239/1998 Sb.



VYHLÁŠKA



Českého báňského úřadu



ze dne 30. září 1998



o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při

těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních

pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti

prováděné hornickým způsobem



Změna: 360/2001 Sb.



Změna: 298/2005 Sb.



Změna: 52/2011 Sb.



Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b)

a d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:



ČÁST PRVNÍ



HLAVA PRVNÍ



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Díl I



Úvodní ustanovení



§ 1



(1) Tato vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a

provozu") při těžbě a úpravě ropy a plynů, při těžbě nerostů loužením,

při vrtných a geofyzikálních pracích, při podzemním uskladňování plynů

nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních

prostorech, při ukládání kapalných odpadů a důlních vod (dále jen

"kapalin") do přírodních horninových struktur a při průmyslovém

využívání tepelné energie zemské kůry.^1)



(2) Tato vyhláška se nevztahuje na vrtné práce prováděné v souvislosti

s ražením důlních a jiných podzemních děl, rozpojováním hornin a

dobýváním.



(3) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského

parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při

poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů

pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.



§ 2



Pro účely této vyhlášky se považuje za



a) erupci nekontrolovatelné vytékání plynného nebo kapalného média z

ústí vrtu nebo sondy nebo z jednoho obzoru do jiného,



b) nářadí všechny nástroje a zařízení a jejich části zapouštěné do vrtu

nebo sondy za účelem vrtných prací, podzemních oprav sond nebo

odstranění havárie ve vrtu nebo sondě,



c) nebezpečný tlakový projev takové narušení tlakové rovnováhy ve vrtu,

při které může dojít k erupci,



d) otevřený oheň záměrné nebo kontrolované hoření, kouření a také

takový vývin tepelné energie nebo jiskření, které je důsledkem záměrně

vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a které by

mohlo být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,



e) pracovní poval část vrtné soupravy nebo soupravy pro podzemní opravy

sond, na níž je stanoviště obsluhy vrtného vrátku a na které se

manipuluje s nářadím,



f) sondu vrt vystrojený pro účely těžby, popřípadě i vtláčení plynu a

kapalin, včetně příslušného povrchového zařízení,



g) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v

provozuschopném a bezpečném stavu; údržbou zařízení jsou i předepsané

prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž

a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek,

zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,



h) vrtbu pracoviště včetně vrtné soupravy a dalšího zařízení potřebného

k hloubení vrtů,



i) vedoucího pracovníka fyzická osoba s ověřenou odbornou způsobilostí

závodní,



j) likvidaci vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do stavu, kdy jsou

přírodní bariéry odstraněné vrtnou činností nahrazeny bariérami

umělými, které zamezí možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory nebo

jednotlivých obzorů s povrchem,



k) zajištění vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do takového stavu,

kdy je trvale zabezpečeno zachování obzorů vhodných pro průmyslové

využití a umožněn bezpečný návrat k těmto obzorům,



l) mostek uměle vytvořená bariéra k izolaci obzorů; mostek je buď

cementový, který je tvořen pevným sloupcem cementu vyhovujícím zkouškám

podle této vyhlášky, nebo mechanický, který je tvořen technickým

zařízením; mostek může být tvořen i kombinací cementového a

mechanického mostku,



m) vodu pod tlakem voda s předpokládaným nebo skutečným tlakem na ústí

vrtu nebo sondy vyšším než 0,1 MPa,



n) umrtvený vrt nebo sonda vrt nebo sonda s vytvořenou tlakovou

rovnováhou, kdy hydrostatický tlak sloupce kapaliny ve vrtu nebo sondě

je stejný nebo vyšší než tlak v příslušném obzoru,



o) kyselý plyn zemní plyn s obsahem sirovodíku a dalších kyselých

složek, jako je oxid uhličitý nebo organické sírové sloučeniny, s

parciálním tlakem sirovodíku vyšším než 0,35 kPa a celkovým tlakem

systému vyšším než 450 kPa.



Díl II



Objekty, pracoviště a zařízení



§ 3



Objekty a zařízení



(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou je dovoleno provozovat a

používat jen pracoviště, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a

materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem

odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti práce a provozu.^2)



(2) Do provozu smí být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí,

provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný

výrobek.^3)



§ 4



Požadavky na objekty



(1) Podlahy v místech, kde se chodí nebo kde se zdržují lidé, nesmí mít

nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a

nekluzké.



(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí

být navrženy tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by

byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.

Prostor, ve kterém se mají zaměstnanci pohybovat, musí mít výšku

nejméně 2,1 m.



(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být

tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost

pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.



(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány,

uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat

tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. Musí umožňovat

bezpečné čištění. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro

zaměstnance.



(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v

blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně

označeny a musí být vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě

chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno

zranění zaměstnanců.



(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující

odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí

lze příslušnou činnost provést bezpečně.



(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich

zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů

a pracovišť.



(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:



a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít

průhledné okénko,



b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,



c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být

zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,



d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být

označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř

bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,



e) vrata na cestách s dopravou, pokud jejich průchod pro chodce není

bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále

přístupnými dveřmi pro průchod,



f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem

ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře

rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s

výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou,

musí umožňovat ruční otevření.



(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo

odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.



(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní

přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové

potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani

zředěný.



(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu; to platí i pro

vrty a sondy.



§ 5



Požadavky na pracoviště



(1) Pracoviště je nutno navrhovat, stavět, zřizovat, vybavovat,

provozovat, hlídat a udržovat tak, aby odpovídalo očekávaným vnějším

podmínkám; konstrukcí a pevností musí odpovídat způsobu jeho použití.



(2) Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby

volný prostor pro obsluhu byl o šířce nejméně 0,8 m do výšky nejméně

2,1 m. U elektrického zařízení se tento požadavek považuje za splněný,

odpovídají-li rozměry volného prostoru obsahu technické normy.



(3) V provozovně se stálou obsluhou musí být telekomunikační zařízení.



(4) Pokud jsou zaměstnanci v provozovně, musí být odemknuty alespoň

jedny dveře. Dveře se musí otevírat směrem ven nebo, pokud to není

možné, smí být posuvné. Dveře musí být nehořlavé. V době, kdy je

zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny

zamknuty.



(5) V provozovně smí být uloženy jen pomůcky a materiál pro provoz

zařízení umístěného v ní.



(6) Na venkovním pracovišti musí být zaměstnanci chráněni před

nepříznivými povětrnostními vlivy a podle potřeby i před padajícími

předměty.



§ 6



Odpočívárny a podobné prostory



(1) Vyžadují-li to bezpečnostní a zdravotní důvody, musí mít

zaměstnanci k dispozici snadno dosažitelné odpočívárny; to neplatí,

jestliže zaměstnanci pracují v kancelářích nebo jim srovnatelných

pracovních prostorách a jsou-li tam dány rovnocenné předpoklady pro

zotavení během přestávek v práci.



(2) Odpočívárny musí být dostatečně dimenzovány a vybaveny stoly a

možnostmi k sezení odpovídajícími počtu zaměstnanců. Sedadla musí být

opatřena opěradly. V odpočívárnách je nutno přijmout přiměřená opatření

k ochraně nekuřáků před obtěžováním tabákovým kouřem.^4)



(3) Pokud je pracovní doba pravidelně a často přerušována a nejsou k

dispozici odpočívárny, je nutno, pokud to vyžaduje bezpečnost nebo

zdraví zaměstnanců, dát zaměstnancům k dispozici jiné prostory, v nichž

se mohou zdržovat po dobu těchto přerušení. Ustanovení odstavce 2 třetí

věty platí přiměřeně.



§ 7



Vstup do objektů a na pracoviště



(1) Vedoucí pracovník^5) určí způsob zabezpečení objektů, pracovišť a

zařízení proti vstupu nepovolaných osob. Za zabezpečení se nepovažuje

pouhé označení tabulkami.



(2) Nebezpečné otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí

nebezpečí pádu osob, musí být zabezpečeny proti pádu z výšky nebo do

hloubky.



(3) Zákaz vstupu nepovolaných osob na místa uvedená v odstavcích 1 a 2

musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů

a cest k nim.



(4) Prostory se známým nebezpečím a nebezpečná místa musí být vymezeny

a opatřeny varovným označením, bezpečnostními tabulkami nebo značkami s

konkrétními zákazy a varováním. Je-li k vymezení použito řetězů, lan a

podobných prostředků, musí být tyto jasně viditelné. Pro ochranu osob

vstupujících do těchto prostorů a míst musí být určena potřebná

opatření.



(5) Vstup na pracoviště a do prostorů a míst uvedených v odstavci 4 je

dovolen jen zaměstnancům určeným k práci, kontrole nebo dozoru; dalším

osobám jen v doprovodu určeného zaměstnance.



(6) Do míst s nebezpečím pádu předmětů se nesmí vstupovat bez ochranné

přilby.



(7) Oplocení, popřípadě ohrazení objektu musí zahrnovat všechny

prostory s nebezpečím výbuchu [§ 81 odst. 1 písm. a) až c)] v celém

jejich rozsahu.



§ 8



Evidence osob



(1) Evidence zaměstnanců a osob, které se na pracovišti zdržují s

vědomím zaměstnavatele, musí být vedena od začátku až do ukončení

pracovní směny.



(2) Technický dozor se nejpozději do jedné hodiny po skončení směny

přesvědčí, zda všichni zaměstnanci a osoby uvedené v odstavci 1

opustili pracoviště nebo byli převzati do evidence následující směny.



(3) Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání.



§ 9



Prohlídky pracovišť



(1) Pracoviště smí být obsazeno, pokud bylo včetně přístupových cest

před zahájením práce prohlédnuto technickým dozorem ^5) nebo předákem

vyškoleným pro výkon technického dozoru a zjištěné závady odstraněny;

to se nevztahuje na zaměstnance určené k odstranění zjištěných závad.



(2) Pracoviště, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par nebo

prachu (dále jen "hořlavé plyny") nebo kde se používají výbušniny, musí

být v pracovní době prohlédnuto včetně přístupových cest technickým

dozorem, a to nejméně jednou za den.



(3) Technický dozor a ostatní technici při prohlídkách pracovišť

kontrolují zejména dodržování provozní dokumentace, stav bezpečnostních

zařízení, vybavení, stav a používání osobních ochranných pracovních

prostředků a uschování, zabezpečení a používání výbušnin a zabezpečí

odstranění zjištěných závad. Jestliže není možné zjištěné závady

odstranit a zaměstnanci jsou bezprostředně ohroženi, technický dozor a

ostatní technici zastaví práci, zajistí odchod zaměstnanců na bezpečné

místo a v organizacích, na které se vztahuje § 17, ihned uvědomí o

tomto opatření inspekční službu.



(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na pracoviště obsazené

jedním zaměstnancem (§ 13). Prohlídka takového pracoviště technickým

dozorem musí být provedena nejméně jednou za týden, jde-li o pracoviště

s možným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, v ostatních

případech nejméně jednou za 14 dní.



(5) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, zaměstnavatel zajistí

nejméně jednou ročně prohlídky ocelových konstrukcí a staveb, pokud

jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek.



Díl III



Zaměstnanci



§ 10



Nahlížení do bezpečnostních předpisů



Zaměstnancům musí být umožněno nahlížet do právních a ostatních

předpisů^2) a do těch rozhodnutí orgánů státní báňské správy, která se

týkají jimi prováděné činnosti, a podáno jim na jejich požádání

potřebné vysvětlení.



§ 11



Zácvik, školení a praktický výcvik



(1) Osnovu zácviku, dobu, po kterou zaměstnanec musí pracovat pod

dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, a způsob zkoušek určí

vedoucí pracovník podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou

stanoveny předpisem k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo

zvláštním právním předpisem.^6) Zácvik smí vedoucí pracovník prominout

absolventům středních odborných a vysokých škol a zaměstnancům, kteří

jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat.



(2) Na horní pracovní plošině vybavené záchranným zařízením (§ 27 odst.

