426/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 6. listopadu 2011
o důchodovém spoření
Změna: 399/2012 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 163/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Základní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje důchodové spoření u penzijní společnosti,
práva a povinnosti z důchodového spoření, nároky z důchodového spoření,
pojištění důchodu u pojišťovny a výkon dohledu.
(2) Důchodové spoření je shromažďování a umisťování prostředků
účastníka důchodového spoření (dále jen „účastník“) do důchodových
fondů obhospodařovaných penzijní společností a převod prostředků
účastníka.
(3) Práva a povinnosti vznikající z důchodového spoření nesmějí být v
rozporu se zásadami rovného zacházení^1).
§ 2
(1) Účastníkem je pouze fyzická osoba, která má s penzijní společností
uzavřenou smlouvu o důchodovém spoření zaregistrovanou v Centrálním
registru smluv podle § 6.
(2) Pro účely pojištění důchodu podle tohoto zákona je účastníkem
označována osoba, které účast na důchodovém spoření zanikla podle § 5
písm. b).
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základním důchodovým pojištěním důchodové pojištění upravené zákonem
o důchodovém pojištění,
b) zaměstnavatelem fyzická nebo právnická osoba, organizační složka
státu, služební úřad a další subjekty, které jsou považovány za
zaměstnavatele pro účely základního důchodového pojištění,
c) prostředky účastníka část výnosu pojistného připadající na účastníka
převedená na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků
účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu
důchodového fondu, a jeho zhodnocení a znehodnocení,
d) strategií spoření způsob rozložení prostředků účastníka v
důchodových fondech,
e) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný
ředitel nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost penzijní
společnosti,
f) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát, který je
smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
g) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,
h) regulovanou bankou
1. banka se sídlem v České republice,
2. zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě,
3. zahraniční banka se sídlem ve státě, který není členským státem a
který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Česká národní
banka považuje za rovnocenná s pravidly obezřetnosti podle práva
Evropské unie,
i) finančním derivátem
1. opce, futures, swapy, forvardy, a jiné nástroje, jejichž hodnota se
vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové
míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům
či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá
právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty,
k níž se jejich hodnota vztahuje,
2. nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,
3. finanční rozdílové smlouvy,
j) investičním cenným papírem investiční cenný papír obchodovatelný na
kapitálovém trhu, a to
1. akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti
nebo jiné právnické osobě,
2. dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení
dlužné částky,
3. cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných
papírů uvedených v bodech 1 a 2,
k) fondovým vlastním kapitálem rozdíl mezi hodnotou aktiv a hodnotou
závazků, přičemž hodnota aktiv se stanoví jako součet reálné hodnoty
aktiv, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních aktiv
zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví; hodnota závazků se
stanoví jako součet reálné hodnoty závazků, které souvisejí s
investiční činností, a hodnoty ostatních závazků zjištěné podle zákona
upravujícího účetnictví,
l) identifikačními údaji osoby
1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
2. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
rodné číslo, nebo datum narození, nebylo-li přiděleno rodné číslo,
adresa místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České
republiky,
m) povolením k vytvoření důchodových fondů povolení k vytvoření
důchodového fondu státních dluhopisů, konzervativního důchodového
fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu.
ČÁST DRUHÁ
VZNIK A ZÁNIK ÚČASTI NA DŮCHODOVÉM SPOŘENÍ
§ 4
Vznik účasti na důchodovém spoření
(1) Smlouvou o důchodovém spoření se penzijní společnost zavazuje
shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v důchodovém fondu
nebo více těchto fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie
spoření a převádět prostředky účastníka za podmínek a způsobem
stanoveným tímto zákonem.
(2) Smlouva o důchodovém spoření musí být uzavřena písemně a musí v ní
být uvedeny identifikační údaje účastníka, identifikační údaje penzijní
společnosti a datum uzavření smlouvy.
(3) Penzijní společnost nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o důchodovém
spoření s účastníkem důchodového spoření.
(4) Od smlouvy o důchodovém spoření, která byla zaregistrována v
Centrálním registru smluv podle § 6, nemůže penzijní společnost ani
účastník odstoupit, vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení, s
výjimkou výpovědi účastníka nebo dohody o skončení smlouvy za účelem
převodu prostředků účastníka podle § 12. V případě výpovědi účastníka
nebo dohody o skončení smlouvy končí její platnost dnem zaregistrování
další smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 odst. 5.
(5) V případě, že penzijní společnost nebo účastník před
zaregistrováním smlouvy o důchodovém spoření od této smlouvy odstoupí,
vypoví ji, nebo uzavřou dohodu o jejím skončení, je penzijní společnost
povinna neprodleně oznámit tuto skutečnost správci Centrálního registru
smluv.
(6) Smlouvu o důchodovém spoření lze uzavřít pouze s jednou penzijní
společností, s výjimkou převodu prostředků účastníka k jiné penzijní
společnosti podle § 12.
(7) Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní
společnosti, ani nesmí přijmout úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu
v souvislosti s uzavřením smlouvy o důchodovém spoření zaměstnancem.
§ 5
Účast na důchodovém spoření zaniká
a) dnem úmrtí účastníka nebo ke dni právní moci rozhodnutí soudu o
prohlášení účastníka za mrtvého (dále jen „úmrtí“), nebo
b) dnem registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu uzavřené mezi
účastníkem a pojišťovnou podle § 17 v Centrálním registru smluv.
§ 6
Centrální registr smluv
(1) Zřizuje se Centrální registr smluv jako informační systém veřejné
správy. Jeho správcem je Specializovaný finanční úřad (dále jen
„správce Centrálního registru“).
(2) V Centrálním registru smluv se evidují údaje o účasti
a) fyzických osob na důchodovém spoření,
b) penzijních společností na důchodovém spoření a
c) pojišťoven na důchodovém spoření.
(3) Centrální registr smluv pro účely evidence podle odstavce 2 vede
tyto údaje v rozsahu:
a) identifikační údaje účastníka,
b) identifikační údaje penzijní společnosti,
c) identifikační údaje pojišťovny,
d) informace o smlouvě o důchodovém spoření, kterými jsou datum
uzavření smlouvy a identifikační údaje penzijní společnosti,
e) datum vzniku účasti na důchodovém spoření,
f) informace o pojistné smlouvě o pojištění důchodu, kterými jsou datum
uzavření smlouvy, výše dědického podílu pojištěného na prostředcích
účastníka v případě pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu a
identifikační údaje pojišťovny,
g) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu,
h) druh vypláceného důchodu podle § 18 odst. 1,
i) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového
pojištění,
j) datum úmrtí účastníka nebo pojištěného z pojistné smlouvy o
pojištění důchodu,
k) informace o zániku registrace smlouvy o důchodovém spoření podle §
9a.
§ 7
Poskytování údajů z Centrálního registru smluv
(1) Správce Centrálního registru poskytuje České národní bance údaje
pro potřebu výkonu dohledu v oblasti důchodového spoření.
(2) Správce Centrálního registru poskytuje penzijní společnosti, která
uzavřela smlouvu o důchodovém spoření, pro výkon její činnosti podle
tohoto zákona údaje v rozsahu:
a) identifikační údaje účastníka,
b) datum vzniku účasti na důchodovém spoření,
c) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového
pojištění,
d) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu,
e) identifikační údaje pojišťovny, která uzavřela pojistnou smlouvu o
pojištění důchodu, a účet pojišťovny k úhradě prostředků podle § 14,
f) výši dědického podílu pojištěného na prostředcích účastníka v
případě registrace pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu,
g) datum úmrtí účastníka,
h) datum registrace další smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 a 12,
i) identifikační údaje penzijní společnosti, která uzavřela další
smlouvu podle § 9 a 12.
(3) Správce Centrálního registru poskytuje pojišťovně, která uzavřela
pojistnou smlouvu o pojištění důchodu, pro výkon její působnosti podle
tohoto zákona údaje v rozsahu:
a) identifikační údaje účastníka,
b) identifikační údaje penzijní společnosti, která uzavřela smlouvu o
důchodovém spoření, ze které má být provedena úhrada prostředků podle §
14,
c) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového
pojištění,
d) datum úmrtí pojištěného z pojistné smlouvy o pojištění důchodu,
e) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu.
(4) Správce Centrálního registru poskytne penzijní společnosti pro
účely splnění povinnosti podle § 16 na žádost informaci, zda je fyzická
osoba účastníkem důchodového spoření. Tato žádost se podává
elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru.
(5) Správce Centrálního registru poskytuje údaje podle odstavců 1 až 4
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Z poskytovaných údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním
případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění
daného úkolu.
§ 8
Poskytování údajů správci Centrálního registru
(1) Orgány sociálního zabezpečení poskytují správci Centrálního
registru údaje potřebné pro výkon jeho působnosti.
(2) Údaje podle odstavce 1 jsou správci Centrálního registru
poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo i jiným způsobem
na základě vyžádání.
(3) Penzijní společnost je povinna sdělit správci Centrálního registru
číslo účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka
a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu
důchodového fondu, nejpozději v den podání první žádosti o registraci
smlouvy o důchodovém spoření.
(4) Penzijní společnost je povinna neprodleně sdělit správci
Centrálního registru změnu údajů týkajících se účtu podle odstavce 3.
§ 9
Registrace smlouvy o důchodovém spoření
(1) Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření je penzijní
společnost povinna podat neprodleně po
a) uzavření smlouvy, nebo
b) uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy v případě, že tato smlouva
byla uzavřena na dálku.
(2) Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření se podává
elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru.
Přílohou žádosti je kopie smlouvy o důchodovém spoření.
(3) Správce Centrálního registru účastníky řízení o jeho zahájení
neuvědomuje a není povinen je vyzývat k vyjádření se k podkladům
rozhodnutí.
(4) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje smlouvu o
důchodovém spoření, pokud fyzická osoba, která uzavřela tuto smlouvu,
a) splňuje podmínky podle § 2 a
b) není účastníkem důchodového spoření na základě registrace jiné
smlouvy o důchodovém spoření.
(5) Zjistí-li správce Centrálního registru před vydáním rozhodnutí o
registraci smlouvy o důchodovém spoření, že osoba, která uzavřela
smlouvu o důchodovém spoření, se již stala účastníkem důchodového
spoření, zaregistruje tuto smlouvu, pokud obdrží oznámení penzijní
společnosti
a) o uhrazení poplatku za převod prostředků, nebo
b) o tom, že se poplatek za převod prostředků nehradí.
(6) Správce Centrálního registru v řízení o registraci smlouvy o
důchodovém spoření nepřezkoumává platnost smlouvy.
(7) Proti rozhodnutí, kterým byla smlouva o důchodovém spoření
zaregistrována, se nelze odvolat.
(8) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci
zaniká smlouva o důchodovém spoření od počátku.
(9) Smlouva o důchodovém spoření je zaregistrována s účinností k
prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve
kterém rozhodnutí, kterým byla tato smlouva zaregistrována, nabylo
právní moci.
§ 9a
(1) V případě, že soud pravomocně rozhodne o neplatnosti zaregistrované
smlouvy o důchodovém spoření, registrace smlouvy o důchodovém spoření
od počátku zaniká.
(2) Penzijní společnost neprodleně sdělí správci pojistného, že soud
rozhodl o neplatnosti zaregistrované smlouvy o důchodovém spoření, a
nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po
kalendářním měsíci, ve kterém nabylo rozhodnutí soudu o neplatnosti
smlouvy o důchodovém spoření právní moci, vrátí správci pojistného část
výnosu pojistného připadající na poplatníka, jímž uzavřená smlouva o
důchodovém spoření byla shledána neplatnou. Penzijní společnost
neprodleně po obdržení rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o
důchodovém spoření s vyznačenou právní mocí předá jeho kopii správci
Centrálního registru.
(3) Výnos pojistného připadající na poplatníka vrácený správci
pojistného je z 60 % příjmem státního rozpočtu a tato část se
poplatníkovi započítá na jeho úhradu pojistného na důchodové pojištění.
Zbylou část správce pojistného vrátí fyzické osobě, jíž uzavřená
smlouva o důchodovém spoření byla shledána neplatnou, do 15 dnů ode
dne, kdy obdrží příslušnou částku od penzijní společnosti.
§ 10
Registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu
(1) Žádost o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu je
pojišťovna povinna podat neprodleně po
a) uzavření smlouvy, nebo
b) uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy v případě, že tato smlouva
byla uzavřena na dálku.
(2) Žádost o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu se podává
elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru.
Přílohou žádosti je kopie pojistné smlouvy o pojištění důchodu.
(3) Správce Centrálního registru účastníky řízení o jeho zahájení
neuvědomuje a není povinen je vyzývat k vyjádření se k podkladům
rozhodnutí.
(4) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje pojistnou
smlouvu o pojištění starobního důchodu, pokud
a) účastníkovi důchodového spoření byl přiznán starobní důchod ze
základního důchodového pojištění a
b) účastník důchodového spoření není pojištěn na základě registrace
jiné pojistné smlouvy o pojištění důchodu.
(5) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje pojistnou
smlouvu o pojištění sirotčího důchodu, pokud v ní uvedená pojištěná
osoba není již pojištěna na základě registrace jiné pojistné smlouvy o
pojištění sirotčího důchodu, která se vztahuje ke stejnému dědickému
podílu na prostředcích účastníka, který zemřel.
(6) Správce Centrálního registru v řízení o registraci pojistné smlouvy
o pojištění důchodu nepřezkoumává platnost smlouvy.
(7) Proti rozhodnutí, kterým byla pojistná smlouva o pojištění důchodu
zaregistrována, se nelze odvolat.
(8) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci
zaniká pojistná smlouva o pojištění důchodu od počátku.
(9) Pojistná smlouva o pojištění důchodu je zaregistrována s účinností
k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém rozhodnutí, kterým byla
tato smlouva zaregistrována, nabylo právní moci.
§ 11
Strategie spoření
(1) Účastník ve smlouvě o důchodovém spoření určí strategii spoření,
kterou může měnit.
(2) Penzijní společnost je povinna účastníkovi nabídnout strategii
spoření, kdy se rozložení prostředků účastníka v jednotlivých
důchodových fondech mění v závislosti na věku účastníka podle předem
stanoveného plánu.
(3) S výjimkou prostředků účastníka umístěných v důchodovém fondu
státních dluhopisů, a pokud účastník nevyužije možnosti podle odstavce
5, je penzijní společnost povinna zabezpečit, aby
a) 10 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém
pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním
důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu,
b) 9 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém
pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním
důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 20
% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním
důchodovém fondu,
c) 8 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém
pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním
důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 40
% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním
důchodovém fondu,
d) 7 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém
pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním
důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 60
% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním
důchodovém fondu,
e) 6 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém
pojištění byly prostředky účastníka umístěny v konzervativním
důchodovém fondu nebo ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž nejméně 80
% hodnoty prostředků účastníka musí být uloženo v konzervativním
důchodovém fondu,
f) 5 let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém
pojištění byly veškeré prostředky účastníka umístěny v konzervativním
důchodovém fondu.
