160/1991 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. dubna 1980
byla ve Vídni sjednána Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi
zboží. Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva
podepsána v New Yorku dne 1. září 1981.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní
Republiky ji ratifikoval s výhradou, že Česká a Slovenská Federativní
Republika nebude vázána ustanovením jejího článku 1 odst. 1 písm. b).
Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka OSN,
depozitáře Úmluvy, dne 5. března 1990.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 99 odst. 1 dnem 1.
ledna 1988. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v
platnost v souladu se svým článkem 99 odst. 2 dnem 1. dubna 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
Smluvní státy této Úmluvy,
majíce na mysli obecné cíle vyjádřené v resolucích přijatých na šestém
zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o nastolení nového
mezinárodního ekonomického řádu,
berouce v úvahu, že rozvoj mezinárodního obchodu na základě rovnosti a
vzájemné výhodnosti je důležitým činitelem při rozvíjení přátelských
vztahů mezi státy,
jsouce názoru, že přijetí jednotných ustanovení upravujících smlouvy o
mezinárodní koupi zboží a přihlížejících k různým sociálním,
ekonomickým a právním systémům by přispělo k odstraňování právních
překážek v mezinárodním obchodě a podpořilo rozvoj mezinárodního
obchodu,
se dohodly takto:
ČÁST I
Předmět úpravy a obecná ustanovení
KAPITOLA I
Předmět úpravy
Čl.1
(1) Tato Úmluva upravuje smlouvy o koupi zboží mezi stranami, které
mají místa podnikání v různých státech,
a) jestliže tyto státy jsou smluvními státy; nebo
b) jestliže podle ustanovení mezinárodního práva soukromého se má
použít právního řádu některého smluvního státu.
(2) Ke skutečnosti, že strany mají místa podnikání v různých státech se
nepřihlíží, jestliže tato skutečnost nevyplývá buď ze smlouvy nebo z
jednání mezi stranami nebo z informací poskytnutých stranami kdykoli do
uzavření smlouvy nebo při jejím uzavření.
(3) Při určování použitelnosti této Úmluvy se nepřihlíží k státní
příslušnosti stran a ani k tomu, zda strany nebo smlouva mají
občanskoprávní nebo obchodní povahu.
Čl.2
Tato Úmluva se nepoužije na koupě
a) zboží kupovaného pro osobní potřebu, potřebu rodiny nebo domácnosti,
ledaže prodávající před uzavřením smlouvy nebo při jejím uzavření
nevěděl a ani neměl vědět, že zboží je kupováno k takovému účelu;
b) na dražbách;
c) při výkonu rozhodnutí nebo podle rozhodnutí soudu;
d) cenných papírů nebo peněz;
e) lodí, člunů, vznášedel nebo letadel;
f) elektrické energie.
Čl.3
(1) Smlouvy o dodávce zboží, které má být vyrobeno nebo vyhotoveno, se
považují za smlouvy o koupi zboží, ledaže strana, která zboží
objednává, se zavazuje dodat podstatnou část věcí nutných pro jejich
výrobu nebo zhotovení.
(2) Tato Úmluva se nepoužije na smlouvy, v nichž převažující část
závazků strany, která dodává zboží, spočívá ve vykonání prací nebo
poskytování služeb.
Čl.4
Tato Úmluva upravuje pouze uzavírání smlouvy o koupi a práva a
povinnosti prodávajícího a kupujícího vznikající z takové smlouvy.
Pokud něco jiného není výslovně stanoveno v této Úmluvě, nedotýká se
zejména
a) platnosti smlouvy nebo kteréhokoli jejího ustanovení nebo jakékoli
zvyklosti;
b) účinku, který může mít smlouva na vlastnické právo k prodávanému
zboží.
Čl.5
Tato Úmluva se nepoužije na odpovědnost prodávajícího za smrt nebo
ublížení na zdraví, způsobené zbožím kterékoli osobě.
Čl.6
Strany mohou vyloučit použití této Úmluvy nebo, s výjimkou článku 12,
kteréhokoli jejího ustanovení nebo jeho účinky změnit.
Čl.7
(1) Při výkladu této Úmluvy se přihlédne k její mezinárodní povaze a k
potřebě podporovat jednotnost při jejím použití a dodržování dobré víry
v mezinárodním obchodu.
(2) Otázky spadající do předmětu úpravy této Úmluvy, které v ní nejsou
výslovně řešeny, se řeší podle obecných zásad, na nichž Úmluva spočívá,
nebo, jestliže takové zásady chybějí, podle ustanovení právního řádu
rozhodného podle ustanovení mezinárodního práva soukromého.
Čl.8
(1) Pro účely této Úmluvy prohlášení nebo jiné chování strany se
vykládají podle jejího úmyslu, jestliže druhé straně byl tento úmysl
znám nebo jí nemohl být neznám.
(2) Nepoužije-li se ustanovení předchozího odstavce, vykládají se
prohlášení nebo jiné chování strany podle významu, který by jim
přikládala za týchž okolností rozumná osoba v tomtéž postavení jako
druhá strana.
(3) Při určování úmyslu strany nebo významu, který by prohlášení nebo
chování přikládala rozumná osoba, vezme se náležitý zřetel na všechny
rozhodné okolnosti případu, včetně jednání o smlouvě, praxe, kterou
strany mezi sebou zavedly, zvyklostí a následného chování stran.
Čl.9
(1) Strany jsou vázány jakoukoli zvyklostí, na které se dohodly, a
praxí, kterou mezi sebou zavedly.
(2) Pokud není dohodnuto jinak, má se za to, že strany se nepřímo
dohodly, že na smlouvu nebo na její uzavírání má být použita zvyklost,
kterou obě strany znaly nebo měly znát, a která je v mezinárodním
obchodu v široké míře známa stranám smlouvy téhož druhu v příslušném
obchodním odvětví a zpravidla jimi dodržována.
Čl.10
Pro účely této Úmluvy
a) v případech, kdy strana má více míst podnikání, je rozhodující místo
podnikání, které má nejužší vztah ke smlouvě a jejímu plnění, s
přihlédnutím k okolnostem stranám známým nebo stranami zamýšlenými
kdykoli před uzavřením smlouvy nebo při jejím uzavření;
b) v případech, kdy strana nemá místo podnikání, je rozhodujícím její
bydliště (sídlo).
Čl.11
Smlouva o koupi nemusí být uzavřena nebo prokazována písemně a
nevyžadují se u ní žádné jiné formální náležitosti; lze ji prokazovat
jakýmikoli prostředky, včetně svědků.
Čl.12
Ustanovení článku 11, článku 29 a částí II této Úmluvy, jež
připouštějí, aby uzavření smlouvy o koupi nebo dohoda o její změně nebo
o zrušení nebo nabídka, její přijetí nebo jiný projev vůle stran se
uskutečnily v jakékoli jiné formě než písemné, se nepoužijí, jestliže
kterákoli strana má místo podnikání ve smluvním státě, který učinil
prohlášení podle článku 96 této Úmluvy. Strany nemohou dohodnout
vyloučení nebo změnu účinku tohoto článku.
Čl.13
Pro účely této Úmluvy písemná forma zahrnuje telegram a dálnopis.
ČÁST II
Uzavírání smlouvy
Čl.14
(1) Návrh na uzavření smlouvy určený jedné nebo několika určitým osobám
je nabídkou, jestliže je dostatečně určitý a projevuje vůli
navrhovatele, aby byl zavázán v případě přijetí. Návrh je dostatečně
určitý, je-li v něm označeno zboží a jestliže výslovně nebo nepřímo
stanoví množství a kupní cenu zboží nebo obsahuje ustanovení umožňující
jejich určení.
(2) Návrh, který není určen jedné nebo několika určitým osobám, se
pokládá pouze za výzvu k podávání nabídek, ledaže osoba činící návrh
jasně uvede opak.
Čl.15
(1) Nabídka působí od doby, kdy dojde osobě, které je určena.
(2) Nabídku, i když je neodvolatelná, lze zrušit, dojde-li zrušení
osobě, které je nabídka určena, dříve nebo současně s nabídkou.
Čl.16
(1) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být nabídka odvolána, jestliže
odvolání dojde osobě, které je nabídka určena, dříve než odeslala
přijetí.
