (DNA),



2. hodnotit cytogenetické nálezy v mikroskopu a pomocí počítačové

analýzy obrazu provádět sestavení karyotypu a dokumentaci výsledku,



3. kultivovat lymfocyty z periferní krve, fibroblasty z plodové vody,

bioptické a nekroptické tkáně, zpracovávat vzorky po inkubaci,

zhotovovat mikroskopické preparáty a zpracovávat je,



c) pod odborným dohledem lékaře asistovat při odběru materiálu na

prenatální vyšetření a odběru nekroptické a bioptické tkáně.



§ 87



Zdravotní laborant pro alergologii a klinickou imunologii



Zdravotní laborant pro alergologii a klinickou imunologii vykonává

činnosti podle § 80 v oboru alergologie a klinická imunologie. Přitom

bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména může



a) připravovat alergeny a alergenní frakce z biologického materiálu,

připravovat mikrobiální alergeny a mikrobiální imunopreparáty,



b) pracovat s náročnou přístrojovou technikou, jako je například

elektroforetické zařízení, průtokový cytometr, a zabezpečovat její

správný chod.



§ 88



Zdravotní laborant pro mikrobiologii



Zdravotní laborant pro mikrobiologii vykonává činnosti podle § 80 v

oboru mikrobiologie, zahrnující bakteriologii, virologii,

parazitologii, mykologii a sérologii. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře stanovit hladiny

antibiotik v tělních tekutinách a citlivost na antibiotika,



b) pod odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka se

specializovanou způsobilostí v oboru vykonávat v rozsahu své

specializované způsobilosti činnosti spojené s výrobou imunomodulátorů.



§ 89



Zdravotní laborant pro toxikologii



Zdravotní laborant pro toxikologii vykonává činnosti podle § 80 v oboru

toxikologie. Přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

zejména může



a) stanovit hladiny alkoholu a dalších návykových látek a léčiv v

organismu,



b) stanovit extraktivní a těkavé látky v biologickém materiálu

zajištěném při pitvě.



§ 90



Zdravotní laborant pro vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného

zdraví



Zdravotní laborant pro vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného

zdraví vykonává činnosti podle § 80 v oboru ochrany a podpory veřejného

zdraví, zahrnující specializované vyšetřovací a měřicí postupy pro

potřeby orgánů ochrany a podpory veřejného zdraví. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace zajišťovat přípravu činidel pro

chemické a mikrobiologické rozbory, připravovat individuální složité

půdy pro diagnostiku, diferenciaci a eliminaci mikroorganismů,



b) bez odborného dohledu na základě indikace zdravotnického pracovníka

způsobilého k poskytování specializované laboratorní péče v oboru

ochrany a podpory veřejného zdraví bez odborného dohledu



1. provádět odběry vzorků složek životního a pracovního prostředí a

biologického materiálu specializovanými postupy,



2. provádět vyšetřování a měření složek životního a pracovního

prostředí, výrobků, biologického materiálu a biologické expoziční testy

pro účely výkonu státního zdravotního dozoru, pro sledování ukazatelů

zdravotního stavu obyvatelstva a pro monitorování vztahů zdravotního

stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a

pracovních podmínek a připravovat podklady pro hodnocení a řízení

zdravotních rizik,



3. provádět specializované laboratorní vyšetřovací postupy v oboru

genetické toxikologie pro potřeby orgánů ochrany a podpory veřejného

zdraví.



HLAVA V



ZUBNÍ TECHNIK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 91



Činnosti zubního technika se specializovanou způsobilostí



Zubní technik uvedený v § 92 a 93 po získání specializované

způsobilosti vykonává činnosti podle § 15 a dále poskytuje a organizuje

zdravotní péči zaměřenou na zhotovování a opravování zubních náhrad,

ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků. Přitom bez

odborného dohledu a bez indikace může



a) odborně vést pracovníky v zubní laboratoři v oblasti své

specializace,



b) provádět specializované postupy při zhotovování a opravování zubních

náhrad, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků,



c) hodnotit kvalitu zhotovovaných výrobků, dbát na dodržování správných

technologických postupů a návodů předepsaných výrobcem při zpracování

stomatologických materiálů,



d) ve spolupráci se specializovanými zubními lékaři v rozsahu své

specializované způsobilosti vykonávat činnosti při výzkumu, zejména v

oblasti nových materiálů a přístrojů, identifikovat činnosti vyžadující

změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků

při poskytování zdravotní péče v oblasti své způsobilosti, vytvářet

podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe nejen na

vlastním pracovišti, ale i v rámci oboru,



e) zavádět nové metody do rutinního provozu,



f) připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



g) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.



§ 92



Zubní technik pro ortodoncii



Zubní technik pro ortodoncii vykonává činnosti podle § 91 zaměřené na

zhotovování a opravování stomatologických náhrad a ortodontických

přístrojů a pomůcek v čelistní ortopedii.



§ 93



Zubní technik pro fixní a snímatelné náhrady



Zubní technik pro fixní a snímatelné náhrady vykonává činnosti podle §

91 zaměřené na zhotovování a opravování fixních a snímatelných náhrad.



HLAVA VI



ASISTENT OCHRANY A PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SE SPECIALIZOVANOU

ZPŮSOBILOSTÍ



§ 94



Činnosti asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se

specializovanou způsobilostí



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví uvedený v § 95 až 99 po

získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 12 a

poskytuje a organizuje zdravotní péči v oboru ochrany a podpory

veřejného zdraví^6) ve spolupráci s lékařem nebo odborným pracovníkem v

ochraně a podpoře veřejného zdraví. Přitom bez odborného dohledu a bez

indikace zejména může



a) identifikovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatření ke

snížení nebo odstranění zdravotního rizika,



b) zajišťovat přípravu standardů specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



c) připravovat informační materiály.



§ 95



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro epidemiologii



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro epidemiologii vykonává

činnosti podle § 94 v oboru epidemiologie. Přitom může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. provádět šetření, odběry biologického materiálu v ohnisku nákazy,

nařizovat potřebná protiepidemická opatření, včetně zjišťování zdroje

nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v kontaktu s infekční nemocí,



2. provádět šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz,

připravovat podklady k posouzení hygienického a protiepidemického

režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, posuzovat jejich provozní

řády a poskytovat konzultace ostatním zdravotnickým pracovníkům,



3. provádět pravidelné kontroly sterilizace a kontroly dezinfekce ve

zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného

pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví provádět dílčí činnosti

při



1. kontrole povinného, zvláštního a mimořádného očkování, sběru a

vyhodnocování potřebných dat,



2. realizaci epidemiologických studií infekčních i neinfekčních chorob

a při velkoplošných intervenčních studiích, přípravě programů podpory

zdraví a jejich realizaci.



§ 96



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu dětí a

mladistvých



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu dětí a

mladistvých vykonává činnosti podle § 94 v oboru hygieny dětí a

mladistvých. Přitom může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a

mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a

učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim dětí a mladistvých

s ohledem na správný fyzický a psychický vývoj, ochranu a podporu

zdraví a věkové zvláštnosti,



2. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně

sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu,



3. v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat získávání

podkladů pro sledování zdravotního stavu, stavu výživy, tělesného a

duševního vývoje dětí a mladistvých ve vztahu k životnímu stylu,

životnímu a pracovnímu prostředí a provádět potřebná opatření k jeho

zlepšení;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného

pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví



1. v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat kontrolu

dodržování protiepidemických opatření v zařízeních a při zotavovacích

akcích pro děti a mladistvé,



2. připravovat programy podpory a posílení zdraví dětí a mladistvých a

vykonávat činnosti spojené s jejich realizací.



§ 97



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu obecnou a

komunální



Asistent ochrany veřejného zdraví pro hygienu obecnou a komunální

vykonává činnosti podle § 94 v oboru hygieny obecné a komunální. Přitom

může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. vykonávat specializované postupy související s výkonem státního

zdravotního dozoru v oblasti zdravotních rizik životního prostředí a

životních podmínek,



2. hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné vody a vod

určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti

osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících

koupaliště a sauny,



3. kontrolovat plnění povinností výrobce nebo dovozce výrobků

přicházejících do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou,

chemických přípravků a posuzovat vodárenské technologie,



4. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad činnostmi epidemiologicky závažnými v oblasti péče o tělo a

kontrolovat podmínky provozování těchto činností,



5. sledovat a hodnotit hlukovou zátěž a zátěž obyvatelstva dalšími

faktory životního prostředí, ukládat opatření k jejímu snížení;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného

pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví provádět



1. monitorování zátěže populace vybranými škodlivinami u vymezených

skupin,



2. sběr dat o zdravotním stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu

prostředí.



§ 98



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu práce



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu práce vykonává

činnosti podle § 94 v oboru hygieny práce. Přitom může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

v ochraně zdraví při práci před nepříznivým působením faktorů

pracovních podmínek a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně

vybavení pracovišť a nad plněním povinností zajistit závodní

preventivní péči,



2. provádět měření a vyhodnocovat dílčí výsledky měření faktorů

pracovního prostředí rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za

účelem určení míry rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria

hodnocení stanovena závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do

příslušných kategorií;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného

pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví



1. spolupracovat při stanovení minimálního rozsahu a termínů sledování

faktorů pracovních podmínek,



2. spolupracovat při stanovení způsobu a minimálního rozsahu sledování

zátěže organismu faktory pracovních podmínek u zaměstnanců

vykonávajících rizikové práce,



3. ověřovat podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z

povolání.