(4) Penzijní společnost informuje písemně účastníka o skutečnostech
podle odstavce 3 vždy nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků
tohoto účastníka o možnosti převést jeho prostředky do jiného
důchodového fondu podle odstavce 5 a o rizicích spojených s takovým
rozhodnutím.
(5) Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho
prostředky nebyly umístěny podle odstavce 3 nebo aby byly převedeny do
jiného důchodového fondu; penzijní společnost této žádosti vždy vyhoví.
Penzijní společnost nepostupuje podle žádosti účastníka, je-li podána
dříve než 60 dnů přede dnem převodu podle odstavce 3.
(6) Pro účely stanovení důchodového věku podle odstavce 3 u žen se má
za to, že žena vychovala 2 děti.
§ 12
Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti
(1) Účastník může převést své prostředky k jiné penzijní společnosti,
pokud smlouvu o důchodovém spoření vypověděl, nebo uzavřel s penzijní
společností dohodu o skončení smlouvy, a uzavřel další smlouvu o
důchodovém spoření.
(2) Převod prostředků podle odstavce 1 může penzijní společnost
podmínit zaplacením poplatku podle § 33.
(3) Penzijní společnost je povinna správci Centrálního registru
oznámit, že jí byl uhrazen poplatek za převod prostředků nebo že se jí
tento poplatek nehradí. Toto oznámení je penzijní společnost povinna
učinit elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru,
a to do 5 pracovních dnů ode dne
a) úhrady poplatku za převod prostředků, nebo
b) doručení výpovědi smlouvy o důchodovém spoření nebo uzavření dohody
o skončení smlouvy podle odstavce 1, v případě, že se poplatek za
převod prostředků nehradí.
(4) Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka k jiné
penzijní společnosti do 1 měsíce ode dne zaregistrování další smlouvy o
důchodovém spoření.
ČÁST TŘETÍ
NÁROKY Z DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ
HLAVA I
VYPOŘÁDÁNÍ NÁROKŮ
§ 13
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se prostředky účastníka pouze
na
a) úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu podle § 14,
nebo
b) úhradu 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu podle § 15,
c) úhradu prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových
práv do důchodového systému Evropských společenství podle § 15.
§ 14
Úhrada jednorázového pojistného na pojištění důchodu
(1) Účastníkovi vzniká dnem, od kterého je mu přiznán starobní důchod
ze základního důchodového pojištění, nárok na převedení jeho prostředků
jako úhrady jednorázového pojistného na pojištění důchodu na základě
zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle tohoto
zákona.
(2) Nárok účastníka na úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 1
se nepromlčuje.
(3) Penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné na pojištění
důchodu nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zaregistrování pojistné
smlouvy o pojištění důchodu v Centrálním registru smluv.
(4) Prostředky účastníka podle odstavce 1 lze převést pouze na jednu
pojistnou smlouvu o pojištění důchodu.
§ 15
Úhrada 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu a úhrada všech
prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových práv
(1) Pokud účastník požádá o starobní důchod ze základního důchodového
pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
podle zákona o důchodovém pojištění a udělí souhlas s převodem 60 %
svých prostředků do státního rozpočtu, vyzve Česká správa sociálního
zabezpečení nebo orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra,
Ministerstva obrany anebo Ministerstva spravedlnosti, který bude o
žádosti rozhodovat, penzijní společnost, která obhospodařuje prostředky
účastníka, k převodu těchto prostředků účastníka do státního rozpočtu.
K písemné výzvě k převodu prostředků podle věty první připojí Česká
správa sociálního zabezpečení nebo orgán sociálního zabezpečení uvedený
ve větě první souhlas účastníka s úhradou a sdělí penzijní společnosti
účet určený pro převod prostředků.
(2) Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka podle
odstavce 1 do státního rozpočtu nejpozději do konce kalendářního měsíce
bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž jí byla výzva
podle odstavce 1 doručena.
(3) Zbývající část prostředků účastníka se použije podle § 13 písm. a).
(4) Pokud účastník důchodového spoření požádá o převod důchodových práv
do důchodového systému Evropských společenství nebo jejich institucí
podle § 105a zákona o důchodovém pojištění, je penzijní společnost
povinna sdělit České správě sociálního zabezpečení na základě její
písemné žádosti do 5 pracovních dnů výši prostředků účastníka k datu,
kdy její žádost obdržela.
(5) Pokud Česká správa sociálního zabezpečení písemně sdělí penzijní
společnosti, že účastník důchodového spoření s převodem svých
důchodových práv souhlasí, je penzijní společnost povinna převést
prostředky účastníka nejpozději do 1 měsíce od obdržení tohoto sdělení
na účet, který Česká správa sociálního zabezpečení ve svém písemném
sdělení uvedla. Podrobnější podmínky převodu prostředků účastníka v
souvislosti s převodem důchodových práv stanoví vláda nařízením.
§ 16
Úmrtí účastníka ve spořící době
(1) Prostředky účastníka se v případě jeho úmrtí za trvání smlouvy o
důchodovém spoření stávají předmětem dědictví.
(2) Je-li dědicem fyzická osoba, která k datu úmrtí účastníka nedosáhla
18 let věku (dále jen „nezletilý“), použijí se prostředky účastníka
odpovídající dědickému podílu nezletilého na úhradu jednorázového
pojistného na pojištění sirotčího důchodu podle § 18 odst. 1 písm. d).
Zákonný zástupce, nebo soudem ustanovený opatrovník nezletilého je
povinen pojistnou smlouvu o pojištění sirotčího důchodu ve prospěch
nezletilého jako pojištěného uzavřít do 1 měsíce ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož předmětem bylo určení dědického
podílu na prostředcích účastníka, a zaregistrování této smlouvy doložit
do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím zaregistrování soudu,
který rozhodl o dědictví. Pro převod prostředků účastníka
odpovídajících dědickému podílu nezletilého jako úhrady jednorázového
pojistného na pojištění sirotčího důchodu platí obdobně ustanovení § 14
odst. 3.
(3) Je-li dědicem fyzická osoba, která je ke dni úmrtí účastníka starší
18 let a která je k tomuto datu účastníkem důchodového spoření nebo se
nejpozději ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož
předmětem bylo určení dědického podílu na prostředcích účastníka, stane
účastníkem důchodového spoření, převede penzijní společnost prostředky
účastníka odpovídající dědickému podílu podle rozhodnutí soudu o
dědictví, které nabylo právní moci, na osobní důchodový účet dědice u
penzijní společnosti do 1 měsíce ode dne, kdy o to dědic písemně
požádal.
(4) Je-li dědicem fyzická osoba, která je ke dni úmrtí účastníka starší
18 let a která k tomuto datu není účastníkem důchodového spoření, a ani
se jím do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož
předmětem bylo určení dědického podílu na prostředcích účastníka,
nestane, vyplatí penzijní společnost prostředky účastníka odpovídající
dědickému podílu podle rozhodnutí soudu o dědictví, které nabylo právní
moci, dědici do 1 měsíce ode dne, kdy o to dědic písemně požádal.
(5) Penzijní společnost je pro účely splnění povinnosti podle odstavců
3 a 4 povinna ověřit u správce Centrálního registru, zda je dědic
účastníkem důchodového spoření.
HLAVA II
POJIŠTĚNÍ DŮCHODU
Díl 1
Pojistná smlouva o pojištění důchodu
§ 17
Uzavření pojistné smlouvy o pojištění důchodu
(1) Pojistnou smlouvu o pojištění důchodu může uzavřít pouze
pojišťovna, která je podle zákona o pojišťovnictví oprávněna provozovat
na území České republiky životní pojištění podle pojistného odvětví
zahrnujícího pojištění týkající se délky lidského života, které je
upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon
umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet^2).
(2) Pojišťovna podle odstavce 1 nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o
pojištění důchodu s účastníkem důchodového spoření, kterému vznikl
nárok na úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu podle §
14.
(3) Pojistná smlouva o pojištění důchodu musí být uzavřena písemně.
Tato smlouva se řídí výhradně českým právem.
(4) Od pojistné smlouvy o pojištění důchodu, která byla zaregistrována
v Centrálním registru smluv, nemůže pojišťovna ani pojistník odstoupit,
vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení.
(5) Nedílnou součástí pojistné smlouvy o pojištění důchodu jsou
pojistné podmínky, které obsahují, mimo náležitostí stanovených zákonem
upravujícím pojistnou smlouvu, také pravidla pro výpočet důchodu a
úmrtnostní tabulky použité pojišťovnou pro výpočet důchodu, a
vysvětlení parametrů vstupujících do tohoto výpočtu. Pojišťovna podá
České národní bance na základě její žádosti vysvětlení používaných
úmrtnostních tabulek.
(6) Ze zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle zákona
upravujícího zprostředkování pojištění je vyloučeno pojištění důchodu
podle tohoto zákona. Zprostředkování tohoto pojištění se zakazuje.
§ 18
Druhy důchodů
(1) Z pojistné smlouvy o pojištění důchodu vzniká při splnění podmínek
stanovených tímto zákonem nárok na
a) doživotní starobní důchod,
b) doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního
důchodu po dobu 3 let,
c) starobní důchod na dobu 20 let, nebo
d) sirotčí důchod na dobu 5 let.
(2) Důchod podle odstavce 1 je vyplácen v pravidelných měsíčních
peněžitých splátkách doživotně nebo po stanovenou dobu, a to v
dohodnutém termínu, nejdříve prvním dnem kalendářního měsíce
bezprostředně následujícího po dni, ke kterému uplyne 15 dnů ode dne
převodu prostředků podle § 14 odst. 3. Vyplácený důchod se zvyšuje
způsobem a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, a to
vždy k 1. dubnu kalendářního roku pro důchody, jejichž vyplácení
započalo nejpozději 31. prosince bezprostředně předcházejícího
kalendářního roku, ve kterém má být důchod navýšen. Změna způsobu nebo
podmínek podle věty druhé je platná pro smlouvy, které budou uzavřeny
dnem nabytí účinnosti této změny nebo později.
(3) V případě, že oprávněné osobě podle § 19 vznikne nárok na důchod,
kdy součet pravidelných měsíčních splátek nepřesáhne za kalendářní rok
částku 1 000 Kč, vyplatí se důchod jednorázově. Částka uvedená ve větě
první se zvyšuje o výši růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za
domácnosti celkem pokaždé, když se tento index zvýši o více než 10
procentních bodů oproti roku, v němž došlo k poslednímu zvýšení
důchodů, poprvé oproti roku nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto
upravenou částku uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji.
V případě jednorázové výplaty důchodu podle věty první má pojišťovna
nárok pouze na úhradu nákladů vynaložených na výplatu plnění.
(4) Důchod podle odstavce 1 je pojišťovna povinna vyplácet ve lhůtách a
způsobem stanovenými v pojistné smlouvě o pojištění důchodu a
pojistných podmínkách nebo dohodnutých s příjemcem důchodu.
(5) Je-li důchod podle odstavce 1 vyplácen do zahraničí, může
pojišťovna požadovat úhradu odpovídající výši účelně vynaložených
nákladů na jeho výplatu. To neplatí, jde-li o výplatu důchodu do jiného
členského státu nebo do jiného státu, se kterým Česká republika
uzavřela dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení. Úhrada se
odečítá z vypláceného důchodu.
§ 19
Oprávněné osoby
(1) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. a) má nárok pouze účastník.
(2) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. b) má nárok účastník a po dobu 3
let ode dne jeho úmrtí osoba určená v pojistné smlouvě o pojištění
důchodu. Takto lze určit pouze jednu osobu, kterou je účastník oprávněn
měnit. Tato změna je účinná dnem doručení písemného oznámení této změny
pojišťovně. Pozůstalostní důchod musí být vyplácen ve stejné výši
jakoby byl vyplácen účastníkovi starobní důchod.
(3) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. c) má nárok pouze účastník, a to
po dobu 20 let ode dne zahájení výplaty důchodu. V případě úmrtí
účastníka přede dnem ukončení výplaty tohoto důchodu se kapitálová
hodnota pojištění stává předmětem dědictví.
(4) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. d) má nárok nezletilý podle § 16
odst. 2. V případě úmrtí nezletilého podle věty první přede dnem
ukončení výplaty důchodu se kapitálová hodnota pojištění stává
předmětem dědictví.
§ 20
Ukončení výplaty důchodu
(1) Výplata důchodu z pojistné smlouvy o pojištění důchodu končí dnem
úmrtí účastníka, pokud nevznikl nárok na výplatu jiné oprávněné osobě,
smrtí oprávněné osoby, nebo uplynutím stanovené doby.
(2) Došlo-li k převodu prostředků účastníka podle § 14 odst. 3, nedošlo
k zahájení výplaty důchodu, účastník zemřel a v pojistné smlouvě o
pojištění důchodu neurčil oprávněnou osobu, stávají se převedené
prostředky předmětem dědictví. To platí obdobně i v případě, kdy v této
době zemře účastník i oprávněná osoba v případě sjednání důchodu podle
§ 18 odst. 1 písm. b).
§ 21
Nakládání s nároky
S nároky na důchod z pojistné smlouvy o pojištění důchodu a jeho
výplatu lze nakládat pouze způsobem, jakým lze nakládat s nároky na
starobní důchod a jeho výplatu podle zákona o důchodovém pojištění.
§ 22
Podíly na výnosech a přebytcích pojistného
(1) Pojišťovna je povinna nejméně 90 % výnosů z investování aktiv,
jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z pojištění
důchodu, každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů nad rámec
zvyšování důchodu podle § 18 odst. 2.
(2) V případě příznivějšího průběhu pojištění důchodu podle § 18 odst.
1 písm. a) a b) se nespotřebovaná část pojistného použije ve prospěch
ostatních pojištěných z pojištění důchodu.
(3) Pojišťovna je povinna vždy k 1. dubnu kalendářního roku informovat
účastníka způsobem umožňujícím dálkový přístup o výši splátek důchodu v
následujícím období. V případě, že účastník požádá o poskytnutí
informace podle věty první jiným způsobem, může pojišťovna požadovat
úhradu účelně vynaložených nákladů.
Díl 2
Provozování pojištění důchodu
§ 23
Základní ustanovení
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se podmínky provozování
pojištění důchodu zákonem upravujícím pojišťovnictví.
(2) Pojišťovna vede účetnictví tak, aby zdroje pro pojištění důchodu a
pro ostatní životní pojištění byly oddělené, a celkové příjmy,
především pojistné, platby zajistitelů, příjmy z investování, a výdaje,
zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a
provozní náklady, byly rozvrženy podle toho, zda je jejich původem
pojištění důchodu nebo ostatní provozovaná životní pojištění. To platí
obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků z pojištění důchodu a z
ostatních provozovaných životních pojištění, kde pro jednotlivé
instrumenty a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny
k pojištění důchodu nebo k ostatním životním pojištěním a převody
těchto aktiv mezi pojištěním důchodu a ostatními životními pojištěními
lze realizovat pouze prodejem mezi portfolii za tržní cenu.