(2) Nabídka nemůže být odvolána:
a) jestliže z ní vyplývá stanovením určité lhůty pro přijetí nebo jiným
způsobem, že je neodvolatelná, nebo
b) jestliže osoba, které byla určena, mohla důvodně spoléhat na její
neodvolatelnost, podle toho jednala.
Čl.17
Nabídka, i když je neodvolatelná, zaniká, jakmile navrhovateli dojde
její odmítnutí.
Čl.18
(1) Prohlášení učiněné osobou, které byla nabídka určena, nebo její
jiné jednání naznačující její souhlas s nabídkou, je přijetím. Mlčení
nebo nečinnost samy o sobě nejsou přijetím.
(2) Přijetí nabídky se stává účinným v okamžiku, kdy vyjádření souhlasu
dojde navrhovateli. Přijetí není účinné, jestliže vyjádření souhlasu
nedojde navrhovateli v době, kterou určil, a není-li tato doba určena,
v rozumné době s přihlédnutím k okolnostem obchodu, včetně rychlosti
sdělovacích prostředků, které navrhovatel použil. Ústní nabídka musí
být přijata ihned, ledaže z okolností vyplývá něco jiného.
(3) Jestliže však na základě nabídky nebo v důsledku praxe, kterou
strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostí, může osoba, které je nabídka
určena, vyjádřit souhlas provedením úkonu bez vyrozumění navrhovatele,
jako odesláním zboží nebo zaplacením kupní ceny, je přijetí účinné v
okamžiku, kdy byl tento úkon vykonán, za předpokladu, že byl vykonán ve
lhůtě stanovené v předchozím odstavci.
Čl.19
(1) Odpověď na nabídku, která se jeví přijetím, avšak obsahuje dodatky,
omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a je protinabídkou.
(2) Avšak odpověď na nabídku, která se jeví přijetím, ale obsahuje
dodatky nebo odchylky, které podstatně nemění podmínky nabídky, je
přijetím, ledaže navrhovatel bez zbytečného odkladu ústně vznese proti
rozdílům námitky nebo za tímto účelem odešle oznámení. Jestliže tak
neučiní, jsou součástí smlouvy podmínky uvedené v nabídce se změnami
obsaženými v přijetí.
(3) Dodatky nebo odchylky, které se týkají zejména kupní ceny, placení,
jakosti a množství zboží, místa a doby dodání, rozsahu odpovědnosti
jedné strany vůči druhé straně nebo řešení sporů, se považují za
podstatnou změnu podmínky nabídky.
Čl.20
(1) Lhůta pro přijetí nabídky určená navrhovatelem v telegramu nebo v
dopisu počíná běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání nebo
od data uvedeného v dopise, a není-li takové datum uvedeno, od data
uvedeného na obálce. Lhůta pro přijetí nabídky určená navrhovatelem
telefonicky, dálnopisně nebo jinými prostředky umožňujícími okamžité
sdělení začíná běžet od okamžiku, kdy nabídka dojde osobě, které je
určena.
(2) Státní svátky a dny pracovního klidu v průběhu lhůty pro přijetí se
do ní započítávají při výpočtu její délky. Jestliže však zpráva o
přijetí nemůže být doručena na adresu navrhovatele poslední den takové
lhůty, poněvadž na tento den připadá státní svátek nebo jiný den
pracovního klidu v místě podnikání navrhovatele, prodlužuje se lhůta do
prvního následujícího pracovního dne.
Čl.21
(1) Pozdní přijetí má nicméně účinky přijetí, jestliže navrhovatel bez
odkladu vyrozumí o tom ústně osobu, které byla nabídka určena nebo jí v
tomto smyslu odešle zprávu.
(2) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež obsahují pozdní přijetí
nabídky, vyplývá, že byly odeslány za takovýchto okolností, že by došly
navrhovateli včas, kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem,
má pozdní přijetí účinky přijetí, ledaže navrhovatel bez odkladu
vyrozumí ústně osobu, které byla nabídka určena, že považuje nabídku za
zaniklou, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu.
Čl.22
Přijetí může být vzato zpět, jestliže zpětvzetí dojde navrhovateli před
okamžikem nebo v okamžiku, kdyby nastaly účinky přijetí.
Čl.23
Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky se stane účinným
podle ustanovení této Úmluvy.
Čl.24
Pro účely této části Úmluvy nabídka, prohlášení o přijetí nebo jakýkoli
jiný projev vůle dojde osobě, které jsou určeny, když jsou jí sděleny
ústně nebo jsou doručeny jakýmkoli jiným způsobem jí do vlastních
rukou, do jejího místa podnikání nebo na její poštovní adresu, nebo,
nemá-li místo podnikání nebo poštovní adresu, do jejího bydliště
(sídla).
ČÁST III
Koupě zboží
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Čl.25
Porušení smlouvy jednou ze stran je podstatné, jestliže způsobuje
takovou újmu druhé straně, že ji ve značné míře zbavuje toho, co tato
strana je oprávněna očekávat podle smlouvy, ledaže strana porušující
smlouvu nepředvídala takové důsledky a ani rozumná osoba v tomtéž
postavení by je nepředvídala za týchž okolností.
Čl.26
Prohlášení o odstoupení od smlouvy je účinné, jen když je oznámeno
druhé straně.
Čl.27
Jestliže strana v souladu s touto částí Úmluvy učiní oznámení, žádost
nebo jiné sdělení a zašle je prostředky přiměřenými okolnostem,
opoždění nebo omyl při předávání nebo skutečnost, že nedošly do místa
určení, nezbavuje tuto stranu práva se jich dovolávat, ledaže tato část
Úmluvy výslovně nestanoví něco jiného.
Čl.28
Jestliže je strana oprávněna podle této Úmluvy požadovat plnění
jakékoli povinnosti druhé strany, není soud povinen rozhodnout o
naturálním plnění, ledaže by tak rozhodl podle svého vlastního právního
řádu o obdobných kupních smlouvách, které nejsou upraveny touto
Úmluvou.
Čl.29
(1) Smlouva může být změněna nebo ukončena pouhou dohodou stran.
(2) Písemná smlouva, která obsahuje ustanovení, že její změna nebo
ukončení dohodou stran vyžaduje písemnou formu, může být takto změněna
nebo ukončena jen při dodržení této formy. Strana však může svým
chováním ztratit možnost dovolávat se tohoto ustanovení v rozsahu, v
jakém druhá strana spoléhala na toto chování.
KAPITOLA II
Povinnosti prodávajícího
Čl.30
Prodávající je povinen dodat zboží, předat jakékoliv doklady, které se
k němu vztahují, a vlastnické právo ke zboží, jak vyžaduje smlouva a
tato Úmluva za podmínek stanovených smlouvou a touto Úmluvou.
ODDÍL I
Dodání zboží a předání dokladů
Čl.31
Není-li prodávající povinen dodat zboží v určitém jiném místě, jeho
povinnost dodat zboží spočívá
a) v předání zboží prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího, jestliže
smlouva o koupi zahrnuje přepravu zboží;
b) u zboží, jež je ve smlouvě určeno jednotlivě, nebo sice podle druhu,
avšak má být dodáno z určitého skladu nebo vyrobeno nebo zhotoveno a
strany věděly v době uzavření smlouvy, že zboží se nachází nebo má být
vyrobeno nebo zhotoveno v určitém místě, v umožnění kupujícímu nakládat
zboží v tomto místě, jestliže se na ně nevztahuje ustanovení písm. a);
c) v ostatních případech v umožnění kupujícímu nakládat zbožím v místě,
kde má prodávající své místo podnikání v době uzavření smlouvy.
Čl.32
(1) Jestliže prodávající předává zboží podle smlouvy nebo této Úmluvy
dopravci a není-li zboží zřetelně označeno pro účely smlouvy značkami
na zboží, dopravními doklady nebo jinak, musí prodávající zaslat
kupujícímu oznámení o odeslání zásilky a zboží v něm specifikovat.
(2) Je-li prodávající povinen obstarat přepravu zboží, musí uzavřít
smlouvy nezbytné pro přepravu do stanoveného místa určení dopravními
prostředky odpovídajícími daným okolnostem a za podmínek obvyklých pro
takovou přepravu.
