229/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1992
o komoditních burzách
Změna: 216/1994 Sb.
Změna: 105/1995 Sb.
Změna: 70/2000 Sb.
Změna: 285/2005 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 230/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 247/2011 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 407/2012 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Komoditní burza
(1) Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona
(dále jen "burza") k organizování burzovních obchodů se zbožím (dále
jen "komodity"), deriváty vztahujícími se ke komoditám, které jsou
předmětem obchodování na burze (dále jen "komoditní deriváty"), pokud
nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu^1),
nebo se zemědělským skladním listem podle zvláštního právního
předpisu^1a).
(2) Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem.
Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský
příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu,
popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího
ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může
určit statut burzy (dále jen "statut").
(3) Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen
mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění
dalšího rozvoje burzy.
(4) Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nesmí ve své
obchodní firmě, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv
souvislosti se svojí činností použít nebo používat označení „komoditní
burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním
zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o
činnost burzy.
(5) Označení "burzovní" může být použito
a) v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování
burzovních obchodů,
b) k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou
podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení
informací, zpráv a publikací o činnosti burz.
(6) Burza vede účetnictví podle právních předpisů upravujících
účetnictví pro podnikatele.
§ 2
Burzovní obchody
(1) Burzovním obchodem je koupě a prodej komodit a komoditních
derivátů, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního
předpisu^1), osobami oprávněnými k burzovním obchodům sjednaným na
burze v místnostech a hodinách určených pro burzovní shromáždění,
popřípadě i mimo burzu, za podmínek určených tímto zákonem a statutem,
pokud je cena z tohoto obchodu zaznamenána příslušným orgánem burzy.
(2) Burzovním obchodem jsou i pomocné obchody uzavírané na burze, jež
souvisejí s komoditami prodávanými na burze, zejména pojistné smlouvy,
smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské.
ČÁST DRUHÁ
ZALOŽENÍ A VZNIK BURZY
§ 3
Založení burzy
(1) Burza se zakládá zakladatelskou smlouvou.
(2) Zakladatelská smlouva musí být uzavřena alespoň třemi zakladateli.
Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.
(3) Zakladatelská smlouva obsahuje:
a) určení zakladatelů uvedením obchodní firmy nebo názvu nebo jména a
příjmení, u právnických osob sídla, u fyzických osob bydliště, a
předmětu podnikání,
b) název, který musí obsahovat označení „komoditní burza“ nebo slovem
„burza“ ve spojení s předmětem burzovních obchodů,
c) sídlo burzy,
d) předmět a druh burzovních obchodů,
e) druh a výši vkladů zakladatelů, z nichž budou hrazeny náklady
provozu burzy,
f) způsob zajištění prostředků na úhradu nákladů prvního roku provozu
burzy,
g) prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu,
h) prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu
působícího při burze (dále jen "burzovní rozhodčí soud") a na jeho
řádu,
i) jména, příjmení a bydliště prvních členů burzovní komory, jejichž
volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy (§ 10 odst. 3).
(4) Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy.
§ 4
Statut
(1) Statut obsahuje:
a) název a sídlo burzy,
b) vymezení předmětu a druhu burzovních obchodů,
c) bližší podmínky pro vznik členství na burze a pro návštěvu
burzovních shromáždění,
d) konkretizaci práv a povinností členů burzy, e) bližší určení osob
oprávněných k burzovním obchodům, podmínky vyloučení těchto osob z
burzovních obchodů, včetně konkretizace práv a povinností těchto osob,
f) podrobnější postup při jmenování a odvolávání osob oprávněných ke
zprostředkování burzovních obchodů podle § 29 (dále jen „burzovní
dohodce“) a způsob jejich odměňování; podmínky, za nichž mohou osoby
oprávněné ke zprostředkování burzovních obchodů podle § 23 odst. 3
(dále jen „soukromý dohodce“) působit na burze; podmínky, za nichž jsou
burzovní dohodce a soukromý dohodce (dále jen „dohodci“) oprávněni
uzavírat burzovní obchody svým jménem,
g) určení způsobu, jak se členové burzy podílejí na zajišťování nákladů
na provoz burzy a popřípadě i rozsah jejich ručení za závazky burzy nad
rozsah stanovený zákonem,
h) podrobnější úpravu působnosti orgánů burzy a počet členů burzovní
komory,
i) způsob, jakým se stanoví pravidla pro uzavírání smluv, jenž jsou
burzovními obchody, jejich zprostředkování a splnění (dále jen
"burzovní pravidla"),
j) způsob stanovení a uveřejňování kursů,
k) pravidla hospodaření s majetkem burzy,
l) podrobnější pravidla pro přezkoumání rozhodnutí burzovní komory
valnou hromadou, pro přijetí rozhodnutí o zrušení burzy a postupu při
její likvidaci, včetně způsobu rozdělení likvidačního zůstatku.
(2) Burza uveřejní nejpozději do 30 dnů ode dne svého vzniku statut a
řád burzovního rozhodčího soudu, pokud se zřizuje, způsobem umožňujícím
dálkový přístup a zpřístupní je ve svém sídle k nahlédnutí.
Státní povolení
§ 5
(1) K provozování burzy je třeba státní povolení (dále jen „povolení“)
Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství v
oblastech jejich působnosti^13) (dále jen „příslušný orgán státní
správy“).
