Advanced Search

o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách


Published: 2009
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507300/o-blich-podmnkch-ukonovn-vzdlvn-ve-stednch-kolch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
177/2009 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 10. června 2009



o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách

maturitní zkouškou



Změna: 90/2010 Sb.



Změna: 274/2010 Sb.



Změna: 54/2011 Sb.



Změna: 273/2011 Sb.



Změna: 371/2012 Sb.



Změna: 173/2014 Sb.



Změna: 214/2015 Sb.



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst.

11 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění

zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Základní pojmy



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) hranicí úspěšnosti nejnižší možné bodové hodnocení, kterého žák musí

dosáhnout, aby zkoušku nebo její část vykonal úspěšně,



b) řádným termínem první časové období pro konání maturitní zkoušky po

úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole; do

prvního časového období náleží i maturitní zkouška konaná v náhradním

termínu podle § 81 odst. 2 věty čtvrté školského zákona,



c) žákem s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

žák nebo uchazeč se zdravotním postižením nebo zdravotním

znevýhodněním, kterému je na základě jeho žádosti umožněno konat

maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho potřebám^1),



d) asistentem zletilá osoba^2), která poskytuje žákovi s přiznaným

uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podporu při konání

maturitní zkoušky v rozsahu upraveném touto vyhláškou,



e) tlumočníkem zletilá osoba^3), která žákovi s přiznaným uzpůsobením

podmínek pro konání maturitní zkoušky tlumočí do znakového jazyka nebo

dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých a ze

znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a

hluchoslepých v rozsahu upraveném touto vyhláškou,



f) zkušební dokumentací zadání zkoušek zahrnující testový sešit pro

didaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z

cizího jazyka, zadání písemné práce z českého jazyka a literatury,

zadání písemné práce z cizího jazyka, záznamové archy pro zápis řešení

didaktického testu a písemné práce žákem a další dokumenty a soubory

vztahující se ke společné části maturitní zkoušky,



g) pracovním listem konkrétní zadání pro ústní zkoušku společné části z

českého jazyka a literatury a z cizího jazyka podle katalogu požadavků

zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“),



h) záznamovým archem část zkušební dokumentace, do které žák zapisuje

řešení didaktického testu a písemné práce,



i) zkušebním místem škola nebo její odloučené pracoviště, kde se konají

maturitní zkoušky,



j) informačním systémem Centra systém hardwarových prostředků a

softwarových aplikací provozovaných či spravovaných Centrem včetně

těch, které jsou umístěny ve školách nebo zkušebních místech, a systém

pravidel pro přístup uživatelů k těmto prostředkům a aplikacím,



k) oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra, kterému

Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.



Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky



§ 2



(1) Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním

zkušebním období.



(2) V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od

2. května do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20.

září.



(3) V jarním zkušebním období se zkoušky a dílčí zkoušky společné části

maturitní zkoušky konané formou didaktického testu (dále jen

„didaktický test“) a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky

konané formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) konají v období

od 2. května do 15. května. Písemnou práci je možné konat i v dřívějším

termínu, nejdříve však 1. dubna. Dílčí zkoušky společné části maturitní

zkoušky konané formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí

(dále jen „ústní zkouška společné části“) se konají od 16. května do

10. června. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných

prací v jarním zkušebním období určí ministerstvo^4) nejpozději do 1.

září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh

konání didaktických testů a písemných prací (dále jen „jednotné

zkušební schéma“) určí ministerstvo do 15. ledna školního roku, v němž

se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky^5) se v jarním zkušebním

období konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané

formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“) a formou praktické

zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 1. dubna. V

případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku

konat i v dřívějším termínu.



(5) V podzimním zkušebním období se didaktické testy a písemné práce

společné části maturitní zkoušky konají v období od 1. září do 10.

září, ústní zkoušky společné části v období od 11. září do 20. září.

Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací v

podzimním zkušebním období určí ministerstvo^4) nejpozději do 1. února

před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Jednotné

zkušební schéma určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním

maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním

období konají v období od 1. září do 20. září. V případech, kde to

povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v

dřívějším termínu.



(7) Konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a konkrétní

termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel

školy nejpozději dva měsíce před jejich konáním v souladu s odstavci 3

až 6, a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem.



§ 3



(1) Didaktické testy a písemné práce se zahajují vždy ve stejnou dobu

podle jednotného zkušebního schématu.



(2) Termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné a

náhradní zkoušky.



§ 4



Přihlašování k maturitní zkoušce



(1) Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní

zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen „přihláška“), jejíž

vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to

nejpozději do



a) 1. prosince pro jarní zkušební období,



b) 25. června pro podzimní zkušební období.



(2) V přihlášce žák uvede



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání,

rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození,

státní občanství,



b) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek společné části maturitní

zkoušky^7),



c) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části

maturitní zkoušky^8),



d) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části

maturitní zkoušky^9),



e) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části

maturitní zkoušky^10),



f) označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a

profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,



g) zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní

zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce

za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní

zkoušky,



h) požadavek žáka-cizince na uzpůsobení zkoušky z českého jazyka a

literatury.



(3) K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák odborný posudek

školského poradenského zařízení podle § 20 (dále jen „posudek“). Tento

posudek se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f)

školského zákona.



(4) Žák se v řádném termínu přihlašuje na všechny zkušební předměty

uvedené v odstavci 2 písm. b) a c). Přihláška ke zkoušce podle § 81

odst. 5 školského zákona se podává podle odstavců 1 až 3; v přihlášce

se uvede rok úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.



(5) Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra

údaje podle odstavců 2 až 4 Centru nejpozději do



a) 15. prosince pro jarní zkušební období,



b) 30. června pro podzimní zkušební období.



(6) Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo

od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru

neprodleně. Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž

došlo v době od předání údajů Centru podle odstavce 5 z důvodu přestupu

žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona nebo změny oboru vzdělání

podle § 66 odst. 3 školského zákona, oznámí ředitel školy Centru

neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku

zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 2 odst. 4 a 6.



(7) Žák, který byl přijat do posledního ročníku vzdělávání podle § 63

školského zákona po termínu podle odstavce 5 písm. a), podává přihlášku

na následující podzimní zkušební období. Toto období se pro konání

maturitní zkoušky tímto žákem považuje také za řádný termín.



(8) Žák obdrží výpis z přihlášky z informačního systému Centra

potvrzený ředitelem školy nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru

podle odstavce 5 a podpisem stvrdí správnost údajů v něm obsažených.



ČÁST DRUHÁ



SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY



Zkouška z českého jazyka a literatury



§ 5



(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura

trvá 60 minut.



(2) Písemná práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá

90 minut. Do této doby se nezapočítává doba na výběr zadání podle

odstavce 3.



(3) Zadání písemné práce obsahuje název zadání, popřípadě výchozí text

k zadání a způsob zpracování zadání. Pro každý termín písemné práce

Centrum stanoví 10 zadání písemné práce, z nichž si žák jedno zadání

vybere do 25 minut od převzetí zadání. Po uplynutí lhůty 25 minut žáci

obdrží záznamové archy, do nichž zapíší číslo zvoleného zadání; poté

již nelze zadání měnit.



(4) Cizinci, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu

kratší než čtyři roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se

na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého

jazyka a literatury o 15 minut a písemné práce z českého jazyka a

literatury o 30 minut. Při konání písemné práce má možnost použít

překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.



§ 6



(1) Ústní zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá

nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.



(2) Pro ústní zkoušku společné části ředitel školy v souladu s

katalogem požadavků stanoví a zpřístupní žákům do 30. září školního

roku, v němž se maturitní zkouška koná, školní seznam nejméně 60

literárních děl. Školní seznam je platný pro jarní a podzimní zkušební

období následující po jeho zpřístupnění žákům.