3) smí pracovat jen zaměstnanec, který byl seznámen s jeho funkcí a

prakticky vycvičen v jeho používání. Výcvik musí být opakován nejméně

jednou za rok.



(3) Nejméně jednou za rok musí být zaměstnanci pracující na vrtbě s

předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu vyškoleni a

prakticky vycvičeni z postupů při zmáhání tlakových projevů. Způsob

praktického výcviku určí vedoucí pracovník.



(4) Pokud projekt předpokládá možnost vzniku nebezpečného tlakového

projevu, řídí vrtné práce, práce pro podzemní opravy sond a práce k

zajištění nebo likvidaci vrtů nebo sond na vodu pod tlakem, ropu nebo

plyn držitel osvědčení o absolvování speciálního výcviku ve zmáhání

tlakových projevů ve vrtu nebo sondě podle mezinárodních standardů

vydaného akreditovaným školicím střediskem pro zmáhání tlakových

projevů; to neplatí pro zaměstnance vykonávajícího inspekční službu.



§ 12



Předák



(1) Skupina dvou a více zaměstnanců je řízena předákem, kterého určí

technický dozor.



(2) Předák musí být na pracovišti po celou dobu, po kterou jsou zde

přítomni zaměstnanci jeho skupiny.



(3) Předák dbá na bezpečnost své skupiny a zajišťuje bezpečný stav

pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů

nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a

nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede svoji skupinu na bezpečné

místo.



(4) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité

skutečnosti a na závady na pracovišti. Pokud tak nemůže učinit, podá o

tom zprávu technickému dozoru nebo inspekční službě.



§ 13



Obsazení pracovišť



Obsadit pracoviště jedním zaměstnancem je dovoleno tehdy, mají-li být

prováděny jednoduché práce, jako například kontrola, sledování a

zaznamenávání údajů nebo běžná údržba, je-li při výkonu práce vyloučena

možnost pádu osob z výšky nebo do hloubky a je-li určen a zajištěn

způsob a čas dovolání nebo hlášení.



Díl IV



Práce se zvýšeným nebezpečím



§ 14



Práce spojené se zvýšeným nebezpečím



(1) Práce spojená se zvýšeným nebezpečím je práce, při které hrozí

zvýšené nebezpečí úrazu (dále jen "práce spojená se zvýšeným

nebezpečím"). Práci spojenou se zvýšeným nebezpečím smí provádět jen

určený zaměstnanec. Taková práce nesmí být prováděna bez provozní

dokumentace a bez nepřetržitého sledování pracovní činnosti a stavu

pracoviště jiným určeným zaměstnancem (dále jen "stálý dozor").



(2) Stálý dozor smí vykonávat jen zaměstnanec, který byl se svými právy

a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se tento zaměstnanec nesmí z

místa výkonu dozoru vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než

výkonem dozoru.



§ 15



Práce v těžko přístupných a nebezpečných místech



(1) Práce v zásobnících, nádržích, separátorech, kotlích, potrubích,

kanálech a v jiných obdobných úzkých nebo těžko přístupných místech a

zařízeních a v místech, kde se může vyskytovat výbušné, nedýchatelné

nebo toxické ovzduší, se považuje za práci spojenou se zvýšeným

nebezpečím.



(2) Před zahájením práce uvnitř zařízení uvedených v odstavci 1, ve

kterých se mohou vyskytovat jedovaté, žíravé nebo hořlavé plyny nebo

kapaliny, je nutné zařízení vyprázdnit a odpojit nebo zaslepit všechna

potrubí nebo jiná zařízení, ze kterých by mohly do zařízení vniknout

plyny nebo kapaliny uvedeného druhu.



(3) Zbytky hmot se sklonem k samovznícení nebo dalšímu odpařování musí

být před začátkem práce uvnitř zařízení uvedených v odstavci 1

odstraněny nebo zničeny nebo musí být vnitřní prostor těchto zařízení

inertizován.



(4) Kapaliny musí být z vyprazdňovaných zařízení odváděny tak, aby

neohrozily bezpečnost práce a provozu. Pro odvádění plynů a hořlavých

par platí ustanovení § 29 odst. 4.



(5) Do místa, kde se může vyskytovat výbušné, nedýchatelné nebo toxické

ovzduší, je možné vstoupit a zdržovat se v něm až po jeho ovětrání a po

předcházejícím ověření složení ovzduší v něm.



(6) Kontrola a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku se smí

provádět, pokud koncentrace hořlavých plynů nebo par v nich nepřesahuje

50 % spodní meze výbušnosti. Při práci je nutno používat dýchací

přístroj.



(7) Při práci uvnitř zařízení uvedených v odstavci 1 obsahujících

škodliviny musí každý zaměstnanec používat bezpečnostní postroj a musí

být jištěn pomocí napjatého lana dvěma zaměstnanci z venku.



(8) V době vichřice a bouřky jsou práce v těžko přístupných a

nebezpečných místech a karotážní, seismické a geoelektrické práce

zakázány.



§ 16



Práce ve výškách



(1) Pokud je zaměstnanec ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z

výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu.

Osobní zajištění proti pádu se může použít jen v případě, kdy nelze

použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo

místní podmínky bylo neúčinné.



(2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo

záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné,

odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání.



(3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním

pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen

jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky

nepředpokládá pohyb zaměstnance volným pádem. Při použití

bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška

volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.



Díl V



Mimořádné události



§ 17



Inspekční služba



(1) Při zřizování, likvidaci a podzemních opravách vrtů a sond s

předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, při těžbě a

úpravě plynů a kapalin, při těžbě nerostů loužením, při podzemním

uskladňování plynů nebo kapalin a při ukládání plynů nebo kapalin do

přírodních horninových struktur musí být ve všech pracovních i

nepracovních směnách zajištěna inspekční služba.



(2) Inspekční službou smí být pověřen jen zaměstnanec odborně způsobilý

řídit zdolávání havárie.



(3) Zaměstnanec vykonávající inspekční službu řídí práce na záchranu

osob a zdolávání havárie až do příchodu vedoucího likvidace havárie.^7)



(4) Zaměstnanec uvedený v odstavci 3 smí být pověřován jen pracovními

úkoly, které mu nebrání vykonávat inspekční službu.



§ 18



Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných

provozních nehod a nebezpečných stavů



(1) Závodní zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů,

závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů

příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.



(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:



a) smrtelný úraz^8),



b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo

funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně

průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který

nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje

závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,



c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3

osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo

zraněno více než 10 osob.



(3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné

stavy, a to



a) erupce,



b) nebezpečný tlakový projev,



c) výskyt vody pod tlakem nebo hořlavého plynu, které nebyly projektem

předpokládány, a výskyt kyselého plynu,



d) únik ropy, plynu nebo kapalin do okolí, který má za následek

znečištění ovzduší, vody nebo půdy nad limity stanovené zvláštními

právními předpisy^9),



e) ztráta radioaktivního zářiče a prokázaná netěsnost uzavřeného

zářiče,



f) vloupání do skladu výbušnin, odcizení či nalezení výbušnin,



g) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti,



h) hledání pohřešované osoby.



(4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a

nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při



a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů a přiotrávení zplodinami

vznikajícími během výbuchu, nebo



b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým

proudem.



(5) Na místě, kde došlo k mimořádné události uvedené v odstavci 1, se

nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovede ohledání místa

nebo nerozhodne jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených,

popřípadě o další záchranné práce nebo o bezpečnost provozu.



(6) O místě mimořádné události zaměstnavatel pořídí výstižnou

fotodokumentaci a vyhotoví náčrtek, popřípadě plánek zachycující

důležité skutečnosti.



(7) Mimořádné události uvedené v odstavci 1 zaměstnavatel vyhodnocuje a

eviduje a záznamy a dokumentaci o nich uchovává po dobu nejméně 5 let.



§ 19



Havarijní sklad



(1) Pro zabezpečení pohotovosti prostředků ke zdolávání havárií musí

mít zaměstnavatel havarijní sklad, jestliže provádí



a) vrtné práce s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo

plynu, testerovací práce, čerpací pokusy nebo podzemní opravy sond,



b) těžbu, dopravu a úpravu ropy nebo gazolínu a zemního plynu,



c) těžbu nerostů loužením,



d) podzemní uskladňování plynů nebo kapalin nebo



e) ukládání kapalin do přírodních horninových struktur.



(2) Umístění a vybavení havarijního skladu určí vedoucí pracovník po

projednání s revírní báňskou záchrannou stanicí.



(3) Havarijní sklad smí být zřízen jako společný pro více pracovišť i

více organizací. V takovém případě vedoucí likvidace havárie určí,

které prostředky ke zdolávání havárie musí být uloženy přímo na

pracovišti.



Díl VI



Dokumentace a záznamy



§ 20



Dokumentace



(1) Dokumentaci tvoří:



a) základní dokumentace,



b) provozní dokumentace,



c) technická dokumentace,^10)



d) dokumentace o vrtu a sondě,



e) důlně měřická a geologická dokumentace,^11)



f) záznamy o školení a zkouškách zaměstnanců.



(2) Vedoucí pracovník určí, kde, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude

dokumentace vedena, a místo a způsob jejího uložení.



§ 21



Základní dokumentace



(1) Základní dokumentaci tvoří:



a) evidenční kniha, která obsahuje



1. údaje, popřípadě doklady o průzkumném území, chráněném ložiskovém

území, popřípadě o chráněném území, o dobývacím prostoru, pozemkovém

vlastnictví organizace, územních rozhodnutích, stavebních povoleních,

povolení geologických prací, hornické činnosti a činnosti prováděné

hornickým způsobem a jiných důležitých správních rozhodnutích,



2. údaje, popřípadě doklady o stavbách, včetně kolaudačních rozhodnutí,

a o zařízeních, včetně rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do

užívání nebo do provozu,



3. údaje o těžebních metodách,



b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají

rozhodnutí orgánů státní správy a opatření a příkazy organizace

týkající se bezpečnosti práce a provozu a hospodárného využívání

ložisek,



c) kniha mimořádných událostí,



d) knihy, do nichž jsou zaznamenávány výsledky kontrol a prohlídek.



(2) Záznamy technického dozoru, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u

kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují

formu zápisu do knih, smí být prováděny způsobem, který umožní uchování

a využívání údajů po určenou dobu.



(3) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, revizí, zkoušek, měření a

rozborů zaznamenají zaměstnanci, kteří je provedli. Zaznamenána musí

být i určená opatření. Není-li stanoveno jinak, musí být tyto záznamy

uchovávány po celou dobu jejich platnosti, nejméně však jeden rok od

ukončení prací nebo činností.



§ 22



Provozní dokumentace



(1) Provozní dokumentaci tvoří projekt, technologický postup nebo

pracovní postup (§ 68 odst. 3 a § 78 odst. 3), návod k používání ^12) a

návod k obsluze ^13) (dále jen "pokyny pro obsluhu a údržbu") zařízení

a pravidla (§ 61).



(2) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou

stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace. Při

změně podmínek musí být provozní dokumentace bezodkladně upravena.



(3) Provozní dokumentaci schvaluje vedoucí pracovník.



(4) Provozní dokumentace určí zejména postup a návaznost, popřípadě

souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce,

ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou

techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění

pracoviště v době, kdy se na něm nepracuje.



(5) Provozní dokumentace dále určí podmínky na ochranu zdraví

zaměstnanců a provozního zařízení před účinky předpokládaných

škodlivin, zejména sirovodíku a oxidu uhličitého, a na ochranu proti

výbuchu plynů a par, provozní a bezpečnostní pokyny na ochranu objektů

a ochranná pásma.



(6) Pro obdobné činnosti smí být používána typová provozní dokumentace

upravená na místní podmínky.



(7) Provozní dokumentace musí být uchovávána nejméně rok od ukončení

prací nebo činností, pro které byla vypracována. Pokud při provádění

prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být

provozní dokumentace uchovávána nejméně 5 let po roce, kdy se úraz

stal.



