Advanced Search

, kterou se vydává stavební a technický řád drah


Published: 1995
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507296/%252c-kterou-se-vydv-stavebn-a-technick-d-drah.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
177/1995 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva dopravy



ze dne 30. června 1995,



kterou se vydává stavební a technický řád drah



Změna: 243/1996 Sb.



Změna: 243/1996 Sb. (část)



Změna: 346/2000 Sb.



Změna: 413/2001 Sb.



Změna: 577/2004 Sb.



Změna: 58/2013 Sb.



Změna: 8/2015 Sb.



Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 k provedení § 3

odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a § 20 odst. 3 zákona č.

266/1994 Sb., o dráhách:



ČÁST PRVNÍ



§ 1



Výklad některých pojmů



(1) Pro účely této vyhlášky pro dráhu celostátní, dráhu regionální a

vlečku se rozumí



a) železničním spodkem zemní těleso, stavby a zařízení železničního

spodku a veřejně přístupné dopravní plochy v obvodu dráhy,



b) tělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa

železničního spodku a odvodňovací zařízení,



c) stavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo

úplně těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej

chrání, případně slouží jinému účelu, tj. propustky, mosty, objekty

mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi,

galerie i ochranné a regulační stavby, průchody, ochranná zařízení

proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,



d) dopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a

vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění

dopravní obsluhy při provozování dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy,

příjezdy na nákladiště),



e) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní

hrany oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevnou vodicí

linií s funkcí varovného pásu a hmatově vnímatelnou např. slepeckou

holí a nášlapem,



f) zařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo

stavby železničního spodku nebo je nahrazují, zejména zarážedla,

oplocení, zábradlí, prohlídkové a čisticí jámy,



g) plání tělesa železničního spodku vrchní omezující plocha

železničního spodku, která tvoří rozhraní mezi železničním spodkem a

železničním svrškem,



h) železničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci

pro jízdu drážního vozidla,



i) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož

osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a

který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od

osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních

důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem.



(2) Pro účely této vyhlášky pro dráhu speciální (metro) se rozumí



a) přívodní (proudovou) kolejnicí (dále jen "přívodní kolejnice") část

přívodního vedení určeného k napájení elektrických hnacích vozidel,



b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní

hrany, oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a

hmatově (slepeckou holí a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem.



(3) Pro účely této vyhlášky pro dráhu tramvajovou se rozumí



a) spodkem tramvajové trati drážní zemní těleso a stavby spodku

tramvajové trati, které jej úplně nebo zčásti nahrazují, včetně

odvodňovacích a ochranných staveb a zařízení spodku tramvajové trati,



b) plání tramvajové trati rozhraní mezi spodkem a svrškem tramvajové

trati,



c) svrškem tramvajové trati část tramvajové trati, která plní nosnou a

vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,



d) podkladem kolejového svršku konstrukční část svršku tramvajové trati

přenášející zatížení od kolejového svršku na spodek tramvajové trati,



e) krytem tramvajové trati část svršku tramvajové trati umožňující

jízdu nekolejového vozidla.



(4) Pro účely této vyhlášky pro dráhu lanovou se rozumí



a) visutou lanovou dráhou dráha lanová se směrově vymezeným pohybem

vozidel pomocí jednoho nebo více lan, která mají funkci nosného a

tažného prvku,



b) pozemní lanovou dráhou dráha lanová, u níž vodicím a nosným prvkem

vozidel je kolej, případně jiná konstrukce a tažným prvkem je lano.



(5) Pro účely této vyhlášky pro železniční dráhy, dráhu tramvajovou a

pozemní lanovou dráhu se rozumí



a) tratí soubor stavebně technických zařízení dopravní cesty určené k

pohybu drážního vozidla,



b) rozchodem koleje vzdálenost pojížděných hran protilehlých

kolejnicových pásů, měřená v rovině příčného řezu,



c) traťovou značkou značka určená k informaci o traťových poměrech a k

označení důležitých míst na trati, která nejsou označena jiným

způsobem.



ČÁST DRUHÁ



TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍ A

ZABEZPEČENÍ KŘÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI, ROZSAH

A PODMÍNKY TECHNICKO-BEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH A

TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH



Hlava první



TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH



§ 2



(1) Technické podmínky členění železničních drah do jednotlivých

kategorií drah jsou dány požadavky na prostorovou průchodnost a

přechodnost drážních vozidel se zřetelem na provozní potřeby drah.



(2) Dráha celostátní musí splňovat tyto technické podmínky:



a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem podle

technických norem uvedených v příloze č. 5 pod položkami 157, 159, 166

a 176, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 5"),



b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu B1 podle

přílohy č. 6, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č.

6").



(3) Dráha regionální musí splňovat tyto technické podmínky:



a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím

obrysu drážního vozidla používaného na regionální dráze,



b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu A podle

přílohy č. 6.



(4) Vlečka musí mít prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem

odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na vlečce.

Přechodnost drážního vozidla musí být minimálně pro traťovou třídu A

podle přílohy č. 6. Za součást vlečky se nepovažují koleje vyhrazené

výlučně pro jízdu vozidel určených pro technologickou obsluhu výroby.

Koleje určené jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak i

pro jízdu drážních vozidel jsou součástí vlečky a musí splňovat

podmínky stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona

č. 23/2000 Sb.



Hlava druhá



KŘÍŽENÍ DRAH S POZEMNÍ KOMUNIKACÍ



§ 3



Způsob označení křížení



(1) Křížení dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky s pozemní

komunikací v úrovni kolejí (dále jen "přejezd") se označuje výstražným

křížem.^1)



(2) Za přejezd ve smyslu této vyhlášky se nepovažuje přechod v

železniční stanici určený pro železniční nebo poštovní manipulaci a

nebo pro pohyb cestujících nebo zaměstnanců provozovatele dráhy nebo

drážní dopravy.



§ 4



Způsob zabezpečení přejezdu



(1) Přejezd tratí s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 60 km.h-1,

přejezd určený výlučně pro chůzi osob na tratích s traťovou rychlostí

nižší nebo rovnou 100 km.h-1, nejde-li o přejezd, jehož dopravní moment

přesáhne hodnotu 10 000, může být zabezpečen pouze výstražným křížem.



(2) Ostatní přejezdy neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným

přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Světelným přejezdovým

zabezpečovacím zařízením se zabezpečují též přejezdy, u nichž to

vyžadují rozhledové a místní poměry.



(3) Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele

pozemní komunikace s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu

blíží vlak nebo drážní vozidlo, červeným přerušovaným světlem a

přerušovaným zvukovým signálem. Světelné přejezdové zabezpečovací

zařízení může být doplněno závorovými břevny. Při sklopení závorových

břeven musí být zvukový signál přerušen, pokud závorová břevna

přehrazují pozemní komunikaci v celé šíři.



(4) Stávající přejezdy mohou být zabezpečeny mechanickým přejezdovým

zabezpečovacím zařízením, které sklopenými závorovými břevny informuje

uživatele pozemní komunikace, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní

vozidlo.



(5) Přejezdy využívané pouze v určitém ročním období způsobem

stanoveným ve smlouvě mezi provozovatelem dráhy a vlastníkem pozemní

komunikace mohou být kromě označení zabezpečeny uzamykatelnou závorou.



(6) V místě křížení dráhy s komunikací pro pěší zabezpečeném světelným

přejezdovým zabezpečovacím zařízením se světelná signalizace doplňuje

dálkově ovládanou zvukovou signalizací pro nevidomé. Provedení

závorových břeven musí zajistit samostatný a bezpečný pohyb osob s

omezenou schopností pohybu a orientace^2).



(7) Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet

dopravního momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů

a parametry výstrahy obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5

pod položkou 165.



Hlava třetí



PODMÍNKY A ROZSAH TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU

DRAH



§ 5



Podmínky technickobezpečnostní zkoušky



(1) Technickobezpečnostní zkouškou se ověřuje stavba nebo její část z

hlediska dosažení projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti

provozování dráhy a drážní dopravy a její výsledek je podmínkou

povolení zkušebního provozu.



(2) Podmínky pro zahájení technickobezpečnostní zkoušky, podle

charakteru stavby, jsou:



a) technická způsobilost určených technických zařízení,



b) provedení a vyhodnocení zkoušek únosnosti pláně tělesa železničního

spodku,



c) zaměření prostorové průchodnosti,



d) prokázání přechodnosti.



§ 6



Rozsah technickobezpečnostní zkoušky



Technickobezpečnostní zkouška se u jednotlivých staveb drah provádí v

tomto rozsahu



a) u tratí



1. ověřením prostorové průchodnosti a měřením geometrické polohy

koleje,



2. ověřením geometrické polohy koleje měřicím vozem pro geometrické

parametry koleje nebo zkušební jízdou hnacího drážního vozidla v obou

směrech rychlostí nepřekračující traťovou rychlost nebo zkušební jízdou

pro měření bezpečně relevantních veličin z hlediska vztahů vozidla a

dopravní cesty dráhy vybaveným drážním vozidlem nebo jednotkou v obou

směrech jízdy zkušební rychlostí, odpovídající traťové rychlosti,

zvýšené o 10 % za podmínky, že nedostatek převýšení v obloucích

nepřesahuje mezní hodnoty, stanovené technickou normou, uvedenou v

příloze č. 5 položka 160 o více než 10 % a nejsou nutná další omezení

vzhledem k činnosti zabezpečovacího zařízení; při jízdě se současně

ověřuje funkční součinnost jízdy drážního vozidla a zabezpečovacího

zařízení,



b) u sdělovacích zařízení prohlídkou a kontrolou zařízení, včetně

měření technických parametrů zařízení a ověření jejich funkce,



c) u zabezpečovacích zařízení prohlídkou a kontrolou venkovní i vnitřní

části zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a

provedení jejich funkčních zkoušek. Ověřením úplnosti a správnosti

vzájemných závislostí a ověřením činnosti zařízení zkušební jízdou

hnacího drážního vozidla a vyhodnocením výsledků těchto prohlídek,

kontrol a měření z hlediska shody provedení stavby s ověřenou

projektovou dokumentací. Funkční zkoušky zabezpečovacího zařízení za

provozu musí být provedeny tak, aby neohrozily bezpečnost provozování

dráhy nebo provozování drážní dopravy, případně i silničního provozu.

Technicko bezpečnostní zkouška se uskutečňuje v rámci technické

prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po jejím provedení,



d) u elektrických silnoproudých a pevných trakčních zařízení provedením

napěťových a pantografových zkoušek a ověřením provozuschopnosti a

bezpečnosti souvisejících drážních elektroenergetických zařízení.

Technicko bezpečnostní zkouška se uskutečňuje v rámci technické

prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po jejím provedení,



e) u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných

provedením hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření

projektovaných parametrů a chování konstrukce při kritickém zatížení.

Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po

jejím provedení. Postup provádění zatěžovací zkoušky je obsažen v

technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 149. Základní

statické zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých

zatímních mostních konstrukcí zpravidla od rozpětí 18 m, u zatímních

mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním použitím.

Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byla navržena

projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací

zkouška se provádí, nevyhoví-li mostní konstrukce požadavkům při

opakovaném statickém zatížení. Dále se dynamická zatěžovací zkouška

zpravidla provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka

spojité konstrukce větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly

předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky,



f) u tunelů prokázáním prostorové průchodnosti podrobným

fotogrammetrickým zaměřením a provedením prohlídky (hlavní prohlídky).



§ 7



Podmínky a rozsah zkušebního provozu



(1) Zkušební provoz slouží k ověření funkce dokončené stavby dráhy jako

celku nebo její samostatné části.



(2) Zkušební provoz se zavádí před vydáním příslušného rozhodnutí

speciálního stavebního úřadu zápisem, který obsahuje



a) požadavky nezbytné pro zajištění bezpečného provozování dráhy a

drážní dopravy po dobu zkušebního provozu,



b) dobu jeho trvání podle povahy stavby,



c) způsob sledování stavby,



d) údaje, které je nutné zaznamenávat k vyhodnocení zkušebního provozu

v souladu s projektem a podle potřeb vyplývajících z charakteru stavby

(např. maximální výkony, zatížení, spotřeba energie, závady a účinky

provozování dráhy a drážní dopravy).



Hlava čtvrtá



TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH



§ 8



(1) Styk drah se uskutečňuje vzájemným propojením drah, jestliže tomu

nebrání technické uspořádání drah a je umožněn plynulý přechod drážních

vozidel z jedné dráhy na druhou, bez zvláštního technického zařízení, a

není-li ohrožena bezpečnost osob a bezpečné provozování dráhy a drážní

dopravy.



(2) Styk železničních drah se uskutečňuje propojením kolejí drah,

případně trakčního vedení drah, zejména ve stanicích.



(3) Styk drah tramvajových se uskutečňuje propojením kolejí drah a

trakčního vedení drah. Styk drah trolejbusových se uskutečňuje

propojením trakčního vedení za podmínky vzájemné shodnosti parametrů

drah.



(4) Hranice jednotlivých drah vzájemně se stýkajících musí být přesně

vymezeny a označeny zpravidla mezníkem.



(5) Sdělovací a zabezpečovací zařízení, zařízení elektrické trakce a

energetiky, používaná na vzájemně se stýkajících dráhách, nesmí být

zdrojem vzájemného rušení, a je-li nezbytná jejich součinnost, musí mít

na styku drah návaznost.



ČÁST TŘETÍ



SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A

STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY

CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY



Hlava první



SOUČÁSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY



§ 9



Součástí dráhy jsou



a) železniční spodek, který tvoří těleso železničního spodku, stavby a

zařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochy,



b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních

konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou

zejména kolejnice, kolejnicové podpory, upevňovadla, drobné kolejivo,

výhybkové součásti, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a

speciální spojení, přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové

tyče, zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože,

ohřev výhybek,



c) železniční přejezd,



d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení

telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu

provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,



e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,

zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů

nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová

a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární

signalizace,



f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a

řízení drážní dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení

pro mechanizaci a automatizaci spádovišť a související přenosové cesty,



g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení

elektrických hnacích vozidel (trakční napájecí a spínací stanice,

trakční vedení), prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická

silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití

elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a

osvětlovací zařízení, zařízení pro napájení zabezpečovacího zařízení,

elektrická předtápěcí zařízení pro předtápění vlakových souprav,

zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro

ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, případně

další elektrická zařízení napájená i z trakčního vedení,



h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy a k nim

příslušející budovy,



i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní

dopravy a k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb

spojených s přepravou veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k

jejich provozování,



j) pozemky v obvodu dráhy s výjimkou pozemků v obvodech dep a dílen

kolejových vozidel, přístupové komunikace pro cestující a pro přepravu

věcí včetně veřejně přístupných dopravních ploch.



Hlava druhá



TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY

REGIONÁLNÍ, VLEČKY A PRO STAVBY NA TĚCHTO DRÁHÁCH



§ 10



Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou

podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a

geometrického uspořádání koleje a uspořádání tělesa železničního

spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku,

podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku,

způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a

železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení,

zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.



§ 11



Prostorové uspořádání



(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy vymezuje rozměrové parametry

tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob

navrhování prostorového uspořádání tratí, mostů a tunelů obsahují

technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 142, 155, 157 a

175.



(2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1 435 mm (dále jen

"normální rozchod") musí být dodrženy následující vzdálenosti os

kolejí:



a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším,

4 000 mm,



b) v železničních stanicích,



1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 5 000 mm,



2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné,

s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v

přímé koleji a v obloucích o poloměru 300 m a větším, 4 750 mm.



(3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 300 m jsou

obsaženy v doporučených technických normách uvedených v příloze č. 5

pod položkami 159 a 160.



(4) U tratí s rozchodem koleje 760 mm (dále jen "úzký rozchod") je

nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm.



(5) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako

součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje,

případně jako kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných

průřezů.



(6) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a

průjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být

zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a

manipulaci s materiálem. Požadavky na volný schůdný a manipulační

prostor včetně ustanovení, jaké překážky do něho mohou zasahovat,

obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 157.



(7) Do průjezdného průřezu smějí zasahovat stavby a zařízení, která

mění svou polohu při součinnosti s drážními vozidly, mají-li tato

zařízení uvnitř průjezdného průřezu přesně vymezený dotyk s určenými

částmi drážních vozidel.



(8) Nejmenší výšku a šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na

dráze obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 166.



(9) Při souběhu tratí různých drah musí vzdálenost os sousedících

kolejí odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 5.



(10) Ustanovení odstavců 2, 4, 5 a 6 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu

složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném

území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené

v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a

drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a

organizačním opatřením.



§ 12



Traťové třídy zatížení



(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do

traťových tříd zatížení. Traťové třídy zatížení jsou definovány pomocí

maximálních parametrů modelového drážního vozidla: hmotností na

nápravu, hmotností na jednotku délky a uspořádáním náprav podvozku.

Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.



(2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.



§ 13



Geometrické uspořádání koleje



(1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud

možno v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém

poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v

traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic.



(2) Na dráze celostátní u staveb dráhy, u kterých se zřizuje nové

drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku

menší než 500 m a v případě rekonstrukce nebo modernizace dráhy, při

které se nezřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových

kolejích poloměr oblouku menší než 300 m. Koleje železničních stanic se

zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční

stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s

nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno

zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve

zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.



(3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o

poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je

možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.



(4) Na dráze regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než

190 m při traťové rychlosti do 50 km.h-1 včetně. V traťových kolejích

při traťové rychlosti nad 50 km.h-1 nesmí být poloměr oblouku menší než

300 m. V železničních stanicích a železničních zastávkách smí být

nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků v kolejových

rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li

délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku

v oblouku o poloměru nejméně 300 m.



(5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku

může být zmenšen podle podmínek stavebního povolení stanovených s

přihlédnutím k místním podmínkám.



(6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40

m.



(7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky

se zřizuje přechodnice.



(8) Kolej se výškově zřizuje s jednotným sklonem a v co nejdelších

vodorovných úsecích, pokud možno jako trasa konstantního odporu.

Největší sklon koleje se určuje s ohledem na požadovanou největší

hmotnost a rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i

bezpečné zastavení vlaků. Koleje v železničních stanicích se zřizují ve

vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše

ve sklonu 1 0/00. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání a odstavování

drážních vozidel anebo je to z technologického hlediska nutné, je možno

zřídit kolej o větším sklonu. Podrobnosti obsahuje technická norma

uvedená v příloze č. 5.



(9) Koleje s větším sklonem než 40 , nestačí-li tažná síla adhezních

lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.



(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U

dráhy regionální a u vlečky se připouští i úzký rozchod koleje.



(11) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu

rozšíření.



(12) Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením,

nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí.



(13) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje obsahuje technická

norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 159 pro projektování a pod

položkou 160 pro stavbu, přejímku, provoz a údržbu.



(14) Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 8 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu

složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném

území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené

v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a

drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a

organizačním opatřením.



§ 14



Uspořádání tělesa železničního spodku



(1) Tvar a rozměry tělesa železničního spodku se navrhují podle

vzájemné polohy terénu a nivelety koleje a geotechnických vlastností

podloží a materiálů, z nichž má být těleso železničního spodku

vybudováno.



(2) Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku musí umožňovat

zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistit

požadovanou únosnost v úrovni pláně tělesa železničního spodku.



(3) Základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku

jednokolejných tratí musí být u nové stavby dráhy na širé trati s

kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého

rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u

kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost

os kolejí. Při použití konstrukčního uspořádání železničního svršku,

které to svým stavebnětechnickým řešením umožňuje, může být základní

vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku stanovena odchylně v

projektové dokumentaci projednané ve stavebním řízení.



(4) Těleso železničního spodku musí zajišťovat projektem stanovenou

únosnost a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky

vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly

trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu.



(5) Těleso železničního spodku musí být chráněno před nepříznivými

účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky

pro zřizování odvodňovacího zařízení jsou splněny, odpovídají-li

příslušné technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 173.



(6) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí narušovat stabilitu

tělesa železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být

navrženo s ohledem na stavby železničního spodku a železniční přejezdy.



§ 15



Uspořádání staveb železničního spodku



(1) Zatížitelnost mostů a objektů mostům podobných musí odpovídat

stanovené přechodnosti drážních vozidel pro traťové třídy zatížení

podle přílohy č. 6.



(2) Prostorovým a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku

musí být umožněno umístění inženýrských sítí.



(3) V tunelech se zřizují záchranné výklenky vzdálené od sebe nejvýše

25m v případech, je-li to nezbytné pro zajištění bezpečnosti práce při

provozování dráhy a drážní dopravy, a za podmínek, které stanoví

technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 175. Tunely,

jejichž přírodní větrání by bylo vzhledem k jejich délce nedostatečné,

musí být vybaveny větracím zařízením.



(4) V místech, kde provozování dráhy a drážní dopravy může být

ohrožováno spadem cizích předmětů, se zřizují galerie nebo jiné

ochranné stavby. Pro galerie platí prostorové uspořádání jako pro

tunely. Mezery mezi sloupy nebo nosnými pilíři galerie musí být u

ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím.



(5) Schémata návrhového zatížení, konstrukční zásady, parametry

prostorového uspořádání mostních objektů i objektů mostům podobných,

včetně způsobů jejich provádění a konstrukční zásady staveb tunelů a

galerií, obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

107 až 136 a 141 až 158.



§ 16



Uspořádání dopravních ploch



(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a

bezpečného nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně

zastavují vlaky osobní přepravy. Nástupiště a alespoň jedna přístupová

cesta na ně musí být bezbariérově přístupná a použitelná i pro osoby s

omezenou schopností pohybu a orientace^2). Přístupnost musí být

zajištěna stavebnětechnickým řešením nebo zabezpečovacím a sdělovacím

zařízením, a pokud to není možné, lze přístupnost zabezpečit též

organizačním opatřením. Nová a rekonstruovaná ostrovní a vnější

nástupiště musí být opatřena bezpečnostním pásem a vodicí linií s

funkcí varovného pásu. Nástupiště železničních stanic a zastávek se

označují jednotným způsobem. Na nástupištích o délce 100 m a více a

zároveň s výškou nástupní hrany 550 a 380 mm nad spojnicí temen

kolejnic musí být vyznačeny sektory.