(3) Ze školního seznamu literárních děl žák připraví podle kritérií pro

výběr zadání ústní zkoušky společné části podle katalogu vlastní seznam

20 literárních děl. Žák odevzdá vlastní seznam řediteli školy do 31.

března pro jarní zkušební období a do 30. června pro podzimní zkušební

období. Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam literárních

děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům obsaženým ve

školním seznamu literárních děl. Ředitel školy zajistí pracovní listy

pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl.



(4) Pracovní list je tvořen výňatkem z uměleckého textu, výňatkem z

neuměleckého textu a vymezením struktury ústní zkoušky.



(5) Ředitel školy může využít již vytvořený pracovní list z nabídky

pracovních listů Centra. Centrum zpřístupní oprávněným uživatelům

nabídku pracovních listů prostřednictvím informačního systému Centra, a

to nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška

koná.



(6) Pro ústní zkoušku společné části si žák losuje před zkušební

maturitní komisí číslo pracovního listu. V jednom dni nelze losovat

dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu; v takovém případě

žák losuje znovu.



Zkouška z cizího jazyka



§ 7



(1) Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z



a) anglického jazyka,



b) francouzského jazyka,



c) německého jazyka,



d) španělského jazyka, nebo



e) ruského jazyka.



(2) Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 95 minut, z

toho 35 minut poslechová část testu a 60 minut část testu ověřující

čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.



(3) Písemná práce ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 60 minut.



§ 8



(1) Ústní zkouška společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá

nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.



(2) Pro ústní zkoušku společné části žák obdrží jeden číslovaný

pracovní list, jehož číslo si vylosuje. Pracovní list je zpracován ve

dvou vyhotoveních; jedno je určeno pro žáka a jedno pro hodnotitele.



(3) Každý pracovní list obsahuje v jedinečné kombinaci podle rozhodnutí

ředitele školy buď tři zkušební úlohy zpracované Centrem a jednu

zkušební úlohu zpracovanou školou (dále jen „školní zkušební úloha“)

podle předlohy stanovené Centrem, nebo čtyři zkušební úlohy zpracované

Centrem. Listinnou podobu příslušného pracovního listu zhotoví škola

prostřednictvím informačního systému Centra ze sady zkušebních úloh

zpracovaných Centrem a případně též z jedné školní zkušební úlohy. S

obsahem školních zkušebních úloh jsou před zahájením ústní zkoušky

seznámeni pouze ředitel školy a hodnotitelé. Témata pro zpracování

školních zkušebních úloh ředitel školy stanoví a zpřístupní žákům

nejpozději do 31. října školního roku, v němž se maturitní zkouška

koná. Témata jsou platná pro jarní a podzimní zkušební období

následující po jejich zveřejnění.



(4) Předlohu pro zpracování školních zkušebních úloh zpřístupní Centrum

řediteli školy a hodnotitelům prostřednictvím informačního systému

Centra nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní

zkouška koná. Sadu zkušebních úloh zpracovaných Centrem zpřístupní

Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra

nejpozději 7 dnů před zahájením ústní zkoušky ve škole.



(5) Pro ústní zkoušku společné části nelze losovat v jednom dni dvakrát

stejné číslo pracovního listu. Žák losuje vždy alespoň z pěti

nabízených pracovních listů.



§ 9



Zkouška z matematiky



Didaktický test z matematiky trvá 105 minut.



§ 10



zrušen



Organizace společné části maturitní zkoušky



§ 11



(1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci do zkušebního místa

v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den, který

předchází zahájení didaktických testů a písemných prací podle § 2.



(2) Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž



a) prezenční listinu žáků,



b) protokol o průběhu zkoušky v učebně,



c) pokyny pro zadavatele,



d) bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu

žáků,



e) další pomocné materiály.



(3) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro zkušební místo od

osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí

potvrdí záznamem o předání.



(4) V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu

ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a

vyjme z ní zkušební dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a

učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá

zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve

20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se

potvrzuje záznamem o předání.



(5) Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, zkontroluje

neporušenost obalu zkušební dokumentace a rozpečetí jej. O rozpečetění

provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně.



(6) Zadavatel rozdá zadání zkoušky a záznamové archy, případně další

části zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle

jednotného zkušebního schématu zahájí zkoušku.



§ 12



Při konání didaktického testu a písemné práce každý žák sedí v

samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě

žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

nejvýše 14 žáků.



§ 13



(1) Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného

zkušebního schématu od žáků vyplněné záznamové archy spolu s prezenční

listinou a zadáním zkoušky, překontroluje jejich úplnost, uloží

záznamové archy a zadání zkoušky do bezpečnostních obálek a o uložení

provede záznam do protokolu o konání zkoušky v učebně. Bezpečnostní

obálky neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel potvrdí jejich

předání v záznamu o předání.



(2) Komisař převede záznamové archy písemných prací do elektronické

podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do

Centra. Komisař předá záznamové archy řediteli školy.



(3) Komisař převede záznamové archy didaktických testů do elektronické

podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do

Centra.



(4) Po ukončení didaktických testů předá komisař řediteli bezpečnostní

obálky se zadáním didaktických testů. Oba potvrdí předání v záznamu o

předání. Ředitel školy po ukončení zkoušek zajistí na základě výzvy

Centra předání bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným

Centrem.



(5) Záznamové archy didaktických testů a písemných prací se ukládají ve

škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o

změně některých zákonů^11). Skartační lhůta činí 5 let.



ČÁST TŘETÍ



PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY



§ 14



(1) Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části

maturitní zkoušky zařadit pouze předměty nebo jiné ucelené části

vzdělávacího obsahu, jejichž celková doba podle učebního plánu školního

vzdělávacího programu činí po dobu vzdělávání nejméně 144 vyučovacích

hodin. Obsahem zkoušky může být více obsahově příbuzných předmětů

školního vzdělávacího programu.



(2) Pro jiné formy vzdělávání než denní je pro stanovení nejnižšího

počtu vyučovacích hodin po dobu vzdělávání rozhodující vzdělávací obsah

uvedený ve školním vzdělávacím programu, který odpovídá denní formě

vzdělávání.



§ 15



Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí



(1) Zadání maturitní práce obsahuje



a) téma maturitní práce,



b) termín odevzdání maturitní práce,



c) způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce,



d) kritéria hodnocení maturitní práce,



e) požadavek na počet vyhotovení maturitní práce a



f) určení částí tématu zpracovaných jednotlivými žáky v případě, že

maturitní práci bude zpracovávat několik žáků společně.



(2) Zadání maturitní práce podle odstavce 1 určí ředitel školy s

dostatečným časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost

zpracování tématu práce, nejpozději však 4 měsíce před termínem

obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu

nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák si téma

maturitní práce zvolí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si

žák ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z

nabídky určené ředitelem školy. Maturitní práci může zpracovávat a

obhajovat několik žáků společně, i v tomto případě jsou žáci hodnoceni

jednotlivě.



(3) Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou zkoušku a

náhradní zkoušku.



(4) Ředitel školy nejpozději 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní

práce určí vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před

termínem obhajoby maturitní práce stanoví oponenta maturitní práce.

Vedoucím a oponentem maturitní práce může být i fyzická osoba, která

není v základním pracovněprávním vztahu^12) k právnické osobě

vykonávající činnost školy (dále jen „škola“) a která působí nebo

působila v oblasti související s tématem maturitní práce.



(5) Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný

posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební

maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní

práce.



(6) Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut. Obhajoba

maturitní práce trvá nejdéle 30 minut.



(7) Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle

odstavce 1 písm. b), omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den

stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu

žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud

žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce 1 písm. b) bez

písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla

uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně.