§ 23



Projekt a technologický postup



(1) Pro vrtné a geofyzikální práce, čerpací pokusy, těžbu a úpravu ropy

a plynu, provoz zařízení pro dopravu plynů a kapalin a pro výzkum sond,

intenzifikaci přítoku, podzemní opravy sond, těžbu nerostů loužením,

deparafinaci s použitím kapaliny o teplotě vyšší než 60 stup. C,

podzemní uskladňování plynů a kapalin v přírodních horninových

strukturách nebo v podzemních prostorech, ukládání kapalin do

přírodních horninových struktur, zajištění vrtu nebo sondy, likvidaci

vrtu nebo sondy a využívání geotermální energie musí být vypracován

projekt a technologický postup. Projekt a technologický postup smí být

vypracován jako společný pro skupinu vrtů nebo sond s obdobnými poměry.



(2) Ke zpracování projektu je oprávněn jen báňský projektant^14), k

části projektu vztahující se k instalaci elektrických zařízení jen

projektant instalací elektrických zařízení^20).



(3) Náležitosti projektu vrtu stanovuje příloha č. 1. Náležitosti

ostatních projektů stanovují přílohy č. 2 až 4; příloha č. 1 se v

těchto případech použije přiměřeně.



(4) Technologický postup určuje zejména



a) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,



b) opatření, která je třeba dodržovat před zahájením práce, v jejím

průběhu a po jejím ukončení, popřípadě také opatření při zastavení a

přerušení práce,



c) bezpečnostní opatření, včetně podmínek pro používání zdraví

škodlivých nebo nebezpečných látek,



d) elektrická a strojní zařízení určená k práci,



e) protipožární opatření,



f) hygienická opatření,



g) osobní ochranné pracovní prostředky,



h) možné havárie, jejich příznaky a chování zaměstnanců při jejich

zjištění.



(5) Technologický postup pro sběr a úpravu ropy, zemního plynu a

gazolinu určí také způsob vyhřívání ropy a odvádění uvolněných plynů a

hořlavých par z ropy.



(6) Technologický postup pro podzemní uskladňování plynů a kapalin a

pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur určí také

nejvyšší a nejnižší provozní tlak, nejvyšší a nejnižší vtláčecí tlak,

popřípadě povolenou rychlost vtláčení a jejich zaznamenávání, intervaly

a délky technologických přestávek ve vtláčení a opatření k zamezení

migrace plynu nebo kapalin za pažnicemi.



(7) Technologický postup smí být zčásti nebo v plném rozsahu nahrazen

projektem.



§ 24



Dokumentace o vrtu a sondě



(1) O průběhu hloubení vrtu musí být veden směnový záznam, do kterého

se zaznamenává průběh vrtných a ostatních prací. Závažné události a

nebezpečné stavy a další údaje určené vedoucím pracovníkem se

zaznamenávají do vrtného deníku.



(2) O každé sondě musí být vedena dokumentace obsahující údaje o

činnostech a důležitých skutečnostech, jako jsou schéma sondy a popis

vystrojení sondy, výsledky předepsaných zkoušek, karotážních a jiných

prací (podzemních oprav apod. ) a údaje o zvláštních událostech na

sondě.



§ 25



Záznamy o školení a zkouškách zaměstnanců



Záznamy o školení, seznámení s předpisy, provozní dokumentací a

obsluhou zařízení, výcviku, zácviku a zkouškách zaměstnance musí být

vedeny a uchovávány po dobu nejméně 5 let od ukončení jeho pracovního

poměru.



HLAVA DRUHÁ



ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ



Díl I



Společná ustanovení



Oddíl 1



Zařízení pro vrtné práce



§ 26



Montáž a demontáž vrtných souprav



(1) Pro vrtnou věž musí být na vrtbě schéma rozmístění kotevních lan a

jejich upevnění s uvedením tahu v lanech určeného výrobcem.



(2) Zdvihání a spouštění vrtné věže, nejedná-li se o pojízdnou vrtnou

soupravu nebo o vrtnou věž nižší než 8 m, se považuje za práci spojenou

se zvýšeným nebezpečím. Vrtnou věž vyšší než 8 m je zakázáno zdvihat a

spouštět ručně.



(3) Nelze-li při zdvihání nebo spouštění vrtné věže vyloučit její pád,

musí být zajištěna bezpečnost práce a provozu uvnitř bezpečnostního

okruhu. Poloměr bezpečnostního okruhu se rovná výšce vrtné věže

zvětšené o polovinu, nejméně však o 10 m.



(4) Po ukončení montáže musí být ověřena funkčnost zařízení

ovlivňujících bezpečnost práce a provozu.



(5) Pokud je nutné provádět práce v různých úrovních nad sebou, musí

být určena opatření pro jejich bezpečné provádění.



(6) Montáž, oprava nebo demontáž věžních konstrukcí nesmí být prováděna

při rychlosti větru nad 10 m. s-1, za snížené viditelnosti, nebo

tvoří-li se námraza.



§ 27



Vrtné věže



(1) Vrtná věž musí být označena údajem typu, největšího dovoleného

zatížení, výšky, roku výroby a názvu výrobce vrtné věže.



(2) Pokud mají být vrtné trubky stavěny do vrtné věže, musí být věž

vybavena zařízením na jejich odkládání.



(3) Vrtné věže na vrtech s nebezpečím erupcí nebo výronu plynů nebo

kapalin musí být vybaveny záchranným zařízením pro rychlé a bezpečné

opuštění horní pracovní plošiny. Záchranné zařízení, které má být

použito na vrtech s nebezpečím erupcí nebo výronu ropy nebo hořlavých

plynů, musí být vyhotoveno tak, aby při jeho použití nenastalo

jiskření. Místo dosednutí záchranného zařízení musí být nejméně v

takové vzdálenosti od vrtné soupravy, jako je výška horní pracovní

plošiny nad úrovní terénu.



(4) K místům ve vrtné věži, kam je potřebné vystupovat, musí být

zajištěn přístup pomocí schodů nebo žebříku (§ 109). Stupadlový žebřík

je možné použít jen do výšky 15 m.



(5) Pro vedení pojízdné plošiny ve vrtné věži smí být použity jen pevné

průvodnice.



(6) Vrtné věže vyšší než 26 m musí být vybaveny zařízením proti najetí

spodního bloku kladkostroje do koruny vrtné věže.



(7) Dřevěné vrtné věže se nesmí používat.



§ 28



Kontrolní a měřicí přístroje



(1) Vrtná souprava, na které je možné vyvinout tah na háku kladkostroje

větší než 100 kN, musí být opatřena zařízením na měření a registraci

tahu v laně. Při poruše tohoto zařízení musí být vrtné práce zastaveny.



(2) Vrtná souprava musí být vybavena tlakoměry na měření tlaku na

stojáku a v mezikruží.



(3) Na vrtbě s předpokládaným výskytem hořlavých plynů musí být

kontinuálně zjišťován výskyt hořlavých plynů vydělovaných z výplachu se

zvukovou i světelnou signalizací dosažení koncentrace plynu určené

projektem vrtu. Snímač musí být umístěn co nejblíže ústí vrtu. Při

činnosti soupravy pro podzemní opravy sond může být přístroj pro

kontinuální měření nahrazen přístrojem přenosným a kontinuální

zjišťování nahrazeno intervalovým v intervalech stanovených projektem;

intervaly však nesmí být delší než 30 minut.



(4) Součástí výbavy vrtné soupravy a soupravy pro podzemní opravy sond

při činnostech, u nichž lze předpokládat vytvoření nebezpečné

koncentrace hořlavých plynů v ovzduší pracoviště, jsou dva přístroje na

měření výskytu hořlavých plynů v ovzduší, kterými je v místech, kde lze

výskyt hořlavých plynů předpokládat, nepřetržitě zjišťována koncentrace

hořlavých plynů v ovzduší. Dosažení 25 % spodní meze výbušnosti,

popřípadě 1 % metanu v ovzduší musí být automaticky zvukově i světelně

signalizováno. Vedoucí pracovník určí opatření pro případ překročení

této hranice s tím, že při překročení 50 % spodní meze výbušnosti,

popřípadě 2 % metanu v ovzduší musí být vypnut přívod elektrického

proudu do tohoto prostoru a zastaven chod spalovacích motorů v celém

ohroženém prostoru.



(5) V místech, kde lze předpokládat výskyt zdraví škodlivých plynů v

ovzduší, musí být nepřetržitě zjišťována jejich koncentrace. Místa

zjišťování těchto plynů, mezní koncentraci, jejíž dosažení musí být

automaticky zvukově i světelně signalizováno, a opatření pro případ

překročení této hranice určí vedoucí pracovník. Vedoucí pracovník také

rozhodne o vybavení zaměstnanců na těchto pracovištích sebezáchrannými

přístroji.



Oddíl 2



Vrtné práce



§ 29



Požadavky na pracoviště



(1) Pracoviště a zařízení pro práce a činnosti uvedené v § 23 odst. 1

musí být provedeno podle projektu.



(2) Pracoviště, na kterém se provádí práce a činnosti uvedené v § 23

odst. 1, nebo vrtná souprava nebo souprava pro podzemní opravy sond

musí být označena názvem provozující organizace.



(3) Pracoviště, na kterém se provádí práce a činnosti uvedené v § 23

odst. 1, s výjimkou vrtby s projektovanou hloubkou vrtu menší než 100

m, pokud se na takový vrt vztahuje díl třetí této hlavy, musí být

vybaveno telekomunikačním zařízením.



(4) Uvolněné, popřípadě odpouštěné plyny a hořlavé páry musí být

odváděny do bezpečné vzdálenosti. Vývod musí být chráněn proti

zamrznutí.



§ 30



Vrtné práce a ostatní činnosti



(1) Pro dorozumívání v prostředí, ve kterém se obsluha zařízení a

ostatní zaměstnanci nemohou vzájemně dorozumět, určí zaměstnavatel

jednotný způsob signalizace. Význam signálů musí být vyvěšen na místě

obsluhy zařízení.



(2) Jestliže ze stanoviště obsluhy zařízení není přímo vidět na břemeno

a dráhu jeho pohybu, smí být manipulace s břemenem prováděna jen za

pomoci zaměstnance, který je s obsluhou zařízení dohodnut na způsobu

dorozumívání.



(3) Mechanicky zdvihané části musí být zajištěny proti nežádoucímu

uvolnění a sesmeknutí.



(4) Pod místem vytahování, zdvihání a spouštění materiálu musí být

zajištěn dostatečný prostor pro manipulaci s materiálem, do kterého smí

zaměstnanci vstupovat jen po dohodě nebo na pokyn zaměstnance, který

tyto práce řídí.



§ 31



Kontroly a prohlídky



(1) Vedoucí pracovník určí lhůty a způsob prohlídek a kontrol objektů,

pracovišť, zařízení, přístrojů a pomůcek tak, aby byly zajištěny

požadavky této vyhlášky.



(2) Vrtná věž včetně záchranného zařízení musí být prohlédnuta

technikem před začátkem a po skončení prací spojených s mimořádným

zatížením zdvihacího zařízení a po erupci, vichřici a po úderu blesku

do vrtné věže. Záchranné zařízení musí být prohlédnuto také po jeho

opravě a po nadměrném namáhání záchranného zařízení nebo nosného lana.



(3) Před uvedením do provozu, dále ve dvouletých lhůtách a také po

generální opravě nebo rekonstrukci musí vrtnou věž prohlédnout odborně

způsobilá osoba.



(4) Vrtné práce smí být zahájeny až po kontrole a odborném posouzení

stavu a vybavení vrtby a protihavarijní připravenosti a po odstranění

závad a nedostatků ohrožujících bezpečnost práce nebo provozu. Před

navrtáním předpokládaného obzoru s možným výronem plynu nebo kapaliny

musí být ve vzdálenosti určené projektem vrtu opět provedena kontrola a

odborné posouzení stavu a vybavení vrtby a protihavarijní

připravenosti.



(5) Nejméně jednou za 2 roky musí být kontrolován povrch podzemního

zásobníku a ústí sond, popřípadě důlních děl, která mají třeba jen

nepřímé spojení s podzemním zásobníkem, na únik plynu. Způsob kontroly

určí vedoucí pracovník.