(2) Příslušný orgán státní správy udělí povolení k provozování burzy na
žádost zakladatelů burzy přede dnem jejího zápisu do obchodního
rejstříku, které po vzniku burzy na ni přechází, a to za podmínek, že
a) zakladatelé
1. podnikají nejméně po dobu 3 let,
2. nejsou nebo nebyli členy burzy, které bylo v předcházejících 5
letech přede dnem podání žádosti odňato povolení z jiného důvodu než na
žádost burzy,
3. nejsou osobou, která byla v předcházejících 5 letech přede dnem
podání žádosti podle tohoto zákona za neplnění povinností opakovaně
sankcionována,
4. nejsou osobami propojenými podle obchodního zákoníku,
5. nemají ke dni podání žádosti v evidenci daní u orgánů Finanční
správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován
nedoplatek,
6. nemají ke dni podání žádosti nedoplatky na pojistném a na penále na
veřejném zdravotním pojištění, nedoplatky na pojistném a na penále na
sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
7. nejsou osobami, na jejichž majetek byl v předcházejících 5 letech
přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na
prohlášení konkursu pro nedostatek jejich majetku nebo zrušen konkurs
pro nedostatek jejich majetku nebo povoleno vyrovnání podle zákona o
konkursu a vyrovnání,
8. nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem
podání žádosti bylo rozhodnuto o jejich úpadku nebo byl insolvenční
návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen
pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona, a
9. nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem
podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného
orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční,
konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými
nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České
republiky, uvedená pod bodem 7 nebo 8,
b) zakladatelé, pokud jsou fyzickými osobami,
1. jsou bezúhonní a
2. nebyli v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti
statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby
nebo nevykonávali kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě,
aa) na jejíž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání
žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu
pro nedostatek majetku dlužníka nebo zrušen konkurs pro nedostatek
majetku dlužníka nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a
vyrovnání,
bb) u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo
rozhodnuto o jejím úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro
nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek
majetku dlužníka podle insolvenčního zákona,
cc) u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo
vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci
podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné
obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými
účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky,
uvedená pod písmenem aa) nebo bb),
c) zakladatelé doloží, že burza bude mít ke dni zahájení provozu
dostatečné finanční, materiální, personální a organizační předpoklady
pro provozování burzy vzhledem k předpokládanému rozsahu činnosti a
zaměření burzy.
(3) V žádosti kromě obecných náležitostí podání zakladatelé uvedou
a) název a sídlo burzy,
b) předmět a druh burzovních obchodů, které mají být na burze
provozovány,
c) jiné kontaktní údaje zakladatelů, zejména identifikátor datové
schránky, elektronickou adresu a telefonní číslo.
(4) Žádost o udělení povolení podepíší všichni zakladatelé a připojí k
ní tyto doklady
a) zakladatelskou smlouvu,
b) statut,
c) řád burzovního rozhodčího soudu, pokud má být u burzy zřízen,
d) potvrzení ne starší než 3 měsíce, že nemají v evidenci daní u orgánů
Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky
evidován nedoplatek,
e) potvrzení^15) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na
veřejné zdravotní pojištění, ne starší 3 měsíce,
f) potvrzení^16) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ne
starší 3 měsíce,
g) doklady prokazující finanční, materiální, personální a organizační
předpoklady pro provoz burzy podle odstavce 2 písm. c), a to zejména
1. výroční zprávy nebo účetní závěrky nebo přehledy o příjmech,
výdajích, majetku a závazcích zakladatelů za 3 bezprostředně
předcházející účetní období nebo obdobné dokumenty u zahraničních osob,
2. plán obchodní činnosti burzy, podložený reálnými ekonomickými
propočty,
3. návrh technického zabezpečení činností burzy,
4. návrh organizační struktury burzy a předpokládaného počtu
zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat jednotlivé činnosti burzy,
h) pokud se jedná o zahraniční osobu, doklady uvedené v § 5a odst. 3.
(5) Povolení je třeba též k návrhu na změnu názvu burzy, statutu, řádu
burzovního rozhodčího soudu a na přijetí za člena burzy, s výjimkou
člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), jinak jsou změny nebo vznik
členství neplatné. K žádosti o povolení změny názvu nebo statutu burza
přiloží usnesení valné hromady o změně statutu a nové znění statutu. K
žádosti o povolení změny řádu burzovního rozhodčího soudu burza přiloží
usnesení valné hromady o změně řádu burzovního rozhodčího soudu a nové
znění řádu burzovního rozhodčího soudu. K žádosti o povolení vzniku
členství na burze burza přiloží rozhodnutí burzovní komory o přijetí
člena burzy a doklady podle odstavce 4 písm. d), e), f) a h).
(6) Burza může za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem
organizovat regulovaný trh a provozovat mnohostranný obchodní systém
podle zvláštního právního předpisu s komoditními deriváty, které jsou
investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu^1).
§ 5a
(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která
byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl
tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem
a druhem burzovních obchodů, které mají být na burze provozovány, pokud
se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena^17).
(2) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1
splňovat osoba, která je
a) statutárním orgánem burzy nebo jeho členem,
b) prokuristou burzy,
c) generálním ředitelem burzy nebo jiným zaměstnancem se srovnatelnou
působností.
(3) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.
Příslušný orgán státní správy si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá
podle zvláštního právního předpisu^18) výpis z evidence Rejstříku
trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z
evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním
občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné
Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož
i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě
zdržovala v předcházejících 3 letech. Výpisy dokladující bezúhonnost
nesmí být starší 3 měsíců. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce se
příslušnému orgánu státní správy předkládají v originálním znění a
současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého.
(4) Pokud má být zakladatelem nebo členem burzy právnická osoba, musí
být bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje
právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se
na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si příslušný orgán
státní správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu^18) výpis z
evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že
právnická osoba nemá sídlo na území České republiky, předloží výpis z
evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným
orgánem státu, ve kterém má sídlo.
§ 6
(1) Příslušný orgán státní správy neudělí povolení, jestliže:
a) zakladatelé nesplní některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 2,
b) navrhovaný název burzy nebo označení burzovního rozhodčího soudu
jsou způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu, nebo
jiným způsobem mohou ovlivnit důvěryhodnost burzy nebo burzovního
rozhodčího soudu,
c) statut nebo řád burzovního rozhodčího soudu je v rozporu s právními
předpisy, nebo
d) navrhovaný druh burzovního obchodu by mohl ohrozit trh základních
surovin, s nimiž má být na burze obchodováno.