§ 16



Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí



(1) Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20

až 30 témat. Zveřejněná témata se zachovávají i pro opravnou zkoušku a

náhradní zkoušku.



(2) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno

téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut. Pokud to

vyžaduje charakter zkoušky, může ředitel školy stanovit prodloužení

trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle však na 30 minut.



(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.



§ 17



Písemná zkouška



(1) Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a

způsob jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si

jedno téma zvolí bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud si žák do

zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje si jedno téma ze

stanovené nabídky témat.



(2) Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však

písemná zkouška trvá 300 minut.



§ 18



Praktická zkouška



(1) Zadání praktické zkoušky a způsob jejího konání stanoví ředitel

školy.



(2) Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny, pokud není dále

stanoveno jinak.



(3) V oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění^6) se praktická

zkouška koná 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny.



(4) V jednom dni trvá praktická zkouška nejdéle 420 minut.



(5) Praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení.



(6) Praktická zkouška může být konána individuálně nebo společně více

žáky; žáci jsou vždy hodnoceni jednotlivě.



§ 19



Kombinace forem



V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušky kombinaci dvou

nebo více forem uvedených v § 15 až 18, postupuje se při konání

jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího

se k příslušné formě zkoušky.



ČÁST ČTVRTÁ



ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝM UZPŮSOBENÍM

PODMÍNEK PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY



§ 20



(1) Posudek k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky

obsahuje uvedení kategorie a skupiny podle přílohy č. 2 k této

vyhlášce.



(2) Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

koná maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho zdravotnímu

postižení nebo zdravotnímu znevýhodnění uvedených v příloze č. 3 k této

vyhlášce. Uzpůsobení pracovních listů pro žáky s přiznaným uzpůsobením

podmínek pro konání maturitní zkoušky zajistí škola v souladu s

přílohou č. 3.



(3) Posudek žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou podle § 4.

Posudek obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny

žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění,

návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet

kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence,

tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení.



(4) Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud

z posudku vyplývá, že zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění

trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V případech, kdy

zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění s výjimkou žáků s

přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podle

přílohy č. 2 bodu 5 písm. a) skupiny 1 (SPUO-1) trvá kratší dobu než

jeden rok nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání

maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky

ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s

přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se

zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním uvedeným v příloze

č. 3 k této vyhlášce.



(5) Pro účely této vyhlášky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek

pro konání maturitní zkoušky dělí do kategorií a skupin uvedených v

příloze č. 2 k této vyhlášce. Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro

konání maturitní zkoušky jsou do jednotlivých skupin zařazeni na

základě posudku školského poradenského zařízení.



(6) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

mají podle závažnosti svého postižení nebo znevýhodnění právo na úpravu

prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy

testových materiálů, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních

pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci,

u žáků zařazených podle přílohy č. 2 do skupiny 2 a 3 přepis řešení

zkoušek do záznamových archů. Podrobnější vymezení těchto služeb je

uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.



(7) Ředitel školy seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro

konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s

úpravami podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k této

vyhlášce nejpozději jeden měsíc před konáním první zkoušky nebo části

zkoušky maturitní zkoušky. V případech uvedených v odstavci 4 větě

druhé tak učiní bez zbytečného odkladu.



(8) Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po

předchozím projednání jeho přidělení s žákem, popřípadě s jeho zákonným

zástupcem.



§ 19a



Nahrazující zkouška z cizího jazyka



(1) Zkoušku z cizího jazyka, k jejímuž konání se žák přihlásil podle §

4 odst. 2 písm. c) nebo e), lze nahradit výsledkem standardizované

zkoušky podle školského zákona dokládající jazykové znalosti žáka na

úrovni B1 nebo úrovni vyšší podle Společného evropského referenčního

rámce pro jazyky.



(2) Informaci o standardizovaných zkouškách, které ředitel školy může

podle odstavce 1 zvolit jako náhradu zkoušky z cizího jazyka, zveřejní

ministerstvo nejpozději do 31. března každého roku způsobem umožňujícím

dálkový přístup. Informace je platná pro jarní zkušební období a

podzimní zkušební období v následujícím kalendářním roce.



(3) Písemnou žádost o nahrazení zkoušky podává žák řediteli školy

nejpozději do 31. března pro konání maturitní zkoušky v jarním

zkušebním období a do 30. června pro konání maturitní zkoušky v

podzimním zkušebním období. Součástí žádosti je vždy ověřená kopie

dokladu o úspěšném vykonání standardizované jazykové zkoušky.



ČÁST PÁTÁ



ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S VYUČOVACÍM JAZYKEM

NÁRODNOSTNÍ MENŠINY



§ 21



(1) Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná způsobem podle § 16 a

17.



(2) Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny,

který skládá zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v

jazyce národnostní menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce.



(3) Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky.



ČÁST ŠESTÁ



HODNOCENÍ ZKOUŠEK



Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky



§ 22



(1) Ministerstvo^4) zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích

zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení

maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března

roku, v němž se maturitní zkouška koná.



(2) Didaktický test je vyhodnocován Centrem. Výsledky didaktických

testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního

systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. května, v

podzimním zkušebním období nejpozději do 10. září. Nejpozději

následující pracovní den po převzetí výsledků je ředitel školy

zpřístupní žákům. V jarním zkušebním období ředitel školy zpřístupní

žákům výsledky formou výpisu výsledků didaktických testů. Výpis,

opatřený faksimile podpisu ředitele Centra, zhotoví ředitel školy

prostřednictvím informačního systému Centra pro každého žáka, který

konal didaktický test.



(3) Písemné práce z cizího jazyka obdrží hodnotitel od Centra;

hodnocení předá hodnotitel Centru prostřednictvím jeho informačního

systému v termínech stanovených Centrem. Centrum zpřístupní výsledky

řediteli školy v jarním zkušebním období do začátku konání ústních

zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do 29.

května, a v podzimním zkušebním období do 3 pracovních dnů od

shromáždění hodnocení všech písemných prací z cizího jazyka žáků

příslušné třídy.



(4) Písemné práce z českého jazyka a literatury obdrží hodnotitel od

ředitele školy a hodnocení předává řediteli školy; hodnocení ředitel

školy zašle Centru v jarním zkušebním období do začátku konání ústních

zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do 29.

května, a v podzimním zkušebním období do 13. září.



(5) Ředitel školy bez zbytečného odkladu oznámí výsledky písemných

prací žákům. Termíny zahájení ústních zkoušek v příslušných třídách

sdělí ředitel školy Centru prostřednictvím jeho informačního systému do

zahájení písemných prací.



(6) Hodnocení žáka z ústní zkoušky společné části ze zkušebních

předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk navrhnou hodnotitelé

zkušební maturitní komisi po ukončení zkoušek v daném zkušebním dni.

Jeden z hodnotitelů zaznamená hodnocení ústní zkoušky společné části do

protokolu podle § 29a. Výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části

založené na shodě obou hodnotitelů a schválené zkušební maturitní

komisí předseda zkušební maturitní komise předá bez zbytečného odkladu

řediteli školy a oznámí je veřejně žákovi. Data o výsledném hodnocení

ústní zkoušky společné části odešle ředitel školy do Centra

prostřednictvím informačního systému Centra.



§ 23



(1) Hranice úspěšnosti zkoušek nebo dílčích zkoušek společné části

uvede Centrum v testových sešitech didaktických testů a v zadáních

písemných prací pro danou zkoušku.



(2) Žák vykoná zkoušku nebo dílčí zkoušku úspěšně, pokud dosáhne

alespoň hranice úspěšnosti.



