73/2005 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 9. února 2005



o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími

potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných



Změna: 147/2011 Sb.



Změna: 103/2014 Sb.



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3,

§ 19, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o

předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

(školský zákon):



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) se speciálními

vzdělávacími potřebami (dále jen „speciální vzdělávání“) a vzdělávání

žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a

podpůrných opatření.



(2) Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo

sociálním znevýhodněním se pro účely této vyhlášky rozumí využívání

pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které

odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory

v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy

a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a

služeb asistenta pedagoga^2). Škola tato opatření poskytuje na základě

pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků

jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským

zařízením.



(3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním postižením

se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů,

forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a

učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů,

zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování

pedagogicko-psychologických služeb^1), zajištění služeb asistenta

pedagoga^2), snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo

jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací

potřeby žáka.



(4) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro

účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a

prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování

pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace

vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků.



(5) Za žáky s těžkým zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky

považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým

postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou

dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více

vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či

hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah

speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných

opatření.



(6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování

vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z

prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu

vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák

znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.



ČÁST DRUHÁ



SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ



§ 2



Zásady a cíle speciálního vzdělávání



Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální

vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického,

popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením^3) a

jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu

speciálního vzdělávání. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům

zařazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní

výchovy a ochranné výchovy.^4)



§ 3



Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením



(1) Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením^5) je

zajišťováno



a) formou individuální integrace,



b) formou skupinové integrace,



c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále

jen "speciální škola"), nebo



d) kombinací forem uvedených pod písmeny a) až c).



(2) Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka



a) v běžné škole, nebo



b) v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro

žáky s jiným druhem zdravotního postižení.



(3) Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení

nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné

škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem

zdravotního postižení.



(4) Žák bez zdravotního postižení se nevzdělává podle vzdělávacího

programu pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.



(5) Žák se zdravotním znevýhodněním se výjimečně a pouze po dobu

nezbytně nutnou pro vyrovnání jeho znevýhodnění může vzdělávat v

základní škole nebo třídě základní školy pro žáky se zdravotním

postižením, pokud při vzdělávání v základní škole nebo třídě základní

školy pro žáky bez zdravotního postižení i při zohledňování

individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření

podle § 1 odst. 2 celkově selhává a pokud to vyžaduje jeho zájem. Věta

první se nepoužije, jde-li o školu či třídu pro žáky s lehkým mentálním

postižením. Žáka lze zařadit podle věty první za podmínek § 9 odst. 1 a

na základě písemného potvrzení odborného lékaře. Nejméně jedenkrát za

školní rok školské poradenské zařízení posoudí, zda důvody pro

vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody pominuly,

navrhne zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi vzdělávat se ve

škole nebo třídě pro žáky bez zdravotního postižení.



§ 4



Školy při zdravotnických zařízeních



(1) V mateřské a základní škole při zdravotnickém zařízení se mohou

vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní

umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav

umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých možností

individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům

středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.



(2) K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje

doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce žáka.

Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s

ošetřujícím lékařem.



§ 5



Typy speciálních škol



Typy speciálních škol pro účely jejich označování^6) jsou:



a) mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově

postižené, střední škola pro zrakově postižené (střední odborné

učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené,

praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené,

střední odborná škola pro zrakově postižené), konzervatoř pro zrakově

postižené,



b) mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově

postižené, střední škola pro sluchově postižené (střední odborné

učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově

postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro

sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově postižené),



c) mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé,



d) mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně

postižené, střední škola pro tělesně postižené (střední odborné

učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené,

praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené,

střední odborná škola pro tělesně postižené),



e) mateřská škola logopedická, základní škola logopedická,



f) mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola

speciální, odborné učiliště, praktická škola,



g) základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní

škola pro žáky se specifickými poruchami chování,



h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při

zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém

zařízení.



§ 6



Individuální vzdělávací plán



(1) Individuální vzdělávací plán^7) se stanoví v případě potřeby

především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým

mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově integrovaného

nebo pro žáka speciální školy.



(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího

programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření,

popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením,

popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a

dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření

zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro

zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.



(3) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.



(4) Individuální vzdělávací plán obsahuje:



a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální

speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění,



b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva,

včetně případného prodloužení délky středního nebo vyššího odborného

vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění

úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních

zkoušek nebo absolutoria,



c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby

podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka střední školy se

sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se sluchovým

postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich

rozsah,^8) případně další úprava organizace vzdělávání,



d) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek,

speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka

nebo pro konání příslušných zkoušek,



e) jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského

zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování

speciálních vzdělávacích potřeb žáka,



f) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec

prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního

předpisu,^9)



g) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.