§ 99



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu výživy a

předmětů běžného užívání



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu výživy a

předmětů běžného užívání vykonává činnosti podle § 94 v oboru hygieny

výživy a předmětů běžného užívání. Přitom bez odborného dohledu a bez

indikace zejména může



a) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad stravovacími službami a nad předměty běžného užívání,



b) zabezpečovat preventivní opatření při hromadných akcích spojených s

nároky na stravování,



c) kontrolovat kritické body při výrobě a přípravě pokrmů a jejich

uvedení do oběhu a jejich dodržování,



d) provádět a vyhodnocovat dílčí výsledky šetření, sledovat vliv výživy

na zdravotní stav vybraných skupin populace, navrhovat opatření k jeho

zlepšení,



e) provádět předběžná opatření při uvádění na trh nebo do oběhu

výrobků, potravin, polotovarů nebo pokrmů podezřelých z nebezpečnosti

nebo zdravotní závadnosti.



§ 100



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii



Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii

vykonává činnosti podle § 12 a poskytuje a organizuje ochranu a podporu

veřejného zdraví^6) ve spolupráci s lékařem nebo odborným pracovníkem v

ochraně a podpoře veřejného zdraví. Dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. identifikovat a posuzovat zdravotní rizika a navrhovat opatření ke

snížení nebo odstranění zdravotního rizika, vykonávat činnosti spojené

s řízením zdravotních rizik,



2. připravovat zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik,



3. edukovat populaci o preventivních opatřeních v ochraně a podpoře

veřejného zdraví, včetně tvorby vzdělávacích a informačních materiálů,



4. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

realizaci epidemiologických studií infekčních a neinfekčních chorob,

velkoplošných intervenčních studií, monitoringu zdravotního stavu

populace ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostředí, připravovat

programy podpory zdraví a preventivní zdravotnické programy zaměřené na

jednotlivé typy onemocnění a realizovat je v praxi,



5. pracovat s informačními systémy v ochraně a podpoře veřejného

zdraví,



6. zajišťovat, případně provádět měření a odběr vzorků a materiálů k

laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví za

účelem určení míry expozice faktorů pracovních podmínek a rizika

populace a populačních skupin, a sice v ohnisku nákazy a při výskytu

nemocničních nákaz,



7. připravovat podklady pro hygienická a protiepidemická opatření,

včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v

kontaktu s infekční nemocí,



8. připravovat podklady k posouzení hygienického a protiepidemického

režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, posuzovat jejich provozní

řády a poskytovat konzultace ostatním zdravotnickým pracovníkům,



9. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

kontrole sterilizace a dezinfekce ve zdravotnických zařízeních a

zařízeních sociálních služeb,



10. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního

dozoru v oblasti zdravotních rizik životního prostředí a životních

podmínek, především hodnotit výsledky šetření a sledovat plnění

povinností výrobce nebo dovozce výrobků přicházejících do přímého styku

s pitnou, teplou a surovou vodou, chemických přípravků a posuzovat

vodárenské technologie, sledovat vliv kvality pitné vody a vod určených

ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti osob

zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících

koupaliště a sauny,



11. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního

dozoru nad činnostmi epidemiologicky závažnými v oblasti péče o tělo a

v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti spojené s

kontrolou podmínek provozování těchto činností v souladu s jiným

právním předpisem^6),



12. sledovat a hodnotit hlukovou zátěž a zátěž obyvatelstva dalšími

faktory životního prostředí,



13. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního

dozoru v ochraně a podpoře zdraví při práci, včetně vyhodnocování

výsledků měření faktorů pracovních podmínek za účelem určení míry

expozice zaměstnanců a pro účely zařazení prací do kategorií, podle

jiného právního předpisu^30),



14. vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního

dozoru nad předměty běžného užívání; nad službami stravovacími i pro

děti a mladistvé, včetně sledování nutriční úrovně stravy a pitného

režimu; nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti

a mladistvé, zotavovacími akcemi a podmínkami odborného výcviku a

učební praxe mladistvých; zabezpečovat preventivní opatření při

hromadných akcích spojených s nároky na stravování, provádět sledování,

hodnocení a konzultace systému kritických bodů při výrobě a přípravě

pokrmů a jejich uvedení do oběhu a jejich dodržování,



15. připravovat podklady k předběžnému opatření při uvádění výrobků,

potravin, polotovarů nebo pokrmů podezřelých z nebezpečnosti nebo

zdravotní závadnosti na trh nebo do oběhu,



16. provádět sběr dat, jejich analýzy, interpretaci výsledků chemických

a biologických vyšetření a fyzikálních měření a připravovat podklady

pro rozhodování orgánů ochrany a podpory veřejného zdraví, včetně

návrhů vhodných opatření,



17. v rozsahu své specializované způsobilosti vést praktickou výuku

specializačního vzdělávání v oborech ochrany a podpory veřejného

zdraví,



18. vést celoživotní vzdělávání včetně specializačního vzdělávání v

oboru své specializace;



b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře nebo odborného

pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví



1. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti spojené

s úkoly krizového managementu,



2. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět výzkum a aplikaci

výzkumu do praxe v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,



3. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti spojené

s kontrolou povinného, zvláštního a mimořádného očkování, se sběrem a

vyhodnocováním potřebných dat,



4. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

kontrole dodržování protiepidemických opatření v zařízeních a při

zotavovacích akcích pro děti a mladistvé, připravovat programy podpory

a posílení zdraví dětí a mladistvých a realizovat je v praxi,



5. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

monitorování zátěže vybraných škodlivin u vymezených skupin populace,



6. spolupracovat při stanovení minimálního rozsahu a termínů sledování

faktorů pracovních podmínek; při stanovení způsobu a minimálního

rozsahu sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek u

zaměstnanců vykonávajících rizikové práce a ověřovat podmínky vzniku

onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání,



7. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět sběr dat o

úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů

Evropské unie.



HLAVA VII



FARMACEUTICKÝ ASISTENT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 101



Činnosti farmaceutického asistenta se specializovanou způsobilostí



Farmaceutický asistent uvedený v § 102 až 107 po získání specializované

způsobilosti vykonává činnosti podle § 18 a ve spolupráci s farmaceutem

organizuje zdravotní péči ve farmaceutické asistenci. Přitom zejména

bez odborného dohledu a bez indikace může



a) hodnotit kvalitu zdravotní péče podle věty prvé, včetně prováděných

laboratorních metod, prostředí i dokumentace,



b) provádět výzkum, zejména identifikovat činnosti vyžadující změnu v

postupu, vykonávat činnosti související s výzkumem zaměřeným na

odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet podmínky pro

aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe,



c) zavádět nové metody do provozu,



d) připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



e) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.



§ 102



Farmaceutický asistent pro přípravu radiofarmak



Farmaceutický asistent pro přípravu radiofarmak vykonává činnosti podle

§ 101 a specializovanou činnost v oblasti přípravy radiofarmak. Přitom

zejména může bez odborného dohledu na základě indikace lékaře,

farmaceuta nebo jiného odborně způsobilého zdravotnického

pracovníka^18),^31) a v souladu s pokyny radiologického fyzika provádět

praktickou část jednotlivého lékařského ozáření, a to přípravu a

kontrolu radiofarmak, včetně dalších činností souvisejících s jejich

přípravou, zejména příjem a instalaci generátorů, likvidaci zbytků a

dekontaminaci pracoviště.



§ 103



Farmaceutický asistent pro farmaceutickou kontrolu



Farmaceutický asistent pro farmaceutickou kontrolu vykonává činnosti

podle § 101 a specializované postupy v oblasti farmaceutické kontroly

léčiv. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) provádět analýzy léčiv, zkoušky na mikrobiologickou nezávadnost a

sterilitu, ověřovat stabilitu léčivých látek a přípravků podle

standardů,



b) připravovat přesné standardní a srovnávací roztoky a živné půdy,



c) zabezpečovat dekontaminaci veškerého mikrobiologického materiálu a

specifické požadavky hygienického režimu,



d) provádět kontrolní činnosti zaměřené na hodnocení jakosti léčiv.



§ 104



Farmaceutický asistent pro léčivé rostliny



Farmaceutický asistent pro léčivé rostliny vykonává činnosti podle §

101 a specializované postupy v oblasti zacházení s léčivými rostlinami

a léčivými přípravky připravenými a vyrobenými z léčivých rostlin.

Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) zajišťovat nákup léčivých rostlin a jejich skladování,



b) provádět poradenskou činnost při prodeji léčivých přípravků z

léčivých rostlin.



§ 105



Farmaceutický asistent pro zdravotnické prostředky



Farmaceutický asistent pro zdravotnické prostředky vykonává činnosti

podle § 101 a specializované postupy v oblasti skladování, výdeje a

prodeje zdravotnických prostředků. Přitom bez odborného dohledu a bez

indikace zejména může



a) zajišťovat výdej úplného sortimentu zdravotnických prostředků,



b) provádět poradenskou činnost v oblasti výběru, správného použití a

uchovávání zdravotnických prostředků a dalších výrobků souvisejících s

péčí o zdraví.