(2) Příslušný orgán státní správy může v povolení k provozování burzy
rozhodnout, že statut obsahuje úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21
odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, jestliže by
jinak byla znemožněna nebo podstatně ztížena možnost zapojení burzy do
mezinárodní organizace burz organizujících obchod s komoditami, pro něž
se burza zakládá; tuto úpravu však nelze povolit, pokud by tím byl
omezen výkon státního dozoru nad burzou a činností dohodců. Zakladatelé
uvedou návrh na takovou odchylnou úpravu v žádosti o povolení a
okolnosti rozhodné pro jeho posouzení doloží při jejím podání. Na
udělení povolení podle tohoto ustanovení není právní nárok. Povolení
může příslušný orgán státní správy odejmout, jestliže se burza ve lhůtě
jím stanovené při vydání povolení nestane členem uvedené mezinárodní
organizace burz.
§ 7
(1) Příslušný orgán státní správy rozhodne o žádosti o povolení do 60
dnů ode dne jejího doručení.
(2) V rozhodnutí, jímž se vydává povolení, uvede příslušný orgán státní
správy název a sídlo burzy, předmět a druh obchodů, které mohou být na
burze uzavírány. Součástí povolovacího výroku je schválení statutu, a
je-li zřízen, i řádu burzovního rozhodčího soudu.
§ 8
Zápis do obchodního rejstříku
(1) Burza vznikne ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Žádost o zápis
do obchodního rejstříku podepisují všichni zakladatelé burzy. Podpisy
zakladatelů musí být úředně ověřeny.
(2) Do obchodního rejstříku se zapisuje:
a) název a sídlo burzy,
b) identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru
osob^3b),
c) obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo
bydliště zakladatelů včetně výše jejich vkladů a rozsah jejich ručení
za závazky burzy, pokud je jejich ručení podle statutu vyšší, než
stanoví tento zákon,
d) jméno, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy
statutárního orgánu burzy s uvedením způsobu, jakým jednají a
podepisují se za burzu,
e) předmět a druhy burzovních obchodů podle povolení,
f) obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo
bydliště členů podle § 17 odst. 1 písm. b) a c).
(3) K žádosti o zápis do obchodního rejstříku se přikládá:
a) povolení,
b) zakladatelská smlouva,
c) statut,
d) řád burzovního rozhodčího soudu, je-li zřízen,.
e) doklad o jmenování jedné třetiny členů burzovní komory příslušným
orgánem státní správy.
(4) Žádost o zápis do obchodního rejstříku musí být podána bez
zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne nabytí právní
moci povolení, jinak práva a povinnosti z povolení zanikají. Práva a
povinnosti z povolení zanikají také dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
kterým rejstříkový soud žádost o zápis do obchodního rejstříku zamítl.
§ 8a
Provoz burzy
(1) Burza je povinna:
a) řádně a průběžně organizovat burzovní obchody v rozsahu uděleného
povolení,
b) vést seznam osob, které pro burzu vykonávají činnost a mají přístup
k informacím týkajícím se činnosti burzy, na které se vztahuje
požadavek mlčenlivosti,
c) průběžně kontrolovat, zda jsou členy burzy, dohodci a jinými osobami
oprávněnými k burzovním obchodům, plněny povinnosti jim stanovené tímto
zákonem, statutem a vnitřními předpisy burzy,
d) vyloučit člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1
písm. b), který přestal splňovat podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm.
a) a b), nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se burza dozvěděla, že člen
burzy přestal podmínky splňovat; pravomoc burzy k vyloučení člena burzy
podle § 19 odst. 2 tím není dotčena,
e) uložit do sbírky listin obchodního rejstříku platné znění statutu a
uveřejnit platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,
pokud je zřízen, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci
povolení jejich změny, způsobem umožňujícím dálkový přístup a
zpřístupnit je ve svém sídle k nahlédnutí,
f) řádně zabezpečit působení burzovního rozhodčího soudu, pokud je
zřízen,
g) zpracovat výroční zprávu o činnosti burzy nejpozději do 3 měsíců po
skončení předcházejícího kalendářního roku, uveřejnit ji nejpozději do
6 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku způsobem
umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit ji ve svém sídle k
nahlédnutí.
(2) Výroční zpráva o činnosti burzy obsahuje alespoň:
a) informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském
postavení burzy,
b) seznam členů burzy,
c) popis organizační struktury burzy,
d) seznam činností, jejichž výkonem burza pověřila třetí osobu,
e) výčet a objem skutečně obchodovaných komodit a komoditních derivátů
na burze a počet burzovních dní,
f) seznam soukromých a burzovních dohodců,
g) účetní závěrku, případně zprávu auditora, a další údaje podle
zvláštního právního předpisu^19),
h) informace o činnosti burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen.
ČÁST TŘETÍ
ORGÁNY A VNITŘNÍ POMĚRY BURZY
§ 9
Orgány burzy
(1) Orgány burzy jsou:
a) valná hromada,
b) burzovní komora.
(2) Statutem mohou být zřízeny poradní orgány burzy.
§ 10
Valná hromada
(1) Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada, která se skládá ze všech
členů burzy (§ 17).
(2) Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční
většina členů burzy a zároveň nadpoloviční většina členů burzy
jmenovaných příslušným orgánem státní správy. K přijetí usnesení je
zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy
oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li tento zákon nebo statut
kvalifikovanou většinu. Každý člen má jeden hlas. Hlasovat však nemůže
člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku.
(3) Do výlučné působnosti valné hromady patří:
a) volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komory,
b) usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,
c) zrušit burzu a určit osobu likvidátora,
d) přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komory a
předsedy burzovní komory za podmínek určených statutem, s výjimkou
rozhodnutí podle § 22 odst. 2,
e) usnášet se na jiných záležitostech určených statutem.
(4) K usnesení o změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o
zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy.
(5) Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut.
Burzovní komora
§ 11
(1) Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy.
Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní
komory. Členové burzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým
tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.
(2) Burzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komory
jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné
třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem
burzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního
orgánu státní správy České republiky.
(3) Členové burzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou
ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak,
mohou být členové voleni a jmenováni opětovně.
(4) Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let,
která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný
výkon funkce. Členem burzovní komory může být jen člen burzy. V případě
člena burzy, který je právnickou osobou, může být členem burzovní
komory jen fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem
statutárního orgánu této právnické osoby.
(5) Člen burzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen
to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí
odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení
bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komory končí dnem, kdy
odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo
jmenoval.