(5) Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem

žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po

zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální vzdělávací

plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku

podle potřeby.



(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel

školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se

školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým

žákem.



(7) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného

zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým

podpisem.



(8) Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje

dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím

plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou

podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této

skutečnosti ředitele školy.



(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahují na změny v individuálním

vzdělávacím plánu obdobně.



§ 7



Asistent pedagoga



(1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga^2) jsou:



a) pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací

činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a

komunitou, ze které žák pochází,



b) podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí,



c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku,



d) nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze

a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde

škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje

vzdělávání.



(2) Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga obsahuje

název a sídlo právnické osoby, která vykonává činnost školy, počet žáků

a tříd celkem, počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,

dosažené vzdělání asistenta pedagoga, předpokládanou výši platu nebo

mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení funkce asistenta pedagoga, cíle,

kterých chce ředitel školy zřízením této funkce ve škole dosáhnout, a

náplň práce asistenta pedagoga.



§ 8



Organizace speciálního vzdělávání



(1) Forma a obsah speciálního vzdělávání žáka a míra podpůrných

opatření se stanoví podle rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáka.



(2) Speciální vzdělávání a podpůrná opatření doporučená školským

poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským

poradenským zařízením.



(3) Ve třídě mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním

postižením je rozsah výuky předmětů speciálně pedagogické péče nejvýše

3 hodiny denně.



(4) Žáci se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v základní škole

nebo třídě základní školy samostatně určené pro tyto žáky, mohou mít na

prvním stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 5

vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na druhém stupni nejvýše 6

vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6 vyučovacích hodin v

odpoledním vyučování.



(5) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách zřízených pro žáky se

zdravotním postižením mohou být zařazeni žáci 2 i více ročníků,

popřípadě i prvního a druhého stupně.



(6) Ve třídách a studijních skupinách zřízených pro žáky s těžkým

zdravotním postižením a ve třídách škol při psychiatrických léčebnách

mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost souběžně 3 pedagogičtí

pracovníci, z nichž alespoň 1 je asistent pedagoga.



(7) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách, ve kterých se

vzdělává žák se zdravotním postižením, může se souhlasem ředitele školy

a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit osobní asistent,

který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy.



(8) Ve vybraných předmětech se žáci se zdravotním postižením v rámci

svých možností mohou vzdělávat společně s ostatními žáky školy a být

zapojeni do všech činností školy v době mimo vyučování.



(9) Pro osoby s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem,

které nezískaly základy vzdělání, může základní škola speciální

organizovat kursy k jejich získání.



§ 9



Zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání



(1) Žáka lze zařadit do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro

žáky se zdravotním postižením nebo převést do vzdělávacího programu

upraveného pro žáky se zdravotním postižením jen:



a) na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení,

jehož součástí je navržení konkrétních podpůrných opatření,



b) po projednání se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem, včetně

poskytnutí srozumitelného poučení podle přílohy k této vyhlášce;

přiměřeného poučení se dostane také nezletilému žákovi,



c) s informovaným souhlasem uděleným zákonným zástupcem žáka nebo

zletilým žákem na formulář zpracovaný podle přílohy k této vyhlášce v

případě základního vzdělávání.



(2) Zařazení žáka podle odstavce 1 může předcházet diagnostický pobyt.

Diagnostický pobyt trvá, jde-li o zařazení do formy vzdělávání podle §

3 odst. 1 písm. a) nebo b), 2 až 6 měsíců, a jde-li o zařazení do formy

vzdělávání podle § 3 odst. 1 písm. c) nebo d), 1 až 3 měsíce. Po dobu

diagnostického pobytu zůstává žák žákem původní školy. Ustanovení § 9

odst. 1 se použije obdobně. O průběhu diagnostického pobytu vydá

školské poradenské zařízení zletilému žáku nebo zákonnému zástupci žáka

zprávu a doporučení obsahující návrhy vzdělávání žáka. Zpráva a

doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení

diagnostického pobytu. Diagnostický pobyt nelze vykonávat ve školách,

třídách a studijních skupinách pro žáky s lehkým mentálním postižením.



