Advanced Search

o komoditních burzách


Published: 1992
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507295/o-komoditnch-burzch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
229/1992 Sb.



ZÁKON



ze dne 23. dubna 1992



o komoditních burzách



Změna: 216/1994 Sb.



Změna: 105/1995 Sb.



Změna: 70/2000 Sb.



Změna: 285/2005 Sb.



Změna: 444/2005 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 230/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 247/2011 Sb.



Změna: 420/2011 Sb.



Změna: 407/2012 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se

usneslo na tomto zákoně:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Komoditní burza



(1) Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona

(dále jen "burza") k organizování burzovních obchodů se zbožím (dále

jen "komodity"), deriváty vztahujícími se ke komoditám, které jsou

předmětem obchodování na burze (dále jen "komoditní deriváty"), pokud

nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu^1),

nebo se zemědělským skladním listem podle zvláštního právního

předpisu^1a).



(2) Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem.

Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský

příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu,

popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího

ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může

určit statut burzy (dále jen "statut").



(3) Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen

mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění

dalšího rozvoje burzy.



(4) Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nesmí ve své

obchodní firmě, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv

souvislosti se svojí činností použít nebo používat označení „komoditní

burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním

zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o

činnost burzy.



(5) Označení "burzovní" může být použito



a) v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování

burzovních obchodů,



b) k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou

podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení

informací, zpráv a publikací o činnosti burz.



(6) Burza vede účetnictví podle právních předpisů upravujících

účetnictví pro podnikatele.



§ 2



Burzovní obchody



(1) Burzovním obchodem je koupě a prodej komodit a komoditních

derivátů, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního

předpisu^1), osobami oprávněnými k burzovním obchodům sjednaným na

burze v místnostech a hodinách určených pro burzovní shromáždění,

popřípadě i mimo burzu, za podmínek určených tímto zákonem a statutem,

pokud je cena z tohoto obchodu zaznamenána příslušným orgánem burzy.



(2) Burzovním obchodem jsou i pomocné obchody uzavírané na burze, jež

souvisejí s komoditami prodávanými na burze, zejména pojistné smlouvy,

smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské.



ČÁST DRUHÁ



ZALOŽENÍ A VZNIK BURZY



§ 3



Založení burzy



(1) Burza se zakládá zakladatelskou smlouvou.



(2) Zakladatelská smlouva musí být uzavřena alespoň třemi zakladateli.

Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.



(3) Zakladatelská smlouva obsahuje:



a) určení zakladatelů uvedením obchodní firmy nebo názvu nebo jména a

příjmení, u právnických osob sídla, u fyzických osob bydliště, a

předmětu podnikání,



b) název, který musí obsahovat označení „komoditní burza“ nebo slovem

„burza“ ve spojení s předmětem burzovních obchodů,



c) sídlo burzy,



d) předmět a druh burzovních obchodů,



e) druh a výši vkladů zakladatelů, z nichž budou hrazeny náklady

provozu burzy,



f) způsob zajištění prostředků na úhradu nákladů prvního roku provozu

burzy,



g) prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu,



h) prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu

působícího při burze (dále jen "burzovní rozhodčí soud") a na jeho

řádu,



i) jména, příjmení a bydliště prvních členů burzovní komory, jejichž

volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy (§ 10 odst. 3).



(4) Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy.



§ 4



Statut



(1) Statut obsahuje:



a) název a sídlo burzy,



b) vymezení předmětu a druhu burzovních obchodů,



c) bližší podmínky pro vznik členství na burze a pro návštěvu

burzovních shromáždění,



d) konkretizaci práv a povinností členů burzy, e) bližší určení osob

oprávněných k burzovním obchodům, podmínky vyloučení těchto osob z

burzovních obchodů, včetně konkretizace práv a povinností těchto osob,



f) podrobnější postup při jmenování a odvolávání osob oprávněných ke

zprostředkování burzovních obchodů podle § 29 (dále jen „burzovní

dohodce“) a způsob jejich odměňování; podmínky, za nichž mohou osoby

oprávněné ke zprostředkování burzovních obchodů podle § 23 odst. 3

(dále jen „soukromý dohodce“) působit na burze; podmínky, za nichž jsou

burzovní dohodce a soukromý dohodce (dále jen „dohodci“) oprávněni

uzavírat burzovní obchody svým jménem,



g) určení způsobu, jak se členové burzy podílejí na zajišťování nákladů

na provoz burzy a popřípadě i rozsah jejich ručení za závazky burzy nad

rozsah stanovený zákonem,



h) podrobnější úpravu působnosti orgánů burzy a počet členů burzovní

komory,



i) způsob, jakým se stanoví pravidla pro uzavírání smluv, jenž jsou

burzovními obchody, jejich zprostředkování a splnění (dále jen

"burzovní pravidla"),



j) způsob stanovení a uveřejňování kursů,



k) pravidla hospodaření s majetkem burzy,



l) podrobnější pravidla pro přezkoumání rozhodnutí burzovní komory

valnou hromadou, pro přijetí rozhodnutí o zrušení burzy a postupu při

její likvidaci, včetně způsobu rozdělení likvidačního zůstatku.



(2) Burza uveřejní nejpozději do 30 dnů ode dne svého vzniku statut a

řád burzovního rozhodčího soudu, pokud se zřizuje, způsobem umožňujícím

dálkový přístup a zpřístupní je ve svém sídle k nahlédnutí.



Státní povolení



§ 5



(1) K provozování burzy je třeba státní povolení (dále jen „povolení“)

Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství v

oblastech jejich působnosti^13) (dále jen „příslušný orgán státní

správy“).