(6) Pravidla volby členů burzovní komory, popřípadě další požadavky a
podmínky členství v burzovní komoře, určí statut.
§ 12
(1) Burzovní komora rozhoduje o všech záležitostech burzy, pokud nejsou
svěřeny valné hromadě tímto zákonem, popřípadě statutem. Každý člen
burzovní komory má jeden hlas.
(2) Do působnosti burzovní komory patří:
a) rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy,
b) navrhovat valné hromadě změny statutu a řádu burzovního rozhodčího
soudu, zrušení burzy a osobu likvidátora,
c) rozhodovat o použití majetku burzy,
d) v souladu se statutem určovat místo a dobu konání burzovních
shromáždění,
e) určovat za jakých podmínek lze vydat vstupenky na burzovní
shromáždění,
f) činit opatření pro zachovávání pořádku na burzovním shromáždění a
čestnosti burzovních obchodů (§ 25),
g) navrhovat burzovní pravidla a určovat způsob evidence burzovních
obchodů,
h) jmenovat a odvolávat se souhlasem burzovního komisaře (§ 33)
burzovní dohodce a vykonávat nad nimi dohled, i) zakázat členovi burzy
navštěvovat burzovní shromáždění (§ 20) z důvodů a za podmínek určených
statutem,
j) povolovat činnost soukromých dohodců (§ 23 odst. 3) na burze,
k) pozastavovat burzovní obchody za podmínek určených statutem,
l) stanovit a uveřejňovat kursy komodit a komoditních derivátů,
m) volit a odvolávat členy burzovních výborů, předsedu burzovní komory
a generálního sekretáře burzy, členy předsednictva burzovního
rozhodčího soudu a jmenovat tajemníka burzovního rozhodčího soudu a
jeho zástupce,
n) vydávat podrobná pravidla (řády) pro jednotlivé oblasti své
působnosti vymezené ve statutu,
o) usnášet se na burzovních pravidlech,
p) rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a
zápisného,
q) stanovit výši burzovních poplatků,
r) další záležitosti svěřené jí statutem.
(3) Statut může určit, které z působností burzovní komory, uvedených v
odstavci 2 písm. d), e), f), k) a l), se svěřují do působnosti předsedy
burzovní komory nebo generálního sekretáře burzy.
§ 13
Zasedání burzovní komory
(1) Burzovní komora může zasedat, je-li přítomna nadpoloviční většina
členů burzovní komory zvolených valnou hromadou i nadpoloviční většina
členů jmenovaných příslušným státním orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí
souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.
(2) Při volbě a odvolání předsedy burzovní komory, generálního
sekretáře burzy, při schvalování návrhu burzovních pravidel a při
rozhodování o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů nebo
předsedy burzovní komory, jež se týkají oprávnění obchodovat na burze
nebo burzovních obchodů, jakož i v dalších případech, pokud tak určuje
statut, je nutná přítomnost dvou třetin členů zvolených valnou hromadou
i jmenovaných příslušným státním orgánem a k rozhodnutí je zapotřebí
souhlasu dvou třetin přítomných členů.
(3) Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(4) Pravidla pro svolávání a průběh zasedání burzovní komory určuje
statut.
§ 14
Burzovní výbory
(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 12
odst. 2 písm. b) a d) až l) burzovní výbory.
(2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání
burzovních výborů určuje statut.
(3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z odborníků
v dané oblasti. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává
burzovní komora.
§ 15
Předseda burzovní komory
(1) Předseda burzovní komory:
a) řídí činnost burzovní komory a svolává její zasedání,
b) podepisuje rozhodnutí přijatá na zasedání burzovní komory a odpovídá
za jejich realizaci,
c) rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou tímto zákonem nebo
statutem vyhrazeny valné hromadě nebo zasedání burzovní komory či
burzovnímu výboru,
d) dohlíží na dodržování burzovních předpisů,
e) je oprávněn přijmout rozhodnutí podle § 12 odst. 2 písm. k),
hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(2) Předsedou burzovní komory může být zvolen pouze její člen.
§ 16
Generální sekretář burzy
(1) Generální sekretář burzy je volen na zasedání burzovní komory na
návrh předsedy burzovní komory. Kandidát na funkci generálního
sekretáře burzy je vybírán konkursem.
(2) Generální sekretář burzy je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své
funkce nesmí bez předchozího písemného souhlasu burzy provozovat
podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru
ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob
zabývajících se podnikatelskou činností.
(3) Generální sekretář burzy:
a) řídí činnost burzovního aparátu i všech ostatních zaměstnanců burzy,
b) připravuje podklady pro zasedání burzovní komory,
c) uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komory,
d) dbá na zachovávání pořádku na burzovních shromážděních a je oprávněn
vykázat osoby, které ruší pořádek a nedbají jeho pokynů,
e) plní další úkoly, kterými jej pověří statut, zasedání burzovní
komory nebo předseda burzovní komory. (4) Generální sekretář burzy má
právo účastnit se s hlasem poradním zasedání valné hromady, burzovní
komory a burzovních výborů.
ČÁST ČTVRTÁ
ČLENOVÉ BURZY
§ 17
Vznik členství
(1) Členy burzy jsou:
a) zakladatelé burzy (§ 3),
b) členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy
(§ 11 odst. 2),
c) osoby přijaté burzovní komorou za členy burzy.
(2) Neurčí-li statut jinak, může být za člena burzy podle odstavce 1
písm. c) přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo
zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k
obchodování s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím
souvisejí, pokud zaplatí stanovené zápisné.
(3) Členem burzy může být pouze osoba, která splňuje podmínky uvedené v
§ 5 odst. 2 písm. a) a b); to neplatí pro člena burzy podle odstavce 1
písm. b).
(4) Počet členů burzy nesmí být nižší než 3 po celou dobu existence
burzy.
§ 18
Základní práva a povinnosti členů
(1) Členové burzy mají právo za podmínek vymezených tímto zákonem a
statutem účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, právo volit a být
voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromáždění.
(2) Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) jsou povinni splatit
vklad ve výši stanovené zakladatelskou smlouvou nejpozději do 90 dnů
ode dne vzniku burzy.
