Advanced Search

o důchodovém spoření


Published: 2011
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507269/o-dchodovm-spoen.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
426/2011 Sb.



ZÁKON



ze dne 6. listopadu 2011



o důchodovém spoření



Změna: 399/2012 Sb.



Změna: 241/2013 Sb.



Změna: 163/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Základní ustanovení



(1) Tento zákon upravuje důchodové spoření u penzijní společnosti,

práva a povinnosti z důchodového spoření, nároky z důchodového spoření,

pojištění důchodu u pojišťovny a výkon dohledu.



(2) Důchodové spoření je shromažďování a umisťování prostředků

účastníka důchodového spoření (dále jen „účastník“) do důchodových

fondů obhospodařovaných penzijní společností a převod prostředků

účastníka.



(3) Práva a povinnosti vznikající z důchodového spoření nesmějí být v

rozporu se zásadami rovného zacházení^1).



§ 2



(1) Účastníkem je pouze fyzická osoba, která má s penzijní společností

uzavřenou smlouvu o důchodovém spoření zaregistrovanou v Centrálním

registru smluv podle § 6.



(2) Pro účely pojištění důchodu podle tohoto zákona je účastníkem

označována osoba, které účast na důchodovém spoření zanikla podle § 5

písm. b).



§ 3



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) základním důchodovým pojištěním důchodové pojištění upravené zákonem

o důchodovém pojištění,



b) zaměstnavatelem fyzická nebo právnická osoba, organizační složka

státu, služební úřad a další subjekty, které jsou považovány za

zaměstnavatele pro účely základního důchodového pojištění,



c) prostředky účastníka část výnosu pojistného připadající na účastníka

převedená na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků

účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu

důchodového fondu, a jeho zhodnocení a znehodnocení,



d) strategií spoření způsob rozložení prostředků účastníka v

důchodových fondech,



e) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný

ředitel nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost penzijní

společnosti,



f) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát, který je

smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,



g) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,



h) regulovanou bankou



1. banka se sídlem v České republice,



2. zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě,



3. zahraniční banka se sídlem ve státě, který není členským státem a

který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Česká národní

banka považuje za rovnocenná s pravidly obezřetnosti podle práva

Evropské unie,



i) finančním derivátem



1. opce, futures, swapy, forvardy, a jiné nástroje, jejichž hodnota se

vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové

míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům

či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá

právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty,

k níž se jejich hodnota vztahuje,



2. nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,



3. finanční rozdílové smlouvy,



j) investičním cenným papírem investiční cenný papír obchodovatelný na

kapitálovém trhu, a to



1. akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti

nebo jiné právnické osobě,



2. dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení

dlužné částky,



3. cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných

papírů uvedených v bodech 1 a 2,



k) fondovým vlastním kapitálem rozdíl mezi hodnotou aktiv a hodnotou

závazků, přičemž hodnota aktiv se stanoví jako součet reálné hodnoty

aktiv, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních aktiv

zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví; hodnota závazků se

stanoví jako součet reálné hodnoty závazků, které souvisejí s

investiční činností, a hodnoty ostatních závazků zjištěné podle zákona

upravujícího účetnictví,



l) identifikačními údaji osoby



1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a

identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,



2. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

rodné číslo, nebo datum narození, nebylo-li přiděleno rodné číslo,

adresa místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České

republiky,



m) povolením k vytvoření důchodových fondů povolení k vytvoření

důchodového fondu státních dluhopisů, konzervativního důchodového

fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu.



ČÁST DRUHÁ



VZNIK A ZÁNIK ÚČASTI NA DŮCHODOVÉM SPOŘENÍ



§ 4



Vznik účasti na důchodovém spoření



(1) Smlouvou o důchodovém spoření se penzijní společnost zavazuje

shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v důchodovém fondu

nebo více těchto fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie

spoření a převádět prostředky účastníka za podmínek a způsobem

stanoveným tímto zákonem.



(2) Smlouva o důchodovém spoření musí být uzavřena písemně a musí v ní

být uvedeny identifikační údaje účastníka, identifikační údaje penzijní

společnosti a datum uzavření smlouvy.



(3) Penzijní společnost nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o důchodovém

spoření s účastníkem důchodového spoření.



(4) Od smlouvy o důchodovém spoření, která byla zaregistrována v

Centrálním registru smluv podle § 6, nemůže penzijní společnost ani

účastník odstoupit, vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení, s

výjimkou výpovědi účastníka nebo dohody o skončení smlouvy za účelem

převodu prostředků účastníka podle § 12. V případě výpovědi účastníka

nebo dohody o skončení smlouvy končí její platnost dnem zaregistrování

další smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 odst. 5.



(5) V případě, že penzijní společnost nebo účastník před

zaregistrováním smlouvy o důchodovém spoření od této smlouvy odstoupí,

vypoví ji, nebo uzavřou dohodu o jejím skončení, je penzijní společnost

povinna neprodleně oznámit tuto skutečnost správci Centrálního registru

smluv.



(6) Smlouvu o důchodovém spoření lze uzavřít pouze s jednou penzijní

společností, s výjimkou převodu prostředků účastníka k jiné penzijní

společnosti podle § 12.



(7) Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní

společnosti, ani nesmí přijmout úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu

v souvislosti s uzavřením smlouvy o důchodovém spoření zaměstnancem.



§ 5



Účast na důchodovém spoření zaniká



a) dnem úmrtí účastníka nebo ke dni právní moci rozhodnutí soudu o

prohlášení účastníka za mrtvého (dále jen „úmrtí“), nebo



b) dnem registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu uzavřené mezi

účastníkem a pojišťovnou podle § 17 v Centrálním registru smluv.



§ 6



Centrální registr smluv



(1) Zřizuje se Centrální registr smluv jako informační systém veřejné

správy. Jeho správcem je Specializovaný finanční úřad (dále jen

„správce Centrálního registru“).



(2) V Centrálním registru smluv se evidují údaje o účasti



a) fyzických osob na důchodovém spoření,



b) penzijních společností na důchodovém spoření a



c) pojišťoven na důchodovém spoření.



(3) Centrální registr smluv pro účely evidence podle odstavce 2 vede

tyto údaje v rozsahu:



a) identifikační údaje účastníka,



b) identifikační údaje penzijní společnosti,



c) identifikační údaje pojišťovny,



d) informace o smlouvě o důchodovém spoření, kterými jsou datum

uzavření smlouvy a identifikační údaje penzijní společnosti,



e) datum vzniku účasti na důchodovém spoření,



f) informace o pojistné smlouvě o pojištění důchodu, kterými jsou datum

uzavření smlouvy, výše dědického podílu pojištěného na prostředcích

účastníka v případě pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu a

identifikační údaje pojišťovny,



g) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu,



h) druh vypláceného důchodu podle § 18 odst. 1,



i) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového

pojištění,



j) datum úmrtí účastníka nebo pojištěného z pojistné smlouvy o

pojištění důchodu,



k) informace o zániku registrace smlouvy o důchodovém spoření podle §

9a.



§ 7



Poskytování údajů z Centrálního registru smluv



(1) Správce Centrálního registru poskytuje České národní bance údaje

pro potřebu výkonu dohledu v oblasti důchodového spoření.



(2) Správce Centrálního registru poskytuje penzijní společnosti, která

uzavřela smlouvu o důchodovém spoření, pro výkon její činnosti podle

tohoto zákona údaje v rozsahu:



a) identifikační údaje účastníka,



b) datum vzniku účasti na důchodovém spoření,



c) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového

pojištění,



d) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu,



e) identifikační údaje pojišťovny, která uzavřela pojistnou smlouvu o

pojištění důchodu, a účet pojišťovny k úhradě prostředků podle § 14,



f) výši dědického podílu pojištěného na prostředcích účastníka v

případě registrace pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu,



g) datum úmrtí účastníka,



h) datum registrace další smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 a 12,



i) identifikační údaje penzijní společnosti, která uzavřela další

smlouvu podle § 9 a 12.



(3) Správce Centrálního registru poskytuje pojišťovně, která uzavřela

pojistnou smlouvu o pojištění důchodu, pro výkon její působnosti podle

tohoto zákona údaje v rozsahu:



a) identifikační údaje účastníka,



b) identifikační údaje penzijní společnosti, která uzavřela smlouvu o

důchodovém spoření, ze které má být provedena úhrada prostředků podle §

14,



c) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového

pojištění,



d) datum úmrtí pojištěného z pojistné smlouvy o pojištění důchodu,



e) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu.



(4) Správce Centrálního registru poskytne penzijní společnosti pro

účely splnění povinnosti podle § 16 na žádost informaci, zda je fyzická

osoba účastníkem důchodového spoření. Tato žádost se podává

elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru.



(5) Správce Centrálního registru poskytuje údaje podle odstavců 1 až 4

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Z poskytovaných údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním

případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění

daného úkolu.



§ 8



Poskytování údajů správci Centrálního registru



(1) Orgány sociálního zabezpečení poskytují správci Centrálního

registru údaje potřebné pro výkon jeho působnosti.



(2) Údaje podle odstavce 1 jsou správci Centrálního registru

poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo i jiným způsobem

na základě vyžádání.



(3) Penzijní společnost je povinna sdělit správci Centrálního registru

číslo účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka

a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu

důchodového fondu, nejpozději v den podání první žádosti o registraci

smlouvy o důchodovém spoření.



(4) Penzijní společnost je povinna neprodleně sdělit správci

Centrálního registru změnu údajů týkajících se účtu podle odstavce 3.



§ 9



Registrace smlouvy o důchodovém spoření



(1) Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření je penzijní

společnost povinna podat neprodleně po



a) uzavření smlouvy, nebo



b) uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy v případě, že tato smlouva

byla uzavřena na dálku.



(2) Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření se podává

elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru.

Přílohou žádosti je kopie smlouvy o důchodovém spoření.



(3) Správce Centrálního registru účastníky řízení o jeho zahájení

neuvědomuje a není povinen je vyzývat k vyjádření se k podkladům

rozhodnutí.



(4) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje smlouvu o

důchodovém spoření, pokud fyzická osoba, která uzavřela tuto smlouvu,



a) splňuje podmínky podle § 2 a



b) není účastníkem důchodového spoření na základě registrace jiné

smlouvy o důchodovém spoření.



(5) Zjistí-li správce Centrálního registru před vydáním rozhodnutí o

registraci smlouvy o důchodovém spoření, že osoba, která uzavřela

smlouvu o důchodovém spoření, se již stala účastníkem důchodového

spoření, zaregistruje tuto smlouvu, pokud obdrží oznámení penzijní

společnosti



a) o uhrazení poplatku za převod prostředků, nebo



b) o tom, že se poplatek za převod prostředků nehradí.



(6) Správce Centrálního registru v řízení o registraci smlouvy o

důchodovém spoření nepřezkoumává platnost smlouvy.



(7) Proti rozhodnutí, kterým byla smlouva o důchodovém spoření

zaregistrována, se nelze odvolat.



(8) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci

zaniká smlouva o důchodovém spoření od počátku.



(9) Smlouva o důchodovém spoření je zaregistrována s účinností k

prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve

kterém rozhodnutí, kterým byla tato smlouva zaregistrována, nabylo

právní moci.



§ 9a



(1) V případě, že soud pravomocně rozhodne o neplatnosti zaregistrované

smlouvy o důchodovém spoření, registrace smlouvy o důchodovém spoření

od počátku zaniká.



(2) Penzijní společnost neprodleně sdělí správci pojistného, že soud

rozhodl o neplatnosti zaregistrované smlouvy o důchodovém spoření, a

nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po

kalendářním měsíci, ve kterém nabylo rozhodnutí soudu o neplatnosti

smlouvy o důchodovém spoření právní moci, vrátí správci pojistného část

výnosu pojistného připadající na poplatníka, jímž uzavřená smlouva o

důchodovém spoření byla shledána neplatnou. Penzijní společnost

neprodleně po obdržení rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o

důchodovém spoření s vyznačenou právní mocí předá jeho kopii správci

Centrálního registru.



(3) Výnos pojistného připadající na poplatníka vrácený správci

pojistného je z 60 % příjmem státního rozpočtu a tato část se

poplatníkovi započítá na jeho úhradu pojistného na důchodové pojištění.

Zbylou část správce pojistného vrátí fyzické osobě, jíž uzavřená

smlouva o důchodovém spoření byla shledána neplatnou, do 15 dnů ode

dne, kdy obdrží příslušnou částku od penzijní společnosti.



§ 10



Registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu



(1) Žádost o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu je

pojišťovna povinna podat neprodleně po



a) uzavření smlouvy, nebo



b) uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy v případě, že tato smlouva

byla uzavřena na dálku.



(2) Žádost o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu se podává

elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru.

Přílohou žádosti je kopie pojistné smlouvy o pojištění důchodu.



(3) Správce Centrálního registru účastníky řízení o jeho zahájení

neuvědomuje a není povinen je vyzývat k vyjádření se k podkladům

rozhodnutí.



(4) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje pojistnou

smlouvu o pojištění starobního důchodu, pokud



a) účastníkovi důchodového spoření byl přiznán starobní důchod ze

základního důchodového pojištění a



b) účastník důchodového spoření není pojištěn na základě registrace

jiné pojistné smlouvy o pojištění důchodu.



(5) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje pojistnou

smlouvu o pojištění sirotčího důchodu, pokud v ní uvedená pojištěná

osoba není již pojištěna na základě registrace jiné pojistné smlouvy o

pojištění sirotčího důchodu, která se vztahuje ke stejnému dědickému

podílu na prostředcích účastníka, který zemřel.



(6) Správce Centrálního registru v řízení o registraci pojistné smlouvy

o pojištění důchodu nepřezkoumává platnost smlouvy.



(7) Proti rozhodnutí, kterým byla pojistná smlouva o pojištění důchodu

zaregistrována, se nelze odvolat.



(8) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci

zaniká pojistná smlouva o pojištění důchodu od počátku.



(9) Pojistná smlouva o pojištění důchodu je zaregistrována s účinností

k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém rozhodnutí, kterým byla

tato smlouva zaregistrována, nabylo právní moci.



§ 11



Strategie spoření



(1) Účastník ve smlouvě o důchodovém spoření určí strategii spoření,

kterou může měnit.



(2) Penzijní společnost je povinna účastníkovi nabídnout strategii

spoření, kdy se rozložení prostředků účastníka v jednotlivých

důchodových fondech mění v závislosti na věku účastníka podle předem

stanoveného plánu.



(3) S výjimkou prostředků účastníka umístěných v důchodovém fondu

státních dluhopisů, a pokud účastník nevyužije možnosti podle odstavce

5, je penzijní společnost povinna zabezpečit, aby



a) 10 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém

pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním

důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu,



b) 9 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém

pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním

důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 20

% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním

důchodovém fondu,



c) 8 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém

pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním

důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 40

% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním

důchodovém fondu,



d) 7 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém

pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním

důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 60

% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním

důchodovém fondu,



e) 6 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém

pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním

důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 80

% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním

důchodovém fondu,



f) 5 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém

pojištění byly veškeré prostředky účastníka umístěny v konzervativním

důchodovém fondu.