(2) Příslušný orgán státní správy udělí povolení k provozování burzy na

žádost zakladatelů burzy přede dnem jejího zápisu do obchodního

rejstříku, které po vzniku burzy na ni přechází, a to za podmínek, že



a) zakladatelé



1. podnikají nejméně po dobu 3 let,



2. nejsou nebo nebyli členy burzy, které bylo v předcházejících 5

letech přede dnem podání žádosti odňato povolení z jiného důvodu než na

žádost burzy,



3. nejsou osobou, která byla v předcházejících 5 letech přede dnem

podání žádosti podle tohoto zákona za neplnění povinností opakovaně

sankcionována,



4. nejsou osobami propojenými podle obchodního zákoníku,



5. nemají ke dni podání žádosti v evidenci daní u orgánů Finanční

správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován

nedoplatek,



6. nemají ke dni podání žádosti nedoplatky na pojistném a na penále na

veřejném zdravotním pojištění, nedoplatky na pojistném a na penále na

sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,



7. nejsou osobami, na jejichž majetek byl v předcházejících 5 letech

přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na

prohlášení konkursu pro nedostatek jejich majetku nebo zrušen konkurs

pro nedostatek jejich majetku nebo povoleno vyrovnání podle zákona o

konkursu a vyrovnání,



8. nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem

podání žádosti bylo rozhodnuto o jejich úpadku nebo byl insolvenční

návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen

pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona, a



9. nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem

podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného

orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční,

konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými

nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České

republiky, uvedená pod bodem 7 nebo 8,



b) zakladatelé, pokud jsou fyzickými osobami,



1. jsou bezúhonní a



2. nebyli v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti

statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby

nebo nevykonávali kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě,



aa) na jejíž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání

žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu

pro nedostatek majetku dlužníka nebo zrušen konkurs pro nedostatek

majetku dlužníka nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a

vyrovnání,



bb) u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo

rozhodnuto o jejím úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro

nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek

majetku dlužníka podle insolvenčního zákona,



cc) u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo

vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci

podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné

obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými

účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky,

uvedená pod písmenem aa) nebo bb),



c) zakladatelé doloží, že burza bude mít ke dni zahájení provozu

dostatečné finanční, materiální, personální a organizační předpoklady

pro provozování burzy vzhledem k předpokládanému rozsahu činnosti a

zaměření burzy.



(3) V žádosti kromě obecných náležitostí podání zakladatelé uvedou



a) název a sídlo burzy,



b) předmět a druh burzovních obchodů, které mají být na burze

provozovány,



c) jiné kontaktní údaje zakladatelů, zejména identifikátor datové

schránky, elektronickou adresu a telefonní číslo.



(4) Žádost o udělení povolení podepíší všichni zakladatelé a připojí k

ní tyto doklady



a) zakladatelskou smlouvu,



b) statut,



c) řád burzovního rozhodčího soudu, pokud má být u burzy zřízen,



d) potvrzení ne starší než 3 měsíce, že nemají v evidenci daní u orgánů

Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky

evidován nedoplatek,



e) potvrzení^15) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na

veřejné zdravotní pojištění, ne starší 3 měsíce,



f) potvrzení^16) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ne

starší 3 měsíce,



g) doklady prokazující finanční, materiální, personální a organizační

předpoklady pro provoz burzy podle odstavce 2 písm. c), a to zejména



1. výroční zprávy nebo účetní závěrky nebo přehledy o příjmech,

výdajích, majetku a závazcích zakladatelů za 3 bezprostředně

předcházející účetní období nebo obdobné dokumenty u zahraničních osob,



2. plán obchodní činnosti burzy, podložený reálnými ekonomickými

propočty,



3. návrh technického zabezpečení činností burzy,



4. návrh organizační struktury burzy a předpokládaného počtu

zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat jednotlivé činnosti burzy,



h) pokud se jedná o zahraniční osobu, doklady uvedené v § 5a odst. 3.



(5) Povolení je třeba též k návrhu na změnu názvu burzy, statutu, řádu

burzovního rozhodčího soudu a na přijetí za člena burzy, s výjimkou

člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), jinak jsou změny nebo vznik

členství neplatné. K žádosti o povolení změny názvu nebo statutu burza

přiloží usnesení valné hromady o změně statutu a nové znění statutu. K

žádosti o povolení změny řádu burzovního rozhodčího soudu burza přiloží

usnesení valné hromady o změně řádu burzovního rozhodčího soudu a nové

znění řádu burzovního rozhodčího soudu. K žádosti o povolení vzniku

členství na burze burza přiloží rozhodnutí burzovní komory o přijetí

člena burzy a doklady podle odstavce 4 písm. d), e), f) a h).



(6) Burza může za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem

organizovat regulovaný trh a provozovat mnohostranný obchodní systém

podle zvláštního právního předpisu s komoditními deriváty, které jsou

investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu^1).



§ 5a



(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která

byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl

tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem

a druhem burzovních obchodů, které mají být na burze provozovány, pokud

se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena^17).



(2) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1

splňovat osoba, která je



a) statutárním orgánem burzy nebo jeho členem,



b) prokuristou burzy,



c) generálním ředitelem burzy nebo jiným zaměstnancem se srovnatelnou

působností.



(3) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Příslušný orgán státní správy si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá

podle zvláštního právního předpisu^18) výpis z evidence Rejstříku

trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z

evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním

občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné

Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož

i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě

zdržovala v předcházejících 3 letech. Výpisy dokladující bezúhonnost

nesmí být starší 3 měsíců. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce se

příslušnému orgánu státní správy předkládají v originálním znění a

současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého.



(4) Pokud má být zakladatelem nebo členem burzy právnická osoba, musí

být bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje

právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se

na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.



(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si příslušný orgán

státní správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu^18) výpis z

evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku

trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že

právnická osoba nemá sídlo na území České republiky, předloží výpis z

evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným

orgánem státu, ve kterém má sídlo.



§ 6



(1) Příslušný orgán státní správy neudělí povolení, jestliže:



a) zakladatelé nesplní některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 2,



b) navrhovaný název burzy nebo označení burzovního rozhodčího soudu

jsou způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu, nebo

jiným způsobem mohou ovlivnit důvěryhodnost burzy nebo burzovního

rozhodčího soudu,



c) statut nebo řád burzovního rozhodčího soudu je v rozporu s právními

předpisy, nebo



d) navrhovaný druh burzovního obchodu by mohl ohrozit trh základních

surovin, s nimiž má být na burze obchodováno.