§ 24
Další povinnosti
(1) Pojišťovna předkládá České národní bance výkazy o provozování
pojištění důchodu v rozsahu, formě a lhůtách stanovených prováděcím
právním předpisem.
(2) Pojišťovna uveřejňuje na svých internetových stránkách aktuální
nabídku pojištění důchodu, jejíž součástí je vzorec pro výpočet důchodu
s vysvětlením parametrů vstupujících do tohoto výpočtu; výpočet je
součástí pojistných podmínek podle § 17 odst. 5. Nabídku podle věty
první zasílá pojišťovna také všem penzijním společnostem, které
provozují důchodové spoření. Penzijní společnost je povinna zaslanou
nabídku, jejíž součástí je vzorec s vysvětlením parametrů podle věty
první, uveřejnit na svých internetových stránkách.
(3) Náležitosti nabídky podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní
předpis.
(4) Penzijní společnost je povinna 2 měsíce před dosažením důchodového
věku účastníka podle zákona o důchodovém pojištění, nebo po vzniku
nároku účastníka podle § 14 odst. 1 na žádost účastníka, nebo na žádost
zákonného zástupce nebo soudem ustanoveného opatrovníka podle § 16
odst. 2, oslovit všechny pojišťovny podle § 17 odst. 1 s žádostí o
poskytnutí závazné nabídky. V žádosti penzijní společnost uvede věk
účastníka a výši jeho prostředků, nebo výši prostředků odpovídající
dědickému podílu v případě žádosti zákonného zástupce nebo soudem
ustanoveného opatrovníka podle § 16 odst. 2. Závazné nabídky je
penzijní společnost povinna osobám podle věty první předat neprodleně
po jejich obdržení společně s informací podle odstavce 5.
(5) Pojišťovna je povinna poskytnout závaznou nabídku nejpozději do 10
dnů od přijetí žádosti podle odstavce 4. Závazná nabídka pojišťovny se
nesmí k datu přijetí žádosti penzijní společnosti odlišovat od aktuální
nabídky podle odstavce 2. Závazná nabídka je pro pojišťovnu závazná po
dobu 6 měsíců ode dne přijetí žádosti podle odstavce 4. Tím není
dotčena povinnost pojišťovny zohlednit ve výplatě důchodu uhrazené
jednorázové pojistné.
(6) Pro účely stanovení důchodového věku podle odstavce 4 u žen se má
za to, že žena vychovala 2 děti.
ČÁST ČTVRTÁ
PENZIJNÍ SPOLEČNOST
§ 25
(1) Důchodové spoření může provozovat pouze penzijní společnost, které
bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním
spoření a povolení k vytvoření důchodových fondů.
(2) Penzijní společnost se při výkonu činnosti podle tohoto zákona řídí
pravidly stanovenými zákonem o doplňkovém penzijním spoření pro činnost
penzijní společnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) Penzijní společnost vykonává činnost podle tohoto zákona s odbornou
péčí.
Povolení k vytvoření důchodových fondů
§ 26
(1) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů může podat pouze
penzijní společnost.
(2) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření důchodových fondů,
jestliže
a) penzijní společnost
1. doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši stanovené
tímto zákonem a tento kapitál vytváří podmínky pro řádné
obhospodařování důchodových fondů a řádný výkon dalších činností
penzijní společnosti,
2. předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými
propočty; požadavky na plán obchodní činnosti podle zákona o doplňkovém
penzijním spoření se použijí obdobně ve vztahu k důchodovému spoření,
3. má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování
všech důchodových fondů,
b) vedoucí osoby penzijní společnosti splňují podmínky podle § 39 a 40
zákona o doplňkovém penzijním spoření,
c) osoba, která bude depozitářem důchodového fondu, má vytvořeny věcné,
organizační a personální předpoklady k plnění svých povinností a
d) navržené statuty všech důchodových fondů splňují všechny předepsané
náležitosti.
(3) Povolení k vytvoření důchodových fondů se uděluje na dobu
neurčitou.
(4) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření
důchodových fondů je schválení depozitáře důchodových fondů a statutů
všech důchodových fondů. Změna depozitáře důchodového fondu podléhá
předchozímu souhlasu České národní banky.
(5) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů se podává na
předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující
splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho
příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 27
O žádosti o povolení k vytvoření důchodových fondů rozhodne Česká
národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.
Požadavky na kapitál
§ 28
(1) Počáteční kapitál penzijní společnosti pro výkon činnosti, která
zahrnuje také provozování důchodového spoření, činí nejméně 300 000 000
Kč. Počátečním kapitálem se rozumí součet splaceného základního
kapitálu a splaceného emisního ážia.
(2) Základní kapitál a emisní ážio lze splatit jen v penězích.
§ 29
(1) Penzijní společnost průběžně udržuje vlastní kapitál ve výši
přiměřené prostředkům účastníků.
(2) Vlastní kapitál penzijní společnosti, která provozuje důchodové
spoření podle tohoto zákona, je roven alespoň součtu
a) hodnoty 300 000 000 Kč zvýšené o 0,05 % z hodnoty majetku v
obhospodařovaných důchodových fondech, účastnických fondech a
transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření
převyšujícím 5 000 000 000 Kč; tento součet se nezvyšuje, dosáhne-li
výše 700 000 000 Kč,
b) 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a
správních nákladů penzijní společnosti za bezprostředně předcházející
účetní období; pokud penzijní společnost vykonává činnost penzijní
společnosti po dobu kratší než 1 rok, použije pro výpočet 25 % z
hodnoty nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních
nákladů uvedených v plánu obchodní činnosti,
c) doplňkového vlastního kapitálu, který penzijní společnost drží ke
krytí peněžních prostředků na účtu pro příjem plateb pojistného,
převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě,
že neprobíhají z účtu důchodového fondu,
d) v případě, že provozuje i doplňkové penzijní spoření podle zákona o
doplňkovém penzijním spoření doplňkového vlastního kapitálu, který
penzijní společnost drží ke krytí peněžních prostředků na účtu pro
přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že
neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku.
(3) Do výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se zahrne celá hodnota majetku
ve všech důchodových fondech a ve všech účastnických fondech a
transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření
obhospodařovaných penzijní společností.
§ 30
zrušen
§ 31
Uchovávání dokumentů a záznamů
(1) Penzijní společnost uchovává
a) dokumenty týkající se důchodového spoření, včetně smluv a záznamů
evidence podle § 70 až 74,
b) záznamy komunikace se zájemcem o uzavření smlouvy o důchodovém
spoření (dále jen „zájemce o důchodové spoření“) nebo účastníkem
týkající se důchodového spoření,
c) dokumenty a záznamy uvedené v písmenech a) a b), pokud jejím jménem
jednal vázaný zástupce penzijní společnosti.
(2) Penzijní společnost uchovává
a) dokumenty podle odstavce 1 písm. a) po celou dobu trvání závazkového
vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 20 let,
b) záznamy komunikace podle odstavce 1 písm. b) po celou dobu trvání
závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 5 let, nebo
po dobu nejméně 5 let od poslední komunikace se zájemcem.
To platí i pro osobu, které bylo povolení k činnosti penzijní
společnosti odňato, jakož i pro jejího právního nástupce.
§ 32
Úplata penzijní společnosti
(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v
důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového
fondu; tato úplata je tvořena
a) úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech,
b) u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a
dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto
důchodových fondech.
(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost
v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám, zejména
a) úplata za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora,
b) poplatky hrazené bance,
c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti za výkon činností podle
§ 91 a za správu smluv o důchodovém spoření a související činnosti,
d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními
nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry,
e) náklady na propagaci a reklamu,
f) náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření.
(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit
a) 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v
důchodovém fondu státních dluhopisů,
b) 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v
konzervativním důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o
náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem
kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním
fondem,
c) 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve
vyváženém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady
na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního
investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,
d) 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v
dynamickém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady
na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního
investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
(4) Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém
důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako
prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu
důchodového fondu za každý den příslušného období.
(5) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je nejvýše 10 % z rozdílu
průměrné hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší
průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících
příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným
počtem důchodových jednotek v příslušném období.
(6) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b)
v případě, že průměrná roční hodnota důchodové jednotky důchodového
fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná
roční hodnota důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému
období od vzniku důchodového fondu.
(7) Průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu se stanoví k
poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot
důchodových jednotek důchodového fondu za každý den příslušného období.
(8) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení
cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí
zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu
kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu
kolektivního investování.
§ 33
Poplatky
(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 32 nárok pouze na
jednorázové poplatky od účastníka za
a) změnu strategie spoření podle § 11,
b) převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti podle § 12,
c) odeslání výpisu důchodového spoření častěji než jednou ročně,
d) poskytování informací jiným způsobem, než stanoví tento zákon.
(2) Výše poplatku za změnu strategie spoření podle odstavce 1 písm. a),
která musí odrážet účelně vynaložené náklady na její provedení, činí
nejvýše 500 Kč.
(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.
(4) Poplatek za převod podle odstavce 1 písm. b) hradí účastník. Tento
poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním
důchodovém účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům
účastníka není přípustné.
(5) Výše poplatku za úkony podle odstavce 1 písm. c) a d) musí odrážet
účelně vynaložené náklady na jejich provedení.
§ 34
Výjimky z placení poplatků za změnu strategie spoření a za převod
prostředků účastníka
(1) Změna strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné
penzijní společnosti jsou bezplatné v případě, že prostředky účastníka
byly umístěny
a) v důchodovém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám způsobu
investování, investičních cílů nebo zvýšení úplaty,
b) v důchodovém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou
penzijní společnost podle § 58,
c) ve slučovaných důchodových fondech podle § 60,
d) v důchodovém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou
penzijní společností podle § 64 zákona o doplňkovém penzijním spoření.
(2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo
převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že
účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o
a) schválení změny statutu důchodového fondu,
b) povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů podle §
58,
c) povolení sloučení důchodových fondů podle § 60 až 62,
d) schválení sloučení penzijních společností, nebo
e) nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů podle § 99.
(3) Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti je
bezplatný, pokud od vzniku účasti na důchodovém spoření u penzijní
společnosti do dne doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení
smlouvy uplynulo více než 5 let.
(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní
rok, je bezplatná.
§ 35
Úplata za nabízení a zprostředkování důchodového spoření
(1) Výše odměny podle § 32 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 3,5 %
průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a
sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího
kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné
smlouvy o důchodovém spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je
den uzavření smlouvy o důchodovém spoření.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro změnu smlouvy.
§ 36
zrušen
§ 37
Náklady na propagaci, reklamu a podporu prodeje
Náklady penzijní společnosti vynaložené na propagaci, reklamu a podporu
prodeje v souvislosti s důchodovým spořením nesmí za kalendářní rok
překročit hodnotu tisícinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství
vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona o
zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního
roku. Do limitu podle věty první se nezahrnují náklady, které penzijní
společnost vynaložila na propagaci, reklamu a podporu prodeje v
souvislosti s doplňkovým penzijním spořením. V případě, že nelze určit,
zda je náklad vynaložený v souvislosti s důchodovým spořením nebo
doplňkovým penzijním spořením, zahrne se jeho polovina do limitu podle
věty první.
ČÁST PÁTÁ
DEPOZITÁŘ DŮCHODOVÉHO FONDU
§ 38
Základní ustanovení
(1) Depozitář důchodového fondu (dále jen „depozitář“) eviduje majetek
v důchodovém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s
majetkem v důchodovém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářskou
smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem důchodového fondu. Depozitář
vykonává tyto funkce také ve vztahu k peněžním prostředkům na účtu pro
příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění
úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu.
(2) Depozitářem mohou být pouze banka se sídlem na území České
republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území
České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost
depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako
penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a
transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí
mít stejného depozitáře.
(3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu
činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností (dále jen
„depozitářská smlouva“).
(4) V depozitářské smlouvě si depozitář a penzijní společnost sjednají
podmínky pro plnění povinností depozitáře.
(5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta
je 6 měsíců.
(6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci
rozhodnutí, jímž se
a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo
b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena
činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.
(7) Depozitář neprodleně písemně informuje Českou národní banku a
penzijní společnost o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik
závazku z depozitářské smlouvy.
(8) Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost
neprodleně
a) pozastaví nakládání se svým majetkem v důchodovém fondu a
připisování a odepisování důchodových jednotek důchodového fondu, s
výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské
smlouvy, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,
b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem v důchodovém fondu a
připisování a odepisování důchodových jednotek důchodového fondu zašle
České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách.
(9) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond
vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními
prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků
vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy, pro úhradu nezbytných
provozních a mzdových výdajů, pro výplatu dávek vzniklých ze smluv o
důchodovém spoření a pro převod prostředků účastníků na základě tohoto
zákona.
(10) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond
vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto
fondu, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři,
likvidátorovi penzijní společnosti nebo insolvenčnímu správci penzijní
společnosti.
§ 39
Činnost depozitáře
(1) Depozitář
a) zajišťuje úschovu majetku v důchodovém fondu nebo, pokud to povaha
věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku,
b) eviduje a kontroluje pohyb veškerého majetku v důchodovém fondu,
peněžních prostředků důchodového fondu a peněžních prostředků na účtu
pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a
provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového
fondu,
c) kontroluje, zda důchodové jednotky důchodového fondu jsou
připisovány a odepisovány (§ 74) v souladu s tímto zákonem, statutem
důchodového fondu a smlouvami s účastníky,
d) kontroluje, zda aktuální hodnota důchodové jednotky důchodového
fondu je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového
fondu,
e) provádí pokyny penzijní společnosti nebo jiné osoby, která
obhospodařuje majetek v důchodovém fondu, které nejsou v rozporu s
tímto zákonem, statutem důchodového fondu nebo depozitářskou smlouvou,
f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v důchodovém fondu v obvyklé
lhůtě,
g) kontroluje, zda výnos z majetku v důchodovém fondu je používán v
souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,
h) kontroluje, zda majetek v důchodovém fondu je nabýván a zcizován v
souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,
i) kontroluje postup při oceňování majetku v důchodovém fondu a závazků
důchodového fondu v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového
fondu,
j) kontroluje, zda převod prostředků účastníka probíhá v souladu s
tímto zákonem a s oznámením správce Centrálního registru podle § 12
odst. 4 nebo § 14 odst. 3 nebo sdělením České správy sociálního
zabezpečení nebo orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 1 nebo
sdělením České správy sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 5,
k) kontroluje, zda byla úplata za obhospodařování majetku v důchodovém
fondu vypočtena v souladu s tímto zákonem a se statutem důchodového
fondu.