§ 106



Farmaceutický asistent pro přípravu náročných lékových forem



Farmaceutický asistent pro přípravu náročných lékových forem vykonává

činnosti podle § 101 a specializované postupy v oblasti přípravy

náročných lékových forem. Přitom bez odborného dohledu a indikace

zejména může provádět kontrolu



a) správné manipulace s léčivy, zejména cytostatiky,



b) zabezpečení správné lékárenské praxe, kontrolu zabezpečení

aseptického prostředí a správné funkce přístrojů a zařízení, například

izolátorů.



§ 107



Farmaceutický asistent pro specifické lékárenské činnosti



Farmaceutický asistent pro specifické lékárenské činnosti vykonává

činnosti podle § 101 a specializované postupy v oblasti konzultační a

poradenské činnosti pro léčivé přípravky, které lze vydávat bez

lékařského předpisu; specializované postupy v oblasti nemocničního

lékárenství a v oblasti farmaceutické kontroly léčivých přípravků. Dále

bez odborného dohledu a bez indikace může



a) provádět kontrolu zabezpečení správné lékárenské praxe^32),



b) provádět kontrolní činnosti zaměřené na hodnocení jakosti léčivých

přípravků,



c) provádět individuální konzultační činnost v oblasti léčivých

přípravků, které lze vydávat bez lékařského předpisu, doplňků stravy a

dalšího sortimentu, které lékárna prodává na základě oprávnění

provozovat živnost^33),



d) při výdeji na žádanky a při výdeji na základě naléhavé objednávky

léčivých přípravků fyzických a právnických osob oprávněných poskytovat

zdravotní péči^34) a fyzických nebo právnických osob oprávněných

vykonávat veterinární činnosti^35), s výjimkou léčivých přípravků

obsahujících omamné látky skupiny I^36) a psychotropní látky skupiny

II^36), které musí být vyřízeny přednostně, provádět generické záměny,



e) spolupracovat v oblasti objektivního hodnocení účinků léčivých

přípravků, jejich interakcí a nežádoucích účinků u zdravého i nemocného

člověka na úrovni odpovídající potřebám pacienta i zdravotnického

zařízení, v přímé spolupráci s dalšími odborníky multidisciplinárního

týmu,



f) připravovat technologicky náročné lékové formy, kontrolovat správnou

manipulaci s cytotoxickými látkami,



g) v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat aseptické

prostředí a správné funkce přístrojů a zařízení, například izolátorů,

laminárních boxů apod., v souladu s jinými právními předpisy^37),



h) provádět analýzy léčivých přípravků, zkoušky na mikrobiologickou

nezávadnost a sterilitu, ověřovat stabilitu léčivých látek a přípravků

podle standardů,



i) připravovat přesné standardní a srovnávací roztoky a živné půdy,



j) dohlížet na správné zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými

prostředky na odděleních nemocnic, školit v této oblasti nelékařské

zdravotnické pracovníky,



k) účastnit se klinického hodnocení humánních léčivých přípravků.



HLAVA VIII



ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 108



Operátor zdravotnického operačního střediska



Zdravotnický záchranář po získání specializované způsobilosti vykonává

činnosti podle § 17.



§ 109



Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu



Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu vykonává činnosti podle §

17 a § 54 písm. a) a dále poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči a

neodkladnou diagnosticko-léčebnou péči na úseku neodkladné péče,

anesteziologicko-resuscitační péče a v rámci akutního příjmu. Přitom

zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. zajišťovat dýchací cesty dostupnými pomůckami u pacienta staršího 10

let při prováděné kardiopulmonální resuscitaci,



2. zahájit a provádět kardiopulmonální resuscitaci pomocí použití

přístrojů k automatické srdeční masáži, včetně defibrilace srdce

elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu, a podání

léčiv pro resuscitaci bezprostředně nezbytných,



3. odebírat biologický materiál na vyšetření,



4. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,



5. zajišťovat intraoseální vstup,



6. zajišťovat stálou připravenost pracoviště, včetně funkčnosti

speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a

analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat

technické komplikace a řešit je,



7. provádět zdravotnickou část záchranných a likvidačních prací při

mimořádných událostech v součinnosti s velitelem zásahu^38);



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět měření a analýzu fyziologických funkcí pomocí přístrojové

techniky, včetně využití invazivních metod,



2. provádět externí kardiostimulaci,



3. provádět tracheobronchiální laváže pacientů s tracheální intubací,



4. zavádět gastrickou sondu a provádět výplach žaludku u pacienta při

vědomí,



5. zavádět gastrickou sondu a provádět výplach žaludku u pacienta

staršího 10 let v bezvědomí se zajištěnými dýchacími cestami,



6. provádět extubaci tracheální kanyly.



HLAVA IX



NUTRIČNÍ TERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 110



Činnosti nutričního terapeuta se specializovanou způsobilostí



Nutriční terapeut uvedený v § 110 až 114 po získání specializované

způsobilosti vykonává činnosti podle § 14, poskytuje a organizuje

specifickou ošetřovatelskou péči zaměřenou na uspokojování nutričních

potřeb pacientů, a to její plánování, provádění a hodnocení v oboru

specializace (dále jen „specializovaná nutriční péče“). Přitom bez

odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) připravovat informační materiály pro pacienty,



b) edukovat pacienty, případně jimi určené osoby ve speciálních

dietách,



c) sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku

komplikací a náhlých příhod,



d) instruovat zdravotnické pracovníky v oblasti své specializace,



e) hodnotit kvalitu poskytované péče,



f) provádět výzkum, zejména



1. identifikovat činnosti péče vyžadující změnu v postupu,



2. provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované

péči,



3. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na

vlastním pracovišti i v rámci oboru,



4. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



g) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.



§ 111



Nutriční terapeut pro výživu dětí



Nutriční terapeut pro výživu dětí vykonává činnosti podle § 110 a

poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti preventivní a léčebné

výživy dětí. Dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může



a) sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a

léčebnou výživu dětí podle potřeb všech věkových kategorií pro

zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb,



b) předávat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách

správné a léčebné výživy,



c) komplexně vyhodnocovat nutriční stav dítěte za pomoci laboratorních

vyšetření, včetně specializovaných postupů a indirektní kalorimetrie,



d) doporučovat výživové doplňky podle individuálního stavu dítěte a

jeho onemocnění,



e) sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři

případné změny,



f) navrhovat léčebnou výživu pro děti.



§ 112



Nutriční terapeut pro komunitní péči



Nutriční terapeut pro komunitní péči vykonává činnosti podle § 110 a

poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti primární péče a

ochrany veřejného zdraví. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. vést poradny pro zdravou výživu, sestavovat výživové programy pro

vybrané skupiny obyvatel,



2. vést kurzy dietního a správného stravování,



3. sledovat riziko a stav výživy jedinců i skupin a navrhovat příslušná

opatření,



4. vyhodnocovat stav výživy pacientů na základě provedených vyšetření

nutných ke zjištění stavu výživy,



5. vykonávat činnosti podle § 99 písm a) až d);



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře navrhovat vhodný

výživový režim a výživové doplňky u pacientů v domácí péči, včetně

pacientů se závažnými poruchami výživy a látkové přeměny a dalšími

závažnými stavy.



§ 113



Nutriční terapeut pro výživu v těžkých stavech



Nutriční terapeut pro výživu v těžkých stavech vykonává činnosti podle

§ 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči pacientům se závažnými

poruchami výživy a metabolismu a pacientům se závažným celkovým

onemocněním, které má nebo může mít za následek poruchy výživy. Přitom

zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. analyzovat a vyhodnocovat celkový energetický příjem pacientů a jeho

biologickou hodnotu,



2. komplexně vyhodnocovat stav výživy pacientů na základě provedených

vyšetření nutných ke zjištění stavu výživy, včetně specializovaných

postupů a kalorimetrie,



3. doporučovat vhodné výživové doplňky;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. navrhovat skladbu výživy a zavádět výživová opatření,



2. na základě zjištěných údajů vzhledem ke stavu pacientů a jejich

nutričnímu příjmu navrhovat doplnění, případně rozšíření, celkového

příjmu preparáty enterální a parenterální výživy,



3. sestavovat realimentační postupy u pacientů léčených parenterální a

enterální výživou,



4. sestavovat postup výživy při přechodu z parenterální nebo enterální

výživy na perorální způsob výživy,



5. sestavovat enterální výživový režim a kombinovaný režim.



§ 114



Nutriční terapeut pro výživu dospělých



Nutriční terapeut pro výživu dospělých vykonává činnosti podle § 110 a

poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti prevence a léčebné

výživy dospělých, zejména pečuje o pacienta se závažnými poruchami

výživy a metabolismu a pacienta se závažným celkovým onemocněním, které

má nebo může mít za následek poruchy výživy. Dále bez odborného dohledu

a bez indikace lékaře může



a) sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a

léčebnou výživu dospělých podle potřeb všech věkových kategorií pro

zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb,



b) předávat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách

správné a léčebné výživy,



c) komplexně vyhodnocovat nutriční stav i za pomoci laboratorních

vyšetření, včetně specializovaných postupů a indirektní kalorimetrie,



d) posuzovat nutriční složení potravin určených pro jednotlivé skupiny

obyvatelstva,



e) doporučovat výživové doplňky a speciální formy výživy podle

individuálního nutričního stavu dospělého a specifik dané věkové

kategorie a onemocnění,



f) sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři

případné změny,



g) navrhovat léčebnou výživu pro dospělé.