(3) Není-li prodávající povinen pojistit dopravu zboží, musí kupujícímu
poskytnout na jeho žádost veškeré dostupné údaje, které jsou nutné k
uzavření pojištění.
Čl.33
Prodávající je povinen dodat zboží
a) dne, který je určen ve smlouvě nebo určitelný podle smlouvy;
b) kdykoli během lhůty, která je ve smlouvě určena nebo podle smlouvy
určitelná, ledaže z okolností vyplývá, že dobu dodání určuje kupující,
nebo
c) v přiměřené lhůtě po uzavření smlouvy v ostatních případech.
Čl.34
Je-li prodávající povinen předat doklady vztahující se ke zboží, musí
je předat v době a v místě a způsobem, jež jsou stanovené ve smlouvě.
Předal-li prodávající doklady před stanovenou dobou, může do této doby
odstranit jakékoli vady dokladů, jestliže tím nezpůsobí kupujícímu
nepřiměřené obtíže nebo nepřiměřené náklady. Kupujícímu je však
zachován nárok na náhradu škody podle této Úmluvy.
ODDÍL II
Zboží bez vad a nároky třetích osob
Čl.35
(1) Prodávající musí dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež
určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit tak, jak určuje smlouva.
(2) Pokud se strany nedohodly jinak, zboží neodpovídá smlouvě, ledaže
a) se hodí pro účely, pro něž se používá zpravidla zboží téhož
provedení;
b) se hodí pro zvláštní účel, o kterém byl prodávající výslovně nebo
jinak uvědoměn v době uzavření smlouvy s výjimkou případů, kdy z
okolností vyplývá, že kupující se nespoléhal nebo kdyby nebylo od něj
rozumné, aby spoléhal na odbornost a úsudek prodávajícího;
c) má vlastnosti zboží, které prodávající předložil kupujícímu jako
vzorek nebo předlohu;
d) je uloženo pro přepravu nebo zabaleno způsobem, který je obvyklý pro
takové zboží nebo, nelze-li tento způsob určit, způsobem přiměřeným k
zachování a ochraně zboží.
(3) Prodávající neodpovídá podle písmen a) až d) předchozího odstavce
za vady zboží, o kterých kupující v době uzavření smlouvy věděl nebo
nemohl nevědět.
Čl.36
(1) Prodávající odpovídá podle smlouvy a této Úmluvy za jakoukoli vadu,
kterou má zboží v okamžiku přechodu nebezpečí na kupujícího, i když se
vada stane zjevnou až po této době.
(2) Prodávající rovněž odpovídá za jakoukoli vadu zboží, jež vznikne po
době uvedené v předchozím odstavci, jestliže je způsobena porušením
některé jeho povinnosti, včetně nedodržení záruky, že zboží po určitou
dobu bude způsobilé pro obvyklé své použití nebo pro zvláštní použití
nebo že si zachová určitou jakost nebo určité vlastnosti.
Čl.37
Jestliže prodávající dodal zboží před dobou stanovenou pro dodání, může
až do této doby dodat chybějící část nebo chybějící množství dodaného
zboží za dodané vadné zboží nebo odstranit vady dodaného zboží,
jestliže výkon tohoto práva nezpůsobí kupujícímu nepřiměřené obtíže
nebo nepřiměřené výdaje. Kupujícímu je však zachován nárok na náhradu
škody podle této Úmluvy.
Čl.38
(1) Kupující musí prohlédnout zboží nebo zařídit jeho prohlídku v době
podle okolností co nejkratší.
(2) Jestliže smlouva zahrnuje přepravu zboží, může být prohlídka
odložena až do doby, kdy zboží dojde do místa určení.
(3) Jestliže zboží je během přepravy směrováno do jiného místa určení
nebo kupujícímu znovu odesláno, aniž by měl kupující přiměřenou možnost
si je prohlédnout, a v době uzavření smlouvy prodávající věděl nebo měl
vědět o možnosti takové změny místa určení nebo takového opětného
odeslání, prohlídka může být odložena až do doby, kdy zboží dojde do
nového místa určení.
Čl.39
(1) Právo kupujícího z vad zboží zaniká, jestliže kupující neoznámí
prodávajícímu povahu těchto vad v přiměřené době poté, kdy je zjistil
nebo je měl zjistit.
(2) Právo kupujícího z vad zboží vždy zaniká, jestliže kupující
neoznámí prodávajícímu vady zboží nejpozději do dvou let ode dne, kdy
zboží bylo skutečně předáno kupujícímu, ledaže tato lhůta není v
souladu se smluvní záruční lhůtou.
Čl.40
Prodávající se nemůže dovolávat ustanovení článků 38 a 39, jsou-li vady
zboží důsledkem skutečností, o kterých prodávající věděl nebo o kterých
nemohl nevědět a které nesdělil kupujícímu.
Čl.41
Prodávající musí dodat zboží, které není omezeno žádným právem nebo
nárokem třetí osoby, ledaže kupující souhlasil s převzetím zboží s
takovým omezením nebo nárokem. Jestliže však takové právo nebo nárok se
zakládá na průmyslovém vlastnictví nebo jiném duševním vlastnictví,
řídí se povinnosti prodávajícího ustanovením článku 42.
Čl.42
(1) Prodávající musí dodat zboží, které není omezeno žádným právem nebo
nárokem třetí osoby založeném na průmyslovém nebo jiném duševním
vlastnictví, o němž v době uzavření smlouvy věděl nebo nemohl nevědět,
jestliže takové právo nebo nárok se zakládá na průmyslovém nebo jiném
duševním vlastnictví:
a) podle práva státu, kde zboží bude znovu prodáno nebo jinak použito v
případě, že strany v době uzavření smlouvy zamýšlely takový další
prodej nebo jiné takové použití v tomto státě, nebo
b) podle práva státu, kde má kupující místo podnikání, v ostatních
případech.
(2) Povinnost prodávajícího podle předchozího odstavce se nevztahuje na
případy, kdy
a) v době uzavření smlouvy kupující věděl nebo nemohl nevědět o takovém
právu nebo nároku, nebo
b) právo na nárok vyplývá z toho, že prodávající postupoval podle
technických výkresů, návrhů, vzorců nebo jiných podkladů, které mu
opatřil kupující.
Čl.43
(1) Kupující ztrácí právo dovolat se ustanovení čl. 41 nebo čl. 42,
jestliže nepodá prodávajícímu zprávu, určující povahu práva nebo nároku
třetí osoby v přiměřené době poté, kdy se dozvěděl nebo se měl dozvědět
o tomto právu nebo nároku.
(2) Prodávající není oprávněn se dovolávat ustanovení předchozího
odstavce, jestliže věděl o právu nebo nároku třetí osoby a jeho povaze.
Čl.44
Bez ohledu na ustanovení čl. 39 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 může kupující
snížit kupní cenu podle ustanovení článku 50 nebo požadovat náhradu
škody s výjimkou ušlého zisku, jestliže neučinil požadované oznámení z
omluvitelných důvodů.
ODDÍL III
Práva kupujícího při porušení smlouvy prodávajícím
Čl.45
(1) Nesplní-li prodávající některou svou povinnost ze smlouvy o koupi
nebo z této Úmluvy, může kupující:
a) uplatnit práva stanovená v článcích 46 až 52;
b) požadovat náhradu škody podle článků 74 až 77.
(2) Kupující není zbaven práva, které může mít na uplatnění náhrady
škody, uplatní-li své právo na jiné náhrady.
(3) Uplatní-li kupující některé své právo z porušení smlouvy, nemůže
být prodávajícímu povolen v soudním nebo rozhodčím řízení žádný odklad.
Čl.46
(1) Kupující může požadovat, aby prodávající plnil své povinnosti,
ledaže již uplatnil nárok, který není v souladu s takovým požadavkem.
(2) Jestliže zboží neodpovídá smlouvě, může kupující požadovat dodání
náhradního zboží, jen jestliže vadné plnění zakládá podstatné porušení
smlouvy a je-li požadavek na dodání náhradního zboží uplatněn buď
současně s oznámením učiněným podle článku 39 nebo v přiměřené době
poté.