(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje důchodového fondu
svěřené depozitáři do úschovy podle odstavce 1 písm. a) se neplatí
příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
(3) Rozsah činností depozitáře podle odstavce 1 a případy, kdy může
depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné
osoby, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 40
Povinnosti penzijní společnosti vůči depozitáři
Penzijní společnost
a) zřídí u depozitáře účty, které potřebuje k uložení veškerých
peněžních prostředků v důchodovém fondu a pro příjem plateb pojistného,
převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě,
že neprobíhají z účtu důchodového fondu,
b) předá depozitáři statut důchodového fondu, který obhospodařuje, a
další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,
c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře
nebo na účet zřízený podle písmene e),
d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků
prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu podle písmene e),
e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u regulované banky nebo
pobočky regulované banky, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s
nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled
depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,
f) svěřuje veškerý majetek v důchodových fondech, které obhospodařuje,
depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje,
umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 39 odst. 1 písm.
a),
g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci majetku v
důchodových fondech a na účtu pro příjem plateb pojistného, převádění
prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že
neprobíhají z účtu důchodového fondu způsobem stanoveným v depozitářské
smlouvě nebo na žádost depozitáře,
h) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,
i) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem
důchodového fondu stanovených podmínek pro důchodové spoření.
§ 41
Pravidla jednání depozitáře
(1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující
tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut důchodového
fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, neprodleně
projedná toto zjištění s penzijní společností, pokud tím nehrozí
nebezpečí z prodlení.
(2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez
tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že
penzijní společnost porušila tento zákon, statut důchodového fondu,
smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost
neprodleně České národní bance.
(3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může
významně ovlivnit hodnotu důchodové jednotky nebo která může vést k
podstatnému zhoršení hospodářské situace důchodového fondu, oznámí tuto
skutečnost neprodleně České národní bance a penzijní společnosti.
(4) Pokud penzijní společnost na žádost depozitáře neprokáže splnění
zákonem, smlouvami s účastníky, depozitářskou smlouvou nebo statutem
důchodového fondu stanovených podmínek pro provedení investice,
depozitář pokyn neprovede.
(5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující
tomu, že pokyn penzijní společnosti odporuje tomuto zákonu, statutu
důchodového fondu, smlouvě s účastníkem nebo depozitářské smlouvě,
depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a
důvody pozastavení projedná neprodleně s penzijní společností.
(6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k
názoru, že penzijní společnost svým pokynem porušila významně tento
zákon, statut důchodového fondu nebo depozitářskou smlouvu, pokyn
neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance.
Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí
právní předpis.
(7) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů
účastníků, požádá písemně nejdéle na dobu 3 pracovních dnů
a) centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci
navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním
depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních
nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou
evidenci investičních nástrojů, o pozastavení výkonu práva osoby
zúčastněné na transakci, která může poškodit zájmy účastníků, nakládat
s cennými papíry nebo investičními nástroji vedenými na účtu této
osoby,
b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení
vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy účastníků.
(8) Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle České národní bance.
(9) Žádosti podle odstavce 7 jsou uvedené osoby povinny vyhovět.
(10) Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela
kopii žádosti podle odstavce 8, pozastavení zruší nebo rozhodne o
předběžném opatření.
(11) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v
zájmu účastníků důchodového fondu.
(12) Depozitář odpovídá penzijní společnosti a účastníkům důchodového
fondu za škodu způsobenou porušením jeho povinnosti vyplývající z
právního předpisu, statutu důchodového fondu nebo depozitářské smlouvy.
Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost
prostřednictvím jiné osoby, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
Odpovědnost penzijní společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování
majetku v důchodovém fondu tím není dotčena.
(13) Poruší-li depozitář svou povinnost, je povinen nahradit škodu tím
způsobenou, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno
okolnostmi vylučujícími odpovědnost.
(14) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež
nastala nezávisle na vůli depozitáře a brání mu ve splnění jeho
povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by depozitář tuto
překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal, a dále, že by v
době vzniku závazku tuto překážku předvídal.
ČÁST ŠESTÁ
DŮCHODOVÝ FOND
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 42
(1) Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do důchodového
fondu z
a) částí výnosů pojistného připadajících na účastníky převedených na
účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a
provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového
fondu,
b) prostředků účastníků převedených z jiného důchodového fondu.
(2) Důchodový fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a
jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka,
a to v poměru podle počtu důchodových jednotek. Na důchodový fond,
majetek v důchodovém fondu, hospodaření s majetkem v důchodovém fondu a
na jiná práva a povinnosti týkající se důchodového fondu se nepoužijí
ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná
osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v důchodovém fondu ani
zrušení důchodového fondu.
(3) Majetek v důchodovém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým
jménem a na účet účastníků tohoto fondu. Majetek v důchodovém fondu
není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.
(4) Důchodový fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto
zákonem důchodovému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej
obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem důchodovému fondu je právem
penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.
(5) Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním
majetku v důchodovém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost.
Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v důchodovém fondu hradí
penzijní společnost z majetku v důchodovém fondu; tím není dotčeno
ustanovení § 32 odst. 2.
(6) Pro účely úpravy investování důchodového fondu se rozumí
a) renomovanou ratingovou agenturou všeobecně známá ratingová agentura,
jíž vydávané ratingy se obvykle používají jako reference na
mezinárodních finančních trzích, a která je vedena na seznamu
renomovaných ratingových agentur, který Česká národní banka uveřejňuje
na svých internetových stránkách,
b) uznanou ratingovou agenturou ratingová agentura, která je zapsána do
seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankou^3) nebo
která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie o ratingových agenturách^4),
c) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování
důchodového fondu aktiva.
§ 43
Penzijní společnost, která provozuje důchodové spoření, vytvoří a
obhospodařuje 4 důchodové fondy, a to
a) důchodový fond státních dluhopisů podle § 46,
b) konzervativní důchodový fond podle § 47,
c) vyvážený důchodový fond podle § 48,
d) dynamický důchodový fond podle § 49.
§ 44
(1) Název důchodového fondu obsahuje označení „důchodový fond státních
dluhopisů“, „konzervativní důchodový fond“, „vyvážený důchodový fond“
nebo „dynamický důchodový fond“.
(2) Osoba, která nemá povolení k vytvoření důchodových fondů, nesmí při
svém podnikání používat označení „důchodový fond“ nebo jiné zaměnitelné
označení.
(3) Název důchodového fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat
klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v
tomto důchodovém fondu.
HLAVA II
STATUT DŮCHODOVÉHO FONDU
§ 45
(1) Statut důchodového fondu je dokument, který obsahuje ve
srozumitelné formě
a) informace o způsobu investování důchodového fondu,
b) další informace nezbytné pro účastníka k přesnému a správnému
posouzení jeho rozhodnutí o umístění prostředků účastníka do tohoto
důchodového fondu,
c) vysvětlení rizik spojených s důchodovým spořením,
d) lhůty pro oceňování majetku a závazků podle § 63,
e) další informace stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Statut důchodového fondu, který schvaluje Česká národní banka, je
pro penzijní společnost závazný.
(3) Údaje uvedené ve statutu důchodového fondu musí být průběžně
aktualizovány.
(4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu uveřejní na svých
internetových stránkách schválený statut důchodového fondu, který
obhospodařuje, a každou jeho změnu.
(5) Pravidla pro přijímání statutu důchodového fondu a jeho změn určí
stanovy penzijní společnosti. S výjimkou změn uvedených v odstavci 6 je
třeba ke každé změně statutu důchodového fondu předchozí schválení
Českou národní bankou, jinak je tato změna neplatná. Schválení změny
statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní
banka neschválí změnu statutu důchodového fondu, pokud by jí mohly být
ohroženy zájmy účastníků tohoto důchodového fondu.
(6) Ke změně statutu důchodového fondu není třeba její předchozí
schválení Českou národní bankou, je-li jejím předmětem
a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se penzijní společnosti,
důchodového fondu nebo depozitáře,
b) informace o výkonnosti či o skutečných nebo předpokládaných
výsledcích hospodaření důchodového fondu, která vyžaduje pravidelnou
aktualizaci, nebo
c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů účastníků.
(7) Žádost o schválení statutu důchodového fondu a jeho změn se podává
na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné
pro posouzení, zda statut důchodového fondu obsahuje všechny předepsané
náležitosti, a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy účastníků
tohoto fondu.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) minimální náležitosti statutu důchodového fondu podle odstavce 1,
b) rozsah změn statutu důchodového fondu, které nepodléhají
předcházejícímu schválení Českou národní bankou podle odstavce 6,
c) vzor tiskopisu podle odstavce 7 a obsah jeho příloh.
HLAVA III
ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO FONDU
§ 46
Důchodový fond státních dluhopisů
(1) Důchodový fond státních dluhopisů investuje pouze do
a) dluhopisů, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní
banka,
b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky, jejichž emitentem je jiný členský stát nebo
členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo
centrální banka takového státu a jejichž rating, popřípadě rating
jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií
dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury
nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové
agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,
c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky, jejichž emitentem je Evropský fond finanční
stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová
banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční
instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy,
a kterou Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede,
d) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo
Česká národní banka, nebo e) vkladů, se kterými je možno volně
nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2
roky, u regulované banky.
(2) Důchodový fond státních dluhopisů investuje alespoň 90 % hodnoty
svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. a)
až d). Důchodový fond státních dluhopisů může do investičních nástrojů
uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) investovat nejvýše 30 % hodnoty
svého majetku. Ustanovení § 53 se na důchodový fond státních dluhopisů
nevztahuje.
(3) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v
důchodovém fondu státních dluhopisů prostřednictvím výběru takových
investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené
průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.
(4) Důchodový fond státních dluhopisů využívá techniky a nástroje
sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v důchodovém fondu v
souladu s § 52 pouze k řízení měnového a úrokového rizika. Majetek v
důchodovém fondu státních dluhopisů musí být plně zajištěn proti
měnovému riziku.
§ 47
Konzervativní důchodový fond
(1) Konzervativní důchodový fond investuje pouze do
a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský
stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), nebo
centrální banka takového státu, jejichž rating, popřípadě rating jejich
emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých
závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi
srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je
vydán uznanou ratingovou agenturou,
b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo
členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD),
nebo centrální banka takového státu, jejichž rating, popřípadě rating
jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v
investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií
krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury
nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové
agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,
c) dluhopisů, obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem
je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská
investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná
mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy,
které jsou jejími členy, a kterou Česká národní banka zapíše do
seznamu, který vede,
d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky jiných než podle písmene a) nebo c), jejichž
rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších
ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni
renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie
jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,
e) nástrojů peněžního trhu jiných než podle písmene b) nebo c), jejichž
rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové
kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou
nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním
stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové
kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou
agenturou,
f) cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který splňuje podmínky
podle odstavce 2, nebo
g) vkladů uvedených v § 46 odst. 1 písm. e).
(2) Podílový fond podle odstavce 1 písm. f) musí splňovat následující
podmínky:
a) podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu,
b) jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo
ve výši investice zvýšené o výnosy; hlavního cíle lze dosáhnout rovněž
doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bank,
c) zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne,
d) v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního
trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s
váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku,
e) investuje pouze do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová
agentura mu přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie
krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších
ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni
renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie
jiné uznané ratingové agentury; podmínka ratingových kategorií musí být
splněna u každé uznané ratingové agentury, která tomuto nástroji
peněžního trhu rating přidělila.
(3) Konzervativní důchodový fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého
majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících
právo na splacení dlužné částky uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).
(4) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v
konzervativním důchodovém fondu prostřednictvím výběru takových
investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené
průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.
(5) Konzervativní důchodový fond využívá techniky a nástroje sloužící k
efektivnímu obhospodařování majetku v důchodovém fondu v souladu s § 52
pouze k řízení měnového a úrokového rizika.
(6) Majetek v konzervativním důchodovém fondu musí být plně zajištěn
proti měnovému riziku.
§ 48
Vyvážený důchodový fond
(1) Vyvážený důchodový fond investuje pouze do
a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat
konzervativní důchodový fond; u investičních nástrojů podle § 47 odst.
1 písm. a) a d) se v případě vyváženého důchodového fondu vyžaduje
rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi 7
nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním
stupni renomované ratingové agentury nebo srovnatelné ratingové
kategorie jiné uznané ratingové agentury a u nástrojů peněžního trhu
podle § 47 odst. 1 písm. b) a e) se v případě vyváženého důchodového
fondu vyžaduje rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří
mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s
výjimkou nejhorší ratingové kategorie krátkodobých závazků v
investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné
ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury,
b) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na
právnické osobě přijatých k obchodovaní na evropském regulovaném trhu,
v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském
státě nebo na zahraničním trhu obdobném regulovaném trhu se sídlem ve
státě, který není členským státem, jestliže je tento zahraniční trh
uveden v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se
sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném Českou národní
bankou, nebo se s nimi obchoduje na takovém zahraničním trhu, nebo
c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných
standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,
které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího
investiční společnosti a investiční fondy.
(2) Vyvážený důchodový fond investuje nejvýše 40 % hodnoty svého
majetku do
a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na
právnické osobě,
b) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným
zahraničním investičním fondem, který investuje převážně do akcií nebo
obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo
c) jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně
od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na
právnické osobě nebo od akciových indexů.
(3) Ustanovení § 47 odst. 5 se na vyvážený důchodový fond vztahuje
obdobně. Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může
tvořit nejvýše 25 % hodnoty majetku ve vyváženém důchodovém fondu.
§ 49
Dynamický důchodový fond
(1) Dynamický důchodový fond investuje pouze do
a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat vyvážený
důchodový fond; u investičních nástrojů podle § 47 odst. 1 písm. a) a
d) se v případě dynamického důchodového fondu vyžaduje rating vydaný
uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi 9 nejlepších ratingových
kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované
ratingové agentury nebo srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané
ratingové agentury a u nástrojů peněžního trhu podle § 47 odst. 1 písm.
b) a e) se v případě dynamického důchodového fondu vyžaduje rating
vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi ratingové
kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni renomované
ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné
uznané ratingové agentury, nebo
b) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy
kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními
fondy, které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího
investiční společnosti a investiční fondy, obhospodařuje-li tyto
zahraniční investiční fondy osoba podléhající dohledu orgánu dohledu
členského státu.
(2) Dynamický důchodový fond investuje nejvýše 80 % hodnoty svého
majetku do
a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na
právnické osobě,
b) cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování a
zahraničními investičními fondy srovnatelnými s fondy kolektivního
investování, které investují převážně do akcií nebo obdobných cenných
papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo
c) jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně
od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na
právnické osobě nebo od akciových indexů.
(3) Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit
nejvýše 50 % hodnoty majetku v dynamickém důchodovém fondu.
§ 50
Skladba majetku v důchodovém fondu
(1) Důchodový fond investuje prostředky účastníka do aktiv přípustných
podle § 46 až 49 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s
investováním.
(2) Důchodový fond nesmí investovat do investičních cenných papírů
vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou
patřící do stejného koncernu jako penzijní společnost.
(3) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 47
odst. 1 písm. a) a b), jejichž eminentem je Česká republika nebo Česká
národní banka, se požadavek na rating neuplatní, a to i pro účely § 48
odst. 1 písm. a) a § 49 odst. 1 písm. a).