(3) Členové burzy musí splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm.
a) a b) po celou dobu členství v burze, to neplatí pro členy burzy
podle § 17 odst. 1 písm. b).
(4) Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. b) musí být starší 21 let a
bezúhonní.
(5) Členům burzy, pokud jejich členství nevzniklo podle § 17 odst. 1
písm. b), může statut uložit povinnost zaplatit zápisné a roční členský
příspěvek ve výši a ve lhůtě stanovené burzovní komorou.
§ 19
Zánik členství
(1) Členství zaniká:
a) vyloučením z burzovních obchodů podle § 22 odst. 1 písm. a),
b) ztrátou funkce, z jejíhož titulu byla osoba členem [(§ 17 odst. 1
písm. b)],
c) smrtí,
d) zánikem právnické osoby bez právního nástupce,
e) vyloučením člena burzy,
f) výpovědí,
g) jiným způsobem určeným ve statutu.
(2) Burzovní komora může člena burzy vyloučit, jestliže závažným
způsobem porušil své povinnosti, zejména je-li v prodlení s placením
členského příspěvku. Rozhodnutí o vyloučení musí být přijato do šesti
měsíců ode dne, kdy se burzovní komora o porušení povinnosti dozvěděla,
nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo. Rozhodnutí o vyloučení musí být doručeno způsobem upraveným ve
statutu. Člen burzy může do jednoho měsíce ode dne doručení podat valné
hromadě návrh na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení. Vyloučený člen
burzy nemá právo na vrácení členského příspěvku za rok, v němž byl
vyloučen.
(3) Člen burzy uvedený v § 17 odst. 1 písm. a) a písm. c) může písemně
své členství vypovědět; jeho povinnost zaplatit příspěvek za celý rok,
v němž své členství vypověděl, není tímto dotčena. Neurčuje-li statut
dobu delší, činí výpovědní doba šest měsíců a běží od prvního dne
měsíce následujícího po doručení výpovědi. Podrobnější pravidla pro
podání výpovědi může určit statut.
ČÁST PÁTÁ
BURZOVNÍ OBCHODY
§ 20
Burzovní shromáždění
(1) Burzovním shromážděním je shromáždění oprávněných osob v
místnostech a hodinách určených burzovní komorou pro uzavírání a
zprostředkování burzovních obchodů.
(2) Osobami oprávněnými účastnit se burzovních shromáždění jsou osoby,
kterým byla v souladu se statutem udělena vstupenka na burzovní
shromáždění, členové burzovní komory, dohodci, burzovní komisař a
zaměstnanci burzy určení burzovní komorou.
(3) Osoby, které se účastní burzovního shromáždění, jsou povinny
dodržovat statut.
(4) V místnosti, kde se konají burzovní shromáždění, musí být k
dispozici statut na veřejně přístupném místě a pravidla chování
návštěvníků burzy musí být vyvěšena na viditelném a přístupném místě.
§ 21
Osoby oprávněné k burzovním obchodům
(1) K burzovním obchodům uvedeným v § 2, pokud se podrobí statutu a
burzovním pravidlům, jsou oprávněny:
a) osoby, které jsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) a písm.
c),
b) jiné osoby, pokud mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež
je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodu s ním a ke službám,
jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, a obdrží vstupenku na
burzovní shromáždění,
c) právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo
vytváření a ochraňování hmotných rezerv.
(2) Právnická osoba, která je oprávněna k burzovním obchodům, určí s
předchozím souhlasem burzovní komory jednu nebo více fyzických osob
jako své zmocněnce, kteří budou jejím jménem uzavírat burzovní obchody.
Plná moc musí být udělena písemně a podpis zmocnitele musí být úředně
ověřen; to platí i pro udělení plné moci zástupci fyzické osoby.
(3) Dohodce může v rámci své působnosti uzavírat burzovní obchody na
vlastní účet a vlastním jménem pouze v případech, kdy to připouští
statut.
(4) Členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy
nejsou oprávněni k burzovním obchodům ani k jejich zprostředkování,
pokud nejsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. c).
§ 22
Vyloučení z burzovních obchodů
(1) Z burzovních obchodů jsou vyloučeny:
a) osoby, které přestaly splňovat požadavky uvedené v § 21,
b) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo soud konkurs
zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového
usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu
proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl
insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě
nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu dvou let po skončení
insolvenčního řízení^4),
c) osoby, kterým byla odejmuta vstupenka na burzovní shromáždění,
d) osoby, kterým bylo odňato nebo pozastaveno právo účastnit se
burzovních obchodů burzovním komisařem,
e) osoby uvedené v § 25 odst. 3.
(2) O vyloučení z burzovních obchodů podle odstavce 1 písm. a)
rozhoduje burzovní komora, jejíž rozhodnutí se doručuje způsobem
uvedeným ve statutu. Dotčená osoba se může do sedmi dnů od doručení
rozhodnutí burzovní komory domáhat, aby je soud prohlásil za neplatné,
pokud odporuje právním předpisům.
(3) Od rozhodnutí burzovní komory až do pravomocného rozhodnutí soudu
se nesmí dotčená osoba burzovních obchodů účastnit. Její právo na
náhradu škody tím není dotčeno.
§ 23
Uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů
(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b)
mohou uzavírat jednotlivé burzovní obchody jen prostřednictvím dohodců.
Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. a) a c)
mohou uzavírat burzovní obchody i přímo, to je svým jménem a na vlastní
účet, bez zprostředkování dohodcem.
(2) Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní
dohodci (§ 29) nebo soukromí dohodci.
(3) Soukromým dohodcem je osoba, která zprostředkovává obchody na
základě živnostenského oprávnění.^5) Ustanovení § 30, § 31 odst. 1 a 2
a § 32 platí obdobně i na soukromé dohodce.
(4) Z burzovního obchodu ani z jeho zprostředkování nemůže vzniknout
přímé oprávnění nebo závazek burze.