(4) Penzijní společnost informuje písemně účastníka o skutečnostech

podle odstavce 3 vždy nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků

tohoto účastníka o možnosti převést jeho prostředky do jiného

důchodového fondu podle odstavce 5 a o rizicích spojených s takovým

rozhodnutím.



(5) Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho

prostředky nebyly umístěny podle odstavce 3 nebo aby byly převedeny do

jiného důchodového fondu; penzijní společnost této žádosti vždy vyhoví.

Penzijní společnost nepostupuje podle žádosti účastníka, je-li podána

dříve než 60 dnů přede dnem převodu podle odstavce 3.



(6) Pro účely stanovení důchodového věku podle odstavce 3 u žen se má

za to, že žena vychovala 2 děti.



§ 12



Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti



(1) Účastník může převést své prostředky k jiné penzijní společnosti,

pokud smlouvu o důchodovém spoření vypověděl, nebo uzavřel s penzijní

společností dohodu o skončení smlouvy, a uzavřel další smlouvu o

důchodovém spoření.



(2) Převod prostředků podle odstavce 1 může penzijní společnost

podmínit zaplacením poplatku podle § 33.



(3) Penzijní společnost je povinna správci Centrálního registru

oznámit, že jí byl uhrazen poplatek za převod prostředků nebo že se jí

tento poplatek nehradí. Toto oznámení je penzijní společnost povinna

učinit elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru,

a to do 5 pracovních dnů ode dne



a) úhrady poplatku za převod prostředků, nebo



b) doručení výpovědi smlouvy o důchodovém spoření nebo uzavření dohody

o skončení smlouvy podle odstavce 1, v případě, že se poplatek za

převod prostředků nehradí.



(4) Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka k jiné

penzijní společnosti do 1 měsíce ode dne zaregistrování další smlouvy o

důchodovém spoření.



ČÁST TŘETÍ



NÁROKY Z DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ



HLAVA I



VYPOŘÁDÁNÍ NÁROKŮ



§ 13



Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se prostředky účastníka pouze

na



a) úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu podle § 14,

nebo



b) úhradu 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu podle § 15,



c) úhradu prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových

práv do důchodového systému Evropských společenství podle § 15.



§ 14



Úhrada jednorázového pojistného na pojištění důchodu



(1) Účastníkovi vzniká dnem, od kterého je mu přiznán starobní důchod

ze základního důchodového pojištění, nárok na převedení jeho prostředků

jako úhrady jednorázového pojistného na pojištění důchodu na základě

zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle tohoto

zákona.



(2) Nárok účastníka na úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 1

se nepromlčuje.



(3) Penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné na pojištění

důchodu nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zaregistrování pojistné

smlouvy o pojištění důchodu v Centrálním registru smluv.



(4) Prostředky účastníka podle odstavce 1 lze převést pouze na jednu

pojistnou smlouvu o pojištění důchodu.



§ 15



Úhrada 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu a úhrada všech

prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových práv



(1) Pokud účastník požádá o starobní důchod ze základního důchodového

pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

podle zákona o důchodovém pojištění a udělí souhlas s převodem 60 %

svých prostředků do státního rozpočtu, vyzve Česká správa sociálního

zabezpečení nebo orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra,

Ministerstva obrany anebo Ministerstva spravedlnosti, který bude o

žádosti rozhodovat, penzijní společnost, která obhospodařuje prostředky

účastníka, k převodu těchto prostředků účastníka do státního rozpočtu.

K písemné výzvě k převodu prostředků podle věty první připojí Česká

správa sociálního zabezpečení nebo orgán sociálního zabezpečení uvedený

ve větě první souhlas účastníka s úhradou a sdělí penzijní společnosti

účet určený pro převod prostředků.



(2) Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka podle

odstavce 1 do státního rozpočtu nejpozději do konce kalendářního měsíce

bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž jí byla výzva

podle odstavce 1 doručena.



(3) Zbývající část prostředků účastníka se použije podle § 13 písm. a).



(4) Pokud účastník důchodového spoření požádá o převod důchodových práv

do důchodového systému Evropských společenství nebo jejich institucí

podle § 105a zákona o důchodovém pojištění, je penzijní společnost

povinna sdělit České správě sociálního zabezpečení na základě její

písemné žádosti do 5 pracovních dnů výši prostředků účastníka k datu,

kdy její žádost obdržela.



(5) Pokud Česká správa sociálního zabezpečení písemně sdělí penzijní

společnosti, že účastník důchodového spoření s převodem svých

důchodových práv souhlasí, je penzijní společnost povinna převést

prostředky účastníka nejpozději do 1 měsíce od obdržení tohoto sdělení

na účet, který Česká správa sociálního zabezpečení ve svém písemném

sdělení uvedla. Podrobnější podmínky převodu prostředků účastníka v

souvislosti s převodem důchodových práv stanoví vláda nařízením.



§ 16



Úmrtí účastníka ve spořící době



(1) Prostředky účastníka se v případě jeho úmrtí za trvání smlouvy o

důchodovém spoření stávají předmětem dědictví.



(2) Je-li dědicem fyzická osoba, která k datu úmrtí účastníka nedosáhla

18 let věku (dále jen „nezletilý“), použijí se prostředky účastníka

odpovídající dědickému podílu nezletilého na úhradu jednorázového

pojistného na pojištění sirotčího důchodu podle § 18 odst. 1 písm. d).

Zákonný zástupce, nebo soudem ustanovený opatrovník nezletilého je

povinen pojistnou smlouvu o pojištění sirotčího důchodu ve prospěch

nezletilého jako pojištěného uzavřít do 1 měsíce ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož předmětem bylo určení dědického

podílu na prostředcích účastníka, a zaregistrování této smlouvy doložit

do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím zaregistrování soudu,

který rozhodl o dědictví. Pro převod prostředků účastníka

odpovídajících dědickému podílu nezletilého jako úhrady jednorázového

pojistného na pojištění sirotčího důchodu platí obdobně ustanovení § 14

odst. 3.



(3) Je-li dědicem fyzická osoba, která je ke dni úmrtí účastníka starší

18 let a která je k tomuto datu účastníkem důchodového spoření nebo se

nejpozději ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož

předmětem bylo určení dědického podílu na prostředcích účastníka, stane

účastníkem důchodového spoření, převede penzijní společnost prostředky

účastníka odpovídající dědickému podílu podle rozhodnutí soudu o

dědictví, které nabylo právní moci, na osobní důchodový účet dědice u

penzijní společnosti do 1 měsíce ode dne, kdy o to dědic písemně

požádal.



(4) Je-li dědicem fyzická osoba, která je ke dni úmrtí účastníka starší

18 let a která k tomuto datu není účastníkem důchodového spoření, a ani

se jím do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož

předmětem bylo určení dědického podílu na prostředcích účastníka,

nestane, vyplatí penzijní společnost prostředky účastníka odpovídající

dědickému podílu podle rozhodnutí soudu o dědictví, které nabylo právní

moci, dědici do 1 měsíce ode dne, kdy o to dědic písemně požádal.



(5) Penzijní společnost je pro účely splnění povinnosti podle odstavců

3 a 4 povinna ověřit u správce Centrálního registru, zda je dědic

účastníkem důchodového spoření.



HLAVA II



POJIŠTĚNÍ DŮCHODU



Díl 1



Pojistná smlouva o pojištění důchodu



§ 17



Uzavření pojistné smlouvy o pojištění důchodu



(1) Pojistnou smlouvu o pojištění důchodu může uzavřít pouze

pojišťovna, která je podle zákona o pojišťovnictví oprávněna provozovat

na území České republiky životní pojištění podle pojistného odvětví

zahrnujícího pojištění týkající se délky lidského života, které je

upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon

umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet^2).



(2) Pojišťovna podle odstavce 1 nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o

pojištění důchodu s účastníkem důchodového spoření, kterému vznikl

nárok na úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu podle §

14.



(3) Pojistná smlouva o pojištění důchodu musí být uzavřena písemně.

Tato smlouva se řídí výhradně českým právem.



(4) Od pojistné smlouvy o pojištění důchodu, která byla zaregistrována

v Centrálním registru smluv, nemůže pojišťovna ani pojistník odstoupit,

vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení.



(5) Nedílnou součástí pojistné smlouvy o pojištění důchodu jsou

pojistné podmínky, které obsahují, mimo náležitostí stanovených zákonem

upravujícím pojistnou smlouvu, také pravidla pro výpočet důchodu a

úmrtnostní tabulky použité pojišťovnou pro výpočet důchodu, a

vysvětlení parametrů vstupujících do tohoto výpočtu. Pojišťovna podá

České národní bance na základě její žádosti vysvětlení používaných

úmrtnostních tabulek.



(6) Ze zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle zákona

upravujícího zprostředkování pojištění je vyloučeno pojištění důchodu

podle tohoto zákona. Zprostředkování tohoto pojištění se zakazuje.



§ 18



Druhy důchodů



(1) Z pojistné smlouvy o pojištění důchodu vzniká při splnění podmínek

stanovených tímto zákonem nárok na



a) doživotní starobní důchod,



b) doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního

důchodu po dobu 3 let,



c) starobní důchod na dobu 20 let, nebo



d) sirotčí důchod na dobu 5 let.



(2) Důchod podle odstavce 1 je vyplácen v pravidelných měsíčních

peněžitých splátkách doživotně nebo po stanovenou dobu, a to v

dohodnutém termínu, nejdříve prvním dnem kalendářního měsíce

bezprostředně následujícího po dni, ke kterému uplyne 15 dnů ode dne

převodu prostředků podle § 14 odst. 3. Vyplácený důchod se zvyšuje

způsobem a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, a to

vždy k 1. dubnu kalendářního roku pro důchody, jejichž vyplácení

započalo nejpozději 31. prosince bezprostředně předcházejícího

kalendářního roku, ve kterém má být důchod navýšen. Změna způsobu nebo

podmínek podle věty druhé je platná pro smlouvy, které budou uzavřeny

dnem nabytí účinnosti této změny nebo později.



(3) V případě, že oprávněné osobě podle § 19 vznikne nárok na důchod,

kdy součet pravidelných měsíčních splátek nepřesáhne za kalendářní rok

částku 1 000 Kč, vyplatí se důchod jednorázově. Částka uvedená ve větě

první se zvyšuje o výši růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za

domácnosti celkem pokaždé, když se tento index zvýši o více než 10

procentních bodů oproti roku, v němž došlo k poslednímu zvýšení

důchodů, poprvé oproti roku nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto

upravenou částku uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji.

V případě jednorázové výplaty důchodu podle věty první má pojišťovna

nárok pouze na úhradu nákladů vynaložených na výplatu plnění.



(4) Důchod podle odstavce 1 je pojišťovna povinna vyplácet ve lhůtách a

způsobem stanovenými v pojistné smlouvě o pojištění důchodu a

pojistných podmínkách nebo dohodnutých s příjemcem důchodu.



(5) Je-li důchod podle odstavce 1 vyplácen do zahraničí, může

pojišťovna požadovat úhradu odpovídající výši účelně vynaložených

nákladů na jeho výplatu. To neplatí, jde-li o výplatu důchodu do jiného

členského státu nebo do jiného státu, se kterým Česká republika

uzavřela dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení. Úhrada se

odečítá z vypláceného důchodu.



§ 19



Oprávněné osoby



(1) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. a) má nárok pouze účastník.



(2) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. b) má nárok účastník a po dobu 3

let ode dne jeho úmrtí osoba určená v pojistné smlouvě o pojištění

důchodu. Takto lze určit pouze jednu osobu, kterou je účastník oprávněn

měnit. Tato změna je účinná dnem doručení písemného oznámení této změny

pojišťovně. Pozůstalostní důchod musí být vyplácen ve stejné výši

jakoby byl vyplácen účastníkovi starobní důchod.



(3) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. c) má nárok pouze účastník, a to

po dobu 20 let ode dne zahájení výplaty důchodu. V případě úmrtí

účastníka přede dnem ukončení výplaty tohoto důchodu se kapitálová

hodnota pojištění stává předmětem dědictví.



(4) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. d) má nárok nezletilý podle § 16

odst. 2. V případě úmrtí nezletilého podle věty první přede dnem

ukončení výplaty důchodu se kapitálová hodnota pojištění stává

předmětem dědictví.



§ 20



Ukončení výplaty důchodu



(1) Výplata důchodu z pojistné smlouvy o pojištění důchodu končí dnem

úmrtí účastníka, pokud nevznikl nárok na výplatu jiné oprávněné osobě,

smrtí oprávněné osoby, nebo uplynutím stanovené doby.



(2) Došlo-li k převodu prostředků účastníka podle § 14 odst. 3, nedošlo

k zahájení výplaty důchodu, účastník zemřel a v pojistné smlouvě o

pojištění důchodu neurčil oprávněnou osobu, stávají se převedené

prostředky předmětem dědictví. To platí obdobně i v případě, kdy v této

době zemře účastník i oprávněná osoba v případě sjednání důchodu podle

§ 18 odst. 1 písm. b).



§ 21



Nakládání s nároky



S nároky na důchod z pojistné smlouvy o pojištění důchodu a jeho

výplatu lze nakládat pouze způsobem, jakým lze nakládat s nároky na

starobní důchod a jeho výplatu podle zákona o důchodovém pojištění.



§ 22



Podíly na výnosech a přebytcích pojistného



(1) Pojišťovna je povinna nejméně 90 % výnosů z investování aktiv,

jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z pojištění

důchodu, každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů nad rámec

zvyšování důchodu podle § 18 odst. 2.



(2) V případě příznivějšího průběhu pojištění důchodu podle § 18 odst.

1 písm. a) a b) se nespotřebovaná část pojistného použije ve prospěch

ostatních pojištěných z pojištění důchodu.



(3) Pojišťovna je povinna vždy k 1. dubnu kalendářního roku informovat

účastníka způsobem umožňujícím dálkový přístup o výši splátek důchodu v

následujícím období. V případě, že účastník požádá o poskytnutí

informace podle věty první jiným způsobem, může pojišťovna požadovat

úhradu účelně vynaložených nákladů.



Díl 2



Provozování pojištění důchodu



§ 23



Základní ustanovení



(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se podmínky provozování

pojištění důchodu zákonem upravujícím pojišťovnictví.



(2) Pojišťovna vede účetnictví tak, aby zdroje pro pojištění důchodu a

pro ostatní životní pojištění byly oddělené, a celkové příjmy,

především pojistné, platby zajistitelů, příjmy z investování, a výdaje,

zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a

provozní náklady, byly rozvrženy podle toho, zda je jejich původem

pojištění důchodu nebo ostatní provozovaná životní pojištění. To platí

obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků z pojištění důchodu a z

ostatních provozovaných životních pojištění, kde pro jednotlivé

instrumenty a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny

k pojištění důchodu nebo k ostatním životním pojištěním a převody

těchto aktiv mezi pojištěním důchodu a ostatními životními pojištěními

lze realizovat pouze prodejem mezi portfolii za tržní cenu.