(3) Žák vykoná zkoušku ze zkušebního předmětu společné části úspěšně,

pokud úspěšně vykoná všechny dílčí zkoušky, z nichž se zkouška daného

zkušebního předmětu skládá. Celkové hodnocení zkušebního předmětu se

stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek; v

případě zkušebního předmětu cizí jazyk se započítává hodnocení

didaktického testu jednou polovinou a hodnocení písemné práce a ústní

zkoušky vždy jednou čtvrtinou. V případě zkušebního předmětu český

jazyk a literatura se započítává hodnocení každé dílčí zkoušky rovným

dílem.



(4) Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku úspěšně, opakuje pouze

tuto dílčí zkoušku.



(5) Hodnocení povinných zkoušek společné části na základě dosažených

výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice

prospěchu:



a) 1 - výborný,



b) 2 - chvalitebný,



c) 3 - dobrý,



d) 4 - dostatečný,



e) 5 - nedostatečný.



(6) Hodnocení nepovinných zkoušek společné části podle § 78 odst. 5

školského zákona na základě dosažených výsledků podle odstavce 3

převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu:



a) uspěl,



b) neuspěl.



(7) Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v

protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo

„nekonal(a)“.



Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky



§ 24



(1) Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení

každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení

zkoušek navrhuje ředitel školy a nejpozději před započetím zkoušek

schvaluje zkušební maturitní komise.



(2) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou

formou, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části

zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky.



(3) Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně,

pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.



(4) Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle

klasifikační stupnice



a) 1 - výborný,



b) 2 - chvalitebný,



c) 3 - dobrý,



d) 4 - dostatečný,



e) 5 - nedostatečný.



Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u

příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“. Pokud

žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 19a, uvádí se v

protokolech u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo

„nahrazeno“.



(5) Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky

oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve

kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky

a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise

bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky. Pokud se písemná zkouška

a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi

předseda zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době

konání ústních zkoušek.



(6) Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen

stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d).



§ 25



(1) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou

a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky,

kterou nevykonal úspěšně.



(2) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí,

posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 -

nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno

dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební

maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném

termínu téhož zkušebního období.



(3) Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel

školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně

po ukončení zkoušek ve škole.



§ 26



Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení



(1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od

shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v

podzimním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od

shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky řediteli

školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté

bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části

maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení se

zhotovuje prostřednictvím informačního systému Centra na tiskopisu

podle vyhlášky o některých dokladech o vzdělání^13).



(2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků

povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice



a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné

zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň prostý

aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek není vyšší než

1,50,



b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen

stupněm 5 - nedostatečný,



c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky hodnocen

stupněm 5 - nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně.



(3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s § 81 odst. 6

školského zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou

část.



(4) V případě, že žák nahradil zkoušku z cizího jazyka profilové části

maturitní zkoušky zkouškou podle § 19a, uvádí se na vysvědčení u

příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“. Tato

zkouška není součástí celkového hodnocení podle odstavce 2.



ČÁST SEDMÁ



PROTOKOLY MATURITNÍ ZKOUŠKY A DALŠÍ DOKUMENTY



§ 26a



(1) Protokoly podle § 27 až 31 a záznamy podle § 32 jsou součástí

povinné dokumentace maturitní zkoušky; vyhotovují a předávají se mezi

školou nebo komisařem a Centrem prostřednictvím informačního systému

Centra. Tiskopisy protokolů a záznamů zpřístupní Centrum

prostřednictvím informačního systému Centra před zahájením zkoušek

maturitní zkoušky, nejpozději do 1. dubna příslušného školního roku,

pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Protokoly podle § 27 až 31 se ukládají ve škole způsobem stanoveným

zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů^11).

Skartační lhůta činí:



a) 5 let pro protokol podle § 27 a záznam podle § 32,



b) 45 let pro protokoly podle § 28 až 31.



§ 27



Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně



(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební

dokumentace pro danou učebnu.



(2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po

ukončení didaktického testu nebo písemné práce v příslušné učebně a

předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol

podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol do

elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej

odešle do Centra.



(3) Nejpozději poslední den konání didaktických testů a písemných prací

komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá

řediteli školy k uložení.



(4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje



a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla

školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává

činnost školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a

příjmení, data a místa narození zadavatele,



b) údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a

názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v

učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, záznamu o řešení

mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,



c) v případě asistence nebo tlumočení žákůms přiznaným uzpůsobením

podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě

jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných

skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.



§ 28



Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě



(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává

komisař po ukončení všech didaktických testů a písemných prací společné

části maturitní zkoušky, a to na základě údajů z protokolů o průběhu

maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel

školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a

prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra;

výtisk protokolu předá řediteli školy k uložení.



(2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě

jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.



(3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje



a) identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy,

resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména,

popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,



b) údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení

mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře,

podpisu ředitele školy.



§ 29



Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka



(1) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je

dokladem o hodnocení žáka ve společné části maturitní zkoušky.



(2) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka

zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli školy prostřednictvím

informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15.

června a v podzimním zkušebním období současně se zpřístupněním

výsledků maturitní zkoušky podle § 26 odst. 1.



(3) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obdrží

žák, který se ke zkoušce přihlásil a úspěšně ukončil poslední ročník

vzdělávání. Protokol obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele

školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti

autorizované v informačním systému Centra. Protokol o výsledcích

společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení.



(4) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka

obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy

a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která

vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v

případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní

zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek,



b) údaje o výsledcích zkoušek společné části maturitní zkoušky



1. název zkušebního předmětu včetně jeho dílčích zkoušek,



2. úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech

včetně jejich dílčích zkoušek,



3. percentilové umístění v jednotlivých zkušebních předmětech včetně

jejich dílčích zkoušek, vztažené k výsledkům zkoušky v řádném termínu

maturitní zkoušky,



4. výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech včetně

jejich dílčích zkoušek,



5. datum konání zkoušky,



6. celkové hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky,vyjádřené

slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“,



c) faksimile podpisu ředitele Centra.



(5) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je

součástí školní matriky.



(6) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka se

vyhotovuje na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této

vyhlášce.



§ 29a



Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky

žáka



(1) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní

zkoušky žáka je dokladem o hodnocení těchto zkoušek zkušební maturitní

komisí. Přílohou tohoto protokolu jsou záznamy o hodnocení ústních

zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracované hodnotiteli.

Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra

formulář protokolu a jeho příloh pro každého žáka; před zahájením

činnosti zkušební maturitní komise předá formuláře jejímu předsedovi

spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).



(2) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní

zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej

předá spolu s přílohami bez zbytečného odkladu řediteli školy po

ukončení ústních zkoušek společné části.



(3) Protokol hodnocení obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy

a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která

vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,



b) údaje o hodnocení každé z dílčích ústních zkoušek společné části



1. název zkušebního předmětu,



2. datum konání zkoušky,



3. číslo pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné části z

cizího jazyka, téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné

části z českého jazyka a literatury,



4. výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části schválené zkušební

maturitní komisí,



c) podpis předsedy zkušební maturitní komise.



(4) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní

zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a

ústní zkoušku společné části nekonal.



§ 30



Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části

maturitní zkoušky



(1) Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra

formulář protokolu o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné

části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební maturitní

komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji

uvedenými v odstavci 3 písm. a).



(2) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části

maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po

ukončení všech zkoušek profilové části a ústních zkoušek společné části

maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební

maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k uložení ve škole.



(3) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části

maturitní zkoušky obsahuje



a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního

identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy,

evidenčního čísla protokolu,



b) údaje o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části

maturitní zkoušky v dané třídě, včetně termínů zkoušek, složení

zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných situací, data

vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a

podpisu ředitele školy.



§ 31



Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka



(1) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je

dokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel

školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář

protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní

komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji

uvedenými v odstavci 3 písm. a).



