220/2013 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 22. července 2013
o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných
účetních jednotek
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008
Sb., k provedení § 4 odst. 8 písm. w):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví požadavky na organizaci schvalování účetních
závěrek některých vybraných účetních jednotek a způsob poskytování
součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování.
§ 2
Působnost
Tato vyhláška se vztahuje na účetní jednotky, které jsou organizačními
složkami státu, státními fondy, územními samosprávnými celky,
dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti nebo
příspěvkovými organizacemi.
§ 3
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) schvalovanou účetní závěrkou účetní závěrka sestavená k rozvahovému
dni účetní jednotkou, jejíž účetní závěrka podléhá schvalování podle
jiného právního předpisu^1),
b) dotčenou účetní jednotkou účetní jednotka uvedená v § 2, jejíž
účetní závěrka je schvalována,
c) schvalujícím orgánem orgán účetní jednotky oprávněný podle jiného
právního předpisu^1) ke schválení účetní závěrky této účetní jednotky
nebo osoby pověřené schválením účetní závěrky podle jiného právního
předpisu^2),
d) schvalující účetní jednotkou účetní jednotka, která je jiným právním
předpisem vymezena ke schválení účetní závěrky některé z účetních
jednotek uvedených v § 2 nebo jejíž orgán je jiným právním předpisem
oprávněn ke schválení účetní závěrky některé z účetních jednotek
vyjmenovaných v § 2,
e) dotčenou osobou účetní jednotky její zaměstnanec nebo osoba pověřená
touto účetní jednotkou, pokud má ve svém držení účetní záznamy a další
dokumenty rozhodné pro činnosti při procesu schvalování účetní závěrky,
zejména pokud zajišťuje vznik, převzetí nebo úschovu účetních záznamů
dotčené účetní jednotky, nebo pokud při své činnosti provádí posouzení
těchto účetních záznamů nebo posouzení procesů, postupů a vnitřních
předpisů účetní jednotky v souvislosti se vznikem, převzetím nebo
úschovou účetních záznamů.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
HLAVA I
SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY SCHVALUJÍCÍM ORGÁNEM
Díl 1
Činnosti při schvalování
§ 4
Zajištění a příprava podkladů pro schvalování
Dotčená účetní jednotka zajistí přípravu a předložení podkladů pro
schvalování účetní závěrky schvalujícímu orgánu přehledným způsobem,
který umožní zejména efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti
účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát ve vztahu k
věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situaci
účetní jednotky.
§ 5
Podklady pro schvalování a nahlížení do účetních záznamů
Podklady pro schvalování účetní závěrky se rozumí zejména
a) schvalovaná účetní závěrka,
b) zpráva auditora o ověření účetní závěrky, případně další informace a
zprávy vypracované auditorem, zpráva o výsledku finanční kontroly,
případně další informace o závažných zjištěních při výkonu
veřejnosprávní kontroly a zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření,
jsou-li tyto dokumenty v souladu s jinými právními předpisy
vypracovány,
c) zprávy útvaru interního auditu o zjištěních z provedených auditů, v
rámci nichž byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost
a průkaznost účetnictví, a roční zpráva interního auditu, a to v
případě, že je útvar interního auditu u účetní jednotky zřízen v
souladu s jiným právním předpisem,
d) inventarizační zpráva a případně další účetní záznamy vztahující se
k významným skutečnostem podle § 4 a
e) účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalujícím orgánem.
§ 6
Schválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující orgán na základě předložených nebo vyžádaných
podkladů nezjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu
skutečností posuzovaných podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu
účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tuto účetní závěrku
schválí.
(2) Schvalující orgán schválí účetní závěrku i v případě, že na základě
předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní
závěrka poskytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 4 věrný a
poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky v
souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího
účetního období.
(3) Souvislost se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce
následujícího účetního období lze prokázat též tím, že existují
průkazné účetní záznamy o opravě chyby účetního období schvalované
účetní závěrky provedené v následujícím účetním období, a to včetně
účetních zápisů v příslušných účetních knihách.