HLAVA X



BIOMEDICÍNSKÝ TECHNIK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 115



Činnosti biomedicínského technika se specializovanou způsobilostí



(1) Biomedicínský technik uvedený v § 116 až 121 po získání

specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 19 a ve

spolupráci s klinickým inženýrem organizuje činnost zdravotnických i

jiných odborných pracovníků v oboru své specializace při poskytování

diagnostické a léčebné péče při použití zdravotnických přístrojů.

Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) instruovat zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky v

oblasti své specializace,



b) hodnotit kvalitu poskytované péče, a to prováděných činností,

prostředí i dokumentace,



c) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět výzkum, zejména

identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum

zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet

podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním

pracovišti i v rámci oboru,



d) zavádět nové metody do běžného provozu,



e) spolupracovat na technických otázkách při získávání (akvizici)

klinických informačních systémů,



f) v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat tvorbu

preventivních opatření vycházejících z vyhodnocování případů selhání

zdravotnických přístrojů,



g) připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



h) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.



(2) Biomedicínský technik uvedený v odstavci 1 nevykonává činnosti

související s obsluhou těch částí radiologických zařízení, které jsou

zdrojem ionizujícího záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní

odbornou způsobilostí podle právních předpisů upravujících způsob

využívání jaderné energie a ionizujícího záření^22).



§ 116



Klinický technik



Klinický technik vykonává činnosti podle § 115. Dále bez odborného

dohledu a bez indikace může



a) modifikovat nebo tvořit diagnostický software (interpretace

například elektroencefalogramu, elektrokardiogramu, fetálního

elektrokardiogramu, konzultační a expertní diagnostické systémy),



b) vytvářet potřebné moduly klinických informačních systémů,



c) modifikovat diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje,



d) zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických

vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími

metodami,



e) kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů monitorujících

základní životní funkce, laboratorních zdravotnických přístrojů,

terapeutických zdravotnických přístrojů.



§ 117



Klinický technik pro diagnostické zdravotnické přístroje



Klinický technik pro diagnostické zdravotnické přístroje vykonává

činnosti podle § 115 v oblasti diagnostických zdravotnických přístrojů,

s výjimkou diagnostických zobrazovacích zdravotnických přístrojů. Dále

může



a) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře zajišťovat

technickou asistenci při elektrofyziologických vyšetřeních,

impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími metodami,



b) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře



1. modifikovat diagnostický software pro interpretaci

elektroencefalogramu, elektrokardiogramu a další konzultační a expertní

diagnostické systémy,



2. kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů monitorujících

základní životní funkce.



§ 118



Klinický technik pro laboratorní zdravotnické přístroje



Klinický technik pro laboratorní zdravotnické přístroje vykonává

činnosti podle § 115 v oblasti laboratorních zdravotnických přístrojů.

Dále bez odborného dohledu a bez indikace může kalibrovat kritické

bloky laboratorních zdravotnických přístrojů.



§ 119



Klinický technik pro diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje



Klinický technik pro diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje

vykonává činnosti podle § 115 v oblasti diagnostických zobrazovacích

zdravotnických přístrojů. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace

může zejména vytvářet modifikace softwaru a nástavbový software pro

diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje.



§ 120



Klinický technik pro terapeutické zdravotnické přístroje



Klinický technik pro terapeutické zdravotnické přístroje vykonává

činnosti podle § 115 v oblasti terapeutických zdravotnických přístrojů

s výjimkou zařízení pro podporu nebo náhradu kardiopulmonální činnosti.

Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) kalibrovat kritické bloky terapeutických zdravotnických přístrojů,



b) zajišťovat provoz zdravotnických přístrojů pro mimotělní očistu

krve.



§ 121



Klinický technik pro perfuziologii



Klinický technik pro perfuziologii vykonává činnosti podle § 115 a dále

činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu; přitom bez odborného

dohledu na základě indikace lékaře může vykonávat činnosti podle § 67

písm. a) až j).



HLAVA XI



PSYCHOLOG SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 122



Klinický psycholog



Klinický psycholog vykonává bez odborného dohledu činnosti podle § 23.



§ 123



Dětský klinický psycholog



Dětský klinický psycholog vykonává bez odborného dohledu činnosti podle

§ 23 včetně specializovaných postupů v péči o děti a organizuje

psychologickou péči o děti.



HLAVA XII



LOGOPED SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 124



Klinický logoped



Klinický logoped vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez

odborného dohledu a bez indikace může



a) provádět logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro

další léčebnou péči a výsledky postupuje dalším odborníkům,



b) provádět léčbu a rehabilitaci všech poruch a vad řeči a sluchu a

hlasu dětí i dospělých,



c) provádět logopedickou prevenci, výchovu a poradenství s cílem

dosažení kvalitního vývoje komunikačních dovedností,



d) školit zdravotnické pracovníky v oblasti komunikačních možností při

poškození centrálního nervového systému,



e) odborně vést logopedy (§ 46),



f) provádět poradenskou činnost v oblasti péče o zdravý vývoj řeči,



g) provádět konziliární a posudkovou činnost.



HLAVA XIII



ZRAKOVÝ TERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 125



Klinický zrakový terapeut



Klinický zrakový terapeut vykonává bez odborného dohledu činnosti podle

§ 24.



HLAVA XIV



FYZIOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 126



Odborný fyzioterapeut



Odborný fyzioterapeut po získání specializované způsobilosti vykonává

činnosti podle § 25, poskytuje a organizuje specializovanou

fyzioterapeutickou péči za použití metodiky (konceptu), na kterou byl v

rámci specializačního vzdělávání zaměřen (například v metodice podle

Lewita, v hipoterapii, Kabatově technice proprioreceptivní nervosvalové

facilitace, Vojtově vývojové kinesiologii, metodice Mojžíšové,

Brüggerově konceptu). Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. edukovat pacienty, případně osoby jimi určené, ve specializovaných

fyzioterapeutických postupech,



2. sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku

komplikací a náhlých příhod,



3. instruovat fyzioterapeuty a další zdravotnické pracovníky v

náročných a specializovaných fyzioterapeutických postupech,



4. hodnotit kvalitu poskytované péče,



5. identifikovat činnosti fyzioterapeutické péče vyžadující změnu v

postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v

rehabilitační péči, vyhodnocovat účinnost používaných specializovaných

postupů,



6. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na

vlastním pracovišti i v rámci oboru,



7. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



8. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace;

b) bez odborného dohledu na základě diagnózy lékaře provádět

specializované fyzioterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace.



§ 127



Odborný fyzioterapeut pro neurologii



Odborný fyzioterapeut pro neurologii vykonává činnosti v příslušném

zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o neurologicky

nemocné, včetně specializovaných kineziologických diagnostických

postupů; přitom zejména bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a

cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření může provádět

patofyziologický rozbor, např. u systému pyramidového,

extrapyramidového, mozečkového a senzitivního.



§ 128



Odborný fyzioterapeut pro vnitřní lékařství



Odborný fyzioterapeut pro vnitřní lékařství vykonává činnosti v

příslušném zaměření podle § 126 při poskytování fyzioterapeutické péče

o pacienty v interních oborech. Přitom bez odborného dohledu v souladu

s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření

zejména může



a) hodnotit funkční stav u nemocných s interním onemocněním, včetně

vitálních funkcí, vyhodnocovat závažnost potíží, které mohou ovlivnit

volbu další pohybové léčby, volit vhodné fyzioterapeutické postupy,

přístrojová vyšetření k hodnocení funkčních ukazatelů pohybového

systému a k hodnocení odezvy organismu na ně,



b) provádět specializované diagnostické, kineziologické postupy včetně

diagnostiky svalových dysbalancí.



§ 129



Odborný fyzioterapeut pro chirurgické obory a traumatologii



Odborný fyzioterapeut pro chirurgické obory a traumatologii vykonává

činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování

rehabilitační péče o pacienty v chirurgických oborech; přitom bez

odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na

základě vlastních vyšetření zejména může



a) na základě specializovaných kineziologických diagnostických postupů,

včetně diagnostiky svalových dysbalancí, vyšetření zkrácených a

oslabených svalů a funkčních poruch pohybového systému volit a určovat

vhodné metodické postupy,



b) provádět interpretaci a korekci svalových dysbalancí, poruch

pohybových stereotypů a postury, lokomoce a hybnosti na základě

specializovaných fyzioterapeutických vyšetřovacích postupů,



c) hodnotit odezvu organismu na pohybovou léčbu.



§ 130



Odborný fyzioterapeut pro neonatologii a pediatrii



Odborný fyzioterapeut pro neonatologii a pediatrii vykonává činnosti v

příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o

děti, zejména novorozence a kojence. Přitom bez odborného dohledu v

souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních

vyšetření zejména může



a) hodnotit výbavnost základních novorozeneckých reflexů,



b) na základě znalostí pohybového vývoje v rané ontogenezi hodnotit a

diagnostikovat poruchy hybnosti v novorozeneckém období,



c) aplikovat techniky reflexní lokomoce a další fyzioterapeutické

techniky určené pro dětský věk,



d) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti při

prevenci a léčbě svalových dysbalancí, organizovat preventivní

fyzioterapeutickou péči u vertebrogenních poruch dětí, rozvíjet

psychické schopnosti dítěte souběžně s úpravou motorických deficitů,



e) aplikovat techniky respirační fyzioterapie,



f) hodnotit reakci vnitřních systémů organismu na pohybovou léčbu.



