23/1994 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 7. ledna 1994
o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých
státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními
čekateli
Změna: 265/1997 Sb.
Změna: 218/1998 Sb.
Změna: 311/2000 Sb.
Změna: 183/2001 Sb.
Změna: 468/2001 Sb.
Změna: 88/2005 Sb.
Změna: 88/2005 Sb. (část)
Změna: 252/2007 Sb.
Změna: 7/2010 Sb.
Změna: 462/2011 Sb.
Změna: 4/2014 Sb.
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 7, 34 a 40 zákona č.
283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen "zákon"), a článku IV
bodu 9 zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992
Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA PRVNÍ
Řízení práce státního zastupitelství
Výkon dohledu v soustavě státního zastupitelství
§ 1
nadpis vypuštěn
(1) Výkon dohledu se zaměřuje zejména na dodržování a aplikaci právních
předpisů v působnosti státního zastupitelství a v činnosti státních
zástupců, dodržování pokynů vyššího státního zastupitelství a vedoucích
státních zástupců, na organizaci a řízení práce a na plnění pokynů
obecné povahy nejvyššího státního zástupce.
(2) V rámci dohledu je vyšší státní zastupitelství v rozsahu stanoveném
zákonem zejména oprávněno:
a) vyžadovat zvláštní zprávy o postupu státních zástupců při výkonu
působnosti státního zastupitelství,
b) vyžadovat informace v jednotlivých věcech vyřizovaných nižším
státním zastupitelstvím,
c) přezkoumat kteroukoli věc vyřízenou nižším státním zastupitelstvím a
za tímto účelem vyžádat od nižšího státního zastupitelství předložení
všech písemností, jež byly podkladem pro vyřízení takové věci, jakož i
příslušná vyjádření a stanoviska, nestanoví-li zvláštní předpis pro
přezkoumání takové věci závazným způsobem jiný postup,^1)
d) provádět u nižšího státního zastupitelství prověrky jednotlivých
věcí, prověrky na určitých úsecích činnosti nižšího státního
zastupitelství nebo celkové prověrky činnosti nižšího státního
zastupitelství,
e) dávat nižšímu státnímu zastupitelství pokyny ve věcech, k jejichž
vyřízení je nižší státní zastupitelství příslušné,^1a) a v zákonem
stanovených případech věc tomuto nižšímu státnímu zastupitelství
odejmout a vyřídit ji samo.^1b)
(3) Je-li podnět k výkonu dohledu učiněn u věcně nebo místně
nepříslušného státního zastupitelství, postoupí jej státní zástupce
neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a podatele o tom
vyrozumí.
(4) Další obsahově shodné podněty státní zástupce nepřezkoumává a
podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen
již ve vyrozumění o vyřízení prvního podnětu.
§ 2
nadpis vypuštěn
(1) Při výkonu dohledu nad postupem bezprostředně nižšího státního
zastupitelství, který je svou povahou rovněž dohledem, vyšší státní
zastupitelství zaměřuje svou pozornost pouze na hodnocení úrovně a
účinnosti tohoto dohledu. Zákonnost postupu, který byl předmětem výkonu
původního dohledu, může přezkoumat, jen stanoví-li tak zvláštní
zákon.^1c)
(2) Je-li státnímu zástupci doručen podnět, v němž je namítán nesprávný
nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nejblíže
vyššího státního zastupitelství postoupí podnět tomu bezprostředně
nižšímu státnímu zastupitelství, jehož nesprávný nebo nezákonný postup
při výkonu dohledu je namítán, k vyhodnocení, zda se nejedná o další
obsahově shodný podnět podaný po poučení podle § 1 odst. 4. O
postoupení podatele vyrozumí s výslovným upozorněním na možné odložení
podnětu nižším státním zastupitelstvím bez dalšího vyrozumění. Nižší
státní zastupitelství obsahově shodný podnět odloží bez vyrozumění
podatele; jinak provede dohled podle § 1 odst. 1. Tím není dotčeno
oprávnění vyššího státního zastupitelství v odůvodněných případech
přezkoumat postup bezprostředně nižšího státního zastupitelství při
výkonu dohledu.
(3) Další obsahově shodné podněty, v nichž je namítán nesprávný nebo
nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nepřezkoumává a
podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen
již ve vyrozumění o postoupení prvního takového podnětu bezprostředně
nižšímu státnímu zastupitelství k vyhodnocení podle § 2 odst. 2.
§ 3
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Kromě státních zástupců a právních čekatelů jsou i ostatní
pracovníci státního zastupitelství povinni zachovávat mlčenlivost o
všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem
činnosti státního zastupitelství. Povinnost mlčenlivosti trvá i po
skončení pracovního poměru.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníky uvedené v
odstavci 1 zprostit vedoucí státního zastupitelství.
HLAVA DRUHÁ
Zřízení poboček některých státních zastupitelství a stanovení výjimek
ohledně územních obvodů státních zastupitelství
§ 4
nadpis vypuštěn
Jsou-li k plnění úkolů státního zastupitelství zřízeny v obvodu jeho
působnosti pobočky, vedoucí státní zástupce příslušného státního
zastupitelství stanoví opatřením okruh věcí, které se vyřizují u
takových poboček. Opatření zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
§ 5
Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích
se zřizuje jeho pobočka v Táboře.
(2) Sídlem pobočky je město Tábor.
§ 6
Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem se
zřizuje jeho pobočka v Liberci.
(2) Sídlem pobočky je město Liberec.
§ 7
Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje
jeho pobočka v Olomouci.
(2) Sídlem pobočky je město Olomouc.
§ 7a
Krajské státní zastupitelství v Brně - pobočka ve Zlíně
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se zřizuje jeho
pobočka ve Zlíně.
(2) Sídlem pobočky je město Zlín.
§ 7b
Krajské státní zastupitelství v Brně - pobočka v Jihlavě
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se zřizuje jeho
pobočka v Jihlavě.
(2) Sídlem pobočky je město Jihlava.
§ 7c
Okresní státní zastupitelství Karviná - pobočka v Havířově
(1) V obvodu Okresního státního zastupitelství v Karviné se zřizuje
jeho pobočka v Havířově.
(2) Sídlem pobočky je město Havířov.
§ 8
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - pobočka v Brně a pobočka v
Ostravě
V obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se zřizují pobočky
v Brně a v Ostravě.
§ 9
Výjimky z působnosti obvodních státních zastupitelství v Praze
(1) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná v prvním stupni
řízení o trestných činech patřících jinak do věcné a místní
příslušnosti obvodních státních zastupitelství v obvodu Městského
státního zastupitelství v Praze, jestliže směřují proti bezpečnosti
silniční, železniční, letecké a plavební dopravy.
(2) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná společné řízení o
všech trestných činech téhož obviněného, je-li trestný čin podle
odstavce 1 trestným činem nejtěžším.
(3) Koná-li se společné řízení proti více obviněným, z nichž některý je
stíhán pro trestný čin podle odstavce 1, koná Obvodní státní
zastupitelství pro Prahu 2 řízení proti tomuto obviněnému za podmínky
uvedené v odstavci 2 jen tehdy, bylo-li vyloučeno ze společného řízení.
§ 10
Působnost státních zastupitelství v trestním řízení o trestných činech
příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejích
zaměstnanců, příslušníků Vojenské policie a příslušníků zpravodajských
služeb
(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení
konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů^2) a k vyřizování věcí,
v nichž zkrácené přípravné řízení konala Generální inspekce
bezpečnostních sborů^2a), je příslušný státní zástupce krajského
státního zastupitelství i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný
státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho
působnosti, není-li dále stanoveno jinak. Rovněž je příslušný k
zastupování obžaloby a návrhu na potrestání v řízení před soudem v
těchto věcech, ledaže věc předal státnímu zástupci, který by jinak byl
příslušný^2b), a k rozhodování ve sporu o příslušnost ke konání úkonů
před zahájením trestního stíhání mezi Generální inspekcí bezpečnostních
sborů a jiným policejním orgánem^2c).
(2) K vyšetřování trestných činů^2d) spáchaných příslušníky Generální
inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační
služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky
Vojenského zpravodajství, příslušníky Vojenské policie a zaměstnanci
České republiky zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci
bezpečnostních sborů a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto
trestných činech^2e) je příslušný státní zástupce krajského státního
zastupitelství, jehož příslušnost se určí podle § 12, 14 a 16. Rovněž
je příslušný k zastupování návrhu na potrestání, který v těchto věcech
podal, i u jiného soudu, než u kterého působí, pokud věc nepředal
státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný.
(3) Státní zástupce vrchního státního zastupitelství je ve věcech
uvedených v odstavci 2 příslušný k zastupování obžaloby v řízení i před
jiným soudem, než u kterého působí, pokud věc nepředal státnímu
zástupci, který by jinak byl příslušný.
HLAVA TŘETÍ
§ 11
Jednoduché úkony konané právními čekateli státního zastupitelství
Vedoucí státního zastupitelství nebo jím pověřený státní zástupce^3)
může pověřit právního čekatele, aby v projednávaných věcech vykonával
tyto jednoduché úkony:
a) dožádání v jednoduchých věcech,
b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního
zastupitelství osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení včetně sepisování
trestních oznámení,
d) rozhodnutí o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení po
právní moci rozhodnutí ve věci samé,
e) rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce a
ustanoveného zmocněnce,
f) rozhodnutí o svědečném, znalečném a tlumočném,
g) přípravu podkladů pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního
stíhání nebo narovnaní,
h) zpracování návrhu písemného vyhotovení rozhodnutí o podmíněném
zastavení trestního stíhání nebo narovnání,
i) sepisování podání státnímu zastupitelství včetně návrhů,
j) přípravu podkladů pro rozhodnutí o osvědčení obviněného ve zkušební
době stanovené v rozhodnutí o podmíněném zastavení jeho trestního
stíhání, včetně podkladů pro rozhodnutí o pokračování v trestním
stíhání obviněného, který se ve stanovené zkušební době neosvědčil, a
zpracování návrhu písemného vyhotovení těchto rozhodnutí,
k) přípravu podkladů pro rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu
na potrestání a o osvědčení podezřelého ve zkušební době, včetně
podkladů pro vydání pokynu k zahájení trestního stíhání podezřelého,
který se ve stanovené zkušební době neosvědčil, a zpracování návrhu
písemného vyhotovení těchto rozhodnutí a pokynu,
l) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
m) kontrolu korespondence obviněných,
n) vyhotovování statistických listů,
o) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,
p) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů
veřejné správy, územní samosprávy a dalších osob povinných podat
vysvětlení či zapůjčit spisy a doklady státnímu zastupitelství při
výkonu jeho působnosti,
q) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.
ČÁST DRUHÁ
Postup státních zástupců v trestním řízení
Oddíl první
Věcná příslušnost státních zástupců v přípravném řízení trestním
§ 12
(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení
trestním je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu
zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve
věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud tato vyhláška
nestanoví jinak. Nemůže-li úkon vztahující se k postupu před zahájením
trestního stíhání pro jeho neodkladnost provést příslušný státní
zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který v takovém
případě příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného
odkladu vyrozumí a věc mu předá.
(2) Nelze-li pro neúplnost skutkových zjištění určit příslušnost
státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v
přípravném řízení trestním v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o
zahájení úkonů trestního řízení,^3a) doručí se tento záznam státnímu
zástupci státního zastupitelství odpovídajícího stupně v sídle
policejního orgánu nebo jeho organizační složky. Jde-li o policejní
orgán s působností pro území celé České republiky, doručí jej policejní
orgán krajskému státnímu zastupitelství v sídle policejního orgánu nebo
jeho organizační složky, u něhož je činná osoba, která tento úkon
učinila.
(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, státní zástupce, jemuž byl
doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení a který se nepovažuje
za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá opatření, která
nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce
podle trestního řádu při použití operativně pátracích prostředků,^3b)
která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je
oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení. Jinak
postoupí věc k dalšímu řízení státnímu zastupitelství místně a věcně
příslušnému. O postoupení věci současně vyrozumí policejní orgán, jenž
mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení doručil.
§ 13
Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné
řízení státnímu zástupci (§ 10 odst. 2), vykonává dozor nad
zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání
státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování
nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností
lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo
skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování
skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin,
státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá
takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně.
§ 14
Vyšší státní zastupitelství je příslušné k výkonu dozoru nad
zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věci, kterou odňalo
bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, a působí v ní samo.
§ 15
(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve
věcech úmyslných trestných činů
a) spáchaných při činnosti banky, investiční společnosti nebo
investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zdravotní
pojišťovny, penzijního fondu, stavební spořitelny anebo spořitelního a
úvěrního družstva, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,
b) fyzických nebo právnických osob spáchaných v souvislosti s
neoprávněným výkonem činnosti subjektů uvedených v písmenu a), byla-li
jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,
c) jimiž byla způsobena na majetku nebo majetkovém podílu státu škoda
nejméně 150 mil. Kč,
d) podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku,
jestliže byly spáchány ve prospěch organizované zločinecké skupiny^3e),
a dále trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329
trestního zákoníku nebo trestné činy přijetí úplatku, podplacení nebo
nepřímého úplatkářství podle § 331 až 333 trestního zákoníku, pokud
byly spáchány v souvislosti s odhalováním či vyšetřováním trestných
činů podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku,
e) jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie,
pokud jimi byla způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,
f) spáchaných proti jednotné evropské měně ve prospěch organizované
zločinecké skupiny^3e), členem organizované skupiny^3f), ve značném
nebo velkém rozsahu^3g) nebo koná-li řízení o trestných činech
namířených proti jednotné evropské měně policejní orgán, který plní
úkoly zvláštní ústředny podle článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání
penězokazectví^3h),
je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož
obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci
příslušné.
(2) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve
věcech trestných činů podílnictví podle § 214 trestního zákoníku,
podílnictví z nedbalosti podle § 215 trestního zákoníku, legalizace
výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku a legalizace
výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 trestního zákoníku
je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož
obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci
příslušné, jestliže zdrojovým trestným činem je některý z trestných
činů uvedených v odstavci 1.
(3) Vrchní státní zastupitelství je příslušné ve věci některého z
trestných činů uvedených v odstavcích 1 a 2 i k výkonu dozoru nad
zachováváním zákonnosti v přípravném řízení též ve věcech dalších
trestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení,^3i) nebude-li
věc vyloučena ze společného řízení.^3j) Dojde-li k vyloučení věci ze
společného řízení a u takové věci dále není příslušnost vrchního
státního zastupitelství dána podle odstavce 1 nebo 2, může vrchní
státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního
zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad
zachováváním zákonnosti v přípravném řízení i v této věci, jinak je
povinno věc neprodleně postoupit věcně a místně příslušnému státnímu
zastupitelství.
(4) Vrchní státní zastupitelství může po předchozím souhlasu nejvyššího
státního zástupce rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním
zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů uvedených v
odstavcích 1 až 3 je příslušné nižší státní zastupitelství; jeho
příslušnost se určí podle zásad uvedených v § 12, 14 a 16.
(5) Vyžaduje-li to závažnost, skutková či právní složitost věci, může
vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního
zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad
zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech
a) uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a e), i když jimi byla
způsobena škoda nižší než 150 mil. Kč, nebo
b) pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč.
§ 16
(1) Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost k výkonu dozoru
několika státních zástupců, vykonává dozor ten, který je příslušný k
výkonu dozoru nad vyšetřováním vedeným proti pachateli trestného činu
nebo ohledně nejzávažnějšího trestného činu; jinak ten, který začal
vykonávat dozor nejdříve.
(2) K došetření věci vrácené státnímu zástupci soudem, jemuž byla
postoupena nebo přikázána, je příslušný státní zástupce, který vykonává
dozor v přípravném řízení.
Úkony v trestním řízení
§ 17
Přijímání trestních oznámení
(1) Oznamovatele, který činí trestní oznámení u státního zástupce
ústně, musí státní zástupce podle trestního řádu poučit a poté
vyslechnout.^4)
(2) Pokud je trestní oznámení podáno u věcně nebo místně nepříslušného
státního zastupitelství (§ 16), postoupí je státní zástupce neprodleně
příslušnému státnímu zastupitelství a oznamovatele o tom vyrozumí.
Je-li však nutno provést neodkladné nebo neopakovatelné úkony, zajistí
státní zástupce jejich neprodlené provedení ještě před postoupením věci
příslušnému státnímu zastupitelství, nelze-li dosáhnout toho, aby tak
učinil příslušný státní zástupce. Ustanovení § 12 odst. 3 první věta se
zde užije obdobně.
§ 18
Dozor v přípravném řízení
(1) Státní zástupce si může ve věcech, v nichž provádí dozor, předem
vyhradit předkládání opisů protokolů o procesních úkonech. K prověrce
postupu policejního orgánu může vyžadovat předložení spisů nebo může
prověrku spisového materiálu provádět přímo u policejního orgánu.
(2) Považuje-li to státní zástupce v zájmu úplnosti skutkových zjištění
a zajištění všech důkazů pro věc důležitých za potřebné, je oprávněn
nahlížet do plánu vyšetřování nebo požadovat informaci policejního
orgánu o jeho obsahu.
§ 18a
Postup státního zástupce při používání operativně pátracích prostředků
(1) Státní zástupce příslušný k úkonům v trestním řízení při používání
operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f trestního řádu) je
povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k vyzrazení
informací o přijímaných opatřeních nepovolaným osobám a nebyl tak
zmařen účel trestního řízení či ohroženy osoby.
(2) K podání návrhu na použití agenta (§ 158e odst. 4 trestního řádu)
je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož
obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve
věci; nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní
zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo
policejní orgán, který návrh na použití agenta podal. Tento státní
zástupce je též příslušný ke všem úkonům, jež v souvislosti s činností
agenta státní zástupce podle trestního řádu vykonává (§ 158e odst. 7
trestního řádu). Příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad
zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci, v níž je
agent použit, zůstává tímto ustanovením nedotčena.
(3) Na použití zpravodajských prostředků podle zvláštních právních
předpisů^4a) se ustanovení této vyhlášky nevztahují.
§ 19
Pokyny státního zástupce
(1) Pokyny vydává státní zástupce v průběhu přípravného řízení formou
opatření.
(2) Písemnou formu mají pokyny, které státní zástupce vydává k zahájení
trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění,
ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při
vrácení věci k doplnění, po vrácení věci státnímu zástupci soudem k
došetření, u odnětí a přikázání věci a tam, kde to státní zástupce
považuje za potřebné. Ústně dané pokyny státní zástupce stvrzuje
písemně, považuje-li to podle povahy věci za nutné. O každém pokynu
učiní záznam do dozorového spisu.
(3) Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení,
proti němuž je přípustná stížnost,^4b) se zařadí vždy do prvopisu
vyšetřovacího spisu. Ostatní pokyny se zakládají do prvopisu
vyšetřovacího spisu, stanoví-li tak státní zástupce.
(4) Neprovede-li policejní orgán úkon, k němuž dostal od státního
zástupce pokyn, upozorní na to státní zástupce jeho příslušného
nadřízeného nebo mu věc usnesením odejme.
nadpis vypuštěn
§ 20
Rozhodování o vazbě
Vyrozumění o skutečnostech, jež je státní zástupce povinen věznici
sdělit (§ 70a trestního řádu), doručí státní zástupce věznici zpravidla
ještě týž den, kdy takové rozhodnutí nebo opatření učinil. Vždy tak
učiní, jde-li o rozhodnutí o dalším trvání vazby nebo o propuštění
obviněného z vazby.
§ 20a
Návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody
Je-li třeba v přípravném řízení omezit obviněného ve výkonu trestu
odnětí svobody (§ 74a trestního řádu), podá státní zástupce bezodkladně
soudu odůvodněný návrh na takové omezení. Návrh musí zejména obsahovat
konkrétní údaje o druhu a povaze omezení a musí být odůvodněn
skutkovými okolnostmi vyplývajícími z obsahu spisového materiálu, který
státní zástupce současně k podanému návrhu připojí.
§ 21
Namítá-li policejní orgán svou místní nepříslušnost, státní zástupce mu
uloží, aby spisy předložil nadřízenému policejnímu orgánu k rozhodnutí
sporu.
§ 22
Rozhodnutí o přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním
orgánu
O přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu podle §
174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením,
které doručí se spisem příslušnému vedoucímu policejního orgánu s
pokynem, aby pověřil vyšetřováním jinou osobu služebně činnou v
policejním orgánu; opis usnesení zašle na vědomí osobě, jíž byla věc
odňata. Odnímá-li státní zástupce věc policejnímu orgánu a činí-li
opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu [§ 157 odst.
2 písm. b) trestního řádu], postupuje podle věty první přiměřeně.
§ 23
Pořizování kopií spisu
Požádají-li osoby uvedené v § 65 odst. 1 věta prvá trestního řádu
státního zástupce o umožnění pořídit si kopii spisu nebo jeho částí,
státní zástupce vyhoví, nachází-li se spis na státním zastupitelství a
lze-li kopii spisu technicky pořídit na státním zastupitelství.
Žádostem uvedených osob o zapůjčení spisu k pořízení kopií mimo státní
zastupitelství nelze vyhovět.
Oddíl druhý
Šetření k žádostem o milost
§ 24
(1) Podklady pro rozhodnutí o žádosti o zastavení trestního stíhání
milostí zjišťuje v přípravném řízení státní zástupce, který ve věci
vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
(2) Byla-li žádost o milost doručena přímo státnímu zástupci, který
vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, podá
tento státní zástupce nejpozději do pěti dnů od doručení žádosti zprávu
o jejím podání Ministerstvu spravedlnosti. Ve zprávě uvede kdo, pro
koho a z jakých důvodů žádá o udělení milosti a jaký je stav
přípravného řízení. Žadatele o přijetí žádosti o milost písemně
vyrozumí.
(3) Úkolem státního zástupce, pokud se tak nestalo již v přípravném
řízení, je zjistit osobní, rodinné a majetkové poměry, občanskou pověst
a objasnit pravdivost tvrzených důvodů pro udělení milosti.
(4) Šetřením podle odstavce 3 se nestaví trestní stíhání, ledaže by to
nařídil prezident republiky (§ 366 odst. 3 trestního řádu) nebo ministr
spravedlnosti (§ 367 trestního řádu).
§ 25
(1) Zprávu o výsledku šetření se svým návrhem spolu s vyšetřovacími
spisy a s materiály nově získanými předloží vedoucí státní zástupce
Ministerstvu spravedlnosti.
(2) Dojde-li státní zástupce, který má zjišťovat podklady pro
rozhodnutí o žádosti o milost, k závěru, že žádost by nebylo možno
doporučit, ani kdyby byly zjištěny příznivé okolnosti, podá o tom ihned
podrobnou zprávu Ministerstvu spravedlnosti, které rozhodne, zda je
třeba konat šetření.
(3) V případech, v nichž si prezident republiky vyhradil rozhodnutí o
žádosti o milost, nutno vždy provést šetření podle § 24 a předložit
trestní spisy Ministerstvu spravedlnosti.
§ 26
(1) Byla-li žádost o milost zamítnuta, doručí státní zástupce, který
zjišťoval podklady pro toto rozhodnutí, obviněnému nebo žadateli,
jde-li o osobu od obviněného rozdílnou, rozhodnutí ministra
spravedlnosti o jejím zamítnutí nebo sdělení Ministerstva spravedlnosti
o tom, že prezident republiky milost neudělil. Jiná sdělení než o
věcném vyřízení žádosti nelze poskytnout.
(2) Byla-li udělena milost, musí státní zástupce toto rozhodnutí
oznámit obviněnému způsobem, který odpovídá významu rozhodnutí.
Předvolá obviněného, ústně mu sdělí obsah rozhodnutí prezidenta
republiky a připomene mu povinnost chovat se tak, aby se ukázal hodným
udělení milosti. Pak státní zástupce obviněnému doručí opis svého
usnesení o zastavení trestního stíhání,^5) jehož příjem obviněný
potvrdí. Opis usnesení zašle státní zástupce rovněž Ministerstvu
spravedlnosti. Tyto úkony může provést i dožádaný státní zástupce.
Je-li obviněný ve vazbě, musí být vydán urychleně příkaz k jeho
propuštění.
(3) Bylo-li trestní stíhání zastaveno milostí prezidenta republiky pod
podmínkou, sleduje státní zástupce její dodržování. Postupuje přitom
obdobným způsobem jako při sledování obviněného po rozhodnutí státního
zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání.
(4) Po uplynutí každých šesti měsíců doby, na níž je podmínka v udělené
milosti vázána, sdělí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti
výsledky šetření.
(5) Vyjde-li najevo, že obviněný nedodržuje podmínky, pod kterými byla
milost udělena, provede státní zástupce potřebné šetření i mimo lhůtu
uvedenou v odstavci 4 a předloží výsledky šetření spolu s trestními
spisy Ministerstvu spravedlnosti.
(6) Sdělí-li Ministerstvo spravedlnosti, že bylo rozhodnuto o
pokračování v trestním stíhání, státní zástupce usnesením rozhodne, že
se v trestním stíhání obviněného pokračuje, a opis tohoto usnesení
zašle Ministerstvu spravedlnosti.
Oddíl třetí
Organizační zabezpečení dodržování lhůty 48 hodin k podání návrhu na
vzetí do vazby zadržených osob a provádění dalších úkonů v rámci
pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) státního zástupce
§ 27
(1) V mimopracovní době musí být zabezpečena pracovní pohotovost^5a)
(dosažitelnost) alespoň jednoho státního zástupce okresního a krajského
státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl státní zástupce
ve lhůtě 48 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí
obviněného do vazby^5b) nebo návrh na potrestání zadrženého
podezřelého, kterého státní zástupce nepropustil ze zadržení, ale předá
jej soudu spolu s návrhem na potrestání, anebo rozhodl-li o zahájení
trestního stíhání, aby mohl předložit soudu návrh na rozhodnutí o vazbě
zadrženého obviněného.^5c) O nařízení pracovní pohotovosti^5a)
(dosažitelnosti) státního zástupce vrchního státního zastupitelství
nebo Nejvyššího státního zastupitelství rozhodne v odůvodněných
případech vrchní státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce. Vedoucí
státní zástupce může rozhodnout o nařízení pracovní pohotovosti^5a)
alespoň jednoho zaměstnance odborného administrativního aparátu ve
státním zastupitelství; takovou pracovní pohotovost zaměstnance
odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství není
třeba zabezpečovat v případě, kdy státní zástupce, jemuž byla pracovní
pohotovost (dosažitelnost) nařízena, výslovně prohlásí, že zabezpečí
úkony v průběhu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) sám.
(2) V rámci dosažitelnosti státní zástupce zajišťuje provedení dalších
úkonů trestního řízení nutných k předložení návrhu na vydání příkazu k
domovní prohlídce, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,
zadržení a otevření zásilek nebo na ustanovení obhájce, pokud jejich
provedení nesnese odkladu.
(3) Státní zástupce je v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti)
povinen zabezpečit i plnění úkolů státního zastupitelství v souvislosti
s přípravným řízením konaným Generální inspekcí bezpečnostních sborů
nebo v souvislosti s vyšetřováním a zkráceným přípravným řízením ve
věcech trestných činů příslušníků Generální inspekce bezpečnostních
sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu
pro zahraniční styky a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství,
příslušníků Vojenské policie a zaměstnanců České republiky zařazených k
výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů (§ 10); za tímto
účelem jsou státní zástupci zařazení do dosažitelnosti povinni
poskytovat si účinnou pomoc. Vykoná-li takový úkon státní zástupce
jiného státního zastupitelství než státního zastupitelství příslušného
k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném
Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo k řízení o trestných
činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků
Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky
a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství, příslušníků Vojenské
policie a zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v
Generální inspekci bezpečnostních sborů, neprodleně poté postoupí věc
věcně i místně příslušnému státnímu zastupitelství k dalšímu řízení.
Stejnopis rozhodnutí či návrhu nebo jiného opatření, které v této věci
takový státní zástupce učinil, zašle současně na vědomí státnímu
zástupci, jenž je příslušný k výkonu dozoru v těchto věcech.
(4) Po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) je státní zástupce
povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na
pracovišti nebo v bydlišti.
§ 28
(1) Vedoucí státní zástupce oznámí příslušnému soudu a stálé službě
příslušného ředitelství Policie České republiky v obvodu státního
zastupitelství místo (adresu), kde se určený státní zástupce bude během
pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) zdržovat, a telefonní číslo
příslušné stanice. Písemnosti určené státnímu zastupitelství se po dobu
pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) doručují do sídla státního
zastupitelství, pokud vedoucí státní zástupce s ředitelem územního
útvaru policie nebo státní zástupce, který zabezpečuje pracovní
pohotovost (dosažitelnost), s příslušným policejním orgánem nedohodne
jiný způsob doručování písemností určených státnímu zastupitelství.
(2) Vedoucí státní zástupce při zajišťování dosažitelnosti koordinuje
svůj postup s dalšími orgány činnými v trestním řízení tak, aby byla
zaručena vzájemná informovanost policejních orgánů, státních zástupců a
soudců, kteří rozhodují v přípravném řízení.
ČÁST TŘETÍ
ZASTUPOVÁNÍ NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZÁSTUPCE V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM
§ 29
nadpis vypuštěn
Nejvyšší státní zástupce může pověřit státního zástupce Nejvyššího
státního zastupitelství nebo státního zastupitelství působícího u
soudu, u něhož je projednáván jeho návrh na zahájení řízení, jednat za
navrhovatele v řízení před soudem^5d).
ČÁST ČTVRTÁ
Postup státního zastupitelství při prošetřování podnětů ke stížnostem
pro porušení zákona
HLAVA PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 30
(1) Ustanovení této části se užijí při prošetřování podnětů k podání
stížnosti pro porušení zákona, které jsou státnímu zastupitelství
adresovány nebo postoupeny není-li dále stanoveno jinak.
(2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností^6) se na
prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.
HLAVA DRUHÁ
Podněty v trestních věcech
Oddíl první
Podnět
§ 31
Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona
(1) Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je
podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného
rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr
spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení
zákona,^7) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit
podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel
poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové
rozhodnutí učiněno.
(2) Zda je podání takovým podnětem, je nutno posoudit podle jeho
obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává,
označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního,
jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona.
Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po
upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho
vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.
(3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené
jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu
podání dovolání^7a) proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství
poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu
sdělí, že se podáním dále nezabývá.
Postup při přijímání podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona
§ 32
(1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k
podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo
postoupen orgánem k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně
odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn
Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní
zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či
státní zastupitelství, kterému byl podnět adresován a jež není k jeho
vyřízení příslušené.
(2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení
nebo řízení o ústavní stížnosti ohledně obviněného, kterého se podnět
týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu
spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.
(3) Pokud bylo dovolací řízení ukončeno vydáním rozhodnutí dovolacího
soudu, státní zastupitelství nepřezkoumává podněty, které jsou obsahově
shodné s dovoláním nejvyššího státního zástupce nebo vyjádřením
nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného, popřípadě s
dovoláním obviněného podaným ve věci, v níž se státní zastupitelství
účastnilo dovolacího řízení. Takový podnět postoupí bez dalšího řízení
s návrhem na odložení Ministerstvu spravedlnosti a připojí stejnopisy
listin, z nichž tyto skutečnosti vyplývají, a současně jej informuje o
výsledku dovolacího řízení. To neplatí, jestliže v podnětu vytýkaná
nezákonnost není důvodem pro uplatnění dovolání; takovou věc státní
zastupitelství přezkoumá.
(4) Probíhá-li v trestní věci, v níž byl podán podnět, řízení o
dovolání ohledně obviněného, jehož se podnět týká, státní
zastupitelství přezkoumání věci neprovádí, o této skutečnosti
neprodleně vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti a vyčká s vyřízením
podnětu na výsledek dovolacího řízení. Stejně postupuje i ve věcech,
které by jinak z důvodu obsahové shody podnětu s podaným dovoláním či
vyjádřením k dovolání postoupilo Ministerstvu spravedlnosti k dalšímu
řízení bez přezkoumání věci (odstavec 3). To neplatí, jestliže vytýkaná
nezákonnost nemůže být důvodem pro úspěšné uplatnění dovolání.
(5) Postup podle odstavce 4 je vyloučen ve věcech, v nichž státní
zastupitelství z jemu dostupného spisového materiálu zjistí zřejmé
porušení zákona v neprospěch obviněného, které by mohlo vést ke změně
podnětem napadeného rozhodnutí. Takovou věc předloží neprodleně
Ministerstvu spravedlnosti s návrhem na další postup a připojí veškeré
dostupné podklady, jež má v té době k dispozici a jimiž navrhovaný
postup odůvodňuje.
§ 33
Je-li obsahem podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona současně
oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním
řízení spáchal trestný čin, o kterém nelze rozhodnout na podkladě
stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu
věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k prověření.
Současně posoudí, zda jsou dány důvody k tomu, aby věc přezkoumal až
poté, kdy bude vyřízeno trestní oznámení. Na prověření oznámení se
užije ustanovení § 17.
Oddíl druhý
vypuštěn
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
Oddíl třetí
Postup při přijímání a přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání
stížnosti pro porušení zákona
§ 38
zrušen
§ 39
Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z
přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona
státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo
podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten,
který ve věci vykonával dohled nebo konal vyšetřování nebo zkrácené
přípravné řízení. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení
§ 30 odst. 1 trestního řádu. Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo
něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního
zastupitelství.
§ 40
Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti
pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu
předcházelo, a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je
podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno
ve smyslu ustanovení § 266 odst. 3 a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to
v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.
§ 41
zrušen
§ 42
Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu k podání
stížnosti pro porušení zákona přezkoumává, musí být přehledně uvedeny
všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i
právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu,
pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení
zákona.
Oddíl čtvrtý
Vyřízení podnětu
§ 43
(1) Neshledá-li státní zastupitelství po přezkoumání věci důvod k
podání stížnosti pro porušení zákona, předloží ministru spravedlnosti
návrh na odložení podnětu, v němž uvede, jak se vypořádalo s námitkami
uvedenými v podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona.
(2) Jsou-li přezkoumáním spisového materiálu shledány důvody pro podání
stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin
stížnosti pro porušení zákona, který předloží k rozhodnutí ministru
spravedlnosti. To neplatí, zjistí-li, že ve věci přichází v úvahu
podání dovolání.^7a)
(3) K návrhu podle odstavce 1 nebo nástinu podle odstavce 2 státní
zastupitelství připojí podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a
veškerý spisový materiál, který má pro posouzení důvodnosti podnětu
význam.
§ 44
zrušen
Oddíl pátý
Opakovaný podnět
§ 45
(1) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona je
podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí
uvedeného v § 31 odst. 1 poté, co již byla zákonnost takového
rozhodnutí na základě podnětu podaného v téže věci, pokud neobsahuje
nové skutečnosti.
(2) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona se
státní zastupitelství věcně nezabývá ani odesílatele nevyrozumívá o
jeho přijetí. Bez prošetření jej postoupí Ministerstvu spravedlnosti a
odkáže na svůj předchozí návrh nebo nástin v této věci.
Oddíl šestý
Přezkoumávání trestních věcí z iniciativy státního zastupitelství
§ 46
(1) Státní zastupitelství, které bylo ve věci činné, může z vlastní
iniciativy nebo krajské státní zastupitelství může z iniciativy
okresního státního zastupitelství přezkoumat trestní věc, ve které
vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo
státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40,
bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis
jinak.
(2) Vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy
přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak
příslušná nižší státní zastupitelství.
(3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro
porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží
ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst.
2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.
(4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které
vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo
státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu
podání dovolání,^7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.
HLAVA TŘETÍ
Podněty v rehabilitačních věcech
§ 47
Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení
zákona podle zákona o soudní rehabilitaci^8) se přiměřeně užije
ustanovení hlavy druhé této části.
HLAVA ČTVRTÁ
vypuštěna
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
§ 54
zrušen
§ 55
zrušen
ČÁST PÁTÁ
POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ PŘI PŘEZKOUMÁVÁNÍ PRAVOMOCNÝCH USNESENÍ
O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V ŘÍZENÍ
PODLE § 174A TRESTNÍHO ŘÁDU
§ 56
Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o
zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v
trestním řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního
řádu, není-li dále stanoveno jinak.
§ 57
Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti
pravomocnému usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání
nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v §
174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro
porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až
pátého obdobně.
ČÁST ŠESTÁ
DOVOLÁNÍ
§ 58
Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání
vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního
zastupitelství a dožádané státní zastupitelství je povinno takové
žádosti bez průtahů vyhovět.
§ 59
Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno
státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání dovolání (§
265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež
mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje náležitosti
dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu),
státní zastupitelství takové podání neprodleně vrátí podateli se
stručným poučením o náležitostech dovolání.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 311/2000 Sb.
Přechodné ustanovení
Ve věcech, v nichž bylo zahájeno trestní stíhání nebo byly prováděny
úkony před zahájením trestního stíhání před účinností této vyhlášky a
přípravné řízení nebylo skončeno, se postupuje podle dříve platných
předpisů; tím není dotčeno právo vrchního státního zastupitelství, aby
rozhodlo o tom, že s ohledem na závažnost, skutkovou či právní
náročnost přebírá k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v
přípravném řízení nebo k úkonům před zahájením trestního stíhání od
nižšího státního zastupitelství ve svém obvodu kteroukoli věc uvedenou
v § 15 odst. 1.
Čl. II vyhlášky č. 7/2010 Sb.
Přechodné ustanovení
Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 a odst. 4 vyhlášky č. 23/1994 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, v nichž ke dni
účinnosti této vyhlášky koná řízení vrchní státní zastupitelství, se
řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II vyhlášky č. 462/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
K rozhodnutí o tom, který policejní orgán je příslušný pokračovat v
trestním řízení vedeném ke dni 1. ledna 2012 útvarem Policie České
republiky o trestném činu celníka, příslušníka Vězeňské služby České
republiky, anebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce
v Celní správě České republiky, ve Vězeňské službě České republiky nebo
v Policii České republiky, je příslušný státní zástupce krajského
státního zastupitelství, který by byl jinak příslušný vykonávat dozor
nad trestním řízením, pokud by řízení vedla Generální inspekce
bezpečnostních sborů.
Čl. II vyhlášky č. 4/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Ve věcech uvedených v § 10 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve
znění účinném do nabytí účinnosti této vyhlášky, se řízení dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II vyhlášky č. 263/2015 Sb.
neplatil
1) § 173a a 174a trestního řádu.
1a) § 12d odst. 1 a odst. 2 věta první zákona č. 283/1993 Sb., o
státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.
1b) § 12d odst. 2 věta druhá, odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.
1c) Například § 174a, 265d, 389a trestního řádu.
2) § 10 zákona.
2) § 12 odst. 2 písm. b), i), § 161 odst. 3, odst. 5 písm. a) trestního
řádu.
2a) § 179a odst. 2 trestního řádu.
2b) § 179 odst. 1 trestního řádu.
2c) § 158 odst. 12 trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.
2d) § 161 odst. 4, odst. 5 písm. b) trestního řádu, ve znění zákona č.
341/2011 Sb.
2e) § 179a odst. 3 trestního řádu.
3) § 11 odst. 2 zákona.
3a) § 158 odst. 3 první věta trestního řádu.
3b) § 158b až 158f trestního řádu.
3c) § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
3d) § 179b odst. 4, § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu.
3e) § 129 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č.
306/2009 Sb.
3f) § 233 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) trestního zákoníku.
3g) § 233 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) trestního zákoníku.
3h) Úmluva o potírání penězokazectví, vyhlášená pod č. 15/1932 Sb.
3i) § 20 odst. 1 trestního řádu.
3j) § 23 odst. 1 trestního řádu.
4) § 158 odst. 2, § 59 odst. 2 až 4, § 163 odst. 2, § 163a trestního
řádu.
4a) Například § 7 a násl. zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní
informační službě.
4b) § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu.
5) § 172 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) trestního řádu.
5a) § 95 a § 83 odst. 5 zákoníku práce.
5b) § 68 odst. 1 trestního řádu.
5c) § 179e trestního řádu.
5d) § 62 a 62a zákona o rodině.
§ 66 odst. 2 soudního řádu správního.
6) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a
podnětů pracujících.
7) § 266 trestního řádu.
7a) § 265a, 265b a 265e trestního řádu.
8) § 30 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění
zákona č. 47/1991 Sb.