§ 24
Povinnosti osob oprávněných k burzovním obchodům
(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou povinny:
a) dodržovat předpisy, jež se týkají burzovních obchodů,
b) přistoupit ke způsobu zúčtování burzovního obchodu určenému
statutem,
c) oznámit cenu z přímého obchodu podle § 27 odst. 3.
(2) Podrobnější vymezení povinností těchto osob může určit statut.
§ 25
Čestnost burzovních obchodů
(1) Při burzovních obchodech musí být všem účastníkům dostupné ve
stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj
kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.
(2) Je zakázáno uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškozování
třetích osob.
(3) Osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze dříve
než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech,
které mohou ovlivnit vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s
nimiž je na burze obchodováno, nesmějí uzavírat obchody s těmito
komoditami a komoditními deriváty nebo tyto informace využít ve
prospěch jiných osob, dokud se tyto informace nestanou veřejně známými;
dále nesmějí vědomě rozšiřovat nepravdivé zprávy, které by mohly mít
vliv na vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze
obchodováno, nebo poškodit účastníky trhu.
(4) Členové burzy a burzovní komory, jakož i zaměstnanci burzy jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získali ze svého
postavení a které mají význam pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na
burze obchodováno.
§ 26
Předmět a druhy burzovních obchodů
(1) Na burze lze obchodovat pouze s těmi komoditami, které jsou zapsány
v obchodním rejstříku [§ 8 odst. 2 písm. e)] a s komoditními deriváty,
které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního
předpisu^1), pokud přijetí komodit a komoditních derivátů k burzovnímu
obchodu (§ 2) schválil příslušný orgán stanovený statutem burzy.
(2) O možnosti sjednávat obchody, při kterých mezi uzavřením smlouvy a
plněním ze smlouvy uplyne delší lhůta (dále jen "termínové obchody"),
pokud byly zapsány jako druh přípustného burzovního obchodu do
obchodního rejstříku, rozhoduje burzovní komora.
(3) Při uzavření termínového obchodu je kupující povinen složit kauci
způsobem a ve výši určené statutem.
(4) Termínované obchody mohou uzavírat osoby oprávněné k burzovním
obchodům.
§ 27
Cenové evidence a kótace
(1) Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem
určeným tímto zákonem a statutem.
(2) Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v
obchodní knize [§ 30 odst. 1 písm. b)].
(3) Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez
prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu
burzovnímu orgánu určenému statutem v době konání burzovního
shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromáždění, na
nejbližším dalším shromáždění. Podrobný postup pro splnění oznamovací
povinnosti určí statut.
(4) Je-li na burze používán automatizovaný systém zpracování dat, musí
být obchod zaevidován v tomto systému. Burzovní komora je povinna
učinit taková opatření, aby do tohoto systému neměly přístup nepovolané
osoby, a zajistit ochranu a utajení dat v něm obsažených.
(5) Kurs komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze
obchodováno, stanoví burzovní komora po skončení burzovního shromáždění
na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým
burzovním obchodům, o cenách, za které bylo v období vymezeném statutem
obchodováno (cenová kótace).
(6) Pokud se na burze používá automatický výpočetní systém, vypočítává
se kurs tímto systémem.
(7) Burza uveřejňuje aktuální kursy a historii kursů za 5 bezprostředně
předcházejících let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kursy se
uvádějí v kursovním listě. Burza uchovává kursovní listy v listinné a
elektronické podobě po dobu nejméně 5 let ode dne jejich uveřejnění a
umožňuje ve svém sídle do nich nahlédnout.
§ 28
Burzovní rozhodčí soud a rozhodování sporů z burzovních obchodů
(1) Při burze může působit burzovní rozhodčí soud jako stálý nezávislý
orgán pro rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 nezávislými
rozhodci.
(2) zrušen
(3) Spory z burzovních obchodů (§ 2), které jsou jinak příslušné
rozhodovat soudy,^6) se rozhodují, jestliže se strany o tom dohodnou, v
rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem. To platí i pro
obchodní spory ^6) z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou
komodity, jimiž se na burze obchoduje.
ČÁST ŠESTÁ
BURZOVNÍ DOHODCI
§ 29
(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je
jmenován a odvoláván burzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního
komisaře. Počet míst burzovních dohodců určuje burzovní komora.
(2) Výběr burzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného
burzovní komorou. Burzovním dohodcem může být jen fyzická osoba, která
je starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou
odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou
příslušným orgánem státní správy.
(3) Burzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která
souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které
jsou předmětem burzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním
jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců souhlasí burzovní komisař a
burzovní komora a je-li to umožněno statutem.
(4) Burzovní komora a burzovní komisař mohou udělený souhlas k
provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců písemně odvolat.
Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání
souhlasu. Burzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu
výdělečnou činnost ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních
předpisů.
(5) Statut upraví způsob uveřejnění jmenného seznamu burzovních
dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů
týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň
úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost
provozují.
(6) Burzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle
odstavce 3, nemůže být členem burzovní komory a burzovních výborů ani
rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.
(7) Burzovním dohodcem přestává být ten,
a) kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodce,
b) kdo byl odvolán burzovní komorou (§ 32),
c) komu byla činnost burzovního dohodce zakázána pravomocným
rozhodnutím soudu.
(8) Oznámení podle odstavce 7 písm. a) musí být doručeno burzovní
komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost
burzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.
§ 30
Činnost burzovních dohodců
(1) Burzovní dohodci jsou povinni:
a) zprostředkovávat burzovní obchody s těmi komoditami a komoditními
deriváty, které jim burzovní komora přidělila, a to na základě pokynů
prodávajícího i kupujícího,
b) vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody,
které zprostředkovali za burzovní den,
c) vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s
uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen
výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím
potřebné údaje o uzavřeném obchodu.
(2) Burzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech,
příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se
týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a
jsou povinni zachovávat obchodní tajemství.^7)
(3) Burzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li
důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu
s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.
(4) Burzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody
osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování
jiným burzovním dohodcem.
(5) Do obchodní knihy [(odstavec 1 písm. b)] se zapisuje označení
smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu,
popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit
podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být
nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému,
jež musí být potvrzeny burzovním dohodcem. Do obchodní knihy se
zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.