(3) Jestliže zboží neodpovídá smlouvě, může kupující požadovat na
prodávajícím odstranění vadného plnění, ledaže by to bylo nepřiměřené s
přihlédnutím ke všem okolnostem. Požadavek na odstranění vadného plnění
musí být uplatněn buď současně s oznámením učiněným podle článku 39
nebo v přiměřené době poté.
Čl.47
(1) Kupující může stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění jeho
povinností.
(2) Kupující nesmí před uplynutím takto stanovené lhůty uplatnit
některý z nároků z porušení smlouvy, ledaže obdrží od prodávajícího
oznámení, že nesplní své povinnosti v této lhůtě. Kupující však tímto
neztrácí právo na náhradu škody způsobenou prodlením v plnění.
Čl.48
(1) S výhradou článku 49 prodávající může i po stanovené lhůtě pro
dodání zboží odstranit na své náklady jakékoli nesplnění svých
povinností, jestliže tak může učinit bez nepřiměřeného odkladu a
nezpůsobí tím kupujícímu nepřiměřené obtíže nebo pochybnosti, že
kupující nebude muset uhradit náklady vynaložené prodávajícím.
Nárok kupujícího na náhradu škody podle této Úmluvy zůstává však
zachován.
(2) Jestliže prodávající požádá kupujícího, aby mu oznámil, zda přijme
plnění, a kupující této žádosti v přiměřené lhůtě nevyhoví, může
prodávající poskytnout plnění ve lhůtě, kterou stanovil ve své žádosti.
Kupující nemůže během této lhůty uplatnit takový nárok, který je
neslučitelný s plněním závazku prodávajícím.
(3) Zpráva prodávajícího, že poskytne plnění v určité lhůtě, se
považuje za žádost ve smyslu předchozího odstavce, aby kupující oznámil
své rozhodnutí.
(4) Žádost nebo oznámení prodávajícího podle odstavce 2 nebo 3 tohoto
článku je účinná, jen když ji kupující obdrží.
Čl.49
(1) Kupující může odstoupit od smlouvy:
a) jestliže prodávající nesplněním některé své povinnosti ze smlouvy
nebo z této Úmluvy porušil smlouvu podstatným způsobem, nebo
b) v případě nedodání zboží, jestliže prodávající nedodá zboží v
dodatečné lhůtě určené kupujícím podle článku 47 odst. 1 nebo prohlásí,
že nedodá zboží v takto určené lhůtě.
(2) Jestliže však prodávající dodal zboží, zaniká právo kupujícího
odstoupit od smlouvy, ledaže tak učiní:
a) při pozdní dodávce v přiměřené době poté, kdy se dověděl o
uskutečnění dodávky;
b) při jiném porušení povinností než při pozdní dodávce v přiměřené
době;
i) poté, kdy se dozvěděl nebo musel dozvědět o takovém porušení;
ii) po uplynutí dodatečné lhůty určené kupujícím podle článku 47 odst.
1 nebo po prohlášení prodávajícího, že nesplní své povinnosti v takové
dodatečné lhůtě, nebo
iii) po uplynutí dodatečné lhůty stanovené prodávajícím podle článku 48
odst. 2 nebo po prohlášení kupujícího, že nepřijme plnění.
Čl.50
Jestliže zboží není v souladu se smlouvou, kupující může snížit kupní
cenu bez ohledu na to, zda kupní cena byla již zaplacena, či nikoli, a
to v rozsahu odpovídajícím poměru mezi hodnotou, kterou mělo skutečně
dodané zboží v době dodání, a hodnotou, kterou by mělo v této době
zboží bez vad. Jestliže však prodávající odstraní neplnění své
povinnosti podle článku 37 nebo článku 48 nebo jestliže kupující
odmítne přijmout plnění poskytnuté prodávajícím v souladu s těmito
články, nemůže kupující snížit kupní cenu.
Čl.51
(1) Dodá-li prodávající pouze část zboží nebo jestliže pouze část
dodaného zboží není v souladu se smlouvou, použijí se ustanovení článků
46 až 50 ohledně části zboží, která chybí nebo není v souladu se
smlouvou.
(2) Kupující může odstoupit od celé smlouvy jen tehdy, jestliže
částečné nesplnění nebo splnění neodpovídající smlouvě zakládá
podstatné porušení smlouvy.
Čl.52
(1) Dodá-li prodávající zboží před stanovenou dobou, může kupující
dodávku přijmout nebo ji odmítnout.
(2) Dodá-li prodávající větší množství zboží, než je stanoveno ve
smlouvě, může kupující dodávku přijmout nebo může odmítnout přijmout
přebytečné množství zboží. Jestliže kupující přijme dodávku všeho nebo
části přebytečného zboží, je povinen za ně zaplatit kupní cenu
odpovídající kupní ceně stanovené ve smlouvě.
KAPITOLA III
Povinnosti kupujícího
Čl.53
Kupující je povinen zaplatit za zboží kupní cenu a převzít dodávku v
souladu se smlouvou a touto Úmluvou.
ODDÍL I
Placení kupní ceny
Čl.54
Povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu zahrnuje povinnost učinit
opatření a vyhovět formalitám, jež stanoví smlouva nebo zákony a jiné
právní úpravy k tomu, aby se umožnilo zaplacení kupní ceny.
Čl.55
Jestliže smlouva byla platně uzavřena, avšak není v ní výslovně nebo
nepřímo stanovena kupní cena a ani ustanovení umožňující její určení,
má se za to, že strany, pokud neprojevily jinou vůli, nepřímo určily
kupní cenu odpovídající kupní ceně, která se všeobecně účtovala v době
uzavírání smlouvy za takové zboží za srovnatelných okolností v
příslušném obchodním odvětví.
Čl.56
Jestliže kupní cena je určena podle váhy zboží, je rozhodující v
případě pochybnosti čistá váha.
Čl.57
(1) Jestliže kupující nepřevzal povinnost zaplatit kupní cenu v určitém
jiném místě, je povinen ji prodávajícímu zaplatit
a) v místě podnikání prodávajícího; nebo
b) jestliže má být cena placena při předání zboží nebo dokladů, v místě
tohoto předání.
(2) Prodávající nese jakékoli zvýšení výloh spojených s placením,
jsou-li způsobeny změnou jeho místa podnikání po uzavření smlouvy.
Čl.58
(1) Není-li kupující povinen zaplatit kupní cenu v jiné určité době, je
povinen ji zaplatit, když prodávající v souladu se smlouvou a touto
Úmluvou umožní kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady, na základě
kterých může kupující nakládat se zbožím. Prodávající může učinit
závislým předání zboží nebo dokladů na takovém zaplacení kupní ceny.
(2) Zahrnuje-li smlouva přepravu zboží, může prodávající odeslat zboží
s podmínkou, že zboží nebo doklady umožňující nakládání zbožím budou
předány kupujícímu jen proti zaplacení kupní ceny.
(3) Kupující není povinen zaplatit kupní cenu, dokud nemá možnost zboží
si prohlédnout, ledaže postup při dodávce nebo placení, jenž byl mezi
stranami dohodnut, mu neposkytuje takovou možnost.
Čl.59
Kupující je povinen zaplatit kupní cenu v době stanovené smlouvou nebo
určitelné podle smlouvy a této Úmluvy a není zapotřebí, aby k tomu byl
vyzván nebo aby byly splněny jiné formality ze strany prodávajícího.
ODDÍL II
Převzetí dodávky
Čl.60
Povinnost kupujícího převzít dodávku spočívá:
a) v provedení všech úkonů, které lze od něho rozumně očekávat k tomu
účelu, aby prodávající mohl dodat zboží, a
b) v převzetí zboží.
ODDÍL III
Práva prodávajícího při porušení smlouvy kupujícím
Čl.61
(1) Nesplní-li kupující některou svou povinnost stanovenou smlouvou
nebo touto Úmluvou, může prodávající:
a) uplatnit práva stanovená v článcích 62 až 65;
b) požadovat náhradu škody podle článků 74 až 77.
(2) Prodávající neztrácí právo na náhradu škody tím, že uplatní své
právo na jiné nároky.
(3) Uplatní-li prodávající některý nárok z porušení smlouvy, nemůže být
kupujícímu povolen v soudním nebo rozhodčím řízení žádný odklad pro
splnění jeho povinností.
