119/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů
rozhodnutí
Změna: 286/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 396/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daně a
orgánů veřejné správy nebo zahájenými u soudního exekutora při
provádění exekucí v případě, jsou-li exekucemi nařízenými soudem,
správcem daně nebo orgánem veřejné správy souběžně postiženy tytéž
věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) exekucí výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem podle
zvláštního právního předpisu^1), exekuce vedená soudním exekutorem
podle zvláštního právního předpisu^1a), daňová exekuce nařizovaná a
prováděná správcem daně podle zvláštního právního předpisu^2) a exekuce
nařizovaná a prováděná správním orgánem podle zvláštního právního
předpisu^3),
b) oprávněným ten, jehož pohledávka se exekucí vymáhá,
c) povinným ten, proti němuž je exekuce nařízena a prováděna,
d) správcem daně ten, kdo nařizuje a provádí exekuci podle daňového
řádu,
e) nařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon
rozhodnutí, vydání vyrozumění o zahájení exekuce, vydání exekučního
příkazu správcem daně nebo správním orgánem.
Srážky ze mzdy a jiných příjmů
§ 3
(1) Při exekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se
uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí.
(2) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno
usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční
příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, exekuční příkaz
správce daně k provedení srážek ze mzdy nebo příkaz k provedení srážek
ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy. Byla-li téhož dne plátci mzdy
doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné
pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení,
uspokojí se poměrně.
§ 4
(1) Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, soud usnesením
rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy
povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.
(2) Nebylo-li rozhodnuto podle odstavce 1, může plátce mzdy zaslat
částku sraženou ze mzdy povinného soudu, který ji rozvrhne mezi
jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen
zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z
oprávněných nařídí soud, který pak sám provede výplatu.
§ 5
(1) Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na
návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou
část základní částky nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného
srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani
stanovené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to
soudu; soud pak znovu usnesením rozhodne, jakou část základní částky má
jednotlivý plátce mzdy srážet.
(2) Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy zároveň,
zašlou srážky soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka
nepřevyšuje pohledávky všech oprávněných. Nepřevyšuje-li je, vyplatí
jednotlivým oprávněným na ně připadající část ze sražené částky.
Převyšuje-li je, vyplatí soud ze sražené částky oprávněným tolik, kolik
odpovídá jejich pohledávkám, a zbytek vrátí povinnému.
§ 6
K řízení a rozhodnutí podle § 4 a 5 je příslušný obecný soud povinného.
§ 7
(1) Ustanovení § 3 až 6 se použijí i při exekucích postihujících
souběžně jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuci
srážkami ze mzdy.^4)
(2) Má-li povinný vedle nároku na mzdu též nárok na jiný příjem uvedený
v odstavci 1, postupuje se tak, jako by šlo o několik mezd.
Přikázání pohledávky
§ 8
(1) Při exekucích souběžně postihujících pohledávku povinného z účtu u
banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva
(dále jen "peněžní ústav") se uspokojují pohledávky oprávněných podle
svého pořadí.
(2) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno
usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z
účtu u peněžního ústavu, exekuční příkaz soudního exekutora, exekuční
příkaz správce daně nebo příkaz příslušného orgánu veřejné správy.
Byla-li téhož dne peněžnímu ústavu doručena rozhodnutí pro několik
pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně
připadající k jejich plnému uspokojení, uhradí se poměrně.
§ 9
(1) Peněžní ústav může částku, na niž se vztahují nařízení exekucí
souběžně postihující pohledávku povinného z účtu, odevzdat soudu, který
ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Peněžní
ústav je povinen zaslat tuto částku soudu, jestliže mu to na žádost
některého z oprávněných nařídí soud.
(2) K řízení a rozhodnutí podle odstavce 1 je příslušný obecný soud
povinného.
§ 10
Ustanovení § 8 a 9 platí obdobně při exekucích souběžně postihujících
jiné peněžité pohledávky povinného nebo jeho jiná majetková práva.
Prodej movitých věcí
§ 11
(1) Postihují-li exekuce souběžně stejnou movitou věc povinného,
provede se ta exekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána; řízení v
ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich
nařízení přerušují.
(2) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen
tehdy, jestliže v exekuci, v níž byla věc dříve sepsána, nebyla do
jejího pravomocného skončení tato věc prodána a ani jinak použita k
uspokojení oprávněného nebo jestliže ještě před jejím pravomocným
skončením byla z této exekuce vyloučena a jestliže vymáhaná pohledávka
dosud nezanikla. Z více exekucí přerušených podle odstavce 1 se
pokračuje v té, v níž byla věc sepsána dříve.
(3) Byla-li táž movitá věc sepsána ve více exekucích tentýž den,
rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.
§ 12
(1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 11 přerušeno, může
se svou pohledávkou přistoupit do prováděné exekuce jako další
oprávněný. V této exekuci má právo na uspokojení své pohledávky před
jinými věřiteli dlužníka, byla-li pohledávka zajištěna zadržovacím
právem k prodávané věci; jinak se uspokojení jeho pohledávky provede
podle pořadí.
(2) Pořadí pohledávky dalšího oprávněného, která byla zajištěna
zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva k prodávané věci, se
řídí dnem vzniku těchto práv; jinak se řídí dnem, kdy byla věc ve
prospěch pohledávky sepsána. Byla-li téhož dne sepsána věc ve prospěch
více pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li výtěžek
prodeje k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky
poměrně.