(4) Schvalující orgán nemůže schválit pouze část účetní závěrky.
§ 7
Neschválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující orgán na základě předložených nebo vyžádaných
podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu
posuzovaných požadavků podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu
účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v souvislosti
se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního
období, neschválí tuto účetní závěrku.
(2) Schvalující orgán neschválí účetní závěrku též v případě, že mu
nebyly předloženy veškeré významné podklady podle § 5 nebo podklady,
které si vyžádal.
(3) Zápis o neschválení účetní závěrky obsahuje popis skutečností, pro
které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění tohoto neschválení s
důrazem na skutečnosti vyjmenované v § 4 a lhůtu k odstranění
zjištěných vad.
(4) Schvalující orgán nemůže neschválit pouze část účetní závěrky.
§ 8
Náprava nedostatků při neschválení z věcných důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 7 odst.
1 zajistí účetní jednotka nápravu zjištěných skutečností, včetně
odstranění odstranitelných vad ve stanovené lhůtě.
(2) Není-li možné nebo účelné zjištěné vady ve lhůtě stanovené
schvalujícím orgánem odstranit, a to zejména v běžném účetním období,
oznámí tuto skutečnost účetní jednotka neprodleně schvalujícímu orgánu.
§ 9
Náprava nedostatků při neschválení z formálních důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 7 odst.
2 zajistí účetní jednotka neprodleně předání příslušných podkladů
schvalujícímu orgánu.
(2) Není-li možné příslušné podklady schvalujícímu orgánu předat,
oznámí tuto skutečnost účetní jednotka neprodleně schvalujícímu orgánu.
§ 10
Dodatečný postup schvalujícího orgánu
(1) Zajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu
skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, zejména
nápravou v následujícím účetním období tak, že jsou naplněny podmínky
pro schválení účetní závěrky podle § 6 odst. 2 a 3, schvalující orgán
neprodleně schválí účetní závěrku.
(2) Schvalující orgán schválí účetní závěrku též, pokud dotčená účetní
jednotka nezajistí ve stanovené lhůtě nápravu všech skutečností, jež
byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, avšak tyto nenapravené
skutečnosti nemají za následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a
poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(3) Nezajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu
skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, a to ani
nápravou v následujícím účetním období, a mají-li tyto skutečnosti za
následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu
účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v souvislosti
se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního
období, schvalující orgán potvrdí neschválení účetní závěrky. O
potvrzení neschválení se pořizuje zápis přiměřeně podle ustanovení § 7
odst. 3.
§ 11
Protokol o schvalování účetní závěrky
(1) O úkonu schválení nebo neschválení sepisuje schvalující orgán
protokol.
(2) Protokol obsahuje
a) identifikaci schvalované účetní závěrky,
b) datum rozhodování o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
c) identifikaci osob rozhodujících o schválení nebo neschválení účetní
závěrky,
d) výrok o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
e) zápis o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3,
f) identifikaci průkazných účetních záznamů podle § 6 odst. 3, případně
popis dalších skutečností významných pro uživatele účetní závěrky,
g) vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení
účetní závěrky nebo k zápisu o neschválení účetní závěrky podle § 7
odst. 3, případně k dalším skutečnostem souvisejícím se schvalováním
účetní závěrky.
(3) Jsou-li náležitosti protokolu podle odstavce 2 obsaženy v jiném
dokumentu vyhotoveném schvalujícím orgánem, může být protokol podle
odstavce 1 vytvořen pouze pro účely předání do centrálního systému
účetních informací státu.
§ 12
Bližší podmínky hlasování schvalujícího orgánu
(1) O každém hlasování schvalujícího orgánu se pořizuje písemný záznam.
(2) Každý z členů schvalujícího orgánu má právo, aby v písemném záznamu
o hlasování bylo uvedeno, jak hlasoval. Každý člen má právo své
hlasování písemně odůvodnit. Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou
součástí záznamu o hlasování, případně protokolu podle této vyhlášky.