(2) Příslušný orgán státní správy může v povolení k provozování burzy

rozhodnout, že statut obsahuje úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21

odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, jestliže by

jinak byla znemožněna nebo podstatně ztížena možnost zapojení burzy do

mezinárodní organizace burz organizujících obchod s komoditami, pro něž

se burza zakládá; tuto úpravu však nelze povolit, pokud by tím byl

omezen výkon státního dozoru nad burzou a činností dohodců. Zakladatelé

uvedou návrh na takovou odchylnou úpravu v žádosti o povolení a

okolnosti rozhodné pro jeho posouzení doloží při jejím podání. Na

udělení povolení podle tohoto ustanovení není právní nárok. Povolení

může příslušný orgán státní správy odejmout, jestliže se burza ve lhůtě

jím stanovené při vydání povolení nestane členem uvedené mezinárodní

organizace burz.



§ 7



(1) Příslušný orgán státní správy rozhodne o žádosti o povolení do 60

dnů ode dne jejího doručení.



(2) V rozhodnutí, jímž se vydává povolení, uvede příslušný orgán státní

správy název a sídlo burzy, předmět a druh obchodů, které mohou být na

burze uzavírány. Součástí povolovacího výroku je schválení statutu, a

je-li zřízen, i řádu burzovního rozhodčího soudu.



§ 8



Zápis do obchodního rejstříku



(1) Burza vznikne ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Žádost o zápis

do obchodního rejstříku podepisují všichni zakladatelé burzy. Podpisy

zakladatelů musí být úředně ověřeny.



(2) Do obchodního rejstříku se zapisuje:



a) název a sídlo burzy,



b) identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru

osob^3b),



c) obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo

bydliště zakladatelů včetně výše jejich vkladů a rozsah jejich ručení

za závazky burzy, pokud je jejich ručení podle statutu vyšší, než

stanoví tento zákon,



d) jméno, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy

statutárního orgánu burzy s uvedením způsobu, jakým jednají a

podepisují se za burzu,



e) předmět a druhy burzovních obchodů podle povolení,



f) obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo

bydliště členů podle § 17 odst. 1 písm. b) a c).



(3) K žádosti o zápis do obchodního rejstříku se přikládá:



a) povolení,



b) zakladatelská smlouva,



c) statut,



d) řád burzovního rozhodčího soudu, je-li zřízen,.



e) doklad o jmenování jedné třetiny členů burzovní komory příslušným

orgánem státní správy.



(4) Žádost o zápis do obchodního rejstříku musí být podána bez

zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne nabytí právní

moci povolení, jinak práva a povinnosti z povolení zanikají. Práva a

povinnosti z povolení zanikají také dnem nabytí právní moci rozhodnutí,

kterým rejstříkový soud žádost o zápis do obchodního rejstříku zamítl.



§ 8a



Provoz burzy



(1) Burza je povinna:



a) řádně a průběžně organizovat burzovní obchody v rozsahu uděleného

povolení,



b) vést seznam osob, které pro burzu vykonávají činnost a mají přístup

k informacím týkajícím se činnosti burzy, na které se vztahuje

požadavek mlčenlivosti,



c) průběžně kontrolovat, zda jsou členy burzy, dohodci a jinými osobami

oprávněnými k burzovním obchodům, plněny povinnosti jim stanovené tímto

zákonem, statutem a vnitřními předpisy burzy,



d) vyloučit člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1

písm. b), který přestal splňovat podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm.

a) a b), nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se burza dozvěděla, že člen

burzy přestal podmínky splňovat; pravomoc burzy k vyloučení člena burzy

podle § 19 odst. 2 tím není dotčena,



e) uložit do sbírky listin obchodního rejstříku platné znění statutu a

uveřejnit platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,

pokud je zřízen, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci

povolení jejich změny, způsobem umožňujícím dálkový přístup a

zpřístupnit je ve svém sídle k nahlédnutí,



f) řádně zabezpečit působení burzovního rozhodčího soudu, pokud je

zřízen,



g) zpracovat výroční zprávu o činnosti burzy nejpozději do 3 měsíců po

skončení předcházejícího kalendářního roku, uveřejnit ji nejpozději do

6 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku způsobem

umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit ji ve svém sídle k

nahlédnutí.



(2) Výroční zpráva o činnosti burzy obsahuje alespoň:



a) informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském

postavení burzy,



b) seznam členů burzy,



c) popis organizační struktury burzy,



d) seznam činností, jejichž výkonem burza pověřila třetí osobu,



e) výčet a objem skutečně obchodovaných komodit a komoditních derivátů

na burze a počet burzovních dní,



f) seznam soukromých a burzovních dohodců,



g) účetní závěrku, případně zprávu auditora, a další údaje podle

zvláštního právního předpisu^19),



h) informace o činnosti burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen.



ČÁST TŘETÍ



ORGÁNY A VNITŘNÍ POMĚRY BURZY



§ 9



Orgány burzy



(1) Orgány burzy jsou:



a) valná hromada,



b) burzovní komora.



(2) Statutem mohou být zřízeny poradní orgány burzy.



§ 10



Valná hromada



(1) Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada, která se skládá ze všech

členů burzy (§ 17).



(2) Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční

většina členů burzy a zároveň nadpoloviční většina členů burzy

jmenovaných příslušným orgánem státní správy. K přijetí usnesení je

zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy

oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li tento zákon nebo statut

kvalifikovanou většinu. Každý člen má jeden hlas. Hlasovat však nemůže

člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku.



(3) Do výlučné působnosti valné hromady patří:



a) volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komory,



b) usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,



c) zrušit burzu a určit osobu likvidátora,



d) přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komory a

předsedy burzovní komory za podmínek určených statutem, s výjimkou

rozhodnutí podle § 22 odst. 2,



e) usnášet se na jiných záležitostech určených statutem.



(4) K usnesení o změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o

zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy.



(5) Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut.



Burzovní komora



§ 11



(1) Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy.

Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní

komory. Členové burzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým

tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.



(2) Burzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komory

jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné

třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem

burzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního

orgánu státní správy České republiky.



(3) Členové burzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou

ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak,

mohou být členové voleni a jmenováni opětovně.



(4) Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let,

která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný

výkon funkce. Členem burzovní komory může být jen člen burzy. V případě

člena burzy, který je právnickou osobou, může být členem burzovní

komory jen fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem

statutárního orgánu této právnické osoby.