§ 32



Výplach a pracovní kapalina



(1) Fyzikálně chemické vlastnosti výplachu a pracovní kapaliny (dále

jen "výplach") musí být voleny tak, aby nedošlo k erupci.



(2) Výsledky kvalitativních zkoušek výplachu, množství výplachu při

vrtání a proplachování a spotřeba přídavných materiálů (přísad) musí

být zaznamenávány.



(3) Změnu projektem určených parametrů výplachu smí povolit jen

technický dozor. Změna musí být určena písemně a musí o ní být

neprodleně informován vedoucí pracovník.



(4) Při použití vzduchového výplachu musí být ústí vrtu opatřeno

těsnicí hlavou nebo odsávacím zařízením. Prach musí být zneškodňován.



(5) Předpokládá-li projekt výskyt hořlavých plynů ve vrtu, nesmí být

vzduchový výplach použit.



§ 33



Zapouštění a tažení nářadí



(1) Při vytahování nářadí, popřípadě při vtahování nářadí do věže se

horní konec vytahovaného nářadí nesmí přiblížit ke kladnici na

vzdálenost menší než 1 m.



(2) Středový a odkládací mostky musí být dostatečně pevné. Na podpěrné

konstrukci mostku musí být vyznačena její dovolená nosnost.



(3) Na vrtu s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být



a) při zapouštění a tažení nářadí sledován stav a zaznamenáván objem

vytékajícího výplachu z vrtu nebo sondy, popřípadě doplňovaného

výplachu; k tomu je vrtná souprava a souprava pro podzemní opravy sond

vybavena zařízením pro kontrolu a zaznamenávání objemu vytékajícího a

doplňovaného výplachu,



b) při tažení nářadí z vrtu pravidelně doplňován výplach,



c) určena rychlost zapouštění a tažení nářadí.



(4) Na vrtu a sondě s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být na

pracovním povalu připraven otevřený uzávěr na uzavření nářadí ve vrtu,

popřípadě sondy.



§ 34



Hydraulické zvedáky



(1) Práce s hydraulickými zvedáky se považuje za práci spojenou se

zvýšeným nebezpečím.



(2) Hydraulické zvedáky musí být mezi sebou pevně spojeny a čerpadlo

musí mít tlakoměr.



(3) Před spuštěním hydraulických zvedáků musí být odstaven vrtný vrátek

a všichni členové osádky musí opustit pracovní poval s výjimkou těch,

kteří obsluhují čerpadla, a zaměstnance vykonávajícího stálý dozor.



(4) Při práci s hydraulickými zvedáky je nutné sledovat hodnotu tlaku

na tlakoměru.



§ 35



Kontrola průběhu vrtu



Kontrola průběhu (inklinometrické měření) vrtu na ropu a plyn musí být

prováděna ve lhůtách určených projektem vrtu, u ostatních vrtů

nejpozději po dosažení konečné hloubky vrtu.



Oddíl 3



Čerpací pokusy



§ 36



Příprava na čerpací pokus ve vrtu nebo sondě



(1) Před započetím čerpacího pokusu musí být vrt naplněn až po své ústí

výplachem a umrtven.



(2) Připravenost vrtu k zapuštění testeru potvrzuje svým podpisem

technický dozor vrtby.



(3) Ústí vrtu a sondy s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být

zajištěno protierupčním zařízením a musí umožňovat bezpečné umrtvení

sondy a kontrolu průběhu čerpacího pokusu. Při zapouštění a tažení

vrtných trubek nebo stupaček musí být připraven otevřený uzávěr.



(4) Po pročistění vrtu nebo sondy do stanovené hloubky musí být před

provedením první perforace ověřena hermetičnost pažnicové kolony.



(5) Zařízení na ústí vrtu a sondy musí umožňovat bezpečné, spolehlivé a

přesné měření tlaku ve stupačkách i v mezikružích.



§ 37



Vyvolání přítoku



(1) Ústí stupaček musí být zabezpečeno uzávěrem s vložkou z

nejiskřivého materiálu.



(2) Jestliže je na vyvolání přítoku použita plynová náplň nebo náplň z

kapaliny s nízkou měrnou hmotností, musí být náplň ze stupaček nebo

vrtných trubek vypouštěna plynule.



(3) Pokud má být k vyvolání přítoku použito plynu, smí být vzduch

použit jen v případě, kdy je vytvoření výbušné směsi vyloučeno; jinak

smí být použit jen inertní plyn.



§ 38



Intenzifikace přítoku



(1) Práce na intenzifikaci přítoku se považuje za práci spojenou se

zvýšeným nebezpečím.



(2) Každý čerpadlový agregát musí mít vlastní potrubí.



(3) Je-li na intenzifikaci přítoku použita kyselina, musí být na

pracovišti přiměřená zásoba neutralizačních činidel.



(4) Po dobu celé operace je nutné sledovat vývoj tlaku.



(5) V průběhu zatláčení intenzifikačních kapalin do sondy je zakázáno

zdržovat se v okolí ústí sondy.



(6) Tlaková zkouška čerpacích agregátů a potrubí je přípustná jen

vodou.



Díl II



Vrtné práce s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu



§ 39



Společná ustanovení



(1) Na vrtbě s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu

musí být připravena zásoba výplachu a zatěžkávadel určená projektem

vrtu.



(2) Na vrtbě musí být viditelně umístěn orientační ukazatel směru a

síly větru.



(3) Při nebezpečných tlakových projevech a při otevřené erupci ropy

nebo hořlavého plynu nesmí být v okruhu nebezpečného dosahu plynu nebo

par používán otevřený oheň. Tento prostor musí být uzavřen hlídkami

nebo jinak zabezpečen. Ustanovení § 81 odst. 3 platí i pro tento

prostor.



(4) Pro vrty s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu

bez předpokládaného vzniku nebezpečného tlakového projevu neplatí

ustanovení § 41 odst. 1 věty druhé, § 42 odst. 3 a § 45 odst. 1 věty

druhé; opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu v těchto

případech určí provozní dokumentace.



§ 40



Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení



(1) Vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu nesmí být blíže než

150 m od nejbližšího krajního vodiče vzdušného elektrického vedení,

pokud není zajištěna možnost neprodleného vypnutí tohoto vedení; je-li

tato možnost zajištěna, smí být tato vzdálenost, kromě vzdušného vedení

velmi vysokého napětí, zmenšena až na 50 m.



(2) Jestliže vzdušné vedení vysokého nebo nízkého napětí patří

organizaci provádějící vrtné práce a slouží jen pro její provoz, nesmí

být vrt podle odstavce 1 blíže než 30 m od nejbližšího krajního vodiče

za předpokladu, že je zajištěno neprodlené vypnutí tohoto vedení.



(3) Vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu nesmí být blíže než

150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby; u

zahušťovacích vrtů v místech, kde nehrozí nebezpečí neočekávaného

výronu plynů, smí být tato vzdálenost snížena až na 50 m. Jestliže je

předpokládán výskyt sirovodíku, nesmí být tato vzdálenost menší než 350

m.



(4) Vrty pro vyhledávání, odplyňování a monitorování starých nebo

opuštěných důlních děl mohou být provedeny ve vzdálenosti až 3 metry od

objektů a zařízení, avšak jen za předpokladu, že vedoucí pracovník

schválí pro tyto práce dokumentaci určující potřebná bezpečnostní

opatření k zabránění nahromadění metanu v bezprostředním okolí ústí

vrtu a k jeho odvedení do bezpečné vzdálenosti.



(5) V ostatních případech nesmí být vrt s předpokládaným výskytem ropy

nebo plynu blíže než 30 m od objektů a zařízení, ve kterých se používá

otevřený oheň.



(6) V okruhu 15 m od ústí vrtu smí být umístěno jen určené

technologické zařízení; ustanovení odstavce 4 zůstává nedotčeno.



(7) Nestanoví-li energetický zákon^21) jinak, stanovují se bezpečnostní

pásma vrtů od objektů a zařízení podle této vyhlášky.



§ 41



Vrtání



(1) Při vrtání musí být na pracovním povalu nejméně jeden zaměstnanec.

Dosáhne-li vrt hloubky 30 m před předpokládaným obzorem s možným

výronem plynu nebo kapaliny, musí být na pracovním povalu nejméně 2

zaměstnanci.



(2) Na vrtu s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny smí být vrtání po

každém zapuštění vrtného nářadí zahájeno až po propláchnutí vrtu.



§ 42



Pažení a cementace



(1) Vodonosné, roponosné a plynonosné horizonty musí být izolovány.



(2) Přidržovat zátěžku nebo beranidlo rukama při zapouštění pažnic je

zakázáno.



(3) Na vrtu s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu musí být pažení a

cementace pažnicových kolon prováděno pod dohledem technika.



(4) Na vrtu s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu musí být po

cementaci pažnicových kolon, mimo řídící kolony, zkontrolována výška

cementového sloupce a jeho izolační schopnost a vyzkoušena hermetičnost

pažnicové kolony.



(5) Pro cementaci se použije cement pro cementování vrtů^22) nebo

cement o minimální pevnosti v tlaku 32,5 MPa se stanovenou recepturou

pro úpravu cementové kaše. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud

cement vyhovuje alespoň požadavkům určených norem^23) upravujících

požadavky na cementy a materiály pro cementování vrtů.



(6) V průběhu technologické přestávky po cementaci, s výjimkou

cementace řídicí a úvodní kolony a technologické přestávky ke

zjišťování hermetičnosti, se nepřetržitě zjišťuje koncentrace hořlavých

plynů na ústí vrtu nebo sondy.



§ 42a



Cementové mostky



(1) Cementový mostek a cementový mostek kombinovaný s mechanickým

mostkem se projektují podle technického stavu vrtu nebo sondy a na

základě zhodnocení získaných geologických poznatků, očekávaných tlaků,

teplot a podmínek v místě jeho postavení a v souladu s přílohami č. 5 a

6 k této vyhlášce. Není-li možné dodržet nejmenší stanovené délky

cementového mostku pro nedostatečnou délku vrtu nebo sondy, pak



a) část vrtu nebo sondy pod obzorem se vyplní v celé délce,



b) v části vrtu nad obzorem se zvolí takový typ mostku, aby bylo

spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory a

jednotlivých obzorů s povrchem.



(2) Postavení cementového mostku je dovoleno jen v umrtveném vrtu nebo

sondě průchodném od ústí až k místu postavení mostku.



(3) Před cementací tlakového cementového mostku se provede pohlcovací

zkouška obzoru, který má být izolován. Způsob provedení pohlcovací

zkoušky určí projekt; nejvyšší tlak zatláčení se určí na základě

výsledku pohlcovací zkoušky. Tlaková cementace se provádí při zavřeném

ústí vrtu nebo sondy.



(4) Cementová kaše se před zahájením čerpání do vrtu nebo sondy i v

jeho průběhu míchá a homogenizuje v samostatné nádrži nebo v míchací

nádrži cementačního agregátu. V průběhu míchání se kontroluje měrná

hmotnost a množství cementové kaše začerpávané do vrtu nebo sondy a

odebere vzorek cementové kaše.



(5) O provedení cementového mostku vypracuje vedoucí cementačních prací

cementační protokol obsahující údaje o způsobu provedení cementace,

spotřebě cementu, fyzikálních vlastnostech a množství cementové kaše a

časovém průběhu cementace mostku s uvedením údajů o hlavě mostku a

tlacích použitých při zatláčení.



§ 42b



Kontrola cementových mostků



(1) Hermetičnost cementového beztlakového mostku se po jeho postavení a

ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí a tlakem nebo snížením

hladiny ve vrtu nebo sondě. Hermetičnost cementového tlakového mostku

se po jeho postavení a ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí,

tlakem a snížením hladiny ve vrtu nebo sondě. V případě nehermetičnosti

cementového mostku a v případě, že délka izolačního cementového mostku

nedosahuje minimální požadované délky nad izolovaným obzorem, se

cementace a následné zkoušky hermetičnosti opakují.