Čl.62
Prodávající může požadovat, aby kupující zaplatil kupní cenu, převzal
dodávku nebo splnil jiné své povinnosti, ledaže prodávající uplatnil
nárok z porušení smlouvy, jež je neslučitelný s takovým požadavkem.
Čl.63
(1) Prodávající může stanovit kupujícímu dodatečnou přiměřenou lhůtu ke
splnění jeho povinností.
(2) Prodávající nesmí před uplynutím takto stanovené lhůty uplatnit své
nároky z porušení smlouvy kupujícím, ledaže prodávající obdrží od
kupujícího oznámení, že nesplní svůj závazek v této lhůtě. Prodávající
však neztrácí tímto právo na náhradu škody způsobenou prodlením v
plnění.
Čl.64
(1) Prodávající může odstoupit od smlouvy:
a) jestliže kupující nesplněním některé své povinnosti ze smlouvy nebo
z této Úmluvy porušil smlouvu podstatným způsobem; nebo
b) jestliže kupující nesplnil povinnost zaplatit kupní cenu nebo
převzít dodávku zboží v dodatečné lhůtě stanovené prodávajícím podle
článku 63 odst. 1 nebo jestliže prohlásí, že tyto povinnosti v této
lhůtě nesplní.
(2) Jestliže však kupující zaplatil kupní cenu, zaniká právo
prodávajícího odstoupit od smlouvy, ledaže tak učiní:
a) při opožděném plnění kupujícího dříve, než se dozvěděl, že kupující
splnil svou povinnost nebo
b) při jiném porušení smlouvy než opožděném plnění kupujícího v
přiměřené době;
i) poté, kdy se prodávající dozvěděl nebo měl dozvědět o porušení
smlouvy; nebo
ii) po uplynutí dodatečné lhůty stanovené prodávajícím podle článku 63
odst. 1 nebo po prohlášení kupujícího, že nesplní své povinnosti v této
dodatečné lhůtě.
Čl.65
(1) Jestliže má kupující podle smlouvy určit formu, velikost nebo jiné
vlastnosti zboží a neučiní tak ve smluvené nebo přiměřené lhůtě po
dojití žádosti prodávajícího, může je prodávající sám určit podle
potřeb kupujícího, jež mu mohou být známy, aniž nejsou dotčena jiná
práva, která může mít.
(2) Jestliže prodávající provedl určení sám, musí oznámit podrobné
údaje o tom kupujícímu a stanovit přiměřenou lhůtu, v níž kupující může
učinit rozdílné určení. Jestliže kupující tak neučiní po dojití
takového sdělení v určené lhůtě, je určení provedené prodávajícím
závazné.
KAPITOLA IV
Přechod nebezpečí
Čl.66
Ztráta nebo poškození zboží, k nimž došlo po přechodu nebezpečí na
kupujícího, nezbavují kupujícího povinnosti zaplatit kupní cenu, ledaže
ztráta nebo poškození byly způsobeny jednáním nebo opomenutím
prodávajícího.
Čl.67
(1) Jestliže smlouva o koupi zahrnuje přepravu zboží a prodávající není
povinen předat je na určitém místě, přechází nebezpečí na kupujícího,
když je zboží předáno prvnímu dopravci pro přepravu kupujícímu podle
smlouvy o koupi. Jestliže je prodávající povinen předat zboží dopravci
na určitém místě, nepřechází nebezpečí na kupujícího, dokud zboží není
předáno dopravci na tomto místě. Skutečnost, že prodávající je oprávněn
si ponechat doklady umožňující nakládat zbožím, nemá vliv na přechod
nebezpečí.
(2) Nebezpečí však nepřechází na kupujícího, dokud zboží není jasně
vyznačeno pro účel smlouvy, značkami na zboží, přepravními doklady,
zasláním zprávy kupujícímu nebo jinak.
Čl.68
Nebezpečí škody na zboží, které je v době prodeje přepravováno,
přechází na kupujícího od doby uzavření smlouvy. Jestliže to však
vyplývá z okolností případu, přechází nebezpečí na kupujícího
okamžikem, kdy zboží bylo předáno dopravci, který vystavil dokumenty
zakládající smlouvu o přepravě. Jestliže však v době uzavření smlouvy o
koupi prodávající věděl nebo měl vědět, že zboží bylo ztraceno nebo
poškozeno a nesdělil to kupujícímu, nese nebezpečí ztráty nebo
poškození zboží prodávající.
Čl.69
(1) V případech, na které se nevztahují články 67 a 68, přechází
nebezpečí na kupujícího v době, kdy převezme zboží, nebo, jestliže tak
neučiní včas, v době, kdy je mu umožněno nakládat se zbožím a kupující
poruší smlouvu tím, že dodávku nepřevezme.
(2) Jestliže však je kupující povinen převzít zboží v jiném místě, než
je místo podnikání prodávajícího, přechází nebezpečí jakmile nastane
okamžik, v němž dodávka měla být splněna a kupující se dozví o tom, že
je mu umožněno ve stanoveném místě nakládat se zbožím.
(3) Jestliže smlouva se týká zboží, které v ní není identifikováno, má
se za to, že je kupujícímu umožněno nakládat zbožím teprve, když je
jasně identifikováno pro účel této smlouvy.
Čl.70
Jestliže prodávající podstatně poruší smlouvu, ustanovení článků 67, 68
a 69 se nedotýkají nároků, které má kupující z důvodu takového
porušení.
KAPITOLA V
Společná ustanovení o povinnostech prodávajícího a kupujícího
ODDÍL I
Ohrožení plnění smlouvy a smlouvy s dílčím plněním
Čl.71
(1) Strana může pozastavit plnění svých povinností, jestliže po
uzavření smlouvy se stane zřejmým, že druhá strana nesplní podstatnou
část svých povinností vzhledem
a) k vážnému nedostatku své způsobilosti poskytnout plnění nebo své
úvěruschopnosti nebo
b) k svému chování při přípravě plnění smlouvy nebo při jejím plnění.
(2) Jestliže prodávající odeslal zboží dříve, než vyšly najevo důvody
uvedené v předchozím odstavci, může zabránit předání zboží kupujícímu,
i když kupující má doklady, jež ho opravňují k vydání zboží. Toto
ustanovení se týká pouze práv ke zboží ve vztahu mezi kupujícím a
prodávajícím.
(3) Strana, která pozastavila plnění, ať již před odesláním zboží nebo
po něm, musí to okamžitě oznámit druhé straně a musí pokračovat v
plnění, jestliže druhá strana jí poskytne přiměřené zajištění splnění
svých povinností.
Čl.72
(1) Jestliže před dobou plnění smlouvy je zřejmé, že jedna ze stran ji
podstatně poruší, může druhá strana odstoupit od smlouvy.
(2) Nehrozí-li časové prodlení, musí strana, která zamýšlí odstoupit od
smlouvy, to oznámit přiměřeným způsobem druhé straně a umožnit jí
opatřit přiměřené zajištění řádného plnění.
Čl.73
(1) Poruší-li jedna strana smlouvu, stanovící dílčí dodávky zboží tím,
že nesplní povinnosti týkající se jednoho dílčího plnění, a toto
porušení je podstatné ohledně tohoto dílčího plnění, může druhá strana
odstoupit od smlouvy ohledně tohoto dílčího plnění.
(2) Jestliže strana nesplněním nějaké své povinnosti, týkající se
kteréhokoli dílčího plnění, vyvolá odůvodněné obavy druhé strany, že
dojde k podstatnému porušení smlouvy ohledně budoucích plnění, může
tato strana odstoupit od smlouvy ohledně těchto budoucích plnění,
jestliže tak učiní v přiměřené lhůtě.
(3) Kupující, který odstoupil od smlouvy ohledně kterékoli dodávky,
může současně odstoupit od dodávek již uskutečněných nebo budoucích,
jestliže vzhledem k jejich vzájemné závislosti by nebylo možno tyto
dodávky použít k účelu, který strany zamýšlely při uzavření smlouvy.