(5) Člen burzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen

to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí

odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení

bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komory končí dnem, kdy

odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo

jmenoval.



(6) Pravidla volby členů burzovní komory, popřípadě další požadavky a

podmínky členství v burzovní komoře, určí statut.



§ 12



(1) Burzovní komora rozhoduje o všech záležitostech burzy, pokud nejsou

svěřeny valné hromadě tímto zákonem, popřípadě statutem. Každý člen

burzovní komory má jeden hlas.



(2) Do působnosti burzovní komory patří:



a) rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy,



b) navrhovat valné hromadě změny statutu a řádu burzovního rozhodčího

soudu, zrušení burzy a osobu likvidátora,



c) rozhodovat o použití majetku burzy,



d) v souladu se statutem určovat místo a dobu konání burzovních

shromáždění,



e) určovat za jakých podmínek lze vydat vstupenky na burzovní

shromáždění,



f) činit opatření pro zachovávání pořádku na burzovním shromáždění a

čestnosti burzovních obchodů (§ 25),



g) navrhovat burzovní pravidla a určovat způsob evidence burzovních

obchodů,



h) jmenovat a odvolávat se souhlasem burzovního komisaře (§ 33)

burzovní dohodce a vykonávat nad nimi dohled, i) zakázat členovi burzy

navštěvovat burzovní shromáždění (§ 20) z důvodů a za podmínek určených

statutem,



j) povolovat činnost soukromých dohodců (§ 23 odst. 3) na burze,



k) pozastavovat burzovní obchody za podmínek určených statutem,



l) stanovit a uveřejňovat kursy komodit a komoditních derivátů,



m) volit a odvolávat členy burzovních výborů, předsedu burzovní komory

a generálního sekretáře burzy, členy předsednictva burzovního

rozhodčího soudu a jmenovat tajemníka burzovního rozhodčího soudu a

jeho zástupce,



n) vydávat podrobná pravidla (řády) pro jednotlivé oblasti své

působnosti vymezené ve statutu,



o) usnášet se na burzovních pravidlech,



p) rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a

zápisného,



q) stanovit výši burzovních poplatků,



r) další záležitosti svěřené jí statutem.



(3) Statut může určit, které z působností burzovní komory, uvedených v

odstavci 2 písm. d), e), f), k) a l), se svěřují do působnosti předsedy

burzovní komory nebo generálního sekretáře burzy.



§ 13



Zasedání burzovní komory



(1) Burzovní komora může zasedat, je-li přítomna nadpoloviční většina

členů burzovní komory zvolených valnou hromadou i nadpoloviční většina

členů jmenovaných příslušným státním orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí

souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.



(2) Při volbě a odvolání předsedy burzovní komory, generálního

sekretáře burzy, při schvalování návrhu burzovních pravidel a při

rozhodování o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů nebo

předsedy burzovní komory, jež se týkají oprávnění obchodovat na burze

nebo burzovních obchodů, jakož i v dalších případech, pokud tak určuje

statut, je nutná přítomnost dvou třetin členů zvolených valnou hromadou

i jmenovaných příslušným státním orgánem a k rozhodnutí je zapotřebí

souhlasu dvou třetin přítomných členů.



(3) Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.



(4) Pravidla pro svolávání a průběh zasedání burzovní komory určuje

statut.



§ 14



Burzovní výbory



(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 12

odst. 2 písm. b) a d) až l) burzovní výbory.



(2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání

burzovních výborů určuje statut.



(3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z odborníků

v dané oblasti. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává

burzovní komora.



§ 15



Předseda burzovní komory



(1) Předseda burzovní komory:



a) řídí činnost burzovní komory a svolává její zasedání,



b) podepisuje rozhodnutí přijatá na zasedání burzovní komory a odpovídá

za jejich realizaci,



c) rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou tímto zákonem nebo

statutem vyhrazeny valné hromadě nebo zasedání burzovní komory či

burzovnímu výboru,



d) dohlíží na dodržování burzovních předpisů,



e) je oprávněn přijmout rozhodnutí podle § 12 odst. 2 písm. k),

hrozí-li nebezpečí z prodlení.



(2) Předsedou burzovní komory může být zvolen pouze její člen.



§ 16



Generální sekretář burzy



(1) Generální sekretář burzy je volen na zasedání burzovní komory na

návrh předsedy burzovní komory. Kandidát na funkci generálního

sekretáře burzy je vybírán konkursem.



(2) Generální sekretář burzy je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své

funkce nesmí bez předchozího písemného souhlasu burzy provozovat

podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru

ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob

zabývajících se podnikatelskou činností.



(3) Generální sekretář burzy:



a) řídí činnost burzovního aparátu i všech ostatních zaměstnanců burzy,



b) připravuje podklady pro zasedání burzovní komory,



c) uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komory,



d) dbá na zachovávání pořádku na burzovních shromážděních a je oprávněn

vykázat osoby, které ruší pořádek a nedbají jeho pokynů,



e) plní další úkoly, kterými jej pověří statut, zasedání burzovní

komory nebo předseda burzovní komory. (4) Generální sekretář burzy má

právo účastnit se s hlasem poradním zasedání valné hromady, burzovní

komory a burzovních výborů.



ČÁST ČTVRTÁ



ČLENOVÉ BURZY



§ 17



Vznik členství



(1) Členy burzy jsou:



a) zakladatelé burzy (§ 3),



b) členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy

(§ 11 odst. 2),



c) osoby přijaté burzovní komorou za členy burzy.



(2) Neurčí-li statut jinak, může být za člena burzy podle odstavce 1

písm. c) přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo

zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k

obchodování s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím

souvisejí, pokud zaplatí stanovené zápisné.



(3) Členem burzy může být pouze osoba, která splňuje podmínky uvedené v

§ 5 odst. 2 písm. a) a b); to neplatí pro člena burzy podle odstavce 1

písm. b).



(4) Počet členů burzy nesmí být nižší než 3 po celou dobu existence

burzy.



§ 18



Základní práva a povinnosti členů



(1) Členové burzy mají právo za podmínek vymezených tímto zákonem a

statutem účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, právo volit a být

voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromáždění.



(2) Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) jsou povinni splatit

vklad ve výši stanovené zakladatelskou smlouvou nejpozději do 90 dnů

ode dne vzniku burzy.