§ 51
Vnitřní postupy pro kontrolu rizik
Důchodový fond je povinen
a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika
pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,
b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného
s investováním do finančních derivátů podle § 52,
c) zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika zejména
z hlediska regionálního, sektorového a měnového.
§ 52
Podmínky sjednávání finančních derivátů
(1) Důchodový fondmůže používat techniky a nástroje vztahující se k
investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu,
že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto
technik a nástrojů se důchodový fond nesmí odchýlit od způsobu
investování uvedeného ve svém statutu.
(2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí
přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu.
(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 53 vezme důchodový fond v úvahu
podkladová aktiva finančních derivátů.
(4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se
počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko
spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu
a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.
(5) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje
finanční derivát, důchodový fond tento finanční derivát zohlední při
sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání
takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu
důchodový fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů
stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria
technik a nástrojů, které může důchodový fond používat k efektivnímu
obhospodařování majetku,
b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty
§ 53
Investiční limity vůči jedné osobě
(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v
důchodovém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního
trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje
peněžního trhu, jejichž eminentem je Česká republika nebo Česká národní
banka.
(2) Vklady důchodového fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout
nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu.
(3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními
deriváty, které nejsou přijaty k obchodování na trzích uvedených v § 48
odst. 1 písm. b), nesmí překročit
a) 10 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, pokud je druhou smluvní
stranou regulovaná banka, nebo
b) 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, pokud je druhou smluvní
stranou jiná osoba.
(4) Součet hodnot investic důchodového fondu vůči jedné osobě v
obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v
důchodovém fondu.
(5) Pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může investovat
do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných
jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní
společnost obhospodařující tento důchodový fond, až 10 % hodnoty
majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž důchodový fond
využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to
neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejíchž eminentem je
Česká republika nebo Česká národní banka.
(6) Pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může investovat
do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou
až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční cenné papíry
vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 47 odst. 1 písm.
a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní banka.
(7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců
1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v důchodovém fondu.
(8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby
tvořící koncern.
§ 54
Investování do cenných papírů kolektivního investování
(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v
důchodovém fondu do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem
nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 35 % hodnoty
majetku v důchodovém fondu do cenných papírů vydávaných standardními
fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy.
(3) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 5 % hodnoty
majetku v důchodovém fondu, s výjimkou vyváženého fondu, do cenných
papírů vydávaných speciálními fondy nebo srovnatelnými zahraničními
investičními fondy.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na důchodový fond státních
dluhopisů.
§ 55
Podíly na jiných osobách a emisích investičních nástrojů
(1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v
obhospodařovaných vyvážených a dynamických důchodových fondech nabýt
celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické
osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na
hlasovacích právech jejich emitenta.
(2) Penzijní společnost může do majetku v důchodovém fondu nabýt
nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu
a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na
společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s
nimiž nejsou spojena hlasovací práva,
b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na
splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,
c) cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo
jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem
kolektivního investování,
d) nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
§ 56
Dočasné výjimky z limitů investování
(1) Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v důchodovém
fondu podle § 46 až 55 při uplatňování přednostního práva na upisování
investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v
majetku tohoto důchodového fondu.
(2) Pokud to je uvedeno ve statutu důchodového fondu, může se penzijní
společnost při dodržení principu rozložení rizika spojeného s
investováním odchýlit od omezení stanovených v § 46 až 55 na dobu
nejdéle 48 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení
povolení k vytvoření tohoto důchodového fondu. Na počátku tohoto období
investuje důchodový fond pouze do vkladů uvedených v § 46 odst. 1 písm.
e), cenných papírů vydávaných podílovým fondem uvedeným v § 47 odst. 2
a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je osoba uvedená v § 46
odst. 1 písm. d) a v § 47 odst. 1 písm. b) nebo c) a ve svém statutu
stanoví postupné přizpůsobování se požadavkům uvedeným v § 46 až 55.
(3) Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v důchodovém
fondu podle § 46 až 55 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku
uplatnění přednostního práva podle odstavce 1, musí s přihlédnutím k
zájmům účastníků v tomto důchodovém fondu zajistit bez zbytečného
odkladu soulad skladby majetku v tomto fondu s § 46 až 55.
§ 57
Omezení nakládání s majetkem v důchodovém fondu
(1) Důchodový fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle
6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 %
hodnoty majetku v důchodovém fondu. Důchodový fond nesmí přijmout úvěr
nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím není
dotčen § 52.
(2) Majetek v důchodovém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky
nebo úvěru, k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k
úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím není
dotčen § 52.
(3) Důchodový fond nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního
nástroje, který není v majetku tohoto důchodového fondu.
HLAVA IV
PŘEVOD OBHOSPODAŘOVÁNÍ VŠECH DŮCHODOVÝCH FONDŮ A JEJICH SLOUČENÍ
§ 58
Převod obhospodařování všech důchodových fondů
(1) Penzijní společnost nemůže převést obhospodařování důchodového
fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní
společnost však může s předchozím povolením České národní banky převést
obhospodařování všech důchodových fondů, které obhospodařuje, na jinou
penzijní společnost.
(2) Převodem obhospodařování všech důchodových fondů není dotčena
odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při
obhospodařování důchodových fondů, jejichž obhospodařování bylo
převedeno (dále jen „převedené důchodové fondy“).
(3) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů
může podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti
obhospodařuje důchodové fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno
(dále jen „převáděné důchodové fondy“).
(4) Účastníky řízení o převodu obhospodařování důchodových fondů na
základě žádosti podle odstavce 3 jsou žadatel, penzijní společnost, na
kterou má být obhospodařování důchodových fondů převedeno, a depozitáři
důchodových fondů obou penzijních společností.
(5) Česká národní banka udělí povolení k převodu obhospodařování všech
důchodových fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných
důchodových fondů. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k
převodu obhospodařování všech důchodových fondů je i schválení změny
depozitáře. Statuty převedených důchodových fondů jsou od okamžiku
nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování
všech důchodových fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost.
Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o
důchodovém spoření uzavřených převádějící penzijní společností.
Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí
právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech
důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a
jejich právu podle § 34 odst. 1 písm. b).
(6) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů
se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady
nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah
jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 59
Přechod povolení k vytvoření důchodových fondů
Převedením obhospodařování všech důchodových fondů na jinou penzijní
společnost povolení k vytvoření těchto důchodových fondů přechází na
tuto přejímající penzijní společnost. Přejímající penzijní společnost
postupuje ve vztahu k těmto důchodovým fondům podle § 60.
§ 60
Sloučení důchodových fondů
(1) Penzijní společnost, na kterou bylo převedeno obhospodařování všech
důchodových fondů jiné penzijní společnosti, je povinna nejpozději do
jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 58 odst. 5
podat žádost o povolení sloučení důchodových fondů stejného typu tak,
aby obhospodařovala 1 důchodový fond státních dluhopisů, 1
konzervativní důchodový fond, 1 vyvážený důchodový fond a 1 dynamický
důchodový fond.
(2) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 1 jsou žadatel a
depozitář slučovaných důchodových fondů.
(3) Česká národní banka nepovolí sloučení důchodových fondů, pokud
a) tím jsou ohroženy zájmy účastníků slučovaných důchodových fondů,
nebo
b) je to nevhodné z hlediska složení majetku v důchodových fondech
navržených ke sloučení.
(4) Neudělí-li Česká národní banka povolení ke sloučení důchodových
fondů podle odstavce 3, stanoví penzijní společnosti v rozhodnutí o
neudělení povolení lhůtu k předložení nové žádosti o sloučení
důchodových fondů a uloží penzijní společnosti povinnost přijmout
opatření směřující k odstranění důvodů, pro které nebylo povolení ke
sloučení důchodových fondů uděleno.
§ 61
(1) Důchodový fond, který sloučením podle § 60 zaniká, se dnem
stanoveným v rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení
důchodových fondů zrušuje bez likvidace a majetek v něm obsažený se
stává součástí majetku přejímajícího důchodového fondu. Důchodový fond
nelze zrušit s likvidací. Pokud v rozhodnutí České národní banky o
povolení sloučení důchodových fondů není uveden den zániku zrušovaného
důchodového fondu, zaniká tento důchodový fond uplynutím 30 dnů ode dne
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Dnem zániku důchodového fondu se jeho účastníci stávají účastníky
přejímajícího důchodového fondu.
(3) Žadatel uveřejní na svých internetových stránkách neprodleně po
nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se povoluje
sloučení důchodových fondů, toto rozhodnutí, statuty přejímajících
důchodových fondů a informaci o možnosti účastníků uplatnit právo podle
§ 34 odst. 1 písm. c).
(4) Žádost o povolení sloučení důchodových fondů se podává na
předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro
posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a
obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 62
Ke dni zániku důchodového fondu podle § 61 je penzijní společnost,
která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku
tohoto důchodového fondu podle zákona o účetnictví.
HLAVA V
DALŠÍ POVINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU V
DŮCHODOVÉM FONDU
§ 63
Oceňování majetku v důchodovém fondu a závazků důchodového fondu
(1) Investiční nástroje v majetku v důchodovém fondu musí být oceňovány
pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu důchodového fondu; tato
lhůta nesmí být delší než 1 týden.
(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv
uzavřených na účet důchodového fondu musí být pravidelně oceňovány, a
to ve lhůtách uvedených ve statutu důchodového fondu, nejméně však
jedenkrát ročně.
(3) Důchodový fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a
závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky, a
to bez sestavení účetní závěrky.
(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v důchodovém
fondu se oceňují reálnou hodnotou.
(5) Způsob stanovení reálné hodnoty majetku v důchodovém fondu a
závazků důchodového fondu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 64
Obhospodařování majetku v důchodovém fondu za nejlepších podmínek
(1) Penzijní společnost obhospodařuje majetek v důchodovém fondu za
nejlepších podmínek, přičemž s přihlédnutím ke skladbě majetku v
důchodovém fondu, povaze a vlastnostem investičního nástroje, který má
být předmětem transakce, jakož i povaze převodních míst, na nichž lze
transakci s investičním nástrojem provést, zohlední zejména
a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě,
b) celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami,
c) rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést,
d) objem transakce,
e) podmínky pro vypořádání,
f) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za
nejlepších podmínek.
(2) K zajištění obhospodařování majetku v důchodovém fondu za
nejlepších podmínek penzijní společnost zavede a udržuje organizační
uspořádání a pravidla pro obhospodařování majetku v důchodovém fondu,
která zahrnují alespoň
a) určení relativní důležitosti penzijní společností vybraných faktorů
uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní
důležitosti,
b) podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou transakce
týkající se různých investičních nástrojů prováděny, a popis
skutečností, které ovlivnily penzijní společnost při výběru těchto
převodních míst.
(3) Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně účinnost
organizačního uspořádání a pravidel pro obhospodařování majetku v
důchodovém fondu za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků,
zejména je povinna ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech
pro obhospodařování majetku v důchodovém fondu umožňují i nadále v
souladu s odstavcem 2 písm. a) obhospodařovat majetek v důchodovém
fondu za nejlepších podmínek. Přezkoumání pravidel provádí penzijní
společnost neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout
provedením transakce s investičním nástrojem nejlepší možný výsledek,
nejméně však jednou ročně.
(4) V případě, že penzijní společnost při obhospodařování majetku v
důchodovém fondu předává pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat
srovnatelná pravidla pro obhospodařování majetku za nejlepších podmínek
s pravidly podle odstavců 1 až 4, není penzijní společnost povinna
hodnotit pravidla pro obhospodařování majetku této osoby.
(5) Penzijní společnost jedná při obhospodařování majetku v důchodovém
fondu s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto důchodového
fondu.
§ 65
Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při
obhospodařování majetku v důchodovém fondu sporné, zda penzijní
společnost jednala s odbornou péčí a v zájmu účastníků důchodového
fondu, nese důkazní břemeno penzijní společnost.
§ 66
Účtování o majetku v důchodovém fondu
(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku
hospodaření s majetkem v důchodovém fondu odděleně od předmětu
účetnictví svého a ostatních důchodových fondů a účastnických fondů a
transformovaných fondů podle zákona o doplňkovém penzijním spoření.
(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle
zákona o účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách
vedených odděleně pro jednotlivé důchodové fondy, jejichž majetek
obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za
každý důchodový fond samostatně.
§ 67
Výroční a pololetní zpráva důchodového fondu
Penzijní společnost je povinna vypracovat, uveřejnit a zaslat České
národní bance výroční a pololetní zprávu za každý obhospodařovaný
důchodový fond; ustanovení o výroční a pololetní zprávě za
obhospodařované účastnické fondy podle zákona o doplňkovém penzijním
spoření se použijí obdobně.
HLAVA VI
INFORMAČNÍ POVINNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO FONDU
§ 68
Uveřejňování informací
(1) Penzijní společnost uveřejňuje ve lhůtách a periodicitě stanovených
prováděcím právním předpisem na svých internetových stránkách informace
o každém důchodovém fondu, který obhospodařuje, nejméně však
a) aktuální hodnotu důchodové jednotky důchodového fondu,
b) aktuální hodnotu fondového vlastního kapitálu důchodového fondu,
c) aktuální celkový počet důchodových jednotek evidovaných na osobních
důchodových účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto důchodovému
fondu,
d) informaci o skladbě majetku v důchodovém fondu a struktuře
investičních nástrojů v portfoliu důchodového fondu,
e) informaci o výsledku hospodaření důchodového fondu.
(2) Informace podle odstavce 1 penzijní společnost také zpřístupní
veřejnosti ve svém sídle.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu,
periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle odstavce 1.
§ 69
Informování České národní banky
(1) Penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu Českou národní
banku o
a) každé změně skutečností, na jejichž základě bylo vydáno povolení k
činnosti penzijní společnosti nebo povolení k vytvoření důchodového
fondu; jedná-li se o změnu statutu důchodového fondu, předloží penzijní
společnost České národní bance jeho nové úplné znění a zvlášť text
změny,
b) každé skutečnosti, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní
jednotky, nebo která může významně zhoršit hospodářskou situaci
penzijní společnosti,
c) překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o
jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu důchodového fondu.
(2) Penzijní společnost je povinna předložit České národní bance
nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které
na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly
úzce propojeny.
(3) Penzijní společnost zasílá České národní bance ve lhůtách a
periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem údaje o své osobě,
finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o
finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného
důchodového fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto důchodovém
fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu,
periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací podle odstavce 3.
ČÁST SEDMÁ
EVIDENCE
HLAVA I
OSOBNÍ DŮCHODOVÝ ÚČET A DŮCHODOVÁ JEDNOTKA
Díl 1
Osobní důchodový účet
§ 70
Penzijní společnost vede pro každého účastníka osobní důchodový účet,
na kterém eviduje prostředky účastníka a důchodové jednotky účastníka v
jednotlivých důchodových fondech.
§ 71
(1) Osobní důchodový účet se skládá z peněžního podúčtu a z majetkového
podúčtu.