(2) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího

vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.



(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných a rekonstruovaných

nástupišť na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550

mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště

od osy přilehlé koleje obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5

pod položkou 139.



(4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici

veřejně přístupné dopravní plochy pro vykládku a nakládku a čelní nebo

boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního

rozchodu musí být 1 100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost

od středu přilehlé koleje 1 725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad

temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a

vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích musí

být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného

průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1

300 mm nad temenem kolejnice.



(5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a

oplocení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

137, 139, 155, 156, 158 a 173.



(6) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek

v zastavěném území nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí

drážní správní úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 4.

Nelze-li parametry uvedené v tomto odstavci dodržet, musí být

bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím

stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.



§ 17



Podmínky stavby přejezdu



(1) Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování

drážní dopravy a musí zajistit bezpečnost účastníků provozu na

pozemních komunikacích včetně osob s omezenou schopností pohybu a

orientace^2); zejména musí být podle projektové dokumentace zajištěno

označení a zabezpečení přejezdu, rozhledové poměry, odvodnění a

sjízdnost přejezdové vozovky. Na nových a rekonstruovaných přejezdech,

kde se dráha kříží s pozemní komunikací pro pěší, se pro nevidomé a

slabozraké hmatově vyznačuje hranice nebezpečného prostoru a směr

přecházení. Požadavky na tyto úpravy obsahuje technická norma uvedená v

příloze č. 5 pod položkou 165.



(2) Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající

se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky přejezdové vozovky na

elektrizovaných tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od

konstrukce přejezdu, a to v závislosti na druhu pozemní komunikace a

počtu kolejí umístěných na přejezdu. Technické parametry přejezdu

obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165.



(3) Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby

odpovídala zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost

provozování drážní dopravy. Konstrukce vozovky na přejezdu na dráze

celostátní a dráze regionální musí být rozebíratelná.



(4) Tvar železničního svršku na přejezdu musí být stejný jako v

přilehlé koleji. Přejezdová konstrukce musí mít z obou stran v ose

koleje ochranný klín. Kolejové lože i železniční spodek na přejezdu

musí být odvodněny. Srážková voda z pozemní komunikace nesmí být

svedena do přejezdu.



(5) Na dráze v traťových úsecích provozovaných rychlostí vyšší než 160

km/h a v případech, stanovených v související technické normě uvedené v

příloze č. 5 pod položkou 165, není přejezd z důvodu zajištění

bezpečnosti provozování dráhy a provozu na pozemní komunikaci

přípustný.



Technické parametry železničního svršku



§ 18



(1) Železniční svršek musí být konstruován tak, aby zajišťoval

bezpečnou jízdu drážního vozidla při největší stanovené hmotnosti na

nápravu a nejvyšší traťové rychlosti.



(2) Na dráze celostátní se zpravidla zřizuje bezstyková kolej.

Bezstyková kolej musí mít potřebnou rámovou tuhost a stabilitu

stanovenou projektem. Kolejnice pro bezstykovou kolej musí mít

zaručenou svařitelnost.



(3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení

koleje a potřebný odpor proti jejímu příčnému a podélnému posunu.

Vlastnosti použitého kameniva obsahuje technická norma uvedená v

příloze č. 5 pod položkou 108.



(4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových

obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených

kolejí větší než 0,33 S.km-1(Siemens na kilometr).



(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u

dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého

rozchodu, v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních

kolejích s betonovými pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy

regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka

kolejového lože od ložné plochy pražce v kolejích s betonovými pražci

250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm.



(6) Na mostech s kolejovým ložem a přesypávkou musí být tloušťka

kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v

přilehlých úsecích trati. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky

musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy

regionální s kolejí úzkého rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože

od ložné plochy pražce v hlavních traťových a průjezdných a

předjízdných staničních kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem

bez přesypávky u dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky

musí být tloušťka kolejového lože stejná jako v přilehlých úsecích

trati.



(7) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je

nejméně 3 400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V

obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v

závislosti na hodnotě převýšení koleje.



(8) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního

proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silnoproudá a

zabezpečovací zařízení.



(9) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech

bez průběžného kolejového lože obsahuje technická norma uvedená v

příloze č. 5 pod položkou 159 pro projektování a pod položkou 160 pro

stavbu, přejímku, provoz a údržbu.



(10) Na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou

soustavou musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení

zpětného vedení na kolejnice kolejové propojky a lanová propojení

zdvojená. Zdvojení se týká jen kolejí, kterými protéká zpětný trakční

proud ze sousedních mezistaničních úseků nebo železničních stanic.

Koleje, které jsou trakčně připojeny ke kolejnicím, na které je

připojeno zpětné trakční vedení pouze v jednom místě, se zdvojenými

propojkami z důvodu blízkosti napájecí stanice nevybavují.



(11) Ustanovení odstavců 5 a 6 se uplatňují vždy, nebrání-li tomu

složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném

území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené

v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a

drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a

organizačním opatřením.



(12) Ustanovení odstavců 5, 6 a 7 se neuplatní při použití

konstrukčního uspořádání železničního svršku, které svým

stavebnětechnickým řešením zajišťuje bezpečnost provozování dráhy

nekonvenčním konstrukčním provedením, stanoveným v projektové

dokumentaci projednané ve stavebním řízení.



§ 19



(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a

jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního

vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat

její spolehlivé stavění a zabezpečení.



(2) U dráhy celostátní a u dráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým

rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat



a) u hlavních kolejí:



1. v přímém směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků,



2. v odbočném směru u tratí s traťovou rychlostí 50 km.h-1 a vyšší,

rychlost nejméně 50 km.h-1, u tratí s traťovou rychlostí do 50 km.h-1,

rychlost nejméně 40 km.h-1,



b) u ostatních kolejí v přímém i odbočném směru rychlost nejméně 40

km.h-1.



(3) Výhybka, kterou se uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhou, musí

umožňovat traťovou rychlost trati této jiné dráhy.



§ 20



Způsob označování tratě



(1) Tratě na dráze celostátní a dráze regionální se označují traťovými

značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje.



(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze

(kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním

vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné

trati.



(3) Hraniční znaky (mezníky) se umisťují v lomových bodech hranice

obvodu pozemků, které tvoří železniční dopravní cestu. V přímých

úsecích hranice obvodu pozemků mohou být mezníky vzdáleny nejvýše 200

m.



(4) Staničníky s lichým číselným údajem o kilometráži se osazují v

tělese dráhy vlevo ve směru staničení tratě, staničníky se sudým

číselným údajem se osazují vpravo. Staničníky se mohou upevňovat i jako

tabulové na nosné konstrukce, u vícekolejných elektrizovaných tratí

zpravidla oboustranně.



(5) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují podle

projektové dokumentace. K stabilnímu osazení značek se využívají

zejména stálé objekty a zařízení (např. trakční podpěry, konstrukce

mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se značky osazují tak, aby

byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost.



(6) Stavby železničního spodku se označují kilometrickou polohou.

Ostatní zařízení (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly

nebo písmeny v pořadí ve směru od nultého kilometru trati.



(7) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky.



§ 21



Vybavenost železniční stanice a železniční zastávky



(1) Železniční stanice pro provozování veřejné drážní osobní dopravy

musí být vybaveny



a) nástupišti,



b) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,



c) hygienickým zařízením,



d) informačním systémem o příjezdu a odjezdu vlaků, elektronický

informační systém musí být zpřístupněn i pro osoby s omezenou

schopností orientace,^2)



e) orientačními značkami o přístupu k vlakům, včetně hmatového nebo

akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností

orientace,^2)



f) bezbariérovým přístupem do prostorů a zařízení sloužících

cestujícím,



g) osvětlením prostor pro cestující.



(2) Železniční zastávky musí být vybaveny



a) nástupišti,



b) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,

případně pro odbavování cestujících,



c) bezbariérovým přístupem na nástupiště, včetně hmatového nebo

akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností

pohybu a orientace,^2)



d) osvětlením prostor pro cestující.



(3) Železniční stanice a železniční zastávky musí být opatřeny názvy

tak, aby byla zajištěna orientace cestujících. Název železniční stanice

se umisťuje vpravo před vjezdem do stanice a v prostoru stanice

(nástupišť). Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100

m před začátkem nástupiště a na nástupišti.



(4) Způsob provedení a umístění názvů železničních stanic a

železničních zastávek obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5

pod položkou 167.



§ 22



Uspořádání elektrických zařízení



(1) Všechna elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak,

aby vytvářela spolehlivý, bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a

musí splňovat podmínky



a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím,



b) zajišťování plynulé drážní dopravy při požadovaném provozním

zatížení a stanovených rychlostech,



c) ochrany před účinky bludných proudů elektrické trakce.



(2) Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení

a přepětí.



(3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující

veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.



(4) Vodivé konstrukce drážních zařízení vyjma neživých částí pevných

trakčních zařízení se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v

takové vzdálenosti, aby je nebylo třeba ukolejňovat.



(5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení

obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až

5, 15 až 39, 43, 45 až 73, 89, 90, 93 až 104 a jiné související

harmonizované nebo určené normy^2a).



(6) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto

podmínky:



a) spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného

zařízení; zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou

svou poruchou nesmí zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí

být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení,



b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak,



c) nesmí být ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání

energetických zařízení nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické

sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z

provozu elektrické silové soustavy dráhy a naopak samo nesmí negativně

ovlivňovat jiná elektrická zařízení.



(7) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno

nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut, při použití výpočetní

techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.



(8) Každé elektrické zařízení nově uváděné do provozu musí být ověřeno

z hlediska elektrické bezpečnosti a dalších požadavků podle odstavce 1

výchozí revizí. Zpráva o výchozí revizi musí být uložena u elektrického

zařízení nebo spolu s technickou dokumentací u jeho provozovatele až do

jeho zrušení.



§ 23



Uspořádání zabezpečovacího zařízení



(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby



a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo

svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo

řízení drážní dopravy,



b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních

stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž



1. do rychlosti 60 km.h-1 staniční zabezpečovací zařízení musí

vylučovat nedovolené protisměrné jízdy vlaků, správnou polohu

pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek ve vlakové cestě

kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až do skončení vlakové cesty,



2. do rychlosti 100 km.h-1 zabezpečovací zařízení nesmí dovolit jízdu

vlaků nebo posunu povolující návěstí nebo přenesením informace o

povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo, pokud by tato jízda byla

ohrožena jinou jízdou vlaků, posunu nebo posunu mezi dopravnami,

jejichž jízda byla při činnosti zabezpečovacího zařízení povolující

návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí drážní

vozidlo umožněna; povolení k jízdě vlaku smí zabezpečovací zařízení

vydat za normální činnosti jen při správné poloze pojížděných a

odvratných výhybek a výkolejek a každý zařízením provedený závěr prvků

pro zajištění jízdy vlaku nesmí zařízení dovolit obsluhou zrušit bez:



2.1. uskutečnění jízdy vlaku,



2.2. evidované nouzové obsluhy,



2.3. zjištění zařízením, že drážní vozidlo další jízdou neohrozí jízdu

ostatních vozidel nebo činnost zařízení,



2.4. uplynutí stanovené doby za podmínky, že drážní vozidlo bude

zastaveno zakazující návěstí nebo přenesením informace o zákazu jízdy a

neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo



2.5. přijatého potvrzení od zabezpečovacího zařízení na vedoucím

drážním vozidle, že obdrželo informaci o zákazu jízdy a neohrozí jízdu

ostatních vozidel nebo činnost zařízení.



3. při rychlosti vyšší než 100 km.h-1 zabezpečovací zařízení nesmí

dovolit jízdu vlaků, posunu a posunu mezi dopravnami povolující návěstí

nebo přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo,

pokud by tato jízda byla ohrožena jinou jízdou vlaků, posunu nebo

posunu mezi dopravnami, jejichž jízda byla při činnosti zabezpečovacího

zařízení povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy

na vedoucí drážní vozidlo umožněna; povolení k jízdě drážního vozidla

smí zabezpečovací zařízení vydat za normální činnosti jen při správné

poloze pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a při volnosti

vlakové či posunové cesty. Každý zařízením provedený závěr prvků pro

zajištění jízdy vlaku, posunu a posunu mezi dopravnami smí být při

činnosti zabezpečovacího zařízení zrušen:



3.1. po uskutečnění jízdy drážního vozidla, a to samočinně,



3.2. při použití evidované nouzové obsluhy,



3.3. obsluhou po zjištění zařízením, že drážní vozidlo další jízdou

neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení,



3.4. obsluhou po uplynutí stanovené doby za podmínky, že drážní vozidlo

bude zastaveno zakazující návěstí nebo přenesením informace o zákazu

jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo



3.5. obsluhou na základě přijatého potvrzení od zabezpečovacího

zařízení na vedoucím drážním vozidle, že přijalo informaci o zákazu

jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost staničního

zabezpečovacího zařízení,



c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,



d) přenášelo na vedoucí drážní vozidlo informace o povelech

zakazujících, povolujících, případně omezujících jízdu:



1. je-li traťová rychlost vyšší než 100 km/h,



2. bez ohledu na rychlost, jde-li o trať bez proměnných návěstidel

(vyjma tratí se zjednodušeným řízením drážní dopravy a vleček),



3. jde-li o trať zařazenou do evropského železničního systému, vlakovým

zabezpečovacím systémem ERTMS/ETCS podle předpisu Evropské unie^6),

navrhovaným a budovaným postupně v souladu s národním implementačním

plánem ERTMS, nebo



4. jde-li o trať (její část) s traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h,

vlakovým zabezpečovacím systémem ERTMS/ETCS podle předpisu Evropské

unie^6).

Ustanovení bodu 1 se nemusí uplatnit mezi státní hranicí a první

pohraniční stanicí na území České republiky, není-li traťová rychlost

vyšší než 160 km/h a bude-li traťový úsek vybaven zařízením

zajišťujícím automatickou aktivaci nouzového brzdění při nerespektování

návěsti zakazující jízdu,



e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních

kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60

km.h-1,



f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy,



g) umožňovalo dálkové ovládání jednotlivých objektů zabezpečovacích

zařízení, pokud je technologicky účelné.



Podrobnosti o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahují

technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 15 až 31, 33 až

38, 43, 47 až 57, 73 až 92, 95 až 98, 102 až 104 a 177.



(2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé

zajišťování bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být

navrženy, dimenzovány, provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci

plnily spolehlivě při všech provozních stavech zařízení i při všech

poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování,

dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahují technické

normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až 5, 17 až 20, 22 až

24, 28 až 31, 38, 53, 77 až 89, 95 až 98, 102 až 104 a jiné související

harmonizované nebo určené normy^2a).



(3) Zabezpečovací zařízení musí mít zajištěnu plynulou dodávku

elektrické energie.



(4) Způsob ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření

nových zařízení a kritéria zajištění bezpečnosti provozování drážní

dopravy obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

5, 18, 23, 24, 26, 33 až 36, 38, 53, 57, 73, 77 až 88, 104 a jiné

související harmonizované nebo určené normy^2a).



(5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují

bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.



(6) Zabezpečovací zařízení nesmí být zdrojem rušení sdělovacího ani

jiného elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením.



§ 24



Uspořádání sdělovacího zařízení



(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro

řízení a dorozumění mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhy a

drážní dopravy, pro funkci drážních technologických zařízení,

automatizačních systémů dráhy a pro informování cestujících.



(2) Sdělovací zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro

spojení dvou určených zařízení nebo do účastnických sítí tak, aby

zajišťovalo podmínky pro řádné provozování dráhy a drážní dopravy.



(3) Samostatné okruhy pro obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy

se zřizují jako traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy.

Musí splňovat tyto podmínky:



a) traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy nesmějí být

spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy,



b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje na

obou koncích prostorového oddílu; při postavení oddílového návěstidla

na návěst dovolující jízdu musí být rozpojen mikrofonní obvod

hláskového telefonu, jde-li o jednokolejnou trať,



c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje

osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové cesty,



d) do přivolávacího okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj

osoby řídící organizování drážní dopravy a telefonní přístroj u

vjezdového návěstidla.



(4) Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti

musí být konstruováno tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční

soustavou.



(5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným

a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních

vedení, jakož i proti rušivým a nebezpečným vlivům atmosférické

elektřiny.



(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze

používat rádiová sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle

zvláštního předpisu.^3)



(7) Sdělovací zařízení použitá pro zajištění provozování dráhy nebo

drážní dopravy musí umožnit záznam přenosu informací.



(8) Rozhlasové zařízení musí umožňovat nastavení hlasitosti

jednotlivých reproduktorových větví.



(9) Vzdálenost nejnižšího vodiče (závěsného kabelu) nadzemního

sdělovacího vedení od povrchu terénu nesmí být menší než

2,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhy

5,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhy

3,0 m v železničních stanicích

6,0 m při křížení dálnic a silnic

5,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací.



(10) Kříží-li nadzemní sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce,

nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0

m.



(11) Nadzemní sdělovací vedení s výjimkou elektricky nevodivých

sdělovacích vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej.



(12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energie a provozování

drážních sdělovacích zařízení obsahují technické normy uvedené v

příloze č. 5 pod položkami 16, 17, 53, 56, 73 až 76, 85 až 90, 102 až

104 a jiné související harmonizované nebo určené normy^2a).



(13) Sdělovací zařízení nesmí být zdrojem rušení zabezpečovacího

zařízení ani jiného zařízení.



Hlava třetí



TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ

A VLEČKY



§ 25



(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny

stavebnětechnickými parametry a dovoleným opotřebením za provozu

součástí dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).



(2) U kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha

koleje v rozmezí dovolených tolerancí obsažených v technické normě

uvedené v příloze č. 5 pod položkou 160.



(3) U výhybek musí být zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich

ovládání a zajištění v koncových polohách.



(4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a

jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6.



(5) V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné

provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami.



(6) Ojetí kolejnic a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty,

při kterých jeho únosnost nevyhoví stanovené traťové rychlosti a

největší dovolené hmotnosti na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se

zjistí statickým výpočtem.



(7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a

opotřebovány v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti

upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek.



(8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém

odvodnění nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje,

snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa vedoucí k trvalému omezení

traťové rychlosti a přechodnosti vozidel.



(9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových

obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:



a) mezi kolejnicovými pásy téže koleje 0,67 S.km-1 (Siemens na

kilometr),



b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km-1 (Siemens na kilometr).



(10) Provozně technický stav staveb železničního spodku musí

zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry a nesmí

ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a trvale

omezovat její plynulost.



(11) Pro zajištění bezpečného provozování dráhy musí být zatížitelnost

stavebních prvků mostních objektů vyšší než účinky provozovaných

kolejových vozidel. Zatížitelnost stavebních prvků se zjistí statickým

přepočtem, který musí vzít v úvahu stav a míru degradace materiálu

použitých prvků. Splnění těchto podmínek se uvede v posouzení

přechodnosti vozidel.



(12) Provozně technický stav železničních přejezdů a přechodů musí

zabezpečovat bezpečné provozování dráhy a bezpečný provoz na pozemní

komunikaci; zejména musí být podle projektové dokumentace zajištěno

označení a zabezpečení přejezdu, rozhledové poměry, odvodnění a

sjízdnost přejezdové vozovky.



(13) Stav elektrického zařízení a stupeň opotřebení součástí nesmí

omezovat provozní vlastnosti elektrického zařízení i všech z něho

napájených zařízení dráhy, a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto

zařízení. Parametry a tolerance elektrického zařízení a sdělovacího

zařízení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

3 až 5, 7 až 12, 15 až 39, 45 až 73, 93 až 104 a jiné související

harmonizované nebo určené normy^2a).



(14) Stupeň opotřebení a snížení spolehlivosti stanovených součástí

zabezpečovacího zařízení nesmí omezit jejich provozní vlastnosti.

Parametry a tolerance obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5

pod položkami 18 až 20, 22 až 24, 28 až 31, 33, 34, 38, 53, 55, 57, 73,

77 až 90, 95 až 98, 102 až 104 a jiné související harmonizované nebo

určené normy^2a).



(15) Provozně technický stav budov a sítí technického vybavení musí

zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry, nesmí

ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a při

pravidelném provozu omezovat plynulost drážní dopravy.



(16) K zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány



a) stavebnětechnické parametry o železničním svršku, které obsahují

údaje geometrické, konstrukční, typové a výrobní, dále údaje o stáří

konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních,



b) údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje,



c) stavebnětechnické údaje o železničním spodku, o stavbách

železničního spodku a ostatních zařízeních s údaji identifikačními,

konstrukčními a o jejich umístění a stáří,



d) stavebnětechnické údaje o prostorové průchodnosti a přechodnosti

drážních vozidel,



e) záznamy o kontrolách, údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího

zařízení a elektrického zařízení,



f) protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového

zabezpečovače,



g) zprávy o provedených pravidelných revizích sdělovacího a

zabezpečovacího zařízení,



h) zápisy o výsledku prohlídek zabezpečovacích zařízení,



i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení,



j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah,



k) stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených

technických zařízení elektrických, sloužících k provozování dráhy,

včetně záznamu o provedených kontrolách, měřeních a revizích,



l) stavebnětechnické parametry budov, určených technických zařízení a

sítí technického vybavení, záznamy o provedených prohlídkách a

revizích.



(17) Evidované údaje včetně protokolů z měření a naměřených hodnot

podle odstavce 16 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu

nejméně pěti let.



§ 26



(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy

se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval

prohlídek a měření je uveden v příloze č. 1, která je součástí této

vyhlášky (dále jen "příloha č. 1").