Díl 2
Činnosti v průběhu účetního období
§ 13
Organizace činností
(1) Dotčená účetní jednotka v průběhu účetního období organizuje
činnosti související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní
jednotky tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a
průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka
organizuje v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle
jiného právního předpisu^3), případně jiných obdobných povinností
stanovených jiným právním předpisem^4), směřují zejména k zajištění
dokumentů podle § 5 písm. b) a c).
§ 14
Předávání podkladů a podněty schvalujícího orgánu
(1) Dotčená účetní jednotka zajistí schvalujícímu orgánu v průběhu
účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným
informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným
vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným informacím.
(2) Schvalující orgán může vůči dotčené účetní jednotce nebo vůči
dotčeným osobám účetní jednotky
a) požadovat nahlédnutí do účetních knih a dalších účetních záznamů,
b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních
účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních
účetních závěrek, podkladů určených schvalujícím orgánem a dalších
významných informací,
c) činit podněty za účelem zlepšení skutečností zobrazovaných v účetní
závěrce, zlepšení postupů při činnostech souvisejících se schvalováním
účetní závěrky a za účelem úpravy vnitřních předpisů dotčené účetní
jednotky a
d) požadovat zveřejnění řádných informací o schvalování účetní závěrky
v centrálním systému účetních informací státu, pokud tak dotčená účetní
jednotka neučinila včas a řádně.
§ 15
Dotčené osoby účetní jednotky
Dotčené osoby dotčené účetní jednotky spolupracují se schvalujícím
orgánem tak, aby byly zajištěny podmínky pro schvalování účetní
závěrky.
HLAVA II
SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY SCHVALUJÍCÍ ÚČETNÍ JEDNOTKOU
Díl 1
Činnosti při schvalování
§ 16
Zajištění a příprava podkladů pro schvalování
Dotčená účetní jednotka zajistí přípravu a předložení podkladů pro
schvalování účetní závěrky schvalující účetní jednotce přehledným
způsobem, který umožní zejména efektivní posouzení úplnosti a
průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát ve
vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční
situaci účetní jednotky.
§ 17
Podklady pro schvalování a nahlížení do účetních záznamů
Podklady pro schvalování účetní závěrky se rozumí zejména
a) schvalovaná účetní závěrka,
b) zpráva auditora o ověření účetní závěrky, případně další informace a
zprávy vypracované auditorem, zpráva o výsledku finanční kontroly,
případně další informace o závažných zjištěních při výkonu
veřejnosprávní kontroly, jsou-li tyto dokumenty v souladu s jinými
právními předpisy vypracovány,
c) zprávy útvaru interního auditu o zjištěních z provedených auditů, v
rámci nichž byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost
a průkaznost účetnictví, a roční zpráva interního auditu, a to v
případě, že je útvar interního auditu u účetní jednotky zřízen v
souladu s jiným právním předpisem,
d) inventarizační zpráva a případně další účetní záznamy vztahující se
k významným skutečnostem podle § 16 a
e) účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalující účetní
jednotkou.
§ 18
Schválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující účetní jednotka na základě předložených nebo
vyžádaných podkladů nezjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje
v rozsahu skutečností posuzovaných podle § 16 věrný a poctivý obraz
předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tuto účetní
závěrku schválí.
(2) Schvalující účetní jednotka schválí účetní závěrku i v případě, že
na základě předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná
účetní závěrka poskytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 16
věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní
jednotky v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce
následujícího účetního období.
(3) Souvislost se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce
následujícího účetního období lze prokázat též tím, že existují
průkazné účetní záznamy o opravě chyby účetního období schvalované
účetní závěrky provedené v následujícím účetním období, a to včetně
účetních zápisů v příslušných účetních knihách.
(4) Schvalující účetní jednotka nemůže schválit pouze část účetní
závěrky.
§ 19
Neschválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující účetní jednotka na základě předložených nebo
vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v
rozsahu posuzovaných požadavků podle § 16 věrný a poctivý obraz
předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v
souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího
účetního období, neschválí tuto účetní závěrku.
(2) Schvalující účetní jednotka neschválí účetní závěrku též v případě,
že jí nebyly předloženy veškeré významné podklady podle § 17 nebo
podklady, které si vyžádala.