§ 31
Odměna burzovních dohodců
(1) Burzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu,
jakmile obchod zprostředkoval (dále jen "dohodné").
(2) Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má burzovní
dohodce nárok na dohodné až po jejich splnění. Bude-li splnění podmínek
zmařeno burzovním dohodcem, právo na dohodné zaniká.
(3) Výši dohodného burzovního dohodce určuje burzovní komora se
souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto nebo
statutem určeno jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu
rovným dílem.
§ 32
Dozor nad činností burzovních dohodců
(1) Dozor nad činností burzovních dohodců vykonává burzovní komora
způsobem určeným ve statutu a dále burzovní komisař.
(2) Poruší-li burzovní dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu
delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní
komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat.
(3) Porušuje-li burzovní dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své
povinnosti, burzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez
tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento burzovní dohodce
znovu jmenován burzovním dohodcem na žádné burze po dobu tří let.
(4) Burzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá burzovního
dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti burzovního
dohodce stanovené tímto zákonem (§ 29 odst. 2).
(5) Burzovní dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo
doručeno rozhodnutí burzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud
jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo statutu.
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ DOZOR A SPRÁVNÍ DELIKTY
Státní dozor
§ 33
(1) Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává
příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a
odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněž jmenuje a odvolává
zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho
nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností.
(2) Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních
pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony.
(3) Dohled nad provozováním regulovaného trhu a mnohostranného
obchodního systému burzou vykonává podle zvláštního právního předpisu
Česká národní banka.
(4) Příslušný orgán státní správy spolupracuje s Českou národní bankou
při udělování povolení a výkonu dozoru nad burzou, která vykonává nebo
hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení podle
tohoto zákona vydává po dohodě s Českou národní bankou. Příslušný orgán
státní správy a Česká národní banka se vzájemně informují vždy o řízení
o uložení sankce, o řízení o odnětí povolení k provozování burzy a
opatřeních burzovního komisaře.
§ 34
(1) Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn
kontrolovat,
a) zda burzovní obchody probíhají v souladu s tímto zákonem a
burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 1 písm. b),
b) zda činnost burzy, burzovních orgánů, členů burzy, dohodců a osob
podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) a § 25 odst. 3 je v souladu s tímto
zákonem a statutem,
c) zda neexistují u burzy důvody, které mohou vést k pozastavení
činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy podle § 35
odst. 1 nebo k odejmutí povolení podle § 35 odst. 2 a 3,
d) zda jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona ve své obchodní
firmě nebo názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv
souvislosti se svojí činností nepoužívají označení „komoditní burza“
nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné,
anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2) Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle
odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:
a) vytknout nedostatky a požadovat jejich odstranění ve stanovené
lhůtě,
b) pozastavit burzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým
hospodářským škodám,
c) pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komory,
pokud odporuje tomuto zákonu nebo statutu, do doby, než o jejich
platnosti rozhodne soud, a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby
soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné; po marném uplynutí
této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.
(3) Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních
dohodců a ke stanovení výše dohodného.
(4) Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech
týkajících se burzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž
se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v
rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří
předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se
účastní burzovních obchodů.
§ 35
(1) Příslušný orgán státní správy může pozastavit činnost burzy nebo
omezit povolení k provozování burzy, a to nejdéle na 2 roky, pokud
burza porušuje povinnosti podle § 8a odst. 1.
(2) Pokud burza ve stanovené lhůtě nedostatky odstraní, příslušný orgán
státní správy pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k
provozování burzy zruší. Pokud burza nedostatky neodstraní, příslušný
orgán státní správy povolení k provozování burzy odejme.
(3) Příslušný orgán státní správy povolení odejme vždy, pokud
a) vyjde najevo, že povolení bylo uděleno na základě nepravdivých
skutečností,
b) činnost burzy nebyla zahájena do 12 měsíců ode dne nabytí právní
moci povolení,
c) ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí
povolení se nekonala valná hromada,
d) ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí
povolení nebyli zvoleni členové burzovní komory, jejichž volba přísluší
valné hromadě a kterým skončilo funkční období před více než 1 rokem,
e) počet členů burzy je nejméně po dobu 90 dnů nižší než 3,
f) burza ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o
odejmutí povolení neorganizovala burzovní obchody podle § 8a odst. 1
písm. a), nebo
g) burza o odnětí povolení požádala.
Správní delikty
§ 36
nadpis vypuštěn
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burza“
nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné,
anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy,
nebo
b) vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.
(2) Fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního
shromáždění, dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 20
odst. 3.
(3) Fyzická osoba se jako burzovní dohodce dopustí přestupku tím, že
uzavře burzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.
(4) Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodům dopustí
přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.
(5) Fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí
přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.
(6) Fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komory nebo jako
zaměstnanec burzy dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 25
odst. 4.
(7) Fyzická osoba se jako burzovní dohodce dopustí přestupku tím, že
a) vykonává jinou výdělečnou činnost v rozporu s § 29 odst. 3 nebo 4,
nebo
b) poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 5, nebo 6,
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 7.
§ 36a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burza“
nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné,
anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy,
nebo
b) vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která se
zúčastní burzovního shromáždění, dopustí správního deliktu tím, že
poruší povinnost podle § 20 odst. 3.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodce
dopustí správního deliktu tím, že uzavře burzovní obchod v rozporu s §
21 odst. 3.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k
burzovním obchodům dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z
povinností podle § 24 odst. 1.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k
burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) dopustí správního
deliktu tím, že uzavře burzovní obchod v rozporu s § 23 odst. 1.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v §
25 odst. 3 dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z
povinností podle § 25 odst. 3.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako člen burzy nebo
burzovní komory dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost
podle § 25 odst. 4.
(8) Podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodce dopustí
správního deliktu tím, že poruší některou z povinností podle § 30 odst.
1, 2 nebo 3.
(9) Burza se dopustí správního deliktu tím, že
a) neuveřejní nebo nezpřístupní statut a řád burzovního rozhodčího
soudu, pokud se zřizuje podle § 4 odst. 2,
b) organizuje burzovní obchody v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a),
c) nevede seznam osob podle § 8a odst. 1 písm. b),
d) nekontroluje dodržování povinností členů burzy, dohodců a jiných
oprávněných osob k burzovním obchodům podle § 8a odst. 1 písm. c),
e) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. d) nevyloučila člena burzy, který
přestal splňovat podmínky členství,
f) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. e) neuveřejnila nebo nezpřístupnila
platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,
g) nezabezpečila působení burzovního rozhodčího soudu podle § 8a odst.
1 písm. f),
h) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. g) nezpracovala, neuveřejnila nebo
nezpřístupnila výroční zprávu o činnosti burzy,
i) v rozporu s § 22 odst. 2 nevyloučí z burzovních obchodů osoby podle
§ 22 odst. 1,
j) v rozporu s § 27 odst. 7 neuveřejní aktuální kursy nebo historii
kursů nebo neuchovává kursovní listy nebo neumožní nahlédnutí do nich,
nebo
k) v rozporu s § 32 odst. 4 neodvolá dohodce.
(10) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 6, 7 nebo
8,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 9 písm. b), d),
e) nebo g),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5,
d) 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 9 písm. c), h),
i), j) nebo k),
e) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, 3 nebo 4,
f) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 9 písm. a) nebo
f).
§ 36b
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby
porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům,
době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
příslušný orgán státní správy podle § 5 odst. 1.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^20) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
ČÁST OSMÁ
ZRUŠENÍ A ZÁNIK BURZY
§ 37
Zrušení burzy
(1) Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace:
a) dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem,
kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,
b) dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o
odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví
den pozdější.
(2) Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody.
Týmž dnem zaniká pravomoc burzovního rozhodčího soudu rozhodovat spory,
s výjimkou sporů, kde bylo řízení již zahájeno.
§ 38
Likvidace
(1) Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v
rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným orgánem státní
správy v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů.
(2) Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního
zákoníku o likvidaci obchodních společností.
(3) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi
dosud splacených členských příspěvků a zápisného, pokud není ve statutu
určen jiný způsob rozdělení.
§ 39
Zánik burzy
(1) Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Tímto dnem zaniká
též burzovní rozhodčí soud, pokud byl u burzy zřízen.
(2) Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení
likvidačního zůstatku likvidátor.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 40
(1) Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní
poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením
omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše
vkladu a omezení počtu společníků.
(2) Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcem, generálním sekretářem
burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba
bezúhonná.
§ 41
Odvolání proti rozhodnutí ve věcech podle § 34 odst. 2 písm. b) nemá
odkladný účinek.
§ 42
Do doby vydání obecného předpisu o rozhodčím řízení použijí se na
řízení před burzovním rozhodčím soudem přiměřeně ustanovení právních
předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.^12)
§ 43
Zákony národních rad určí příslušné orgány státní správy, jež budou mít
působnost podle tohoto zákona.
§ 44
(1) Právnické osoby, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a
které mají ve svém obchodním jménu označení "burza" nebo provozují
činnost uvedenou v § 1, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti
tohoto zákona získat povolení burzy a přizpůsobit své právní poměry
tomuto zákonu, jinak je soud i bez návrhu zruší a nařídí jejich
likvidaci.
(2) Soud zruší také právnickou osobu, která má ke dni účinnosti tohoto
zákona ve svém obchodním jménu označení "burza" a neprovozuje činnost
uvedenou v § 1 nebo činnost uvedenou v jiném burzovním zákoně, pokud
nezmění své obchodní jméno do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto
zákona.
§ 44a
(1) Burza může být založena i jako akciová společnost podle obchodního
zákoníku.
(2) Na burzu, která je akciovou společností podle odstavce 1, se
použijí ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 1 odst. 2 a 3, § 5 odst.
2 písm. a) bod 4 po dobu členství na burze, § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2
písm. a) až d), § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 5, § 18 odst. 1 a § 40
odst. 1.
(3) Členové burzy, která je akciovou společností, mají za podmínek
vymezených tímto zákonem a statutem právo být voleni do orgánů burzy a
navštěvovat burzovní shromáždění.
(4) Burzovní komisař podle § 33 má právo účasti na jednání všech orgánů
burzy, která je akciovou společností.
(5) Změna stanov, která se týká pravidel pro svolávání a jednání valné
hromady, vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu dozoru.
(6) Burza se může přeměnit na akciovou společnost.
(7) Orgán státního dozoru podle § 33 je oprávněn zahájit správní řízení
o přezkoumání podmínek povolení podle § 5 do tří měsíců od přeměny na
akciovou společnost.
§ 45
Zrušují se:
1. nařízení č. 79/1903 ř. z., jak se povolávají členové do správ
zemědělských burs,
2. zákon č. 69/1922 Sb. z. a n., o plodinové burse v Bratislavě a o
zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a
v Podkarpatské Rusi.
§ 46
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 285/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Komoditní burza zřízená podle dosavadních právních předpisů uvede
své vnitřní poměry do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31.
prosince 2005.
2. Neuvede-li burza své vnitřní poměry do souladu s tímto zákonem ve
lhůtě podle odstavce 1, ustanovení jejího statutu, která jsou v rozporu
s tímto zákonem, pozbývají platnosti.
Čl. II zákona č. 247/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Správní řízení podle zákona č. 229/1992 Sb., s výjimkou správních
řízení podle § 36 zákona č. 229/1992 Sb., zahájená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi
související se posuzují podle zákona č. 229/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Správní řízení podle § 36
zákona č. 229/1992 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Burza, která zveřejnila statut a řád burzovního rozhodčího soudu v
Obchodním věstníku podle dosavadních právních předpisů, uloží statut
též do sbírky listin obchodního rejstříku nejpozději do 6 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění
pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.
1a) § 4 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech,
zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících
zákonů.
1b) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.
1c) § 11 občanského zákoníku.
Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění
pozdějších předpisů.
3a) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
4) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon).
6) § 9 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úplné znění
č. 70/1992 Sb.).
7) § 17 obchodního zákoníku.
12) Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním
styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
13) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 2/1969
Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 26e zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 22d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
17) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009
Sb.
18) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
19) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
20) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.