HLAVA XV



RADIOLOGICKÝ FYZIK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 131



Klinický radiologický fyzik



(1) Klinický radiologický fyzik vykonává bez odborného dohledu činnosti

podle § 26. Přitom zejména může



a) navrhovat vnitřní havarijní plány a havarijní řády radiologických

pracovišť,



b) provádět a organizovat výzkumnou činnost v rámci oboru,



c) vyhodnocovat fyzikální a technické aspekty vnitřních i vnějších

klinických auditů i dalších auditů,



d) v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při

specifikaci technických parametrů přístrojů v rámci investičního

plánování, zajišťovat a vést fyzikálně-technické činnosti spojené s

přejímáním, kontrolou, manipulací a uložením radiologických

zařízení^20),



e) zajišťovat ověřování stanovených měřidel v oblasti veličin atomové a

jaderné fyziky, zajišťovat kalibraci dalších měřidel používaných v

oblasti radiologické fyziky^39),



f) provádět dohled nad uváděním radioaktivních látek do životního

prostředí,



g) iniciovat fyzikální, technická a organizační opatření s cílem

snížení radiační zátěže pacientů.



(2) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro

radiodiagnostiku může vykonávat činnosti podle odstavce 1 a dále může



a) vést specializační vzdělávání v rozsahu své specializované

způsobilosti a své zvláštní odborné způsobilosti,



b) hodnotit radiologické události, vyhodnocovat případy selhání

zdravotnické techniky a zařízení pro radiační ochranu a vykonávat

činnosti spojené s tvorbou preventivních opatření,



c) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupech při nakládání se

zdroji ionizujícího záření, provádět činnosti spojené s vývojem a

zaváděním nových klinických radiologických postupů,



d) připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

specializované způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti,



e) optimalizovat nastavení parametrů zdrojů ionizujícího záření v rámci

klinického provozu,



f) provádět měření nezbytná pro ověření aplikované dávky při použití

složitých nebo nestandardních radiologických postupů,



g) provádět analýzu rizik při radiačních činnostech a iniciovat

příslušná opatření,



h) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti spojené

s vývojem, zpracováním a ověřováním metodik zkoušek provozní stálosti

zdrojů ionizujícího záření a dalšího radiologického zařízení,



i) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti spojené

s vývojem, zpracováním a ověřováním metodik zkoušek dlouhodobé

stability a přejímacích zkoušek zdrojů ionizujícího záření.



(3) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro

radioterapii může vykonávat činnosti podle odstavců 1 a 2.



(4) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro

nukleární medicínu může vykonávat činnosti podle odstavců 1 a 2, a dále



a) při terapii otevřenými zářiči sledovat dávky absorbované pacienty,

provádět příslušné výpočty a odhady včetně posouzení radiačního rizika

a poskytovat tyto údaje lékařům,



b) na pracovištích s otevřenými zářiči provádět dohled nad jímáním

kapalných odpadů a nad vymírací nádrží a zajišťovat radiační ochranu v

pokojích pacientů.



(5) Klinický radiologický fyzik bez odborného dohledu na základě

požadavku indikujícího lékaře a indikace aplikujícího lékaře může

provádět praktickou část lékařského ozáření, a to jeho

fyzikálně-technickou část.



HLAVA XVI



ODBORNÝ PRACOVNÍK V LABORATORNÍCH METODÁCH SE SPECIALIZOVANOU

ZPŮSOBILOSTÍ



§ 132



Činnosti bioanalytika



Bioanalytik uvedený v § 133 až 139 po získání specializované

způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 27 v oboru

své specializace a organizuje a dohlíží na činnost ostatních

zdravotnických i jiných odborných pracovníků v oboru své specializace.

Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. vytvářet systém identifikace vzorků zaslaných k vyšetření, jejich

uchovávání, dokumentace a archivace výsledků vyšetření,



2. kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění

laboratorních vyšetření, vyhodnocovat případy selhání zdravotnické

techniky a zajišťovat jejich prevenci,



3. zajišťovat programy interní a mezilaboratorní kontroly jakosti,

interpretovat a aplikovat jejich výsledky do laboratorní praxe,



4. v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat tvorbu a

udržování řízené dokumentace v laboratoři,



5. řídit zavádění a dodržování obecných pravidel bezpečnosti práce v

laboratoři a dodržování provozního řádu laboratoře,



6. identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum,



7. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na

vlastním pracovišti i v rámci oboru,



8. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



9. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,



10. zajišťovat správné uchovávání, případně konzervaci vzorků určených

k vyšetření,



11. kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění

laboratorních vyšetření, vyjma úkonů vyhrazených osobám se zvláštní

odbornou způsobilostí vymezenou jinými právními předpisy^11), a

zajišťovat jejich dokumentaci,



12. pořizovat a dokumentovat data o referenčních materiálech,

kalibračních funkcích, kontrolních analýzách a diagnostických

reagenciích,



13. důsledně aplikovat pravidla metrologie a chemometrie,



14. doporučovat vhodné postupy odběru, transportu a uchovávání

biologického materiálu pro ostatní zdravotnické pracovníky,



15. uvádět nové laboratorní metody a diagnostické postupy a provádět

jejich validaci,



16. poskytovat podklady pro konzultační a konziliární činnost;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. volit vhodné laboratorní metody, včetně případného rozšíření

indikace lékaře a interpretaci výsledků laboratorních vyšetření a dat v

diagnostické, monitorovací, léčebné a preventivní činnosti,



2. provádět specializované laboratorní diagnostické postupy.



§ 133



Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu



Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu vykonává

činnosti uvedené v § 132 v oboru hematologie a transfuzní služba a v

oblasti morfologických, koagulačních, cytologických, cytochemických,

imunofenotypizačních a molekulárně biologických metod, zejména pro

potřeby onkohematologických pacientů, případně další činnosti

zahrnující imunohematologická vyšetření a další činnosti spojené s

výrobou transfuzních přípravků^13). Přitom bez odborného dohledu a bez

indikace zejména může



a) kontrolovat jakost vyráběných transfuzních přípravků,



b) organizovat validační studie při zavádění transfuzních přípravků do

výroby,



c) vytvářet systém kontroly skladování transfuzních přípravků.



§ 134



Bioanalytik pro klinickou biochemii



Bioanalytik pro klinickou biochemii vykonává činnosti uvedené v § 132 v

oboru klinická biochemie.



§ 135



Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii



Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii vykonává činnosti

uvedené v § 132 v oboru alergologie a klinické imunologie, zahrnující

přípravu humánních autogenních vakcín a kombinovaných autogenních

vakcín. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace připravovat technologické

postupy a standardní operační postupy pro oblast autogenních vakcín a

řešit problémy při jejich přípravě,



b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře



1. provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry

biologického materiálu pro imunologická vyšetření,



2. zajišťovat, že postup přípravy a kontroly perorálních, injekčních a

nazálních autogenních vakcín zaručuje jakost, účinnost a bezpečnost

těchto přípravků,



3. provádět rutinní mikrobiologické kultivační vyšetření za účelem

identifikace bakteriálních kmenů,



4. připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny.



§ 136



Bioanalytik pro nukleární medicínu



Bioanalytik pro nukleární medicínu vykonává činnosti uvedené v § 132 v

oboru nukleární medicína. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. provádět rutinní i specializované laboratorní diagnostické postupy s

využitím radioizotopových metodik, i jiných imunoanalytických metodik

využívajících alternativních principů identifikace a detekce,



2. provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry

biologického materiálu;



b) pod odborným dohledem radiologického fyzika v rozsahu své

specializované způsobilosti provádět další činnosti související se

zabezpečením radiační ochrany podle § 26 odst 2.



§ 137



Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví



Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví vykonává činnosti

uvedené v § 132 v oboru ochrany a podpory veřejného zdraví a v

souvisejících oborech epidemiologie, mikrobiologie a pracovního

lékařství. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může



a) provádět a vyhodnocovat měření jednotlivých faktorů životního a

pracovního prostředí,



b) provádět odborné studie a analýzy, hodnocení zdravotních rizik,



c) organizovat a zajišťovat vyšetření HIV.



§ 138



Bioanalytik pro soudní toxikologii



Bioanalytik pro soudní toxikologii vykonává činnosti uvedené v § 132 v

oboru toxikologie, zahrnující kvalitativní a kvantitativní analýzu

biologického materiálu živých i zemřelých a předmětů laboratorního

zkoumání se zaměřením na toxikologicky významné látky; tuto činnost

vykonává také v návaznosti na potřeby soudnělékařské praxe a požadavky

orgánů činných v trestním řízení. Přitom bez odborného dohledu a bez

indikace zejména může



a) provádět vyšetření při podezření na intoxikaci toxikologicky

významnými látkami či ovlivnění těmito látkami v rámci klinické a

soudnělékařské diferenciální diagnostiky a v souvislosti s dopady v

oblasti trestního a občanského práva nebo pojišťovnictví,



b) provádět toxikologická posuzování i na základě spisové dokumentace,

zejména pro orgány činné v trestním řízení.