(2) Zkouška zatížením hmotností nářadí se provede po ztuhnutí cementové

kaše nasednutím nářadí na hlavu mostku hmotností stanovenou v projektu,

nejméně však hmotností 3 tuny; to neplatí při zkoušce cementového

mostku v ústí vrtu a sondy. Při této zkoušce se ověří hloubka hlavy

mostku. Tlaková zkouška cementového mostku postaveného v zapaženém vrtu

se provede tlakem stanoveným s ohledem na mezní vnitřní tlak pažnic a

na technický stav a opotřebení pažnic.



(3) Kontrola hermetičnosti cementového mostku snížením hladiny se

provede



a) u vrtů a sond, u kterých je znám ložiskový tlak, snížením hladiny

kapaliny na takovou úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 ložiskového

tlaku,



b) u vrtů a sond, u kterých není znám ložiskový tlak, snížením hladiny

kapaliny na úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 výšky původního sloupce

kapaliny.



(4) Kontrola hermetičnosti se neprovádí u cementového mostku v ústí

sondy.



(5) Projekt nebo technologický postup určí



a) dobu zkoušky hermetičnosti,



b) velikost zkušebního tlaku a dovolený pokles zkušebního tlaku,



c) dobu technologické přestávky na ztuhnutí cementu a ověření

hermetičnosti mostku nebo pevnost cementového kamene, po jejímž

dosažení je možno provádět další činnosti ve vrtu nebo sondě.



(6) Technický pracovník určený v projektu nebo v technologickém postupu

vyhotoví o každé zkoušce hermetičnosti mostku a jejím výsledku

protokol.“.



§ 43



Opatření pro předcházení erupcím



(1) Vrt s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu musí

být zapažen a vybaven protierupčním zařízením.



(2) Jestliže projekt vrtu předpokládá navrtání obzoru nasyceného plynem

pod vyšším tlakem, než je hydrostatický tlak, musí být použito

protierupční zařízení, které umožní uzavřít ústí vrtu v čase kratším

než 1 minuta.



(3) Ke zvládnutí tlakových projevů musí být ústí vrtu vybaveno tak, aby

bylo možné začerpat výplach do prostoru mezikruží tvořeného pažnicemi a

vrtným nářadím a vypouštět médium z prostoru tohoto mezikruží. Tlakový

rozvod musí být opatřen tlakoměry a regulovatelnými nebo vyměnitelnými

tryskami. Tento rozvod musí být ukotven a chráněn proti zamrznutí.



§ 44



Protierupční zařízení



(1) Před montáží protierupčního zařízení na ústí vrtu musí být toto

zařízení přezkoušeno funkčně a zkušebním tlakem podle § 51 odst. 2

písm. a).



(2) Protierupční zařízení na ústí vrtu musí být přezkušováno tlakem.

Lhůty, zkušební tlak a rozsah zkoušek určí projekt vrtu.



(3) Čelisťové protierupční zařízení musí být kontrolováno také jeho

uzavřením při každé výměně dláta, univerzální ve lhůtách určených

projektem vrtu.



§ 45



Ovládání protierupčního zařízení



(1) Pokud projekt vrtu předpokládá jen navrtání vody pod tlakem

chladnější než 60 stup. C a neobsahující hořlavé, toxické ani

nedýchatelné plyny, smí být protierupční zařízení ovládáno ručně. V

ostatních případech musí být protierupční zařízení ovladatelné dálkově

z ovládacího panelu na pracovním povalu a z tlakové stanice s

ovládacími ventily.



(2) Ovládací panel protierupčního zařízení musí být pevně spojen s

pracovním povalem v dosahu obsluhy vrtného vrátku.



(3) Páky ovládacích ventilů dálkového ovládaní nesmí mít mechanické

zajištění pracovní polohy.



(4) Ovládací kola nebo páky ručního ovládání protierupčního zařízení

musí být vyvedeny tak, aby k nim byl snadný přístup. Ovládací kola musí

být označena v souladu s uspořádáním uzávěrů na ústí vrtu. Na

ovládacích kolech musí být vyznačen směr a počet otáček potřebných k

uzavření plného uzávěru nebo uzávěru mezikruží ověřený funkční zkouškou

po montáži protierupčního zařízení. Ovládací kolo plného uzávěru musí

být označeno červenou barvou.



§ 46



Otevřená erupce



(1) Dojde-li k otevřené erupci ropy nebo hořlavého plynu, je nutné

zastavit chod spalovacích motorů a vypnout přívod elektrické energie na

vrtbu.



(2) Postup při zmáhání erupce určí havarijní plán.^7)



§ 47



Podzemní opravy sond



(1) Pro podzemní opravy sond platí přiměřeně ustanovení § 26 až 28, §

31 až 34, § 39 a § 42 až 46 s tím, že dálkové ovládání protierupčního

zařízení smí být z jednoho místa.



(2) Při tažení a zapouštění stupaček nebo vrtných trubek musí být vždy

připraven otevřený uzávěr.



Díl III



Vrtné práce pro jiné účely



§ 48



Pojízdné vrtné soupravy



(1) Pojízdná vrtná souprava musí být před zdviháním věže postavena tak,

aby byla zajištěna proti samovolnému pohybu.



(2) Je zakázáno ponechat vrtnou věž pojízdné vrtné soupravy v

polozdvihnuté poloze.



§ 49



Vrtání



Při utahování nebo uvolňování šroubů upínací hlavy na vřetenu musí být

páka spojky vypnuta. Zapínací páka vřetene a řadicí páka rychlosti musí

být v nulové poloze (neutrál).



Díl IV



Zařízení pro těžbu, dopravu, úpravu a podzemní uskladňování plynů a

kapalin, pro těžbu nerostů loužením a pro ukládání kapalin do

přírodních horninových struktur



Oddíl 1



Společná ustanovení



§ 50



Všeobecné ustanovení



Na sběrném středisku těžby ropy a plynu, na středisku podzemního

uskladňování plynu nebo kapaliny, pro těžbu loužením a pro ukládání

kapalin do přírodních horninových struktur musí být k dispozici schéma

zapojení zařízení ke sběru, úpravě, vtláčení, měření a expedici. Za

sběrné středisko se v tomto smyslu považuje i samostatná sonda, pokud

se přímo u ní provádí úprava ropy nebo plynu nebo pokud se touto sondou

ukládá odpad do přírodní horninové struktury.



§ 51



Sonda



(1) Ústí sondy musí být opatřeno uzávěrem, který musí být hermeticky

uzavřen, není-li sonda využívána. Ústí těžební sondy musí umožňovat

měření tlaku, odběr vzorků a odpouštění plynu a kapalin ze všech

mezikruží.



(2) Uzávěr je nutné podrobit zkouškám, a to



a) před jeho nasazením zkoušce pevnosti, která musí být provedena při

jmenovitém tlaku uzávěrů do 70 MPa zkušebním tlakem rovným dvojnásobku

jmenovitého tlaku, u uzávěrů nad 70 MPa zkušebním tlakem rovným

jedenapůlnásobku jmenovitého tlaku,



b) po montáži uzávěru na ústí sondy zkoušce těsnosti a funkční

spolehlivosti, která musí být provedena zkušebním tlakem rovným

očekávanému provoznímu tlaku.



(3) Při manipulaci s produkčním křížem musí být hlavní uzávěr trvale

otevřený. Pracovat se smí jen s bočními uzávěry na ramenech, popřípadě

s pracovním uzávěrem, pokud je takový uzávěr nad hlavním uzávěrem v

sestavě produkčního kříže. Hlavní uzávěr smí být použit jen při

odvracení nebezpečných stavů na sondě a při opravě nebo výměně horní

části produkčního kříže.



(4) V případě poruchy na produkčním kříži, kterou nemůže obsluha sama

opravit, je nutné sondu uzavřít a poruchu oznámit technickému dozoru

nebo inspekční službě.



(5) V okruhu 15 m od ústí sondy smí být umístěno jen potřebné

technologické zařízení.



(6) Sonda musí být přístupná alespoň ze 2 stran.



(7) V areálu sondy není dovoleno skladovat hořlavé látky s výjimkou

metanolu, popřípadě etanolu, pokud je na sondě používán. Zásobník

metanolu musí být označen tabulkou "Prudký jed METANOL" a musí mít

uzamykatelné poklopy. Musí být zabráněno únikům metanolu.



(8) Práce na sondě a jejím vybavení, které vyžadují demontáž ústí

sondy, se smí zahájit až po umrtvení sondy. Na sondě s nebezpečím

výronu plynu nebo kapaliny smí práce začít až po vyloučení tohoto

nebezpečí.



§ 51a



Kontrola technického stavu sondy



U sondy se



a) zkontroluje technický stav těžební pažnicové kolony při podzemní

opravě provozované sondy, nejde-li o sondy uvedené pod písmenem e),

jestliže u sondy do stáří 30 let uplynulo od poslední kontroly více než

10 let, u sondy starší 30 let více než 5 let. Termíny dalších kontrol

určí závodní, avšak interval těchto dalších kontrol nemůže být delší

než 10 let; pokud je sonda aktivně zajištěna proti vnější i vnitřní

korozi, lze tento interval prodloužit až na 15 let,



b) zkontroluje stav těžební pažnicové kolony u kavernového podzemního

zásobníku plynu alespoň jednou za 2 roky; pokud je sonda aktivně

zajištěna proti vnější i vnitřní korozi, lze kontrolu provést jednou za

3 roky,



c) zkontroluje technický stav těžebního vystrojení nejméně jednou za 2

roky, jestliže se v těženém plynu vyskytuje sirovodík,



d) pravidelně kontroluje stav ústí sondy a vývoj tlaku v mezikružích v

intervalech určených provozní dokumentací s ohledem na možný vznik

případných netěsností,



e) nejméně jednou za 2 roky zkontroluje těsnost pažnicových kolon,

například měřením koncentrace metanu v půdním vzduchu v okolí sondy,

měřením nebo sledováním úniku plynu kolem pažnic; způsob kontroly určí

závodní,



f) v případě zjištění jakýchkoliv odchylek nebo netěsností

signalizujících možné ohrožení bezpečnosti provozu zařízení technický

stav sondy zkontroluje bezodkladně.

Výsledky kontrol se vyhodnotí se závěrem, zda sonda a její těžební

vystrojení jsou schopny bezpečného provozu.



§ 51b



Bezpečnostní pásma sond



(1) Bezpečnostní pásmo je souvislý kruhový prostor kolem sondy.

Bezpečnostní pásmo nesmí být



a) u sondy na podzemním zásobníku plynu^21) s tlakem plynu na ústí



1. do 10 MPa včetně menší než 80 m,



2. větším než 10 MPa menší než 150 m,



b) u sondy pro těžbu z ložiska ropy nebo plynu s tlakem na ústí



1. do 2 MPa včetně menší než 30 m,



2. větším než 2 MPa, avšak menším

než 10 MPa včetně menší než 75 m,



3. větším než 10 MPa menší než 100 m,



c) u sondy pro těžbu plynu z ložiska černého uhlí menší než 30 m,



d) u sondy pro těžbu plynu ze starých nebo opuštěných důlních děl menší

než 3 m,



e) u sondy se zjištěným nebo předpokládaným výskytem sirovodíku menší

než 350 m.



(2) U zahušťovacích sond a v případě, že sonda je vybavena

podpovrchovým bezpečnostním ventilem, může být bezpečnostní pásmo podle

odstavce 1 zmenšeno až na polovinu uvedených hodnot.



(3) Není-li možné bezpečnostní pásmo dodržet, určí provozní dokumentace

opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu; opatření se promítnou

do havarijního plánu.



(4) Pokud v bezpečnostním pásmu existují stavby nebo zařízení ve

vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby nebo pokud provozovatel

sondy dá souhlas jiné právnické nebo fyzické osobě ke zřízení stavby

nebo zařízení v bezpečnostním pásmu, stanoví provozovatel sondy

potřebná opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku těchto osob

a tato promítne do havarijního plánu.“.



Oddíl 2



Ropná zařízení



§ 52



Těžba hlubinnými čerpadly



(1) Na čerpacím kozlíku jsou v průběhu provozu zakázány jakékoli práce.

Zdržovat se pod vahadlem čerpacího kozlíku je zakázáno.