(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí



a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro

zjištění stavu železničního svršku a spodku, železničních přejezdů a

staveb železničního spodku a zjišťování případného výskytu zdroje

ohrožení dráhy,



b) kontrolní jízdou na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku,

zpravidla s nejvyšší rychlostí, pro zjištění technického stavu dopravní

cesty,



c) měřením rozchodu, vzájemné výškové polohy a sklonu kolejnicových

pásů kolejí a výhybek, včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným

zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se zjišťují hodnoty

geometrických parametrů kolejí a výhybek,



d) kontrolou prostorové průchodnosti v celé délce kolejí, a to

pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje

vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle

dopravního významu,



e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,



f) nedestruktivní kontrolou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a

vizuální prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad,



g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního

svršku, tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku,

nástupišť, ramp a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se

závady a jejich rozsah,



h) běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž

se zjišťuje celkový stav objektu,



i) podrobnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při

níž se zjišťují závady na každé části objektu,



j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,



k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,



l) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují

technické parametry trakčního vedení,



m) měřením korozivních vlivů bludných proudů na ocelové a

železobetonové konstrukce,



n) prohlídkou přejezdů a přechodů, při níž se podle projektové

dokumentace kontroluje stav označení a zabezpečení přejezdu a přechodu,

rozhledové poměry, odvodnění a sjízdnost přejezdové vozovky.



(3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v

závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.



(4) Pro zajišťování provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní

dopravy je vedle prohlídek a měření stavebnětechnického stavu nezbytné

provádět v závislosti na změnách stavebnětechnických nebo provozních

podmínek ověřování provozních parametrů staveb (zatížitelnost,

přechodnost, prostorová průchodnost, dopravní moment a rozhledové

poměry na železničních přejezdech).



ČÁST ČTVRTÁ



SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A

STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ



Hlava první



SOUČÁSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ



§ 27



Součástí dráhy jsou



a) kolejový spodek, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty a

stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, odvodňovací

zařízení, staniční a traťové tunely, ochranné a regulační stavby,



b) kolejový svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních

konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí kolejového svršku jsou

zejména kolejnice, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, kolejové lože,

dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení,

zařízení proti putování kolejí, točny, kolejové váhy a přesuvny,



c) stavby a pevná zařízení, nutné k ochraně proti nepříznivým vlivům

dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení

telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu

provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,



d) stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště,

vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a

chodníky, dopravní zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu,

vyprošťovací štoly pro výtahy, pevná schodiště, staniční prostory a

zařízení pro služební účely a odbavování cestujících,



e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,

zařízení telefonní, rozhlasová, rádiová, hodinová, pro přenos a

zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení

požární signalizace, poplachová signalizační zařízení, zařízení

informačního systému, zařízení pro odbavování cestujících, zařízení pro

zvukovou signalizaci pro nevidomé, elektronické zabezpečovací systémy a

zařízení pro automatizované systémy dispečerského řízení,



f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a

řízení drážní dopravy ve stanicích a na trati a související přenosové

cesty,



g) elektrická zařízení, která zahrnují trakční měnírny, distribuční

transformovny, napájecí vedení elektrických rozvodů, přívodní proudovou

kolejnici s příslušenstvím, tepelné spotřebiče, světelná zařízení,

zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,



h) osvětlení zahrnující osvětlení normální, nouzové a únikové ve

stanicích a tunelech, rozvody a náhradní zdroje osvětlení,



i) stavby a zařízení pro obsluhu a údržbu pohyblivých schodů,

pohyblivých chodníků a výtahů, dopravních zařízení pro osoby s omezenou

schopností pohybu, zásobování vodou, odčerpání a odvedení vod ze stanic

a tunelů,



j) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic a vytápění stanic,

zahrnující strojní zařízení, elektrické rozvody, větrací šachty, štoly

a kanály,



k) zařízení požární ochrany, zahrnující požární hydranty, potrubí a

vodovodní výtoky,



l) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,



m) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k

odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických

prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb

veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.



Hlava druhá



TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY SPECIÁLNÍ A PRO STAVBY

NA DRÁZE



§ 28



Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou

podmínky a požadavky uspořádání trati, prostorového uspořádání dráhy a

geometrického uspořádání koleje a uspořádání kolejového spodku a

svršku, výhybek, přívodní kolejnice, technické parametry podzemních

staveb, mostů, způsob označování trati, uspořádání a vybavení stanic,

informačního systému a vybavení prostor pro odbavení cestujících,

osvětlení, technických parametrů elektrického silového zařízení,

uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, zařízení dálkového

ovládání, požárního zabezpečení, větrání a vytápění, zásobování vodou a

kanalizace.



§ 29



Uspořádání tratě



(1) Tratě se zřizují zpravidla dvoukolejné s pravostranným provozem.



(2) Křížení tratí navzájem, jakož i křížení s ostatními dráhami a

pozemními komunikacemi musí být mimoúrovňové.



(3) Tratě musí být spojeny s depem dvěma spojovacími kolejemi

vybavenými obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením a s dílnami

pro opravu vozidel a opravnami alespoň jednokolejnou spojkou vybavenou

obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením. Jednotlivé tratě se

spojují traťovými spojkami.



(4) Tratě musí mít místa s uspořádáním kolejí umožňujícím obrat vlaků

pro dvoukolejný provoz i mimo koncové stanice.



(5) Nejmenší užitečná délka koleje pro obrat vlaků je 170 m. Nejmenší

délka koleje pro odstavování a provozní ošetření vlaků je 140 m.



(6) Vjezdové koleje v koncových stanicích musí být prodlouženy ve směru

jízdy od izolovaného styku umístěného za veřejnou částí nástupiště nebo

od místa stanoveného projektem nejméně o délku zábrzdné vzdálenosti

určené z nejvyšší dovolené rychlosti v předchozím úseku.



§ 30



Prostorové uspořádání



(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy musí zajišťovat bezpečný průjezd

drážního vozidla a spolehlivou funkci stavby dráhy. Zásady prostorového

uspořádání obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



(2) Kruhový tunel pro koleje má nejmenší průměr 5 100 mm.



(3) V tunelu se svislými stěnami a v podjezdu musí být dodržena v přímé

koleji podjezdná výška nejméně 4 000 mm, měřená od temene kolejnice.



(4) Podél koleje na povrchu musí být zřízena stezka pro průchod osob. V

tunelu musí být zřízena stezka nebo odstupová rampa. Stezka nebo

odstupová rampa musí být situována na opačné straně, než je přívodní

kolejnice. V místech, kde je stezka nebo rampa přeložena na opačnou

stranu, musí být zřízen bezpečný přechod přes koleje.



(5) Vzdálenost os hlavních kolejí ve dvoukolejných tunelech bez

mezilehlých podpěr ve stanicích musí být nejméně 3 500 mm v přímé

koleji a v oblouku o poloměru 4 000 m a větším. Hodnoty pro zvětšení

vzdálenosti os kolejí v oblouku o poloměru menším než 4 000 m obsahuje

doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



(6) Vzdálenost os kolejí na povrchu v přímé koleji a v oblouku o

poloměru 250 m a větším musí být nejméně 4 000 mm, v manipulačních

kolejích a ve dvojitých kolejových spojkách nejméně 4 500 mm.



§ 31



Geometrické uspořádání koleje



(1) Směrové oblouky hlavních kolejí musí mít poloměr co největší,

alespoň 500 m. Poloměr oblouku může být zmenšen až na 300 m, a to podle

podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním

podmínkám. Poloměr oblouku může být zmenšen až na 150 m při omezeném

prostoru a zvlášť složitých místních podmínkách v zastavěném území, a

to podle podmínek stanovených s přihlédnutím k této situaci ve

stavebním povolení.



(2) Koleje určené pro obrat a odstavování vlakových souprav se zřizují

v přímé koleji nebo v oblouku o poloměru nejméně 800 m. Oblouky

ostatních kolejí nesmí mít poloměr menší než 150 m.



(3) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem se zřizují

přechodnice, u složených oblouků mezilehlé přechodnice.



(4) Podélný sklon koleje na trati v tunelu nebo v zakrytém prostoru

nesmí být větší než 40 0/00 a nesmí být menší než 3 0/00. Podélný sklon

koleje na povrchu nesmí být větší než 25 0/00 .



(5) Nejvýše dovolený jednostranný sklon koleje ve stanici na povrchu je

1,5 0/00. Koleje ve stanici v tunelech nebo v zakrytém prostoru musí

mít podélný jednostranný sklon 3 0/00.



(6) Koleje pro obrat a odstavování vlakových souprav v podzemí musí mít

sklon nejvýše 3 0/00. Stoupání kolejí se zřizuje směrem k hlavní

koleji.



(7) Poloměr zakružovacího oblouku lomu nivelety koleje nesmí být menší

než 1 000 m.



(8) Rozchod koleje je 1 435 mm.



(9) V obloucích o poloměru menším než 300 m musí být rozchod koleje

zvětšen o hodnotu rozšíření. Změna rozchodu musí být provedena

rovnoměrně.



(10) V přímé koleji musí být temena hlav kolejnic ve stejné úrovni.

Způsob zřízení převýšení obsahuje doporučená technická norma uvedená v

příloze č. 5.



(11) Mezi nepřevýšenou a převýšenou částí koleje musí být proveden

plynulý přechod vzestupnicí o jednotném sklonu.



(12) Parametry geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená

technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 32



Uspořádání kolejového spodku a kolejového svršku



(1) Konstrukce všech částí trati musí umožnit bezpečnou a plynulou

jízdu nejvyšší traťovou rychlostí.



(2) Kolejový spodek a kolejový svršek traťové koleje, spojovací koleje

do depa a zkušební koleje musí vyhovovat normovému zatížení a rychlosti

nejméně 80 km.h-1, kolejový spodek a kolejový svršek u ostatních kolejí

rychlosti nejméně 40 km.h-1.



(3) Kolejový spodek musí tvořit spolehlivý podklad pro kolejový svršek

a musí být řádně odvodněn.



(4) Stavby kolejového spodku musí odpovídat prostorovému uspořádání a

místním geologickým a hydrologickým požadavkům a musí být odolné proti

teplotním změnám.



(5) Podzemní konstrukce musí být dimenzovány pro nejnepříznivější

kombinaci jednotlivých druhů zatížení při stavbě dráhy a provozování

drážní dopravy.



(6) Stavby dráhy musí být účinně chráněny proti pronikání spodních vod,

vnikání povrchových vod a účinkům těchto vod, korozivním účinkům

prostředí, účinkům bludných proudů, povětrnostním vlivům a případným

dalším vlivům snižujícím životnost a provozní spolehlivost stavby.



(7) Konstrukce kolejového svršku musí umožňovat zřízení kolejových

obvodů zabezpečovacího zařízení a umístění zabezpečovacího zařízení.



(8) Kolejový svršek se zřizuje zpravidla jako bezpražcový s bezstykovou

kolejí.



(9) Parametry konstrukce kolejového spodku a kolejového svršku obsahuje

doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 33



Požadavky na uspořádání výhybek



(1) Konstrukce výhybek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a

bezpečnou jízdu drážních vozidel stanovenou rychlostí.



(2) Výhybky v hlavních kolejích pro odbočení na jinou trať musí

umožňovat při jízdě do odbočky rychlost nejméně 60 km.h-1, ostatní

výhybky musí umožňovat rychlost při jízdě do odbočky nejméně 40 km.h-1.



(3) Výhybky pojížděné vlaky s cestujícími se zřizují tak, aby byly

zpravidla pojížděny po hrotu.



(4) Konstrukce výhybky musí umožňovat ruční i ústřední stavění a

osazení potřebných prvků zabezpečovacího zařízení.



(5) Ústředně ovládané výhybky v kolejích na povrchu se opatřují

zařízením pro ohřev.



(6) Parametry konstrukce výhybek a povolené tolerance obsahuje

doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 34



Požadavky na uspořádání přívodní kolejnice



(1) Přívodní kolejnice musí umožnit plynulou dodávku elektrické energie

pro vlaky i při nejvyšší dopravní propustnosti.



(2) Přívodní kolejnice musí být elektricky izolována od stavby dráhy

nebo stavby na dráze.



(3) Geometrické uspořádání a umístění přívodní kolejnice obsahuje

doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 35



Technické parametry podzemních staveb



(1) Vodotěsnost podzemních staveb musí splňovat požadavky tříd měrného

průsaku vody podle následující tabulky

měrný průsak za 24 h

(l.m-2)

třída typ prostoru na 100 m na 10 m

------------------------------------------------------------

1 speciální prostory a sklady, 0,01 0,02

místnosti pro relé



2 ostatní prostory stanic, větrací 0,05 0,10

šachty, eskalátorové tunely, části

tunelů u portálů v délce 500 m,

výtahové šachty



3 traťové tunely, kabelové kanály, 0,10 0,20

kolektory

4 ostatní podzemní prostory 0,50 1,00



(2) Způsob provedení konstrukce podzemních staveb obsahuje doporučená

technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 36



Technické parametry mostů



(1) Prostorová úprava na mostech a konstrukcích mostům podobných musí

vyhovovat průjezdnému průřezu zvětšenému o postranní prostory pro

průchod a manipulaci. Od osy koleje musí být zachovány nejméně tyto

volné vzdálenosti:



a) u konstrukcí na mostech a galeriích 2 400 mm,



b) u zábradlí 2 550 mm,



c) na přesuvnách



1. se zákazem vstupu osob 1 700 mm,



2. při dovoleném průchodu osob podél vozidla v klidu 2 300 mm.

Vzdálenost os kolejí na mostě je nejméně 4 000 mm.



(2) Mosty a konstrukce mostům podobné se navrhují pro zatížení

normativním zatěžovacím vlakem. Normové zatížení mostů a konstrukcí

mostům podobných obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze

č. 5.



§ 37



Způsob označování trati



(1) Tratě na dráze speciální se označují traťovými značkami a značkami

pro zajištění projektované polohy koleje (kolejové značky).



(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze

(kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním

vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné

trati pro každou kolej samostatně.



(3) Kilometrovníky a hektometrovníky se osazují vždy vpravo od koleje

ve směru jízdy vlaku. Materiál, tvar, rozměry i umístění obsahuje

doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



(4) Kolejové značky se umisťují na opačnou stranu koleje, než na které

je umístěna přívodní kolejnice. Značky se umísťují v přímé koleji ve

vzdálenosti 50 m, v oblouku ve vzdálenosti 25 m a v hlavních

vytyčovacích bodech oblouku a výhybek.



§ 38



Uspořádání a vybavení stanic



(1) Stanice se zřizují v přímé koleji nebo v oblouku o poloměru

minimálně 800 m. Svým stavebním uspořádáním a vybavením musí zajistit

podmínky pro přepravu cestujících stanovené projektem.



(2) Prostory a zařízení sloužící cestujícím musí umožňovat přístup a

užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace^2). Dopravní

zařízení pro cestující a samostatná dopravní zařízení pro cestující s

omezenou schopností pohybu umístěná ve stanicích musí splňovat podmínky

podle následujících odstavců a dále podmínky stanovené zvláštními

právními předpisy^2),^2b).



(3) Pokud nejsou provedena jiná opatření k zabránění vniknutí vody do

prostoru dráhy, musí být vstupy z volného prostranství nejméně 0,6 m

nad úrovní nejvyšší dosažené povodňové hladiny v místě, nejméně však

stoleté vody.



(4) Boční nástupiště musí být navzájem mimoúrovňově spojena pro přechod

cestujících. Nástupiště ve stanicích na povrchu musí mít po celé délce

přístřešky. Prostorové uspořádání a způsob provedení konstrukce

nástupiště obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



(5) Ve vzdálenosti 600 mm od hrany nástupiště musí být v ploše

nástupiště po celé jeho délce umístěny tvarově jednotné barevně a

hmatově vnímatelné značky šířky 150 mm vyznačující bezpečnostní pás.

Povrch bezpečnostního pásu musí mít protiskluzovou úpravu.



(6) Pevná schodiště pro cestující se zřizují ve sklonu mírném podle

doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5. Výška schodu může

být nejvýše 160 mm. Poslední schod schodišťového ramene musí být

barevně odlišen. Ve stísněných podmínkách lze zřídit sklon do 30

stupňů. Hrany stupňů pevných schodišť musí být upraveny proti

uklouznutí. U každého ramene pevného schodiště musí být zřízena madla

ve výši 1 000 mm. Je-li pevné schodiště pro cestující jedinou

přístupovou cestou na nástupiště, musí umožňovat užívání osobami s

omezenou schopností pohybu a orientace^2).



(7) Pro vertikální dopravu osob a nákladů musí být v podzemních

stanicích zřízeny výtahy.



(8) Provedení staveb výtahů musí odpovídat prostředí a účelu, pro které

je výtah určen. Výtahy pro cestující musí umožňovat užívání osobami s

omezenou schopností pohybu a orientace^2).



(9) Podle místních podmínek se ve stanicích zřizují pohyblivé schody a

pohyblivé chodníky. Je-li rozdíl spojovaných úrovní větší než 5 m ve

směru výstupu a větší než 7 m ve směru sestupu, zřizují se pohyblivé

schody vždy. Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky musí být vybaveny

pomocnou brzdou.



(10) Navazují-li na sebe bezprostředně dvoje pohyblivé schody nebo

pohyblivé chodníky, musí mít stejnou dopravní kapacitu. Nástupní a

výstupní úroveň musí mít dostatečný přístupový a rozptylový prostor.



(11) Jsou-li pro výstup ze stanice zřízeny pouze pohyblivé schody, musí

mít nejméně dva pásy. Ve stanicích, kde jsou pro výstup i sestup pouze

pohyblivé schody, musí být nejméně tři pásy, všechny s možností

reverzního chodu.



(12) Pohyblivé schody se navrhují o jmenovité rychlosti do 0,75 m.s-1;

kromě hlavního pohonu musí mít ještě pomocný pohon do rychlosti 0,05

m.s-1. Oba pohony musí umožňovat reverzní chod. Jmenovitá rychlost

pohyblivých chodníků nesmí být vyšší než 0,75 m.s-1.



(13) Šířka pohyblivých schodů a pásů pohyblivých chodníků musí být

nejméně 1 000 mm.



(14) Na obou koncích balustrád pohyblivých schodů a pohyblivých

chodníků musí být umístěno bezpečnostní tlačítko označené nápisem

"STOP".



(15) Pohyblivé schody a pohyblivý chodník musí mít zařízení, které v

případě poruchy, překročení přípustných provozních odchylek nebo ztrátě

napětí samočinně zastaví jejich chod a zajistí je v klidové poloze.



(16) Balustrády pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků musí být z

materiálu nehořlavého nebo nesnadno hořlavého.



(17) Po vypnutí pohonu pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků

musí být vyloučen neúmyslný chod schodů nebo pásů pohyblivých chodníků

i při jejich zatížení.



(18) Pohyblivé schody a chodníky pro cestující musí umožňovat užívání

osobami s omezenou schopností orientace^2).



§ 39



Informační systém a vybavení prostor pro odbavování cestujících



(1) Vstupy do stanic a výstupy z nich, přístupové cesty i ostatní

veřejné prostory každé stanice musí být zřetelně a srozumitelně

vizuálně, hmatově, popř. zvukově vyznačeny.^2)



(2) Ve stanicích musí být oddělen a označen prostor přístupný osobám

bez platného jízdního dokladu od prostoru přístupného cestujícím s

platným jízdním dokladem.



(3) V každé stanici musí být zřízeno a viditelně označeno místo, odkud

lze přivolat pomoc.



(4) Světlá šířka vstupu do placeného prostoru nesmí být menší než 0,6

m; alespoň jeden vstup a výstup musí mít světlou šířku nejméně 1,2 m.



§ 40



Osvětlení



(1) Osvětlení stanic, tunelů a ostatních prostorů musí umožňovat

bezpečný provoz a vytvářet odpovídající prostředí pro cestující.



(2) Osvětlení stanic musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k

oslňování osoby řídící drážní vozidlo, a tak, aby nemohlo dojít k

záměně návěstních znaků.



(3) Osvětlení staničních prostorů musí být zajištěno normálním

osvětlením s nepřetržitým napájením. Svítidla z hořlavých hmot nesmí

tvořit pásy delší než 6 m. Po této délce musí být pás přerušen mezerou

širokou nejméně 1 m. Vzdálenost mezi jednotlivými svítidly z hořlavých

hmot musí být ve všech směrech alespoň 0,5 m.



(4) Zřizuje se náhradní, nouzové a únikové osvětlení, které musí mít

napájení zálohované z akumulátorového zdroje o napětí 220 V.



(5) Veřejné staniční prostory, tunely, únikové cesty, provozně důležité

prostory včetně zařízení nutných pro zásah obsluhy, případně požárních

jednotek musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Nouzové osvětlení se

nezřizuje v prostorách s náhradním osvětlením, které je napájeno z

náhradního zdroje.



(6) Rozmístění osvětlení únikových cest musí spolehlivě vyznačovat

únikovou trasu.



(7) Normální osvětlení staničních prostorů musí být zajištěno dvěma

přívody ze dvou sekcí hlavního rozvaděče, s možností přepnutí každé

sekce podružného rozvaděče na kterýkoliv přívod.



(8) Prostory, v nichž při poruše normálního osvětlení může dojít k

ohrožení bezpečnosti osob, musí být vybaveny náhradním osvětlením.



(9) Osvětlení veřejných staničních prostor se sdruženým (normálním a

náhradním) osvětlením musí být automaticky ovládáno řídícím systémem

osvětlení. Sdružené osvětlení veřejných prostor ve stanici, normální a

nouzové osvětlení v tunelu musí umožňovat samostatné dálkové ovládání z

místa určeného provozovatelem dráhy.



(10) Pro světelný přechod mezi tunelem a úsekem trati na povrchu musí

být zřízeno adaptační pásmo, které je v činnosti za denního světla.

Rozdíl intenzity mezi jednotlivými úseky adaptačního pásma nesmí být

větší než 1 : 10. Mezi posledním úsekem tunelu a volným prostranstvím

nemusí být dodržen uvedený rozdíl intenzity, ale musí být dosaženo

přiměřené zrakové pohody. Obdobně musí být uspořádány vstupy a výstupy

pro cestující u stanic umístěných pod zemí.



(11) V podzemí se adaptační pásma zřizují ve stanicích na vjezdu a

výjezdu. Rozdíl intenzity mezi navazujícími úseky nesmí být větší než 1

: 7. Adaptační pásma v podzemí se nezřizují v případech stanovených

projektem.



(12) Hodnoty intenzity osvětlení vybraných prostorů jsou uvedeny v

příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky, a hodnoty intenzity

osvětlení pro ostatní prostory obsahuje doporučená technická norma

uvedená v příloze č. 5.