(2) Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost
a) část výnosu pojistného připadající na účastníka převedenou na účet
pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a
provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového
fondu, a datum jejího přijetí,
b) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny jako
dědictví podle § 16 odst. 3,
c) datum a hodnotu prostředků účastníka převedených od jiné penzijní
společnosti,
d) hodnotu prostředků účastníka, za které dosud nebyly připsány
důchodové jednotky,
e) hodnotu prostředků účastníka, které jsou určeny k převedení k jiné
penzijní společnosti podle § 12,
f) hodnotu prostředků účastníka, které ještě nebyly převedeny jako
úhrada podle § 14 až 16,
g) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny k jiné
penzijní společnosti podle § 12,
h) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny jako
úhrada podle § 14 až 16,
i) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.
(3) Na majetkovém podúčtu eviduje penzijní společnost
a) počet a hodnotu připsaných důchodových jednotek podle jednotlivých
důchodových fondů a datum jejich připsání,
b) počet a hodnotu odepsaných důchodových jednotek podle jednotlivých
důchodových fondů a datum jejich odepsání,
c) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.
(4) Osobní důchodový účet dále obsahuje
a) jeho číselné označení,
b) datum jeho zřízení,
c) identifikační údaje účastníka.
Díl 2
Důchodová jednotka
§ 72
(1) Důchodová jednotka představuje podíl na majetku v důchodovém fondu.
(2) Hodnota důchodové jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje
se s přesností na 4 desetinná místa. První den, kdy penzijní společnost
začne vytvářet důchodový fond, je počáteční hodnota důchodové jednotky
1 Kč. Po tomto dni stanovuje aktuální hodnotu důchodové jednotky
penzijní společnost podle § 73.
§ 73
(1) Aktuální hodnota důchodové jednotky se stanoví jako hodnota
fondového vlastního kapitálu důchodového fondu, ve které se zohlední
odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní
kapitál důchodového fondu, ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové
jednotky dělená počtem všech důchodových jednotek evidovaných na
osobních důchodových účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto
důchodovém fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky.
(2) Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál
důchodového fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty důchodové
jednotky podle odstavce 1 rozumí úplata podle § 32 a očekávaná daňová
povinnost ke dni výpočtu reálné hodnoty majetku a závazků.
(3) Důchodový fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního
kapitálu a aktuální hodnotu důchodové jednotky nejméně jednou týdně a
uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách
penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.
§ 74
(1) Penzijní společnost ke dni připsání prostředků účastníka na účet
důchodového fondu připíše na majetkový podúčet počet důchodových
jednotek odpovídající podílu hodnoty připsaných prostředků a aktuální
hodnoty důchodové jednotky důchodového fondu a z peněžního podúčtu
odepíše peněžitou částku odpovídající počtu připsaných důchodových
jednotek násobenou aktuální hodnotou důchodové jednotky důchodového
fondu.
(2) Penzijní společnost odepíše z majetkového podúčtu důchodové
jednotky a na peněžní podúčet účastníka připíše peněžitou částku
odpovídající počtu odepsaných důchodových jednotek násobenou aktuální
hodnotou důchodové jednotky důchodového fondu, a to ke dni
a) doručení rozhodnutí o zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění
důchodu,
b) doručení výzvy o převod 60 % prostředků účastníka do státního
rozpočtu nebo sdělení o převodu důchodových práv podle § 15,
c) doručení žádosti o převod prostředků nebo o výplatu podle § 16,
d) doručení žádosti účastníka o převod jeho prostředků účastníka do
jiného důchodovému fondu téže penzijní společnosti,
e) doručení rozhodnutí o zaregistrování další smlouvy o důchodovém
spoření.
ČÁST OSMÁ
PRAVIDLA JEDNÁNÍ S ÚČASTNÍKY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Díl 1
Obecné pravidlo jednání s účastníkem
§ 75
Penzijní společnost jedná s účastníkem kvalifikovaně, čestně a
spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu.
Díl 2
Přípustnost poplatku, odměny nebo nepeněžité výhody, která může vést k
porušení obecného pravidla jednání s účastníkem
§ 76
Penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo výkonem
činností uvedených v § 91 odst. 2 přijmout, nabídnout nebo poskytnout
poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která
může vést k porušení povinností vyplývajících z § 75.
§ 77
(1) Pobídka je v mezích § 75 a 76 přípustná, pokud je hrazena
a) účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v
rozporu s § 76, nebo
b) třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či
za třetí stranu a
1. účastník byl před provedením činnosti uvedené v § 91 odst. 2 jasně,
srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a
výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze
zjistit předem,
2. pobídka přispívá ke zlepšení kvality činnosti uvedené v § 91 odst. 2
nebo důchodového spoření,
3. pobídka není v rozporu s povinností podle § 76.
(2) Přípustná je pobídka, která umožní výkon činnosti uvedené v § 91
odst. 2 nebo důchodové spoření nebo je pro tyto účely nutná a jejíž
povaha není v rozporu s povinností podle § 75.
(3) Penzijní společnost může uveřejnit informace podle odstavce 1 písm.
b) i v podobě souhrnného popisu podmínek pobídky.
Díl 3
Jednání ve vztahu k zájemci o důchodové spoření
§ 78
Povinnosti ve vztahu k účastníkovi stanovené v části osmé plní penzijní
společnost v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o důchodové
spoření.
HLAVA II
KOMUNIKACE S ÚČASTNÍKEM
Díl 1
Obecné povinnosti při komunikaci s účastníkem
§ 79
(1) Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem, včetně osobního
jednání nebo propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé,
zavádějící nebo klamavé informace. Tímto nejsou dotčeny povinnosti
stanovené právním předpisem upravujícím ochranu spotřebitele.
(2) Při komunikaci s účastníkem je penzijní společnost dále povinna
zajistit, aby
a) z obsahu komunikace byly zřejmé identifikační údaje penzijní
společnosti, a to alespoň obchodní firma, adresa sídla a identifikační
číslo osoby,
b) obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální
výnosy či výhody, které jsou spojeny s důchodovým spořením ve fondech
obhospodařovaných touto penzijní společností, aniž by současně výrazně
a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo
mohou být s důchodovým spořením ve fondech této penzijní společnosti
spojena,
c) obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval
skutečnosti, informace nebo upozornění důležité pro účastníka.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace
účastníkovi, týká-li se
a) vysvětlení fungování systému důchodového spoření a důsledků
spojených s účastí v tomto systému,
b) srovnání penzijních společností a jejich strategií spoření, způsobu
investování důchodových fondů, jakož i návrhů smluv o důchodovém
spoření penzijních společností,
c) údaje o výnosu důchodového spoření u penzijní společnosti dosaženém
v minulosti a
d) údaje o očekávaném budoucím výnosu.
(4) Před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření a před každou její
změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých
účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se
sjednávanou smlouvou o důchodovém spoření a důvody, na kterých penzijní
společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a
to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi.
(5) Součástí dokumentu podle odstavce 4 je též kontrolní seznam
obsahující přehled informací podle odstavce 3 a § 80 až 85, jež
penzijní společnost poskytla účastníkovi.
§ 80
(1) U propagačního sdělení penzijní společnost dále zajistí, aby jeho
obsah byl v souladu se všemi informacemi, které účastníkovi při výkonu
činnosti poskytla, z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o
propagační sdělení, a aby propagační sdělení zachovávalo vyváženost ve
zdůraznění nápadnosti a zřetelnosti informací týkajících se výhod a
rizik investice v rámci důchodového spoření ve fondech
obhospodařovaných touto penzijní společností.
(2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy o
důchodovém spoření, který penzijní společnost činí nebo rozšiřuje, musí
toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených
v § 83 odst. 1, ledaže je z propagačního sdělení nebo návrhu zřejmé,
kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit.
§ 81
Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem přihlíží k tomu, jak by
vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou
úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka.
Díl 2
Informování účastníků
§ 82
Obsah informací, způsob jejich podávání a lhůty pro jejich podávání
(1) Penzijní společnost informuje účastníka o
a) svých identifikačních údajích a základních informacích souvisejících
s jí vykonávanými činnostmi,
b) systému důchodového spoření a důsledcích spojených s účastí na
důchodovém spoření, včetně možných rizik, která mohou být spojena s
důchodovým spořením,
c) celkové úplatě za obhospodařování a dalších poplatcích, včetně
případů, kdy se poplatky neplatí, daních placených prostřednictvím
penzijní společnosti, a jiných souvisejících nákladech,
d) pobídkách podle § 76,
e) způsobu ochrany majetku účastníka,
f) obsahu smlouvy o důchodovém spoření a statutu důchodového fondu,
g) nárocích z důchodového spoření, včetně informací o nabídkách
pojišťoven nabízejících pojištění důchodu podle § 24 odst. 2, 4 a 5,
h) strategii spoření a struktuře majetku v důchodovém fondu,
i) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až i),
j) povolení převodu obhospodařování důchodových fondů podle § 58,
k) povolení sloučení důchodových fondů podle § 60 až 62,
l) nařízení převodu důchodových fondů podle § 99.
(2) Penzijní společnost je povinna účastníka informovat o výjimkách z
placení poplatků za převod prostředků účastníka podle § 34.
(3) Lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat
účastníky o skutečnostech uvedených v odstavci 1, stanoví prováděcí
právní předpis.
(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, penzijní společnost poskytuje
účastníkovi informace na trvalém nosiči informací; poskytnutím na
trvalém nosiči informací se rozumí poskytnutí informací v listinné
podobě, nebo jakýmkoli způsobem, který umožňuje účastníkovi uchování
těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich
účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to
pouze, pokud jejich poskytnutí tímto způsobem je přiměřené praxi,
kterou mezi sebou penzijní společnosti a účastník zavedli; v případě,
že jsou tyto informace poskytovány způsobem umožňujícím dálkový
přístup, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud
účastník může tyto informace tímto způsobem získat, a s jejich
poskytnutím takovým způsobem udělil účastník souhlas.
Sdělení klíčových informací pro účastníky
§ 83
(1) Sdělení klíčových informací pro účastníky (dále jen „sdělení
klíčových informací“) je dokument obsahující stručné základní
charakteristiky systému důchodového spoření včetně důsledků spojených s
účastenstvím na tomto systému a stručné základní charakteristiky
důchodového fondu, které jsou nezbytné pro účastníky k odpovědnému
posouzení svého účastenství v systému důchodového spoření a povahy a
rizik důchodového fondu, který je jim nabízen, zpracované formou
srozumitelnou osobě uvedené v § 81.
(2) Sdělení klíčových informací důchodového fondu vždy obsahuje
a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace
pro účastníky,
b) označení penzijní společnosti a důchodového fondu, ke kterému se
vztahuje,
c) popis
1. investičních cílů důchodového fondu,
2. způsobu investování důchodového fondu,
3. historické výkonnosti důchodového fondu, popřípadě její
kvalifikovaný odhad,
4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do důchodového fondu,
d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s
účastenstvím v důchodovém fondu,
e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace
týkající se daného důchodového fondu, včetně statutu důchodového fondu,
výroční zprávy a pololetní zprávy důchodového fondu a sdělení o právu
vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v
listinné podobě.
(3) Sdělení klíčových informací
a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo
klamavé informace,
b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu důchodového
fondu,
c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty
uveřejněnými důchodovým fondem.
(4) Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací důchodového
fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Důchodový fond
zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného
odkladu České národní bance.
(5) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření
sdělení klíčových informací systému důchodového spoření a důchodového
fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro
jeho uveřejňování, stanoví vláda nařízením.
§ 84
(1) Sdělení klíčových informací musejí být každému účastníkovi
poskytnuta na trvalém nosiči informací a uveřejněna ve lhůtách
stanovených nařízením vlády na internetových stránkách penzijní
společnosti, která důchodový fond obhospodařuje.
(2) Každý účastník má právo vyžádat si statut důchodového fondu a
sdělení klíčových informací v listinné podobě.
Díl 3
Vyžadování informací od účastníka
§ 85
(1) Před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření je penzijní společnost
povinna získat od účastníka nezbytné informace o jeho
a) znalostech a zkušenostech v oblasti financí,
b) znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých
důchodové fondy investují,
c) toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku,
d) cílech v rámci důchodového spoření a preferencích ve vztahu ke
strategii spoření.
(2) Informace podle odstavce 1 je penzijní společnost povinna získat v
rozsahu, který jí umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o důchodovém
spoření a dohodnutá strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci
důchodového spoření, jeho odborným znalostem a zkušenostem potřebným
pro pochopení souvisejících rizik.
(3) V případě, že penzijní společnost vyhodnotí získané informace tak,
že uzavření smlouvy o důchodovém spoření nebo účastníkem požadovaná
strategie spoření neodpovídá informacím poskytnutým podle odstavce 1,
cílům účastníka v rámci důchodového spoření, jeho odborným znalostem
nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, upozorní
účastníka na takové zjištění a doporučí mu pro něj vhodnější strategii
spoření. Pokud účastník trvá na volbě jiné strategie spoření, poučí jej
penzijní společnost o rizicích spojených s touto jinou volbou a
účastníkovi v jeho volbě vyhoví.
(4) V případě, že účastník odmítne informace uvedené v odstavci 1
poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo
nepravdivé, penzijní společnost poučí účastníka o tom, že takový postoj
jí neumožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o důchodovém spoření nebo
jím vybraná strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci
důchodového spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným
pro pochopení souvisejících rizik, a doporučí mu stát se účastníkem
konzervativního důchodového fondu. Pokud účastník trvá na uzavření
smlouvy a na své volbě strategie spoření, penzijní společnost mu
vyhoví.
§ 86
Penzijní společnost je oprávněna vycházet ze spolehlivosti údajů
poskytnutých účastníkem podle § 85 odst. 1, ledaže věděla nebo vědět
měla, že taková informace je zjevně neúplná, nepřesná nebo nepravdivá.
HLAVA III
DŮCHODOVÉ DOPORUČENÍ
§ 87
Důchodovým doporučením je uveřejněná informace, která přímo či nepřímo
doporučuje účast na systému důchodového spoření, konkrétní strategii
spoření nebo rozhodnutí týkající se důchodového spoření účastníkům nebo
zájemcům o důchodové spoření, která se týká konkrétní penzijní
společnosti nebo důchodového fondu, a kterou mohou adresáti tohoto
sdělení vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé
doporučení rozhodnutí týkajícího se důchodového spoření nebo strategie
spoření.