§ 24



Další povinnosti



(1) Pojišťovna předkládá České národní bance výkazy o provozování

pojištění důchodu v rozsahu, formě a lhůtách stanovených prováděcím

právním předpisem.



(2) Pojišťovna uveřejňuje na svých internetových stránkách aktuální

nabídku pojištění důchodu, jejíž součástí je vzorec pro výpočet důchodu

s vysvětlením parametrů vstupujících do tohoto výpočtu; výpočet je

součástí pojistných podmínek podle § 17 odst. 5. Nabídku podle věty

první zasílá pojišťovna také všem penzijním společnostem, které

provozují důchodové spoření. Penzijní společnost je povinna zaslanou

nabídku, jejíž součástí je vzorec s vysvětlením parametrů podle věty

první, uveřejnit na svých internetových stránkách.



(3) Náležitosti nabídky podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní

předpis.



(4) Penzijní společnost je povinna 2 měsíce před dosažením důchodového

věku účastníka podle zákona o důchodovém pojištění, nebo po vzniku

nároku účastníka podle § 14 odst. 1 na žádost účastníka, nebo na žádost

zákonného zástupce nebo soudem ustanoveného opatrovníka podle § 16

odst. 2, oslovit všechny pojišťovny podle § 17 odst. 1 s žádostí o

poskytnutí závazné nabídky. V žádosti penzijní společnost uvede věk

účastníka a výši jeho prostředků, nebo výši prostředků odpovídající

dědickému podílu v případě žádosti zákonného zástupce nebo soudem

ustanoveného opatrovníka podle § 16 odst. 2. Závazné nabídky je

penzijní společnost povinna osobám podle věty první předat neprodleně

po jejich obdržení společně s informací podle odstavce 5.



(5) Pojišťovna je povinna poskytnout závaznou nabídku nejpozději do 10

dnů od přijetí žádosti podle odstavce 4. Závazná nabídka pojišťovny se

nesmí k datu přijetí žádosti penzijní společnosti odlišovat od aktuální

nabídky podle odstavce 2. Závazná nabídka je pro pojišťovnu závazná po

dobu 6 měsíců ode dne přijetí žádosti podle odstavce 4. Tím není

dotčena povinnost pojišťovny zohlednit ve výplatě důchodu uhrazené

jednorázové pojistné.



(6) Pro účely stanovení důchodového věku podle odstavce 4 u žen se má

za to, že žena vychovala 2 děti.



ČÁST ČTVRTÁ



PENZIJNÍ SPOLEČNOST



§ 25



(1) Důchodové spoření může provozovat pouze penzijní společnost, které

bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním

spoření a povolení k vytvoření důchodových fondů.



(2) Penzijní společnost se při výkonu činnosti podle tohoto zákona řídí

pravidly stanovenými zákonem o doplňkovém penzijním spoření pro činnost

penzijní společnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.



(3) Penzijní společnost vykonává činnost podle tohoto zákona s odbornou

péčí.



Povolení k vytvoření důchodových fondů



§ 26



(1) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů může podat pouze

penzijní společnost.



(2) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření důchodových fondů,

jestliže



a) penzijní společnost



1. doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši stanovené

tímto zákonem a tento kapitál vytváří podmínky pro řádné

obhospodařování důchodových fondů a řádný výkon dalších činností

penzijní společnosti,



2. předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými

propočty; požadavky na plán obchodní činnosti podle zákona o doplňkovém

penzijním spoření se použijí obdobně ve vztahu k důchodovému spoření,



3. má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování

všech důchodových fondů,



b) vedoucí osoby penzijní společnosti splňují podmínky podle § 39 a 40

zákona o doplňkovém penzijním spoření,



c) osoba, která bude depozitářem důchodového fondu, má vytvořeny věcné,

organizační a personální předpoklady k plnění svých povinností a



d) navržené statuty všech důchodových fondů splňují všechny předepsané

náležitosti.



(3) Povolení k vytvoření důchodových fondů se uděluje na dobu

neurčitou.



(4) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření

důchodových fondů je schválení depozitáře důchodových fondů a statutů

všech důchodových fondů. Změna depozitáře důchodového fondu podléhá

předchozímu souhlasu České národní banky.



(5) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů se podává na

předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující

splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho

příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 27



O žádosti o povolení k vytvoření důchodových fondů rozhodne Česká

národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.



Požadavky na kapitál



§ 28



(1) Počáteční kapitál penzijní společnosti pro výkon činnosti, která

zahrnuje také provozování důchodového spoření, činí nejméně 300 000 000

Kč. Počátečním kapitálem se rozumí součet splaceného základního

kapitálu a splaceného emisního ážia.



(2) Základní kapitál a emisní ážio lze splatit jen v penězích.



§ 29



(1) Penzijní společnost průběžně udržuje vlastní kapitál ve výši

přiměřené prostředkům účastníků.



(2) Vlastní kapitál penzijní společnosti, která provozuje důchodové

spoření podle tohoto zákona, je roven alespoň součtu



a) hodnoty 300 000 000 Kč zvýšené o 0,05 % z hodnoty majetku v

obhospodařovaných důchodových fondech, účastnických fondech a

transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření

převyšujícím 5 000 000 000 Kč; tento součet se nezvyšuje, dosáhne-li

výše 700 000 000 Kč,



b) 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a

správních nákladů penzijní společnosti za bezprostředně předcházející

účetní období; pokud penzijní společnost vykonává činnost penzijní

společnosti po dobu kratší než 1 rok, použije pro výpočet 25 % z

hodnoty nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních

nákladů uvedených v plánu obchodní činnosti,



c) doplňkového vlastního kapitálu, který penzijní společnost drží ke

krytí peněžních prostředků na účtu pro příjem plateb pojistného,

převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě,

že neprobíhají z účtu důchodového fondu,



d) v případě, že provozuje i doplňkové penzijní spoření podle zákona o

doplňkovém penzijním spoření doplňkového vlastního kapitálu, který

penzijní společnost drží ke krytí peněžních prostředků na účtu pro

přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že

neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku.



(3) Do výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se zahrne celá hodnota majetku

ve všech důchodových fondech a ve všech účastnických fondech a

transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření

obhospodařovaných penzijní společností.



§ 30



zrušen



§ 31



Uchovávání dokumentů a záznamů



(1) Penzijní společnost uchovává



a) dokumenty týkající se důchodového spoření, včetně smluv a záznamů

evidence podle § 70 až 74,



b) záznamy komunikace se zájemcem o uzavření smlouvy o důchodovém

spoření (dále jen „zájemce o důchodové spoření“) nebo účastníkem

týkající se důchodového spoření,



c) dokumenty a záznamy uvedené v písmenech a) a b), pokud jejím jménem

jednal vázaný zástupce penzijní společnosti.



(2) Penzijní společnost uchovává



a) dokumenty podle odstavce 1 písm. a) po celou dobu trvání závazkového

vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 20 let,



b) záznamy komunikace podle odstavce 1 písm. b) po celou dobu trvání

závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 5 let, nebo

po dobu nejméně 5 let od poslední komunikace se zájemcem.

To platí i pro osobu, které bylo povolení k činnosti penzijní

společnosti odňato, jakož i pro jejího právního nástupce.



§ 32



Úplata penzijní společnosti



(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v

důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového

fondu; tato úplata je tvořena



a) úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech,



b) u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a

dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto

důchodových fondech.



(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost

v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám, zejména



a) úplata za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora,



b) poplatky hrazené bance,



c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti za výkon činností podle

§ 91 a za správu smluv o důchodovém spoření a související činnosti,



d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními

nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry,



e) náklady na propagaci a reklamu,



f) náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření.



(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit



a) 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v

důchodovém fondu státních dluhopisů,



b) 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v

konzervativním důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o

náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem

kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním

fondem,



c) 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve

vyváženém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady

na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního

investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,



d) 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v

dynamickém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady

na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního

investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.



(4) Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém

důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako

prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu

důchodového fondu za každý den příslušného období.



(5) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je nejvýše 10 % z rozdílu

průměrné hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší

průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících

příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným

počtem důchodových jednotek v příslušném období.



(6) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b)

v případě, že průměrná roční hodnota důchodové jednotky důchodového

fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná

roční hodnota důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému

období od vzniku důchodového fondu.



(7) Průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu se stanoví k

poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot

důchodových jednotek důchodového fondu za každý den příslušného období.



(8) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení

cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí

zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu

kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu

kolektivního investování.



§ 33



Poplatky



(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 32 nárok pouze na

jednorázové poplatky od účastníka za



a) změnu strategie spoření podle § 11,



b) převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti podle § 12,



c) odeslání výpisu důchodového spoření častěji než jednou ročně,



d) poskytování informací jiným způsobem, než stanoví tento zákon.



(2) Výše poplatku za změnu strategie spoření podle odstavce 1 písm. a),

která musí odrážet účelně vynaložené náklady na její provedení, činí

nejvýše 500 Kč.



(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.



(4) Poplatek za převod podle odstavce 1 písm. b) hradí účastník. Tento

poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním

důchodovém účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům

účastníka není přípustné.



(5) Výše poplatku za úkony podle odstavce 1 písm. c) a d) musí odrážet

účelně vynaložené náklady na jejich provedení.



§ 34



Výjimky z placení poplatků za změnu strategie spoření a za převod

prostředků účastníka



(1) Změna strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné

penzijní společnosti jsou bezplatné v případě, že prostředky účastníka

byly umístěny



a) v důchodovém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám způsobu

investování, investičních cílů nebo zvýšení úplaty,



b) v důchodovém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou

penzijní společnost podle § 58,



c) ve slučovaných důchodových fondech podle § 60,



d) v důchodovém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou

penzijní společností podle § 64 zákona o doplňkovém penzijním spoření.



(2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo

převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že

účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí o



a) schválení změny statutu důchodového fondu,



b) povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů podle §

58,



c) povolení sloučení důchodových fondů podle § 60 až 62,



d) schválení sloučení penzijních společností, nebo



e) nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů podle § 99.



(3) Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti je

bezplatný, pokud od vzniku účasti na důchodovém spoření u penzijní

společnosti do dne doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení

smlouvy uplynulo více než 5 let.



(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní

rok, je bezplatná.



§ 35



Úplata za nabízení a zprostředkování důchodového spoření



(1) Výše odměny podle § 32 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 3,5 %

průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a

sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího

kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné

smlouvy o důchodovém spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je

den uzavření smlouvy o důchodovém spoření.



(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro změnu smlouvy.



§ 36



zrušen



§ 37



Náklady na propagaci, reklamu a podporu prodeje



Náklady penzijní společnosti vynaložené na propagaci, reklamu a podporu

prodeje v souvislosti s důchodovým spořením nesmí za kalendářní rok

překročit hodnotu tisícinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství

vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona o

zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního

roku. Do limitu podle věty první se nezahrnují náklady, které penzijní

společnost vynaložila na propagaci, reklamu a podporu prodeje v

souvislosti s doplňkovým penzijním spořením. V případě, že nelze určit,

zda je náklad vynaložený v souvislosti s důchodovým spořením nebo

doplňkovým penzijním spořením, zahrne se jeho polovina do limitu podle

věty první.



ČÁST PÁTÁ



DEPOZITÁŘ DŮCHODOVÉHO FONDU



§ 38



Základní ustanovení



(1) Depozitář důchodového fondu (dále jen „depozitář“) eviduje majetek

v důchodovém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s

majetkem v důchodovém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářskou

smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem důchodového fondu. Depozitář

vykonává tyto funkce také ve vztahu k peněžním prostředkům na účtu pro

příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění

úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu.



(2) Depozitářem mohou být pouze banka se sídlem na území České

republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území

České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost

depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako

penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a

transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí

mít stejného depozitáře.



(3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu

činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností (dále jen

„depozitářská smlouva“).



(4) V depozitářské smlouvě si depozitář a penzijní společnost sjednají

podmínky pro plnění povinností depozitáře.



(5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta

je 6 měsíců.



(6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci

rozhodnutí, jímž se



a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo



b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena

činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.



(7) Depozitář neprodleně písemně informuje Českou národní banku a

penzijní společnost o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik

závazku z depozitářské smlouvy.



(8) Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost

neprodleně



a) pozastaví nakládání se svým majetkem v důchodovém fondu a

připisování a odepisování důchodových jednotek důchodového fondu, s

výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské

smlouvy, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,



b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem v důchodovém fondu a

připisování a odepisování důchodových jednotek důchodového fondu zašle

České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách.



(9) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond

vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními

prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků

vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy, pro úhradu nezbytných

provozních a mzdových výdajů, pro výplatu dávek vzniklých ze smluv o

důchodovém spoření a pro převod prostředků účastníků na základě tohoto

zákona.



(10) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond

vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto

fondu, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři,

likvidátorovi penzijní společnosti nebo insolvenčnímu správci penzijní

společnosti.



§ 39



Činnost depozitáře



(1) Depozitář



a) zajišťuje úschovu majetku v důchodovém fondu nebo, pokud to povaha

věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku,



b) eviduje a kontroluje pohyb veškerého majetku v důchodovém fondu,

peněžních prostředků důchodového fondu a peněžních prostředků na účtu

pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a

provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového

fondu,



c) kontroluje, zda důchodové jednotky důchodového fondu jsou

připisovány a odepisovány (§ 74) v souladu s tímto zákonem, statutem

důchodového fondu a smlouvami s účastníky,



d) kontroluje, zda aktuální hodnota důchodové jednotky důchodového

fondu je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového

fondu,



e) provádí pokyny penzijní společnosti nebo jiné osoby, která

obhospodařuje majetek v důchodovém fondu, které nejsou v rozporu s

tímto zákonem, statutem důchodového fondu nebo depozitářskou smlouvou,



f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v důchodovém fondu v obvyklé

lhůtě,



g) kontroluje, zda výnos z majetku v důchodovém fondu je používán v

souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,



h) kontroluje, zda majetek v důchodovém fondu je nabýván a zcizován v

souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,



i) kontroluje postup při oceňování majetku v důchodovém fondu a závazků

důchodového fondu v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového

fondu,



j) kontroluje, zda převod prostředků účastníka probíhá v souladu s

tímto zákonem a s oznámením správce Centrálního registru podle § 12

odst. 4 nebo § 14 odst. 3 nebo sdělením České správy sociálního

zabezpečení nebo orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 1 nebo

sdělením České správy sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 5,



k) kontroluje, zda byla úplata za obhospodařování majetku v důchodovém

fondu vypočtena v souladu s tímto zákonem a se statutem důchodového

fondu.



(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje důchodového fondu

svěřené depozitáři do úschovy podle odstavce 1 písm. a) se neplatí

příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.