§ 139



Bioanalytik pro mikrobiologii



Bioanalytik pro mikrobiologii a přípravu humánních autogenních vakcín

vykonává činnosti uvedené v § 132 v oborech bakteriologie, virologie,

parazitologie a mykologie, zahrnující přípravu humánních autogenních

vakcín a kombinovaných autogenních vakcín a vyšetřování prionů. Přitom

zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. poskytovat podklady pro epidemiologické účely,



2. sledovat nově prokazované etiologické vztahy a charakteristiky nově

popsaných infekčních agens;



b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře



1. stanovit stupeň citlivosti a rezistence infekčních agens na

antimikrobiální léčiva, sledovat účinnost příslušných dezinfekčních

činidel a sterilizačních postupů,



2. připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny,



3. připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro

oblast autogenních vakcín a řešit technologické problémy jejich

přípravy.



§ 140



Bioanalytik pro klinickou genetiku



Bioanalytik pro klinickou genetiku vykonává činnosti uvedené v § 132 v

oboru klinická genetika; přitom bez odborného dohledu a bez indikace

zejména může



a) provádět prenatální a postnatální chromozomální vyšetření,



b) provádět molekulárně-cytogenetické analýzy.



§ 141



Klinický antropolog



Klinický antropolog vykonává činnosti uvedené v § 27 a § 132 písm. a)

bodech 1 až 8 v oboru klinická antropologie a dále organizuje a dohlíží

na činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v

oboru své specializace. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře provádět



1. antropometrické vyšetření pacientů, včetně zhodnocení stupně

sexuální maturace,



2. zhodnocení rentgenových snímků pro stanovení stupně skeletální

zralosti a stavu obliterace lebečních švů, měření rozměrů končetinových

kostí,



3. zhodnocení výsledků měření porovnáním s referenčními standardy,



4. auxologickou analýzu dat (například predikce finální tělesné výšky,

predikce růstu jednotlivých tělesných kompartmentů, predikce zkratu při

nestejné délce končetin, stanovení tělesného složení),



5. odbornou konziliární a posudkovou činnost;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v rozsahu své

specializované způsobilosti interpretovat výsledky vyšetření v

diagnostické, léčebné a preventivní péči a rozhodovat o volbě a využití

biomedicínských metod.



§ 142



Klinický embryolog



Klinický embryolog vykonává činnosti uvedené v § 132 a 85 v oboru

klinické embryologie. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace provádět



1. vyšetření spermiogramu,



2. funkční spermiologické testy,



3. zajišťovat nastavení jakosti procesů v laboratoři a její kontrolu;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře



1. v rozsahu své specializované způsobilosti interpretovat výsledky

vyšetření v diagnostické a léčebné péči,



2. využívat vhodné metody asistované reprodukce,



3. provádět úkony asistované reprodukce při práci s ovocyty, spermiemi

a embryi,



4. provádět kryokonzervaci ovocytů, spermií a embryí,



5. provádět mikromanipulace se zárodečnými buňkami a embryi,



6. provádět mimotělní oplození,



7. provádět zhodnocení spermií a jejich přípravu k použití v metodách

asistované reprodukce.



§ 143



Specialista pro přípravu radiofarmak



Specialista pro přípravu radiofarmak vykonává činnosti uvedené v § 26

odst. 2 v oboru přípravy radiofarmak na pracovišti nukleární medicíny,

a dále může provádět praktickou část lékařského ozáření na základě

požadavku indikujícího lékaře, a to činnosti spojené s přípravou

radiofarmak. Přitom zejména může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. zajišťovat, že přípravu, výdej a další zacházení s radiofarmaky

zajišťují pouze osoby s příslušnou způsobilostí,



2. zajišťovat požadovanou způsobilost prostor, zařízení a přístrojů k

činnostem souvisejícím s přípravou radiofarmak, zejména kontroluje, že

injekční radiofarmaka se připravují v prostorách požadované třídy

čistoty vzduchu,



3. připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro

oblast radiofarmak,



4. zajišťovat vedení dokumentace související s příjmem, přípravou,

kontrolou a výdejem radiofarmak,



5. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti spojené

s přípravou a kontrolou radiofarmak, včetně řešení technologických

problémů;



b) pod odborným dohledem radiologického fyzika v rozsahu své

specializované způsobilosti vykonávat činnosti související se

zabezpečením radiační ochrany podle § 26 odst. 1.



HLAVA XVII



BIOMEDICÍNSKÝ INŽENÝR SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 144



Činnosti biomedicínského inženýra se specializovanou způsobilostí



(1) Klinický inženýr uvedený v § 145 až 151 po získání specializované

způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 38 v oboru

své specializace a organizuje a dohlíží v oboru své specializace na

činnost zdravotnických i jiných odborných pracovníků při poskytování

diagnostické a léčebné péče s využitím zdravotnických přístrojů. Přitom

vykonává činnosti podle § 115 a dále zejména může



a) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum

zaměřený na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace, provádět

výzkum, vývoj a zhotovení zdravotnických přístrojů nebo jejich doplňků,



b) vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na

vlastním pracovišti i v rámci oboru, provádět činnosti spojené s

klinickým hodnocením a klinickými zkouškami podle jiného právního

předpisu^13),



c) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,



d) vypracovávat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti.



(2) Klinický inženýr nevykonává činnosti související s obsluhou těch

částí radiologických zařízení, které jsou zdrojem ionizujícího záření,

a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle

právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a

ionizujícího záření^24).



§ 145



Klinický inženýr pro analýzu a zpracování biosignálů



Klinický inženýr pro analýzu a zpracování biosignálů vykonává činnosti

uvedené v § 144 v oblasti analýzy a zpracování biosignálů a dále bez

odborného dohledu a bez indikace může



a) vytvářet potřebné moduly klinických informačních systémů,



b) zajišťovat technické instruktáže pracovníků v oblasti obsluhy

informačních technologií.



§ 146



Klinický inženýr pro diagnostické zdravotnické přístroje



Klinický inženýr pro diagnostické zdravotnické přístroje vykonává

činnosti uvedené v § 144 v oblasti diagnostických zdravotnických

přístrojů s výjimkou diagnostických zobrazovacích zdravotnických

přístrojů a dále bez odborného dohledu a bez indikace může zajišťovat



a) koncipování kompletů zdravotnických technologií,



b) technické instruktáže pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnických

přístrojů a bezpečnosti práce,



c) technické služby související s digitální archivací a předáváním

záznamů z ní.



§ 147



Klinický inženýr pro laboratorní zdravotnické přístroje



Klinický inženýr pro laboratorní zdravotnické přístroje vykonává

činnosti uvedené v § 144 v oblasti laboratorní přístrojové techniky a

dále bez odborného dohledu a bez indikace může



a) kalibrovat laboratorní zdravotnické přístroje,



b) navrhovat systémy soustavného monitorování činnosti laboratorních

zdravotnických přístrojů.



§ 148



Klinický inženýr pro diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje



Klinický inženýr pro diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje

vykonává činnosti uvedené v § 144 v oblasti diagnostických

zobrazovacích zdravotnických přístrojů a dále bez odborného dohledu a

bez indikace může



a) vytvářet modifikace softwaru a nástavbový software pro diagnostické

zobrazovací zdravotnické přístroje,



b) zajišťovat technické služby související s provozem diagnostických

zobrazovacích zdravotnických přístrojů.



§ 149



Klinický inženýr pro terapeutické zdravotnické přístroje



Klinický inženýr pro terapeutické zdravotnické přístroje vykonává

činnosti uvedené v § 144 v oblasti terapeutických zdravotnických

přístrojů, s výjimkou zdravotnických přístrojů pro podporu nebo náhradu

kardiopulmonální činnosti za použití mimotělního oběhu, a dále bez

odborného dohledu a bez indikace může zajišťovat



a) externí technické služby související s provozem zdravotnických

přístrojů,



b) provoz zdravotnických přístrojů pro mimotělní očistu krve,



c) koncipování kompletů zdravotnických technologií.



§ 150



Klinický inženýr pro perfuziologii



Klinický inženýr pro perfuziologii vykonává činnosti podle § 144 a dále

činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu; přitom bez odborného

dohledu na základě indikace lékaře může vykonávat činnosti podle § 67

písm. a) až j).



§ 151



Klinický inženýr



Klinický inženýr vykonává činnosti uvedené v § 144 a dále bez odborného

dohledu a bez indikace může



a) vytvářet potřebné moduly klinických informačních systémů,



b) zajišťovat technické instruktáže pracovníků v oblasti obsluhy

informačních technologií, zdravotnických přístrojů a bezpečnosti práce,



c) koncipovat komplety zdravotnických technologií,



d) kalibrovat laboratorní zdravotnické přístroje,



e) vytvářet modifikace softwaru a nástavbový software pro diagnostické

zobrazovací zdravotnické přístroje,



f) zajišťovat technické služby související s provozem diagnostických

zobrazovacích zdravotnických přístrojů,



g) zajišťovat externí technické služby související s provozem

terapeutických zdravotnických přístrojů.



HLAVA XVIII



ODBORNÝ PRACOVNÍK V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SE

SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 152



Činnosti odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se

specializovanou způsobilostí



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví uvedený v § 153

až 157 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu

vykonává činnosti podle § 29 v oboru své specializace. Dále bez

odborného dohledu může



a) identifikovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatření k

jejich snížení nebo odstranění,



b) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum

zaměřený na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace,



c) vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do praxe na vlastním

pracovišti i v rámci oboru,



d) připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



e) připravovat informační materiály,



f) připravovat podklady pro rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví.