(2) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka

zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez

zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části

maturitní zkoušky.



(3) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka

obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy

a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání,

evidenční číslo protokolu,



b) údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,



1. název zkoušky, popřípadě její části,



2. forma zkoušky,



3. jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem

národnostní menšiny a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií,



4. datum konání zkoušky,



5. téma zkoušky,



6. hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech, popřípadě v

jejich částech,



c) podpis předsedy zkušební maturitní komise.



(4) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je

součástí školní matriky. Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka

zkouškou podle § 19a, je přílohou protokolu také ověřená kopie dokladu

o úspěšném vykonání této zkoušky.



(5) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se

zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její

část nekonal.



§ 32



Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace



(1) Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle

§ 11 odst. 3 až 5 a podle § 13 odst. 1 a 2.



(2) Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě

jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména,

příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební

dokumentace, identifikační čísla předávaných bezpečnostních schránek se

zkušební dokumentací, datum, hodinu a místo předání zkušební

dokumentace.



(3) Záznam o uložení zkušební dokumentace je dokladem o způsobu uložení

bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací a nakládání s nimi a

obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která

bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum, hodinu a čas uložení

nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 38 písm. d).



(4) Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace se

ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové

službě a o změně některých zákonů^11).



§ 33



zrušen



ČÁST OSMÁ



OPRAVNÉ ZKOUŠKY A NÁHRADNÍ ZKOUŠKY



§ 34



(1) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních

předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu.



(2) K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem

podle § 4.



(3) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se konají v termínech podle §

2.



ČÁST DEVÁTÁ



ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISE



§ 35



(1) Zkušební maturitní komise^14) má stálé členy a další členy. Stálými

členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí

oddělení konzervatoře.



(2) Dalšími členy jsou



a) zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu,



b) přísedící,



c) vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny Umění a

užité umění^6) a v konzervatoři s kódovým označením kategorie

dosaženého vzdělání M.

U ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zastává jeden

hodnotitel funkci zkoušejícího a druhý hodnotitel funkci přísedícího.



(3) V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování

maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí

maturitní práce a oponent maturitní práce.



(4) Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje

ředitel školy



a) pro jarní zkušební období do 31. března školního roku, v němž se

maturitní zkouška koná,



b) pro podzimní zkušební období do 30. června předcházejícího školnímu

roku, v němž se maturitní zkouška koná.



(5) Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický

pracovník školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí.



(6) Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je

slučitelná. Obě funkce jsou zároveň slučitelné s funkcí vedoucího

maturitní práce a oponenta maturitní práce.



§ 36



(1) O hodnocení žáka při zkoušce nehlasuje ten člen zkušební maturitní

komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání

zkoušky.



(2) Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi

vedoucí maturitní práce. Hodnocení písemné zkoušky, praktické zkoušky a

ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející nebo

hodnotitel.



(3) V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní

komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda.



(4) V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou

funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho

jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou

osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce.



(5) Žák koná zkoušky profilové části maturitní zkoušky a ústní zkoušky

společné části maturitní zkoušky před jednou zkušební maturitní komisí.



ČÁST DESÁTÁ



VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB ZABEZPEČUJÍCÍCH MATURITNÍ

ZKOUŠKY



§ 37



Centrum



Centrum



a) zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů

zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře,

zadavatele a hodnotitele, a sleduje jejich dodržování při přípravě

podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole,

při jejich průběhu a při hodnocení výsledků písemných prací a ústních

zkoušek společné části,



b) zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích

společné části maturitní zkoušky,



c) stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře,



d) zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou

funkčnost informačního systému Centra ve zkušebním místě.



§ 38



Ředitel školy



Ředitel školy



a) navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v

počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých

se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,



b) navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci

zadavatele a hodnotitele v počtu potřebném pro zajištění maturitní

zkoušky v dané škole a v případě zadavatele a hodnotitele písemné práce

z českého jazyka a literatury a hodnotitele ústních zkoušek určuje

místo působiště pro výkon jeho funkce,



c) ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní

opatření podle § 80b školského zákona,



d) přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro

zacházení se zkušební dokumentací k maturitní zkoušce a k zajištění

řádného uložení bezpečnostních schránek obsahujících zkušební

dokumentaci ve všech zkušebních místech školy,



e) zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky,



f) odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace podle

§ 32 odst. 3,



g) zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech

zkušebních místech školy.



§ 39



Komisař



(1) Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů a

písemných prací v daném zkušebním místě tím, že



a) řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,



b) dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského

zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11

odst. 2 do jejich předání řediteli školy.



(2) Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy

jmenováním k výkonu své funkce.



§ 40



Zadavatel



Zadavatel



a) přebírá od ředitele zkušební dokumentaci pro učebnu v bezpečnostním

balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b

školského zákona,



b) provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a

dokladu totožnosti^20) a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v

průběhu zkoušky,



c) informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky,



d) provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků,



e) kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky a zda neporušují

podmínky řádného průběhu maturitní zkoušky,



f) má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení

žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným

uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze

č. 3 k této vyhlášce.



§ 41



Hodnotitel



Hodnotitel ústní zkoušky společné části a písemné práce z českého

jazyka a literatury zpravidla vykonává svou funkci ve škole, jejímž je

pedagogickým pracovníkem. V případě, že ve škole, kde se zkoušky budou

konat, není dostatečný počet pedagogických pracovníků, kteří by

splňovali podmínky pro výkon funkce hodnotitele pro daný zkušební

předmět, může ředitel školy jmenovat do funkce i jiného hodnotitele v

souladu s § 42 odst. 3. Písemné práce z cizího jazyka hodnotitel

hodnotí prostřednictvím informačního systému Centra.



ČÁST JEDENÁCTÁ



PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE, HODNOTITELE A ZADAVATELE,

OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ



§ 42



(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který



a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo

vyšší odborné škole,



b) nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v

základním pracovněprávním vztahu^12) ani jiném obdobném vztahu ke

škole, v níž bude funkci vykonávat; před jmenováním do funkce předloží

Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,



c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře,



d) při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační

odbornou přípravu k výkonu své funkce.



(2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který



a) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce

nevyučuje předmět, který zadává,



b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele;

osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných

žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí

obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k

výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným

uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,



c) při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační

odbornou přípravu k výkonu své funkce.



(3) Hodnotitelem může být jmenován pedagogický pracovník, který



a) splňuje podmínky k výkonu činnosti učitele střední školy^15), které

umožňují vyučovat předmět, který je obsahem zkoušky,



b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele;

osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných

žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí

obsahovat dodatek, kterým hodnotitel osvědčuje svoji způsobilost k

výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným

uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky.



c) při změně podmínek výkonu funkce hodnotitele absolvuje aktualizační

odbornou přípravu k výkonu své funkce.



§ 43



Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, zadavatele a

hodnotitele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje



a) název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě

jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její

podpis,



b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby,

která bude vykonávat funkci komisaře, zadavatele a hodnotitele,



c) název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k

výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení; v

případě osvědčení pro hodnotitele se také uvádí název zkušebního

předmětu, ve kterém je hodnotitel oprávněn hodnocení provádět.



§ 44



(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební

období do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.



(2) Zadavatele a hodnotitele ústní zkoušky společné části a hodnotitele

písemné práce z českého jazyka a literatury jmenuje ředitel školy pro

jarní a podzimní zkušební období nejpozději jeden měsíc před termínem

konání didaktických testů a písemných prací.



ČÁST DVANÁCTÁ



BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ



§ 45



(1) Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je

označena textem „Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b

zákona č. 561/2004 Sb.“.