§ 88
(1) Každý, kdo vytváří nebo rozšiřuje důchodové doporučení podle § 87,
zajistí, aby v důchodovém doporučení
a) byla fakta jednoznačně odlišena od informací, které fakty nejsou,
zejména výkladů, odhadů nebo názorů,
b) nebyly uváděny informace, existuje-li pochybnost o jejich úplnosti,
přesnosti nebo pravdivosti,
c) byly jednoznačně označeny všechny předpovědi a uvedena podstatná
východiska pro jeho vytvoření,
d) byla jednoznačně a zřetelně uvedena osoba, která důchodové
doporučení vytvořila, a to zejména uvedením obchodní firmy nebo názvu
právnické osoby nebo jména, popřípadě jmen a příjmení fyzické osoby, a
osoby, která jej připravila, uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a
funkce.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna dále
a) na žádost České národní banky doložit odůvodněnost důchodového
doporučení,
b) uveřejnit informace o okolnostech, o kterých lze důvodně
předpokládat, že mohou narušit objektivitu důchodového doporučení,
zejména v nich uvést informaci o každém svém významném finančním zájmu
nebo střetu zájmů týkající se důchodového spoření nebo penzijní
společnosti, které jsou předmětem důchodového doporučení.
(3) Pokud je osobou uvedenou v odstavci 1 právnická osoba,
a) uvede informace podle odstavce 2 písm. b) i za všechny osoby
podílející se na vytvoření důchodového doporučení,
b) obsahuje informace podle odstavce 2 písm. b) alespoň údaje o
okolnostech podle informace podle odstavce 2 písm. b) o této právnické
osobě a každé propojené osobě, které jsou
1. dostupné, nebo o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dostupné,
osobám podílejícím se na vytvoření důchodového doporučení,
2. známé osobám, které se nepodílejí na vytvoření důchodového
doporučení, ale mají přístup k důchodovému doporučení dříve, než je
důchodové doporučení rozšiřováno mezi účastníky, zájemce o důchodové
spoření nebo veřejnost; to platí i v případě osob, u kterých lze
důvodně předpokládat, že mají přístup k důchodovému doporučení dříve,
než je důchodové doporučení takto poskytnuto nebo rozšiřováno.
§ 89
Důchodové doporučení obsahuje informace podle § 88 odst. 2 písm. b) a §
88 odst. 3. V případě, kdy by uveřejnění těchto informací bylo
nepřiměřené vzhledem k délce důchodového doporučení, postačí uveřejnit
tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v důchodovém
doporučení jednoznačně označit místo, kde lze tyto informace nalézt.
HLAVA IV
VÝPIS DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ
§ 90
(1) Výpis důchodového spoření (dále jen „výpis“) účastníka obsahuje
a) údaje podle § 71 odst. 4,
b) pohyby prostředků účastníka na peněžním podúčtu účastníka podle § 71
odst. 2 za období od posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce
5,
c) připsané a odepsané důchodové jednotky na majetkovém podúčtu
účastníka podle § 71 odst. 3 za období od posledního výpisu za
kalendářní rok podle odstavce 5,
d) hodnotu podílu účastníka v důchodovém fondu, která je součinem
aktuální hodnoty důchodové jednotky důchodového fondu ke dni vyhotovení
výpisu a počtu důchodových jednotek důchodového fondu připsaných do
tohoto dne na majetkový podúčet,
e) hodnotu podílu účastníka v důchodovém fondu podle písmene d) ke dni
vyhotovení posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5,
f) stavy položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. d) až f) a
majetkového podúčtu a hodnoty důchodových jednotek jednotlivých
důchodových fondů na začátku a na konci období, za které se výpis
zasílá,
g) hodnotu osobního důchodového účtu ke dni vyhotovení výpisu, jako
součet aktuálních hodnot podílů účastníka v důchodových fondech podle
písmene d) za všechny důchodové fondy a hodnot prostředků na peněžním
podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. d) až f),
h) hodnotu osobního důchodového účtu podle písmene g) ke dni vyhotovení
posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5.
(2) Výpis účastníka dále obsahuje:
a) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm.
a) až c), g) a h) za období od posledního výpisu a souhrnný počet a
hodnotu připsaných a odepsaných důchodových jednotek jednotlivých
důchodových fondů na majetkovém podúčtu za období od posledního výpisu
za kalendářní rok podle odstavce 5,
b) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm.
a) až c), g) a h) za dobu účasti na spoření na začátku a na konci
období, za které se výpis zasílá,
c) dobu účasti na spoření,
d) zhodnocení prostředků účastníka v nominální výši a v procentech za
dobu účasti na spoření,
e) zhodnocení prostředků účastníka za období od posledního výpisu za
kalendářní rok podle odstavce 5, vyjádřené jako součet zisků a ztrát
připadající na prostředky účastníka umístěné v důchodových fondech v
procentech,
f) roční čistou výkonnost důchodového fondu, ve kterém byly prostředky
účastníka umístěny za období od posledního výpisu za kalendářní rok
podle odstavce 5,
g) výši úplaty penzijní společnosti v procentech a její hodnotu v
rozdělení na úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení
majetku podle § 32.
(3) Na základě dohody účastníka s penzijní společností může výpis
obsahovat vedle údajů podle odstavců 1 a 2 také další údaje.
(4) Výpis musí být přehledný a srozumitelný, údaje v něm obsažené
nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné.
(5) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi bezplatně výpis
za kalendářní rok do 1 měsíce po skončení kalendářního roku a v případě
převodu prostředků účastníka nebo obhospodařování důchodového fondu k
jiné penzijní společnosti bez zbytečného odkladu.
(6) Penzijní společnost převádějící prostředky účastníka k jiné
penzijní společnosti je povinna zaslat ke dni převodu prostředků
účastníka způsobem umožňujícím dálkový přenos dat výpis z osobního
důchodového účtu účastníka této penzijní společnosti.
(7) Penzijní společnost je povinna zaslat aktuální výpis účastníkovi na
požádání kdykoliv do 10 pracovních dnů od přijetí poplatku podle § 33
odst. 1 písm. c). Aktuální výpis je penzijní společnost povinna
vyhotovit ke dni doručení žádosti.
(8) Penzijní společnost je povinna zaslat výpis účastníkovi na adresu
pro doručování uvedenou ve smlouvě, není-li dohodnuto jinak.
ČÁST DEVÁTÁ
DISTRIBUCE DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ
§ 91
Osoby oprávněné nabízet a zprostředkovat důchodové spoření
(1) Pouze obchodník s cennými papíry, který má podle jiného právního
předpisu povolení k poskytování investičních služeb přijímání a
předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a investiční
poradenství týkající se investičních nástrojů (dále jen „obchodník s
cennými papíry“), investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce
investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry a
vázaný zástupce penzijní společnosti, který je oprávněn poskytovat
služby podle zákona o doplňkovém penzijním spoření, je oprávněn jako
podnikatel
a) vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce o důchodové spoření
nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o
důchodovém spoření,
b) uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o důchodovém
spoření.
(2) Vykonávat podnikatelsky činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) je
oprávněna i penzijní společnost. Penzijní společnost je dále oprávněna
uzavírat svým jménem a na svůj účet smlouvy o důchodovém spoření.
(3) Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může
vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze osobně, pomocí
zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Obchodník s cennými
papíry a investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může
vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze statutárním orgánem,
prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce.
Osoba uvedená v odstavci 1 nesmí udělit plnou moc jiné osobě, aby místo
ní vykonávala činnost uvedenou v odstavci 1; ustanovení jiného právního
předpisu o právu zmocněnce udělit další plnou moc se nepoužijí.
§ 92
Odborná péče
(1) Osoba uvedená v § 91 odst. 1 je povinna vykonávat činnost uvedenou
v § 91 odst. 1 s odbornou péčí.
(2) Na osobu uvedenou v odstavci 1 se při výkonu její činnosti použijí
obdobně § 76 až 90 upravující povinnosti při jednání s účastníky.
(3) Investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného
poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona
upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^8), pokryje rovněž činnosti
podle § 91 odst. 1. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na obchodníka
s cennými papíry, pokud vykonává činnosti podle § 91 odst. 1.
(4) Osoba uvedená v odstavci 1 vede o výkonu činností uvedených v § 91
odst. 1 evidenci, která obsahuje zejména údaje o uzavřených smlouvách o
důchodovém spoření.
(5) V souvislosti s evidencí podle odstavce 4 osoba uvedená v odstavci
1 dále
a) používá a provozuje zařízení pro komunikaci v souvislosti s výkonem
činností uvedených v § 91 odst. 1 v případě, že ke komunikaci s
účastníkem nebo zájemcem o důchodové spoření dochází prostředky
komunikace na dálku prostřednictvím konkrétně určených zařízení pro
komunikaci včetně konkrétně určené telefonní linky a adresy pro
elektronickou komunikaci,
b) v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 91 odst. 1 zachytí
písemně nebo jiným průkazným způsobem údaje podle písmene c),
c) zajistí, aby záznam podle písmene b) obsahoval alespoň
1. datum a čas komunikace,
2. identifikaci stran komunikace, pokud je dostupná,
3. obsah komunikace,
d) zabezpečuje správu zařízení pro komunikaci podle písmene a) pouze
určeným správcem,
e) zabezpečuje nezměnitelnost záznamu komunikace podle písmene a).
(6) Investiční zprostředkovatel a obchodník s cennými papíry uchovává
dokumenty týkající se činností uvedených v § 91 odst. 1 včetně záznamů
v evidenci po dobu 10 let od okamžiku výkonu této činnosti a po dobu 3
let v případě záznamů komunikace s účastníkem nebo se zájemcem o
důchodové spoření; tato povinnost se vztahuje i na uchovávání dokumentů
a záznamů, pokud jejich jménem jednal vázaný zástupce. Stejně postupuje
i osoba podle věty první, jejíž oprávnění vykonávat činnost podle § 91
odst. 1 zaniklo, nebo její právní nástupce.
(7) Osoba uvedená v odstavci 1 a penzijní společnost odpovídají za
škodu způsobenou při provozování činností podle § 91 odst. 1. Za škodu
způsobenou osobou uvedenou v odstavci 1 při provozování činností podle
§ 91 odst. 1 odpovídají tato osoba a penzijní společnost společně a
nerozdílně. Za škodu způsobenou při provozování činností podle § 91
odst. 1 vázanými zástupci odpovídá zastoupený. Této odpovědnosti se
zastoupený nemůže zprostit. Uhradí-li zastoupený škodu způsobenou
vázaným zástupcem, má vůči němu právo postihu.
(8) Penzijní společnost zajistí, že osoby uvedené v odstavci 1 při
provozování činností podle § 91 odst. 1 dodržují pravidla pro
provozování těchto činností podle tohoto zákona.
§ 93
Kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci informací
Osoba uvedená v § 91 k zavedení a udržení kontrolních a bezpečnostních
opatření pro zpracování a evidenci informací při výkonu činností
uvedených v § 91 odst. 1
a) stanoví podmínky přístupu pracovníků k jejímu informačnímu systému
pro zpracování a evidenci informací a údajům v něm zaznamenaným, rozsah
přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování
o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o
jejich změnách,
b) stanoví podmínky, za kterých budou do informačního systému pro
zpracování a evidenci informací ukládána data a prováděny jejich
dovolené změny, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné
zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených změn,
c) zabezpečuje ochranu informačního systému pro zpracování a evidenci
informací před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před
poškozením,
d) zabezpečí, aby bylo možné rekonstruovat data v případě, že došlo k
poškození dat nebo informačního systému pro zpracování a evidenci
informací,
e) zabezpečí zpřístupnění informací a záznamů České národní bance,
včetně záloh tak, aby z nich mohla snadným způsobem rekonstruovat
všechny klíčové fáze zpracování každé činnosti uvedené v § 91 odst. 1 a
zjistit jejich původní obsah před opravami nebo změnami.
ČÁST DESÁTÁ
DOHLED
HLAVA I
PŘEDMĚT DOHLEDU
§ 94
(1) Dohled podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Předmětem
dohledu je dodržování povinností stanovených tímto zákonem, statutem
důchodového fondu, depozitářskou smlouvou a rozhodnutím vydaným podle
tohoto zákona. Dohled je vykonáván v zájmu ochrany účastníků.
(2) Dohledu České národní banky podle tohoto zákona podléhá
a) penzijní společnost,
b) pojišťovna, která provozuje pojištění důchodu podle tohoto zákona,
c) depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon,
d) banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond
vykonávat funkci depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost,
e) osoba oprávněná nabízet a zprostředkovat důchodové spoření podle
tohoto zákona,
f) osoba tvořící nebo šířící důchodové doporučení.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, při výkonu dohledu podle odstavce 1
postupuje Česká národní banka obdobně podle zákona upravujícího dohled
v oblasti kapitálového trhu, a v případě dohledu nad pojišťovnou také
podle zákona o pojišťovnictví.
HLAVA II
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ, JINÁ OPATŘENÍ A ODNĚTÍ POVOLENÍ A SOUHLASU
§ 95
(1) Česká národní banka může osobě podléhající dohledu, která porušila
povinnost stanovenou tímto zákonem, rozsah jí uděleného povolení k
výkonu činnosti, statut důchodového fondu, depozitářskou smlouvu nebo
ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě zjištěného
nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti, a stanovit
lhůtu k přijetí opatření k nápravě.
(2) Česká národní banka může, v závislosti na zjištěných nedostatcích,
jako jiné opatření
a) nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu penzijní
společnosti nebo důchodového fondu,
b) nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře,
c) nařídit penzijní společnosti změnu vedoucí osoby,
d) nařídit penzijní společnosti změnu auditora penzijní společnosti
nebo důchodového fondu,
e) pozastavit připisování a odepisování důchodových jednotek,
f) zavést nucenou správu penzijní společnosti,
g) nařídit penzijní společnosti převod obhospodařování důchodových
fondů na jinou penzijní společnost,
h) nařídit pojišťovně úpravu pojistných podmínek, pokud zjistí jejich
nesoulad se zákonem, nebo
i) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.
(3) Osoba, které Česká národní banka uložila některé z opatření k
nápravě zjištěného nedostatku podle odstavce 1, informuje Českou
národní banku o odstranění zjištěných nedostatků a způsobu zjednání
nápravy.
(4) Česká národní banka současně se zahájením správního řízení o
uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků může uložit předběžné
opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný
zásah do práv jiných osob.
§ 96
Nařízení mimořádného auditu
Při nařízení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo důchodového
fondu se postupuje obdobně podle ustanovení zákona o doplňkovém
penzijním spoření upravujících nařízení mimořádného auditu penzijní
společnosti nebo účastnického fondu.
§ 97
Nařízení změny depozitáře
Při nařízení změny depozitáře se postupuje obdobně podle ustanovení
zákona o doplňkovém penzijním spoření upravujících nařízení změny
depozitáře.
§ 98
Nucená správa
Při zavedení nucené správy se postupuje obdobně podle ustanovení zákona
o doplňkovém penzijním spoření upravujících nucenou správu.
§ 99
Nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů
(1) Česká národní banka může penzijní společnosti nařídit převod
obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost,
jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči
účastníkům.
(2) K převodu obhospodařování důchodových fondů podle odstavce 1 se
vyžaduje souhlas penzijní společnosti, na kterou má být obhospodařování
důchodových fondů převedeno.
(3) Penzijní společnost podle odstavce 2 je povinna ve lhůtě 30 dnů ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 sdělit písemně
účastníkům, jejichž prostředky jsou předmětem převodu, svoji obchodní
firmu a adresu sídla, den, kdy došlo k převodu, a další nezbytné
informace související s plynulým pokračováním důchodového spoření.