(3) Školské poradenské zařízení pravidelně vyhodnocuje, zda zařazení

žáka do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním

postižením, způsob vzdělávání podle § 3 odst. 1 a podpůrná opatření

poskytovaná žákovi ve škole odpovídají jeho speciálním vzdělávacím

potřebám. V případě žáka zařazeného do vzdělávacího programu základního

vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením se vyhodnocení

provádí nejpozději rok po zařazení; další vyhodnocení se provádí na

konci třetího ročníku, pátého ročníku a posledního roku povinné školní

docházky, ne však dříve než ve školním roce následujícím po prvním

vyhodnocení. U ostatních žáků se zdravotním postižením se vyhodnocení

provádí v termínu stanoveném školským poradenským zařízením. Školské

poradenské zařízení vyhodnocuje skutečnosti podle věty první také po

zjištění skutečností nasvědčujících změně speciálních vzdělávacích

potřeb žáka nebo na žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.



(4) Dojde-li ke změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se

zdravotním postižením, školské poradenské zařízení navrhne odpovídající

úpravu ve vzdělávání žáka. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího

programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým

znalostem a dovednostem žáka.



§ 10



Počty žáků



(1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním

postižením a třída ve škole při zdravotnickém zařízení má nejméně 6 a

nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám

žáků. Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky s těžkým

zdravotním postižením má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.



(2) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním

postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného

zástupce žáka a písemného doporučení školského poradenského zařízení

zařazeni i žáci s jiným typem zdravotního postižení, v případě

základního vzdělávání i se zdravotním znevýhodněním. Jejich počet

nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině

podle odstavce 1. Ustanovení § 3 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 nejsou

dotčena.



(3) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení a studijní skupiny na

skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem, pedagogickými,

hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami,^10) požadavky na

bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu.



(4) Ve třídě běžné mateřské, základní nebo střední školy, v oddělení

běžné konzervatoře a ve studijní skupině běžné vyšší odborné školy lze

s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků

individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.



(5) Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky

se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného

zvláštním právním předpisem,^11) v ostatních případech se skupina při

praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků.



(6) Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10

žáků.



§ 11



Péče o bezpečnost a zdraví žáků



(1) V jedné skupině žáků se zdravotním postižením při koupání a

plaveckém výcviku neplavců se zdravotním postižením připadají na 1

pedagogického pracovníka nejvýše 4 žáci; vyžaduje-li to zdravotní stav

žáka, je možné ve škole při zdravotnickém zařízení a s žáky s těžkým

zdravotním postižením konat plavecký výcvik individuálně.



(2) Lyžařský výcvik provádí 1 pedagogický pracovník s nejvýše 8 žáky se

zdravotním postižením. U žáků slabozrakých a žáků s tělesným postižením

připadá na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 6 žáků, u žáků nevidomých

na 1 pedagogického pracovníka připadá 1 žák.



(3) Přesahuje-li počet žáků při akci mimo místo, kde se uskutečňuje

vzdělávání,^12) počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo skupinu,

zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby, která je způsobilá k

právním úkonům a je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která

vykonává činnost školy.



(4) Ředitel speciální školy může pro žáky se zdravotním postižením

zajistit léčebně preventivní a rehabilitační péči.



ČÁST TŘETÍ



VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH



§ 12



(1) Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec,

jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké

tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových

oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.



(2) Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské

zařízení.



(3) Pro mimořádně nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve

kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých

předmětech.



§ 13



Individuální vzdělávací plán



(1) Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se může uskutečňovat podle

individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního

vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického vyšetření

a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným

dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka.



(2) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.



(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje:



a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a

rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně

vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost,



b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo

psychologické péče mimořádně nadanému žákovi,



c) vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové

rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění

úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek,



d) seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů,



e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se

kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně

nadaného žáka,



f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného

žáka,



g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu

vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se

školským poradenským zařízením,



h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec

prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního

předpisu.^9)



(4) Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně

nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho

mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a

upravován v průběhu školního roku.



(5) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel

školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se

školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým

žákem.



(6) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného

zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým

podpisem.



(7) Určený pedagogický pracovník školy sleduje průběh vzdělávání

mimořádně nadaného žáka a poskytuje společně se školským poradenským

zařízením podporu žákovi i jeho zákonným zástupcům.



§ 14



Přeřazení do vyššího ročníku



(1) Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího

ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před

komisí, kterou jmenuje ředitel školy.



(2) Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy:



a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený

učitel,



b) zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací

oblasti, v prvním až pátém ročníku základního vzdělávání vyučující

daného ročníku,



c) přísedící, kterým je učitel vyučující předmětu dané vzdělávací

oblasti.



(3) Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě se zákonným

zástupcem žáka nebo se zletilým žákem. Není-li možné žáka ze závažných

důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní

termín zkoušky.



(4) Žák může v 1 dni skládat jen 1 zkoušku.



(5) Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky s

ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující

žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý

předmět nebo vzdělávací oblast.



(6) Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů

rozhodne hlas předsedy.