§ 41



Technické parametry elektrických silnoproudých zařízení



(1) Elektrická silnoproudá zařízení musí být provedena a uspořádána

tak, aby



a) zajišťovala plynulost drážní dopravy při požadovaném provozním

zatížení a stanovených rychlostech,



b) nebyla zdrojem rušení nebo ohrožení funkce sdělovacích a

zabezpečovacích zařízení dráhy,



c) omezovala vznik a šíření bludných proudů.



(2) Způsob ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím je uveden v

příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.



(3) Všechna izolovaná vedení a elektrická zařízení mající vliv na

bezpečnost a plynulost provozu vlakové dopravy musí mít vodiče s

měděnými jádry; kabely musí být bezhalogenové v provedení oheň

retardující se zvýšenou odolností proti šíření plamene - R, nebo

ohniodolné s funkční schopností při požáru - V.



(4) Elektrické stanice musí být napájeny ze dvou na sobě nezávislých

elektrických stanic veřejného rozvodu elektrické energie.



(5) Napájení všech spotřebičů nízkého napětí musí být nezávislé na

veřejném rozvodu elektrické energie.



(6) Rozvaděče nouzového napájení musí mít možnost připojení ze dvou

sekcí hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního

rozvaděče pro osvětlení musí být rozvaděč nouzového napájení

automaticky přepnut na nouzový zdroj napájení.



(7) Zařízení trakčních měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla

předpokládané zatížení vlaky, zvětšené o 20 %. Proudovou zatížitelnost

usměrňovacích skupin trakčních měníren obsahuje doporučená technická

norma uvedená v příloze č. 5. Usměrňovací skupiny musí navíc splňovat

podmínku zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund.



(8) Všechny elektrické úseky přívodní kolejnice musí být vybaveny

odpojovačem ve funkci zkratovače, a to v každé stanici, kterou

elektrický úsek prochází. Způsob provedení připojení přívodní kolejnice

včetně jejího příčného dělení obsahuje doporučená technická norma

uvedená v příloze č. 5.



(9) Elektrické úseky hlavních kolejí musí být napájeny oboustranně při

zajištění vazby napáječů. U odstavných a obratových kolejí tvoří

přívodní kolejnice samostatné elektrické úseky.



(10) Sousední elektrické úseky přívodní kolejnice koncových stanic a

jednostranně napájené elektrické úseky musí být možno sepnout v místě

nepřeklenutelného dělení přívodní kolejnice odpojovačem s motorovým

pohonem.



(11) Napájení přívodní kolejnice kusých kolejí s prohlížecími jámami

musí být vybaveno signalizací zapnutého napájení.



(12) Vypnutí napájení přívodní kolejnice a zkratování přívodní

kolejnice v obvodu stanoviště provozního ošetření musí být

signalizováno



a) na kontrolním stanovišti ve stanici,



b) do trvale obsazeného místa určeného provozovatelem dráhy.



(13) Způsob provedení konstrukce a silnoproudých elektrických zařízení

obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 42



Uspořádání sdělovacího zařízení



(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro

organizaci a řízení drážní dopravy a pro řízení technologických procesů

a informování cestujících.



(2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti

nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových

vedení a proti korozi bludnými proudy; na povrchu také proti účinkům

atmosférické elektřiny.



(3) Sdělovací zařízení se napájí zpravidla z bezvýpadkového zdroje.



(4) K informování cestujících ve stanici a ve vlaku, k předávání

příkazů a informací mezi zaměstnanci musí být zřízeno rozhlasové

zařízení. V ozvučených prostorách musí být zabezpečena srozumitelnost

sdělení při nejnižší úrovni hlasitosti.



(5) Na nástupištích a v prostorách, kde je to z hlediska provozování

dráhy a drážní dopravy nutné, musí být ukazatel času.



(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze

zřizovat a provozovat sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle

zvláštního předpisu.^3)



§ 43



Uspořádání zabezpečovacího zařízení



(1) Zabezpečovací zařízení musí svojí funkcí a provedením zajišťovat

bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a požadovanou dopravní

propustnost dráhy.



(2) Elektrické obvody, konstrukční díly, které přímo zajišťují

bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy, musí být navrženy,

provedeny a jištěny tak, aby svoji funkci plnily při všech provozních

stavech zařízení a při všech poruchových stavech způsobených

uvažovanými poruchami.



(3) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo tak, aby nebylo

ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických

zařízení nebo vyššími harmonickými energetické sítě a induktivními,

kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové

soustavy dráhy.



(4) Zabezpečovací zařízení musí být napájeno ze zdroje bezvýpadkového

napájení a minimální doba, po kterou musí tento zdroj zajistit plnou

funkčnost zabezpečovacího zařízení, je 10 minut.



(5) Zabezpečovací zařízení musí tvořit samostatnou elektrickou soustavu

izolovanou od veřejné energetické sítě.



(6) Jednopásové i dvoupásové kolejové obvody musí mít šuntovou

citlivost nejméně 0,1 Ohm. Dvoupásové kolejové obvody musí mít měrnou

svodovou admitanci mezi dvěma kolejnicovými pásy téže koleje nejvýše

0,5 S.km-1 (Siemens na kilometr), jde-li o upevnění kolejnice na

pražcích, a nejvýše 0,05 S.km-1, jde-li o bezpražcové upevnění

kolejnic. Pro jednopásové kolejové obvody platí hodnoty dvounásobné.



(7) Izolovaný styk kolejového obvodu výhybky musí být za námezníkem ve

vzdálenosti nejméně 3,5 m.



§ 44



Uspořádání dálkového ovládání



(1) Zařízení dálkového ovládání musí spolehlivě přenášet povely z

řídícího pracoviště do ovládaného zařízení. Zadání povelu musí sestávat

nejméně ze dvou úkonů. Zařízení nesmí udělovat povely samočinně, je-li

povelové nebo ovládané zařízení v poruše. Zařízení musí být vybaveno

signalizací stavu a funkce zařízení.



(2) Zařízení dálkového ovládání musí mít zajištěno nouzové napájení po

dobu nejméně 30 minut. Při použití výpočetní techniky k řízení

dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.



(3) Zařízení dálkového ovládání musí umožňovat přepnutí z dálkového

ovládání na místní ovládání a naopak.



(4) Zařízení dálkového ovládání nesmí svou činností ovlivňovat činnost

drážního sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.



(5) Zařízení dálkového ovládání musí být uspořádáno tak, aby nebylo

ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických

zařízení nebo vyššími harmonickými energetické sítě a induktivními,

kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové

soustavy dráhy.



§ 45



Požární zabezpečení



(1) Podzemní objekty musí být rozděleny na požární úseky. V prostorách

pod zemí musí být používány materiály a konstrukce s předepsanou

odolností proti ohni.



(2) Ve všech objektech musí být rozmístěny zdroje požární vody a hasicí

přístroje, které musí být snadno dosažitelné a viditelně označené.

Rozmístění zdrojů, druh a počet hasicích přístrojů stanoví projekt.



(3) V prostorách určených projektem, kde je nebezpečí vzniku požáru, se

zřizuje elektrická požární signalizace. Prostory se zvýšeným nebezpečím

požáru, které nejsou pod trvalým dozorem, musí být vybaveny

automatickými hlásiči požáru s případnou vazbou na technická zařízení

ovlivňující průběh požáru.



(4) Únikové cesty musí být při mimořádných událostech osvětleny i při

ztrátě napětí pro normální osvětlení.



§ 46



Zařízení pro větrání a vytápění



(1) Ve všech prostorách musí být zajištěna výměna vzduchu větráním. Kde

nelze zajistit větrání přirozené, musí být větrání nucené.



(2) Stav a chod vzduchotechnického zařízení a jeho poruchy musí být

signalizovány na trvale obsazené pracoviště.



(3) Vzduchotechnické zařízení nesmí v případě požáru šířit kouř a teplo

mezi požárními úseky.



(4) Vzduchotechnické šachty, štoly a kanály pro přívod vzduchu musí být

vybaveny osvětlením a odvodněním. Světlá šířka a výška šachet, štol a

kanálů nesmí být menší než 1 500 mm a musí umožnit nouzový přístup do

podzemních prostorů.



(5) Ve vzduchotechnických šachtách a štolách se umísťují kabely a

zařízení zajišťující činnost zařízení vzduchotechniky. Další vedení a

zařízení lze do těchto prostor umístit za podmínek stanovených

provozovatelem dráhy v souladu s ustanovením zvláštního právního

předpisu^3a); použité kabely musí být bezhalogenové v provedení oheň

retardující se zvýšenou odolností proti šíření plamene - R, nebo

ohniodolné s funkční schopností při požáru - V.



(6) Hygienické požadavky větrání a vytápění upravuje zvláštní

předpis.^4)



§ 47



Zásobování vodou a kanalizace



(1) Stanice, tunely, povrchové tratě a objekty musí být vybaveny

vodovody s pitnou vodou a musí být napojeny na kanalizaci.



(2) Vodovodní zařízení musí zajišťovat dodávku vody pro nejvyšší

spotřebu hygienických, technologických a požárních zařízení.



(3) Vodovodní a kanalizační soustava musí omezovat šíření bludných

proudů a musí být izolována od vnějších soustav.



(4) Vodovodní síť podzemních stanic musí být vzájemně propojena

potrubím uloženým v tunelu.



(5) Potrubí v tunelu musí umožňovat přímý odběr vody pro požární účely.

Uzávěry potrubí v tunelech se umisťují ve vzdálenosti do 300 m. Ve

stanicích se zřizují tyto uzávěry v úrovni čela nástupiště na obou

koncích stanice v místech přístupných i při provozování drážní dopravy.



(6) Vodovodní potrubí v traťových a staničních tunelech se ukládá na

protilehlé straně přívodní kolejnice a kabelů vysokého napětí. Je-li

uloženo na téže straně jako přívodní kolejnice nebo kabely vysokého

napětí, musí být zřízena zvláštní mechanická ochrana proti možnému

ostřiku kabelů tryskající tlakovou vodou a stříkání vody na přívodní

kolejnici při poruše potrubí. Vodovodní potrubí se umisťuje níže než

kabelové rozvody a nesmí tvořit překážku při chůzi po odstupové rampě.



(7) Vodovod v podzemních prostorách musí mít vodovodní výtoky

dovolující nasazení hadic na potrubí v tunelech zpravidla ve

vzdálenosti 50 m, v šachtách, kanálech, kolektorech, ve spojovacích

chodbách přestupních stanic a tunelech pohyblivých schodů a dalších

prostorách ve vzdálenosti 30 m. Vodovodní výtok pro hadici musí být

navržen též v čerpacích stanicích odpadních vod a v blízkosti sběrných

jímek.



(8) Požární hydranty musí být rozmístěny tak, aby ve všech prostorách

umožňovaly hašení požáru vodní mlhou nebo tříštivým proudem.



(9) V každé stanici pod zemí musí být instalováno nezavodněné vodovodní

potrubí spojující úroveň nástupiště s povrchem.



(10) Sběrné jímky pro odvedení nebo odčerpání odpadních vod musí být

vybudovány v nejníže položených místech technických prostorů

pohyblivých schodů, tunelů, šachet výtahů a případně u vstupů.



(11) V území se stokovou sítí oddělené soustavy kanalizace musí být

odpadní vody zavedeny do stok odpadní sítě a podzemní vody do stok

dešťové vody nebo vodoteče.



(12) Úroveň podlahy základních a tranzitních čerpacích stanic musí být

nejméně o 25 cm výše, než je temeno kolejnice; u místní čerpací stanice

na kusých kolejích s prohlížecími jámami má být nejméně 15 cm pod

temenem kolejnice.



(13) Činnost čerpadel musí být samočinně závislá na úrovni hladiny vody

v jímce. Každá čerpací stanice musí být vybavena provozními a záložními

čerpadly v rozsahu stanoveném projektem.



(14) Základní čerpací stanice musí mít zdvojené výtlačné potrubí a musí

mít zajištěno napájení elektrickou energií ze dvou sekcí hlavního

rozvaděče s možností záskoku.



(15) Všechny jímky musí být odvětrány. Prostupy mezi jímkami a

technickými prostory čerpacích stanic odpadních vod musí být odděleny

od okolí pachotěsnými uzávěry. Technický prostor čerpacích stanic

odpadních vod musí být podtlakově odvětrán na povrch.



Hlava třetí



TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ



§ 48



(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny

stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí za provozu u staveb

dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).



(2) Největší přípustné odchylky od rozchodu kolejí v podzemí při

opotřebení kolejnic jsou - 5 mm, + 20 mm, u kolejí na povrchu - 5 mm, +

35 mm a u traťových spojek a spojovacích kolejí do dep v podzemí - 5

mm, + 30 mm.



(3) Odchylky od vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů nesmí být za

provozu větší než



a) u tratí v podzemí: - 4 mm, + 4 mm,



b) u tratí na povrchu: - 10 mm, + 10 mm.



(4) Na tratích nesmí být ponechány kolejnice, výhybky a kolejová

křížení, u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení jejich

únosnosti pod požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být v trati

ponechány kolejnice, které by svými vadami mohly ohrozit bezpečné

provozování drážní dopravy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné

vady kolejnice obsahuje technická doporučená norma uvedená v příloze č.

5.



(5) Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní

dopravy tyto požadavky:



a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 3 mm a více v

místě, kde je šířka temene 50 mm a větší.



b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných

rychlostí 60 km.h-1 a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí v místě

prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší

než 60 km.h-1 větší než 5 mm.



c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být

větší než 4 mm u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h-1 a vyšší, při

rychlosti nižší než 60 km.h-1 6 mm.



d) Do vzdálenosti 1 500 mm od hrotu jazyka nesmí být odrolené vodorovné

plochy o šířce 6 mm a větší. Podrobnosti stanoví technická norma

uvedená v příloze č. 5 v položce 172.



e) Největší svislé opotřebení srdcovky v místě, kde šířka klínu

srdcovky je 40 mm a větší, smí být:



9 mm u výhybek pojížděných rychlostí 40 km.h-1 a vyšší,



12 mm u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 40 km.h-1.



f) Vzdálenost pojížděné hrany srdcovky od vodící hrany přídržnice nesmí

být menší než 1 392 mm a vzdálenost mezi vodící hranou přídržnice a

vodící hranou křídlové kolejnice nesmí být větší než 1 357 mm.



g) Jazyky, opornice, srdcovky nebo spojovací tyče nesmí mít lomy.



h) U přídržnice nesmí být poškozen více než jeden spojovací šroub.



(6) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozena nebo

opotřebována v rozsahu, který nezaručuje požadovanou držebnost

upevňovadel a pevnost kolejového roštu.



(7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala

rozhodující a aktuální technické údaje o dráze.



§ 49



(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy

se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval

prohlídek a měření stanoví příloha č. 1.



(2) Záznamy o provedených prohlídkách a měřeních se archivují po dobu

nejméně pěti let.



ČÁST PÁTÁ



SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A

STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ



Hlava první



SOUČÁSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ



§ 50



Součástí dráhy jsou



a) spodek tramvajové trati, který tvoří drážní zemní těleso, propustky,

mosty a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi,

odvodňovací zařízení, tunely, ochranné a regulační stavby,



b) svršek tramvajové trati, který je tvořen z kolejí, výhybek,

zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí svršku tramvajové

trati jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, drobné kolejivo,

kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální

spojení, přídržnice, zařízení proti putování kolejnic a kryt tramvajové

trati,



c) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení

telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu

provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,



d) zastávky, které tvoří nástupiště a nástupní ostrůvky, jejich

vybavení a přístřešky,



e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,

zařízení telefonní, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat,

průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace,

poplachové signalizační zařízení, zařízení informačního systému,

zařízení určené k napájení sdělovacích zařízení,



f) zabezpečovací zařízení, která tvoří technické prostředky zabezpečení

a řízení drážní dopravy na dráze tramvajové a související přenosové

cesty,



g) elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren,

napájecích vedení, elektrických rozvodů, trolejového vedení, včetně

nosného systému a podpěr, přívodního a zpětného vedení, zařízení

dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,



h) osvětlení dráhy tramvajové s výjimkou veřejného osvětlení,



i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k

odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických

prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb

veřejnosti, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování,



j) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy,



k) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic, zařízení požární

ochrany zahrnující požární hydranty, potrubí a vodovodní výtoky.



Hlava druhá



TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY TRAMVAJOVÉ A PRO STAVBY

NA TÉTO DRÁZE



§ 51



Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou

podmínky a požadavky uspořádání dráhy, prostorového a geometrického

uspořádání koleje a uspořádání spodku a svršku tramvajové trati,

výhybek, zastávek, umístění traťových značek, uspořádání sdělovacího a

zabezpečovacího zařízení a uspořádání a podmínky pevných trakčních

zařízení.



§ 52



Uspořádání dráhy



(1) Umístěním dráhy tramvajové na pozemní komunikaci nesmí být ohrožena

bezpečnost a plynulost silničního provozu ani provozování drážní

dopravy.



(2) Dráha tramvajová musí být provedena tak, aby při provozování drážní

dopravy nebyly překračovány povolené hladiny hluku a vibrací stanovené

zvláštním předpisem.^5)



(3) Na pozemní komunikaci s obousměrným provozem se zřizuje dráha

uprostřed pozemní komunikace.



§ 53



Prostorové uspořádání



(1) Výška průjezdného průřezu menší než 4 500 mm, nejméně však 4 000

mm, je přípustná pouze v traťových úsecích dráhy tramvajové zřízených

na samostatném tělese s výjimkou přejezdů. Vždy musí být zajištěno

bezpečné a spolehlivé provozování dráhy a drážní dopravy v celém

rozsahu povolené rychlosti v příslušném traťovém úseku.



(2) Vzdálenost os dvou souběžných kolejí v přímé koleji a ve směrovém

oblouku o poloměru 1 000 m a větším musí být nejméně 3 000 mm. U

poloměrů menších než 1 000 m se vzdálenost os kolejí zvětšuje podle

doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5.



(3) Parametry prostorového uspořádání stavby dráhy obsahuje doporučená

technická norma uvedená v příloze č. 5.



(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu

složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném

území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené

v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a

drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a

organizačním opatřením.



§ 54



Geometrické uspořádání koleje



(1) Směrové uspořádání koleje musí zaručovat bezpečnou a plynulou jízdu

vlaků traťovou rychlostí.



(2) Podélný sklon koleje dráhy tramvajové nesmí být větší než 70 0/00.

S ohledem na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy je nutno volit

podélný sklon koleje co nejmenší.



(3) Přechod mezi přímým úsekem koleje a směrovým obloukem a mezi

směrovými oblouky o různém poloměru musí být plynulý a vytvoří se

přechodnicí.



(4) Převýšení koleje v zastávkách umístěných v oblouku musí být

provedeno ve vnějším kolejnicovém pásu.



(5) U koleje dráhy tramvajové umístěné v tělese pozemní komunikace

nesmí zřízením převýšení dojít ke vzniku nevyrovnaných výškových

rozdílů vytvářejících překážku v plynulosti jízdy silničních vozidel.



(6) Přechod mezi převýšenou a nepřevýšenou částí koleje musí být

proveden plynule vzestupnicí o jednotném sklonu.



(7) Rozchod koleje dráhy tramvajové je 1 435 mm.



(8) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu

rozšíření, a to přiblížením vnitřního kolejnicového pásu ke středu

oblouku. Změna rozchodu koleje musí být provedena plynule. Rozšíření

rozchodu koleje musí mít plnou hodnotu v celé délce kruhového oblouku.



(9) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje dráhy tramvajové

obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 55



Uspořádání spodku tramvajové trati



(1) Tvar a rozměry spodku tramvajové trati se navrhují v závislosti na

místních podmínkách v trase tramvajové trati, vlastnostech podloží a

materiálů, z nichž má být spodek tramvajové trati vybudován, uspořádání

trati a na navrhovaném svršku tramvajové trati.



(2) Spodek tramvajové trati musí zajistit funkční způsobilost po celou

dobu jeho plánované životnosti při návrhovém provozním zatížení trati.

Únosnost spodku tramvajové trati musí vyhovovat návrhovému zatížení

drážní i silniční dopravou.



(3) Spodek tramvajové trati musí zajišťovat odvedení průsakových vod a

stabilní a pružné uložení kolejového svršku po dobu návrhové

životnosti.



(4) Pláň a stavby spodku tramvajové trati musí být chráněny proti

účinkům klimatických vlivů, chemických rozmrazovacích prostředků,

spodní vody a bludných proudů, popřípadě i dalším vlivům, které mohou

snižovat bezpečnost a spolehlivost staveb a zařízení.



(5) V celé délce tunelů a mostů musí být zřízena stezka umožňující

bezpečný průchod osob zajišťujících provozování dráhy a drážní dopravy.

V závislosti na prostorovém uspořádání a délce tunelů musí být tunely

vybaveny ochrannými výklenky. Zatížení pro mosty a stavby mostům

podobné, jakož i požadavky na umístění výklenků obsahuje doporučená

technická norma uvedená v příloze č. 5.



(6) Vyžadují-li to místní podmínky, musí být tunely vybaveny nuceným

větráním a osvětlením, popřípadě adaptačními pásmy pro zajištění

plynulého světelného přechodu z denního světla podle § 40 a 46.



(7) Osvětlení v tunelech musí být upraveno tak, aby nemohlo dojít k

oslňování osoby řídící drážní vozidlo a aby nemohlo dojít k záměně

návěstních znaků.



§ 56



Uspořádání svršku tramvajové trati



(1) Konstrukční uspořádání svršku tramvajové trati musí zajišťovat

bezpečnou jízdu drážního vozidla traťovou rychlostí při nejvyšším

provozním zatížení, pro který je traťový úsek konstruován. Tratě dráhy

tramvajové, pojížděné silničními vozidly, musí splňovat podmínky

bezpečného a plynulého silničního provozu na pozemní komunikaci. Způsob

provedení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



(2) Kryt tramvajové trati musí svou konstrukcí vyhovovat požadavkům

bezpečnosti silničního provozu, provozování dráhy a drážní dopravy.

Výšková tolerance krytu k úrovni temene kolejnice může být nejvýše + 30

mm nebo - 30 mm.