(3) Členové burzy musí splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm.

a) a b) po celou dobu členství v burze, to neplatí pro členy burzy

podle § 17 odst. 1 písm. b).



(4) Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. b) musí být starší 21 let a

bezúhonní.



(5) Členům burzy, pokud jejich členství nevzniklo podle § 17 odst. 1

písm. b), může statut uložit povinnost zaplatit zápisné a roční členský

příspěvek ve výši a ve lhůtě stanovené burzovní komorou.



§ 19



Zánik členství



(1) Členství zaniká:



a) vyloučením z burzovních obchodů podle § 22 odst. 1 písm. a),



b) ztrátou funkce, z jejíhož titulu byla osoba členem [(§ 17 odst. 1

písm. b)],



c) smrtí,



d) zánikem právnické osoby bez právního nástupce,



e) vyloučením člena burzy,



f) výpovědí,



g) jiným způsobem určeným ve statutu.



(2) Burzovní komora může člena burzy vyloučit, jestliže závažným

způsobem porušil své povinnosti, zejména je-li v prodlení s placením

členského příspěvku. Rozhodnutí o vyloučení musí být přijato do šesti

měsíců ode dne, kdy se burzovní komora o porušení povinnosti dozvěděla,

nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti

došlo. Rozhodnutí o vyloučení musí být doručeno způsobem upraveným ve

statutu. Člen burzy může do jednoho měsíce ode dne doručení podat valné

hromadě návrh na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení. Vyloučený člen

burzy nemá právo na vrácení členského příspěvku za rok, v němž byl

vyloučen.



(3) Člen burzy uvedený v § 17 odst. 1 písm. a) a písm. c) může písemně

své členství vypovědět; jeho povinnost zaplatit příspěvek za celý rok,

v němž své členství vypověděl, není tímto dotčena. Neurčuje-li statut

dobu delší, činí výpovědní doba šest měsíců a běží od prvního dne

měsíce následujícího po doručení výpovědi. Podrobnější pravidla pro

podání výpovědi může určit statut.



ČÁST PÁTÁ



BURZOVNÍ OBCHODY



§ 20



Burzovní shromáždění



(1) Burzovním shromážděním je shromáždění oprávněných osob v

místnostech a hodinách určených burzovní komorou pro uzavírání a

zprostředkování burzovních obchodů.



(2) Osobami oprávněnými účastnit se burzovních shromáždění jsou osoby,

kterým byla v souladu se statutem udělena vstupenka na burzovní

shromáždění, členové burzovní komory, dohodci, burzovní komisař a

zaměstnanci burzy určení burzovní komorou.



(3) Osoby, které se účastní burzovního shromáždění, jsou povinny

dodržovat statut.



(4) V místnosti, kde se konají burzovní shromáždění, musí být k

dispozici statut na veřejně přístupném místě a pravidla chování

návštěvníků burzy musí být vyvěšena na viditelném a přístupném místě.



§ 21



Osoby oprávněné k burzovním obchodům



(1) K burzovním obchodům uvedeným v § 2, pokud se podrobí statutu a

burzovním pravidlům, jsou oprávněny:



a) osoby, které jsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) a písm.

c),



b) jiné osoby, pokud mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež

je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodu s ním a ke službám,

jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, a obdrží vstupenku na

burzovní shromáždění,



c) právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo

vytváření a ochraňování hmotných rezerv.



(2) Právnická osoba, která je oprávněna k burzovním obchodům, určí s

předchozím souhlasem burzovní komory jednu nebo více fyzických osob

jako své zmocněnce, kteří budou jejím jménem uzavírat burzovní obchody.

Plná moc musí být udělena písemně a podpis zmocnitele musí být úředně

ověřen; to platí i pro udělení plné moci zástupci fyzické osoby.



(3) Dohodce může v rámci své působnosti uzavírat burzovní obchody na

vlastní účet a vlastním jménem pouze v případech, kdy to připouští

statut.



(4) Členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy

nejsou oprávněni k burzovním obchodům ani k jejich zprostředkování,

pokud nejsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. c).



§ 22



Vyloučení z burzovních obchodů



(1) Z burzovních obchodů jsou vyloučeny:



a) osoby, které přestaly splňovat požadavky uvedené v § 21,



b) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo soud konkurs

zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového

usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu

proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl

insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě

nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu dvou let po skončení

insolvenčního řízení^4),



c) osoby, kterým byla odejmuta vstupenka na burzovní shromáždění,



d) osoby, kterým bylo odňato nebo pozastaveno právo účastnit se

burzovních obchodů burzovním komisařem,



e) osoby uvedené v § 25 odst. 3.



(2) O vyloučení z burzovních obchodů podle odstavce 1 písm. a)

rozhoduje burzovní komora, jejíž rozhodnutí se doručuje způsobem

uvedeným ve statutu. Dotčená osoba se může do sedmi dnů od doručení

rozhodnutí burzovní komory domáhat, aby je soud prohlásil za neplatné,

pokud odporuje právním předpisům.



(3) Od rozhodnutí burzovní komory až do pravomocného rozhodnutí soudu

se nesmí dotčená osoba burzovních obchodů účastnit. Její právo na

náhradu škody tím není dotčeno.



§ 23



Uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů



(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b)

mohou uzavírat jednotlivé burzovní obchody jen prostřednictvím dohodců.

Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. a) a c)

mohou uzavírat burzovní obchody i přímo, to je svým jménem a na vlastní

účet, bez zprostředkování dohodcem.



(2) Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní

dohodci (§ 29) nebo soukromí dohodci.



(3) Soukromým dohodcem je osoba, která zprostředkovává obchody na

základě živnostenského oprávnění.^5) Ustanovení § 30, § 31 odst. 1 a 2

a § 32 platí obdobně i na soukromé dohodce.



(4) Z burzovního obchodu ani z jeho zprostředkování nemůže vzniknout

přímé oprávnění nebo závazek burze.



§ 24



Povinnosti osob oprávněných k burzovním obchodům



(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou povinny:



a) dodržovat předpisy, jež se týkají burzovních obchodů,



b) přistoupit ke způsobu zúčtování burzovního obchodu určenému

statutem,



c) oznámit cenu z přímého obchodu podle § 27 odst. 3.



