589/2006 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2006,
kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku
zaměstnanců v dopravě
Změna: 353/2008 Sb.
Vláda nařizuje podle § 100 odst. 1 a § 213 odst. 6 zákona č. 262/2006
Sb., zákoník práce:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT PRÁVNÍ ÚPRAVY A ZÁKLADNÍ POJMY
§ 1
Úvodní ustanovení
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1)
a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^2)
upravuje odchylně pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě
uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až f) zákoníku práce, jejichž
zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo
provozovatelem dopravní infrastruktury podle jiných právních
předpisů^3). Dále vymezuje i dobu řízení v mezinárodní drážní dopravě.
§ 2
Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku se vztahuje na
zaměstnance uvedené v § 1, kterými jsou:
a) členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční
dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^4)
nebo podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů^4a), kterými
jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí,
b) zaměstnanci údržby pozemních komunikací^5), kteří zajišťují
sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,
c) zaměstnanci drážní dopravy
1. na dráze celostátní, regionální a vlečce^6), kteří zabezpečují a
obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, nebo se podílejí na
zajišťování nebo provozování drážní dopravy, nebo řídí nebo doprovázejí
drážní vozidlo nebo zajišťují jeho provozuschopnost,
2. podle bodu 1, kteří v mezinárodní drážní dopravě na dráze celostátní
a regionální^6a) řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo na území České
republiky a současně na území jiného členského státu Evropské unie po
dobu alespoň jedné hodiny ze své směny (dále jen „zaměstnanec
mezinárodní drážní dopravy“); zaměstnancem mezinárodní drážní dopravy
se pro účely tohoto nařízení rozumí zaměstnanec v drážní dopravě, pro
jejíž provozování se vyžaduje, aby dopravce byl držitelem osvědčení o
bezpečnosti podle jiného právního předpisu^6b) a zároveň držitelem
dalšího osvědčení vydaného jiným členským státem Evropské unie v
souladu s předpisy Evropských společenství^6c) v oblasti bezpečnosti
drážní dopravy. Za zaměstnance mezinárodní drážní dopravy se nepovažuje
zaměstnanec v mezinárodní osobní drážní dopravě, kterou se zajišťuje
dopravní obslužnost kraje, v mezinárodní nákladní dopravě do
vzdálenosti 15 km od státních hranic, dále na železničním přechodu
Petrovice u Karviné – Zebrzydowice a v drážní dopravě zahájené i
ukončené na území České republiky, vedené přes území jiného členského
státu Evropské unie, na kterém nezajišťuje dopravní obsluhu.
d) zaměstnanci městské hromadné dopravy^7), kteří jsou členy osádky
autobusu, zaměstnanci, kteří organizují silniční městskou dopravu, a
zaměstnanci drážní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, lanové a
na dráze speciální (metro)^8) a členové osádky autobusu linkové osobní
dopravy, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km,
e) zaměstnanci zajišťující provozování letiště^9), kteří zajišťují
přistávání a vzlety letadel, ochranu a ošetřování letadel, zabezpečují
a obsluhují letiště, organizují leteckou dopravu na letišti a zajišťují
služby při odbavovacím procesu na letišti podle podmínek pro
provozování letiště,
f) členové posádky plavidla^10), kteří jsou při provozu plavidla
způsobilí vykonávat činnosti k zajištění bezpečnosti provozu plavidla;
členy posádky jsou i vůdci plavidla^10),
g) členové posádky letadla^9), kteří jsou výkonnými letci nebo
obsluhujícím personálem u zaměstnavatele, který provozuje obchodní
leteckou dopravu letouny nebo vrtulníky nebo je provozovatelem
leteckých prací nebo letecké záchranné služby.