(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou



a) testovou úlohu nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů

český jazyk a literatura a cizí jazyk postavené na úroveň testové úlohy

v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání společné části

maturitní zkoušky,



b) textové strany zadání didaktického testu a zadání písemné práce ze

zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk v dolní části

každé strany,



c) datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní

zkoušky potiskem.



(3) Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě



a) testové úlohy nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český

jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební

dokumentace, ve kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,



b) didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů

český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně

zadavatelem,



c) datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.



(4) Informací veřejně nepřístupnou může být prohlášena dokumentace

obsahující informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany

informací veřejně nepřístupných a o dalších skutečnostech, jejichž

zveřejnění by ochranu informací veřejně nepřístupných podle odstavce 2

učinilo neúčinnou.



(5) Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných

zaznamená osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o

průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27.



(6) Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi

okamžikem jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku

zveřejnění podle odstavce 3 je považováno za neoprávněné.



§ 46



S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel

Centra nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.



§ 46a



Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení



(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací

označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona

seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu

incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v

době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební

dokumentací, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k

bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy

tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.



(2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné

části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky

nebo dílčí zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či

opakování zkoušky nebo dílčí zkoušky tak, aby se zkouška nebo dílčí

zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do

30 dnů od stanoveného termínu.



(3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému

konání zkoušky nebo dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky ve

škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k

organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní

zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně

oznámí Centru.



(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné

části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem

školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V

případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek nebo dílčích

zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v

dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.



(5) V případě jednotlivé zkoušky podle § 48 až 50 se ustanovení

odstavců 1 až 4 použijí obdobně.



ČÁST TŘINÁCTÁ



ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ, KOMISAŘŮ A

HODNOTITELŮ



§ 47



(1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč

za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.



(2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu

výkonu činnosti komisaře.



(3) Hodnotiteli náleží odměna ve výši 100 Kč za jednu opravenou

písemnou práci.



(4) Odměna podle odstavců 1 až 3 je splatná v pravidelných termínech

pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA



§ 48



(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce

společné části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů

stanovených pro společnou část maturitní zkoušky.



(2) K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce

společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje podáním

přihlášky stanovené v příloze č. 1a k této vyhlášce.



(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce

společné části maturitní zkoušky, se koná v termínu stanoveném Centrem.

Termín konání jednotlivé zkoušky Centrum zveřejní nejpozději 2 měsíce

před jejím konáním, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve

stejné lhůtě Centrum jmenuje komisaře.



(4) Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči

nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas

a místo konání jednotlivé zkoušky. Způsob a termín zveřejnění seznamu

literárních děl pro jednotlivou zkoušku stanoví Centrum.



(5) Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části

maturitní zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé

zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní

zkoušky, se provádí způsobem podle § 22 a 23.



(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou

odpovídá společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v

informačním systému do 14 dnů od vykonání zkoušky nebo poslední dílčí

zkoušky z českého jazyka a literatury nebo z cizího jazyka.



(7) Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději

do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče v této zkoušce,

vykonal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze

č. 5 k této vyhlášce.



§ 49



(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové

části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů určených

ředitelem školy.



(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených

v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1b k této

vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně

ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.



(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá profilové

části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2.

Konkrétní termín jednotlivé zkoušky ředitel školy zveřejní



a) nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,



b) nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky v podzimním

zkušebním období.



(4) Uchazeči ředitel školy sdělí souhlas s konáním jednotlivé zkoušky,

která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky,

v termínu stanoveném jiným právním předpisem^17). O konání této zkoušky

je informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum,

čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace

uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.



(5) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška

profilové části maturitní zkoušky podle části třetí této vyhlášky.

Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá

profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 24.



(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v

anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.



(7) Ředitel školy, ve které uchazeč jednotlivou zkoušku konal, vystaví

uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou

odpovídá profilové zkoušce maturitní zkoušky, nejpozději do 7 dnů ode

dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou

zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6 k této

vyhlášce.



§ 50



(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá

zkoušce maturitní zkoušky, se platí úplata nejvýše 1 500 Kč, kterou

uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky zaplatí před zahájením

zkoušky^18). Konkrétní výši úplaty za konání jednotlivé zkoušky podle §

48 stanoví Centrum současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V

případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního

dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost

jeho přihlášky ukončena.



(2) Za provedení jednotlivé zkoušky podle odstavce 1, která svým

obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky,

náleží škole, která zkoušku provedla, podíl z úplaty uhrazené Centru ve

výši nezbytných nákladů spojených s konáním této jednotlivé zkoušky,

nejvýše však 50 % úplaty podle odstavce 1.



(3) Nezbytnými náklady jsou



a) příslušné části mezd nebo platů zaměstnanců a ostatních osobních

nákladů na zaměstnance, případně ostatní náklady vyplývající z

pracovněprávních vztahů, které bylo nezbytné vynaložit pro zajištění

konání zkoušky,



b) neinvestiční náklady spojené s materiálně technickým zabezpečením

průběhu zkoušky.



§ 50a



Tiskopis osvědčení o jednotlivé zkoušce je opatřen šedým podtiskem s

motivem lipových listů na každé straně tiskopisu a označením série

tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Vyhotovuje se na

listu formátu 210 x 280 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. Osvědčení

vydávané prostřednictvím informačního systému Centra se tiskne na papír

opatřený ochrannými prvky podle věty první a druhé. Osvědčení potvrzuje

škola nebo Centrum podpisem odpovědného pracovníka a kulatým razítkem s

malým státním znakem^21).



ČÁST PATNÁCTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 51



Společná ustanovení



(1) V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené

pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a

pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy. Při konání

maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost

elektronických komunikačních prostředků, pokud tato vyhláška nestanoví

jinak.



(2) Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky

podle § 28 odst. 2 písm. h) školského zákona obsahují



a) název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,



b) datum konání zkoušky,



c) údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném

termínu,



d) výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně dílčích zkoušek nebo částí

zkoušek,



e) celkové hodnocení maturitní zkoušky.



(3) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví

svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se

koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní

zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu

žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky^19). Výsledek posouzení

zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra.



(4) Při konání didaktických testů a písemných prací společné části

maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění

učebny z jiných než zdravotních důvodů se posuzuje, jako by žák zkoušku

ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s

přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka.



(5) Tato vyhláška se vztahuje i na ukončování vzdělávání maturitní

zkouškou v konzervatořích.



§ 52



Přechodná ustanovení



(1) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 je nepovinným zkušebním

předmětem společné části maturitní zkoušky kromě zkušebních předmětů

uvedených v § 10 odst. 1 také český jazyk a literatura ve vyšší úrovni

obtížnosti.



(2) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 žák nemůže konat nepovinnou

zkoušku ze zkušebního předmětu informatika.



(3) Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se

postupuje podle dosavadních učebních dokumentů oborů vzdělání.



§ 53



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a

učilištích.



2. Vyhláška č. 672/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o

ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění

pozdějších předpisů.



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 54



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009 s výjimkou § 48 a § 50

odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.



Ministryně:



PhDr. Kopicová v. r.



Příloha 1



Přihláška k maturitní zkoušce pro školní rok ________











Příloha 1a



PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá

zkoušce společné části maturitní zkoušky (elektronický formulář)







Příloha 1b



PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá

zkoušce profilové části maturitní zkoušky







Příloha 2



Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní

zkoušky



1. Obecná ustanovení



a.

Pro účely společné části maturitní zkoušky se žáci se zdravotním

postižením nebo zdravotním znevýhodněním člení do čtyř kategorií podle

typu vzdělávacích potřeb a do skupin 1 až 3 podle míry požadovaných

uzpůsobení.



b.

Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie jsou funkční

důsledky určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení žáka

ovlivňující konání maturitní zkoušky.



c.