ODDÍL II
Náhrada škody
Čl.74
Náhrada škody při porušení smlouvy jednou stranou zahrnuje částku
odpovídající ztrátě, včetně ušlého zisku, kterou utrpěla druhá strana v
důsledku porušení smlouvy. Náhrada škody nesmí přesáhnout ztrátu a ušlý
zisk, kterou strana porušující smlouvu předvídala nebo měla předvídat v
době uzavření smlouvy s přihlédnutím ke skutečnostem, o nichž věděla
nebo měla vědět, jako možný důsledek porušení smlouvy.
Čl.75
Jestliže došlo k odstoupení od smlouvy a jestliže přiměřeným způsobem a
v přiměřené době po odstoupení kupující již koupil náhradní zboží nebo
prodávající již prodal zboží, může strana uplatňující náhradu škody
požadovat úhradu rozdílu mezi kupní cenou stanovenou ve smlouvě a cenou
dohodnutou v náhradním obchodě, jakož i jinou škodu, na niž je nárok
podle čl. 74.
Čl.76
(1) Při odstoupení od smlouvy s běžnou cenou zboží může strana
uplatňující náhradu škody, která neuskutečnila koupi nebo prodej podle
článku 75, požadovat rozdíl mezi kupní cenou stanovenou ve smlouvě a
běžnou cenou platnou v době odstoupení od smlouvy, jakož i náhradu jiné
škody podle článku 74. Jestliže však strana, která uplatňuje náhradu
škody, odstoupila od smlouvy teprve po převzetí zboží, je rozhodující
běžná cena platná v době tohoto převzetí místo běžné ceny platné v době
odstoupení od smlouvy.
(2) Pro účely předchozího odstavce je běžnou cenou cena, která převládá
v místě, kde zboží mělo být dodáno, nebo, není-li tam taková cena,
běžná cena přiměřeného náhradního místa, přičemž se vezme zřetel na
rozdíly v dopravních nákladech zboží.
Čl.77
Strana, která uplatňuje porušení smlouvy, musí učinit okolnostem
případu přiměřená opatření ke zmenšení ztráty, včetně ušlého zisku z
porušení smlouvy. Jestliže tak neučiní, může strana, která smlouvu
porušila, domáhat se snížení její výše v rozsahu, ve kterém škoda měla
být zmenšena.
ODDÍL III
Úroky
Čl.78
Jestliže strana se opozdí s placením kupní ceny nebo jiné peněžité
částky, má druhá strana nárok na úroky z prodlení, aniž by byly dotčeny
jakékoli nároky na náhradu škody podle článku 74.
ODDÍL IV
Vyloučení odpovědnosti
Čl.79
(1) Strana není odpovědná za nesplnění jakékoli povinnosti, jestliže
prokáže, že toto nesplnění bylo způsobeno překážkou, která nezávisela
na její vůli, a ohledně které nebylo možno rozumně očekávat, že by s ní
strana počítala v době uzavření smlouvy, nebo že by tuto překážku nebo
její důsledky odvrátila nebo překonala.
(2) Jestliže nesplnění povinnosti ze smlouvy je způsobeno třetí osobou,
kterou strana pověřila plněním celého smluvního závazku nebo jeho
části, je vyloučena její odpovědnost pouze v případě, že
a) strana není odpovědna podle předchozího odstavce a
b) osoba, kterou strana pověřila splněním povinnosti, by nebyla
odpovědna, kdyby ustanovení předchozího odstavce se vztahovalo na ni.
(3) Vyloučení odpovědnosti podle tohoto článku je účinné po dobu, po
kterou trvá překážka.
(4) Strana, která neplní povinnost, musí oznámit druhé straně překážku
a její důsledky na svou způsobilost plnit. Jestliže oznámení neobdrží
druhá strana v přiměřené lhůtě poté, co strana, která neplní povinnost,
se dověděla nebo měla dovědět o takové překážce, je tato strana
odpovědná za škodu tím vzniklou.
(5) Ustanovení tohoto článku nebrání tomu, aby kterákoli ze stran
vykonala jiné právo než nárok na náhradu škody podle této Úmluvy.
Čl.80
Strana nemůže uplatňovat nároky z nesplnění povinností druhou stranou v
rozsahu, v kterém bylo způsobeno jednáním nebo opomenutím první strany.
ODDÍL V
Účinky odstoupení od smlouvy
Čl.81
(1) Odstoupení od smlouvy způsobuje zánik povinností stran podle
smlouvy s výjimkou vzniklého nároku na náhradu škody. Odstoupení se
nedotýká ustanovení smlouvy ohledně řešení sporů nebo jiných ustanovení
smlouvy upravujících práva a povinnosti stran při odstoupení od
smlouvy.
(2) Strana, která splnila smlouvu buď zcela nebo zčásti, může požadovat
zpět od druhé strany to, co podle smlouvy dodala nebo zaplatila.
Jsou-li obě strany povinny vrátit plnění, musí tak učinit současně.
Čl.82
(1) Právo kupujícího odstoupit od smlouvy nebo požadovat dodání
náhradního zboží zaniká, jestliže kupující nemůže vrátit zboží v
podstatě ve stavu, v jakém je obdržel.
(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí
a) jestliže nemožnost vrátit zboží nebo vrátit je v podstatě v tomtéž
stavu, v jakém je kupující obdržel, není způsobena jeho jednáním nebo
opomenutím;
b) jestliže zboží zcela nebo zčásti bylo zničeno nebo se zhoršily jeho
vlastnosti v důsledku prohlídky stanovené v článku 38; nebo
c) jestliže kupující dříve než byly nebo měly být objeveny vady zboží,
prodal zboží zcela nebo zčásti při obvyklém použití nebo spotřeboval
nebo pozměnil zboží zcela nebo zčásti při obvyklém použití.
Čl.83
Kupujícímu, jehož právo odstoupit od smlouvy nebo požadovat dodání
náhradního zboží zaniklo podle článku 82, se zachovává právo uplatňovat
nároky všemi ostatními prostředky, které má podle smlouvy a této
Úmluvy.
Čl.84
(1) Je-li prodávající povinen vrátit kupní cenu, je rovněž povinen
zaplatit z ní úroky od doby, kdy kupní cena byla zaplacena.
(2) Kupující musí nahradit prodávajícímu všechen prospěch, který
kupující získal ze zboží nebo z jeho částí, jestliže
a) musí vrátit zboží nebo jeho část, nebo
b) je pro něho nemožné vrátit všechno zboží nebo jeho část v podstatě v
takovém stavu, v jakém je obdržel, avšak přesto odstoupil od smlouvy
nebo požádal, aby mu prodávající dodal náhradní zboží.
ODDÍL VI
Zachování zboží
Čl.85
Je-li kupující v prodlení s převzetím dodávky zboží nebo v případech,
kdy zaplacení kupní ceny a dodání zboží se má uskutečnit současně a
kupující je v prodlení s placením kupní ceny, prodávající má zboží u
sebe nebo může jinak s ním nakládat, musí prodávající učinit opatření
přiměřená okolnostem případu k zachování zboží. Prodávající je oprávněn
zboží zadržovat, dokud mu kupující neuhradí přiměřené náklady.
Čl.86
(1) Jestliže kupující obdržel zboží a zamýšlí podle smlouvy nebo této
Úmluvy uplatnit právo je odmítnout, je povinen učinit opatření
přiměřená okolnostem případu k jeho zachování. Kupující je oprávněn
zadržovat zboží, pokud mu prodávající neuhradí přiměřené náklady.
(2) Je-li kupujícímu umožněno odeslaným zbožím nakládat v místě určení
a kupující uplatní právo je odmítnout, je povinen zboží převzít a mít
je u sebe na účet prodávajícího, jestliže tak může učinit bez zaplacení
kupní ceny a bez nepřiměřených obtíží a nepřiměřených výloh. Toto
ustanovení neplatí, jestliže je prodávající přítomen v místě určení
nebo je-li v tomto místě osoba, kterou prodávající zmocnil, aby pro
něho převzala péči o zboží. Jestliže kupující převezme zboží podle
tohoto odstavce, řídí se jeho práva a povinnosti podle předchozího
odstavce.
Čl.87
Strana, která je povinna učinit opatření k zachování zboží, může je
uložit ve skladišti třetí osoby na účet druhé strany, jestliže vzniklé
náklady nejsou nepřiměřené.