(3) Rozsah činností depozitáře podle odstavce 1 a případy, kdy může

depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné

osoby, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 40



Povinnosti penzijní společnosti vůči depozitáři



Penzijní společnost



a) zřídí u depozitáře účty, které potřebuje k uložení veškerých

peněžních prostředků v důchodovém fondu a pro příjem plateb pojistného,

převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě,

že neprobíhají z účtu důchodového fondu,



b) předá depozitáři statut důchodového fondu, který obhospodařuje, a

další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,



c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře

nebo na účet zřízený podle písmene e),



d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků

prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu podle písmene e),



e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u regulované banky nebo

pobočky regulované banky, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s

nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled

depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,



f) svěřuje veškerý majetek v důchodových fondech, které obhospodařuje,

depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje,

umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 39 odst. 1 písm.

a),



g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci majetku v

důchodových fondech a na účtu pro příjem plateb pojistného, převádění

prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že

neprobíhají z účtu důchodového fondu způsobem stanoveným v depozitářské

smlouvě nebo na žádost depozitáře,



h) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,



i) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem

důchodového fondu stanovených podmínek pro důchodové spoření.



§ 41



Pravidla jednání depozitáře



(1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující

tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut důchodového

fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, neprodleně

projedná toto zjištění s penzijní společností, pokud tím nehrozí

nebezpečí z prodlení.



(2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez

tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že

penzijní společnost porušila tento zákon, statut důchodového fondu,

smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost

neprodleně České národní bance.



(3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může

významně ovlivnit hodnotu důchodové jednotky nebo která může vést k

podstatnému zhoršení hospodářské situace důchodového fondu, oznámí tuto

skutečnost neprodleně České národní bance a penzijní společnosti.



(4) Pokud penzijní společnost na žádost depozitáře neprokáže splnění

zákonem, smlouvami s účastníky, depozitářskou smlouvou nebo statutem

důchodového fondu stanovených podmínek pro provedení investice,

depozitář pokyn neprovede.



(5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující

tomu, že pokyn penzijní společnosti odporuje tomuto zákonu, statutu

důchodového fondu, smlouvě s účastníkem nebo depozitářské smlouvě,

depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a

důvody pozastavení projedná neprodleně s penzijní společností.



(6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k

názoru, že penzijní společnost svým pokynem porušila významně tento

zákon, statut důchodového fondu nebo depozitářskou smlouvu, pokyn

neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance.

Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí

právní předpis.



(7) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů

účastníků, požádá písemně nejdéle na dobu 3 pracovních dnů



a) centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci

navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním

depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních

nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou

evidenci investičních nástrojů, o pozastavení výkonu práva osoby

zúčastněné na transakci, která může poškodit zájmy účastníků, nakládat

s cennými papíry nebo investičními nástroji vedenými na účtu této

osoby,



b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení

vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy účastníků.



(8) Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle České národní bance.



(9) Žádosti podle odstavce 7 jsou uvedené osoby povinny vyhovět.



(10) Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela

kopii žádosti podle odstavce 8, pozastavení zruší nebo rozhodne o

předběžném opatření.



(11) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v

zájmu účastníků důchodového fondu.



(12) Depozitář odpovídá penzijní společnosti a účastníkům důchodového

fondu za škodu způsobenou porušením jeho povinnosti vyplývající z

právního předpisu, statutu důchodového fondu nebo depozitářské smlouvy.

Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost

prostřednictvím jiné osoby, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

Odpovědnost penzijní společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování

majetku v důchodovém fondu tím není dotčena.



(13) Poruší-li depozitář svou povinnost, je povinen nahradit škodu tím

způsobenou, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno

okolnostmi vylučujícími odpovědnost.



(14) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež

nastala nezávisle na vůli depozitáře a brání mu ve splnění jeho

povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by depozitář tuto

překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal, a dále, že by v

době vzniku závazku tuto překážku předvídal.



ČÁST ŠESTÁ



DŮCHODOVÝ FOND



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 42



(1) Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do důchodového

fondu z



a) částí výnosů pojistného připadajících na účastníky převedených na

účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a

provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového

fondu,



b) prostředků účastníků převedených z jiného důchodového fondu.



(2) Důchodový fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a

jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka,

a to v poměru podle počtu důchodových jednotek. Na důchodový fond,

majetek v důchodovém fondu, hospodaření s majetkem v důchodovém fondu a

na jiná práva a povinnosti týkající se důchodového fondu se nepoužijí

ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná

osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v důchodovém fondu ani

zrušení důchodového fondu.



(3) Majetek v důchodovém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým

jménem a na účet účastníků tohoto fondu. Majetek v důchodovém fondu

není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.



(4) Důchodový fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto

zákonem důchodovému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej

obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem důchodovému fondu je právem

penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.



(5) Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním

majetku v důchodovém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost.

Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v důchodovém fondu hradí

penzijní společnost z majetku v důchodovém fondu; tím není dotčeno

ustanovení § 32 odst. 2.



(6) Pro účely úpravy investování důchodového fondu se rozumí



a) renomovanou ratingovou agenturou všeobecně známá ratingová agentura,

jíž vydávané ratingy se obvykle používají jako reference na

mezinárodních finančních trzích, a která je vedena na seznamu

renomovaných ratingových agentur, který Česká národní banka uveřejňuje

na svých internetových stránkách,



b) uznanou ratingovou agenturou ratingová agentura, která je zapsána do

seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankou^3) nebo

která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie o ratingových agenturách^4),



c) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování

důchodového fondu aktiva.



§ 43



Penzijní společnost, která provozuje důchodové spoření, vytvoří a

obhospodařuje 4 důchodové fondy, a to



a) důchodový fond státních dluhopisů podle § 46,



b) konzervativní důchodový fond podle § 47,



c) vyvážený důchodový fond podle § 48,



d) dynamický důchodový fond podle § 49.



§ 44



(1) Název důchodového fondu obsahuje označení „důchodový fond státních

dluhopisů“, „konzervativní důchodový fond“, „vyvážený důchodový fond“

nebo „dynamický důchodový fond“.



(2) Osoba, která nemá povolení k vytvoření důchodových fondů, nesmí při

svém podnikání používat označení „důchodový fond“ nebo jiné zaměnitelné

označení.



(3) Název důchodového fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat

klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v

tomto důchodovém fondu.



HLAVA II



STATUT DŮCHODOVÉHO FONDU



§ 45



(1) Statut důchodového fondu je dokument, který obsahuje ve

srozumitelné formě



a) informace o způsobu investování důchodového fondu,



b) další informace nezbytné pro účastníka k přesnému a správnému

posouzení jeho rozhodnutí o umístění prostředků účastníka do tohoto

důchodového fondu,



c) vysvětlení rizik spojených s důchodovým spořením,



d) lhůty pro oceňování majetku a závazků podle § 63,



e) další informace stanovené prováděcím právním předpisem.



(2) Statut důchodového fondu, který schvaluje Česká národní banka, je

pro penzijní společnost závazný.



(3) Údaje uvedené ve statutu důchodového fondu musí být průběžně

aktualizovány.



(4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu uveřejní na svých

internetových stránkách schválený statut důchodového fondu, který

obhospodařuje, a každou jeho změnu.



(5) Pravidla pro přijímání statutu důchodového fondu a jeho změn určí

stanovy penzijní společnosti. S výjimkou změn uvedených v odstavci 6 je

třeba ke každé změně statutu důchodového fondu předchozí schválení

Českou národní bankou, jinak je tato změna neplatná. Schválení změny

statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní

banka neschválí změnu statutu důchodového fondu, pokud by jí mohly být

ohroženy zájmy účastníků tohoto důchodového fondu.



(6) Ke změně statutu důchodového fondu není třeba její předchozí

schválení Českou národní bankou, je-li jejím předmětem



a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se penzijní společnosti,

důchodového fondu nebo depozitáře,



b) informace o výkonnosti či o skutečných nebo předpokládaných

výsledcích hospodaření důchodového fondu, která vyžaduje pravidelnou

aktualizaci, nebo



c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů účastníků.



(7) Žádost o schválení statutu důchodového fondu a jeho změn se podává

na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné

pro posouzení, zda statut důchodového fondu obsahuje všechny předepsané

náležitosti, a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy účastníků

tohoto fondu.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví



a) minimální náležitosti statutu důchodového fondu podle odstavce 1,



b) rozsah změn statutu důchodového fondu, které nepodléhají

předcházejícímu schválení Českou národní bankou podle odstavce 6,



c) vzor tiskopisu podle odstavce 7 a obsah jeho příloh.



HLAVA III



ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO FONDU



§ 46



Důchodový fond státních dluhopisů



(1) Důchodový fond státních dluhopisů investuje pouze do



a) dluhopisů, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní

banka,



b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na

splacení dlužné částky, jejichž emitentem je jiný členský stát nebo

členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo

centrální banka takového státu a jejichž rating, popřípadě rating

jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií

dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury

nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové

agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,



c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na

splacení dlužné částky, jejichž emitentem je Evropský fond finanční

stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová

banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční

instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy,

a kterou Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede,



d) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo

Česká národní banka, nebo e) vkladů, se kterými je možno volně

nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2

roky, u regulované banky.



(2) Důchodový fond státních dluhopisů investuje alespoň 90 % hodnoty

svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. a)

až d). Důchodový fond státních dluhopisů může do investičních nástrojů

uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) investovat nejvýše 30 % hodnoty

svého majetku. Ustanovení § 53 se na důchodový fond státních dluhopisů

nevztahuje.



(3) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v

důchodovém fondu státních dluhopisů prostřednictvím výběru takových

investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené

průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.



(4) Důchodový fond státních dluhopisů využívá techniky a nástroje

sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v důchodovém fondu v

souladu s § 52 pouze k řízení měnového a úrokového rizika. Majetek v

důchodovém fondu státních dluhopisů musí být plně zajištěn proti

měnovému riziku.



§ 47



Konzervativní důchodový fond



(1) Konzervativní důchodový fond investuje pouze do



a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na

splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský

stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), nebo

centrální banka takového státu, jejichž rating, popřípadě rating jejich

emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých

závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi

srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je

vydán uznanou ratingovou agenturou,



b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo

členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD),

nebo centrální banka takového státu, jejichž rating, popřípadě rating

jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v

investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií

krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury

nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové

agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,



c) dluhopisů, obdobných cenných papírů představujících právo na

splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem

je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská

investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná

mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy,

které jsou jejími členy, a kterou Česká národní banka zapíše do

seznamu, který vede,



d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na

splacení dlužné částky jiných než podle písmene a) nebo c), jejichž

rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších

ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni

renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie

jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,



e) nástrojů peněžního trhu jiných než podle písmene b) nebo c), jejichž

rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové

kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou

nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním

stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové

kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou

agenturou,



f) cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který splňuje podmínky

podle odstavce 2, nebo



g) vkladů uvedených v § 46 odst. 1 písm. e).



(2) Podílový fond podle odstavce 1 písm. f) musí splňovat následující

podmínky:



a) podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu,



b) jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo

ve výši investice zvýšené o výnosy; hlavního cíle lze dosáhnout rovněž

doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bank,



c) zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne,



d) v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního

trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s

váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku,



e) investuje pouze do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová

agentura mu přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie

krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších

ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni

renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie

jiné uznané ratingové agentury; podmínka ratingových kategorií musí být

splněna u každé uznané ratingové agentury, která tomuto nástroji

peněžního trhu rating přidělila.



(3) Konzervativní důchodový fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého

majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících

právo na splacení dlužné částky uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).



(4) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v

konzervativním důchodovém fondu prostřednictvím výběru takových

investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené

průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.



(5) Konzervativní důchodový fond využívá techniky a nástroje sloužící k

efektivnímu obhospodařování majetku v důchodovém fondu v souladu s § 52

pouze k řízení měnového a úrokového rizika.



(6) Majetek v konzervativním důchodovém fondu musí být plně zajištěn

proti měnovému riziku.



§ 48



Vyvážený důchodový fond



(1) Vyvážený důchodový fond investuje pouze do



a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat

konzervativní důchodový fond; u investičních nástrojů podle § 47 odst.

1 písm. a) a d) se v případě vyváženého důchodového fondu vyžaduje

rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi 7

nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním

stupni renomované ratingové agentury nebo srovnatelné ratingové

kategorie jiné uznané ratingové agentury a u nástrojů peněžního trhu

podle § 47 odst. 1 písm. b) a e) se v případě vyváženého důchodového

fondu vyžaduje rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří

mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s

výjimkou nejhorší ratingové kategorie krátkodobých závazků v

investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné

ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury,



b) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na

právnické osobě přijatých k obchodovaní na evropském regulovaném trhu,

v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském

státě nebo na zahraničním trhu obdobném regulovaném trhu se sídlem ve

státě, který není členským státem, jestliže je tento zahraniční trh

uveden v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se

sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném Českou národní

bankou, nebo se s nimi obchoduje na takovém zahraničním trhu, nebo



c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných

standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,

které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího

investiční společnosti a investiční fondy.



(2) Vyvážený důchodový fond investuje nejvýše 40 % hodnoty svého

majetku do



a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na

právnické osobě,



b) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným

zahraničním investičním fondem, který investuje převážně do akcií nebo

obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo



c) jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně

od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na

právnické osobě nebo od akciových indexů.



(3) Ustanovení § 47 odst. 5 se na vyvážený důchodový fond vztahuje

obdobně. Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může

tvořit nejvýše 25 % hodnoty majetku ve vyváženém důchodovém fondu.



§ 49



Dynamický důchodový fond



(1) Dynamický důchodový fond investuje pouze do



a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat vyvážený

důchodový fond; u investičních nástrojů podle § 47 odst. 1 písm. a) a

d) se v případě dynamického důchodového fondu vyžaduje rating vydaný

uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi 9 nejlepších ratingových

kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované

ratingové agentury nebo srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané

ratingové agentury a u nástrojů peněžního trhu podle § 47 odst. 1 písm.

b) a e) se v případě dynamického důchodového fondu vyžaduje rating

vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi ratingové

kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni renomované

ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné

uznané ratingové agentury, nebo



b) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy

kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními

fondy, které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího

investiční společnosti a investiční fondy, obhospodařuje-li tyto

zahraniční investiční fondy osoba podléhající dohledu orgánu dohledu

členského státu.



(2) Dynamický důchodový fond investuje nejvýše 80 % hodnoty svého

majetku do



a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na

právnické osobě,



b) cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování a

zahraničními investičními fondy srovnatelnými s fondy kolektivního

investování, které investují převážně do akcií nebo obdobných cenných

papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo



c) jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně

od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na

právnické osobě nebo od akciových indexů.



(3) Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit

nejvýše 50 % hodnoty majetku v dynamickém důchodovém fondu.



§ 50



Skladba majetku v důchodovém fondu



(1) Důchodový fond investuje prostředky účastníka do aktiv přípustných

podle § 46 až 49 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s

investováním.



(2) Důchodový fond nesmí investovat do investičních cenných papírů

vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou

patřící do stejného koncernu jako penzijní společnost.



(3) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 47

odst. 1 písm. a) a b), jejichž eminentem je Česká republika nebo Česká

národní banka, se požadavek na rating neuplatní, a to i pro účely § 48

odst. 1 písm. a) a § 49 odst. 1 písm. a).