(3) Zápis o neschválení účetní závěrky obsahuje popis skutečností, pro
které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění tohoto neschválení s
důrazem na skutečnosti vyjmenované v § 16 a lhůtu k odstranění
zjištěných vad.
(4) Schvalující účetní jednotka nemůže neschválit pouze část účetní
závěrky.
§ 20
Náprava nedostatků při neschválení z věcných důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 19
odst. 1 zajistí dotčená účetní jednotka nápravu zjištěných skutečností,
a to zejména v běžném účetním období, včetně odstranění odstranitelných
vad ve stanovené lhůtě.
(2) Není-li možné nebo účelné zjištěné vady ve lhůtě stanovené
schvalující účetní jednotkou odstranit, oznámí tuto skutečnost dotčená
účetní jednotka neprodleně schvalující účetní jednotce.
§ 21
Náprava nedostatků při neschválení z formálních důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 19
odst. 2 zajistí dotčená účetní jednotka neprodleně předání příslušných
podkladů schvalující účetní jednotce.
(2) Není-li možné příslušné podklady schvalující účetní jednotce
předat, oznámí tuto skutečnost dotčená účetní jednotka neprodleně
schvalující účetní jednotce.
§ 22
Dodatečný postup schvalující účetní jednotky
(1) Zajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu
skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, zejména
nápravou v následujícím účetním období tak, že jsou naplněny podmínky
pro schválení účetní závěrky podle § 18 odst. 2 a 3, schvalující účetní
jednotka neprodleně schválí účetní závěrku.
(2) Schvalující účetní jednotka schválí účetní závěrku též, pokud
dotčená účetní jednotka nezajistí ve stanovené lhůtě nápravu všech
skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, avšak
tyto nenapravené skutečnosti nemají za následek, že účetní závěrka
neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční
situace účetní jednotky.
(3) Nezajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu
skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, a to ani
nápravou v následujícím účetním období, a mají-li tyto skutečnosti za
následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu
účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v souvislosti
se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního
období, schvalující účetní jednotka potvrdí neschválení účetní závěrky.
O potvrzení neschválení se pořizuje zápis přiměřeně podle ustanovení §
19 odst. 3.
§ 23
Protokol o schvalování účetní závěrky
O úkonu schválení nebo neschválení sepisuje schvalující účetní jednotka
protokol. Pro náležitosti tohoto protokolu a pro jeho předání do
centrálního systému účetních informací státu se použijí ustanovení § 11
odst. 2 a 3 obdobně.
§ 24
Bližší podmínky hlasování orgánu schvalující účetní jednotky
Každý z členů orgánu schvalující účetní jednotky, který provádí
schvalování účetní závěrky dotčené účetní jednotky, má právo na
uvedení, jak hlasoval. Každý člen má právo své hlasování písemně
odůvodnit. Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou součástí záznamu o
hlasování, případně protokolu podle této vyhlášky.
Díl 2
Činnosti v průběhu účetního období
§ 25
Organizace činností
(1) Schvalující účetní jednotka a dotčená účetní jednotka v průběhu
účetního období organizují činnosti související se schvalováním účetní
závěrky dotčené účetní jednotky tak, aby docházelo k průběžnému
posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení
předvídatelných rizik a ztrát.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka a
schvalující účetní jednotka organizují v rámci procesů interního auditu
a finanční kontroly podle jiného právního předpisu^3), případně jiných
obdobných povinností stanovených jiným právním předpisem^5), směřují
zejména k zajištění dokumentů podle § 17 písm. b) a c).
§ 26
Předávání podkladů a podněty schvalující účetní jednotky
(1) Dotčená účetní jednotka zajistí schvalující účetní jednotce v
průběhu účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo
vyžádaným informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům
určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným
informacím.