(3) Kryt tramvajové trati nesmí svým provedením omezovat účinnost

kolejnicové brzdy drážního vozidla.



(4) Pokud nejsou kolejnice svařeny, musí být na stycích propojeny

vodivým spojením. Způsob provedení vodivého spojení obsahuje doporučená

technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 57



Uspořádání výhybek



(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a

jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního

vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat

její spolehlivé stavění a zabezpečení.



(2) Na tramvajových tratích, na kterých je provozována veřejná drážní

osobní doprava, musí být jazyky výhybek pojížděných proti hrotu v

koncových polohách zajištěny proti samovolnému přestavení.



§ 58



Uspořádání zastávek



(1) Zastávky nesmí svým umístěním a provedením omezovat bezpečnost

provozování dráhy a drážní dopravy nebo silničního provozu. Jejich

stavební provedení musí umožňovat snadný a bezpečný přístup

cestujících. Zastávky musí umožňovat přístup a užívání osobami s

omezenou schopností pohybu a orientace^2). Vlastnosti těchto úprav

obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 171.



(2) Osvětlení zastávek nesmí snižovat viditelnost návěstních znaků,

umožnit jejich záměnu nebo oslňovat řidiče tramvaje nebo silničního

vozidla.



(3) Způsob provedení, umístění a vybavení zastávek obsahuje doporučená

technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 59



Umístění traťových značek



(1) Traťové značky nesmí svým umístěním a provedením omezovat nebo

ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy ani provoz na

pozemní komunikaci.



(2) Značky pro označení hranic dráhy tramvajové na samostatném zemním

tělese (hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve

vzájemné vzdálenosti nejvýše 200 m, a to vždy na hranici drážního

pozemku.



(3) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché

hektometrovníky vlevo ve směru od nultého kilometru trati, pokud je

trať vedena na samostatném zemním tělese.



(4) Zajišťovací body a hlavní výškové body pro určení geometrické

polohy koleje tramvajové trati nesmí být umístěny v místech, kde lze

předpokládat možnost porušení jejich stability. Svým umístěním musí

umožnit jednoduché a rychlé zaměření kontrolovaných bodů.



§ 60



Uspořádání zabezpečovacího zařízení



(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby při

splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí

funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení

drážní dopravy.



(2) Zabezpečovací zařízení musí být chráněno před rušivými a

ohrožujícími účinky trakčního zařízení, vlivy vyvolanými souběhem s

provozem na pozemních komunikacích, popřípadě dalšími negativními vlivy

okolí.



§ 61



Uspořádání sdělovacího zařízení



(1) Sdělovací zařízení se zřizuje k zajištění spolehlivého přenosu

informací při provozování dráhy a drážní dopravy a k informování

cestujících.



(2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti

nebezpečným a rušivým účinkům souběžných a křižujících silových vedení

a zařízení, proti účinkům atmosférické elektřiny, účinkům bludných

proudů a jiným negativním vlivům.



(3) Prostory a zařízení, kde je to z hlediska bezpečnosti provozování

dráhy a drážní dopravy nutné, musí být vybaveny signalizačním

zařízením, které včas a účinně upozorní na ohrožení bezpečnosti.



(4) Signalizační zařízení nesmí svým provedením a svou činností

narušovat, omezovat nebo znemožňovat činnost jiných drážních zařízení.



§ 62



Uspořádání a podmínky pevných trakčních zařízení



(1) Pevná trakční zařízení musí být provedena tak, aby vytvářela

spolehlivý a bezpečný systém.



(2) Pevná trakční zařízení tvořící trakční napájecí soustavu musí



a) zajistit požadovanou dopravní propustnost napájených tratí,



b) zajistit ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,



c) být chráněna proti přetížení, účinkům zkratových proudů a proti

přepětí,



d) omezovat vznik a šíření bludných proudů a být odrušena.



(3) Izolační odpor stejnosměrných napájecích přívodních kabelů musí

odpovídat provoznímu napětí, u nových kabelů nesmí být menší než 5

MOhmů na 1 km délky kabelu.



(4) Při navýšení zatížení trati o víc než 10 % proti zatížení uvedenému

v původním energetickém výpočtu musí být měřením provedeno ověření

hodnoty úbytku napětí v kolejnicích.



(5) Způsob umístění, technické provedení a vybavení pevných trakčních

zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



Hlava třetí



TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ



§ 63



(1) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn

stanovený rozchod koleje a geometrická poloha koleje. Hodnoty

přípustného ojetí kolejnic obsahuje doporučená technická norma uvedená

v příloze č. 5.



(2) Nesmí být provozovány výhybky, které mají některou z těchto závad:



a) lom jazyka, opornice nebo srdcovky,



b) hrot jazyka nedoléhá k opornici o více než 3 mm,



c) stavěcí, závorovací nebo návěstní zařízení má vady nebo poškození,

které mohou zapříčinit ohrožení bezpečnosti provozování dráhy nebo

drážní dopravy,



d) výškové ojetí jazyka činí více než 8 mm.



(3) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné

provozování drážní dopravy a nelze je opravit, musí být vyměněny.



(4) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak,

aby byla narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.



(5) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení

povrchových a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou

snižování stability a únosnosti kolejového svršku nebo zemního tělesa.



(6) Stav krytu tramvajové trati nesmí být zdrojem ohrožení bezpečnosti

a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.



(7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala

rozhodující a aktuální technické údaje o dráze.



(8) Technická dokumentace staveb a zařízení dráhy tramvajové zahrnuje



a) výkresovou dokumentaci a technické údaje o vedení trati, umístění

staveb, geometrické údaje, konstrukční, typové a výrobní údaje o

stavbách a zařízeních a jejich stáří,



b) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a jejich výsledcích.



§ 64



(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy

se provádějí pravidelné prohlídky staveb dráhy. Časový interval a

měření stanoví příloha č. 1.



(2) Výsledky prohlídek a měření staveb dráhy tramvajové musí být

zaznamenány. Záznam musí obsahovat datum prohlídky, předmět prohlídky,

zjištěný stav a jméno osoby, která prohlídku prováděla. Při zjištění

závady musí být dále uveden druh, místo a rozsah závady.



(3) Záznamy musí být provedeny tak, aby je nebylo možno dodatečně

opravovat nebo doplňovat, a musí být archivovány po dobu pěti let.



ČÁST ŠESTÁ



SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A

STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY

TROLEJBUSOVÉ



§ 65



Součástí dráhy jsou



a) pozemní komunikace včetně mostů, propustků a ochranných a

regulačních staveb, pokud jsou zřízeny výhradně pro jízdu vozidla dráhy

trolejbusové,



b) elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren,

napájecích vedení, elektrických rozvodů, trolejového vedení včetně

nosného systému a podpěr, přívodního a zpětného vedení, zařízení

dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,



c) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení

telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu

provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,



d) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující zařízení

telefonní, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové

televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová

signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení určená k

napájení sdělovacích zařízení,



e) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a

řízení drážní dopravy a související přenosové cesty,



f) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k

odstavování trolejbusů a k provádění jejich pravidelných technických

prohlídek (vozovna) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti,

včetně inženýrských sítí, nutných k jejich provozování, zastávky, které

tvoří nástupiště, a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky,



g) osvětlení dráhy trolejbusové s výjimkou veřejného osvětlení,



h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy.



§ 66



(1) Dráha trolejbusová umístěná na pozemní komunikaci je v převážné

části vymezena polohou trolejového vedení a dosahem sběračů trolejbusu.

Úsek dráhy trolejbusové, který není takto vymezen, musí bezprostředně

navazovat na úsek vymezený podle věty prvé.



(2) Provozovat dráhu trolejbusovou lze jen na pozemní komunikaci, která

musí odpovídat zatížení trolejbusovým vozidlem a dynamickým účinkům

vyvolaným jízdou, brzděním a rozjezdem tohoto vozidla.



(3) Trolejbusové vozidlo nesmí být provozováno na pozemní komunikaci s

podélným sklonem větším než 12 %.



(4) Dráha trolejbusová se může křížit s železniční dráhou v jedné

úrovni. Je-li železniční dráha elektrizovaná, musí být

stavebnětechnickým řešením a provozním opatřením zajištěno bezpečné

provozování obou drah včetně případů uváznutí trolejbusu na křížení.

Při křížení železniční dráhy s dráhou trolejbusovou v úrovni kolejí má

železniční doprava přednost před provozem na dráze trolejbusové.



(5) Pro uspořádání zastávek, pevných trakčních zařízení a sdělovacích

zařízení, jakož i pro kontrolní a revizní činnost platí přiměřeně

ustanovení § 58, 61, 62, 63 a 64.



ČÁST SEDMÁ



SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A

STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ



Hlava první



SOUČÁSTI DRÁHY LANOVÉ



§ 67



Součástí dráhy jsou



a) spodek pozemní lanové dráhy, který tvoří drážní zemní těleso, mosty

a stavby mostům podobné, tunely a ochranné stavby a zařízení,



b) svršek pozemní lanové dráhy, který tvoří kolejnice, výhybky, drobné

kolejivo, kolejnicové podpory, přídržnice, zařízení proti putování

kolejí,



c) poháněcí zařízení, lana a zařízení pro nesení a vedení vozidel a

lan,



d) napínací zařízení lan,



e) stanice, které tvoří nástupiště, zařízení určená k provozování dráhy

lanové, odbavování cestujících a k zajištění jejich bezpečnosti,



f) zabezpečovací zařízení, které tvoří technické prostředky zabezpečení

a řízení dopravy na dráze lanové a související přenosové cesty,



g) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující zařízení

telefonní, rádiová, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení

požární signalizace,



h) osvětlení dráhy lanové včetně příslušných rozvodů,



i) elektrická zařízení, která jsou tvořena z napájecího vedení,

elektrického rozvodu, náhradního zdroje, zařízení pro ochranu před

účinky atmosférické elektřiny, zařízení dálkového ovládání a zařízení

pro regulaci, měření a signalizaci,



j) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení

telekomunikačních systémů a k omezení vlivu provozování dráhy nebo

drážní dopravy na elektrizační soustavu,



k) budovy a zařízení určené k organizování a řízení drážní dopravy,

obsluze, prohlídkám, měření a opravám dráhy lanové, včetně inženýrských

sítí určených k jejich provozování.



Hlava druhá



TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY LANOVÉ A PRO STAVBY NA

TÉTO DRÁZE



§ 68



Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou

podmínky a požadavky stavebního a prostorového uspořádání, rychlosti

jízdy, intervaly mezi vozidly, opatření pro noční provoz dráhy lanové,

technické požadavky na ocelová lana, uspořádání stanic, technické

parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel, technické

parametry poháněcího zařízení, technické požadavky a parametry brzd

poháněcího zařízení dráhy lanové, technické parametry lanových kotoučů,

požadavky na napínací zařízení dráhy lanové, provedení elektrického

zařízení, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, vybavení

doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhy lanové a

záchranným zařízením.



§ 69



Stavební uspořádání



(1) Dráha lanová se navrhuje a zřizuje tak, aby co nejméně narušovala

krajinu, ve které bude provozována, maximálně snížila možnost vzniku

závad nebo úrazů a umožnila snadnou likvidaci mimořádných událostí při

provozování dráhy lanové.



(2) Dráha lanová musí být zřizována pro zatížení, která se mohou za

předvídatelných situací při provozování vyskytnout, včetně zahrnutí

dynamických vlivů, únavových vlivů materiálu a vlivů přírodních jevů.



(3) Dráha lanová může být zřizována jen z materiálů, které splňují

požadavky vyplývající z této vyhlášky.



(4) Zabezpečovací zařízení musí v součinnosti s ostatními zařízeními a

stavbami dráhy lanové zaručovat dostatečnou bezpečnost provozování

dráhy lanové i v nepříznivých provozních situacích.



(5) Dráha lanová se nezřizuje v místech ohrožených lavinami, sesuvy

půdy, padáním kamenů nebo v místech s nepříznivými geologickými

podmínkami.



(6) Sklon nosného nebo dopravního lana visuté lanové dráhy při jízdě

plně zatíženého vozidla nesmí překročit 45 stupňů.



(7) Podélný sklon pozemní lanové dráhy nesmí překročit 60 stupňů.



(8) Ovládací a řídící zařízení musí být projektováno a provedeno tak,

aby bylo bezpečné a spolehlivé i při nepříznivých vlivech prostředí,

zejména vlhkosti, teplotě a jejich změnách.



(9) Technické podmínky výpočtu řízení rizika pro výběr nejvhodnějších

ochranných opatření u stavby lanové dráhy se považují za splněné,

postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující

bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a),

která obsahuje podrobnější technické požadavky.



§ 70



Prostorové uspořádání



(1) Pro prostorové uspořádání visuté lanové dráhy se za

nejnepříznivější polohu vozidla visutých lanových drah považuje boční

náklon vozu o 12 stupňů a jeho boční posun vlivem tlaku větru za

provozu. U pozemních lanových drah se za nejnepříznivější polohu

vozidla považuje náklon vozidla vlivem tlaku větru za provozu a mezního

bočního posunu nebo náklonu vyplývajícího z dynamických účinků pojezdu

a odpružení skříně vozidla, včetně dovolených tolerancí ve vztahu

vodícího kola a kolejnice.



(2) Podél celé trasy, i ve stanicích, musí být zachován bezpečný

průjezd vozidel dráhy lanové.



(3) Do prostoru vyhrazeného pro bezpečný průjezd vozidel dráhy lanové

nesmí zasahovat žádná překážka s výjimkou vodítek vozidel ve stanicích

a na trati. Vodítka nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a

drážní dopravy a musí být umístěna mimo dosah cestujících.



(4) U visutých lanových drah nesmí být boční vůle mezi vozidlem a

překážkou na vnější straně dráhy nebo mezi vozidly při jejich míjení,

za nejnepříznivější polohy vozidel, menší než 1 000 mm. Mezi otevřeným

vozidlem a překážkou mezi nosnými nebo dopravními lany musí být boční

vůle nejméně 500 mm, u uzavřených vozidel 1 000 mm.



(5) U pozemních lanových drah musí být boční vůle mezi vozidlem a

překážkou na vnější straně v místech, kde není evakuační chodník,

nejméně 500 mm a na straně chodníku 1 000 mm. Mezi vozidlem a překážkou

mezi kolejemi a mezi vozidly při jejich míjení musí být boční vůle

nejméně 500 mm. V tunelech je možno tyto vzdálenosti zmenšit, nejvýše

však o 300 mm.



(6) Po celé délce trati musí být nad vozidlem dráhy lanové nejmenší

vzdálenost od pevných předmětů 500 mm. V tunelech je možno tuto

vzdálenost zmenšit, nejméně však na 200 mm.



(7) U pozemních a visutých kyvadlových lanových drah může být boční

vůle mezi vozidlem a hranou nástupiště nebo výstupiště nejméně 50 mm a

nejvíce 100 mm.



(8) U visutých kyvadlových lanových drah musí být ve vozidlové jámě

boční vůle mezi nejvíce vychýleným vozidlem a jámou 50 mm.



(9) Při souběhu drah lanových nesmí být vzdálenost mezi prostory

vymezenými pro bezpečný průjezd drah lanových menší než 1 000 mm a při

souběhu dráhy lanové a lyžařského vleku 1 500 mm.



(10) V místech, kde by na trase dráhy lanové s otevřenými nebo

polouzavřenými vozidly mohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku, se

zřizují ochranné konstrukce.



(11) Vzdálenost vozidel od terénu a lan od terénu, vzdálenost

nejnižších bodů dráhy lanové nad terénem a rozchod lan visuté lanové

dráhy musí umožňovat bezpečné provozování dráhy a zaručovat spolehlivou

záchranu a evakuaci přepravovaných osob.



(12) Technické podmínky pro prostorové uspořádání dráhy lanové se

považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou

technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové

dráhy nebo jejich části^2a), která obsahuje podrobnější technické

požadavky.



§ 71



Rychlost jízdy a interval mezi vozidly



(1) Nejvyšší dopravní rychlost vozidel, jejich nejmenší rozestup,

zrychlení a brzdící výkon musí být voleny tak, aby byla zajištěna

bezpečnost cestujících a spolehlivá funkce zařízení dráhy lanové.



(2) U visuté lanové dráhy může dopravní rychlost odpovídat nejvýše

hodnotě stanovené projektem, a při provozování dráhy lanové nesmí být

překročena. U pozemní lanové dráhy může být nejvyšší dovolená dopravní

rychlost 10 m.s-1.



(3) Nejvyšší dovolená rychlost posunu vozidla, popřípadě rozdíl

rychlosti posunu vozidla a nástupiště ve stanici při nastupování a

vystupování cestujících je 0,5 m.s-1, u visuté lanové dráhy, určené pro

přepravu osob s lyžemi na nohou 1,3 m.s-1.



(4) Nejvyšší revizní rychlost u visuté lanové dráhy je 0,5 m.s-1.



(5) U dráhy lanové s odpojitelným uchycením vozidel musí být časový

interval mezi vozidly tak velký, aby se zamezilo nahromadění vozidel

při jejich vjezdu do stanice. Vzájemná vzdálenost vozidel nesmí být

menší než 1,5násobek délky brzdné dráhy při nejnepříznivějším zatížení.



(6) Nejmenší přípustné intervaly mezi vozidly na dráze lanové obsahuje

doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 72



Opatření pro noční provoz



(1) Pro pravidelnou dopravu osob v noci musí mít dráha lanová zařízení

pro osvětlení stanic, všech jejich prostorů a pracovišť, které umožní

bezpečné provozování dráhy a případné záchranné práce.



(2) Všechny provozní prostory obsazené zaměstnanci a prostory určené

pro cestující musí být vybaveny provozním i nouzovým osvětlením, které

se samočinně uvede do provozu při poruše dodávky elektrické energie.



(3) Úseky trati na vjezdech a výjezdech ze stanic musí být osvětleny na

vzdálenost nejméně rovnou dráze ujeté vozidlem za 10 s.



(4) Vozidla dráhy lanové doprovázená průvodcem musí být vybavena

vnějšími světlomety a koncovým světlem červené barvy přepínatelnými

podle příslušného směru jízdy. Vnitřní prostor kabiny musí mít umělé

osvětlení. Napájení osvětlení musí být nezávislé na vnějším zdroji

energie.



(5) Pro zabezpečení záchranných akcí musí být na dráze lanové

osvětlovací zařízení nezávislé na vnějším zdroji elektrické energie.

Výdrž nouzového osvětlení musí být minimálně 3 hodiny.



§ 73



Technické požadavky na nová ocelová lana



(1) Nová ocelová lana musí splňovat požadavky nařízení vlády o

technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob.



(2) Nosná lana musí být vyrobena s co nejmenším počtem spájených spojů.

S lanem musí být dodáno schéma rozmístění spájených spojů.



(3) Lana pro záchranná zařízení musí zajistit bezpečnost evakuovaných

osob a svou konstrukcí vyhovovat použitému systému zařízení.



(4) Vzdálenost mezi dvěma záplety je nejméně 3 000 průměrů lana.

Požadavky na délku zápletu lana, součinitele bezpečnosti v tahu pro

nová ocelová lana u visutých lanových drah se považují za splněné,

postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující

bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a),

která obsahuje podrobnější technické požadavky.



(5) Při pokládání nového lana se připouštějí u nekonečných lan nejvýše

dva záplety a u konečných lan jeden záplet.



(6) Splétání lan musí umožňovat bezpečné a spolehlivé provozování

dráhy, bezpečné a spolehlivé uchycení vozů a jednoznačnou identifikaci

zápletu. Technické podmínky pro splétání lan se považují za splněné,

postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující

bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a),

která obsahuje podrobnější technické požadavky.



(7) Zalévání lan do lanových spojek a koncovek musí umožňovat bezpečné

a spolehlivé provozování dráhy, musí splňovat bezpečnou funkci a

přenášet požadovaná zatížení. Technické podmínky pro zalévání konců lan

se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou

technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové

dráhy nebo jejich části^2a), která obsahuje podrobnější technické

požadavky.



§ 73a



Technické požadavky na použitá ocelová lana



(1) Použité ocelové lano je používané lano, které nebylo dosud

opravováno nebo nebyla do něj zapletena vložka či pramen.



(2) Použitá ocelová lana musí být doložena původní dokumentací, záznamy

o vizuálních kontrolách, záznamy o nedestruktivních kontrolách a tahové

zkoušce zkratky. Namáhání musí být do 80 % od původního zatěžování,

přípustné snížení průřezu lana je 5 % na 6d, 6 % na 30d, 15 % na 500d,

kde „d“ je jmenovitý průměr lana.



(3) Při pokládání použitého ocelového lana u visutých lanových drah se

připouští jeden záplet.



(4) Technické podmínky pro opětovné použití lan se považují za splněné,

postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující

bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a),

která obsahuje podrobnější technické požadavky.



§ 74



Uspořádání stanic



(1) Stavba stanice se svou architekturou přizpůsobuje stavbám v okolní

krajině. Prostorové uspořádání stanic musí znemožnit ohrožení

cestujících nebo obsluhy dráhy lanové mechanickým a elektrickým

zařízením a vozidly dráhy lanové.



(2) Uspořádání stanice, turnikety, zařízení pro prodej jízdenek a

nástupiště musí být konstruovány a provedeny tak, aby nedošlo k

ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob. U stanic pozemní lanové dráhy a

u visuté lanové dráhy kyvadlové musí být zajištěn přístup a užívání

osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.^2)



(3) Prostory pro nástup a výstup cestujících musí být přehledně

uspořádány a musí mít i umělé osvětlení. Místa nástupu do vozidel a

výstupu z vozidel musí být zřetelně vyznačena.



(4) Pracovní místa pro obsluhu a údržbu dráhy lanové musí být bezpečně

přístupná a uspořádána tak, aby osobám pohybujícím se na těchto místech

bylo zabráněno v pádu. Podle místních podmínek musí být tato místa

vybavena kotevními body pro osobní ochranná zařízení.



(5) Stanoviště strojníka a obsluhy musí být uspořádáno tak, aby bylo

možné přehlédnout co největší část trati dráhy lanové a místa nástupu i

výstupu cestujících.