§ 51



Vnitřní postupy pro kontrolu rizik



Důchodový fond je povinen



a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika

pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,



b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného

s investováním do finančních derivátů podle § 52,



c) zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika zejména

z hlediska regionálního, sektorového a měnového.



§ 52



Podmínky sjednávání finančních derivátů



(1) Důchodový fondmůže používat techniky a nástroje vztahující se k

investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu,

že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto

technik a nástrojů se důchodový fond nesmí odchýlit od způsobu

investování uvedeného ve svém statutu.



(2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí

přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu.



(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 53 vezme důchodový fond v úvahu

podkladová aktiva finančních derivátů.



(4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se

počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko

spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu

a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.



(5) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje

finanční derivát, důchodový fond tento finanční derivát zohlední při

sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání

takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu

důchodový fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů

stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6.



(6) Prováděcí právní předpis stanoví



a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria

technik a nástrojů, které může důchodový fond používat k efektivnímu

obhospodařování majetku,



b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty



§ 53



Investiční limity vůči jedné osobě



(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v

důchodovém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního

trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje

peněžního trhu, jejichž eminentem je Česká republika nebo Česká národní

banka.



(2) Vklady důchodového fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout

nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu.



(3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními

deriváty, které nejsou přijaty k obchodování na trzích uvedených v § 48

odst. 1 písm. b), nesmí překročit



a) 10 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, pokud je druhou smluvní

stranou regulovaná banka, nebo



b) 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, pokud je druhou smluvní

stranou jiná osoba.



(4) Součet hodnot investic důchodového fondu vůči jedné osobě v

obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v

důchodovém fondu.



(5) Pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může investovat

do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných

jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní

společnost obhospodařující tento důchodový fond, až 10 % hodnoty

majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž důchodový fond

využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to

neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejíchž eminentem je

Česká republika nebo Česká národní banka.



(6) Pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může investovat

do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na

splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou

až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční cenné papíry

vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 47 odst. 1 písm.

a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní banka.



(7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců

1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v důchodovém fondu.



(8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby

tvořící koncern.



§ 54



Investování do cenných papírů kolektivního investování



(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v

důchodovém fondu do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem

nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.



(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 35 % hodnoty

majetku v důchodovém fondu do cenných papírů vydávaných standardními

fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy.



(3) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 5 % hodnoty

majetku v důchodovém fondu, s výjimkou vyváženého fondu, do cenných

papírů vydávaných speciálními fondy nebo srovnatelnými zahraničními

investičními fondy.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na důchodový fond státních

dluhopisů.



§ 55



Podíly na jiných osobách a emisích investičních nástrojů



(1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v

obhospodařovaných vyvážených a dynamických důchodových fondech nabýt

celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické

osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na

hlasovacích právech jejich emitenta.



(2) Penzijní společnost může do majetku v důchodovém fondu nabýt

nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu



a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na

společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s

nimiž nejsou spojena hlasovací práva,



b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na

splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,



c) cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo

jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem

kolektivního investování,



d) nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.



§ 56



Dočasné výjimky z limitů investování



(1) Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v důchodovém

fondu podle § 46 až 55 při uplatňování přednostního práva na upisování

investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v

majetku tohoto důchodového fondu.



(2) Pokud to je uvedeno ve statutu důchodového fondu, může se penzijní

společnost při dodržení principu rozložení rizika spojeného s

investováním odchýlit od omezení stanovených v § 46 až 55 na dobu

nejdéle 48 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení

povolení k vytvoření tohoto důchodového fondu. Na počátku tohoto období

investuje důchodový fond pouze do vkladů uvedených v § 46 odst. 1 písm.

e), cenných papírů vydávaných podílovým fondem uvedeným v § 47 odst. 2

a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je osoba uvedená v § 46

odst. 1 písm. d) a v § 47 odst. 1 písm. b) nebo c) a ve svém statutu

stanoví postupné přizpůsobování se požadavkům uvedeným v § 46 až 55.



(3) Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v důchodovém

fondu podle § 46 až 55 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku

uplatnění přednostního práva podle odstavce 1, musí s přihlédnutím k

zájmům účastníků v tomto důchodovém fondu zajistit bez zbytečného

odkladu soulad skladby majetku v tomto fondu s § 46 až 55.



§ 57



Omezení nakládání s majetkem v důchodovém fondu



(1) Důchodový fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle

6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 %

hodnoty majetku v důchodovém fondu. Důchodový fond nesmí přijmout úvěr

nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím není

dotčen § 52.



(2) Majetek v důchodovém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky

nebo úvěru, k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k

úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím není

dotčen § 52.



(3) Důchodový fond nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního

nástroje, který není v majetku tohoto důchodového fondu.



HLAVA IV



PŘEVOD OBHOSPODAŘOVÁNÍ VŠECH DŮCHODOVÝCH FONDŮ A JEJICH SLOUČENÍ



§ 58



Převod obhospodařování všech důchodových fondů



(1) Penzijní společnost nemůže převést obhospodařování důchodového

fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní

společnost však může s předchozím povolením České národní banky převést

obhospodařování všech důchodových fondů, které obhospodařuje, na jinou

penzijní společnost.



(2) Převodem obhospodařování všech důchodových fondů není dotčena

odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při

obhospodařování důchodových fondů, jejichž obhospodařování bylo

převedeno (dále jen „převedené důchodové fondy“).



(3) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů

může podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti

obhospodařuje důchodové fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno

(dále jen „převáděné důchodové fondy“).



(4) Účastníky řízení o převodu obhospodařování důchodových fondů na

základě žádosti podle odstavce 3 jsou žadatel, penzijní společnost, na

kterou má být obhospodařování důchodových fondů převedeno, a depozitáři

důchodových fondů obou penzijních společností.



(5) Česká národní banka udělí povolení k převodu obhospodařování všech

důchodových fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných

důchodových fondů. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k

převodu obhospodařování všech důchodových fondů je i schválení změny

depozitáře. Statuty převedených důchodových fondů jsou od okamžiku

nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování

všech důchodových fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost.

Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o

důchodovém spoření uzavřených převádějící penzijní společností.

Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí

právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech

důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a

jejich právu podle § 34 odst. 1 písm. b).



(6) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů

se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady

nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah

jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 59



Přechod povolení k vytvoření důchodových fondů



Převedením obhospodařování všech důchodových fondů na jinou penzijní

společnost povolení k vytvoření těchto důchodových fondů přechází na

tuto přejímající penzijní společnost. Přejímající penzijní společnost

postupuje ve vztahu k těmto důchodovým fondům podle § 60.



§ 60



Sloučení důchodových fondů



(1) Penzijní společnost, na kterou bylo převedeno obhospodařování všech

důchodových fondů jiné penzijní společnosti, je povinna nejpozději do

jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 58 odst. 5

podat žádost o povolení sloučení důchodových fondů stejného typu tak,

aby obhospodařovala 1 důchodový fond státních dluhopisů, 1

konzervativní důchodový fond, 1 vyvážený důchodový fond a 1 dynamický

důchodový fond.



(2) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 1 jsou žadatel a

depozitář slučovaných důchodových fondů.



(3) Česká národní banka nepovolí sloučení důchodových fondů, pokud



a) tím jsou ohroženy zájmy účastníků slučovaných důchodových fondů,

nebo



b) je to nevhodné z hlediska složení majetku v důchodových fondech

navržených ke sloučení.



(4) Neudělí-li Česká národní banka povolení ke sloučení důchodových

fondů podle odstavce 3, stanoví penzijní společnosti v rozhodnutí o

neudělení povolení lhůtu k předložení nové žádosti o sloučení

důchodových fondů a uloží penzijní společnosti povinnost přijmout

opatření směřující k odstranění důvodů, pro které nebylo povolení ke

sloučení důchodových fondů uděleno.



§ 61



(1) Důchodový fond, který sloučením podle § 60 zaniká, se dnem

stanoveným v rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení

důchodových fondů zrušuje bez likvidace a majetek v něm obsažený se

stává součástí majetku přejímajícího důchodového fondu. Důchodový fond

nelze zrušit s likvidací. Pokud v rozhodnutí České národní banky o

povolení sloučení důchodových fondů není uveden den zániku zrušovaného

důchodového fondu, zaniká tento důchodový fond uplynutím 30 dnů ode dne

nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



(2) Dnem zániku důchodového fondu se jeho účastníci stávají účastníky

přejímajícího důchodového fondu.



(3) Žadatel uveřejní na svých internetových stránkách neprodleně po

nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se povoluje

sloučení důchodových fondů, toto rozhodnutí, statuty přejímajících

důchodových fondů a informaci o možnosti účastníků uplatnit právo podle

§ 34 odst. 1 písm. c).



(4) Žádost o povolení sloučení důchodových fondů se podává na

předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro

posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a

obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 62



Ke dni zániku důchodového fondu podle § 61 je penzijní společnost,

která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku

tohoto důchodového fondu podle zákona o účetnictví.



HLAVA V



DALŠÍ POVINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU V

DŮCHODOVÉM FONDU



§ 63



Oceňování majetku v důchodovém fondu a závazků důchodového fondu



(1) Investiční nástroje v majetku v důchodovém fondu musí být oceňovány

pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu důchodového fondu; tato

lhůta nesmí být delší než 1 týden.



(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv

uzavřených na účet důchodového fondu musí být pravidelně oceňovány, a

to ve lhůtách uvedených ve statutu důchodového fondu, nejméně však

jedenkrát ročně.



(3) Důchodový fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a

závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky, a

to bez sestavení účetní závěrky.



(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v důchodovém

fondu se oceňují reálnou hodnotou.



(5) Způsob stanovení reálné hodnoty majetku v důchodovém fondu a

závazků důchodového fondu stanoví prováděcí právní předpis.



§ 64



Obhospodařování majetku v důchodovém fondu za nejlepších podmínek



(1) Penzijní společnost obhospodařuje majetek v důchodovém fondu za

nejlepších podmínek, přičemž s přihlédnutím ke skladbě majetku v

důchodovém fondu, povaze a vlastnostem investičního nástroje, který má

být předmětem transakce, jakož i povaze převodních míst, na nichž lze

transakci s investičním nástrojem provést, zohlední zejména



a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě,



b) celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami,



c) rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést,



d) objem transakce,



e) podmínky pro vypořádání,



f) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za

nejlepších podmínek.



(2) K zajištění obhospodařování majetku v důchodovém fondu za

nejlepších podmínek penzijní společnost zavede a udržuje organizační

uspořádání a pravidla pro obhospodařování majetku v důchodovém fondu,

která zahrnují alespoň



a) určení relativní důležitosti penzijní společností vybraných faktorů

uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní

důležitosti,



b) podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou transakce

týkající se různých investičních nástrojů prováděny, a popis

skutečností, které ovlivnily penzijní společnost při výběru těchto

převodních míst.



(3) Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně účinnost

organizačního uspořádání a pravidel pro obhospodařování majetku v

důchodovém fondu za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků,

zejména je povinna ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech

pro obhospodařování majetku v důchodovém fondu umožňují i nadále v

souladu s odstavcem 2 písm. a) obhospodařovat majetek v důchodovém

fondu za nejlepších podmínek. Přezkoumání pravidel provádí penzijní

společnost neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout

provedením transakce s investičním nástrojem nejlepší možný výsledek,

nejméně však jednou ročně.



(4) V případě, že penzijní společnost při obhospodařování majetku v

důchodovém fondu předává pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat

srovnatelná pravidla pro obhospodařování majetku za nejlepších podmínek

s pravidly podle odstavců 1 až 4, není penzijní společnost povinna

hodnotit pravidla pro obhospodařování majetku této osoby.



(5) Penzijní společnost jedná při obhospodařování majetku v důchodovém

fondu s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto důchodového

fondu.



§ 65



Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při

obhospodařování majetku v důchodovém fondu sporné, zda penzijní

společnost jednala s odbornou péčí a v zájmu účastníků důchodového

fondu, nese důkazní břemeno penzijní společnost.



§ 66



Účtování o majetku v důchodovém fondu



(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv,

závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku

hospodaření s majetkem v důchodovém fondu odděleně od předmětu

účetnictví svého a ostatních důchodových fondů a účastnických fondů a

transformovaných fondů podle zákona o doplňkovém penzijním spoření.



(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle

zákona o účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách

vedených odděleně pro jednotlivé důchodové fondy, jejichž majetek

obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za

každý důchodový fond samostatně.



§ 67



Výroční a pololetní zpráva důchodového fondu



Penzijní společnost je povinna vypracovat, uveřejnit a zaslat České

národní bance výroční a pololetní zprávu za každý obhospodařovaný

důchodový fond; ustanovení o výroční a pololetní zprávě za

obhospodařované účastnické fondy podle zákona o doplňkovém penzijním

spoření se použijí obdobně.



HLAVA VI



INFORMAČNÍ POVINNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO FONDU



§ 68



Uveřejňování informací



(1) Penzijní společnost uveřejňuje ve lhůtách a periodicitě stanovených

prováděcím právním předpisem na svých internetových stránkách informace

o každém důchodovém fondu, který obhospodařuje, nejméně však



a) aktuální hodnotu důchodové jednotky důchodového fondu,



b) aktuální hodnotu fondového vlastního kapitálu důchodového fondu,



c) aktuální celkový počet důchodových jednotek evidovaných na osobních

důchodových účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto důchodovému

fondu,



d) informaci o skladbě majetku v důchodovém fondu a struktuře

investičních nástrojů v portfoliu důchodového fondu,



e) informaci o výsledku hospodaření důchodového fondu.



(2) Informace podle odstavce 1 penzijní společnost také zpřístupní

veřejnosti ve svém sídle.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu,

periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle odstavce 1.



§ 69



Informování České národní banky



(1) Penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu Českou národní

banku o



a) každé změně skutečností, na jejichž základě bylo vydáno povolení k

činnosti penzijní společnosti nebo povolení k vytvoření důchodového

fondu; jedná-li se o změnu statutu důchodového fondu, předloží penzijní

společnost České národní bance jeho nové úplné znění a zvlášť text

změny,



b) každé skutečnosti, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní

jednotky, nebo která může významně zhoršit hospodářskou situaci

penzijní společnosti,



c) překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o

jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu důchodového fondu.



(2) Penzijní společnost je povinna předložit České národní bance

nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které

na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly

úzce propojeny.



(3) Penzijní společnost zasílá České národní bance ve lhůtách a

periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem údaje o své osobě,

finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o

finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného

důchodového fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto důchodovém

fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu,

periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací podle odstavce 3.



ČÁST SEDMÁ



EVIDENCE



HLAVA I



OSOBNÍ DŮCHODOVÝ ÚČET A DŮCHODOVÁ JEDNOTKA



Díl 1



Osobní důchodový účet



§ 70



Penzijní společnost vede pro každého účastníka osobní důchodový účet,

na kterém eviduje prostředky účastníka a důchodové jednotky účastníka v

jednotlivých důchodových fondech.



§ 71



(1) Osobní důchodový účet se skládá z peněžního podúčtu a z majetkového

podúčtu.