(2) Podrobnější vymezení povinností těchto osob může určit statut.



§ 25



Čestnost burzovních obchodů



(1) Při burzovních obchodech musí být všem účastníkům dostupné ve

stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj

kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.



(2) Je zakázáno uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškozování

třetích osob.



(3) Osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze dříve

než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech,

které mohou ovlivnit vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s

nimiž je na burze obchodováno, nesmějí uzavírat obchody s těmito

komoditami a komoditními deriváty nebo tyto informace využít ve

prospěch jiných osob, dokud se tyto informace nestanou veřejně známými;

dále nesmějí vědomě rozšiřovat nepravdivé zprávy, které by mohly mít

vliv na vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze

obchodováno, nebo poškodit účastníky trhu.



(4) Členové burzy a burzovní komory, jakož i zaměstnanci burzy jsou

povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získali ze svého

postavení a které mají význam pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na

burze obchodováno.



§ 26



Předmět a druhy burzovních obchodů



(1) Na burze lze obchodovat pouze s těmi komoditami, které jsou zapsány

v obchodním rejstříku [§ 8 odst. 2 písm. e)] a s komoditními deriváty,

které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního

předpisu^1), pokud přijetí komodit a komoditních derivátů k burzovnímu

obchodu (§ 2) schválil příslušný orgán stanovený statutem burzy.



(2) O možnosti sjednávat obchody, při kterých mezi uzavřením smlouvy a

plněním ze smlouvy uplyne delší lhůta (dále jen "termínové obchody"),

pokud byly zapsány jako druh přípustného burzovního obchodu do

obchodního rejstříku, rozhoduje burzovní komora.



(3) Při uzavření termínového obchodu je kupující povinen složit kauci

způsobem a ve výši určené statutem.



(4) Termínované obchody mohou uzavírat osoby oprávněné k burzovním

obchodům.



§ 27



Cenové evidence a kótace



(1) Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem

určeným tímto zákonem a statutem.



(2) Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v

obchodní knize [§ 30 odst. 1 písm. b)].



(3) Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez

prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu

burzovnímu orgánu určenému statutem v době konání burzovního

shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromáždění, na

nejbližším dalším shromáždění. Podrobný postup pro splnění oznamovací

povinnosti určí statut.



(4) Je-li na burze používán automatizovaný systém zpracování dat, musí

být obchod zaevidován v tomto systému. Burzovní komora je povinna

učinit taková opatření, aby do tohoto systému neměly přístup nepovolané

osoby, a zajistit ochranu a utajení dat v něm obsažených.



(5) Kurs komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze

obchodováno, stanoví burzovní komora po skončení burzovního shromáždění

na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým

burzovním obchodům, o cenách, za které bylo v období vymezeném statutem

obchodováno (cenová kótace).



(6) Pokud se na burze používá automatický výpočetní systém, vypočítává

se kurs tímto systémem.



(7) Burza uveřejňuje aktuální kursy a historii kursů za 5 bezprostředně

předcházejících let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kursy se

uvádějí v kursovním listě. Burza uchovává kursovní listy v listinné a

elektronické podobě po dobu nejméně 5 let ode dne jejich uveřejnění a

umožňuje ve svém sídle do nich nahlédnout.



§ 28



Burzovní rozhodčí soud a rozhodování sporů z burzovních obchodů



(1) Při burze může působit burzovní rozhodčí soud jako stálý nezávislý

orgán pro rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 nezávislými

rozhodci.



(2) zrušen



(3) Spory z burzovních obchodů (§ 2), které jsou jinak příslušné

rozhodovat soudy,^6) se rozhodují, jestliže se strany o tom dohodnou, v

rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem. To platí i pro

obchodní spory ^6) z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou

komodity, jimiž se na burze obchoduje.



ČÁST ŠESTÁ



BURZOVNÍ DOHODCI



§ 29



(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je

jmenován a odvoláván burzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního

komisaře. Počet míst burzovních dohodců určuje burzovní komora.



(2) Výběr burzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného

burzovní komorou. Burzovním dohodcem může být jen fyzická osoba, která

je starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou

odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou

příslušným orgánem státní správy.



(3) Burzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která

souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které

jsou předmětem burzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním

jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců souhlasí burzovní komisař a

burzovní komora a je-li to umožněno statutem.



(4) Burzovní komora a burzovní komisař mohou udělený souhlas k

provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců písemně odvolat.

Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání

souhlasu. Burzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu

výdělečnou činnost ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních

předpisů.



(5) Statut upraví způsob uveřejnění jmenného seznamu burzovních

dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů

týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň

úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost

provozují.



(6) Burzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle

odstavce 3, nemůže být členem burzovní komory a burzovních výborů ani

rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.



(7) Burzovním dohodcem přestává být ten,



a) kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodce,



b) kdo byl odvolán burzovní komorou (§ 32),



c) komu byla činnost burzovního dohodce zakázána pravomocným

rozhodnutím soudu.



(8) Oznámení podle odstavce 7 písm. a) musí být doručeno burzovní

komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost

burzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.



§ 30



Činnost burzovních dohodců



(1) Burzovní dohodci jsou povinni:



a) zprostředkovávat burzovní obchody s těmi komoditami a komoditními

deriváty, které jim burzovní komora přidělila, a to na základě pokynů

prodávajícího i kupujícího,



b) vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody,

které zprostředkovali za burzovní den,



c) vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s

uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen

výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím

potřebné údaje o uzavřeném obchodu.



(2) Burzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech,

příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se

týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a

jsou povinni zachovávat obchodní tajemství.^7)



(3) Burzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li

důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu

s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.



(4) Burzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody

osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování

jiným burzovním dohodcem.



(5) Do obchodní knihy [(odstavec 1 písm. b)] se zapisuje označení

smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu,

popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit

podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být

nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému,

jež musí být potvrzeny burzovním dohodcem. Do obchodní knihy se

zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.



§ 31



Odměna burzovních dohodců



(1) Burzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu,

jakmile obchod zprostředkoval (dále jen "dohodné").