(2) Čerpací kozlík s automatickým ovládáním musí být zřetelně označen.



(3) V nejnižší poloze vahadla musí být mezi závěsem ucpávkové tyče a

horní částí těsnicí hlavy vzdálenost nejméně 0,2 m.



§ 53



Lžicování



Při lžicování nesmí docházet ke tření lžicovacího lana o konstrukci

věže nebo ústí sondy.



§ 54



Deparafinace



Při mechanické deparafinaci stupaček v sondě s přetlakem musí být ústí

sondy zajištěno lubrikační hlavou.



§ 55



Druhotné těžební metody



(1) Vtlačné potrubí musí mít 2 uzávěry, z nichž jeden je u tlakového

agregátu nebo rozdělovače a druhý na sondě; mezi těmito uzávěry musí

být zpětná klapka.



(2) Tlaky a množství vtláčeného média musí být měřeny. Opatření pro

případ překročení nejvyšší dovolené hodnoty tlaku určí projekt.



§ 56



Termické těžební metody



(1) Z potrubí přivádějícího bezkyslíkový plyn musí být možné úplné

vypuštění plynu z potrubí před uzavíracím šoupátkem na sondě.



(2) Vzduch smí být vpuštěn do zapalovací sondy až po vypnutí

zapalovacího zařízení, zastavení přívodu bezkyslíkového plynu a po jeho

úplném vypuštění z přívodního potrubí před vstupem do sondy.



(3) Pokud bezkyslíkový plyn obsahuje složky reagující s kyslíkem, smí

být s vtláčením vzduchu do vyhřáté sondy započato až po vpuštění

inertního plynu v množství určeném technologickým postupem.



(4) Vzdálenost ovládacích armatur od zapalovací sondy musí být v době

otevírání potrubí se stlačeným vzduchem při zapalování spalovací vlny v

ložisku ropy nejméně 30 m. V této době se v prostoru mezi sondou a

ovládací armaturou nesmí nikdo zdržovat.



(5) Konstrukce sondy musí umožnit bezpečné uzavření a umrtvení

zapalovací sondy.



(6) Po dobu trvání těžby vnitroložiskovou spalovací vlnou musí být

pravidelně prováděn rozbor plynů vystupujících z těžebních sond ke

zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a sirovodíku, popřípadě

dalších škodlivých plynů. Lhůty a opatření při nedodržení projektem

požadovaných koncentrací určí vedoucí pracovník.



§ 57



Sběr a úprava ropy



V odvodňovací peci se smí zatopit až po naplnění potrubí kapalinou a

při udržování průtoku kapaliny. U technologických zařízení s přímým

ohřevem ropy plamenem musí být po dobu vyhřívání zajištěno úplné

ponoření plamence v kapalině.



§ 58



Nádrže na ropu a gazolin



(1) Nádrž na ropu a gazolin musí mít vývod pro odplynění zabraňující

prošlehnutí plamene do nádrže.



(2) Nádrž na ropu a gazolin musí mít zařízení ke kontinuálnímu

sledování úrovně hladiny a musí být zajištěna proti přeplnění. Musí být

zamezeno úniku ropy a gazolinu.



§ 59



Doprava ropy a gazolinu



(1) Čerpadlo pro dopravu ropy a gazolinu musí mít tlakoměr.



(2) Při plnění a stáčení cisterny musí být zamezeno vznícení

unikajících par. Zařízení pro plnění a stáčení musí být uzemněno.



(3) Plnění a stáčení cisterny v době bouřky je zakázáno.



(4) V ochranném prostoru [§ 81 odst. 1 písm. d)] musí mít automobilová

cisterna na výfukovém potrubí nasazen jiskerník.



Oddíl 3



Plynová zařízení



§ 60



Plynová zařízení



Na těžební a vtláčecí sondy se nevztahuje zvláštní právní předpis.^15)



§ 61



Pravidla a pokyny



Zaměstnavatel vydá pravidla pro projektování, montáž, údržbu, kontroly,

zkoušky a revize plynových zařízení a těžebních a vtláčecích sond,

pravidla pro svářečské práce na plynovém zařízení pod tlakem a pro

vedení revizní knihy plynových zařízení a pokyny pro obsluhu a údržbu

jednotlivých plynových zařízení. Pravidla a pokyny musí zohlednit

rizika podle tlakových skupin plynovodů a přípojek, a to včetně skupiny

pro zvlášť vysoký tlak s přetlakem nad 10 MPa.



Díl V



Těžba nerostů loužením, podzemní uskladňování plynů a kapalin a

ukládání kapalin



§ 62



Loužení



(1) Při těžbě nerostů loužením smí být použit jen postup, který zajistí

udržení loužícího roztoku v projektem předpokládaných hranicích. Poloha

a postup šíření loužícího roztoku musí být zjišťována měřením. Vedoucí

pracovník určí opatření, kterými se upraví postup loužení pro případ

rozšíření loužícího roztoku za projektem předpokládanou hranici.



(2) Při dobývání ložiska loužením, které bylo připraveno k loužení

jinými hornickými pracemi, musí být zabráněno pronikání loužícího

roztoku do používaných důlních děl.



§ 63



Požadavky na technologická zařízení



(1) Vtláčecí vrt nebo sonda musí být vystrojena stupačkami a pakrem

umístěným co nejblíže k přírodní horninové struktuře, ve které se mají

kapaliny nebo plyny uskladňovat nebo ukládat. Mezikruží mezi stupačkami

a poslední pažnicovou kolonou musí být vyplněno pakrovací kapalinou

zabraňující korozi pažnic. Spoje stupaček provozní sondy podzemního

zásobníku plynu musí být při běžném provozním tlaku plynotěsné.



(2) Vtlačné potrubí a na něj navazující technologické zařízení musí

vedle požadavku těsnosti splňovat zejména tyto požadavky:



a) musí mít dva uzávěry, z nichž jeden je u tlakového agregátu nebo

rozdělovače a druhý na ústí vrtu nebo sondy; mezi těmito uzávěry musí

být zpětná klapka,



b) musí být vybaveno tlakoměrem a pojistným zařízením,



c) technologické úniky kapalin se musí vracet uzavřeným okruhem zpět do

technologického zařízení nebo do zvláštní nádrže.



(3) Sonda podzemního zásobníku plynu uvedená v § 51b odst. 1 písm. a)

se vybaví podpovrchovým bezpečnostním ventilem.



§ 64



Provoz zařízení



Provozní tlak a rychlost vtláčení, popřípadě provozní tlaky při

intenzifikaci nesmí vést k rozšiřování existujících a k vytváření

nových trhlin v horninové struktuře nebo v izolačních ochranných

vrstvách nebo k migraci uskladňovaného nebo ukládaného plynu nebo

kapaliny do jiných vrstev. Použití vyššího tlaku při intenzifikačních

pracích, než byl původní ložiskový tlak v přírodní horninové struktuře

nebo nejvyšší dovolený vtláčecí tlak, musí řešit projekt.



§ 65



Postup při ukládání kapalin



Při ukládání kapalin do přírodních horninových struktur nesmí být

připuštěn takový stav koroze potrubí a nadzemní části sondy, netěsnosti

povrchového technologického zařízení a hermetičnosti vtlačných vrtů a

sond včetně pozorovacích vrtů a sond, popřípadě dalších vrtů ve

sledované oblasti, který by ohrozil bezpečnost práce nebo provozu.



Díl VI



Geofyzikální práce



Oddíl 1



Karotážní práce



§ 66



Příprava pracoviště



(1) Musí být určena signalizace mezi obsluhou vrátku karotážní soupravy

a zaměstnancem u ústí vrtu nebo sondy.



(2) V místě, kde se při karotážních pracích používá napětí vyšší než 50

V, musí být položen dielektrický koberec nebo používána dielektrická

obuv.



(3) Na vrtbě musí být připraven vhodný uzávěr ústí vrtu.



§ 67



Práce vrtné osádky



(1) V průběhu karotážních prací smí být na vrtbě prováděny jiné práce

jen se souhlasem toho, kdo řídí karotážní práce.



(2) Členové vrtné osádky, kteří pomáhají při karotážních pracích, se

řídí pokyny toho, kdo řídí karotážní práce.



(3) Při karotážních pracích musí být na vrtbě přítomen alespoň jeden

člen vrtné osádky.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují přiměřeně i na karotážní

práce při podzemních opravách sond a čerpacích pokusech.



§ 68



Zapouštění přístrojů do vrtu nebo sondy



(1) Prorážet zátku ve vrtu nebo sondě karotážním zařízením je zakázáno.



(2) Karotážní kabel nesmí být při zapouštění nebo vytahování usměrňován

rukou a v dosahu jeho volného pohybu se nesmí nikdo zdržovat.



(3) Na vytažení přístroje, který uvízl ve vrtu nebo sondě, musí být

vypracován pracovní postup.



§ 69



Omezení karotážních prací



(1) Karotážní práce ve vrtech pod tlakem ropy nebo plynu smí být

prováděny jen přes lubrikační zařízení.



(2) Při karotážních pracích ve vrtech pod tlakem ropy nebo plynu musí

být dodržovány tyto podmínky:



a) karotážní souprava musí být vzdálena nejméně 15 m od ústí vrtu nebo

sondy a musí být umístěna v prostoru bez nebezpečí výbuchu,



b) manipulace s elektrickým zařízením v okruhu 15 m od ústí vrtu nebo

sondy smí být prováděna jen v případech, kdy je ústí vrtu nebo sondy

uzavřeno a bylo ověřeno nevýbušné složení ovzduší nebo pokud je toto

elektrické zařízení v nevýbušném provedení,



c) motory pomocných zařízení umístěné v okruhu 15 m od ústí vrtu nebo

sondy smí být uvedeny do chodu jen po ověření nevýbušného složení

ovzduší a po uzavření ústí vrtu, popřípadě sondy.



Oddíl 2



Seismický a geoelektrický průzkum



§ 70



Obsluha zařízení



(1) Obsluha zařízení pro seismický a geoelektrický průzkum nesmí řídit

a kontrolovat práce prostřednictvím jiné fyzické osoby.



(2) Před zapnutím proudového obvodu o napětí vyšším, než je bezpečné,

musí operátor upozornit všechny zaměstnance pracující na lince, že bude

zahájeno měření a zapnut elektrický proud. Při použití napětí vyššího

než 300 V se zaměstnanec, který obsluhuje proudovou elektrodu, před

zahájením měření vzdálí nejméně na 2 m od elektrody; vrátit se smí až

na pokyn operátora.



§ 71



Omezení seismických a geoelektrických prací



Při provádění trhacích prací smí být seismická a geoelektrická měření

prováděna pouze po vzájemné dohodě těch, kteří tyto práce řídí.



Díl VII



Zajištění a likvidace vrtů a sond



§ 71a



Požadavky na zajištění vrtů a sond



(1) Zajištění vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se

projektuje podle požadavků bodu 1 písm. a), b) a e) až h) a bodu 2

písm. a), c) až f), i), j) a l) až p) přílohy č. 1 k této vyhlášce

doplněných o lokalizaci vrtu nebo sondy včetně situačního plánu, určení

konstrukce vrtu nebo sondy, požadavky na izolaci, popřípadě cementaci a

o schéma ústí vrtu nebo sondy, a podle příloh č. 5 a 6 k této vyhlášce.

Pro zajištění ostatních vrtů a sond postačí, jsou-li požadavky na

projekt podle věty první uvedeny v technologickém postupu.



(2) Stav zajištění vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se

kontroluje v pravidelných intervalech určených provozní dokumentací.

Nejsou-li vrt nebo sonda zajištěny izolačním mostkem a lze-li v nich

předpokládat výskyt nebo se v nich již vyskytuje tlak na ústí nebo v

mezikruží, kontrolují se nejméně jedenkrát za měsíc; vykazuje-li tlak

stálou hodnotu, lze interval kontrol prodloužit až na 6 měsíců.



(3) Pro zajištění vrtů a sond platí ustanovení § 26 až 28, § 31 odst. 1

až 4 a § 32 až 34, pro zajištění vrtů a sond na vodu pod tlakem, ropu

nebo plyn také § 39, § 42 odst. 1 a 4 a § 42a až 46 s tím, že postačuje

dálkové ovládání protierupčního zařízení z jednoho místa.