(2) Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost



a) část výnosu pojistného připadající na účastníka převedenou na účet

pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a

provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového

fondu, a datum jejího přijetí,



b) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny jako

dědictví podle § 16 odst. 3,



c) datum a hodnotu prostředků účastníka převedených od jiné penzijní

společnosti,



d) hodnotu prostředků účastníka, za které dosud nebyly připsány

důchodové jednotky,



e) hodnotu prostředků účastníka, které jsou určeny k převedení k jiné

penzijní společnosti podle § 12,



f) hodnotu prostředků účastníka, které ještě nebyly převedeny jako

úhrada podle § 14 až 16,



g) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny k jiné

penzijní společnosti podle § 12,



h) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny jako

úhrada podle § 14 až 16,



i) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.



(3) Na majetkovém podúčtu eviduje penzijní společnost



a) počet a hodnotu připsaných důchodových jednotek podle jednotlivých

důchodových fondů a datum jejich připsání,



b) počet a hodnotu odepsaných důchodových jednotek podle jednotlivých

důchodových fondů a datum jejich odepsání,



c) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.



(4) Osobní důchodový účet dále obsahuje



a) jeho číselné označení,



b) datum jeho zřízení,



c) identifikační údaje účastníka.



Díl 2



Důchodová jednotka



§ 72



(1) Důchodová jednotka představuje podíl na majetku v důchodovém fondu.



(2) Hodnota důchodové jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje

se s přesností na 4 desetinná místa. První den, kdy penzijní společnost

začne vytvářet důchodový fond, je počáteční hodnota důchodové jednotky

1 Kč. Po tomto dni stanovuje aktuální hodnotu důchodové jednotky

penzijní společnost podle § 73.



§ 73



(1) Aktuální hodnota důchodové jednotky se stanoví jako hodnota

fondového vlastního kapitálu důchodového fondu, ve které se zohlední

odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní

kapitál důchodového fondu, ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové

jednotky dělená počtem všech důchodových jednotek evidovaných na

osobních důchodových účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto

důchodovém fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky.



(2) Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál

důchodového fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty důchodové

jednotky podle odstavce 1 rozumí úplata podle § 32 a očekávaná daňová

povinnost ke dni výpočtu reálné hodnoty majetku a závazků.



(3) Důchodový fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního

kapitálu a aktuální hodnotu důchodové jednotky nejméně jednou týdně a

uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách

penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.



§ 74



(1) Penzijní společnost ke dni připsání prostředků účastníka na účet

důchodového fondu připíše na majetkový podúčet počet důchodových

jednotek odpovídající podílu hodnoty připsaných prostředků a aktuální

hodnoty důchodové jednotky důchodového fondu a z peněžního podúčtu

odepíše peněžitou částku odpovídající počtu připsaných důchodových

jednotek násobenou aktuální hodnotou důchodové jednotky důchodového

fondu.



(2) Penzijní společnost odepíše z majetkového podúčtu důchodové

jednotky a na peněžní podúčet účastníka připíše peněžitou částku

odpovídající počtu odepsaných důchodových jednotek násobenou aktuální

hodnotou důchodové jednotky důchodového fondu, a to ke dni



a) doručení rozhodnutí o zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění

důchodu,



b) doručení výzvy o převod 60 % prostředků účastníka do státního

rozpočtu nebo sdělení o převodu důchodových práv podle § 15,



c) doručení žádosti o převod prostředků nebo o výplatu podle § 16,



d) doručení žádosti účastníka o převod jeho prostředků účastníka do

jiného důchodovému fondu téže penzijní společnosti,



e) doručení rozhodnutí o zaregistrování další smlouvy o důchodovém

spoření.



ČÁST OSMÁ



PRAVIDLA JEDNÁNÍ S ÚČASTNÍKY



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



Díl 1



Obecné pravidlo jednání s účastníkem



§ 75



Penzijní společnost jedná s účastníkem kvalifikovaně, čestně a

spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu.



Díl 2



Přípustnost poplatku, odměny nebo nepeněžité výhody, která může vést k

porušení obecného pravidla jednání s účastníkem



§ 76



Penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo výkonem

činností uvedených v § 91 odst. 2 přijmout, nabídnout nebo poskytnout

poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která

může vést k porušení povinností vyplývajících z § 75.



§ 77



(1) Pobídka je v mezích § 75 a 76 přípustná, pokud je hrazena



a) účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v

rozporu s § 76, nebo



b) třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či

za třetí stranu a



1. účastník byl před provedením činnosti uvedené v § 91 odst. 2 jasně,

srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a

výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze

zjistit předem,



2. pobídka přispívá ke zlepšení kvality činnosti uvedené v § 91 odst. 2

nebo důchodového spoření,



3. pobídka není v rozporu s povinností podle § 76.



(2) Přípustná je pobídka, která umožní výkon činnosti uvedené v § 91

odst. 2 nebo důchodové spoření nebo je pro tyto účely nutná a jejíž

povaha není v rozporu s povinností podle § 75.



(3) Penzijní společnost může uveřejnit informace podle odstavce 1 písm.

b) i v podobě souhrnného popisu podmínek pobídky.



Díl 3



Jednání ve vztahu k zájemci o důchodové spoření



§ 78



Povinnosti ve vztahu k účastníkovi stanovené v části osmé plní penzijní

společnost v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o důchodové

spoření.



HLAVA II



KOMUNIKACE S ÚČASTNÍKEM



Díl 1



Obecné povinnosti při komunikaci s účastníkem



§ 79



(1) Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem, včetně osobního

jednání nebo propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé,

zavádějící nebo klamavé informace. Tímto nejsou dotčeny povinnosti

stanovené právním předpisem upravujícím ochranu spotřebitele.



(2) Při komunikaci s účastníkem je penzijní společnost dále povinna

zajistit, aby



a) z obsahu komunikace byly zřejmé identifikační údaje penzijní

společnosti, a to alespoň obchodní firma, adresa sídla a identifikační

číslo osoby,



b) obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální

výnosy či výhody, které jsou spojeny s důchodovým spořením ve fondech

obhospodařovaných touto penzijní společností, aniž by současně výrazně

a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo

mohou být s důchodovým spořením ve fondech této penzijní společnosti

spojena,



c) obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval

skutečnosti, informace nebo upozornění důležité pro účastníka.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace

účastníkovi, týká-li se



a) vysvětlení fungování systému důchodového spoření a důsledků

spojených s účastí v tomto systému,



b) srovnání penzijních společností a jejich strategií spoření, způsobu

investování důchodových fondů, jakož i návrhů smluv o důchodovém

spoření penzijních společností,



c) údaje o výnosu důchodového spoření u penzijní společnosti dosaženém

v minulosti a



d) údaje o očekávaném budoucím výnosu.



(4) Před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření a před každou její

změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých

účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se

sjednávanou smlouvou o důchodovém spoření a důvody, na kterých penzijní

společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a

to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi.



(5) Součástí dokumentu podle odstavce 4 je též kontrolní seznam

obsahující přehled informací podle odstavce 3 a § 80 až 85, jež

penzijní společnost poskytla účastníkovi.



§ 80



(1) U propagačního sdělení penzijní společnost dále zajistí, aby jeho

obsah byl v souladu se všemi informacemi, které účastníkovi při výkonu

činnosti poskytla, z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o

propagační sdělení, a aby propagační sdělení zachovávalo vyváženost ve

zdůraznění nápadnosti a zřetelnosti informací týkajících se výhod a

rizik investice v rámci důchodového spoření ve fondech

obhospodařovaných touto penzijní společností.



(2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy o

důchodovém spoření, který penzijní společnost činí nebo rozšiřuje, musí

toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených

v § 83 odst. 1, ledaže je z propagačního sdělení nebo návrhu zřejmé,

kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit.



§ 81



Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem přihlíží k tomu, jak by

vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou

úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka.



Díl 2



Informování účastníků



§ 82



Obsah informací, způsob jejich podávání a lhůty pro jejich podávání



(1) Penzijní společnost informuje účastníka o



a) svých identifikačních údajích a základních informacích souvisejících

s jí vykonávanými činnostmi,



b) systému důchodového spoření a důsledcích spojených s účastí na

důchodovém spoření, včetně možných rizik, která mohou být spojena s

důchodovým spořením,



c) celkové úplatě za obhospodařování a dalších poplatcích, včetně

případů, kdy se poplatky neplatí, daních placených prostřednictvím

penzijní společnosti, a jiných souvisejících nákladech,



d) pobídkách podle § 76,



e) způsobu ochrany majetku účastníka,



f) obsahu smlouvy o důchodovém spoření a statutu důchodového fondu,



g) nárocích z důchodového spoření, včetně informací o nabídkách

pojišťoven nabízejících pojištění důchodu podle § 24 odst. 2, 4 a 5,



h) strategii spoření a struktuře majetku v důchodovém fondu,



i) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až i),



j) povolení převodu obhospodařování důchodových fondů podle § 58,



k) povolení sloučení důchodových fondů podle § 60 až 62,



l) nařízení převodu důchodových fondů podle § 99.



(2) Penzijní společnost je povinna účastníka informovat o výjimkách z

placení poplatků za převod prostředků účastníka podle § 34.



(3) Lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat

účastníky o skutečnostech uvedených v odstavci 1, stanoví prováděcí

právní předpis.



(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, penzijní společnost poskytuje

účastníkovi informace na trvalém nosiči informací; poskytnutím na

trvalém nosiči informací se rozumí poskytnutí informací v listinné

podobě, nebo jakýmkoli způsobem, který umožňuje účastníkovi uchování

těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich

účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to

pouze, pokud jejich poskytnutí tímto způsobem je přiměřené praxi,

kterou mezi sebou penzijní společnosti a účastník zavedli; v případě,

že jsou tyto informace poskytovány způsobem umožňujícím dálkový

přístup, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud

účastník může tyto informace tímto způsobem získat, a s jejich

poskytnutím takovým způsobem udělil účastník souhlas.



Sdělení klíčových informací pro účastníky



§ 83



(1) Sdělení klíčových informací pro účastníky (dále jen „sdělení

klíčových informací“) je dokument obsahující stručné základní

charakteristiky systému důchodového spoření včetně důsledků spojených s

účastenstvím na tomto systému a stručné základní charakteristiky

důchodového fondu, které jsou nezbytné pro účastníky k odpovědnému

posouzení svého účastenství v systému důchodového spoření a povahy a

rizik důchodového fondu, který je jim nabízen, zpracované formou

srozumitelnou osobě uvedené v § 81.



(2) Sdělení klíčových informací důchodového fondu vždy obsahuje



a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace

pro účastníky,



b) označení penzijní společnosti a důchodového fondu, ke kterému se

vztahuje,



c) popis



1. investičních cílů důchodového fondu,



2. způsobu investování důchodového fondu,



3. historické výkonnosti důchodového fondu, popřípadě její

kvalifikovaný odhad,



4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do důchodového fondu,



d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s

účastenstvím v důchodovém fondu,



e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace

týkající se daného důchodového fondu, včetně statutu důchodového fondu,

výroční zprávy a pololetní zprávy důchodového fondu a sdělení o právu

vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v

listinné podobě.



(3) Sdělení klíčových informací



a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo

klamavé informace,



b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu důchodového

fondu,



c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty

uveřejněnými důchodovým fondem.



(4) Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací důchodového

fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Důchodový fond

zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného

odkladu České národní bance.



(5) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření

sdělení klíčových informací systému důchodového spoření a důchodového

fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro

jeho uveřejňování, stanoví vláda nařízením.



§ 84



(1) Sdělení klíčových informací musejí být každému účastníkovi

poskytnuta na trvalém nosiči informací a uveřejněna ve lhůtách

stanovených nařízením vlády na internetových stránkách penzijní

společnosti, která důchodový fond obhospodařuje.



(2) Každý účastník má právo vyžádat si statut důchodového fondu a

sdělení klíčových informací v listinné podobě.



Díl 3



Vyžadování informací od účastníka



§ 85



(1) Před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření je penzijní společnost

povinna získat od účastníka nezbytné informace o jeho



a) znalostech a zkušenostech v oblasti financí,



b) znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých

důchodové fondy investují,



c) toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku,



d) cílech v rámci důchodového spoření a preferencích ve vztahu ke

strategii spoření.



(2) Informace podle odstavce 1 je penzijní společnost povinna získat v

rozsahu, který jí umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o důchodovém

spoření a dohodnutá strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci

důchodového spoření, jeho odborným znalostem a zkušenostem potřebným

pro pochopení souvisejících rizik.



(3) V případě, že penzijní společnost vyhodnotí získané informace tak,

že uzavření smlouvy o důchodovém spoření nebo účastníkem požadovaná

strategie spoření neodpovídá informacím poskytnutým podle odstavce 1,

cílům účastníka v rámci důchodového spoření, jeho odborným znalostem

nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, upozorní

účastníka na takové zjištění a doporučí mu pro něj vhodnější strategii

spoření. Pokud účastník trvá na volbě jiné strategie spoření, poučí jej

penzijní společnost o rizicích spojených s touto jinou volbou a

účastníkovi v jeho volbě vyhoví.



(4) V případě, že účastník odmítne informace uvedené v odstavci 1

poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo

nepravdivé, penzijní společnost poučí účastníka o tom, že takový postoj

jí neumožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o důchodovém spoření nebo

jím vybraná strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci

důchodového spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným

pro pochopení souvisejících rizik, a doporučí mu stát se účastníkem

konzervativního důchodového fondu. Pokud účastník trvá na uzavření

smlouvy a na své volbě strategie spoření, penzijní společnost mu

vyhoví.



§ 86



Penzijní společnost je oprávněna vycházet ze spolehlivosti údajů

poskytnutých účastníkem podle § 85 odst. 1, ledaže věděla nebo vědět

měla, že taková informace je zjevně neúplná, nepřesná nebo nepravdivá.



HLAVA III



DŮCHODOVÉ DOPORUČENÍ



§ 87



Důchodovým doporučením je uveřejněná informace, která přímo či nepřímo

doporučuje účast na systému důchodového spoření, konkrétní strategii

spoření nebo rozhodnutí týkající se důchodového spoření účastníkům nebo

zájemcům o důchodové spoření, která se týká konkrétní penzijní

společnosti nebo důchodového fondu, a kterou mohou adresáti tohoto

sdělení vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé

doporučení rozhodnutí týkajícího se důchodového spoření nebo strategie

spoření.



§ 88



(1) Každý, kdo vytváří nebo rozšiřuje důchodové doporučení podle § 87,

zajistí, aby v důchodovém doporučení



a) byla fakta jednoznačně odlišena od informací, které fakty nejsou,

zejména výkladů, odhadů nebo názorů,



b) nebyly uváděny informace, existuje-li pochybnost o jejich úplnosti,

přesnosti nebo pravdivosti,



c) byly jednoznačně označeny všechny předpovědi a uvedena podstatná

východiska pro jeho vytvoření,



d) byla jednoznačně a zřetelně uvedena osoba, která důchodové

doporučení vytvořila, a to zejména uvedením obchodní firmy nebo názvu

právnické osoby nebo jména, popřípadě jmen a příjmení fyzické osoby, a

osoby, která jej připravila, uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a

funkce.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna dále



a) na žádost České národní banky doložit odůvodněnost důchodového

doporučení,



b) uveřejnit informace o okolnostech, o kterých lze důvodně

předpokládat, že mohou narušit objektivitu důchodového doporučení,

zejména v nich uvést informaci o každém svém významném finančním zájmu

nebo střetu zájmů týkající se důchodového spoření nebo penzijní

společnosti, které jsou předmětem důchodového doporučení.