(6) Na stanovišti obsluhy poháněcího zařízení dráhy lanové, na

nástupištích a na výstupištích pro cestující a v případě potřeby též na

lanových přechodech dvoulanových oběžných drah musí být vhodně umístěna

tlačítka provozního a nouzového zastavení chodu dráhy lanové.



(7) Délka nástupiště a výstupiště na dráze lanové s pevným uchycením

vozidel se stanoví v závislosti na rychlosti jízdy vozidel. Technické

podmínky pro uspořádání stanic lanové dráhy se považují za splněné,

postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující

bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a),

která obsahuje podrobnější technické požadavky.



Technické parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel



§ 75



(1) Podpěry visutých lanových drah musí být pevnostně dimenzovány na

nejnepříznivější zatížení dráhy lanové. Musí zajistit spolehlivé

uložení a vedení lan a bezpečný pohyb vozidel. Způsob provedení podpěr

obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



(2) Součinitel bezpečnosti podpěr proti nadzvednutí, převržení a

posunutí nesmí být menší než 1,5.



(3) Konstrukce podpěr musí být účinně chráněny proti korozi nebo jinému

poškození vlivem atmosférických vlivů. Kotvení podpěr lany je

nepřípustné.



(4) Základy podpěr musí být železobetonové. Základové patky musí

vyčnívat nejméně 100 mm nad terénem a musí být na povrchu opatřeny

ochranou proti povětrnostním vlivům a proti vodě. Okolí základů musí

být odvodněno.



(5) Podpěry musí být vybaveny výstupem a v jejich vrchní části lávkou

se zábradlím umožňující bezpečný přístup ke kladkám, úložným botkám a

mazacím místům na obou větvích dráhy lanové.



(6) Místa výstupů na podpěry dráhy lanové musí být trvale opatřena

zákazem vstupu nepovolaných osob.



(7) Výkyvné botky nosných lan mohou být použity pouze v technicky

zdůvodněných případech stanovených projektem.



(8) Konstrukce kladkových baterií nesmí umožnit spadnutí dopravního

lana.



(9) Šířka a tvar lanové botky musí odpovídat použitému nosnému lanu a

profilu běhounu vozidla, a to i při jeho vyklonění ze svislé roviny v

důsledku působení větru, za kterého je provozování dráhy lanové

přípustné. Provedení lanové botky nesmí u drah lanových s vozovou

brzdou bránit požadovanému účinku této brzdy na nosné lano, a to ani v

případě vyklonění běhounu.



(10) U visutých dvoulanových lanových drah musí být zajištěno, že tažné

lano po zvednutí z kladek opět zaujme správnou polohu a nedojde k jeho

zachycení o jakoukoliv část podpěry.



(11) Tvary a rozměry kladek, povolené tolerance, přípustné hodnoty

nejmenších tlaků lana na drážku kladky a hodnoty výchylek drážky kladky

obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.



(12) Přípustné hodnoty tolerancí a opotřebení kladek jsou obsaženy v

pokynech dodavatele dráhy lanové pro provoz, údržbu a zkoušky dráhy

lanové.



§ 75a



Dodatečné podmínky pro nesení a vedení lan a vozidel použitých

přenesených lanových drah



(1) Nosné sváry podpěr visutých lanových drah a ocelové konstrukce

stanic musí být podrobeny nedestruktivní kontrole. Ocelové konstrukce

musí mít protikorozní ochranu.



(2) Součásti zařízení podléhající vysokým únavovým namáháním musí být

podrobeny nedestruktivní kontrole. Mezi tyto součásti patří zejména

hřídele kladkových baterií, hřídele lanových kotoučů nebo lanové

kotouče.



(3) Konstrukce podpěr a stanic musí být ověřeny výpočtem. Způsob

ověření výpočtem se považuje za splněný, postupuje-li se ve shodě s

harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na

osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a), která obsahuje podrobnější

technické požadavky.



§ 76



(1) Pokud sklon koleje pozemní lanové dráhy není větší než 30 a

rychlost jízdy vyšší než 5 m.s-1, může být svršek dráhy lanové uložen

ve štěrkovém loži.



(2) Při jízdní rychlosti vyšší než 5 m.s-1 musí být svršek pozemní

lanové dráhy mimo úseků vedených tunelem zhotoven z ocelové konstrukce.



(3) Jízdní dráha na ocelové mostní konstrukci nesmí při zatížení

vozidla polovičním užitečným zatížením vykázat větší průhyb než 1/1 000

rozpětí mostu. Při zatížení prázdným vozidlem nesmí být vzepětí mostní

konstrukce větší než 1/1 000 rozpětí mostu.



(4) Únosnost a upevnění svršku pozemní lanové dráhy musí vyhovovat

největšímu zatížení odvozenému ze sklonu dráhy lanové, kolového

zatížení a zatížení brzdným zařízením vozidel.



(5) Dřevěné pražce mohou být použity pouze u štěrkového lože.



(6) U trati ohraničené zdí musí být použity ocelové pražce nebo úhlové

ocelové profily, které musí být upevněny ke konstrukci spodku tažnými

kotvami.



(7) Kolejnice musí vyhovovat zatížení vozidly dráhy lanové. Profil

kolejnice musí zajistit bezpečnou součinnost s vozidlovou brzdou.



(8) Upevnění kolejnic a konstrukce svršku musí být provedeno tak, aby

bylo odolné proti účinkům sil vznikajících při brzdění.



(9) Tažné lano musí být vedeno tak, aby v žádné provozní situaci

nemohlo dojít k dotyku s terénem nebo s cizím předmětem. Ve směrových

obloucích musí být umístěna záchytná zařízení lan zabraňující vybočení

lan mimo trať.



(10) Traťové a vodicí kladky pozemní lanové dráhy musí zajistit vedení

lana, být snadno seřaditelné a na trati musí být uloženy v odvodněných

šachtách.



(11) Podél pozemní lanové dráhy musí být v celé její délce zřízen

chodník. Chodník musí být široký minimálně 600 mm a vést mimo prostor

určený pro jízdu vozidla. Chodník musí být chráněn proti vstupu

nepovolaných osob.



§ 77



Technické parametry poháněcího zařízení



(1) Výkon poháněcího zařízení musí splňovat požadavky vyplývající z

provozních podmínek dráhy lanové.



(2) Dráha lanová musí být vybavena nouzovým poháněcím zařízením. V

případech stanovených projektem se dráha lanová vybavuje pomocným

poháněcím zařízením.



(3) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby umožnilo vyzkoušení

funkce zabezpečovacího zařízení určeného k samočinnému zastavení chodu

dráhy lanové při překročení povolené rychlosti o 10 %.



(4) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby se uvedlo samočinně

do klidu, jestliže:



a) napětí v napájecí síti poklesne pod dovolenou mez nebo vzroste nad

dovolenou mez,



b) dojde k prudkému zvětšení elektrického proudu v napájecích vedeních

k pohonu v důsledku vzniku mimořádných mechanických odporů,



c) dojde k překročení maximální povolené dopravní rychlosti o více než

10 %,



d) zabezpečovacím zařízením je dán povel k zastavení chodu dráhy

lanové,



e) dojde k nežádoucímu zpětnému chodu,



f) dojde ke zvýšení krouticího momentu motoru o více než 10 %,



g) dojde ke spadnutí dopravního lana,



h) nastanou jiné nebezpečné situace, které budou vyhodnoceny v rozboru

bezpečnosti.



(5) Poháněcí zařízení musí umožňovat také chod dráhy lanové revizní

rychlostí maximálně 0,5 m.s-1 (revizní pohon) a obrácený pohyb tažného

nebo dopravního lana stejnou rychlostí.



(6) Nouzové poháněcí zařízení dráhy lanové musí umožnit v případě

poruchy hlavního poháněcího zařízení nebo přerušení dodávky proudu v

napájecí síti dokončení jízdy do nejbližší výstupní stanice sníženou

rychlostí. Přitom nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti cestujících.



(7) Poháněcí zařízení dráhy lanové musí být vybaveno zařízením pro

indikaci rychlosti na řídícím stanovišti a u kyvadlových drah lanových

i indikací polohy vozidel na trati.



§ 78



Technické požadavky a parametry brzd poháněcího zařízení dráhy lanové



(1) U všech drah lanových musí být nejméně dva na sobě nezávislé

brzdové systémy, z nichž každý je schopen chod dráhy lanové zastavit.

Jeden z brzdových systémů musí působit přímo na poháněcí kotouč.



(2) Brzdový systém musí umožnit spolehlivé zastavení dráhy lanové

kdykoliv v průběhu chodu dráhy lanové, a to i při největším povoleném

zatížení.



(3) Brzdné účinky musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna bezpečnost

cestujících i bezpečné chování vozidel, lan a ostatních částí dráhy

lanové. Zpoždění nesmí být větší než 2 m.s-2.



(4) Požadavky na brzdový systém a brzdné účinky poháněcího zařízení se

považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou

technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové

dráhy nebo jejich části^2a), která obsahuje podrobnější technické

požadavky.



§ 79



Technické parametry lanových kotoučů



(1) Odpor proti prokluzu lana na pohonném lanovém kotouči musí být

takový, aby nedošlo k prokluzu lana v drážce kotouče ani v případě, že

se obvodová síla na lanovém kotouči, odpovídající nejnepříznivějším

poměrům zatížení při současném brzdění nebo rozběhu, zvýší o 25 %.



(2) U vratných lanových kotoučů letmo zavěšených na soustavě lan musí

být závěsná lana uspořádána tak, aby napětí v každé větvi bylo stejné

bez ohledu na zatížení dráhy lanové a jeho náhlých změn při přejezdu

vozidel přes podpěry, při brzdění a rozběhu dráhy lanové.



(3) Vratné lanové kotouče musí mít prostorovou stabilitu, která

vyloučí, že i při nejnepříznivějším zatížení dráhy lanové a jeho

náhlých změnách nedojde k vypadnutí lana z kotouče.



(4) Způsob provedení a uložení lanových kotoučů obsahuje doporučená

technická norma uvedená v příloze č. 5.



§ 80



Technické požadavky na napínací zařízení dráhy lanové



(1) Napínací zařízení visuté lanové dráhy musí zajistit konstantní

základní napnutí nosných, dopravních, tažných nebo přítažných lan bez

ohledu na zatížení dráhy lanové.



(2) Napínací zařízení visuté lanové dráhy musí kompenzovat všechny

průhyby lan vyvolané nejnepříznivějším přípustným zatížením dráhy

lanové a změnou teploty v rozpětí 60 stupňů C i trvalým prodlužováním

lana.



(3) Napínací zařízení musí být snadno přístupné pro kontrolu, obsluhu a

údržbu.



(4) Požadavky na provedení napínacího zařízení se považují za splněné,

postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující

bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a),

která obsahuje podrobnější technické požadavky.



§ 81



Provedení elektrického zařízení



(1) Elektrická zařízení drah lanových musí svým provedením odpovídat

prostředí, ve kterém je dráha lanová provozována. Požadavky na

provedení elektrického zařízení se považují za splněné, postupuje-li se

ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní

požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a), která obsahuje

podrobnější technické požadavky.



(2) U přemístěných lanových drah musí elektrické zařízení splňovat

požadavky nařízení vlády o technických požadavcích na zařízení pro

dopravu osob.



§ 82



Uspořádání sdělovacího zařízení



(1) Účastnická stanice veřejné telefonní sítě nebo sítě radiotelefonní

musí být zřízena alespoň v jedné stanici dráhy lanové. V každé stanici

dráhy lanové musí být přenosné radiostanice. Jejich počet musí

odpovídat potřebám záchranných prací.



(2) Na dráhách lanových pro přepravu osob musí být zajištěno dorozumění



a) mezi všemi stanicemi a poháněcí stanicí a mezi vozidly s doprovodem

průvodce provozním telefonem. Spojení mezi stanicemi nesmí být závislé

na spojení mezi stanicemi a vozidly,



b) mezi stanicemi akustickým signalizačním zařízením.



(3) U visutých lanových drah pro přepravu osob s vozidly

nedoprovázenými průvodcem musí být kromě telefonního spojení stanice

vybaveny alespoň dvěma megafony.



(4) Sdělovací zařízení závislé na dodávce energie ze sítě musí být

schopno spolehlivého provozu i při přerušení dodávky energie ze sítě

nejméně po dobu tří hodin.



(5) Trať lanové dráhy musí být vybavena reproduktory.



§ 83



Uspořádání zabezpečovacího zařízení



(1) Dráha lanová musí být vybavena zabezpečovacím zařízením, které

zajistí samočinné zastavení chodu pohonu dráhy lanové, může-li její

další chod ohrozit bezpečnost osob nebo způsobit škody na majetku. Jde

o případy, kdy



a) na visutých lanových dráhách dojde k překřížení lan,



b) dopravní lano vyběhne z kladek,



c) tažné lano se po zvednutí kladek nevrátí do normální polohy,



d) brzda běhounu vozidla je opotřebovaná,



e) napínací závaží dosáhlo nedovolené polohy,



f) rychlost jízdy se zvýší nad nejvyšší provozní rychlost,



g) nejsou řádně uzavřeny dveře vozidla při jízdě pozemní lanové dráhy,



h) vozidlo nezastaví ve stanici na stanoveném místě,



i) vozidlo nezpomalí jízdu v ochranném úseku,



j) zpomalení jízdy vozidla neprobíhá ve stanoveném režimu,



k) vozidlo se rozjede nesprávným směrem,



l) dojde k dalším nepříznivým situacím, které budou vyhodnoceny v

rozboru bezpečnosti.



(2) Zabezpečovací zařízení nesmí umožnit samočinné uvedení dráhy lanové

nebo její části do chodu.



(3) Zabezpečovací zařízení musí být ovládáno přímo tou částí dráhy

lanové, jejíž stav nebo poloha má pro bezpečnost provozu rozhodující

význam.



(4) Činnost zabezpečovacího zařízení musí být trvale kontrolována

klidovým proudem nebo jiným rovnocenným systémem. Zkrat, uzemnění nebo

poškození vedení nebo zařízení musí vyvolat samočinné zastavení jízdy

dráhy lanové.



(5) Zabezpečovací zařízení musí být vybaveno samočinnou indikací,

identifikací a registrací poruch ohrožujících provozování dráhy.



(6) Zabezpečovací zařízení musí být funkčně způsobilé i při provozu

dráhy lanové revizní rychlostí, popřípadě při napájení poháněcího

zařízení dráhy lanové z náhradního zdroje.



(7) Vozidla s průvodcem musí být vybavena tlačítky pro nouzové

zastavení chodu dráhy lanové a zařízením umožňujícím plnit úkoly

obsluhy.



(8) Na visutých lanových dráhách s kyvadlovým pohybem vozidel, s

pohybem přerušovaným na uzavřeném okruhu a na pozemních lanových

dráhách musí být kontrolována



a) poloha vozidel na trati,



b) rychlost příjezdu vozidel ke stanicím,



c) funkce samočinného zařízení pro úplné zastavení vozidel na konci

trati,



d) podélné a příčné výkyvy vozidel bez průvodce visutých lanových drah

s kyvadlovým pohybem vozidel, které překračují hodnoty stanovené

výrobcem,



e) jízda dle nastaveného programu.



(9) Na visutých lanových dráhách vybavených vozidly s provozně

odpojitelným spínacím zařízením musí být



a) samočinná kontrola správné polohy čelisti a spínacího mechanismu do

počátku odjezdu vozidla ze stanice,



b) zajištěno automatické zastavení pohonu v případě nesprávného

připojení nebo odpojení vozidla a zastavení vozidla na výjezdu při

nesprávném připojení,



c) zajištěna bezpečná vzdálenost nutná s ohledem na brzdnou dráhu za

bodem, ve kterém probíhá připojení nebo odpojení vozidel,



d) vyloučen zpětný pohyb vozidla po odpojení,



e) vyloučeno spadnutí vozidla na výměnách a překládacím zařízení,



f) zajištěno dodržení minimální dovolené vzdálenosti vozidel na trati

mezi sebou a její sledování signalizací,



g) zajištěna shodná rychlost lana a vozidla připojovaného na lano,



h) zabráněno nepředvídané změně směru pohybu.



(10) Ve všech stanicích drah lanových musí být zařízení, které zabrání

nežádoucímu uvedení dráhy lanové do chodu.



§ 84



Vybavení doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhy

lanové



Visuté lanové dráhy musí být vybaveny zařízením pro měření síly a směru

větru, umístěným v místech s výskytem nejnepříznivějších větrů.

Zařízení musí být vybaveno ukazatelem rychlosti větru a zařízením,

které při dosažení mezní hodnoty rychlosti větru signalizuje na trvale

obsazené stanoviště obsluhy dráhy lanové optickou a akustickou výstrahu

po dobu kritického povětrnostního stavu až do zastavení chodu dráhy

lanové. Akustická signalizace musí být vybavena zařízením umožňujícím

vypnutí akustické výstrahy.



§ 85



Vybavení záchranným zařízením



(1) Každá visutá lanová dráha musí být vybavena záchrannými zařízeními

a pomůckami k vyproštění a evakuaci cestujících. Tyto záchranné

prostředky musí být snadno přístupné a rychle dosažitelné v počtu,

který je určen evakuačním plánem.



(2) Záchranná zařízení a pomůcky musí být z materiálů, které změnou

klimatických podmínek a dalšími nepříznivými okolnostmi neztrácejí

požadované vlastnosti a které odpovídají charakteru dráhy lanové a

prostředí, ve kterém je provozována.



(3) Záchranné zařízení musí svou konstrukcí a hmotností umožnit

provádění záchranných prací nejvýše dvěmi osobami a rychlou a bezpečnou

evakuaci i těch cestujících, kteří se nemohou aktivně evakuace

zúčastnit.



(4) Záchrana cestujících pomocí svěšení lana je přípustná pouze u drah

lanových k tomu účelu přizpůsobených.



Hlava třetí



TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ



§ 86



(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny

stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí opotřebení součástí

dráhy.



(2) Na dráze nesmí být ponechána zařízení pro nesení a vedení lan a

vozidel dráhy lanové, u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení

jejich únosnosti pod požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být na dráze

ponechána zařízení, která by mohla ohrozit bezpečnost provozování

dráhy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné vady zařízení

obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5 a projekt

dráhy lanové.



(3) Musí být vedena technická dokumentace jednotlivých staveb a

zařízení a udržována v aktuálním stavu. Technická dokumentace musí být

vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální údaje o dráze.



§ 87



(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnost drážní dopravy

se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval

prohlídek a měření stanoví příloha č. 1.



(2) Výsledky prohlídek a měření musí být zaznamenány v elektronické

podobě. V záznamu musí být uvedeno datum provedení úkonu, místo a druh

prohlížené stavby nebo zařízení, zjištěný stav, návrh na opatření,

jméno zaměstnance, který úkon učinil, případně osoby oprávněné k

provádění těchto úkonů. Záznamy musí být vedeny tak, aby je nebylo

možno dodatečně opravovat, doplňovat nebo přepisovat. Musí být

archivovány po dobu pěti let.



(3) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn

stanovený rozchod koleje a geometrická poloha koleje.



(4) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné

provozování dráhy lanové a nelze je opravit, musí být vyměněny.



(5) Podklady kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak, aby byla

narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.



(6) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení

povrchových a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou

snižování stability a únosnosti kolejového spodku nebo svršku pozemní

lanové dráhy.



(7) Provozní způsobilost nosných a pohyblivých lan dráhy lanové musí

být kontrolována nedestruktivními zkouškami osobami oprávněnými k

provádění těchto zkoušek. O kontrole musí být proveden zápis do knihy

lan podle odstavce 2.



(8) Lana drah lanových pro přepravu osob musí být vyřazena z provozu,

jestliže



a) nosný průřez lana je zmenšen pod přípustnou mez podle odstavce 10,



b) byly zlomeny i jen dva sousední tvarové dráty v jednom místě u lana

uzavřené konstrukce,



c) u šesti nebo osmipramenných lan nastal v jednom místě lana zlom více

než poloviny viditelných drátů venkovní vrstvy jednoho pramene lana,



d) se výrazněji prodloužilo lano proti předchozímu období,



e) došlo k místnímu zúžení lana,



f) výsledek nedestruktivní zkoušky lana prokázal, že lano je

nezpůsobilé pro další provoz,



g) nastala deformace na laně.



(9) Napínací a vyrovnávací lana musí být vyměněna bez ohledu na jejich

stav nejpozději po šesti letech používání.



(10) Požadavky na přípustné zmenšení nosného průřezu lana vyvolané

viditelnými zlomy drátů, otěrem, korozí, uvolněním pevného svazku drátů

v laně a jejich poškozením se považují za splněné, postupuje-li se ve

shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní

požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a), která obsahuje

podrobnější technické požadavky.



(11) Při zjištění závady na dráze lanové, která ohrožuje nebo by mohla

ohrozit bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, je nutno

bezodkladně zastavit chod dráhy lanové.



(12) Před prováděním geodetických měření ke zjištění stavu staveb dráhy

lanové musí být ověřena skutečná poloha výškových a směrových značek

určených k měření. Na základě výsledků geodetických měření je nutno

provést potřebná opatření.



(13) Geodetická kontrola stavby dráhy lanové musí být provedena ve

lhůtách stanovených přílohou č. 1. Metody a přesnosti geodetických

prací při výstavbě, montáži a kontrole geodetických parametrů lanové

dráhy jsou obsaženy v technických normách uvedených v příloze č. 5 pod

položkami 119 až 121. Kontrolované parametry stavby dráhy lanové jsou

stanoveny v příloze č. 7. Projektová dokumentace všech nově

realizovaných osobních lanových drah (nových i přenesených), visutých i

pozemních, musí obsahovat tolerance všech kontrolovaných parametrů.

Tolerance kontrolovaných parametrů u lanových drah realizovaných před

platností této vyhlášky se považují za splněné, postupuje-li se ve

shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní

požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části^2a), která obsahuje

podrobnější technické požadavky. Porovnání testovaných parametrů se

provádí s údaji zjištěnými v předcházející geodetické kontrole a

současně s údaji zjištěnými při výstupní geodetické kontrole. U

výstupní geodetické kontroly se zjištěné údaje porovnávají s údaji

podle projektu. Technická zpráva o geodetické kontrole musí obsahovat:



a) údaje o všech testovaných parametrech a jejich vyhodnocení,



b) vstupní hodnoty testovaných parametrů,



c) ověření výsledku geodetických prací^5a).