§ 13
Ustanovení § 11 a 12 se použijí i ohledně hotových peněz a věcí, u
nichž nedochází k prodeji.^5)
Prodej nemovitostí
§ 14
(1) Postihují-li exekuce souběžně stejné nemovitosti povinného, provede
se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních
exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení
přerušují.
(2) Pořadí nařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy
příslušnému katastrálnímu úřadu
a) bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem
nemovitostí,
b) byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem,
c) byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daně.
(3) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen
tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuci nebyly do jejího pravomocného
skončení nemovitosti prodány a jestliže vymáhaná pohledávka dosud
nezanikla. Z více exekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v
té, která byla nařízena dříve.
(4) Jestliže ohledně týchž nemovitostí bylo více exekucí nařízeno
tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucí se
provede.
(5) Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v
rozsahu týkající se vydražené nemovitosti zanikají, nejde-li o
rozhodnutí, kterým bylo zřízeno zástavní právo, jestliže
a) usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci a
b) vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího
předražku,
a to ke dni skutečnosti, která nastala později.
§ 15
(1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může
svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z
rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Skupina
a pořadí, které pohledávka má v exekuci, v níž bylo řízení podle § 14
přerušeno, mu při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuci
zůstává zachováno.
(2) V rozvrhu uspokojí orgán, který provádí exekuci, i účelně
vynaložené výdaje jiného orgánu, který postihl tutéž nemovitost exekucí
přerušenou podle § 14. Hotové výdaje podle věty první se uspokojují ve
stejné skupině, v níž je uspokojována pohledávka oprávněného v
přerušené exekuci, a lze je uspokojit pouze tehdy, dojde-li k
uspokojení pohledávky tohoto oprávněného.
§ 15a
(1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z
přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující
k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat
toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl.
(2) Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost.
Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je
prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuce je
prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud
doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce
1 se přerušuje původně prováděná exekuce.
(3) Orgán, který provádí exekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto
exekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu,
a orgánu, který prováděl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která
byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o
přerušení exekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuce orgán,
který vedl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena
na návrh oprávněného, jenž podal výzvu.
(4) Rozhodl-li orgán, který provádí exekuci, o přerušení této exekuce
podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuce
přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuce, jejíž nařízení
navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví.
§ 15b
Správa nemovitosti
(1) Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucích správou nemovitosti
souběžně postihujících stejnou nemovitost.
(2) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení
dalšího oprávněného v prováděné exekuci, pokud se přihlásí, a to dnem,
kdy takový návrh došel.
§ 16
Prodej podniku
(1) Ode dne uvedeného v § 16a odst. 2 se přerušují již nařízené
exekuce, které postihují věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k
podniku. Oprávnění z těchto exekucí mají jako věřitelé povinného právo
na uspokojení z rozdělované podstaty, aniž by museli vymáhanou
pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka
nepatří k podniku.
(2) Exekuce, kterými byly postiženy věci, práva a jiné majetkové
hodnoty patřící k podniku, nařízené po dni uvedeném v § 16a odst. 2
nelze až do skončení řízení před soudem nebo soudním exekutorem
provést. Možnost oprávněných z těchto exekucí přihlásit svou pohledávku
podle zvláštního právního předpisu není dotčena.^6)
(3) Byla-li exekuce postihující věci, práva a jiné majetkové hodnoty
patřící k podniku provedena dříve, než se ten, kdo exekuci provádí,
dozvěděl o nařízení exekuce prodejem podniku, zůstávají účinky
provedené exekuce zachovány.
(4) Nebyla-li pohledávka oprávněných uvedených v odstavcích 1 a 2
uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty získané prodejem podniku,
pokračuje se po pravomocném skončení výkonu rozhodnutí (exekuce)
prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a
že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo
povinného vydražitel.
§ 16a
(1) Postihují-li exekuce souběžně stejný podnik povinného, provede se
ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích
se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2) Pořadí nařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy
příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík,
v němž je povinný zapsán
a) bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem
podniku,
b) byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem, nebo
c) byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daně.
(3) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen
tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuci nebyl do jejího pravomocného
skončení podnik prodán a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla.
Z více exekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, která
byla nařízena dříve.
(4) Jestliže ohledně téhož podniku bylo více exekucí nařízeno tentýž
den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.
(5) Ustanovení § 15 platí při exekuci prodejem podniku obdobně.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 17
(1) Účastníky řízení podle tohoto zákona jsou oprávnění ze všech
exekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné
majetkové hodnoty povinného, a povinný.
(2) Jde-li o práva a povinnosti plátce mzdy povinného, peněžního ústavu
nebo jiného dlužníka povinného, jsou účastníky řízení také tyto osoby.
§ 18
Bylo-li řízení o exekuci přerušeno podle tohoto zákona, vyrozumí o tom
účastníky řízení a poučí je o jejich právech ten orgán, který exekuci
provádí.
§ 19
Po dobu přerušení řízení podle tohoto zákona se neprovádějí úkony
exekuce a neběží lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty
běžet znovu.
§ 20
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při provádění exekucí,
jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové
hodnoty povinného, podle právních předpisů, jimiž se řídí jejich
nařízení.
§ 21
Na řízení a rozhodování podle tohoto zákona se přiměřeně použijí
ustanovení občanského soudního řádu.
§ 22
Podle tohoto zákona se postupuje i u těch exekucí, které byly nařízeny
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky úkonů provedených
před účinností zákona zůstávají zachovány.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXI zákona č. 396/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním
řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
1) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
1a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
3) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
4) § 299 občanského soudního řádu.
5) § 333, 334 a 334a občanského soudního řádu.
6) § 338s občanského soudního řádu.