Informace podle věty první předá penzijní společnost také správci
Centrálního registru.
(4) Účastníky řízení o nařízení převodu obhospodařování důchodových
fondů na jinou penzijní společnost jsou penzijní společnost podle
odstavce 1, penzijní společnost podle odstavce 2 a jejich depozitáři.
Dnem, kdy došlo k převodu obhospodařování podle odstavce 1, vstupuje
penzijní společnost, na kterou bylo obhospodařování důchodových fondů
převedeno, do všech práv a povinností důchodových fondů.
(5) Pokud se penzijní společnost zrušuje s likvidací nebo je penzijní
společnost v úpadku, převede obhospodařování všech důchodových fondů na
jinou penzijní společnost likvidátor nebo insolvenční správce penzijní
společnosti. Likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci přísluší za tuto
činnost náhrada hotových výdajů a odměna; v případě, že je penzijní
společnost v úpadku, je pohledávka na jejich vyplacení pohledávkou za
majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetek či
majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových
výdajů a odměny likvidátora nebo insolvenčního správce, vyplatí je
stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a
insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob
výplaty stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST JEDENÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 100
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 44 odst. 2
použije označení „důchodový fond“ nebo jiné zaměnitelné označení.
(2) Fyzická osoba, která vytváří nebo šíří důchodové doporučení, se
dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností při vytváření
nebo šíření důchodového doporučení podle § 88.
(3) Fyzická osoba podléhající dohledu podle tohoto zákona se dopustí
přestupku tím, že neprovede ve lhůtě stanovené Českou národní bankou
opatření k nápravě podle § 95.
(4) Nucený správce penzijní společnosti se dopustí přestupku tím, že
a) nepřijme neprodleně opatření k nápravě nedostatků v činnosti
penzijní společnosti, nebo
b) nezajistí ochranu práv účastníků a jiných oprávněných osob.
(5) Fyzická osoba jako osoba uvedená v § 108 se dopustí přestupku tím,
že nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků
důchodového spoření.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 10 000 000
Kč.
§ 101
Správní delikty penzijní společnosti
(1) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu tím, že
a) postupuje v rozporu s § 4,
b) nepodá žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření podle § 9
odst. 1,
c) nenabídne strategii spoření podle § 11 odst. 2,
d) nezabezpečí umístění prostředků účastníka podle § 11 odst. 3,
e) neinformuje účastníka podle § 11 odst. 4,
f) nevyhoví žádosti účastníka podle § 11 odst. 5,
g) nesplní některou z povinností podle § 12,
h) neuhradí jednorázové pojistné na pojištění důchodu způsobem podle §
14,
i) nepřevede 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu podle § 15,
j) v případě úmrtí účastníka postupuje v rozporu s § 16,
k) nesplní některou z povinností podle § 9a nebo 24,
l) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 25 odst. 3,
m) neudržuje vlastní kapitál ve výši podle § 29 odst. 1,
n) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 31,
o) stanoví úplatu za obhospodařování nebo zhodnocení v rozporu s § 32,
p) účtuje poplatek v rozporu s § 33 nebo 34,
q) poskytne úplatu v rozporu s § 35,
r) vynaloží náklady na marketing v rozporu s § 37,
s) v případě zániku závazku z depozitářské smlouvy nesplní některou z
povinností podle § 38 odst. 8,
t) nesplní některou z povinností vůči depozitáři podle § 40,
u) neumístí peněžní prostředky nebo je umístí v rozporu s § 42 odst. 1,
v) v rozporu s § 45 odst. 2 se neřídí schváleným statutem důchodového
fondu,
w) neaktualizuje průběžně údaje uvedené ve statutu důchodového fondu
podle § 45 odst. 3,
x) neuveřejní statut důchodového fondu nebo jeho změnu podle § 45 odst.
4, nebo
y) nepředloží statut důchodového fondu nebo jeho změnu k předchozímu
schválení České národní bance podle § 45 odst. 5.
(2) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) investuje majetek v důchodovém fondu státních dluhopisů v rozporu s
§ 46,
b) investuje majetek v konzervativním důchodovém fondu v rozporu s §
47,
c) investuje majetek ve vyváženém důchodovém fondu v rozporu s § 48,
d) investuje majetek v dynamickém důchodovém fondu v rozporu s § 49,
e) nedodrží skladbu majetku v důchodovém fondu podle § 50,
f) nepoužívá vnitřní postupy pro kontrolu rizik podle § 51,
g) nedodrží podmínky sjednávání finančních derivátů podle § 52,
h) nedodrží investiční limity podle § 53,
i) investuje do cenných papírů kolektivního investování v rozporu s §
54,
j) nabude podíly na jiných osobách nebo emisích investičních nástrojů v
rozporu s § 55,
k) nakládá s majetkem v důchodovém fondu v rozporu s § 57,
l) převede obhospodařování důchodového fondu v rozporu s § 58 odst. 1,
m) nepodá žádost o sloučení důchodových fondů podle § 61 odst. 1,
n) neuveřejní rozhodnutí podle § 61 odst. 3,
o) nesplní některou z povinností při oceňování majetku a závazků v
důchodovém fondu podle § 63,
p) nesplní některou z povinností při obhospodařování majetku v
důchodovém fondu podle § 64,
q) nesplní některou z povinností při účtování o majetku v důchodovém
fondu podle § 66,
r) v rozporu s § 67 nevypracuje, neuveřejní nebo nezašle výroční nebo
pololetní zprávu,
s) neuveřejní informace podle § 68,
t) neinformuje Českou národní banku podle § 69,
u) nevede osobní důchodový účet podle § 70,
v) neeviduje na osobním důchodovém účtu údaje podle § 71 a 74,
w) v rozporu s § 73 nevypočítá a neuveřejní hodnotu fondového vlastního
kapitálu a aktuální hodnotu důchodové jednotky,
x) jedná v rozporu s § 75,
y) poruší některý ze zákazů podle § 76, nebo
z) jedná při komunikaci se zájemcem o důchodové spoření nebo účastníkem
v rozporu s § 78 až 81.
(3) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) informuje účastníka v rozporu s § 82 až 84,
b) nevyžaduje od účastníka informace nebo je vyžaduje v rozporu s § 85,
c) nesplní některou z povinností podle § 90,
d) v rozporu s § 92 odst. 8 nezajistí, že osoby uvedené v § 91 při
provozování činností podle § 91 odst. 1 dodržují pravidla pro
provozování těchto činností podle tohoto zákona.
(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 20 000
000 Kč.
§ 102
Správní delikty depozitáře
(1) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 38 odst. 1 neeviduje majetek v důchodovém fondu nebo
nekontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v důchodovém
fondu v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,
b) neinformuje Českou národní banku nebo penzijní společnost o
skutečnostech podle § 38 odst. 7,
c) nesplní některou z povinností podle § 39, nebo
d) poruší některé z pravidel jednání depozitáře podle § 41.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000
Kč.
§ 103
Správní delikty pojišťovny
(1) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že
a) nepředá neprodleně vyhotovení pojistné smlouvy o pojištění důchodu
podle § 10 odst. 1 nebo v rozporu s § 17 odst. 2 pojistnou smlouvu o
pojištění důchodu neuzavře,
b) uzavře pojistnou smlouvu o pojištění důchodu v rozporu s § 17, 18
nebo 19,
c) v rozporu s § 17 odst. 3 vypoví nebo odstoupí od pojistné smlouvy o
pojištění důchodu,
d) v rozporu s § 17 odst. 6 umožní zprostředkování pojistné smlouvy o
pojištění důchodu,
e) nevyplácí důchod podle § 18 odst. 2 nebo 3,
f) použije podíly na výnosech nebo nespotřebovanou část pojistného v
rozporu s § 22, nebo
g) nesplní některou z povinností podle § 24.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000
Kč.
§ 104
Další správní delikty
(1) Penzijní společnost nebo depozitář se dopustí správního deliktu
tím, že poruší depozitářskou smlouvu uzavřenou podle § 38.
(2) Investiční zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry, vázaný
zástupce investičního zprostředkovatele, obchodníka s cennými papíry
nebo penzijní společnosti se dopustí správního deliktu tím, že
a) přijme odměnu stanovenou v rozporu s § 35,
b) nevykonává činnost podle § 91 s odbornou péčí podle § 92 odst. 1,
c) vykonává činnost v rozporu s § 91 odst. 3,
d) při výkonu své činnosti poruší některou z povinností podle § 76 až
90 ve spojení s § 92 odst. 2,
e) nezavede nebo neudržuje uspořádání, postupy, opatření nebo pravidla
vnitřní kontroly podle § 92 odst. 3,
f) nevede evidenci podle § 92 odst. 4 a 5,
g) neuchovává dokumenty podle § 92 odst. 6, nebo
h) nedodrží kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci
informací podle § 93,
i) nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků
důchodového spoření podle § 108.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) zatají nebo uvede nesprávný údaj v žádosti o povolení nebo souhlas
podle tohoto zákona,
b) v rozporu s § 44 odst. 2 použije označení „důchodový fond“ nebo jiné
zaměnitelné označení, nebo
c) jako zaměstnavatel poruší zákaz podle § 4 odst. 8,
d) poruší zákaz podle § 17 odst. 6,
e) poruší zákaz podle § 111 odst. 3.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vytváří nebo šíří
důchodové doporučení se dopustí správního deliktu tím, že poruší
některou z povinností stanovenou pro tvorbu nebo šíření důchodového
doporučení podle § 88 nebo § 89.
(5) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond
vykonávat činnost depozitáře, se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu s § 38 odst. 9 umožní nakládání s peněžními prostředky na účtu
důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře,
nebo v rozporu s § 38 odst. 10 vydají peněžní prostředky nebo majetek
důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu podle
tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě
stanovené Českou národní bankou opatření k nápravě podle § 95.
(7) Za správní delikt podle odstavců 1 až 6 se uloží pokuta do 10 000
000 Kč.
§ 105
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^9) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni
Česká národní banka.
(6) Příjem z pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního
rozpočtu.
ČÁST DVANÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 106
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro smluvní vztah
mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku.
(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou
Centrální registr smluv a penzijní společnost oprávněny vést evidenci,
zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nebo čísla pojištěnce,
nebylo-li přiděleno rodné číslo.
(3) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 2 lze v konkrétním
případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění
daného úkolu.
(4) Kde se v tomto zákoně posuzují zájmy účastníků, bere se v úvahu
především jejich zájem na řádném průběhu důchodového spoření, řádném
uspokojení jejich nároků plynoucích z důchodového spoření a omezení
vzniku rizik.
(5) Účastníkem správního řízení podle tohoto zákona není účastník
důchodového spoření, účastník doplňkového penzijního spoření a účastník
penzijního připojištění. To neplatí pro účastníka důchodového spoření v
případě správního řízení, které vede správce Centrálního registru.
(6) Prostředky účastníka, které jsou vedeny na osobních důchodových
účtech u penzijní společnosti, nelze postihnout výkonem rozhodnutí a
exekucí.
Mlčenlivost
§ 107
Zaměstnanci správce Centrálního registru vykonávající činnosti
související se správou Centrálního registru smluv podle tohoto zákona
jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v
souvislosti s výkonem své činnosti nebo svého zaměstnání. Tyto
informace lze použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů
podle tohoto zákona nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s
rozhodnutím správce Centrálního registru. Porušením povinnosti
mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě
tak, že nelze identifikovat osobu, které se informace týká. Povinnost
zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení činnosti nebo zaměstnání,
které tuto povinnost založily.
§ 108
(1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní
společnosti, depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro
penzijní společnost zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících
se účastníků důchodového spoření. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají
tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.
(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti penzijní
společnosti a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací
podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno
identifikovat jednotlivou penzijní společnost, a to i po skončení
pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto
činnost vykonávají.
(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci penzijní společnosti
seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat
mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech
mlčenlivost.
§ 109
(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 108 není
poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále
poskytnutí informací na písemné vyžádání
a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,
b) správce Centrálního registru,
c) soudu,
d) orgánu činného v trestním řízení,
e) správce daně pro výkon správy daní,
f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle jiného
právního předpisu^10),
i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo
Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona
upravujícího bezpečnostní způsobilost^11),
j) orgánu příslušného rozhodovat o porušení povinnosti veřejných
funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a
střet zájmů^12), nebo
k) Úřadu pro ochranu osobních údajů, a to za předpokladu, že se tyto
požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít
pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu
podle písmen a) až k).
(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých
je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.
§ 110
Zmocňovací ustanovení
(1) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 24 odst. 1 a 3, § 26
odst. 5, § 39 odst. 3, § 41 odst. 6, § 45 odst. 8, § 52 odst. 6, § 58
odst. 6, § 61 odst. 4, § 63 odst. 5, § 68 odst. 3, § 69 odst. 3 a 4, §
79 odst. 3, § 82 odst. 3, § 99 odst. 5.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá s přihlédnutím k
inflačnímu cíli České národní banky vyhlášku podle § 18 odst. 2.
(3) Vláda vydá nařízení podle § 15 odst. 5 a § 83 odst. 5.
§ 111
Přechodná ustanovení
(1) Po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona smí náklady
penzijní společnosti na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu
prodeje podle § 37 dosáhnout za kalendářní rok hodnoty až 3000násobku
průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a
sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti za první až třetí
čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku.
(2) Žádost o povolení důchodového fondu může podat penzijní fond, který
požádal o schválení transformačního projektu a který současně požádal o
udělení povolení k činnosti penzijní společnosti, která shromažďuje a
obhospodařuje prostředky účastníků spoření v důchodových fondech a
vyplácení dávek podle zákona o důchodovém spoření.
(3) Činnost směřující k uzavírání smluv o důchodovém spoření do nabytí
účinnosti tohoto zákona se zakazuje.
(4) Fyzická osoba, která se nemůže stát účastníkem podle § 2 odst. 1,
se může stát účastníkem, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o
důchodovém spoření nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho
inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a pokud
jde o
a) příslušníka
1. Policie České republiky,
2. Hasičského záchranného sboru České republiky,
3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4. zpravodajské služby České republiky, nebo
b) vojáka z povolání nebo vojáka, který je po dobu činné služby hmotně
zabezpečen jako voják z povolání.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 112
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení
§ 25 až 29 a § 110, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního
měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Nečas v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 163/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nelze v Centrálním registru
smluv registrovat první smlouvu o důchodovém spoření. Nebyla-li první
smlouva o důchodovém spoření zaregistrována v Centrálním registru smluv
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká tato smlouva od počátku.
2. Změna statutu důchodového fondu provedená v souladu s § 56 odst. 2
zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodléhá předchozímu schválení Českou
národní bankou.
1) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích
ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační
zákon).
2) Bod IX. části A přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o
pojišťovnictví.
3) § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007
Sb.
4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16.
září 2009 o ratingových agenturách, ve znění
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11.
května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových
agenturách.
8) § 32 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
9) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
10) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění
pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších
předpisů.