§ 153



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro

epidemiologii



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro

epidemiologii vykonává činnosti podle § 152 v oboru epidemiologie.

Přitom bez odborného dohledu a indikace komplexně může zajišťovat



a) šetření v ohnisku nákazy, nařizovat potřebná protiepidemická

opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které

byly v kontaktu s infekční nemocí,



b) šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz, připravovat

podklady k posouzení hygienického a protiepidemického režimu

jednotlivých zdravotnických zařízení, posuzovat jejich provozní řády a

poskytovat konzultace ostatním zdravotnickým pracovníkům,



c) plán kontrol sterilizace a dezinfekce, dezinsekce a deratizace ve

zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče,



d) plán kontrol povinného, zvláštního a mimořádného očkování a sběr a

vyhodnocování potřebných dat,



e) realizaci epidemiologických studií infekčních i neinfekčních chorob,

velkoplošných intervenčních studií a připravovat programy podpory

zdraví a jejich realizaci.



§ 154



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu dětí

a mladistvých



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu dětí

a mladistvých vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny dětí a

mladistvých. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může



a) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a

mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a

učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim dětí a mladistvých

s ohledem na správný fyzický a psychický vývoj, ochranu a podporu

zdraví a věkové zvláštnosti,



b) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně

sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu,



c) sledovat zdravotní stav, stav výživy, tělesný a duševní vývoj dětí a

mladistvých ve vztahu k životnímu stylu, životnímu a pracovnímu

prostředí a provádět potřebná opatření k jeho zlepšení,



d) komplexně zajišťovat plán kontrol dodržování protiepidemických

opatření v zařízeních a při zotavovacích akcích pro děti a mladistvé,



e) připravovat programy podpory a posílení zdraví dětí a mladistvých a

zajišťovat jejich realizaci.



§ 155



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu

obecnou a komunální



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu

obecnou a komunální vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny

obecné a komunální. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může



a) vykonávat specializované postupy související s výkonem státního

zdravotního dozoru v oblasti zdravotních rizik životního prostředí a

životních podmínek,



b) komplexně hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné

vody a vod určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat

povinnosti osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo

provozujících koupaliště a sauny,



c) kontrolovat plnění povinností výrobce nebo dovozce výrobků

přicházejících do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou,

chemických přípravků a posuzovat vodárenské technologie,



d) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad činnostmi epidemiologicky závažnými v oblasti péče o tělo a

kontrolovat podmínky provozování těchto činností,



e) sledovat a hodnotit hlukovou zátěž a zátěž obyvatelstva dalšími

faktory životního prostředí, ukládat opatření k jejímu snížení,



f) monitorovat u vymezených skupin zátěž populace vybranými

škodlivinami,



g) komplexně zajišťovat sběr dat o zdravotním stavu obyvatelstva ve

vztahu k životnímu prostředí.



§ 156



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu

práce



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu

práce vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny práce. Přitom bez

odborného dohledu a bez indikace může



a) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

v ochraně zdraví při práci před nepříznivým působením faktorů

pracovních podmínek a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně

vybavení pracovišť a nad plněním povinností zajistit závodní

preventivní péči,



b) komplexně vyhodnocovat výsledky měření faktorů pracovního prostředí

rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za účelem určení míry

rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria hodnocení stanovena

závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do příslušných kategorií,



c) stanovit minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních

podmínek,



d) stanovit způsob a minimální rozsah sledování zátěže organismu

faktory pracovních podmínek u zaměstnanců vykonávajících rizikové

práce,



e) ověřovat podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z

povolání.



§ 157



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu

výživy a předmětů běžného užívání



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu

výživy a předmětů běžného užívání vykonává činnosti podle § 152 v oboru

hygieny výživy a předmětů běžného užívání. Přitom bez odborného dohledu

a bez indikace může



a) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad stravovacími službami a nad předměty běžného užívání,



b) zabezpečovat preventivní opatření při hromadných akcích spojených s

nároky na stravování,



c) komplexně zajišťovat plán kontrol kritických bodů při výrobě a

přípravě pokrmů a jejich uvedení do oběhu,



d) komplexně hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv výživy na

zdravotní stav vybraných skupin populace, navrhovat, případně

zajišťovat opatření k jeho zlepšení,



e) provádět předběžná opatření při uvádění na trh nebo do oběhu

výrobků, potravin, polotovarů nebo pokrmů podezřelých z nebezpečnosti

nebo zdravotní závadnosti,



f) provádět přezkušování znalostí fyzických osob při činnostech

epidemiologicky závažných,



g) provádět znehodnocení nebo navrhovat znehodnocení nebo likvidaci

potravin, polotovarů nebo pokrmů, které nevyhovují požadavkům

stanoveným právními předpisy.



§ 158



Činnosti odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro

hygienu a epidemiologii



Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu a

epidemiologii bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 29 v

oboru své specializace. Dále bez odborného dohledu může



a) identifikovat, posuzovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat

opatření k jejich snížení nebo odstranění,



b) připravovat standardy specializovaných postupů, zavádět je do praxe,

monitorovat je a provádět jejich hodnocení, zabezpečovat systém jakosti

práce v ochraně a podpoře veřejného zdraví,



c) provádět edukaci populace a populačních skupin včetně tvorby

vzdělávacích a informačních materiálů,



d) tvořit a realizovat epidemiologické studie infekčních a neinfekčních

chorob, velkoplošné intervenční studie, monitoring zdravotního stavu

obyvatelstva ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostředí, připravovat

a realizovat programy podpory zdraví a preventivní zdravotnické

programy zaměřené na jednotlivé typy onemocnění,



e) získávat podklady pro sledování zdravotního stavu populace a

populačních skupin, stavu jejich tělesného a duševního vývoje ve vztahu

k životnímu stylu, životnímu a pracovnímu prostředí a navrhovat a

realizovat opatření k jeho zlepšení,



f) pracovat s informačními systémy v ochraně a podpoře veřejného

zdraví, účastnit se jejich tvorby a hodnocení,



g) provádět činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru,

zadávat a specifikovat, případně provádět měření a odběr vzorků a

materiálů k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory

veřejného zdraví v rámci svého zaměření za účelem určení míry expozice

a rizika populace a populačních skupin,



h) provádět sběr dat, jejich analýzy, interpretaci výsledků chemických

a biologických vyšetření a fyzikálních měření pro posouzení a řízení

zdravotních rizik a připravovat podklady pro rozhodování orgánů ochrany

veřejného zdraví, včetně návrhů vhodných opatření,



i) připravovat plán kontrol státního zdravotního dozoru,



j) vést praktickou výuku specializačního vzdělávání v oborech ochrany a

podpory veřejného zdraví,



k) pracovat v krizovém managementu na řízení krizových situací v rámci

působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví,



l) provádět výzkum a jeho aplikaci do praxe v oborech ochrany a podpory

veřejného zdraví,



m) připravovat koncepce a realizovat projekty v oborech ochrany a

podpory veřejného zdraví,



n) provádět šetření v ohnisku nákazy, nařízená protiepidemická

opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které

byly v kontaktu s infekční nemocí,



o) provádět šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz,

zajišťovat podklady k vytvoření hygienického a protiepidemického režimu

jednotlivých zdravotnických zařízení, provádět posouzení jejich

provozních řádů a poskytování konzultací ostatním zdravotnickým

pracovníkům,



p) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a

mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a

učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim u dětí a

mladistvých s ohledem na správný psychický a fyzický vývoj, ochranu a

podporu zdraví a věkové zvláštnosti,



q) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru

nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně

sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu, vykonávat státní

zdravotní dozor nad předměty běžného užívání,



r) hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné vody a vod

určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti

osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících

koupaliště a sauny,



s) komplexně vyhodnocovat výsledky měření faktorů pracovního prostředí

rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za účelem určení míry

rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria hodnocení stanovena

závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do příslušných kategorií.



HLAVA XIX



ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ V OBORU

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ



§ 159



Specialista v organizaci a řízení ve zdravotnictví



Specialista v organizaci a řízení ve zdravotnictví po získání

specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti

koncepčního charakteru související s řízením a organizací zdravotní

péče. Přitom v rozsahu své specializované způsobilosti zejména může



a) navrhovat cíle, strategie a politiku organizace, vykonávat činnosti

spojené s řízením a organizací zdravotnického zařízení,



b) řešit systémové otázky poskytování zdravotní péče, vykonávat

činnosti spojené s tvorbou a realizací zdravotní politiky a návaznosti

zdravotní a sociální péče,



c) navrhovat koncepci svého oboru a aplikovat ji v praxi,



d) analyzovat a interpretovat statistické údaje týkající se poskytování

zdravotní péče a zdravotního stavu obyvatel a plánovat budoucí potřeby

zdravotnických služeb,



e) zavádět systém hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotní péče a

jejího kontinuálního zvyšování,



f) provádět činnosti v oblasti personalistiky a organizaci dalšího

vzdělávání,



g) zajišťovat plnění právních předpisů a standardů týkajících se

činnosti zdravotnických zařízení.