(3) Pokud je osobou uvedenou v odstavci 1 právnická osoba,



a) uvede informace podle odstavce 2 písm. b) i za všechny osoby

podílející se na vytvoření důchodového doporučení,



b) obsahuje informace podle odstavce 2 písm. b) alespoň údaje o

okolnostech podle informace podle odstavce 2 písm. b) o této právnické

osobě a každé propojené osobě, které jsou



1. dostupné, nebo o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dostupné,

osobám podílejícím se na vytvoření důchodového doporučení,



2. známé osobám, které se nepodílejí na vytvoření důchodového

doporučení, ale mají přístup k důchodovému doporučení dříve, než je

důchodové doporučení rozšiřováno mezi účastníky, zájemce o důchodové

spoření nebo veřejnost; to platí i v případě osob, u kterých lze

důvodně předpokládat, že mají přístup k důchodovému doporučení dříve,

než je důchodové doporučení takto poskytnuto nebo rozšiřováno.



§ 89



Důchodové doporučení obsahuje informace podle § 88 odst. 2 písm. b) a §

88 odst. 3. V případě, kdy by uveřejnění těchto informací bylo

nepřiměřené vzhledem k délce důchodového doporučení, postačí uveřejnit

tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v důchodovém

doporučení jednoznačně označit místo, kde lze tyto informace nalézt.



HLAVA IV



VÝPIS DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ



§ 90



(1) Výpis důchodového spoření (dále jen „výpis“) účastníka obsahuje



a) údaje podle § 71 odst. 4,



b) pohyby prostředků účastníka na peněžním podúčtu účastníka podle § 71

odst. 2 za období od posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce

5,



c) připsané a odepsané důchodové jednotky na majetkovém podúčtu

účastníka podle § 71 odst. 3 za období od posledního výpisu za

kalendářní rok podle odstavce 5,



d) hodnotu podílu účastníka v důchodovém fondu, která je součinem

aktuální hodnoty důchodové jednotky důchodového fondu ke dni vyhotovení

výpisu a počtu důchodových jednotek důchodového fondu připsaných do

tohoto dne na majetkový podúčet,



e) hodnotu podílu účastníka v důchodovém fondu podle písmene d) ke dni

vyhotovení posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5,



f) stavy položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. d) až f) a

majetkového podúčtu a hodnoty důchodových jednotek jednotlivých

důchodových fondů na začátku a na konci období, za které se výpis

zasílá,



g) hodnotu osobního důchodového účtu ke dni vyhotovení výpisu, jako

součet aktuálních hodnot podílů účastníka v důchodových fondech podle

písmene d) za všechny důchodové fondy a hodnot prostředků na peněžním

podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. d) až f),



h) hodnotu osobního důchodového účtu podle písmene g) ke dni vyhotovení

posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5.



(2) Výpis účastníka dále obsahuje:



a) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm.

a) až c), g) a h) za období od posledního výpisu a souhrnný počet a

hodnotu připsaných a odepsaných důchodových jednotek jednotlivých

důchodových fondů na majetkovém podúčtu za období od posledního výpisu

za kalendářní rok podle odstavce 5,



b) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm.

a) až c), g) a h) za dobu účasti na spoření na začátku a na konci

období, za které se výpis zasílá,



c) dobu účasti na spoření,



d) zhodnocení prostředků účastníka v nominální výši a v procentech za

dobu účasti na spoření,



e) zhodnocení prostředků účastníka za období od posledního výpisu za

kalendářní rok podle odstavce 5, vyjádřené jako součet zisků a ztrát

připadající na prostředky účastníka umístěné v důchodových fondech v

procentech,



f) roční čistou výkonnost důchodového fondu, ve kterém byly prostředky

účastníka umístěny za období od posledního výpisu za kalendářní rok

podle odstavce 5,



g) výši úplaty penzijní společnosti v procentech a její hodnotu v

rozdělení na úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení

majetku podle § 32.



(3) Na základě dohody účastníka s penzijní společností může výpis

obsahovat vedle údajů podle odstavců 1 a 2 také další údaje.



(4) Výpis musí být přehledný a srozumitelný, údaje v něm obsažené

nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné.



(5) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi bezplatně výpis

za kalendářní rok do 1 měsíce po skončení kalendářního roku a v případě

převodu prostředků účastníka nebo obhospodařování důchodového fondu k

jiné penzijní společnosti bez zbytečného odkladu.



(6) Penzijní společnost převádějící prostředky účastníka k jiné

penzijní společnosti je povinna zaslat ke dni převodu prostředků

účastníka způsobem umožňujícím dálkový přenos dat výpis z osobního

důchodového účtu účastníka této penzijní společnosti.



(7) Penzijní společnost je povinna zaslat aktuální výpis účastníkovi na

požádání kdykoliv do 10 pracovních dnů od přijetí poplatku podle § 33

odst. 1 písm. c). Aktuální výpis je penzijní společnost povinna

vyhotovit ke dni doručení žádosti.



(8) Penzijní společnost je povinna zaslat výpis účastníkovi na adresu

pro doručování uvedenou ve smlouvě, není-li dohodnuto jinak.



ČÁST DEVÁTÁ



DISTRIBUCE DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ



§ 91



Osoby oprávněné nabízet a zprostředkovat důchodové spoření



(1) Pouze obchodník s cennými papíry, který má podle jiného právního

předpisu povolení k poskytování investičních služeb přijímání a

předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a investiční

poradenství týkající se investičních nástrojů (dále jen „obchodník s

cennými papíry“), investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce

investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry a

vázaný zástupce penzijní společnosti, který je oprávněn poskytovat

služby podle zákona o doplňkovém penzijním spoření, je oprávněn jako

podnikatel



a) vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce o důchodové spoření

nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o

důchodovém spoření,



b) uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o důchodovém

spoření.



(2) Vykonávat podnikatelsky činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) je

oprávněna i penzijní společnost. Penzijní společnost je dále oprávněna

uzavírat svým jménem a na svůj účet smlouvy o důchodovém spoření.



(3) Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může

vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze osobně, pomocí

zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Obchodník s cennými

papíry a investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může

vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze statutárním orgánem,

prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce.

Osoba uvedená v odstavci 1 nesmí udělit plnou moc jiné osobě, aby místo

ní vykonávala činnost uvedenou v odstavci 1; ustanovení jiného právního

předpisu o právu zmocněnce udělit další plnou moc se nepoužijí.



§ 92



Odborná péče



(1) Osoba uvedená v § 91 odst. 1 je povinna vykonávat činnost uvedenou

v § 91 odst. 1 s odbornou péčí.



(2) Na osobu uvedenou v odstavci 1 se při výkonu její činnosti použijí

obdobně § 76 až 90 upravující povinnosti při jednání s účastníky.



(3) Investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného

poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona

upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^8), pokryje rovněž činnosti

podle § 91 odst. 1. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na obchodníka

s cennými papíry, pokud vykonává činnosti podle § 91 odst. 1.



(4) Osoba uvedená v odstavci 1 vede o výkonu činností uvedených v § 91

odst. 1 evidenci, která obsahuje zejména údaje o uzavřených smlouvách o

důchodovém spoření.



(5) V souvislosti s evidencí podle odstavce 4 osoba uvedená v odstavci

1 dále



a) používá a provozuje zařízení pro komunikaci v souvislosti s výkonem

činností uvedených v § 91 odst. 1 v případě, že ke komunikaci s

účastníkem nebo zájemcem o důchodové spoření dochází prostředky

komunikace na dálku prostřednictvím konkrétně určených zařízení pro

komunikaci včetně konkrétně určené telefonní linky a adresy pro

elektronickou komunikaci,



b) v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 91 odst. 1 zachytí

písemně nebo jiným průkazným způsobem údaje podle písmene c),



c) zajistí, aby záznam podle písmene b) obsahoval alespoň



1. datum a čas komunikace,



2. identifikaci stran komunikace, pokud je dostupná,



3. obsah komunikace,



d) zabezpečuje správu zařízení pro komunikaci podle písmene a) pouze

určeným správcem,



e) zabezpečuje nezměnitelnost záznamu komunikace podle písmene a).



(6) Investiční zprostředkovatel a obchodník s cennými papíry uchovává

dokumenty týkající se činností uvedených v § 91 odst. 1 včetně záznamů

v evidenci po dobu 10 let od okamžiku výkonu této činnosti a po dobu 3

let v případě záznamů komunikace s účastníkem nebo se zájemcem o

důchodové spoření; tato povinnost se vztahuje i na uchovávání dokumentů

a záznamů, pokud jejich jménem jednal vázaný zástupce. Stejně postupuje

i osoba podle věty první, jejíž oprávnění vykonávat činnost podle § 91

odst. 1 zaniklo, nebo její právní nástupce.



(7) Osoba uvedená v odstavci 1 a penzijní společnost odpovídají za

škodu způsobenou při provozování činností podle § 91 odst. 1. Za škodu

způsobenou osobou uvedenou v odstavci 1 při provozování činností podle

§ 91 odst. 1 odpovídají tato osoba a penzijní společnost společně a

nerozdílně. Za škodu způsobenou při provozování činností podle § 91

odst. 1 vázanými zástupci odpovídá zastoupený. Této odpovědnosti se

zastoupený nemůže zprostit. Uhradí-li zastoupený škodu způsobenou

vázaným zástupcem, má vůči němu právo postihu.



(8) Penzijní společnost zajistí, že osoby uvedené v odstavci 1 při

provozování činností podle § 91 odst. 1 dodržují pravidla pro

provozování těchto činností podle tohoto zákona.



§ 93



Kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci informací



Osoba uvedená v § 91 k zavedení a udržení kontrolních a bezpečnostních

opatření pro zpracování a evidenci informací při výkonu činností

uvedených v § 91 odst. 1



a) stanoví podmínky přístupu pracovníků k jejímu informačnímu systému

pro zpracování a evidenci informací a údajům v něm zaznamenaným, rozsah

přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování

o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o

jejich změnách,



b) stanoví podmínky, za kterých budou do informačního systému pro

zpracování a evidenci informací ukládána data a prováděny jejich

dovolené změny, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné

zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených změn,



c) zabezpečuje ochranu informačního systému pro zpracování a evidenci

informací před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před

poškozením,



d) zabezpečí, aby bylo možné rekonstruovat data v případě, že došlo k

poškození dat nebo informačního systému pro zpracování a evidenci

informací,



e) zabezpečí zpřístupnění informací a záznamů České národní bance,

včetně záloh tak, aby z nich mohla snadným způsobem rekonstruovat

všechny klíčové fáze zpracování každé činnosti uvedené v § 91 odst. 1 a

zjistit jejich původní obsah před opravami nebo změnami.



ČÁST DESÁTÁ



DOHLED



HLAVA I



PŘEDMĚT DOHLEDU



§ 94



(1) Dohled podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Předmětem

dohledu je dodržování povinností stanovených tímto zákonem, statutem

důchodového fondu, depozitářskou smlouvou a rozhodnutím vydaným podle

tohoto zákona. Dohled je vykonáván v zájmu ochrany účastníků.



(2) Dohledu České národní banky podle tohoto zákona podléhá



a) penzijní společnost,



b) pojišťovna, která provozuje pojištění důchodu podle tohoto zákona,



c) depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon,



d) banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond

vykonávat funkci depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost,



e) osoba oprávněná nabízet a zprostředkovat důchodové spoření podle

tohoto zákona,



f) osoba tvořící nebo šířící důchodové doporučení.



(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, při výkonu dohledu podle odstavce 1

postupuje Česká národní banka obdobně podle zákona upravujícího dohled

v oblasti kapitálového trhu, a v případě dohledu nad pojišťovnou také

podle zákona o pojišťovnictví.



HLAVA II



OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ, JINÁ OPATŘENÍ A ODNĚTÍ POVOLENÍ A SOUHLASU



§ 95



(1) Česká národní banka může osobě podléhající dohledu, která porušila

povinnost stanovenou tímto zákonem, rozsah jí uděleného povolení k

výkonu činnosti, statut důchodového fondu, depozitářskou smlouvu nebo

ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě zjištěného

nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti, a stanovit

lhůtu k přijetí opatření k nápravě.



(2) Česká národní banka může, v závislosti na zjištěných nedostatcích,

jako jiné opatření



a) nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu penzijní

společnosti nebo důchodového fondu,



b) nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře,



c) nařídit penzijní společnosti změnu vedoucí osoby,



d) nařídit penzijní společnosti změnu auditora penzijní společnosti

nebo důchodového fondu,



e) pozastavit připisování a odepisování důchodových jednotek,



f) zavést nucenou správu penzijní společnosti,



g) nařídit penzijní společnosti převod obhospodařování důchodových

fondů na jinou penzijní společnost,



h) nařídit pojišťovně úpravu pojistných podmínek, pokud zjistí jejich

nesoulad se zákonem, nebo



i) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.



(3) Osoba, které Česká národní banka uložila některé z opatření k

nápravě zjištěného nedostatku podle odstavce 1, informuje Českou

národní banku o odstranění zjištěných nedostatků a způsobu zjednání

nápravy.



(4) Česká národní banka současně se zahájením správního řízení o

uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků může uložit předběžné

opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný

zásah do práv jiných osob.



§ 96



Nařízení mimořádného auditu



Při nařízení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo důchodového

fondu se postupuje obdobně podle ustanovení zákona o doplňkovém

penzijním spoření upravujících nařízení mimořádného auditu penzijní

společnosti nebo účastnického fondu.



§ 97



Nařízení změny depozitáře



Při nařízení změny depozitáře se postupuje obdobně podle ustanovení

zákona o doplňkovém penzijním spoření upravujících nařízení změny

depozitáře.



§ 98



Nucená správa



Při zavedení nucené správy se postupuje obdobně podle ustanovení zákona

o doplňkovém penzijním spoření upravujících nucenou správu.



§ 99



Nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů



(1) Česká národní banka může penzijní společnosti nařídit převod

obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost,

jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči

účastníkům.



(2) K převodu obhospodařování důchodových fondů podle odstavce 1 se

vyžaduje souhlas penzijní společnosti, na kterou má být obhospodařování

důchodových fondů převedeno.



(3) Penzijní společnost podle odstavce 2 je povinna ve lhůtě 30 dnů ode

dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 sdělit písemně

účastníkům, jejichž prostředky jsou předmětem převodu, svoji obchodní

firmu a adresu sídla, den, kdy došlo k převodu, a další nezbytné

informace související s plynulým pokračováním důchodového spoření.

Informace podle věty první předá penzijní společnost také správci

Centrálního registru.