(2) Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má burzovní

dohodce nárok na dohodné až po jejich splnění. Bude-li splnění podmínek

zmařeno burzovním dohodcem, právo na dohodné zaniká.



(3) Výši dohodného burzovního dohodce určuje burzovní komora se

souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto nebo

statutem určeno jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu

rovným dílem.



§ 32



Dozor nad činností burzovních dohodců



(1) Dozor nad činností burzovních dohodců vykonává burzovní komora

způsobem určeným ve statutu a dále burzovní komisař.



(2) Poruší-li burzovní dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu

delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní

komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat.



(3) Porušuje-li burzovní dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své

povinnosti, burzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez

tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento burzovní dohodce

znovu jmenován burzovním dohodcem na žádné burze po dobu tří let.



(4) Burzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá burzovního

dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti burzovního

dohodce stanovené tímto zákonem (§ 29 odst. 2).



(5) Burzovní dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo

doručeno rozhodnutí burzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud

jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo statutu.



ČÁST SEDMÁ



STÁTNÍ DOZOR A SPRÁVNÍ DELIKTY



Státní dozor



§ 33



(1) Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává

příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a

odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněž jmenuje a odvolává

zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho

nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností.



(2) Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních

pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony.



(3) Dohled nad provozováním regulovaného trhu a mnohostranného

obchodního systému burzou vykonává podle zvláštního právního předpisu

Česká národní banka.



(4) Příslušný orgán státní správy spolupracuje s Českou národní bankou

při udělování povolení a výkonu dozoru nad burzou, která vykonává nebo

hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení podle

tohoto zákona vydává po dohodě s Českou národní bankou. Příslušný orgán

státní správy a Česká národní banka se vzájemně informují vždy o řízení

o uložení sankce, o řízení o odnětí povolení k provozování burzy a

opatřeních burzovního komisaře.



§ 34



(1) Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn

kontrolovat,



a) zda burzovní obchody probíhají v souladu s tímto zákonem a

burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 1 písm. b),



b) zda činnost burzy, burzovních orgánů, členů burzy, dohodců a osob

podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) a § 25 odst. 3 je v souladu s tímto

zákonem a statutem,



c) zda neexistují u burzy důvody, které mohou vést k pozastavení

činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy podle § 35

odst. 1 nebo k odejmutí povolení podle § 35 odst. 2 a 3,



d) zda jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona ve své obchodní

firmě nebo názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv

souvislosti se svojí činností nepoužívají označení „komoditní burza“

nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné,

anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.



(2) Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle

odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:



a) vytknout nedostatky a požadovat jejich odstranění ve stanovené

lhůtě,



b) pozastavit burzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým

hospodářským škodám,



c) pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komory,

pokud odporuje tomuto zákonu nebo statutu, do doby, než o jejich

platnosti rozhodne soud, a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby

soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné; po marném uplynutí

této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.



(3) Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních

dohodců a ke stanovení výše dohodného.



(4) Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech

týkajících se burzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž

se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v

rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří

předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se

účastní burzovních obchodů.



§ 35



(1) Příslušný orgán státní správy může pozastavit činnost burzy nebo

omezit povolení k provozování burzy, a to nejdéle na 2 roky, pokud

burza porušuje povinnosti podle § 8a odst. 1.



(2) Pokud burza ve stanovené lhůtě nedostatky odstraní, příslušný orgán

státní správy pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k

provozování burzy zruší. Pokud burza nedostatky neodstraní, příslušný

orgán státní správy povolení k provozování burzy odejme.



(3) Příslušný orgán státní správy povolení odejme vždy, pokud



a) vyjde najevo, že povolení bylo uděleno na základě nepravdivých

skutečností,



b) činnost burzy nebyla zahájena do 12 měsíců ode dne nabytí právní

moci povolení,



c) ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí

povolení se nekonala valná hromada,



d) ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí

povolení nebyli zvoleni členové burzovní komory, jejichž volba přísluší

valné hromadě a kterým skončilo funkční období před více než 1 rokem,



e) počet členů burzy je nejméně po dobu 90 dnů nižší než 3,



f) burza ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o

odejmutí povolení neorganizovala burzovní obchody podle § 8a odst. 1

písm. a), nebo



g) burza o odnětí povolení požádala.



Správní delikty



§ 36



nadpis vypuštěn



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burza“

nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné,

anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy,

nebo



b) vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.



(2) Fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního

shromáždění, dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 20

odst. 3.



(3) Fyzická osoba se jako burzovní dohodce dopustí přestupku tím, že

uzavře burzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.



(4) Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodům dopustí

přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.



(5) Fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí

přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.



(6) Fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komory nebo jako

zaměstnanec burzy dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 25

odst. 4.



(7) Fyzická osoba se jako burzovní dohodce dopustí přestupku tím, že



a) vykonává jinou výdělečnou činnost v rozporu s § 29 odst. 3 nebo 4,

nebo



b) poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.



(8) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 5, nebo 6,



b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 7.



§ 36a



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burza“

nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné,

anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy,

nebo



b) vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která se

zúčastní burzovního shromáždění, dopustí správního deliktu tím, že

poruší povinnost podle § 20 odst. 3.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodce

dopustí správního deliktu tím, že uzavře burzovní obchod v rozporu s §

21 odst. 3.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k

burzovním obchodům dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z

povinností podle § 24 odst. 1.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k

burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) dopustí správního

deliktu tím, že uzavře burzovní obchod v rozporu s § 23 odst. 1.



(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v §

25 odst. 3 dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z

povinností podle § 25 odst. 3.



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako člen burzy nebo

burzovní komory dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost

podle § 25 odst. 4.



(8) Podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodce dopustí

správního deliktu tím, že poruší některou z povinností podle § 30 odst.

1, 2 nebo 3.



(9) Burza se dopustí správního deliktu tím, že



a) neuveřejní nebo nezpřístupní statut a řád burzovního rozhodčího

soudu, pokud se zřizuje podle § 4 odst. 2,



b) organizuje burzovní obchody v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a),



c) nevede seznam osob podle § 8a odst. 1 písm. b),



d) nekontroluje dodržování povinností členů burzy, dohodců a jiných

oprávněných osob k burzovním obchodům podle § 8a odst. 1 písm. c),



e) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. d) nevyloučila člena burzy, který

přestal splňovat podmínky členství,



f) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. e) neuveřejnila nebo nezpřístupnila

platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,



g) nezabezpečila působení burzovního rozhodčího soudu podle § 8a odst.