§ 3
Základní pojmy
V tomto nařízení se rozumí
a) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba
řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími
při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a
prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se
zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická
údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a
nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních
úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu
připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele,
zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa, s
výjimkou doby čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v
rámci linky časově a místně určené jízdním řádem,
b) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce
člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu také doba, během níž
člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu doprovází vozidlo
přepravované trajektovou lodí^11) nebo vlakem, čekací doby na hranicích
a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem za jízdy na
sedadle spolujezdce nebo na lehátku; tato doba není považována za dobu
nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu,
c) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec drážní dopravy, jemuž
zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci
nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh týdenní pracovní
doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem
období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,
d) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze
sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho
začátkem nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do
jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doba potřebná k
přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po
skončení pracovního výkonu,
e) dobou řízení v mezinárodní drážní dopravě doba, po kterou
zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy řídí drážní vozidlo nebo je ve
vozidle přítomen a je za něj odpovědný, s výjimkou doby plánované pro
přípravu nebo odstavení drážního vozidla,
f) zaměstnancem pracujícím v noční době člen osádky nákladního
automobilu nebo autobusu, zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy a
zaměstnanec zajišťující údržbu dráhy speciální (metro)^12) v městské
hromadné dopravě, který vykonává práci během noční doby v rámci 24
hodin po sobě jdoucích,
g) týdnem člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu období mezi
0.00 hodinou v pondělí a 24.00 hodinou v neděli,
h) zimním obdobím období od 1. listopadu kalendářního roku do 31.
března následujícího kalendářního roku.
ČÁST DRUHÁ
PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚ
HLAVA I
ČLEN OSÁDKY NÁKLADNÍHO AUTOMOBILU NEBO AUTOBUSU V SILNIČNÍ DOPRAVĚ
Díl 1
Pracovní doba
§ 4
(1) Pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v
silniční dopravě ve více pracovněprávních vztazích^13) může ve svém
souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně.
(2) Každý zaměstnavatel písemně požádá člena osádky nákladního
automobilu nebo autobusu v silniční dopravě o stejnopis evidence
pracovní doby^14) odpracované u jiného zaměstnavatele. Člen osádky
nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě tento stejnopis
poskytne neprodleně.
§ 5
(1) Pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její
průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní
dobu^15) za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
(2) Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance
pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po
sobě jdoucích.
§ 6
Evidenci pracovní doby a pracovní pohotovosti^16) člena osádky
nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě uchovává
zaměstnavatel po dobu nejméně 2 let po skončení jednotlivých
kalendářních roků.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 7
Nepřetržitý odpočinek mezi směnami
Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu
v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami podle přímo
použitelného předpisu Evropských společenství^17). Za podmínek
stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství^18)
poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu
v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek mezi směnami podle mezinárodní
smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů^19).
§ 8
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu
v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle přímo
použitelného předpisu Evropských společenství^20). Za podmínek
stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství^18)
poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu
v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle mezinárodní
smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů^19).
Díl 3
Přestávka v práci
§ 9
(1) Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo
autobusu v silniční dopravě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce
přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je
pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v
silniční dopravě delší než 9 hodin.
(2) Přestávka v práci na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být
rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. To platí i v
případě přestávky v práci na jídlo a oddech poskytnuté podle § 88 odst.
1 zákoníku práce.
§ 9a
Za dobu čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci
linky časově a místně určené jízdním řádem přísluší zaměstnanci, který
je řidičem autobusu v linkové osobní dopravě, odměna nejméně ve výši 25
Kč za každou celou hodinu, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak.
Doby čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci linky
časově a místně určené jízdním řádem se pro účely odměňování v
kalendářním měsíci sčítají.
HLAVA II
ZAMĚSTNANEC ÚDRŽBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Díl 1
Pracovní doba
§ 10
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby pracovní doba
zaměstnance údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním
období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace^21) nepřekročila
60 hodin a za vyrovnávací období^22) nepřesáhla stanovenou týdenní
pracovní dobu^15).
(2) Délka směny v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní
situace^21) může činit nejvýše 16 hodin.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 11
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních
komunikací v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní
situace^21) tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující
směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po
sobě jdoucích.
(2) Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků
povětrnostní situace^21) zkrátit zaměstnanci údržby pozemních
komunikací nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami až na 6 hodin nebo,
pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této
směny, nejméně však na dobu 3 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma
směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude
prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
§ 12
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní
situace^21) rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních
komunikací tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého
období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s
tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105
hodin.
HLAVA III
ZAMĚSTNANEC DRÁŽNÍ DOPRAVY
Díl 1
Pracovní doba
§ 13
(1) Zaměstnavatel rozvrhne stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance
drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce tak, aby délka
směny nepřesáhla 13 hodin. V případě, že součástí směny je režijní
jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin.
(2) Režijní jízda zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní,
regionální a vlečce se započítává do pracovní doby.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 14
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby zaměstnanec drážní
dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce měl mezi koncem jedné
směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu
alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci drážní dopravy na
dráze celostátní, regionální a vlečce zkrácen až na 6 hodin během 24
hodin po sobě jdoucích za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí
zaměstnanci možnost spánku na lůžku. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma
směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude
prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
Díl 3
Dovolená
§ 15
Podmínky poskytování dovolené v kalendářních dnech
(1) Zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a
vlečce, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, lze poskytovat
dovolenou v kalendářních dnech, jestliže zaměstnanec má v rozvrhu směn
a) rozdíl v délce směny v průměru větší než 4 hodiny v jednotlivých
týdnech, nebo
b) rozdílný počet směn v jednotlivých týdnech.
(2) Dovolenou v kalendářních dnech lze poskytovat zaměstnanci drážní
dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má nerovnoměrně
rozvrženou pracovní dobu do více než dvou vyrovnávacích období v
průběhu 52 týdnů po sobě jdoucích.
(3) Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v kalendářních dnech zaměstnanci
drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má
nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tak, aby nedocházelo ke
zvýhodnění zaměstnance nebo zaměstnavatele.
HLAVA IV
ZAMĚSTNANEC MEZINÁRODNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY
Díl 1
Pracovní doba
§ 15a
(1) Pro zaměstnance mezinárodní drážní dopravy platí pro délku směny a
režijní jízdu § 13.
(2) Evidenci pracovní doby zaměstnance mezinárodní drážní dopravy
uchovává zaměstnavatel po dobu nejméně 1 roku po skončení jednotlivých
kalendářních roků.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 15b
Nepřetržitý odpočinek mezi směnami
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní
dopravy tak, aby zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy měl mezi koncem
jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek během 24
hodin po sobě jdoucích alespoň v trvání
a) 12 hodin v místě bydliště,
b) 8 hodin v jiném místě za podmínky, že následující odpočinek bude
poskytnut podle písmene a).
(2) Odpočinek podle odstavce 1 písm. a) může být zaměstnanci
mezinárodní drážní dopravy zkrácen nejvýše jednou v týdnu až na 9 hodin
během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek
podle odstavce 1 písm. a) bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto
odpočinku. Odpočinek podle věty první nemůže následovat po odpočinku
poskytnutém zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy podle odstavce 1
písm. b).
§ 15c
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní
dopravy tak, aby měl nepřetržitý odpočinek během každého období sedmi
po sobě jdoucích kalendářních dnů v období 52 týdnů po sobě jdoucích
a) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň
60 hodin,
b) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň
60 hodin tak, aby do něho spadala sobota a neděle,
c) v trvání alespoň 36 hodin s tím, že za období 2 týdnů bude tento
odpočinek činit celkem alespoň 120 hodin v ostatních týdnech
stanoveného období.
Díl 3
Přestávka v práci
§ 15d
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy,
který řídí samostatně drážní vozidlo, nejdéle po 6 hodinách nepřetržité
práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut,
pokud je pracovní doba zaměstnance mezinárodní drážní dopravy delší než
8 hodin.
(2) Přestávka na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být rozdělena do
několika částí v trvání nejméně 15 minut.
Díl 4
Doba řízení
§ 15e
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní
dopravy tak, aby denní doba řízení činila nejvýše 9 hodin a u
zaměstnance pracujícího v noční době nejvýše 8 hodin. Celková doba
řízení může činit nejvýše 80 hodin v období dvou týdnů po sobě
jdoucích.
HLAVA V
ZAMĚSTNANEC MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
Díl 1
Pracovní doba
§ 16
(1) Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance městské hromadné
dopravy, který pracuje v nepřetržitém pracovním režimu, může činit
nejvýše 40 hodin týdně.
(2) Délka směny zaměstnance městské hromadné dopravy včetně případné
režijní jízdy může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance
pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po
sobě jdoucích.
(3) Režijní jízda zaměstnance městské hromadné dopravy se započítává do
pracovní doby.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 17
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby zaměstnanec městské
hromadné dopravy měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující
směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po
sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci městské hromadné
dopravy
a) zkrácen až na 9 hodin nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v
následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení,
b) během 24 hodin po sobě jdoucích rozdělen na dvě nebo tři části ve
dnech, v nichž není zkrácen podle písmene a), přičemž musí jedna část
činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11
hodin na alespoň 12 hodin.
§ 18
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci městské hromadné
dopravy tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého
období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s
tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105
hodin.
Díl 3
Bezpečnostní přestávka
§ 19
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské
hromadné dopravy byla nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena
bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li
nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v
týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání
nejméně 10 minut.
HLAVA VI
ZAMĚSTNANEC ZAJIŠŤUJÍCÍ PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ
Díl 1
Pracovní doba
§ 20
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby délka směny zaměstnance
zajišťujícího provozování letiště činila nejvýše 16 hodin.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 21
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance zajišťujícího
provozování letiště tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem
následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během
24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci zajišťujícímu
provozování letiště zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě
jdoucích za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu
zkrácení tohoto odpočinku.
HLAVA VII
ČLEN POSÁDKY LETADLA
Díl 1
Pracovní doba
§ 22
(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny
rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropských společenství^22a) tak, aby délka směny
za podmínek stanovených jiným právním předpisem^23)
a) člena základní posádky letadla^22a) činila nejvýše 14 hodin,
b) člena zesílené posádky letadla^23) činila nejvýše 16 hodin,
c) člena zdvojené posádky letadla^23) činila nejvýše 18 hodin.
(2) Délku směny stanovenou v odstavci 1 lze prodloužit v souladu s
přímo použitelným předpisem Evropských společenství^22a) za podmínek
stanovených jiným právním předpisem^23), je-li to v důsledku okolností,
které nastanou po zahájení směny, nezbytné pro bezpečné dokončení letu.
(3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu
jednoho týdne 60 hodin, v průběhu čtyř týdnů po sobě jdoucích 200
hodin.
(4) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny
vypracuje písemný rozvrh týdenní pracovní doby na každý kalendářní
měsíc období sjednaného v kolektivní smlouvě pro nerovnoměrně
rozvrženou pracovní dobu a seznámí s ním člena posádky letadla
nejpozději 10 dnů před začátkem následujícího kalendářního měsíce, v
němž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne s
členem posádky letadla jinak.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 23
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky,
letecké práce a leteckou záchrannou službu rozvrhne pracovní dobu člena
posádky letadla tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem
následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během
24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být členu posádky letadla za
podmínek stanovených jiným právním předpisem^23) zkrácen až na 10
hodin.
(3) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny
poskytne členu posádky letadla nepřetržitý odpočinek mezi směnami podle
přímo použitelného předpisu Evropských společenství^23a) za podmínek
stanovených jiným právním předpisem^23).
(4) Odpočinek podle odstavce 3 může být členu posádky letadla podle
přímo použitelného předpisu Evropských společenství^23a) za podmínek
stanovených jiným právním předpisem^23) zkrácen v rozsahu uvedeném v
odstavci 2.
§ 23a
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny
rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba
nepřetržitého odpočinku v týdnu v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropských společenství^22a) za podmínek stanovených jiným právním
předpisem^23) činila nejméně 36 hodin nebo během 10 kalendářních dnů po
sobě jdoucích činila nejméně 60 hodin, přičemž v období 4 týdnů musí
doba nepřetržitého odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů, v období
13 týdnů nejméně 24 kalendářních dnů a v období 52 týdnů po sobě
jdoucích nejméně 96 kalendářních dnů. Nepřetržitý odpočinek v týdnu se
stanoví tak, aby jednou v období 4 týdnů do něho spadala sobota a
neděle.
(2) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky,
letecké práce a leteckou záchrannou službu poskytne členu posádky
letadla nepřetržitý odpočinek v týdnu za podmínek stanovených jiným
právním předpisem^23) v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
Díl 3
Pracovní pohotovost
§ 24
Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny může s
členem posádky letadla dohodnout pracovní pohotovost mimo území České
republiky v místě, kde mu zajistí ubytování, v rozsahu nejvýše 12 hodin
během 24 hodin po sobě jdoucích a nejvýše 72 hodin v období 4 týdnů po
sobě jdoucích. Dohodnutý rozsah pracovní pohotovosti nesmí přesáhnout
400 hodin v období 52 týdnů po sobě jdoucích.
HLAVA VIII
ČLEN POSÁDKY PLAVIDLA
Díl 1
Pracovní doba
§ 25
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby délka směny člena posádky
plavidla činila nejvýše 14 hodin.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 26
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl
mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý
odpočinek po dobu alespoň 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, za
podmínky, že celková doba odpočinku člena posádky plavidla bude během
24 hodin po sobě jdoucích činit nejméně 10 hodin.
§ 27
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl
nepřetržitý odpočinek nejdéle po 9 týdnech v trvání alespoň 35 hodin za
každý týden.
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 28
(1) Do dne 10. dubna 2007 se za zaměstnance podle § 2 písm. a) považuje
člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě
podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^24).
(2) Do dne 10. dubna 2007 se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v
týdnu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční
dopravě řídí přímo použitelným předpisem Evropských společenství^25).
Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských
společenství^26) se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu řídí
mezinárodní smlouvou vyhlášenou ve Sbírce zákonů^19).
(3) Ode dne 1. ledna 2010 činí odměna za dobu čekání mezi spoji podle §
9a nejméně 50 Kč za každou celou hodinu, není-li sjednáno v kolektivní
smlouvě jinak.
§ 29
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou
ustanovení § 2 písm. a), § 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 11.
dubna 2007.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
RNDr. Nečas v. r.
1) Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě
o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví
uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA),
Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením
technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých
společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002
o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční
dopravě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu
2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.
Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi
Společenstvím evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků
v dopravě (ETF) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních
pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v
železniční dopravě.
2) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o
harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15.
března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti
týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85
a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12.
prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o
harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti
civilního letectví.
3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994
Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
4) Čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v
sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady
(EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č.
3820/85.
4a) Čl. 2 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční
dopravě (AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984
Sb., a vyhlášky č. 80/1994 Sb.).
5) Zákon č. 13/1997 Sb.
6) § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 266/1994 Sb.
§ 1 písm. p) vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád
drah.
6a) § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 266/1994 Sb.
6b) § 34h zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 181/2006 Sb.
6c) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29.
dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a změně směrnice Rady
95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES
o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění
železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti
(směrnice o bezpečnosti železnic).
7) § 2 písm. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro
veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.
8) § 1 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.
9) Zákon č. 49/1997 Sb.
10) Zákon č. 114/1995 Sb.
11) § 2 odst. 7 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění
pozdějších předpisů.
12) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.
13) § 3 věta druhá zákoníku práce.
14) § 96 odst. 2 zákoníku práce.
15) § 79 zákoníku práce.
16) § 96 odst. 1 zákoníku práce.
17) Čl. 4 písm. g), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých
předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně
nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení
Rady (EHS) č. 3820/85.
18) Čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
561/2006 ze dne 15. března 2000 o harmonizaci některých předpisů v
sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady
(EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č.
3820/85.
19) Čl. 8 a 9 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní
silniční dopravě (AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č.
82/1984 Sb. a vyhlášky č. 80/1994 Sb.).
20) Čl. 4 písm. h), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých
předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně
nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení
Rady (EHS) č. 3820/85.
21) § 26 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb.
22) § 83 odst. 1 zákoníku práce.
22a) Hlava Q přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS)
č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v
oblasti civilního letectví.
23) Vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě.
23a) Článek OPS 1.1110 hlavy Q přílohy III nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se
mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků
a správních postupů v oblasti civilního letectví.
24) Čl. 2 odst. 1 a čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20.
prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v
silniční dopravě.
25) Čl. 8 a 9 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o
harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
26) Čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince
1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční
dopravě.