(4) Účastníky řízení o nařízení převodu obhospodařování důchodových

fondů na jinou penzijní společnost jsou penzijní společnost podle

odstavce 1, penzijní společnost podle odstavce 2 a jejich depozitáři.

Dnem, kdy došlo k převodu obhospodařování podle odstavce 1, vstupuje

penzijní společnost, na kterou bylo obhospodařování důchodových fondů

převedeno, do všech práv a povinností důchodových fondů.



(5) Pokud se penzijní společnost zrušuje s likvidací nebo je penzijní

společnost v úpadku, převede obhospodařování všech důchodových fondů na

jinou penzijní společnost likvidátor nebo insolvenční správce penzijní

společnosti. Likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci přísluší za tuto

činnost náhrada hotových výdajů a odměna; v případě, že je penzijní

společnost v úpadku, je pohledávka na jejich vyplacení pohledávkou za

majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetek či

majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových

výdajů a odměny likvidátora nebo insolvenčního správce, vyplatí je

stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a

insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob

výplaty stanoví prováděcí právní předpis.



ČÁST JEDENÁCTÁ



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 100



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 44 odst. 2

použije označení „důchodový fond“ nebo jiné zaměnitelné označení.



(2) Fyzická osoba, která vytváří nebo šíří důchodové doporučení, se

dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností při vytváření

nebo šíření důchodového doporučení podle § 88.



(3) Fyzická osoba podléhající dohledu podle tohoto zákona se dopustí

přestupku tím, že neprovede ve lhůtě stanovené Českou národní bankou

opatření k nápravě podle § 95.



(4) Nucený správce penzijní společnosti se dopustí přestupku tím, že



a) nepřijme neprodleně opatření k nápravě nedostatků v činnosti

penzijní společnosti, nebo



b) nezajistí ochranu práv účastníků a jiných oprávněných osob.



(5) Fyzická osoba jako osoba uvedená v § 108 se dopustí přestupku tím,

že nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků

důchodového spoření.



(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 10 000 000

Kč.



§ 101



Správní delikty penzijní společnosti



(1) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu tím, že



a) postupuje v rozporu s § 4,



b) nepodá žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření podle § 9

odst. 1,



c) nenabídne strategii spoření podle § 11 odst. 2,



d) nezabezpečí umístění prostředků účastníka podle § 11 odst. 3,



e) neinformuje účastníka podle § 11 odst. 4,



f) nevyhoví žádosti účastníka podle § 11 odst. 5,



g) nesplní některou z povinností podle § 12,



h) neuhradí jednorázové pojistné na pojištění důchodu způsobem podle §

14,



i) nepřevede 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu podle § 15,



j) v případě úmrtí účastníka postupuje v rozporu s § 16,



k) nesplní některou z povinností podle § 9a nebo 24,



l) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 25 odst. 3,



m) neudržuje vlastní kapitál ve výši podle § 29 odst. 1,



n) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 31,



o) stanoví úplatu za obhospodařování nebo zhodnocení v rozporu s § 32,



p) účtuje poplatek v rozporu s § 33 nebo 34,



q) poskytne úplatu v rozporu s § 35,



r) vynaloží náklady na marketing v rozporu s § 37,



s) v případě zániku závazku z depozitářské smlouvy nesplní některou z

povinností podle § 38 odst. 8,



t) nesplní některou z povinností vůči depozitáři podle § 40,



u) neumístí peněžní prostředky nebo je umístí v rozporu s § 42 odst. 1,



v) v rozporu s § 45 odst. 2 se neřídí schváleným statutem důchodového

fondu,



w) neaktualizuje průběžně údaje uvedené ve statutu důchodového fondu

podle § 45 odst. 3,



x) neuveřejní statut důchodového fondu nebo jeho změnu podle § 45 odst.

4, nebo



y) nepředloží statut důchodového fondu nebo jeho změnu k předchozímu

schválení České národní bance podle § 45 odst. 5.



(2) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu dále tím, že



a) investuje majetek v důchodovém fondu státních dluhopisů v rozporu s

§ 46,



b) investuje majetek v konzervativním důchodovém fondu v rozporu s §

47,



c) investuje majetek ve vyváženém důchodovém fondu v rozporu s § 48,



d) investuje majetek v dynamickém důchodovém fondu v rozporu s § 49,



e) nedodrží skladbu majetku v důchodovém fondu podle § 50,



f) nepoužívá vnitřní postupy pro kontrolu rizik podle § 51,



g) nedodrží podmínky sjednávání finančních derivátů podle § 52,



h) nedodrží investiční limity podle § 53,



i) investuje do cenných papírů kolektivního investování v rozporu s §

54,



j) nabude podíly na jiných osobách nebo emisích investičních nástrojů v

rozporu s § 55,



k) nakládá s majetkem v důchodovém fondu v rozporu s § 57,



l) převede obhospodařování důchodového fondu v rozporu s § 58 odst. 1,



m) nepodá žádost o sloučení důchodových fondů podle § 61 odst. 1,



n) neuveřejní rozhodnutí podle § 61 odst. 3,



o) nesplní některou z povinností při oceňování majetku a závazků v

důchodovém fondu podle § 63,



p) nesplní některou z povinností při obhospodařování majetku v

důchodovém fondu podle § 64,



q) nesplní některou z povinností při účtování o majetku v důchodovém

fondu podle § 66,



r) v rozporu s § 67 nevypracuje, neuveřejní nebo nezašle výroční nebo

pololetní zprávu,



s) neuveřejní informace podle § 68,



t) neinformuje Českou národní banku podle § 69,



u) nevede osobní důchodový účet podle § 70,



v) neeviduje na osobním důchodovém účtu údaje podle § 71 a 74,



w) v rozporu s § 73 nevypočítá a neuveřejní hodnotu fondového vlastního

kapitálu a aktuální hodnotu důchodové jednotky,



x) jedná v rozporu s § 75,



y) poruší některý ze zákazů podle § 76, nebo



z) jedná při komunikaci se zájemcem o důchodové spoření nebo účastníkem

v rozporu s § 78 až 81.



(3) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu dále tím, že



a) informuje účastníka v rozporu s § 82 až 84,



b) nevyžaduje od účastníka informace nebo je vyžaduje v rozporu s § 85,



c) nesplní některou z povinností podle § 90,



d) v rozporu s § 92 odst. 8 nezajistí, že osoby uvedené v § 91 při

provozování činností podle § 91 odst. 1 dodržují pravidla pro

provozování těchto činností podle tohoto zákona.



(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 20 000

000 Kč.



§ 102



Správní delikty depozitáře



(1) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 38 odst. 1 neeviduje majetek v důchodovém fondu nebo

nekontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v důchodovém

fondu v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,



b) neinformuje Českou národní banku nebo penzijní společnost o

skutečnostech podle § 38 odst. 7,



c) nesplní některou z povinností podle § 39, nebo



d) poruší některé z pravidel jednání depozitáře podle § 41.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000

Kč.



§ 103



Správní delikty pojišťovny



(1) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že



a) nepředá neprodleně vyhotovení pojistné smlouvy o pojištění důchodu

podle § 10 odst. 1 nebo v rozporu s § 17 odst. 2 pojistnou smlouvu o

pojištění důchodu neuzavře,



b) uzavře pojistnou smlouvu o pojištění důchodu v rozporu s § 17, 18

nebo 19,



c) v rozporu s § 17 odst. 3 vypoví nebo odstoupí od pojistné smlouvy o

pojištění důchodu,



d) v rozporu s § 17 odst. 6 umožní zprostředkování pojistné smlouvy o

pojištění důchodu,



e) nevyplácí důchod podle § 18 odst. 2 nebo 3,



f) použije podíly na výnosech nebo nespotřebovanou část pojistného v

rozporu s § 22, nebo



g) nesplní některou z povinností podle § 24.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000

Kč.



§ 104



Další správní delikty



(1) Penzijní společnost nebo depozitář se dopustí správního deliktu

tím, že poruší depozitářskou smlouvu uzavřenou podle § 38.



(2) Investiční zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry, vázaný

zástupce investičního zprostředkovatele, obchodníka s cennými papíry

nebo penzijní společnosti se dopustí správního deliktu tím, že



a) přijme odměnu stanovenou v rozporu s § 35,



b) nevykonává činnost podle § 91 s odbornou péčí podle § 92 odst. 1,



c) vykonává činnost v rozporu s § 91 odst. 3,



d) při výkonu své činnosti poruší některou z povinností podle § 76 až

90 ve spojení s § 92 odst. 2,



e) nezavede nebo neudržuje uspořádání, postupy, opatření nebo pravidla

vnitřní kontroly podle § 92 odst. 3,



f) nevede evidenci podle § 92 odst. 4 a 5,



g) neuchovává dokumenty podle § 92 odst. 6, nebo



h) nedodrží kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci

informací podle § 93,



i) nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků

důchodového spoření podle § 108.



(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) zatají nebo uvede nesprávný údaj v žádosti o povolení nebo souhlas

podle tohoto zákona,



b) v rozporu s § 44 odst. 2 použije označení „důchodový fond“ nebo jiné

zaměnitelné označení, nebo



c) jako zaměstnavatel poruší zákaz podle § 4 odst. 8,



d) poruší zákaz podle § 17 odst. 6,



e) poruší zákaz podle § 111 odst. 3.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vytváří nebo šíří

důchodové doporučení se dopustí správního deliktu tím, že poruší

některou z povinností stanovenou pro tvorbu nebo šíření důchodového

doporučení podle § 88 nebo § 89.



(5) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond

vykonávat činnost depozitáře, se dopustí správního deliktu tím, že v

rozporu s § 38 odst. 9 umožní nakládání s peněžními prostředky na účtu

důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře,

nebo v rozporu s § 38 odst. 10 vydají peněžní prostředky nebo majetek

důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře.



(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu podle

tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě

stanovené Českou národní bankou opatření k nápravě podle § 95.



(7) Za správní delikt podle odstavců 1 až 6 se uloží pokuta do 10 000

000 Kč.



§ 105



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^9) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni

Česká národní banka.



(6) Příjem z pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního

rozpočtu.



ČÁST DVANÁCTÁ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 106



(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro smluvní vztah

mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku.



(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou

Centrální registr smluv a penzijní společnost oprávněny vést evidenci,

zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nebo čísla pojištěnce,

nebylo-li přiděleno rodné číslo.



(3) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 2 lze v konkrétním

případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění

daného úkolu.



(4) Kde se v tomto zákoně posuzují zájmy účastníků, bere se v úvahu

především jejich zájem na řádném průběhu důchodového spoření, řádném

uspokojení jejich nároků plynoucích z důchodového spoření a omezení

vzniku rizik.



(5) Účastníkem správního řízení podle tohoto zákona není účastník

důchodového spoření, účastník doplňkového penzijního spoření a účastník

penzijního připojištění. To neplatí pro účastníka důchodového spoření v

případě správního řízení, které vede správce Centrálního registru.



(6) Prostředky účastníka, které jsou vedeny na osobních důchodových

účtech u penzijní společnosti, nelze postihnout výkonem rozhodnutí a

exekucí.



Mlčenlivost



§ 107



Zaměstnanci správce Centrálního registru vykonávající činnosti

související se správou Centrálního registru smluv podle tohoto zákona

jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v

souvislosti s výkonem své činnosti nebo svého zaměstnání. Tyto

informace lze použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů

podle tohoto zákona nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s

rozhodnutím správce Centrálního registru. Porušením povinnosti

mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě

tak, že nelze identifikovat osobu, které se informace týká. Povinnost

zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení činnosti nebo zaměstnání,

které tuto povinnost založily.



§ 108



(1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní

společnosti, depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro

penzijní společnost zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících

se účastníků důchodového spoření. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají

tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.



(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti penzijní

společnosti a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací

podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno

identifikovat jednotlivou penzijní společnost, a to i po skončení

pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto

činnost vykonávají.



(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci penzijní společnosti

seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat

mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech

mlčenlivost.



§ 109



(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 108 není

poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále

poskytnutí informací na písemné vyžádání



a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,



b) správce Centrálního registru,



c) soudu,



d) orgánu činného v trestním řízení,



e) správce daně pro výkon správy daní,



f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,



g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,



h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle jiného

právního předpisu^10),



i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo

Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona

upravujícího bezpečnostní způsobilost^11),



j) orgánu příslušného rozhodovat o porušení povinnosti veřejných

funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a

střet zájmů^12), nebo



k) Úřadu pro ochranu osobních údajů, a to za předpokladu, že se tyto

požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít

pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu

podle písmen a) až k).



(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých

je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.



§ 110



Zmocňovací ustanovení



(1) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 24 odst. 1 a 3, § 26

odst. 5, § 39 odst. 3, § 41 odst. 6, § 45 odst. 8, § 52 odst. 6, § 58

odst. 6, § 61 odst. 4, § 63 odst. 5, § 68 odst. 3, § 69 odst. 3 a 4, §

79 odst. 3, § 82 odst. 3, § 99 odst. 5.



(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá s přihlédnutím k

inflačnímu cíli České národní banky vyhlášku podle § 18 odst. 2.



(3) Vláda vydá nařízení podle § 15 odst. 5 a § 83 odst. 5.



§ 111



Přechodná ustanovení



(1) Po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona smí náklady

penzijní společnosti na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu

prodeje podle § 37 dosáhnout za kalendářní rok hodnoty až 3000násobku

průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a

sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti za první až třetí

čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku.



(2) Žádost o povolení důchodového fondu může podat penzijní fond, který

požádal o schválení transformačního projektu a který současně požádal o

udělení povolení k činnosti penzijní společnosti, která shromažďuje a

obhospodařuje prostředky účastníků spoření v důchodových fondech a

vyplácení dávek podle zákona o důchodovém spoření.



(3) Činnost směřující k uzavírání smluv o důchodovém spoření do nabytí

účinnosti tohoto zákona se zakazuje.



(4) Fyzická osoba, která se nemůže stát účastníkem podle § 2 odst. 1,

se může stát účastníkem, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o

důchodovém spoření nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti

zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho

inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a pokud

jde o



a) příslušníka



1. Policie České republiky,



2. Hasičského záchranného sboru České republiky,



3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,



4. zpravodajské služby České republiky, nebo



b) vojáka z povolání nebo vojáka, který je po dobu činné služby hmotně

zabezpečen jako voják z povolání.



ČÁST TŘINÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 112



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení

§ 25 až 29 a § 110, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního

měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.



Němcová v. r.



Nečas v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 163/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nelze v Centrálním registru

smluv registrovat první smlouvu o důchodovém spoření. Nebyla-li první

smlouva o důchodovém spoření zaregistrována v Centrálním registru smluv

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká tato smlouva od počátku.



2. Změna statutu důchodového fondu provedená v souladu s § 56 odst. 2

zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodléhá předchozímu schválení Českou

národní bankou.



1) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích

ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační

zákon).



2) Bod IX. části A přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o

pojišťovnictví.



3) § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007

Sb.



4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16.

září 2009 o ratingových agenturách, ve znění



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11.

května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových

agenturách.



8) § 32 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.



9) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



10) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění

pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.



12) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších

předpisů.