(7) O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace žáka.



(8) Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem

zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi.



(9) Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V

následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák

neabsolvoval.



ČÁST ČTVRTÁ



SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 15



Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální

vzdělávání žáků a vzdělávání žáků mimořádně nadaných obecné předpisy

upravující oblast předškolního, základního, středního a vyššího

odborného vzdělávání.



§ 16



(1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních

právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části nebo údaje,

u kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly stanoveny školním

vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září

2005.



(2) Podle § 10 se postupuje od 1. září 2005. Do té doby se postupuje

podle dosavadních právních předpisů.



§ 17



Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.

127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.



§ 18



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministryně:



JUDr. Buzková v. r.



Příloha



Minimální rozsah údajů a informací pro udělení informovaného souhlasu

se zařazením žáka do některé z organizačních forem vzdělávání podle § 3

této vyhlášky a s převedením žáka do vzdělávacího programu pro žáky se

zdravotním postižením (§ 49 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.) v základním

vzdělávání



Zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák obdrží srozumitelné poučení

především o:



a) právech a povinnostech žáků a zákonných zástupců žáků ve vztahu k

plnění povinné školní docházky,



b) organizačních formách vzdělávání, jejich rozdílech a souvisejících

organizačních změnách,



c) struktuře vzdělávacích programů (



RVP ZV, RVP ZV, část. D, kapitola 8, RVP ZV - příloha upravující

vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, RVP pro obor vzdělání

základní škola speciální - díl I a II, školní vzdělávací program

),



d) rozdílech ve vzdělávacích programech a rozdílech ve výstupních

klíčových kompetencích,



e) organizačních změnách, které v souvislosti s převodem do jiného

vzdělávacího programu mohou nastat,



f) podpůrných nebo vyrovnávacích opatřeních, která mohou žákovi pomoci

zvládat stávající vzdělávací program,



g) možnosti diagnostického pobytu podle § 9 odst. 2,



h) možnosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,



i) možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.



Poučení provedl/a (datum, jméno, funkce ve škole, podpis):



Prohlašuji, že jsem byl/a podrobně a srozumitelně informován/a o

možnostech a důsledcích vzdělávání svého dítěte/svého vzdělávání podle

vzdělávacího programu (



uvede se příslušný vzdělávací program

) a o možnostech a důsledcích jeho/svého vzdělávání ve zvolené

organizační formě vzdělávání (



uvede se příslušná forma

) a že jsem informacím porozuměl/a. Před podpisem informovaného

souhlasu jsem měl/a možnost klást otázky a dostatečně zvážit podané

odpovědi. Rozumím všem sdělením a souhlasím s nimi. Na základě

poskytnutých informací



souhlasím



se zařazením (



jméno a příjmení, datum narození žáka

) do zvolené formy vzdělávání a se vzděláváním podle výše uvedeného

vzdělávacího programu.



Datum, jméno, podpis zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka:



Vybraná ustanovení novel



Čl. III vyhlášky č. 103/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Doporučení zařazení dítěte, žáka nebo studenta do školy nebo

vzdělávacího programu pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním

postižením, s výjimkou lehkého mentálního postižení, vydaná přede dnem

nabytí účinnosti této vyhlášky a platná ke dni nabytí účinnosti této

vyhlášky, jsou nadále platná po dobu odpovídající účelu doporučení.



2. Děti, žáci a studenti bez zdravotního postižení, zařazení ke dni

nabytí účinnosti této vyhlášky do školy, třídy nebo studijní skupiny

zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením, se mohou

vzdělávat podle dosavadních právních předpisů. Ředitel školy bez

zbytečného odkladu projedná se zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo

se žákem nebo studentem, zda trvá na vzdělávání podle věty první;

není-li tomu tak, ředitel školy poskytne součinnost a metodickou pomoc

k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání. Záznam o projednání

podle věty druhé, podepsaný zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo

žákem nebo studentem, založí ředitel školy do dokumentace dítěte, žáka

nebo studenta.



1) Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve

školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č.

116/2011 Sb.



2) § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

pracovnících a o změně některých zákonů.



§ 16 odst. 9 školského zákona.



3) § 16 odst. 5 školského zákona.



4) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné

výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve

školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu

Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2004 Sb. a zákona č. 563/2004

Sb.



5) § 16 odst. 2 školského zákona.



6) § 7 odst. 3 školského zákona.



7) § 18 školského zákona.



8) § 8 odst. 3 zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších

zákonů.



9) Vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských

normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro

jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu,

ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro

zvýšení krajských normativů (vyhláška o krajských normativech).



10) § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o

změně některých souvisejících zákonů.



Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na

prostory škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení.



11) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v

základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.



12) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.