§ 71b



Požadavky na likvidaci vrtů a sond



(1) Likvidace vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se

projektuje podle požadavků bodu 1 písm. a), b) a e) až h) a bodu 2

písm. a), c) až f), i), j) a l) až p) přílohy č. 1 k této vyhlášce

doplněných o lokalizaci vrtu nebo sondy včetně situačního plánu, určení

konstrukce vrtu nebo sondy, požadavky na izolaci, popřípadě cementaci a

o schéma ústí vrtu nebo sondy, a podle příloh č. 5 a 6 k této vyhlášce.

Pro likvidaci ostatních vrtů a sond postačí, jsou-li požadavky na

projekt podle věty první uvedeny v technologickém postupu.



(2) Před likvidací vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se

provede karotážní měření pro zjištění technického stavu vrtu a sondy a

případné zapažnicové migrace.



(3) Vrt a sonda na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se likvidují v

souladu s požadavky uvedenými v přílohách č. 5 a 6 k této vyhlášce tak,

aby po likvidaci bylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi

jednotlivými obzory a jednotlivých obzorů s povrchem.



(4) V případě, že vrtem nebo sondou je zastižen vodonosný horizont,

obzor využitelný pro zvláštní zásah do zemské kůry nebo hnědouhelná

nebo lignitová sloj, zaizoluje se takový horizont, obzor nebo sloj,

není-li v příloze č. 6 k této vyhlášce stanoveno jinak, cementovým

mostkem s překrytím nejméně 50 m nad a 30 m pod daný horizont, obzor

nebo sloj, pokud to hloubkové poměry vrtu umožňují, jinak až po ústí

vrtu nebo sondy.



(5) Pro likvidaci vrtů a sond platí ustanovení § 26 až 28, § 31 odst. 1

až 4 a § 32 až 34, pro zajištění vrtů a sond na vodu pod tlakem, ropu

nebo plyn také § 39, § 42 odst. 1 a 4 a § 42a až 46 s tím, že postačuje

dálkové ovládání protierupčního zařízení z jednoho místa.



(6) O provedení likvidace vrtu a sondy vyhotoví vedoucí likvidačních

prací protokol.



§ 71c



Opakovaná likvidace vrtů a sond



(1) U vrtu a sondy, u kterých bylo zjištěno, že původní likvidací

nebylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory

nebo jednotlivých obzorů s povrchem a je ohrožen zájem chráněný podle

zvláštních právních předpisů^9), se provede jejich opakovaná likvidace.

Projekt se zpracuje na základě známé geologické a technické

dokumentace, a to s ohledem na stáří likvidovaného vrtu nebo sondy,

geologické podmínky a technické prostředky a metody likvidace používané

v době likvidace vrtu nebo sondy.



(2) Zlikvidovaný vrt nebo sonda v prostoru budovaného nebo

rozšiřovaného podzemního zásobníku plynu, který nebude využit pro

provoz nebo kontrolu podzemního zásobníku plynu, přezkoumá báňský

projektant z hlediska způsobu jejich likvidace a posoudí jejich

současný technický stav, a to i z hlediska důsledků a požadavků

vyplývajících z provozu podzemního zásobníku plynu. Pokud výsledek

přezkoumání a posouzení nedává záruku bezpečného provozování podzemního

zásobníku plynu po celou dobu jeho předpokládané životnosti, pak se

takový vrt nebo sonda opakovaně zlikviduje.



(3) Projekt opakované likvidace vrtu nebo sondy se operativně upraví na

základě zjištěných skutečností, které se odchylují od údajů zjištěných

z geologické a technické dokumentace a které by mohly být příčinou

ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu nebo ohrožení úspěšnosti

likvidačních prací.



(4) Ustanovení § 71b platí i pro opakovanou likvidaci vrtu a sondy.



§ 71d



Označování ústí zlikvidovaných vrtů a sond



Ústí zlikvidovaného vrtu a sondy se zaměří, popřípadě i označí tak, aby

je bylo možno lokalizovat. Souřadnice a způsob označení ústí

zlikvidovaného vrtu a sondy se uvedou do protokolu podle § 71b odst. 6.



HLAVA TŘETÍ



ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ



Díl I



Společná ustanovení



§ 72



Požadavky na zařízení a jeho části



(1) Pro používané zařízení musí být k dispozici technická dokumentace a

pokyny pro obsluhu a údržbu.



(2) Na měřicím přístroji určeném ke sledování provozních údajů

nezbytných pro bezpečný provoz zařízení musí být vyznačena nejvýše

dovolená hodnota měřené veličiny.



(3) Části zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a

pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo

jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny

vhodným ochranným zařízením a nebezpečné části a místa musí být trvale

a výrazně označena.



(4) Pokud je zařízení ovládáno dálkově, musí být možné přepnout

zařízení z dálkového na ruční ovládání; to neplatí, jestliže jsou tyto

funkce kontrolovány řídicím systémem.



(5) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze

stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje.

Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena

všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla

ohrozit bezpečnost práce a provozu.



(6) Je-li zařízení nebo jeho část uloženo pod podlahou, musí být

prostor pro obsluhu a údržbu větraný a v případech možného zatopení i

odvodněný.



(7) Podlahy a plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí odpovídat §

107 odst. 2, plošiny také § 107 odst. 4 a 5.



(8) Používání zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno

pouze při dodržování technických podmínek výrobce, pokynů pro obsluhu a

údržbu a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení.

Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena.



(9) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k

jejich obsluze.



(10) Pro zařízení a jeho části, které mají být zdvihány pomocí vázacích

prostředků, musí být zpracováno vázací schéma.



§ 73



Ovladače a signalizace



(1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení

celého zařízení od zdroje energie.



(2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí

vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má

označeny polohy, popřípadě funkce a zařízení, které ovládá.



(3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně

odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.



§ 74



Obsluha zařízení



(1) Provoz zařízení ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha



a) překontroluje stav zařízení,



b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení;

to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem,



c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to

možné, dá na ohrožená místa výstražné znamení určené v pokynech pro

obsluhu a údržbu.



(2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo

poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí

zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu,

zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu.



(3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje

chod zařízení a zaznamenává údaje.



§ 75



Pokyny pro obsluhu a údržbu



Pokyny pro obsluhu a údržbu musí určovat také



a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,



b) způsob dorozumívání a dávání signálů (znamení),



c) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.



§ 76



Požadavky na automatické a dálkové ovládání



(1) Konstrukce automatického a dálkového ovládání musí zajistit

samočinné zastavení zařízení, pokud



a) vznikne porucha ohrožující bezpečný provoz zařízení nebo porucha

vyřazující komunikaci zařízení s řídicím systémem,



b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,



c) vznikne porucha v přívodu energie, není-li zajištěno napájení z

náhradního zdroje.



(2) Konstrukce automatického a dálkového ovládání dále



a) zajistí vyřazení automatického a dálkového ovládání z funkce při

přepnutí na ruční ovládání,



b) v místě dálkově ovládaného zařízení zajistí blokování znemožňující

nežádoucí uvedení zařízení do chodu,



c) vhodnými prostředky, jako například použitím přístupového kódu nebo

uzamykatelného vypínače, zabrání vzniku stavu ohrožujícího bezpečnost

práce nebo provozu v případě, že by tento stav mohl být vyvolán změnou

nastavení ovládání.



§ 77



Potrubí a hadice



(1) Potrubí musí být uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno

proti uvolnění nebo pádu. U více potrubí musí být každé z nich zavěšeno

samostatně a na ostatních nezávisle. K zavěšení se nesmí použít drát.



(2) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky

(média) alespoň barevnými pruhy o šíři 0,2 m ve vzdálenosti nejvíce 30

m od sebe a u každé odbočky a armatury v potrubí, a to



a) u požárního vodovodu tmavě červenými (červeň rumělková),



b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modrými (modř světlá).

Způsob označení ostatních potrubí určí vedoucí pracovník.



(3) Parní, horkovodní a plynové předohřevy, dripy, výměníky tepla a

filtry se považují za součást potrubí.



(4) Tlak v potrubí nesmí přesáhnout hodnotu jmenovitého tlaku potrubí.



(5) Odvzdušňovací potrubí uzavřené nádrže hořlavé kapaliny musí být

opatřeno plamenojistkou a vyvedeno do volného prostoru.



(6) Výtlačné potrubí a jeho těsnění musí být po každé opravě a vždy

před uvedením vrtné soupravy do chodu vyzkoušeny na nejvyšší provozní

tlak.



(7) Výplachová hadice musí být dimenzována na nejvyšší provozní tlak a

zajištěna proti vytržení ze spoje.



(8) Na vrtných soupravách s možností tlakových projevů ve vrtu musí



a) na stojáku výplachové hadice být odbočka s uzávěrem pro připojení

potrubí,



b) na výtlačném potrubí být odbočka s uzávěrem,



c) výtlačné potrubí a stoják výplachové hadice umožňovat připojení a

výměnu tlakoměru.



(9) Hadice a její spoje s potrubím musí být dimenzovány na nejvyšší

pracovní tlak, u pohyblivých strojů musí být zajištěny proti vytržení

ze spoje a nesmí tvořit ostré ohyby.



§ 78



Údržba, montáž a demontáž zařízení



(1) Pro údržbu zařízení musí být vypracován plán údržby.



(2) Vedoucí pracovník určí, pro které případy musí být vypracován

pracovní postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení.



(3) Přesahuje-li teplota plynného nebo kapalného média v potrubí nebo

zařízení 60 C nebo je-li toto médium pod přetlakem, je zakázáno potrubí

a zařízení rozebírat. Před zahájením prací je nutné příslušné uzavírací

armatury uzavřít a zajistit proti nežádoucímu otevření a tlak v

rozebíraném potrubí a zařízení snížit na tlak atmosférický.



§ 79



Provoz zařízení



(1) Za chodu smí být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které

nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to jen z místa, kde zaměstnanec není

ohrožen provozem zařízení.



(2) Při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků je nutné zařízení

zastavit a zajistit proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho

upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů

za pohybu.



(3) Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně

zneškodňovány.



Díl II



Elektrická zařízení



Oddíl 1



Zřizování a provoz elektrických zařízení



§ 80



Základní ustanovení



Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a

do mapy povrchu.



§ 81



Nebezpečné prostory



(1) Podle pravděpodobnosti výskytu nebezpečné koncentrace hořlavých

plynů a doby jejího trvání se rozlišují tyto nebezpečné prostory:



a) prostor s vysokým nebezpečím výbuchu - tam, kde je trvalý nebo častý

výskyt nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, tj. koncentrace

přesahující 50 % spodní meze výbušnosti; tento prostor se označuje jako

"zóna 0",



b) prostor se zvýšeným nebezpečím výbuchu - tam, kde může vznikat

nebezpečná koncentrace hořlavých plynů i za obvyklých provozních

podmínek, avšak její trvalý nebo častý výskyt se nepředpokládá; tento

prostor se označuje jako "zóna 1",



c) prostor s nebezpečím výbuchu - tam, kde může vznikat nebezpečná

koncentrace hořlavých plynů jen krátkodobě za neobvyklých provozních

podmínek; tento prostor se označuje jako "zóna 2",



d) ochranný prostor - tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace

hořlavých plynů jen krátkodobě za zcela výjimečných a neobvyklých

provozních podmínek nebo situací, například při havárii některého

technologického zařízení.



(2) V prostoru s nebezpečím výbuchu, v ochranném prostoru a v prostoru

se zvýšeným požárním nebezpečím ^16) lze používat otevřený oheň jen na

písemný příkaz zaměstnance určeného vedoucím pracovníkem, jestliže v

těchto prostorech koncentrace hořlavých plynů a par je nižší než 50 %

spodní meze výbušnosti a jsou provedena opatření, aby nemohlo dojít k

požáru nebo výbuchu. Příkaz nesmí být vydán k použití otevřeného ohně v

prostoru se zvýšeným nebo vysokým nebezpečím výbuchu.