1 písm. f),



h) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. g) nezpracovala, neuveřejnila nebo

nezpřístupnila výroční zprávu o činnosti burzy,



i) v rozporu s § 22 odst. 2 nevyloučí z burzovních obchodů osoby podle

§ 22 odst. 1,



j) v rozporu s § 27 odst. 7 neuveřejní aktuální kursy nebo historii

kursů nebo neuchovává kursovní listy nebo neumožní nahlédnutí do nich,

nebo



k) v rozporu s § 32 odst. 4 neodvolá dohodce.



(10) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 6, 7 nebo

8,



b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 9 písm. b), d),

e) nebo g),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5,



d) 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 9 písm. c), h),

i), j) nebo k),



e) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, 3 nebo 4,



f) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 9 písm. a) nebo

f).



§ 36b



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby

porušení právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům,

době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

příslušný orgán státní správy podle § 5 odst. 1.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^20) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



ČÁST OSMÁ



ZRUŠENÍ A ZÁNIK BURZY



§ 37



Zrušení burzy



(1) Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace:



a) dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem,

kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,



b) dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o

odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví

den pozdější.



(2) Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody.

Týmž dnem zaniká pravomoc burzovního rozhodčího soudu rozhodovat spory,

s výjimkou sporů, kde bylo řízení již zahájeno.



§ 38



Likvidace



(1) Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v

rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným orgánem státní

správy v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů.



(2) Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního

zákoníku o likvidaci obchodních společností.



(3) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi

dosud splacených členských příspěvků a zápisného, pokud není ve statutu

určen jiný způsob rozdělení.



§ 39



Zánik burzy



(1) Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Tímto dnem zaniká

též burzovní rozhodčí soud, pokud byl u burzy zřízen.



(2) Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení

likvidačního zůstatku likvidátor.



ČÁST DEVÁTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 40



(1) Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní

poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením

omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše

vkladu a omezení počtu společníků.



(2) Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcem, generálním sekretářem

burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba

bezúhonná.



§ 41



Odvolání proti rozhodnutí ve věcech podle § 34 odst. 2 písm. b) nemá

odkladný účinek.



§ 42



Do doby vydání obecného předpisu o rozhodčím řízení použijí se na

řízení před burzovním rozhodčím soudem přiměřeně ustanovení právních

předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.^12)



§ 43



Zákony národních rad určí příslušné orgány státní správy, jež budou mít

působnost podle tohoto zákona.



§ 44



(1) Právnické osoby, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a

které mají ve svém obchodním jménu označení "burza" nebo provozují

činnost uvedenou v § 1, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti

tohoto zákona získat povolení burzy a přizpůsobit své právní poměry

tomuto zákonu, jinak je soud i bez návrhu zruší a nařídí jejich

likvidaci.



(2) Soud zruší také právnickou osobu, která má ke dni účinnosti tohoto

zákona ve svém obchodním jménu označení "burza" a neprovozuje činnost

uvedenou v § 1 nebo činnost uvedenou v jiném burzovním zákoně, pokud

nezmění své obchodní jméno do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto

zákona.



§ 44a



(1) Burza může být založena i jako akciová společnost podle obchodního

zákoníku.



(2) Na burzu, která je akciovou společností podle odstavce 1, se

použijí ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 1 odst. 2 a 3, § 5 odst.

2 písm. a) bod 4 po dobu členství na burze, § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2

písm. a) až d), § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 5, § 18 odst. 1 a § 40

odst. 1.



(3) Členové burzy, která je akciovou společností, mají za podmínek

vymezených tímto zákonem a statutem právo být voleni do orgánů burzy a

navštěvovat burzovní shromáždění.



(4) Burzovní komisař podle § 33 má právo účasti na jednání všech orgánů

burzy, která je akciovou společností.



(5) Změna stanov, která se týká pravidel pro svolávání a jednání valné

hromady, vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu dozoru.



(6) Burza se může přeměnit na akciovou společnost.



(7) Orgán státního dozoru podle § 33 je oprávněn zahájit správní řízení

o přezkoumání podmínek povolení podle § 5 do tří měsíců od přeměny na

akciovou společnost.



§ 45



Zrušují se:



1. nařízení č. 79/1903 ř. z., jak se povolávají členové do správ

zemědělských burs,



2. zákon č. 69/1922 Sb. z. a n., o plodinové burse v Bratislavě a o

zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a

v Podkarpatské Rusi.



§ 46



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.



Havel v. r.



Dubček v. r.



Čalfa v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 285/2005 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Komoditní burza zřízená podle dosavadních právních předpisů uvede

své vnitřní poměry do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31.

prosince 2005.



2. Neuvede-li burza své vnitřní poměry do souladu s tímto zákonem ve

lhůtě podle odstavce 1, ustanovení jejího statutu, která jsou v rozporu

s tímto zákonem, pozbývají platnosti.



Čl. II zákona č. 247/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Správní řízení podle zákona č. 229/1992 Sb., s výjimkou správních

řízení podle § 36 zákona č. 229/1992 Sb., zahájená přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi

související se posuzují podle zákona č. 229/1992 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Správní řízení podle § 36

zákona č. 229/1992 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



2. Burza, která zveřejnila statut a řád burzovního rozhodčího soudu v

Obchodním věstníku podle dosavadních právních předpisů, uloží statut

též do sbírky listin obchodního rejstříku nejpozději do 6 měsíců ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

pozdějších předpisů.



1a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.



1a) § 4 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech,

zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících

zákonů.



1b) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.



1c) § 11 občanského zákoníku.



Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění

pozdějších předpisů.



3a) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení

ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,

ve znění pozdějších předpisů.



3b) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



4) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



5) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon).



6) § 9 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úplné znění

č. 70/1992 Sb.).



7) § 17 obchodního zákoníku.



12) Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním

styku a o výkonu rozhodčích nálezů.



13) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 2/1969

Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



15) § 26e zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.



16) § 22d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.



17) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009

Sb.



18) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



19) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



20) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.