(14) V případě překročení tolerance některého z testovaných parametrů

podle odstavce 13 posoudí výsledky geodetické kontroly autorizovaný

projektant, který stanoví, zda je daná lanová dráha způsobilá pro

veřejný provoz.



(15) Při údržbě a opravách mohou být používány pouze díly a materiály,

které svou jakostí a provedením splňují požadavky technické dokumentace

a technologie dodané a schválené výrobcem dráhy lanové.



(16) Po opravě zařízení dráhy lanové musí být provedeny prohlídky a

měření v takovém rozsahu, který je nezbytný k ověření bezpečnosti a

spolehlivosti dráhy lanové.



(17) O vykonaném zápletu, opravě lana, zalití koncovky nebo spojky je

nutno vypracovat technickou zprávu a dokumentaci včetně fotodokumentace

a tyto doklady archivovat až do výměny příslušného lana. Provádět

činnosti podle věty prvé může pouze odborně způsobilá osoba.



ČÁST OSMÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 88



(1) Ustanovení této vyhlášky upravující technické podmínky a požadavky

pro stavby drah a stavby na dráze neplatí pro stavby drah a stavby na

dráze, pro které byla ověřena projektová dokumentace ve stavebním

řízení před účinností této vyhlášky.



(2) Stavby drah a stavby na dráze, které byly pořízeny a dány do

užívání podle dosavadních předpisů, je možno provozovat do doby

nejbližší rekonstrukce nebo modernizace.



(3) Stavby dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky lze projektovat

a realizovat podle této vyhlášky pouze do rychlosti 200 km.h-1 včetně.



§ 89



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. Pravidla technického provozu městských drah, vydaná Ministerstvem

dopravy České socialistické republiky a registrovaná v částce 25/1970

Sb., ve znění výnosu č. j. 10 461/70 SMD, vydaného Ministerstvem

dopravy České socialistické republiky, ve znění výnosu č.j. 8

632/72-025, vydaného Federálním ministerstvem dopravy a registrovaného

v částce 7/1972 Sb. a výnosu č. j. 12 455/77, vydaného Federálním

ministerstvem dopravy a registrovaného v částce 12/1977 Sb.



2. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 188/76-025 o

pravidlech technického provozu železnic, registrovaný v částce 3/1977

Sb.



3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 110/77-O25 o

pravidlech technického provozu lanových drah, registrovaný v částce

11/1978 Sb.



4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 16 349/79 o pravidlech

technického provozu vleček, registrovaný v částce 27/1979 Sb.



5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 299/90-240, kterým

se vydávají pravidla technického provozu metra, registrovaný v částce

101/1990 Sb.



§ 90



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1995.



Ministr:



PhDr. Stráský v. r.



Příl.1

1. Prohlídky a měření na dráze celostátní a dráze regionální

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Časový

Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval

prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------



1. Obchůzka trati všechny koleje s rychlostí nižší než120 km.h-1 určí

provozovatel^1)



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Kontrolní jízda hlavní koleje 1 měsíc

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. Měření rozchodu, vzájemné výškové traťové a hlavní staniční koleje 4 měsíce

polohy kolejnicových pásů a směru při rychlosti vyšší než 120 km.h-1

kolejí a výhybek měřicími prostředky

s kontinuálním záznamem



traťové a hlavní staniční koleje 6 měsíců

při rychlosti vyšší než 60 km.h-1

a nižší nebo rovné 120 km.h-1



traťové a hlavní staniční koleje 12 měsíců

při rychlosti nižší nebo rovné

60 km.h-1



ostatní dopravní koleje

- při měření rozchodu a vzájemné 12 měsíců

výškové polohy kolejnicových pásů

- při měření směru oblouků kolejí 36 měsíců



manipulační koleje určí

provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. Měření vzájemné výškové polohy výhybky v dopravních kolejích a na trati 3 měsíce

kolejnicových pásů a rozchodu

ve výhybkách



výhybky v ostatních kolejích 6 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. Kontrola prostorové průchodnosti hlavní koleje 24 měsíců

ostatní koleje určí

provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6. Prohlídka výhybek výhybky v dopravních kolejích a na trati 3 měsíce

výhybky v ostatních kolejích 6 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7. Nedestruktivní kontrola kolejnic, hlavní koleje při rychlosti vyšší než 140 km.h-1 4 měsíce

srdcovek a jazyků výhybek a vizuální

prohlídka jejich svarů



hlavní koleje při rychlosti od 80 km.h-1 6 měsíců

do 140 km.h-1 včetně



hlavní koleje při rychlosti od 60 km.h-1 12 měsíců

do 80 km.h-1 včetně



hlavní a ostatní koleje při rychlosti do 60 km.h-1 určí

provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. Komplexní prohlídka tratě všechny koleje 12 měsíců



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9. Běžná prohlídka mostů, objektů všechny 12 měsíců

mostům podobných a tunelů

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10. Podrobná prohlídka mostů všechny 36 měsíců

a objektů mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11. Podrobná prohlídka tunelů všechny 60 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12. Prohlídka sdělovacího dopravní koleje na tratích 3 měsíce

a zabezpečovacího zařízení s rychlostí 100 km.h-1 a více



dopravní koleje na tratích 6 měsíců

s rychlostí do 100 km.h-1

a ostatní koleje

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13. Komplexní prohlídka sdělovacího všechny 60 měsíců

a zabezpečovacího zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------



14. Měření trakčního vedení hlavní koleje 6 měsíců

měřicím vozem s rychlostí nad 100 km.h-1;

při každém druhém měření pro rychlosti

nad 120 km.h-1 se měří dynamické účinky



hlavní koleje 12 měsíců

s rychlostí do 100 km.h-1



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15. Měření korozivních vlivů na ocelové koleje na tratích se stejnosměrnou 24 měsíců

a železobetonové konstrukce trakční proudovou soustavou

a v přilehlých úsecích

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

16. Prohlídky přejezdy

přejezdů a přechody 12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

17. Prohlídky budov provozní budovy 12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------



18. Měření úrovní rádiových sítí Jedna traťová a jedna hlavní staniční GSM-R - 24 měsíců

kolej Analogové - 36 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------



1) Na tratích, na kterých je zastavena pravidelná drážní doprava

a na tratích s traťovou rychlostí menší než 60 km/h, na

kterých se provozuje pouze nákladní doprava do objemu 0,5

mil.hrtkm ročně, lze nahradit pěší obchůzku kontrolní jízdou

podle položky č. 2 prováděnou v časovém intervalu, který určí

provozovatel dráhy.









2. Prohlídky a měření na vlečce

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Časový

Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval

prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1. Obchůzka tratí všechny koleje určí

s měřením koleje provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Měření rozchodu, vzájemné výškové

polohy kolejnicových pásů a směru

kolejí - s kontinuálním záznamem koleje s rychlostí vyšší než 40 km.h-1 12 měsíců

- bez kontinuálního záznamu ostatní koleje určí

provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. Měření výškové polohy výhybky s rychlostí vyšší než 40 km.h-1 3 měsíce

kolejnicových pásů a rozchodu

ve výhybkách

ostatní výhybky určí

provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. Kontrola průjezdného průřezu koleje 24 měsíců

určí

provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. Prohlídka výhybek všechny výhybky 6 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6. Komplexní prohlídka vlečky všechny koleje 12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7. Prohlídka mostů a objektů všechny 36 měsíců

mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. Prohlídka sdělovacího a všechny koleje 6 měsíců

zabezpečovacího zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9. Komplexní prohlídka všechny 60 měsíců

sdělovacího a zabezpečovacího

zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10. Měření trakčního vedení všechny koleje 12 měsíců

měřícím vozem



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11. Prohlídka přejezdy

přejezdů a přechody

a přechodů na vlečce 12 měsíců



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------







3. Prohlídky a měření na dráze speciální (metro)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Časový

Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval

prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1. Obchůzka trati hlavní koleje, určí

traťové koleje, provozovatel

spojovací koleje

do depa



obratové koleje, určí

zkušební kolej provozovatel



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Prohlídka výhybek výhybky každý

v obratových stanicích den



ostatní výhybky týden

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. Měření geometrické polohy obratové koleje 3 měsíce

koleje, přívodní kolejnice v koncových stanicích

(ručně)



kolejové spojky 6 měsíců

ve stanicích

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. Měření průjezdného průřezu hlavní koleje, horní část

pojízdnou šablonou traťové spojky 3 měsíce

spodní část

12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. Nedestruktivní kontrola hlavní koleje 3 měsíce

kolejnic a jazyků výhybek



ostatní koleje s 6 měsíců

přívodní kolejnicí

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6. Měření geometrické polohy hlavní koleje, 1 měsíc

kolejového svršku a přívodní traťové spojky,

kolejnice měřícím vozem spojovací koleje

do depa

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7. Nedestruktivní kontrola odporových bezstyková kolej 1. po provedení

svarů kolejnic svaru



2. po 24 měsících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7a. Nedestruktivní kontrola svarů bezstyková kolej 1. po provedení

kolejnic zhotovených elektrickým na nově budovaných tratích svaru

obloukem nebo termitem

2. před zahájením

provozu



bezstyková kolej po provedení

na provozované trati svaru



bezstyková kolej po 12 měsících

v provozu

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------



8. Vizuální kontrola všechny propojky 1 měsíc

proudových propojek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9. Kontrola montovaného všechny styky 12 měsíců

izolovaného styku

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10. Kontrola styku přívodní všechny styky 6 měsíců

kolejnice

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11. Prohlídka mostů a objektů všechny 36 měsíců

mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12. Prohlídka sdělovacího všechny 6 měsíců

a zabezpečovacího zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13. Měření deformací stavby a zařízení pod zemí 1. 12 měsíců po dobu

4 let od zahájení

provozu

2. dále 24 měsíců

3. dále vždy po

60 měsících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------







4. Prohlídky a měření na dráze tramvajové

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Časový

Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- prohlídky

1. Obchůzka trati všechny dopravní koleje 2 týdny

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Prohlídka výhybek výhybky v dopravních kolejích každý den

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. Měření geometrické polohy koleje koleje a výhybky 12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. Prohlídky mostů a všechny 36 měsíců

objektů mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. Prohlídka trakčního vedení všechny 12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6. Prohlídky sdělovacích zařízení určená k organizaci a řízení určí

a zabezpečovacích zařízení drážní dopravy, řízení technologických provozovatel

procesů a informování cestujících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------





5. Prohlídky a měření na dráze trolejbusové

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Časový

Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval

prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1. Prohlídka trakčního vedení všechny 12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Prohlídky sdělovacích zařízení určená k organizaci a řízení určí

a zabezpečovacích zařízení drážní dopravy, řízení technologických provozovatel

procesů a informování cestujících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------





6. Prohlídky a měření na dráze lanové

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Časový

Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval

prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1. Obchůzka trati trať pokud nebyla

dráha lanová

více než

3 dny v chodu

nebo vždy po

nepříznivých

klimatických

podmínkách

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Vizuální prohlídka poháněcí a každý

technologického zařízení vratná stanice den před

při klidovém stavu zahájením

přepravy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. Funkční zkoušky za chodu, dráha lanová každý

zkušební chod den před

zahájením

přepravy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. Prohlídka při kontrolní jízdě trať, každý

podpěry, den před

lana zahájením

přepravy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. Prohlídka nosné konstrukce, dráha lanová 2 týdny

pohonu, lanového kotouče,

kladek, napínacího zařízení,

podpěr, vozidel a jejich úchytů

k lanům

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6. Komplexní prohlídka dráha lanová 1 měsíc

a zkouška

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7. Prohlídka lan všechna lana každý

den

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. Prohlídka a měření nosná, brzdová, 1 měsíc

při revizní rychlosti dopravní, tažná

a přítažná lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9. Prohlídka a měření napínací a 1 měsíc

vyrovnávací lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10. Prohlídka a měření dopravních dopravní lana 6 měsíců

lan s pevným uchycením vozidel

po posunutí nebo demontáži

vozidel z lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11. Prohlídka, měření a zkouška záchranná zařízení 6 měsíců

lan záchranných zařízení a jejich lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12. První nedestruktivní kontrola nosná, brzdná 1 až 6 měsíců

dopravní, tažná od položení

a přítažná lana lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13. Pravidelná nedestruktivní nosná, brzdná 36 měsíců

kontrola lan



dopravní, tažná 24 měsíců

a přítažná lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14. Výstupní geodetická kontrola dráha lanová Před uvedením do provozu po výstavbě

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15. První geodetická kontrola dráha lanová 24 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

16. Pravidelná geodetická kontrola dráha lanová 60 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

17. Prohlídka trati, trať 12 měsíců

kontrola dodržení

volných prostorů

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámka: Časové intervaly prohlídek lze jednotlivě prodloužit

nebo zkrátit o 1/6 délky intervalu se zaokrouhlením na celé dny

nahoru. Četnost prohlídek v průběhu roku musí být dodržena.



Příl.2



Tabulka intenzity osvětlení vybraných prostorů a zařízení metra

------------------------------------------------------------------------------------------

Osvětlovací prostor Intenzita Intenzita Vysvětlivky

normálního nouzového

osvětlení osvětlení

----------------------------------------

Epo (lx) Epk (lx) Epk (Lx)

------------------------------------------------------------------------------------------

A/ PROSTORY VEŘEJNÉ

Vestibul, chodba a

pevné schodiště pro

cestující 140 100 10 (20) e) 1)

Pohyblivé schody 140 100 10 (20) a) e) 1)



dopravní zařízení pro osoby

se sníženou pohyblivostí



Nástupiště 210 150 10 (20) a) e) 1)

Únikové schodiště 140 100 10 (20) e) 1)

Přístupová komunikace - 60 - d) 1)

Přístřešek zastávky - 12 - 1)



B/ PROSTORY NEVEŘEJNÉ

Místnost bez denního

osvětlení s trvalým

pobytem osob - 300 2 3)

Dílna - 200 2 3)

Sklad se speciálním

vybavením - 200 - 2)

Sklad běžný - 100 - 2)

Strojovna výtahu

pohyblivých schodů,

vzduchotechniky 200 100 2 3)



vyprošťovací šachta výtahu



Technický prostor

pohyblivých schodů 150 75 2 b) 3)

Elektrická stanice

včetně akumulátorovny 210 150 2 (30) c) 2)

Kabelové prostory

pod elektrickou stanicí - 30 2 1)

Prostor

před zkratovačem - 200 - 3)

Služební chodba

a schodiště - 75 2 1)

Požární zbrojnice - 150 2 2)

Služební nástupiště - 100 2 1)

Prohlížecí jáma - 100 2 4)

Pochozí lávka - 100 2 1)

Tunel 20 10 2 4)

Výhybka v tunelu

v délce jazyků 150 75 2 4)

---------------------------------------------------------------------------------------





Vysvětlivky: a) v prostoru úrovně nástupu na pohyblivé schody,

výstupu z pohyblivých schodů a v prostoru

bezpečnostního pásu na nástupišti platí pro

intenzitu normálního osvětlení hodnota 280 lx

pro Epo a 200 lx pro Epk,

b) v prostoru před rozvaděčem platí pro intenzitu

normálního osvětlení hodnota 150 lx pro Epk,

c) hodnota intenzity uvedená v závorce platí pro

intenzitu náhradního osvětlení v rozvodně

a akumulátorovně (v prostoru s akumulátory),

d) přístupovou komunikací do metra se rozumí

veřejný podchod a pevné schodiště a pohyblivé

schody, ústící do veřejného podchodu,

e) hodnota intenzity osvětlení uvedená v závorce

platí pro Epo.





Poznámka: a) měření intenzity osvětlení v prostorech se

provádí:

1) v úrovni povrchu komunikace,

2) v úrovni 85 cm nad podlahou,

3) na pracovním místě,

4) v úrovni temene kolejnice,

b) Epo je intenzita normálního osvětlení místně

průměrná a časově maximální (počáteční hodnota

intenzity osvětlení),

c) Epk je intenzita normálního osvětlení místně

průměrná a časově minimální (koncová hodnota

intenzity osvětlení).

d) rovnoměrnost normálního osvětlení v podzemních

veřejných prostorách stanic musí být

0,3 +/- 15 %, v povrchových veřejných prostorách

stanic musí být 0,2 +/- 15 %.



Příl.3



Jmenovitá napětí elektrických sítí metra a ochrana před nebezpečným

dotykovým napětím neživých částí

Tabulka č. 1

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zařízení: Jmenovité napětí Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí

-----------------------------------------------------------

elektrické sítě základní zvýšená

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A/ Energetická zařízení:



Elektrická zařízení 3x22 kV 50 Hz zemněním s rychlým vypnutím ochrana základní

a rozvody vn v soustavách, ve kterých a uvedením na stejný

není nulový bod potenciál

přímo uzemněn

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Elektrická zařízení 3x220/380 V 50 Hz nulováním ochrana základní

a rozvody nn: s uzemněným a pospojováním

motorické, tepelné a nulovým bodem

světelné spotřebiče;

ovládací a pomocné

obvody

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nouzové světelné 220 V 50 Hz nulováním ochrana základní (nulováním)

spotřebiče, ovládací s uzemněným a pospojováním;

a pomocné obvody jedním vodičem oddělením obvodů ochrana základní (oddělením

(ze samostatného obvodů) a doplňkovou izolací

zdroje)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nouzové osvětlení 220 V ss zemněním ochrana základní

oba póly izolovány a pospojováním

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ovládací a pomocné 24 V 50 Hz; bezpečným napětím -

obvody pro 60 V ss

nebezpečné prostory

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Trakční zařízení 825 V ss zemněním a proudovou -

v elektrické stanici ochranou

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------





Tabulka č. 2

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zařízení: Jmenovité napětí Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí

-----------------------------------------------------------

elektrické sítě základní zvýšená

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úsekové odpojovače, 750 V ss ukolejněním dvojitou izolací

odpojovače ve funkci a neživé části trakčního

zkratovačů a skříně zařízení proti neživým

signalizace napětí částem ostatních zařízení

přídavnou izolací

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přívodní kolejnice 750 V ss izolací dvojitou izolací

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Profilový vodič 750 V ss - dvojitou izolací

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Únikové osvětlení 220 V ss zemněním ochrana základní

oba póly izolovány a pospojováním

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ovládací a pomocné 230/400 V, oddělením obvodů,

obvody pro trakční 50 Hz, 220 V ss, přídavnou izolací -

zařízení (obvody mn, 6 až 60 V ss

nn)



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ovládací a pomocné 220 V ss zemněním ochrana základní

obvody ze oba póly izolovány a pospojováním

samostatného zdroje

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ostatní pomocné 24 V ss, 48 V ss, zemněním v systému ochrana základní

obvody ze 60 V ss s oběma póly izolovanými a pospojováním

samostatného zdroje

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Akumulátorová baterie 220 V ss zemněním ochrana základní

(záložní zdroj) oba póly izolovány a pospojováním

Jmenovité napětí

elektrické sítě

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------





Tabulka č. 3

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zařízení: Jmenovité napětí Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí

-----------------------------------------------------------

elektrické sítě základní zvýšená

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

B/ Sdělovací zařízení: 6 V ss, 12 V ss, bezpečným napětím -

Sdělovací rozvody 24 V ss, 36 V ss,

48 V ss, 60 V ss



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

C/ Zabezpečovací

zařízení:

Zařízení v reléové 230/400 V zemněním v síti s izolovaným ochrana základní

místnosti (reléové 50 Hz; nulovým bodem a pospojováním

stojany) 220 V 275 Hz

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zařízení v kolejišti 230/400 V zemněním v síti s izolovaným ochrana základní

(k některým prvkům 50 Hz; nulovým bodem a pospojováním

podle ČSN 34 2600

lze k uzemnění

neživých částí využít

i vlastní konstrukci

zařízení)



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zařízení pro reléové 24 V ss zemněním

obvody, návěstidla,

kontrolní panely

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámka: U zařízení instalovaných do 31.12.1993 lze ponechat

instalovanou ochranu před nebezpečným dotykovým napětím neživých

částí podle původního projektu do doby nejbližší rekonstrukce.



Příl.4



zrušena



Příl.5



Seznam souvisejících technických norem

1. ČSN EN 45014 (01 5259) Všeobecná kritéria pro prohlášení

dodavatele o shodě

2. ČSN 02 4460 Šestipramenná ocelová lana - Splétání

3. ČSN 03 8350 Požadavky na protikorozní ochranu úložných

zařízení

4. ČSN 03 8370 Snížení korozního účinku bludných proudů na

úložná zařízení

5. ČSN EN 61508-1 (18 0301) Funkční bezpečnost

elektrických/elektronických/programovatelných elektronických

systémů souvisejících s bezpečností - Část 1: Všeobecné

požadavky

6. ČSN 27 3005 Visuté osobní lanové dráhy. Projektování,

konstrukce a montáž

7. ČSN EN 81-1 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci

a montáž výtahů - Část 1: Elektrické výtahy

8. ČSN EN 81-2 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci

a montáž výtahů - Část 2: Hydraulické výtahy

9. ČSN EN 81-70 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci

a montáž výtahů - Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených

pro dopravu osob a osob a nákladů - Přístupnost výtahů včetně

osob s omezenou schopností pohybu a orientace

10. ČSN ISO 9386-1 (27 4013) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby

s omezenou pohyblivostí - Bezpečnostní předpisy, rozměry

a provoz - Část 1: Svislé zdvihací plošiny

11. ČSN ISO 9386-2 (27 4013) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby

s omezenou pohyblivostí - Bezpečnostní předpisy, rozměry

a provoz - Část 2: Poháněné schodišťové výtahy pohybující se

po šikmé dráze pro sedící nebo stojící osoby a uživatele na

vozících pro invalidy

12. ČSN EN 115 (27 4802) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci

a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků

13. ČSN ISO 9589 (27 4810) Pohyblivé schody - Stavební rozměry

14. ČSN 28 0318 Průjezdné průřezy tramvajových tratí

15. ČSN 33 0120 Elektrotechnické předpisy. Normalizovaná napětí

IEC

16. ČSN 33 0121 Elektrotechnické předpisy - Jmenovitá napětí

veřejných distribučních sítí nn.