Žáci se souběžným postižením více vadami jsou zařazováni do kategorií a

skupin podle toho druhu postižení, které ve větším rozsahu ovlivňuje

práci s textem.



2. Tělesné postižení (TP)



a. Skupina 1

(TP-1) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří nemají

obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž

písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn

mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani

obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné

populace).



b. Skupina 2

(TP-2) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří mají

vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže se

psaním (jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební

dokumentací.



c. Skupina 3

(TP-3-A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením více

vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez

úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním

důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším

činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební

dokumentaci a služby asistenta.



3. Zrakové postižení (ZP)



a. Skupina 1

(ZP-1) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří nemají

obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž

písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn

mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani

obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné

populace).



b. Skupina 2

(ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR) - žáci se zrakovým

postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením

běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci

pracují s upravenou zkušební dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti

14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově písmu.



c. Skupina 3

(ZP-3-14-A, ZP-3-16-A, ZP-3-20-A, ZP-3-26-A, ZP-3-BR-A) - žáci s těžkým

zrakovým a/nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří

mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním

(jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého

postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem

souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci (viz

skupina 2) a služby asistenta.



4. Sluchové postižení (SP)



a. Skupina 1

(SP-1) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří komunikují

v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání). Žáci

nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu

(bez úprav) a jejich písemný projev není důsledky postižení ovlivněn,

nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav

(po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro

žáky běžné populace).



b. Skupina 2

(SP-2; SP-2-A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným

postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené

češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou

podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a

uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech

neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci

mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav)

nebo se psaním (po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební

dokumentací. Na základě doporučení školského poradenského zařízení

mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k dalším činnostem

souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.



c. Skupina 3

(SP-3-T; SP-3-T-A) - žáci se sluchovým postižením (převážně žáci

prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami

různé etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový

jazyk. Žáci primárně komunikují českým znakovým jazykem, případně

komunikují prostřednictvím jiného komunikačního systému, který není

odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací.

Žáci vykonávají modifikovanou zkoušku: český jazyk a cizí jazyk-v

úpravě pro neslyšící. Žáci využívají služby tlumočníka (v případě

postižení více vadami navíc služby asistenta).



5. Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)



a. Skupina 1

(SPUO-1) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o

dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace), žáci s

dyspraxií, žáci s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie,

balbuties, breptavost, dysartie), žáci, kteří nemohou produkovat řeč po

zvukové stránce (sluchová percepce a psaní nejsou znemožněny, ani

omezeny), žáci dlouhodobě nemocní a/nebo žáci s lehčími zdravotními

poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení

(poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity

apod.). Žáci mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se

psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují se zkušební

dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od

zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).



b. Skupina 2

(SPUO-2) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o

dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace) nebo s těžšími

formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského

poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity,

hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.), dále jsou zde řazeni žáci

s poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační

schopnosti: dysfázií nebo afázií. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a

porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak

po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.



c. Skupina 3

(SPUO-3-A) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami

autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti:

dysfázií nebo afázií, kteří mají vážnější obtíže se čtením a

porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak

po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení

potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším

činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební

dokumentaci a služby asistenta.



Příloha 3



Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek

pro konání maturitní zkoušky



A) Úpravy prostředí



a) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

jsou testováni v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků

bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového

limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek a dalších

uzpůsobení podmínek konání zkoušky (např. přítomnost asistenta).



b) Úpravy prostředí jsou úpravy pracovního místa (stolky s

nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení

apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace

podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami

autistického spektra apod.).



B) Navýšení časového limitu



a) Žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

se přiznává navýšení časového limitu v rozmezí 25 - 100 % podle

vzdělávacích potřeb žáka; kategorie a skupiny, do kterých je žák s

přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zařazen.

Konkrétní hranice navýšení časového limitu na testování je uvedena v

následující tabulce.



b) V rámci navýšeného časového limitu na každou zkoušku (např. na

didaktický test) mohou mít žáci podle vlastního rozhodnutí libovolný

počet individuálních přestávek o libovolné délce. Individuální

přestávky nemohou mít žáci během poslechu v rámci didaktického testu z

cizího jazyka.



C) Úpravy zkušební dokumentace



Žáci ve skupině 1 pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po

formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro

žáky intaktní populace). Žáci ve skupinách 2 a 3 pracují se zkušební

dokumentací upravenou po formální a/nebo obsahové stránce.



a) Formální úpravy



1. Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů) a

řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových

slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu

odpovědí přímo do testového sešitu.



2. Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma,

elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým

výstupem a videonahrávky překladu testů do českého znakového jazyka k

povinným zkouškám společné části maturitní zkoušky (v rámci zkoušky

"Český jazyk a literatura" jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se

zkušební dokumentací a zadání úloh. V rámci zkoušky "cizí jazyk" jsou

tlumočeny pouze pasáže v českém jazyce). U ostatních povinných zkoušek

společné části maturitní zkoušky je zajištěn digitální záznam tlumočení

celého testu do českého znakového jazyka na CD, které je součástí

testového sešitu.



b) Obsahové úpravy



1. Obsah testů zůstává srovnatelný s obsahem testů pro běžnou populaci.

Výjimku představují úlohy, které jsou z testů pro určité skupiny žáků

zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující

řešení v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy

založené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků se sluchovým

postižením). Takové úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými, přičemž nové

úlohy nemění obtížnost a v maximální možné míře zachovávají i obsahovou

specifikaci testu.



1.1 Žáci se sluchovým postižením (skupiny 1, 2, 3) nekonají poslech z

cizího jazyka.



1.2 Změna obsahu se týká zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího

jazyka pro žáky, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce (tj.

žáky zařazené do kategorie SP, skupina 3). Zkoušky z uvedených předmětů

jsou modifikovány tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků

a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední škole.



1.2.1



Český jazyk v úpravě pro neslyšící

je modifikací zkušebního předmětu Český jazyk a literatura a je určen

výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny 3. Obsahově

se nejvíce blíží zkoušce z českého jazyka jako jazyka cizího (mj.

neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých výjimek pro

žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní

zkouška realizovaná písemně).



1.2.2



Zkouška z cizího jazyka v úpravě pro neslyšící

je určena výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny

3. Jedná se o modifikaci zkušebního předmětu anglický jazyk. Zkouška má

sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění výjimek pro žáky se

sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška

realizovaná písemně).



1.2.3. Ústní zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka

pro žáky zařazené do kategorie SPUO - žáci s narušenou komunikační

schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartie), žáci,

kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a

psaní nejsou znemožněny, ani omezeny) je uzpůsobena dle pokynů Centra a

posudku školského poradenského zařízení. Podmínky pro konání zkoušky

jsou ředitelem školy uzpůsobeny tak, aby reflektovaly vzdělávací

potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední

škole.



D) Použití kompenzačních pomůcek



a) Kromě běžných pomůcek, které je v průběhu maturitní zkoušky dovoleno

používat (např. překladový slovník při psaní písemné práce v cizím

jazyce), mohou žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání

maturitní zkoušky navíc používat individuální kompenzační pomůcky.

Konkrétní výčet individuálních kompenzačních pomůcek je uveden ve

vyjádření školského poradenského zařízení.



b) Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a

zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují

funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi

se SVP vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi

kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní

telefon apod.).



c) Rozlišují se pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního SW

a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení,

polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární

implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích

slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, případně i slovník

překladový apod.).



d) Důležité je též rozdělení na pomůcky v osobním vlastnictví žáka

(speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž

funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky ve vlastnictví školy, za něž

zodpovídá škola.



e) Pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek stanovuje

Centrum.