HLAVA XX



RADIOLOGICKÝ ASISTENT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ



§ 160



Činnosti radiologického asistenta se specializovanou způsobilostí



Radiologický asistent se specializovanou způsobilostí uvedený v § 161

až 163 vykonává činnosti podle § 7 a dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. edukovat pacienty, případně jiné osoby, ve specifických postupech a

připravovat pro ně informační materiály,



2. koordinovat práci členů týmu v oblasti své specializace a působit

jako konzultant pro ostatní členy týmu a provádět odborný dohled

radiologickým asistentům bez specializované způsobilosti,



3. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět zajištění a

hodnocení kvality poskytované zdravotní péče, včetně prováděných

radiologických zobrazovacích i kvantitativních metod a ozařovacích

postupů, prostředí i dokumentace, ověřovat získané informace a

navrhovat způsoby zvýšení kvality zdravotní péče,



4. v rozsahu své specializované způsobilosti vyhodnocovat rizika

pochybení v radiologických postupech a navrhovat preventivní i nápravná

opatření,



5. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět výzkum, zejména

identifikovat činnosti vyžadující změny v postupech, provádět výzkum

zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet

podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe nejen na

vlastním pracovišti, ale i v rámci oboru,



6. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své

způsobilosti,



7. vést celoživotní vzdělávání včetně specializačního v oboru své

specializace,



8. v rozsahu své specializované způsobilosti připravovat specifikaci

technických parametrů přístrojů v rámci investičního plánování;



b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět přípravu

pacientů na specifické diagnostické a léčebné výkony, doprovázet je a

asistovat během výkonů, sledovat je a poskytovat jim specifickou

ošetřovatelskou péči po výkonu.



§ 161



Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku



(1) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává

činnosti podle § 160 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může



a) v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat přípravu

vyšetřovacích protokolů a zavádění nových vyšetřovacích a léčebných

technologií,



b) poskytovat specifickou ošetřovatelskou péči,



c) nastavovat a sledovat dodržování referenčních diagnostických

úrovní^39), spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem na

identifikaci příčin jejich překračování, navrhovat a realizovat

nápravná opatření,



d) provádět základní klinickou analýzu diagnostických obrazů a jejich

následné zpracování.



(2) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní

odbornou způsobilostí ve skiagrafii vykonává činnosti podle odstavce 1

a dále bez odborného dohledu může



a) bez indikace provádět informativní odhad efektivní dávky pro

konkrétní lékařské ozáření ve skiagrafii,



b) na základě indikace lékaře jako aplikující odborník provádět

skiagrafické zobrazovací postupy, za které nese klinickou odpovědnost.



(3) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní

odbornou způsobilostí v zobrazování v mamární diagnostice vykonává

činnosti podle odstavce 1 a dále bez odborného dohledu a na základě

indikace lékaře může provádět zobrazovací postupy v mamografickém

screeningu, za které nese klinickou odpovědnost.



(4) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní

odbornou způsobilostí v zobrazování nukleární magnetickou rezonancí

vykonává činnosti podle odstavce 1 a dále bez odborného dohledu a na

základě indikace lékaře může provádět zobrazovací postupy a

spektroskopii pomocí nukleární magnetické rezonance.



(5) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní

odbornou způsobilostí ve zobrazování pomocí výpočetní tomografie

vykonává činnosti podle odstavce 1 a dále bez odborného dohledu a na

základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem^40), může

provádět zobrazovací postupy výpočetní tomografie a za provedení jejich

praktické části nese klinickou odpovědnost.



(6) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní

odbornou způsobilostí v zobrazovacích postupech intervenční radiologie

a kardiologie vykonává činnosti podle odstavce 1 a dále bez odborného

dohledu a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím

odborníkem^40), může provádět zobrazovací postupy intervenční

radiologie a kardiologie a za provedení jejich praktické části nese

klinickou odpovědnost.



(7) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní

odbornou způsobilostí podle odstavců 2 až 6 vykonává činnosti podle

odstavce 1 a dále bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře

může aplikovat intravenózní diagnostika s výjimkou radiofarmak.



§ 162



Odborný radiologický asistent pro radioterapii



Odborný radiologický asistent pro radioterapii vykonává činnosti podle

§ 160 a dále bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře, který

je aplikujícím odborníkem, může provádět



a) ozařovací techniky v brachyterapii,



b) ozařovací techniky v teleterapii,



c) radiologické zobrazovací postupy pro plánování a ověřování léčby,

základní analýzu obrazových dat a jejich následné zpracování,



d) přímou dozimetrii na pacientovi,



e) plánování léčby.



§ 163



Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu



Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu vykonává činnosti

podle § 160 a dále může



a) bez odborného dohledu a bez indikace



1. provádět měření dávkového příkonu u pacientů v rámci radionuklidové

terapie,



2. přijímat, kontrolovat, připravovat k aplikaci a likvidovat

radiofarmaka a provádět dekontaminaci použitých prostředků a pracovního

prostředí,



3. provádět základní analýzu obrazových i kvantitativních dat a jejich

následné zpracování,



4. poskytovat specializovanou ošetřovatelskou péči;



b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře, který je

aplikujícím odborníkem,



1. provádět pomocí hybridních diagnostických technologií zobrazovací

postupy v nukleární medicíně,



2. aplikovat intravenózní radiofarmaka a jodované kontrastní látky

potřebné k realizaci zobrazovacích postupů v bodě 1.



ČÁST PÁTÁ



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



§ 164



(1) Činnosti uvedené v § 131 odst. 2 až 4 může vykonávat radiologický

fyzik, který absolvoval speciální průpravu, která se podle § 96 odst. 2

zákona č. 96/2004 Sb. považuje za specializační vzdělávání, a to v

oboru, z něhož složil atestační zkoušku.



(2) Činnosti uvedené v § 131 odst. 2 může vykonávat radiologický fyzik,

který absolvoval specializační vzdělávání podle nařízení vlády č.

463/2004 Sb. v oboru radiologická fyzika v radiodiagnostice.



(3) Činnosti uvedené v § 131 odst. 3 může vykonávat radiologický fyzik,

který absolvoval specializační vzdělávání podle nařízení vlády č.

463/2004 Sb. v oboru radiologická fyzika v radioterapii.



(4) Činnosti uvedené v § 131 odst. 4 může vykonávat radiologický fyzik,

který absolvoval specializační vzdělávání podle nařízení vlády č.

463/2004 Sb. v oboru radiologická fyzika v nukleární medicíně.



(5) Činnosti uvedené v § 161 odst. 2 až 7 může vykonávat radiologický

asistent, který získal odbornou způsobilost podle § 8 odst. 1 písm. c)

zákona č. 96/2004 Sb. a který absolvoval pomaturitní specializační

studium v úseku práce radiodiagnostika, které se podle § 96 odst. 2

zákona č. 96/2004 Sb. považuje za specializační vzdělávání.



ČÁST ŠESTÁ



ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ



§ 165



Zrušuje se:



1. Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických

pracovníků a jiných odborných pracovníků.



2. Vyhláška č. 401/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 424/2004 Sb.,

kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných

pracovníků.



§ 165



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministr:



doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.



1) § 54 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách

získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických

povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní

péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských

zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb.



2) Vyhláška č. 86/2008 Sb., o stanovení zásad správné laboratorní praxe

v oblasti léčiv.



3) § 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb. a

zákona č. 196/2010 Sb.



4) § 2 písm. x) bod 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání

jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a

doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.



5) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné

způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického

povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších

předpisů.



6) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení

vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz

zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.



7) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním

zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České

republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších

předpisů.



8) § 29 až 42 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.



9) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách souvisejících zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky

na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003

Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č.

22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky

na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění

nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády

vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na

výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, ve znění nařízení vlády č. 307/2009 Sb.



Nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky

na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění nařízení

vlády č. 246/2009 Sb.



12) § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 378/2007 Sb.



13) § 2 odst. 2 písm. n) zákona č. 378/2007 Sb., ve znění zákona č.

296/2008 Sb.



14) § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 18/1997 Sb.



15) § 3 odst. 2 vyhlášky č. 146/1997 Sb., kterou se stanoví činnosti,

které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti

zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci

a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a

udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované

dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků, ve znění

vyhlášky č. 315/2002 Sb.



16) Například zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



17) Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti, elektrotechnice,

ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.



18) Zákon č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



19) § 2 písm. v) vyhlášky č. 307/2002 Sb.



20) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o

metrologii, ve znění pozdějších předpisů.



21) Například zákon č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990

Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických

požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



22) § 3 vyhlášky č. 146/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb.



23) § 2 písm. w) vyhlášky č. 307/2002 Sb.



24) § 66 odst. 2 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č.

499/2005 Sb.



25) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



26) § 43 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.



27) § 27 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.



28) § 67 odst. 6 a 7 zákona č. 378/2007 Sb.



29) Vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv.



30) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování

prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních

testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění

biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a

biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.



31) Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších

podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a

u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky.



32) Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 84/2008

Sb.



33) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



34) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších

předpisů.



35) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých

souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.



36) Přílohy č. 1 a 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



37) Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení

vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz

zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.



38) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění

pozdějších předpisů.



39) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb.



40) § 62 odst. 2 vyhlášky č. 307/2002 Sb.