17. ČSN EN 50160 (33 0122) Napěťové charakteristiky elektrické

energie dodávané z veřejné sítě

18. ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy. Elektrická

zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před

úrazem elektrickým proudem

19. ČSN 33 2000-4-43 Elektrotechnické předpisy. Elektrické

instalace budov - Část 4: Bezpečnost - kapitola 43: Ochrana

proti nadproudům

20. ČSN 33 2000-4-473 Elektrotechnické předpisy. Elektrická

zařízení - Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití

ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473:

Opatření k ochraně proti nadproudům

21. ČSN 33 2000-5-52 Elektrotechnické předpisy. Elektrická

zařízení - Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení

- Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení

22. ČSN 33 2000-5-523 Elektrotechnické předpisy. Elektrická

zařízení. Část 5: Výběr soustav a stavba elektrických

zařízení. Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech

23. ČSN 33 2000-5-54 Elektrotechnické předpisy. Elektrická

zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení.

Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče

24. ČSN 33 2000-7-707 Elektrotechnické předpisy. Elektrická

zařízení. Část 7: Požadavky na zvláštní instalace nebo

prostory. Oddíl 707: Požadavky na uzemnění v instalacích

zařízení pro zpracování dat

25. ČSN 33 2000-7-714 Elektrotechnické předpisy - Elektrická

zařízení - Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních

objektech - Oddíl 714: Zařízení pro venkovní osvětlení

26. ČSN 33 2030 Bezpečnost strojních zařízení - Návod

a doporučení pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny

27. ČSN 33 2160 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu

sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy

trojfázových vedení VN, VVN a ZVN

28. ČSN EN 61000-6-1 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita

(EMC) - Část 6-1: Kmenové normy - Odolnost - Prostředí

obytné, obchodní a lehkého průmyslu

29. ČSN EN 61000-6-3 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita

(EMC) - Část 6-3: Kmenové normy - Emise - Prostředí obytné,

obchodní a lehkého průmyslu

30. ČSN EN 61000-6-4 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita

(EMC) - Část 6-4: Kmenové normy - Emise - Průmyslové

prostředí

31. ČSN P ENV 50141 (33 3449) Elektromagnetická kompatibilita.

Základní norma odolnosti. Rušení indukovaná

vysokofrekvenčními poli a šířená vedením. Zkouška odolnosti

32. ČSN EN 50 163 (33 3500) Drážní zařízení. Napájecí napětí

trakčních soustav

33. ČSN EN 50 124-1 (33 3501) Drážní zařízení - Koordinace

izolace - Část 1: Základní požadavky - Vzdušné vzdálenosti

a povrchové cesty pro všechna elektrická a elektronická

zařízení

34. ČSN EN 50 124-2 (33 3501) Drážní zařízení - Koordinace

izolace - Část 2: Přepětí a ochrana před přepětím

35. ČSN EN 50126 (33 3502) Drážní zařízení - Stanovení

a prokázání bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti

a bezpečnosti (RAMS)

36. ČSN EN 50 153 (33 3503) Drážní zařízení - Drážní vozidla

- Opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem

37. ČSN EN 50 125-1 (33 3504) Drážní zařízení - Podmínky

prostředí pro zařízení - Část 1: Zařízení drážních vozidel

38. ČSN EN 50 125-3 (33 3504) Drážní zařízení - Podmínky

prostředí pro zařízení - Část 3: Zabezpečovací a sdělovací

zařízení

39. ČSN 33 3505 Předpisy pro elektrické trakční napájecí

a spínací stanice

40. ČSN 33 3510 Elektrotechnické předpisy. Elektrická trakční

zařízení metra

41. ČSN 33 3516 Předpisy pro trakční vedení tramvajových

a trolejbusových drah

42. ČSN 33 3525 Trakční vedení metra

43. ČSN EN 50 155 (33 3555) Drážní zařízení - Elektronická

zařízení drážních vozidel

44. ČSN 33 3570 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení

lanových drah a lyžařských vleků

45. ČSN EN 50152-1 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace

- Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 1:

Jednofázové vypínače s Um nad 1 kV

46. ČSN EN 50152-2 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace

- Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 2:

Jednofázové odpojovače, uzemňovače a spínače s Um nad 1 kV

47. ČSN EN 50152-3-2 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace

- Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 3-2:

Měřicí, řídicí a ochranné přístroje pro zvláštní použití

v trakčních soustavách AC - Jednofázové transformátory proudu

48. ČSN EN 50152-3-3 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace

- Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 3-2:

Jednofázové induktivní transformátory napětí

49. ČSN EN 50 121-1 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

kompatibilita - Část 1: Všeobecně

50. ČSN EN 50 121-2 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

kompatibilita - Část 2: Emise celého drážního systému do

vnějšího prostředí

51. ČSN EN 50 121-3-1 (33 3590) Drážní zařízení

- Elektromagnetická kompatibilita - Část 3-1: Drážní vozidla

- Vlak a celkové vozidlo

52. ČSN EN 50 121-3-2 (33 3590) Drážní zařízení

- Elektromagnetická kompatibilita - Část 3-2: Drážní vozidla

- Zařízení.

53. ČSN EN 50 121-4 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

kompatibilita - Část 4: Emise a odolnost zabezpečovacích

a sdělovacích zařízení

54. ČSN EN 50 121-5 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

kompatibilita - Část 5: Emise a odolnost pevných instalací

a zařízení trakční napájecí soustavy

55. ČSN EN 50 238 (33 3592) Drážní zařízení - Kompatibilita mezi

drážním vozidlem a systémy pro detekování vlaků

56. ČSN 33 4000 Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost

sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu

57. ČSN 34 1390 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro

ochranu před bleskem

58. ČSN 34 1500 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro

elektrická trakční zařízení

59. ČSN EN 50 122-1 (34 1520) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Část 1: Ochranná opatření vztahující se na

elektrickou bezpečnost a uzemňování

60. ČSN EN 50 122-2 (34 1520) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Část 1: Ochranná opatření proti účinkům bludných

proudů, způsobených DC trakčními proudovými soustavami

61. ČSN 34 1530 Elektrické trakční vedení železničních drah

celostátních, regionálních a vleček

62. ČSN EN 50 119 (34 1531) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Elektrická trakční nadzemní trolejová vedení

63. ČSN IEC 913 (34 1540) Elektrotechnické predpisy. Elektrické

trakčné nadzemné vedenia

64. ČSN EN 50149 (34 1558) Drážní zařízení - Pevná drážní

zařízení - Elektrická trakce - profilový trolejový vodič

z mědi a slitin mědi

65. ČSN EN 50123-1 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 1: Všeobecně

66. ČSN EN 50123-2 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 2: Jističe DC

67. ČSN EN 50123-3 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 3: Odpojovače a odpínače DC

vnitřního provedení

68. ČSN EN 50123-4 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 4 - Odpínače DC in-line

a uzemňovače DC venkovního provedení

69. ČSN EN 50123-5 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 5: Svodiče přepětí a omezovače

nízkého napětí pro zvláštní použití v sítích DC

70. ČSN EN 50123-6 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 6: Rozváděče DC

71. ČSN EN 50123-7-2 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 7: Měření, ovládání a ochrana

trakčních sítí DC - Oddíl 2: Převodníky proudu

72. ČSN EN 50123-7-3 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční

zařízení - Spínače DC - Část 7: Měření, ovládání a ochrana

trakčních sítí DC - Oddíl 3: Převodníky napětí

73. ČSN 34 2040 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro

ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před

nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz

74. TNŽ 34 2090 Železniční sdělovací zařízení

75. ČSN 34 2100 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro

nadzemní sdělovací vedení

76. ČSN 34 2300 Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení

77. ČSN 34 2600 Elektrická železniční zabezpečovací zařízení

78. TNŽ 34 2606 Rozbory bezpečnosti obvodů železničního

zabezpečovacího zařízení

79. ČSN 34 2613 Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové

obvody a vnější podmínky pro jejich činnost.

80. ČSN 34 2614 Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové

obvody. Předpisy pro projektování, provozování a používání

kolejových obvodů.

81. ČSN 34 2617 Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti

železničních zabezpečovacích zařízení

82. TNŽ 34 2620 Železniční zabezpečovací zařízení. Staniční

a traťové zabezpečovací zařízení

83. TNŽ 34 2640 Železniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro

vlakové zabezpečovací zařízení

84. ČSN 34 2650 Železniční zabezpečovací zařízení. Přejezdová

zabezpečovací zařízení

85. ČSN EN 50159-1 (34 2670) Drážní zařízení - Sdělovací

a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat - Část 1:

Komunikace v uzavřených přenosových zabezpečovacích systémech

86. ČSN EN 50159-2 (34 2670) Drážní zařízení - Sdělovací

a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat - Část 2:

Komunikace v otevřených přenosových zabezpečovacích systémech

87. ČSN EN 50 129 (34 2675) Drážní zařízení - Sdělovací

a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat

- Elektronické zabezpečovací systémy

88. ČSN EN 50 128 (34 2680) Drážní zařízení - Sdělovací

a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat - Software

pro drážní řídicí a ochranné systémy

89. ČSN 34 3100 Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní

předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních

90. ČSN 34 3109 Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy

pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na

železničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

91. TNŽ 34 5542 Značky pro situační schémata železničních

zabezpečovacích zařízení

92. TNŽ 34 5543 Značky pro obvodová schémata železničních

zabezpečovacích zařízení

93. ČSN EN 61466-1 (34 8054) Kompozitní závěsné izolátory pro

venkovní vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 kV - Část

1: Normalizované třídy pevnosti a koncové armatury

94. ČSN EN 61466-2 (34 8054) Kompozitní závěsné izolátory pro

venkovní vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 kV - Část

2: Rozměry a elektrické charakteristiky

95. ČSN EN 60146-1-1 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné

požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-1: Stanovení

základních požadavků

96. ČSN EN 60146-1-3 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné

požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-3:

Transformátory a tlumivky

97. ČSN EN 60146-2 (35 1530) Polovodičové měniče - Část 2:

Polovodičové měniče s vlastní komutací včetně přímých

stejnosměrných měničů

98. ČSN IEC 146-1-2 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné

požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-2: Aplikační

návod

99. ČSN 36 0061 Osvětlování železničních prostranství

100. ČSN EN 12464-1 (36 0450) Světlo a osvětlení - Osvětlení

pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory

101. ČSN EN 50 317 (36 2313) Drážní zařízení - Systémy odběru

proudu - Požadavky na měření dynamické interakce mezi

pantografovým sběračem a nadzemním trolejovým vedením

a ověřování těchto měření

102. ČSN EN 50272.2 (36 4380) Bezpečnostní požadavky na

akumulátorové baterie a akumulátorové instalace - Část 2:

Staniční baterie

103. ČSN EN 50091-1-1 (36 9065) Zdroje nepřerušovaného napájení

(UPS) - Část 1-1: Všeobecné a bezpečnostní požadavky pro UPS

používaných v prostorách přístupných obsluze

104. ČSN 37 6605 Připojování elektrických zařízení celostátních

drah na elektrický rozvod

105. ČSN 37 6750 Trakční měnírny pro tramvajové a trolejbusové

dráhy

106. ČSN EN 13 145 (49 1410) Železniční aplikace - Tratě - Dřevěné

příčné a výhybkové pražce

107. ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin

108. ČSN EN 13 450 (72 1506) Kamenivo pro kolejové lože

109. ČSN P ENV 1991-1 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 1: Zásady navrhování

110. ČSN P ENV 1991-2-1 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 2-1: Zatížení konstrukcí - Objemová tíha,

vlastní tíha a užitečná zatížení

111. ČSN P ENV 1991-2-2 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 2-2: Zatížení konstrukcí - Zatížení

konstrukcí namáhaným požárem

112. ČSN P ENV 1991-2-3 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 2-3: Zatížení konstrukcí - Zatížení sněhem

113. ČSN P ENV 1991-2-4 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 2-4: Zatížení konstrukcí - Zatížení větrem

114. ČSN P ENV 1991-2-5/1999 (73 0035) Zásady navrhování

a zatížení konstrukcí Část 2-5: Zatížení konstrukcí

- Zatížení teplotou

115. ČSN P ENV 1991-2-6 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 2-6: Zatížení konstrukcí - Zatížení během

provádění

116. ČSN P ENV 1991-2-7 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 2-7: Zatížení konstrukcí - Mimořádná zatížení

od nárazů a výbuchů

117. ČSN P ENV 1991-5 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí Část 5: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení

118. ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území.

Základní ustanovení

119. ČSN 73 0212-4 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola

přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty

120. ČSN ISO 4463-1 (73 0411) Měřící metody ve výstavbě

- Vytyčování a měření - Část 1: Navrhování, organizace,

postupy měření a přejímací podmínky

121. ČSN 73 0420-1 Přesnost vytyčování staveb. Část 1: Základní

požadavky

122. ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení

123. ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace

- Základní ustanovení

124. ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva

- Základní ustanovení

125. ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí

126. ČSN 73 1495 Šroubové třecí spoje ocelových konstrukcí

127. ČSN 73 2005 Injekčné práce v stavebníctve

128. ČSN P ENV 1994-2 (73 2089) Navrhování spřažených

ocelobetonových konstrukcí. Část 2: Spřažené ocelobetonové

mosty

129. ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí

130. ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého

betonu

131. ČSN EN 206-1 (73 2403), Beton - Část 1: Specifikace,

vlastnosti, výroba a shoda

132. ČSN 73 2430 Provádění a kontrola konstrukcí ze stříkaného

betonu

133. ČSN 73 2480 Provádění a kontrola montovaných betonových

konstrukcí

134. ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí

135. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí

136. ČSN 73 2611 Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí

137. ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení

138. TNŽ 73 4955 Výpravní budovy a budovy zastávek ČSD

139. ČSN 73 4959 Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách

celostátních, regionálních a vlečkách

140. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technických vybavení

141. ČSN 73 6200 Mostní názvosloví

142. ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů

143. ČSN P ENV 1991-3 (73 6203) Zásady navrhování a zatížení

konstrukcí - Část 3: Zatížení mostů dopravou

144. ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostů

145. ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železobetonových mostních

konstrukcí

146. ČSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého

betonu

147. ČSN P ENV 1992-2 (73 6208) Navrhování betonových konstrukcí

- Část 2: Betonové mosty

148. ČSN P ENV 13 670-1 Provádění betonových konstrukcí - Část 1:

Společná ustanovení

149. ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů

150. ČSN 73 6212 Navrhování dřevěných mostních konstrukcí

151. ČSN 73 6213 Navrhování zděných mostních konstrukcí

152. ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi

trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na

objektech nad kolejemi železničních drah

153. TNŽ 73 6260 Ocelové podlahy na mostních konstrukcích

železničních mostů

154. ČSN 73 6266 Protinárazové zábrany mostů přes pozemní

komunikace

155. ČSN 73 6301 Projektování železničních drah

156. ČSN 73 6310 Navrhování železničních stanic

157. ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na drahách celostátních,

drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu

158. TNŽ 73 6334 Oplocení a zábradlí na drahách celostátních

a regionálních

159. ČSN 73 6360-1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje

železničních drah a její prostorová poloha. Část 1:

Projektování

160. ČSN 73 6360-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje

železničních drah a její prostorová poloha. Část 2: Stavba

a přejímka, provoz a údržba

161. ČSN EN 13 230-1 až 5 (73 6365) Železniční aplikace - Trať

- Betonové příčné a výhybkové pražce, Část 1: Všeobecné

požadavky, Část 2: Předpjaté monoblokové pražce, Část 3:

Dvoublokové železobetonové pražce, Část 4: Předpjaté pražce

pro výhybky a výhybkové konstrukce, Část 5: Zvláštní prvky

162. ČSN EN 13 481-1 až 5 (73 6370) Železniční aplikace - Trať

- Požadavky na provedení systémů upevnění, Část 1: Definice,

Část 2: Systémy upevnění pro betonové pražce, Část 3: Systémy

upevnění pro dřevěné pražce, Část 4: Systémy upevnění pro

ocelové pražce, Část 5: Systémy upevnění pro pevnou jízdní

dráhu

163. ČSN EN 13481-7 (73 6370) Železniční aplikace - Trať

- Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 7:

Speciální systémy upevnění pro výhybky, výhybkové konstrukce

a přídržné kolejnice

164. ČSN EN 13 146-1 až 8 (73 6375) Železniční aplikace - Trať

- Metody zkoušení upevnění, Část 1: Stanovení odporu proti

podélnému posunutí kolejnice, Část 2: Stanovení odporu proti

pootočení, Část 3: Stanovení útlumu rázového zatížení, Část

4: Účinek opakovaného zatížení, Část 5: Stanovení

elektrického odporu, Část 6: Vliv extrémních okolních

podmínek, Část 7: Stanovení upínací síly, Část 8: Provozní

ověřování

165. ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody

166. TNŽ 73 6388 Prostorové uspořádání vrat nad kolejemi rozchodu

1435 mm a 1520 (1524) mm

167. TNŽ 73 6390 Nápisy názvů železničních stanic a zastávek

168. TNŽ 73 6395 Traťové značky. Staničníky a mezníky ČSD. Tvary,

rozměry a umístění

169. ČSN 73 6405 Projektování tramvajových tratí

170. ČSN 73 6412 Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí

171. ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky

172. ČSN 73 6430 Geometrické uspořádání kolejí metra. Kolejový

svršek metra

173. TNŽ 73 6949 Odvodnění železničních tratí a stanic

174. ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních

objektů. Společná ustanovení

175. ČSN 73 7508 Železniční tunely

176. ČSN 73 7509 Průjezdný průřez metra

177. ČSN EN 457 (83 3291) Bezpečnost strojních zařízení. Akustické

signály. Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody.



Poznámka:



1. "TNŽ" - technická norma železnic; vnitřní předpis provozovatele

dráhy a dopravce

2. U nedatovaných technických norem platí poslední vydání

příslušné normy, popřípadě normy, která ji nahrazuje.



Příl.6



Obsah některých technických podmínek pro dráhu celostátní, dráhu

regionální a vlečku



A.



Přechodnost drážních vozidel a traťové třídy zatížení



1. Údaje o přechodnosti kolejových vozidel patří mezi základní

parametry tratí. Parametry o přechodnosti tratí a z nich vyplývající

přechodnosti kolejových vozidel musí být systematicky a soustavně

evidovány, sledovány a prověřovány.



2. Přechodností se rozumí schopnost železničního stavebního objektu

převést kolejové vozidlo po vlastní konstrukci při zachování

bezpečnosti železničního provozu.



3. Z hlediska přechodnosti drážních vozidel (dále jen "vozidlo") se

tratě zařazují do traťových tříd zatížení (dále jen "traťová třída"),

přičemž maximální účinnost modelových železničních vozidel

charakterizujících traťovou třídu je dána:



a) jejich konstrukcí,



b) hmotností na nápravu,



c) uspořádáním náprav,



d) řazením vozidel a způsobem zapojení do vlakové soupravy.



4. Používání traťových tříd je závazné.



5. Tratě se zařazují do traťových tříd A, B1, B2, C2, C3, (C4, D2), D3,

D4, E4 a E5 uvedených v tabulce A1. Z provozních důvodů se tratě bez

odůvodnění nezařazují do tříd C4 a D2.

Tabulka A1

+--------------------+------------------------------------+

| Dělící meze | Hmotnost na nápravu |

| traťových tříd | |

+--------------------+-------+------+------+------+-------+

| Hmotnost | A | B | C | D | E |

| na běžný metr délky| 16,0 t|18,0 t|20,0 t|22,5 t|25,0 t |

| vozu | | | | | |

+---+----------------+-------+------+------+------+-------+

| 1 | 5,0 t/bm | A | B1 | | | |

+---+----------------+-------+------+------+------+-------+

| 2 | 6,4 t/bm | | B2 | C2 | (D2) | |

+---+----------------+-------+------+------+------+-------+

| 3 | 7,2 t/bm | | | C3 | D3 | |

+---+----------------+-------+------+------+------+-------+

| 4 | 8,0 t/bm | | | (C4) | D4 | E4 |

+---+----------------+-------+------+------+------+-------+

| 5 | 8,8 t/bm | | | | | E5 |

+---+----------------+-------+------+------+------+-------+



6. Při zařazování tratě do traťové třídy se uvažuje vlak složený z

vozidel se dvěma dvounápravovými podvozky (obr. 1), které odpovídají

uspořádání náprav podle tabulky A2.

Obr. 1: Modelové drážní vozidlo









Tabulka A2:

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| Třída | Hmotnost | Hmotnost | c | d |

| | na nápravu | na jednotku délky | [m] | [m] |

| | [t] | [t/m] | | |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| A | 16 | 5,0 | 6,20 | 12,80 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| B1 | 18 | 5,0 | 7,80 | 14,40 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| B2 | 18 | 6,4 | 4,65 | 11,25 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| C2 | 20 | 6,4 | 5,90 | 12,50 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| C3 | 20 | 7,2 | 4,50 | 11,10 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| C4 | 20 | 8,0 | 3,40 | 10,00 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| D2 | 22,5 | 6,4 | 7,45 | 14,05 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| D3 | 22,5 | 7,2 | 5,90 | 12,50 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| D4 | 22,5 | 8,0 | 4,65 | 11,25 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| E4 | 25,0 | 8,0 | 5,90 | 12,50 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| E5 | 25,0 | 8,8 | 4,75 | 11,35 |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+



7. Trať se zařadí do příslušné traťové třídy, pokud na ní může být

provozován nejvyšší možný počet modelových drážních vozidel s

hmotnostními a rozměrovými parametry uvedenými v tabulce A2 pro tuto

traťovou třídu.



8. Účinnost modelových drážních vozidel charakterizujících traťovou

třídu a reálných vozidel se porovnává vyčíslením hodnoty největších

ohybových momentů a posouvajících sil na prostém nosníku o libovolné

vzdálenosti podpěr při zatížení nejvyšším možným počtem takovýchto

vozidel.



B.



Dovolené opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových

konstrukcí



Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy

tyto požadavky:



1. Výměnová část



a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 5 mm a více v

místě, kde je pojížděná hrana opornice vzdálená od pojížděné hrany k ní

přilehlého jazyka 60 - 100 mm.



b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných

rychlostí 60 km.h-1 a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí v místě

prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší

než 60 km.h-1 mezera větší než 5 mm.



c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být

větší než 5 mm pro rychlost v