(2) Schvalující účetní jednotka může vůči dotčené účetní jednotce nebo
vůči dotčeným osobám dotčené účetní jednotky
a) požadovat nahlédnutí do účetních knih a dalších účetních záznamů,
b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních
účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních
účetních závěrek, podkladů určených schvalující účetní jednotkou a
dalších významných informací,
c) činit podněty za účelem zlepšení skutečností zobrazovaných v účetní
závěrce, zlepšení postupů při činnostech souvisejících se schvalováním
účetní závěrky a za účelem úpravy vnitřních předpisů dotčené účetní
jednotky a
d) požadovat zveřejnění řádných informací o schvalování účetní závěrky
v centrálním systému účetních informací státu, pokud tak dotčená účetní
jednotka neučinila včas a řádně.
§ 27
Dotčené osoby účetní jednotky
Dotčené osoby dotčené účetní jednotky spolupracují se schvalující
účetní jednotkou tak, aby byly zajištěny podmínky pro schvalování
účetní závěrky.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 28
Způsob stanovení termínů
(1) Dotčená účetní jednotka a schvalující účetní jednotka organizují
činnosti při procesu schvalování účetní závěrky tak, aby byla
schvalovaná účetní závěrka schválena nejpozději do šesti měsíců ode
dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje; v případě mimořádné účetní
závěrky se tato lhůta zkracuje na dva měsíce. Není-li účetní závěrka
schválena v této lhůtě, platí, že schválena nebyla.
(2) Schvalování účetní závěrky po uplynutí lhůty podle odstavce 1 se
neprovádí ani v případě, že byly dodatečně zjištěny skutečnosti
rozhodné pro její schválení; v případě zjištění skutečností rozhodných
pro neschválení účetní závěrky se postupuje obdobně.
(3) Lhůtu pro odstranění zjištěných vad nejméně v délce 5 pracovních
dnů stanoví schvalující orgán nebo schvalující účetní jednotka s
přihlédnutím k závažnosti zjištěných skutečností a k možným způsobům
odstranění zjištěných vad.
(4) Termíny pro předávání podkladů dotčenou účetní jednotkou se stanoví
s ohledem na vhodnost zajištění podkladů, jejich strukturu a
významnost.
§ 29
Další činnosti související se schvalováním účetní závěrky
(1) Schválením účetní závěrky se rozumí také schválení výsledku
hospodaření účetní jednotky včetně jeho rozdělení.
(2) V případě, že složení členů schvalujícího orgánu není určeno jiným
právním předpisem^6) nebo vnitřním předpisem účetní jednotky, určí
dotčená účetní jednotka složení členů schvalujícího orgánu nejpozději
do jednoho měsíce po začátku účetního období, za které má být účetní
závěrka schvalována.
(3) V případě, že není jiným právním předpisem^1) vymezen orgán
schvalující účetní jednotky ke schválení účetní závěrky dotčené účetní
jednotky, zajišťuje schvalující účetní jednotka schvalovací činnosti
zpravidla prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu.
(4) Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně
souvisejících informací, předává dotčená účetní jednotka do centrálního
systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních
záznamech.
§ 30
Přechodná ustanovení
(1) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2012 se
ustanovení § 13, § 14 odst. 1, § 25, § 26 odst. 1 a § 29 odst. 2
nepoužijí.
(2) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2013 se
lhůta uvedená v ustanovení § 29 odst. 2 prodlužuje do 30. září 2013.
(3) Při schvalování účetní závěrky za účetní období 2013 se ustanovení
§ 14 odst. 1 a § 26 odst. 1 použijí poprvé pro mezitímní účetní závěrku
sestavenou k 30. září 2013.
(4) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2012 se
lhůta podle § 28 odst. 1 prodlužuje o 3 měsíce.
(5) Účetní závěrky za účetní období roku 2012 schválené příslušným
schvalujícím orgánem nebo příslušnou schvalující účetní jednotkou přede
dnem účinnosti této vyhlášky se považují za schválené podle této
vyhlášky, včetně schválení výsledku hospodaření účetní jednotky a jeho
rozdělení.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 31
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Ing. Fischer, CSc., v. r.
1) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o
změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském
intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona
č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o
změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve
věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.
128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů.
4) Například zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření
územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění
pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.