E) Odlišné hodnocení výsledků zkoušky



Kritéria hodnocení výsledků zkoušek jsou shodná s kritérii hodnocení

běžných žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení písemné

práce a ústní zkoušky u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením

podmínek konání maturitní zkoušky (dle vyjádření školského poradenského

zařízení a metodického pokynu Centra). Zkoušky z českého jazyka a

cizího jazyka v úpravě pro neslyšící (SP-3) mají z důvodu vynechání

poslechu vlastní metodiku hodnocení.



F) Asistence



a) Asistence speciálně pedagogická

je přiznána žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní

zkoušky, kteří v důsledku svého postižení nemohou ani s využitím

kompenzačních pomůcek samostatně vykonat maturitní zkoušku nebo

některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat

vnější překážky a důsledky postižení při zkouškové situaci.



1. Praktický asistent



Podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo

zdravotní postižení závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání

určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní

zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se

týkajících vlastního konání maturitní zkoušky (asistence při práci se

zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech

(např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během

individuálních přestávek).



2. Asistent - zapisovatel



Přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v případech, kdy žák v

důsledku zdravotního postižení nemůže psát (nebo píše s velkými

obtížemi). Asistent - zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.



3. Asistent - předčitatel



Asistent - předčitatel je nutný v případech, kdy postižení neumožňuje

žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák

nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent - předčitatel je

osoba, která v rámci předem stanoveného rozsahu a forem pomoci předčítá

text podle instrukcí žáka.



4. Motivující asistent



Je přítomen v případech, kdy porucha nebo postižení způsobuje žákovi

obtíže v oblasti koncentrace pozornosti a časové orientace, obtíže s

dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet

optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.



5. Asistent - modifikátor



Asistent - modifikátor modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým

žák nerozumí.



b) Asistence technická



1. Technický asistent



Technický asistent zodpovídá za zajištění a funkčnost technických

kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.



G) Tlumočení



Tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého znakového

jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a

hluchoslepým (tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového

postižení neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí).



H) Přehled uzpůsobení podmínek konání společné části maturitní zkoušky

pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky

----------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------

Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3

----------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------

Tělesné Navýšení časového limitu o 75 %; Navýšení časového limituo 100 %; formální úpravy Uzpůsobení stejná jako u

postižení (TP) kompenzační pomůcky zkušební dokumentace; obsahové úpravy skupiny 2 + asistence

ve smyslu nahrazení některých úloh,

možnost zápisu řešení přímo do testového

sešitu; kompenzační pomůcky

----------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------

Zrakové Navýšení časového limitu o 75 %; Navýšení časového limituo 100 %; formální úpravy Uzpůsobení stejná jako u

postižení (ZP) kompenzační pomůcky zkušební dokumentace (zvětšené písmo vel. 14, skupiny 2 + asistence

16, 20, 26 b., Braillovopísmo, elektronická

verze); možnost zápisu řešení přímo do

testového sešitu; obsahové úpravy (včetně

nahrazení některých úloh); kompenzační

pomůcky; při ústní zkoušce z cizího jazyka

žák realizuje pouze úkoly zadané slovně

----------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------

Sluchové Navýšení časového limitu o 50 %; Navýšení časového limituo 100 %; formální úpravy Uzpůsobení stejná jako u

postižení (SP) kompenzační pomůcky; vyloučen zkušební dokumentace; možnost zápisu řešení skupiny 2

poslech z cizího jazyka přímo do testového sešitu; obsahové úpravy + konání modifikované zkoušky

(včetně nahrazení některých úloh); kompenzační z českého jazyka a cizího

pomůcky; možnost využitíslužeb tlumočníka jazyka pro nyslyšící

nebo asistenta; vyloučenposlech z cizího jazyka; + tlumočení českého znakového

ústní zkouška z cizího jazyka může být jazyka

modifikována do písemné podoby.

----------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------

Specifické Navýšení časového limitu o 25 %; Navýšení časového limituo 50 %; formální úpravy navýšení časového limitu o 100 %;

poruchy učení a kompenzační pomůcky zkušební dokumentace; případně obsahové ostatní uzpůsobení stejná jako

ostatní úpravy, možnost zápisu řešení přímo do u skupiny 2 + asistence

(SPUO) testového sešitu; kompenzační pomůcky (netýká se žáků se SPU)

----------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------





Příloha 4



PROTOKOL O VÝSLEDCÍCH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ŽÁKA







Příloha 5



OSVĚDČENÍ O JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá

zkoušce společné části maturitní zkoušky







Příloha 6



OSVĚDČENÍ O JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá

zkoušce profilové části maturitní zkoušky







Vybraná ustanovení novel



Čl. II nařízení vlády č. 273/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací v

jarním zkušebním období roku 2012 určí ministerstvo do 30. září 2011.



2. V podzimním zkušebním období v roce 2011 se maturitní zkouška,

včetně opravných zkoušek a náhradních zkoušek připadajících na toto

zkušební období, koná podle dosavadních právních předpisů.



3. Ve školním roce 2011/2012 se žáci přihlašují pro jarní zkušební

období podle § 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. do 15. prosince 2011. Ředitel

školy předá pro jarní zkušební období ve školním roce 2011/2012 údaje

podle § 4 odst. 2 až 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. Centru nejpozději do

19. prosince 2011. Žák obdrží výpis z přihlášky z informačního systému

Centra potvrzený ředitelem školy nejpozději do 22. prosince 2011 a

podpisem stvrdí správnost údajů v něm obsažených.



4. Ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013 žák nemůže konat nepovinnou

zkoušku ze zkušebního předmětu informatika.



Čl. II zákona č. 371/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Termíny konání didaktických testů a písemných prací v jarním

zkušebním období roku 2013 určí ministerstvo do 1. prosince 2012.



2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6

odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti této vyhlášky, pro jarní a podzimní zkušební období roku 2013

se považuje za školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy

podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti této vyhlášky.



Čl. II vyhlášky č. 173/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Uzpůsobení konání didaktického testu a písemné práce z českého

jazyka a literatury žákovi-cizinci podle § 5 odst. 4 vyhlášky č.

177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

se poprvé přizná pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období

roku 2015.



2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6

odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije pro dílčí ústní zkoušku z

českého jazyka a literatury konanou v jarním zkušebním období roku

2015.



Čl. II vyhlášky č. 214/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Pro délku trvání didaktického testu z matematiky v podzimním

zkušebním období roku 2015 se použije § 9 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.



2. Informaci o zkouškách nahrazujících zkoušku z cizího jazyka

profilové části maturitní zkoušky, které ředitel školy může určit pro

konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a podzimním

zkušebním období 2016, zveřejní ministerstvo nejpozději do 15. září

2015.



1) § 16 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



2) § 78a odst. 2 školského zákona.



3) § 78a odst. 2 školského zákona.



4) § 80 odst. 1 školského zákona.



5) § 79 odst. 4 a 5 školského zákona.



6) Obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění s kódovým označením

kategorie dosaženého vzdělání M a L podle přílohy č. 1 nařízení vlády

č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a

vyšším odborném vzdělávání.



7) § 78 odst. 1 písm. a) až e) školského zákona.



8) § 79 odst. 1 školského zákona.



9) § 78 odst. 1 písm. f) školského zákona.



10) § 79 odst. 2 školského zákona.



11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



12) § 3 věta druhá zákoníku práce.



13) Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve

znění pozdějších předpisů.



14) § 80a odst. 1 školského zákona.



15) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



16) § 51 občanského zákoníku.



17) § 113 odst. 2 písm. b) školského zákona.



18) § 113a odst. 1 školského zákona.



19) § 81 odst. 2 školského zákona.



20) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o

změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění

pozdějších předpisů.



21) § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České

republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb.