73/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 9. února 2005
o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Změna: 147/2011 Sb.
Změna: 103/2014 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3,
§ 19, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o
předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) se speciálními
vzdělávacími potřebami (dále jen „speciální vzdělávání“) a vzdělávání
žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a
podpůrných opatření.
(2) Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo
sociálním znevýhodněním se pro účely této vyhlášky rozumí využívání
pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které
odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory
v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy
a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a
služeb asistenta pedagoga^2). Škola tato opatření poskytuje na základě
pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků
jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským
zařízením.
(3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním postižením
se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů,
forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a
učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů,
zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování
pedagogicko-psychologických služeb^1), zajištění služeb asistenta
pedagoga^2), snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo
jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací
potřeby žáka.
(4) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro
účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a
prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování
pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace
vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků.
(5) Za žáky s těžkým zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky
považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým
postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou
dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více
vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či
hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah
speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných
opatření.
(6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování
vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z
prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu
vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák
znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
ČÁST DRUHÁ
SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 2
Zásady a cíle speciálního vzdělávání
Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální
vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického,
popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením^3) a
jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu
speciálního vzdělávání. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům
zařazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní
výchovy a ochranné výchovy.^4)
§ 3
Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením
(1) Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením^5) je
zajišťováno
a) formou individuální integrace,
b) formou skupinové integrace,
c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále
jen "speciální škola"), nebo
d) kombinací forem uvedených pod písmeny a) až c).
(2) Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka
a) v běžné škole, nebo
b) v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro
žáky s jiným druhem zdravotního postižení.
(3) Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení
nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné
škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem
zdravotního postižení.
(4) Žák bez zdravotního postižení se nevzdělává podle vzdělávacího
programu pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.
(5) Žák se zdravotním znevýhodněním se výjimečně a pouze po dobu
nezbytně nutnou pro vyrovnání jeho znevýhodnění může vzdělávat v
základní škole nebo třídě základní školy pro žáky se zdravotním
postižením, pokud při vzdělávání v základní škole nebo třídě základní
školy pro žáky bez zdravotního postižení i při zohledňování
individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření
podle § 1 odst. 2 celkově selhává a pokud to vyžaduje jeho zájem. Věta
první se nepoužije, jde-li o školu či třídu pro žáky s lehkým mentálním
postižením. Žáka lze zařadit podle věty první za podmínek § 9 odst. 1 a
na základě písemného potvrzení odborného lékaře. Nejméně jedenkrát za
školní rok školské poradenské zařízení posoudí, zda důvody pro
vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody pominuly,
navrhne zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi vzdělávat se ve
škole nebo třídě pro žáky bez zdravotního postižení.
§ 4
Školy při zdravotnických zařízeních
(1) V mateřské a základní škole při zdravotnickém zařízení se mohou
vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní
umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav
umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých možností
individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům
středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.
(2) K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje
doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce žáka.
Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s
ošetřujícím lékařem.
§ 5
Typy speciálních škol
Typy speciálních škol pro účely jejich označování^6) jsou:
a) mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově
postižené, střední škola pro zrakově postižené (střední odborné
učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené,
praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené,
střední odborná škola pro zrakově postižené), konzervatoř pro zrakově
postižené,
b) mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově
postižené, střední škola pro sluchově postižené (střední odborné
učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově
postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro
sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově postižené),
c) mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé,
d) mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně
postižené, střední škola pro tělesně postižené (střední odborné
učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené,
praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené,
střední odborná škola pro tělesně postižené),
e) mateřská škola logopedická, základní škola logopedická,
f) mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola
speciální, odborné učiliště, praktická škola,
g) základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní
škola pro žáky se specifickými poruchami chování,
h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při
zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém
zařízení.
§ 6
Individuální vzdělávací plán
(1) Individuální vzdělávací plán^7) se stanoví v případě potřeby
především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým
mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově integrovaného
nebo pro žáka speciální školy.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího
programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření,
popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením,
popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a
dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření
zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro
zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(4) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální
speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění,
b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva,
včetně případného prodloužení délky středního nebo vyššího odborného
vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění
úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních
zkoušek nebo absolutoria,
c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby
podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka střední školy se
sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se sluchovým
postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich
rozsah,^8) případně další úprava organizace vzdělávání,
d) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek,
speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka
nebo pro konání příslušných zkoušek,
e) jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského
zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování
speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
f) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec
prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního
předpisu,^9)
g) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.
(5) Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem
žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po
zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální vzdělávací
plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku
podle potřeby.
(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel
školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se
školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým
žákem.
(7) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného
zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým
podpisem.
(8) Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje
dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím
plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou
podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této
skutečnosti ředitele školy.
(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahují na změny v individuálním
vzdělávacím plánu obdobně.
§ 7
Asistent pedagoga
(1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga^2) jsou:
a) pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací
činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a
komunitou, ze které žák pochází,
b) podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí,
c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku,
d) nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze
a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde
škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje
vzdělávání.
(2) Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga obsahuje
název a sídlo právnické osoby, která vykonává činnost školy, počet žáků
a tříd celkem, počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
dosažené vzdělání asistenta pedagoga, předpokládanou výši platu nebo
mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení funkce asistenta pedagoga, cíle,
kterých chce ředitel školy zřízením této funkce ve škole dosáhnout, a
náplň práce asistenta pedagoga.
§ 8
Organizace speciálního vzdělávání
(1) Forma a obsah speciálního vzdělávání žáka a míra podpůrných
opatření se stanoví podle rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(2) Speciální vzdělávání a podpůrná opatření doporučená školským
poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským
poradenským zařízením.
(3) Ve třídě mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním
postižením je rozsah výuky předmětů speciálně pedagogické péče nejvýše
3 hodiny denně.
(4) Žáci se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v základní škole
nebo třídě základní školy samostatně určené pro tyto žáky, mohou mít na
prvním stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 5
vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na druhém stupni nejvýše 6
vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6 vyučovacích hodin v
odpoledním vyučování.
(5) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách zřízených pro žáky se
zdravotním postižením mohou být zařazeni žáci 2 i více ročníků,
popřípadě i prvního a druhého stupně.
(6) Ve třídách a studijních skupinách zřízených pro žáky s těžkým
zdravotním postižením a ve třídách škol při psychiatrických léčebnách
mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost souběžně 3 pedagogičtí
pracovníci, z nichž alespoň 1 je asistent pedagoga.
(7) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách, ve kterých se
vzdělává žák se zdravotním postižením, může se souhlasem ředitele školy
a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit osobní asistent,
který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy.
(8) Ve vybraných předmětech se žáci se zdravotním postižením v rámci
svých možností mohou vzdělávat společně s ostatními žáky školy a být
zapojeni do všech činností školy v době mimo vyučování.
(9) Pro osoby s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem,
které nezískaly základy vzdělání, může základní škola speciální
organizovat kursy k jejich získání.
§ 9
Zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání
(1) Žáka lze zařadit do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro
žáky se zdravotním postižením nebo převést do vzdělávacího programu
upraveného pro žáky se zdravotním postižením jen:
a) na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení,
jehož součástí je navržení konkrétních podpůrných opatření,
b) po projednání se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem, včetně
poskytnutí srozumitelného poučení podle přílohy k této vyhlášce;
přiměřeného poučení se dostane také nezletilému žákovi,
c) s informovaným souhlasem uděleným zákonným zástupcem žáka nebo
zletilým žákem na formulář zpracovaný podle přílohy k této vyhlášce v
případě základního vzdělávání.
(2) Zařazení žáka podle odstavce 1 může předcházet diagnostický pobyt.
Diagnostický pobyt trvá, jde-li o zařazení do formy vzdělávání podle §
3 odst. 1 písm. a) nebo b), 2 až 6 měsíců, a jde-li o zařazení do formy
vzdělávání podle § 3 odst. 1 písm. c) nebo d), 1 až 3 měsíce. Po dobu
diagnostického pobytu zůstává žák žákem původní školy. Ustanovení § 9
odst. 1 se použije obdobně. O průběhu diagnostického pobytu vydá
školské poradenské zařízení zletilému žáku nebo zákonnému zástupci žáka
zprávu a doporučení obsahující návrhy vzdělávání žáka. Zpráva a
doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení
diagnostického pobytu. Diagnostický pobyt nelze vykonávat ve školách,
třídách a studijních skupinách pro žáky s lehkým mentálním postižením.
(3) Školské poradenské zařízení pravidelně vyhodnocuje, zda zařazení
žáka do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním
postižením, způsob vzdělávání podle § 3 odst. 1 a podpůrná opatření
poskytovaná žákovi ve škole odpovídají jeho speciálním vzdělávacím
potřebám. V případě žáka zařazeného do vzdělávacího programu základního
vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením se vyhodnocení
provádí nejpozději rok po zařazení; další vyhodnocení se provádí na
konci třetího ročníku, pátého ročníku a posledního roku povinné školní
docházky, ne však dříve než ve školním roce následujícím po prvním
vyhodnocení. U ostatních žáků se zdravotním postižením se vyhodnocení
provádí v termínu stanoveném školským poradenským zařízením. Školské
poradenské zařízení vyhodnocuje skutečnosti podle věty první také po
zjištění skutečností nasvědčujících změně speciálních vzdělávacích
potřeb žáka nebo na žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.
(4) Dojde-li ke změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se
zdravotním postižením, školské poradenské zařízení navrhne odpovídající
úpravu ve vzdělávání žáka. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího
programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým
znalostem a dovednostem žáka.
§ 10
Počty žáků
(1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním
postižením a třída ve škole při zdravotnickém zařízení má nejméně 6 a
nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám
žáků. Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky s těžkým
zdravotním postižením má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.
(2) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním
postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného
zástupce žáka a písemného doporučení školského poradenského zařízení
zařazeni i žáci s jiným typem zdravotního postižení, v případě
základního vzdělávání i se zdravotním znevýhodněním. Jejich počet
nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině
podle odstavce 1. Ustanovení § 3 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 nejsou
dotčena.
(3) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení a studijní skupiny na
skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem, pedagogickými,
hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami,^10) požadavky na
bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu.
(4) Ve třídě běžné mateřské, základní nebo střední školy, v oddělení
běžné konzervatoře a ve studijní skupině běžné vyšší odborné školy lze
s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků
individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.
(5) Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky
se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného
zvláštním právním předpisem,^11) v ostatních případech se skupina při
praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků.
(6) Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10
žáků.
§ 11
Péče o bezpečnost a zdraví žáků
(1) V jedné skupině žáků se zdravotním postižením při koupání a
plaveckém výcviku neplavců se zdravotním postižením připadají na 1
pedagogického pracovníka nejvýše 4 žáci; vyžaduje-li to zdravotní stav
žáka, je možné ve škole při zdravotnickém zařízení a s žáky s těžkým
zdravotním postižením konat plavecký výcvik individuálně.
(2) Lyžařský výcvik provádí 1 pedagogický pracovník s nejvýše 8 žáky se
zdravotním postižením. U žáků slabozrakých a žáků s tělesným postižením
připadá na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 6 žáků, u žáků nevidomých
na 1 pedagogického pracovníka připadá 1 žák.
(3) Přesahuje-li počet žáků při akci mimo místo, kde se uskutečňuje
vzdělávání,^12) počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo skupinu,
zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby, která je způsobilá k
právním úkonům a je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která
vykonává činnost školy.
(4) Ředitel speciální školy může pro žáky se zdravotním postižením
zajistit léčebně preventivní a rehabilitační péči.
ČÁST TŘETÍ
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
§ 12
(1) Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec,
jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké
tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových
oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.
(2) Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské
zařízení.
(3) Pro mimořádně nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve
kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých
předmětech.
§ 13
Individuální vzdělávací plán
(1) Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se může uskutečňovat podle
individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního
vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického vyšetření
a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným
dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka.
(2) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a
rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně
vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost,
b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo
psychologické péče mimořádně nadanému žákovi,
c) vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové
rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění
úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek,
d) seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů,
e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se
kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně
nadaného žáka,
f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného
žáka,
g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu
vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se
školským poradenským zařízením,
h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec
prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního
předpisu.^9)
(4) Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně
nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho
mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a
upravován v průběhu školního roku.
(5) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel
školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se
školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým
žákem.
(6) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného
zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým
podpisem.
(7) Určený pedagogický pracovník školy sleduje průběh vzdělávání
mimořádně nadaného žáka a poskytuje společně se školským poradenským
zařízením podporu žákovi i jeho zákonným zástupcům.
§ 14
Přeřazení do vyššího ročníku
(1) Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího
ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před
komisí, kterou jmenuje ředitel školy.
(2) Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy:
a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený
učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací
oblasti, v prvním až pátém ročníku základního vzdělávání vyučující
daného ročníku,
c) přísedící, kterým je učitel vyučující předmětu dané vzdělávací
oblasti.
(3) Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě se zákonným
zástupcem žáka nebo se zletilým žákem. Není-li možné žáka ze závažných
důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní
termín zkoušky.
(4) Žák může v 1 dni skládat jen 1 zkoušku.
(5) Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky s
ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující
žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý
předmět nebo vzdělávací oblast.
(6) Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů
rozhodne hlas předsedy.
(7) O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace žáka.
(8) Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem
zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi.
(9) Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V
následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák
neabsolvoval.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 15
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální
vzdělávání žáků a vzdělávání žáků mimořádně nadaných obecné předpisy
upravující oblast předškolního, základního, středního a vyššího
odborného vzdělávání.
§ 16
(1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních
právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části nebo údaje,
u kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly stanoveny školním
vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září
2005.
(2) Podle § 10 se postupuje od 1. září 2005. Do té doby se postupuje
podle dosavadních právních předpisů.
§ 17
Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.
127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
§ 18
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
Příloha
Minimální rozsah údajů a informací pro udělení informovaného souhlasu
se zařazením žáka do některé z organizačních forem vzdělávání podle § 3
této vyhlášky a s převedením žáka do vzdělávacího programu pro žáky se
zdravotním postižením (§ 49 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.) v základním
vzdělávání
Zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák obdrží srozumitelné poučení
především o:
a) právech a povinnostech žáků a zákonných zástupců žáků ve vztahu k
plnění povinné školní docházky,
b) organizačních formách vzdělávání, jejich rozdílech a souvisejících
organizačních změnách,
c) struktuře vzdělávacích programů (
RVP ZV, RVP ZV, část. D, kapitola 8, RVP ZV - příloha upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, RVP pro obor vzdělání
základní škola speciální - díl I a II, školní vzdělávací program
),
d) rozdílech ve vzdělávacích programech a rozdílech ve výstupních
klíčových kompetencích,
e) organizačních změnách, které v souvislosti s převodem do jiného
vzdělávacího programu mohou nastat,
f) podpůrných nebo vyrovnávacích opatřeních, která mohou žákovi pomoci
zvládat stávající vzdělávací program,
g) možnosti diagnostického pobytu podle § 9 odst. 2,
h) možnosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
i) možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.
Poučení provedl/a (datum, jméno, funkce ve škole, podpis):
Prohlašuji, že jsem byl/a podrobně a srozumitelně informován/a o
možnostech a důsledcích vzdělávání svého dítěte/svého vzdělávání podle
vzdělávacího programu (
uvede se příslušný vzdělávací program
) a o možnostech a důsledcích jeho/svého vzdělávání ve zvolené
organizační formě vzdělávání (
uvede se příslušná forma
) a že jsem informacím porozuměl/a. Před podpisem informovaného
souhlasu jsem měl/a možnost klást otázky a dostatečně zvážit podané
odpovědi. Rozumím všem sdělením a souhlasím s nimi. Na základě
poskytnutých informací
souhlasím
se zařazením (
jméno a příjmení, datum narození žáka
) do zvolené formy vzdělávání a se vzděláváním podle výše uvedeného
vzdělávacího programu.
Datum, jméno, podpis zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka:
Vybraná ustanovení novel
Čl. III vyhlášky č. 103/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Doporučení zařazení dítěte, žáka nebo studenta do školy nebo
vzdělávacího programu pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním
postižením, s výjimkou lehkého mentálního postižení, vydaná přede dnem
nabytí účinnosti této vyhlášky a platná ke dni nabytí účinnosti této
vyhlášky, jsou nadále platná po dobu odpovídající účelu doporučení.
2. Děti, žáci a studenti bez zdravotního postižení, zařazení ke dni
nabytí účinnosti této vyhlášky do školy, třídy nebo studijní skupiny
zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením, se mohou
vzdělávat podle dosavadních právních předpisů. Ředitel školy bez
zbytečného odkladu projedná se zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo
se žákem nebo studentem, zda trvá na vzdělávání podle věty první;
není-li tomu tak, ředitel školy poskytne součinnost a metodickou pomoc
k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání. Záznam o projednání
podle věty druhé, podepsaný zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo
žákem nebo studentem, založí ředitel školy do dokumentace dítěte, žáka
nebo studenta.
1) Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve
školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č.
116/2011 Sb.
2) § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů.
§ 16 odst. 9 školského zákona.
3) § 16 odst. 5 školského zákona.
4) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve
školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu
Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2004 Sb. a zákona č. 563/2004
Sb.
5) § 16 odst. 2 školského zákona.
6) § 7 odst. 3 školského zákona.
7) § 18 školského zákona.
8) § 8 odst. 3 zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších
zákonů.
9) Vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských
normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro
jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu,
ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro
zvýšení krajských normativů (vyhláška o krajských normativech).
10) § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů.
Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
prostory škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení.
11) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v
základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
12) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.