Čl.88
(1) Strana, která je povinna zachovat zboží podle článku 85 nebo 86,
může je prodat vhodným způsobem, jestliže druhá strana je v
nepřiměřeném prodlení s převzetím zboží nebo se zpětným převzetím zboží
nebo s placením kupní ceny nebo nákladů spojených se zachováním zboží,
za předpokladu, že druhá strana byla přiměřeným způsobem vyrozuměna o
úmyslu zboží prodat.
(2) Jestliže zboží podléhá rychlé zkáze nebo se zachováním zboží by
byly spojeny nepřiměřené náklady, musí strana, která je povinna
zachovat zboží podle článku 85 nebo článku 86, učinit přiměřená
opatření k jeho prodeji. Pokud je to možné, musí druhé straně oznámit
úmysl zboží prodat.
(3) Strana, která zboží prodala, je oprávněna si ponechat z výtěžku
prodeje částku odpovídající přiměřeným nákladům spojeným se zachováním
a prodejem zboží a je povinna druhé straně vyrovnat zbytek.
ČÁST IV
Závěrečná ustanovení
Čl.89
Generální tajemník Organizace spojených národů je tímto určen
depozitářem této Úmluvy.
Čl.90
Tato Úmluva se nedotýká jakékoli mezinárodní dohody, která již byla
nebo bude uzavřena a jež obsahuje ustanovení, týkající se věcí
upravených touto Úmluvou, jestliže strany mají místo podnikání na území
států, jež jsou smluvními stranami takové dohody.
Čl.91
(1) Tato Úmluva může být podepsána na závěrečném zasedání Konference
Organizace spojených národů o Úmluvě upravující smlouvy o mezinárodní
koupi zboží nebo všemi státy do 30. září 1981 v ústředí Organizace
spojených národů v New Yorku.
(2) Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatárních
států.
(3) K Úmluvě mohou přistoupit všechny státy, které nejsou signatárními
státy, a to ode dne, kdy ji lze podepsat.
(4) Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu budou
uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Čl.92
(1) Smluvní stát může prohlásit při podpisu, ratifikaci, přijetí,
schválení nebo přístupu, že nebude vázán částí II této Úmluvy, nebo že
nebude vázán částí III této Úmluvy.
(2) Smluvní stát, který učinil prohlášení podle předchozího odstavce
ohledně části II nebo části III této Úmluvy, se nepovažuje za smluvní
stát ve smyslu článku 1 odst. 1 této Úmluvy ohledně obsahu úpravy
obsažené v části, na kterou se prohlášení vztahuje.
Čl.93
(1) Smluvní stát, který má dvě nebo více územních jednotek, v nichž
podle jeho ústavy platí různé právní řády ve věcech upravených touto
Úmluvou, může při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu
prohlásit, že tato Úmluva se vztahuje na všechny jeho územní jednotky
nebo pouze na jednu nebo několik z nich, a toto prohlášení může kdykoli
doplňovat jiným prohlášením.
(2) Tato prohlášení budou sdělena depozitáři Úmluvy a uvede se v nich
výslovně, na které územní jednotky se tato Úmluva vztahuje.
(3) Jestliže na základě prohlášení tohoto článku se Úmluva vztahuje na
jednu nebo více územních jednotek smluvního státu, ale nikoli na
všechny, a místo podnikání se nachází na území tohoto státu, toto místo
podnikání pro účely této Úmluvy se nepovažuje za místo podnikání na
území smluvního státu, ledaže se nachází v územní jednotce, na kterou
se vztahuje tato Úmluva.
(4) Jestliže smluvní stát neučiní prohlášení podle odstavce 1 tohoto
článku, vztahuje se Úmluva na všechny jeho územní jednotky.
Čl.94
(1) Dva nebo více smluvních států, které mají tutéž nebo velmi podobnou
právní úpravu věci, na kterou se vztahuje tato Úmluva, mohou kdykoli
prohlásit, že se Úmluva nebude vztahovat na smlouvy o koupi nebo jejich
uzavírání mezi stranami, jež mají místo podnikání na území těchto
států. Taková prohlášení mohou být učiněna společně nebo vzájemnými
jednostrannými prohlášeními.
(2) Smluvní stát, který má tutéž nebo velmi podobnou právní úpravu
věcí, na které se vztahuje tato Úmluva, jako jeden nebo více států, jež
nejsou smluvní stranou této Úmluvy, může kdykoli prohlásit, že tato
Úmluva se nebude vztahovat na smlouvy o koupi nebo jejich uzavírání
mezi stranami, jež mají místo podnikání na území těchto států.
(3) Jestliže stát, vůči němuž bylo učiněno prohlášení podle předchozího
odstavce, se později stane smluvním státem, bude mít toto prohlášení
ode dne, kdy vůči novému smluvnímu státu nabude úprava platnosti,
účinky podle odstavce 1, jestliže nový smluvní stát se připojí k
takovému prohlášení nebo učiní vzájemné jednostranné prohlášení.
Čl.95
Kterýkoli stát může prohlásit při uložení svých listin o ratifikaci,
přijetí, schválení nebo přístupu, že nebude vázán ustanovením článku 1
odst. 1 písm. b) této Úmluvy.
Čl.96
Smluvní stát, jehož právní předpisy vyžadují, aby smlouva o koupi byla
uzavřena nebo prokazována písemně, může kdykoli učinit prohlášení podle
článku 12, že stanovení článku 11, článku 29 nebo části II této Úmluvy,
která připouštějí, aby smlouva o koupi zboží byla uzavřena, dohodou
měněna nebo ukončena nebo aby nabídka, její přijetí nebo jiný projev
vůle se uskutečnil v jakékoli jiné formě než písemné, neplatí, jestliže
kterákoli strana má místo podnikání na jeho území.
Čl.97
(1) Prohlášení učiněná podle této Úmluvy při podpisu vyžadují potvrzení
při ratifikaci, přijetí nebo schválení.
(2) Prohlášení a potvrzení prohlášení musí mít písemnou formu a musí
být formálně sdělena depozitáři.
(3) Prohlášení nabývá účinnosti současně s nabytím účinnosti Úmluvy pro
stát, který je učinil. Jestliže však o prohlášení byl depozitář
formálně vyrozuměn teprve po tomto nabytí účinnosti, má prohlášení
účinky od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců po
dni, kdy depozitář obdržel prohlášení.
(4) Každý stát, který učiní prohlášení podle této Úmluvy, může je
kdykoli zrušit písemným oznámením zaslaným depozitáři. Toto zrušení
nabývá účinnosti prvního dne měsíce následujícího po uplynutí šesti
měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení.
(5) Zrušením prohlášení učiněného podle článku 94 pozbývá ode dne
účinnosti tohoto zrušení platnosti vzájemné prohlášení jiného státu,
které bylo učiněno podle uvedeného článku.
Čl.98
Připouštějí se pouze výhrady, které tato Úmluva výslovně dovoluje.
Čl.99
(1) Tato Úmluva nabude platnosti, pokud z ustanovení odstavce 6 tohoto
článku nevyplývá něco jiného, prvního dne měsíce následujícího po
uplynutí dvanácti měsíců ode dne uložení desáté listiny o ratifikaci,
přijetí, schválení nebo přístupu, včetně listiny, která obsahuje
prohlášení učiněné podle článku 92.
(2) Pro každý stát, který ratifikuje, přijme, schválí nebo přistoupí k
této Úmluvě po uložení desáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení
nebo přistoupení, nabude tato Úmluva platnosti s výjimkou části, kterou
vyloučí, prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvanácti měsíců
po dni uložení jeho listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo
přístupu; ustanovení odstavce 6 tohoto článku není tím dotčeno.
(3) Stát, který ratifikuje, přijme, schválí nebo přistoupí k této
Úmluvě a je smluvní stranou Úmluvy týkající se jednotného zákona o
uzavírání smluv o mezinárodní koupi zboží, uzavřené dne 1. července
1964 v Haagu (Haagská úmluva o uzavírání smluv 1964) a Úmluvy, týkající
se jednotného zákona o mezinárodní koupi zboží, uzavřené v Haagu dne 1.
července 1964 (Haagská úmluva o mezinárodní koupi zboží 1964), nebo
jedné z nich, vypoví současně Haagskou úmluvu o mezinárodní koupi zboží
1964 a Haagskou úmluvu o uzavírání smluv 1964, popřípadě tu z nich,
jejíž je smluvní stranou, tím, že vyrozumí o tom vládu Nizozemí.
(4) Stát, který ratifikuje, přijme, schválí nebo přistoupí k této
Úmluvě a prohlásí podle článku 92, že nebude vázán částí II této
Úmluvy, vypoví v době ratifikace, přijetí, schválení nebo přístupu
Haagskou úmluvu o mezinárodní koupi zboží 1964, jestliže je její
smluvní stranou tím, že vyrozumí o tom vládu Nizozemí.
(5) Stát, který ratifikuje, přijme, schválí nebo přistoupí k této
Úmluvě a prohlásí podle článku 92, že nebude vázán částí III této
Úmluvy, vypoví v době ratifikace, přijetí, schválení nebo přístupu
Haagskou úmluvu o uzavírání smluv 1964, jestliže je její smluvní
stranou, tím, že vyrozumí o tom vládu Nizozemí.
(6) Pro účely tohoto článku nenabude ratifikace, přijetí, schválení
nebo přístup států, které jsou smluvními stranami Haagské úmluvy o
uzavírání smluv 1964 nebo Haagské úmluvy o mezinárodní koupi zboží 1964
účinnosti dříve, než nabudou účinnosti výpovědi, jichž může být
zapotřebí pro uvedené státy ohledně obou úmluv. Depozitář této Úmluvy
uskuteční v tomto ohledu porady s vládou Nizozemí, jako depozitářem
uvedených úmluv z r. 1964, k zabezpečení nutné spolupráce.
Čl.100
(1) Této Úmluvy se použije na uzavírání smluv pouze v případech, kdy
návrh na uzavření smlouvy je učiněn dne, kdy tato Úmluva nabude
platnosti pro smluvní státy uvedené v článku 1 odst. 1 písm. a) nebo
smluvní stát uvedený v článku 1 odst. 1 písm. b), nebo po tomto dni.
(2) Této Úmluvy se použije pouze na smlouvy uzavřené dne, kdy tato
Úmluva nabude platnosti pro smluvní státy uvedené v článku 1 odst. 1
písm. a) nebo smluvní stát uvedený v článku 1 odst. 1 písm. b), nebo po
tomto dni.
Čl.101
(1) Smluvní stát může vypovědět tuto Úmluvu nebo část II nebo část III
této Úmluvy, jestliže o tom zašle formální písemné oznámení depozitáři.
(2) Výpověď nabývá účinnosti prvního dne měsíce, následujícího po
uplynutí dvanácti měsíců od oznámení, které obdržel depozitář. Jestliže
v oznámení je uvedena delší lhůta pro nabytí účinnosti výpovědi, nabude
výpověď účinnosti uplynutím této delší lhůty po obdržení oznámení
depozitářem.
Dáno ve Vídni dne 11. dubna 1980 v jednom původním vyhotovení, jehož
arabské, anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění je
stejně autentické.
Na důkaz toho níže podepsaní řádně k tomu zplnomocněni svými vládami,
podepsali tuto Úmluvu.
Příl.
Stav úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (1991)
------------------------------------------------------------------
Ratifikace
Stát Podpis Přístup Nabytí
Souhlas platnosti
------------------------------------------------------------------
Argentina 1) 19. 7.1983 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Austrálie 17. 3.1988 1. 4.1989
------------------------------------------------------------------
Belgie
------------------------------------------------------------------
Běloruská SSR 1) 9.10.1989 1.11.1990
------------------------------------------------------------------
ČSFR 3) 1. 9.1981 5. 3.1990 1. 4.1991
------------------------------------------------------------------
Čínská lidová
republika 2) 30. 9.1981 11.12.1986 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Dánsko 4),5) 26. 5.1981 14. 2.1989 1. 3.1990
------------------------------------------------------------------
Egypt 6.12.1982 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Finsko 4),5) 26. 5.1981 15.12.1987 1. 1.1989
------------------------------------------------------------------
Francie 27. 8.1981 6. 8.1982 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Ghana 11. 4.1980
------------------------------------------------------------------
Chille 11. 4.1980 7. 2.1990 1. 3.1991
------------------------------------------------------------------
Irak 5. 3.1990 1. 4.1991
------------------------------------------------------------------
Itálie 30. 9.1981 11.12.1986 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
SFRJ 11. 4.1980 27. 3.1985 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Lesoto 18. 6.1981 18. 6.1981 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Maďarská republika 1),7) 11. 4.1980 16. 6.1983 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Mexico 29.12.1987 1. 1.1989
------------------------------------------------------------------
Nizozemí 29. 5.1981
------------------------------------------------------------------
Norsko 4),5) 26. 5.1981 20. 7.1988 1. 8.1989
------------------------------------------------------------------
Polsko 28. 9.1981
------------------------------------------------------------------
Rakousko 11. 4.1980 29.12.1987 1. 1.1989
------------------------------------------------------------------
Singapur 11. 4.1980
------------------------------------------------------------------
Spojené státy
americké 3) 31. 8.1981 11.12.1986 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Spolková republika
Německo 6) 26. 5.1981 21.12.1989 1. 1.1991
------------------------------------------------------------------
SSSR 1) 23. 8.1990 1. 9.1991
------------------------------------------------------------------
Syrie 9.10.1982 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Švédsko 4,5 26. 5.1981 15.12.1987 1. 1.1989
------------------------------------------------------------------
Švýcarsko 21. 2.1990 1. 3.1991
------------------------------------------------------------------
Ukrajinská SSR 1) 3. 1.1990 1. 2.1991
------------------------------------------------------------------
Venezuela 28. 9.1981
------------------------------------------------------------------
Zambie 6. 6.1986 1. 1.1988
------------------------------------------------------------------
Prohlášení a výhrady
1. Při ratifikaci Úmluvy vlády Argentiny, Běloruské SSR, Chile,
Maďarské republiky, SSSR, Ukrajinské SSR prohlásily v souvislosti s čl.
12 a 96 Úmluvy, že ustanovení čl. 11, čl. 29 nebo II. části, které
připouštějí, aby kupní smlouva nebo její změna nebo zrušení souhlasem
stran, nebo nabídka, přijetí nabídky nebo jakýkoli jiný projev byly
učiněny v jiné než písemné formě se neaplikují, jestliže jedna ze
smluvních stran má místo podnikání v jejích státech.
2. Při souhlasu s Úmluvou Vláda Čínské lidové republiky prohlásila, že
se necítí vázána ustanoveními čl. 1 odst. 1 písm. b) a čl. 11, jakož i
ustanoveními Úmluvy, týkajícími se ust. čl. 11.
3. Při ratifikaci Úmluvy vláda Spojených států amerických a České a
Slovenské Federativní Republiky prohlásily, že se necítí vázány
ustanovením čl. 1 odst. 1 písm. b).
4. Při ratifikaci Úmluvy vlády Dánska, Norska, Finska a Švédska
prohlásily v souvislosti s čl. 92 odst. 1, že se necítí vázány
ustanoveními části II. Úmluvy (Uzavírání smluv).
5. Při ratifikaci Úmluvy vlády Dánska, Norska, Finska a Švédska
prohlásily, že v souvislosti s čl. 94 odst. 1 a odst. 2 se nebude
Úmluvy aplikovat na vztahy z kupních smluv, jestliže strany mají svoje
místo podnikání v Dánsku, Islandu, Norsku, Finsku nebo Švédsku.
6. Při ratifikaci Úmluvy vláda Spolkové republiky Německo prohlásila,
že nebude aplikovat ust. čl. 1 odst. 1 písm. b) ve vztahu k jakémukoliv
státu, který prohlásil, že nebude aplikovat čl. 1 odst. 1 písm. b).
7. Při ratifikaci Úmluvy vláda Maďarské lidové republiky prohlásila, že
Úmluva o všeobecných dodacích podmínkách mezi organizacemi států RVHP
se řídí ust. čl. 90 Úmluvy.(pozn.: koncem roku 1990 vláda Maďarské
republiky v souladu s ust. čl. 97 odst. 4 toto prohlášení zrušila).