(3) V prostoru s vysokým nebezpečím výbuchu nesmí zaměstnanci používat

oděv, nářadí, zařízení nebo pomůcky z hmot, které jsou nebezpečné

nahromaděním statické elektřiny nebo jiskřením, ani okovanou obuv.



(4) Rozměry a velikosti nebezpečných prostorů určí provozní

dokumentace.



§ 82



Elektrické stanice a rozvodná zařízení



(1) Do uzavřené elektrické stanice smí vstupovat jen ti zaměstnanci,

kteří obsluhují, udržují nebo kontrolují elektrická zařízení.



(2) Před elektrickým rozvaděčem je zakázáno ukládat nebo skladovat

materiál.



(3) Elektrickou stanici je nutno vybavit



a) dielektrickým kobercem o rozměru nejméně 1 x 1 m,



b) dielektrickými rukavicemi,



c) bezpečnostními tabulkami,



d) hasebními prostředky,



e) záchranným izolačním hákem.



(4) Elektrickou stanici se zařízením nad 1 kV je nutno dále vybavit



a) zkoušečkou napětí,



b) zkratovací soupravou.



§ 83



Kabely a kabelová vedení



(1) Kabel je nutno ukládat, spojovat a připojovat tak, aby nebyl

nepříznivě namáhán nebo poškozován.



(2) Do vrtu se kabel ukládá nebo spouští podle pracovního postupu. Ve

vrtu nesmí mít kabel rozebíratelný spoj. Kabel smí být uložen jen v

zapaženém vrtu.



(3) Rychlospojka a zásuvkové spojení smí být používáno jen u

pohyblivých a přemístitelných vedení a nesmí ležet ve vodě a na vlhkých

místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny

krytem.



(4) Při křižování dopravních cest a pozemních komunikací (§ 110) musí

být elektrické vedení chráněno proti mechanickému poškození. Při

křižování železniční tratě smí být elektrické vedení vedeno jen přes

propust, podjezd apod.



(5) Kabely a vodiče musí být jištěny proti nadproudům takovým způsobem,

aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k

ohrožení bezpečnosti práce a provozu.



§ 84



Ovládací a bezpečnostní obvody



(1) Pro ovládací obvody je možno použít izolovanou soustavu nebo

soustavu jednopólově propojenou s ochranným obvodem.



(2) Ovládací obvody musí být zhotoveny z vodičů nebo kabelů s měděnými

jádry.



(3) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k

ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být



a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojen v silovém obvodu,

nebo



b) 2 koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být

jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a

druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo



c) u zařízení řízeného programovým procesorem 2 koncové polohy v

programovém vybavení.



§ 85



Montáž, provoz a údržba elektrických zařízení



Montáž, provoz a údržba elektrického zařízení musí být řízena odborně

způsobilou fyzickou osobou.^17)



§ 86



Elektrické zařízení v nebezpečných prostorech



(1) Vodiče a kabely vrtných souprav a souprav na podzemní opravy sond

musí mít v nebezpečných prostorech, s výjimkou ochranného prostoru,

měděná jádra.



(2) V nebezpečných prostorech smí být holé vodiče používány jen jako

ochranné vodiče.



§ 87



Elektrická startovací zařízení



(1) Zdroj proudu pro elektrické startovací zařízení vrtné soupravy smí

být instalován jen v prostředí bez nebezpečí výbuchu.



(2) Přívodní vodiče startovacího proudu smí být pod napětím jen v době

startu.



(3) Elektrické startovací zařízení nesmí být použito při výronu

hořlavého plynu; zákaz musí být vyznačen v blízkosti ovládače.



§ 88



Ochrana proti atmosférické elektřině



(1) Objekty musí být zajištěny proti účinkům atmosférické elektřiny.



(2) V prostoru vrtby a sběrného střediska a na ostatních pracovištích v

nebezpečných prostorech podle § 81 musí být vzájemně pospojovány

všechny trvale zabudované kovové předměty včetně pažnic vrtu nebo sondy

s uzemňovací soustavou elektrických zařízení. Celková hodnota zemního

odporu tohoto spojení nesmí přesáhnout 5 ohmů.



§ 89



Ochrana proti statické elektřině



(1) Tam, kde je možnost vzniku statické elektřiny, musí být zajištěna

ochrana proti jejím nežádoucím účinkům. Tento požadavek se považuje za

splněný, je-li ochrana provedena podle technické normy nebo jsou-li

zařízení vodivě spojena s pažnicemi vrtu nebo sondy.



(2) Povrchové zařízení mezi sondou a izolačním spojem potrubí musí být

uzemněno přímo. Ostatní zařízení se uzemňují nepřímo.



(3) Při čerpání ropy a gazolinu do automobilové cisterny a z ní musí

být cisterna uzemněna a vodivě spojena s tankovacím zařízením.

Železniční cisterny se považují za uzemněné, jestliže jsou kolejnice

připojeny na uzemňovací síť plnicího nebo stáčecího stanoviště, na

kterou jsou připojena i ostatní zařízení plnicího a stáčecího

stanoviště.



§ 90



Podmínky provozu elektrických zařízení



(1) Pokud došlo k vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin, je

dovoleno zařízení opětovně zapnout až po zjištění důvodu vypnutí a

odstranění případné závady.



(2) Přívodní kabelové vedení musí být po skončení práce odpojeno.



§ 91



Hlídače izolačního stavu a proudové chrániče



(1) Způsob kontroly izolačního stavu určí provozní dokumentace.



(2) Není-li hlídač izolačního stavu zapojen na vypínání hlídané

elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí být pokles

izolačního stavu signalizován do místa, které určí vedoucí pracovník.



(3) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní

spojení hlídačem izolačního stavu signalizován, musí být neprodleně

zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu

trvání zemního spojení je nutno bezpečnost práce a provozu zajistit

vhodným způsobem.



(4) Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového

chrániče.



Oddíl 2



Osvětlování



§ 92



Místa se stálým osvětlením



(1) Stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují zaměstnanci,

záchranné cesty (§ 107 odst. 3) a místo dosednutí záchranného zařízení

(§ 27 odst. 3) musí mít v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti

stálé osvětlení.



(2) Stálé osvětlení musí být umístěno tak, aby nemohlo přispívat ke

vzniku nehod (oslněním apod.).



(3) Mobilní stroje musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny

vlastními svítidly nebo musí být místo jejich činnosti osvětleno stálým

osvětlením.



(4) Řídící stanoviště, záchranné cesty a místa, ve kterých by při

selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být

vybaveny nouzovým osvětlením dostatečné intenzity.



(5) Pro případ selhání stálého osvětlení musí být na vrtbě, kromě

vrtby, na které se pracuje jen za denního světla, nejméně 3 přenosná

akumulátorová svítidla; na vrtbě, na kterou se vztahuje díl třetí hlavy

druhé, postačují 2 svítidla. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s

místem uložení těchto svítidel. Na pracovišti s nebezpečnými prostory

musí být použita důlní osobní svítidla.



§ 93



Vybavení zaměstnanců osobními svítidly



(1) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít za tmy nebo

snížené viditelnosti u sebe a na neosvětlených místech je musí mít

rozsvícené.



(2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od

jeho převzetí do jeho odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý při

jeho převzetí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno.

Zjistí-li na osobním svítidle závadu, která znemožňuje jeho bezpečné

používání, nebo dojde-li k poškození osobního svítidla, vymění je za

náhradní. Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí

používat.



(3) V nebezpečných prostorech, při manipulaci s výbušninami a ve

skladech plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí být používána jen

důlní osobní svítidla.



§ 94



Důlní osobní svítidla



(1) Důlní osobní svítidlo musí mít evidenční číslo.



(2) Důlní osobní svítidlo smí být vydáno jen čisté a uzamčené s

akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu.



(3) Ten, kdo důlní osobní svítidlo převzal, je nesmí otevírat ani

opravovat.



(4) Důlní osobní svítidlo musí být kontrolováno nejméně jednou za 3

měsíce.



Díl III



Strojní zařízení



§ 95



Vrátky pro dopravu hmot



(1) Vrátek musí být umístěn tak, aby obsluha nebyla ohrožena

přepravovaným nebo zdvihaným břemenem.



(2) Hlavní vypínač nesmí být umístěn v prostoru mezi dopravovanou

hmotou a vrátkem.



(3) Bezpečnost zakotvení vrátku musí být nejméně jedenačtvrtnásobná

vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.



(4) Při používání dvoububnového vrátku na přepravu jen jedním lanem

musí být druhé lano na bubnu zajištěno.



(5) Konec lana musí být upevněn na buben vrátku. Při největším odvinutí

musí na bubnu zůstat alespoň 3 závity lana.



(6) Navíjené lano se nesmí usměrňovat rukou.



(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí i pro vrtné vrátky, není-li v § 96

stanoveno jinak.



§ 96



Vrtné vrátky



(1) Navíjené lano smí být usměrňováno jen zařízením k tomu určeným.



(2) Třecí vrátek musí být připevněn na základový rám vrtné věže. Jeho

ovládací páky se musí dát zajistit v zabrzděné poloze tak, aby nemohlo

dojít k samovolnému odbrzdění.



(3) Ruční vrátek musí být připevněn k základovému rámu nebo na nohu

vrtné věže.



§ 97



Viják



(1) Viják musí mít zařízení, které zabraňuje překřížení lana na cívce

vijáku.



(2) Při práci s vijákem smí být použito jen měkké lano určené provozní

dokumentací, které je bez uzlů a poškození. Počáteční bezpečnost lana

musí být nejméně čtyřnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení.



(3) Obsluhovat viják smí jen předák nebo jiný technickým dozorem určený

zaměstnanec. Při obsluze vijáku nesmí obsluha vykonávat žádné jiné

úkony.



(4) Při mechanickém šroubování a rozšroubovávání nářadí pomocí vijáku

musí být lano upevněno na rameni kleští (§ 100).



(5) Není-li viják obsluhován, nesmí na něm zůstat lano.



§ 98



Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot



(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat



a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem

k největšímu tahu vrátku,



b) u vrátků určených ke zdvihání hmot nejméně pětinásobnou počáteční

bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku.



(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se

jeho nosnost podstatně snížila, zejména



a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o víc než polovinu svého

průměru,



b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,



c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na

desetinásobku výšky vinutí pramene v kterémkoli úseku lana hodnotu

větší než 20 % celkového nosného průřezu lana,



d) při poškození lana, jakým je například uzel, smyčka nebo vytlačená

vložka, které se nedá odstranit zkrácením lana,



e) jestliže se na kterémkoli místě objeví vydutí, značná koroze,

přetržený pramen nebo jiné závažné poškození.



(3) Spojovací zařízení musí být zajištěno proti samovolnému odpojení a

musí být k lanu připojeno úvazkem.



(4) Oka ocelových lan musí být opatřena ocelovou vložkou nebo srdcovkou

a musí být zhotovena zápletem, zalitím nebo nalisováním nebo zajištěna

nejméně 3 lanovými svorkami s tím, že mezi svorkami je nutné ponechat

vzdálenost rovnající se pěti až šestinásobku průměru lana.



§ 99



Ocelová lana na vrtbách



(1) Pro ocelová lana na vrtbách musí být dokumentace o lanech,

především osvědčení výrobce o jakosti lana a atest obsahující výsledky

zkoušek lana. Pro používaná lana musí být vedeny záznamy o posunu lana

podle odpracovaných tunokilometrů, přehled o závadách na laně,

rozhodnutí a záznamy o používání, vyřazení a výměně lana a výsledky

defektoskopických kontrol lana.



(2) Trvalá bezpečnost kladkostrojového lana a lana pro těžební zařízení

musí být nejméně dvaapůlnásobná vzhledem k největšímu statickému

zatížení.



(3) Trvalá bezpečnost kotevních lan vrtné soupravy musí být nejméně

třiapůlnásobná vzhledem k výrobcem určenému tahu v laně.



(4) Způsob zjišťování trvalé bezpečnosti lana, jakož i kritéria a

pokyny pro posun kladkostrojového lana podle odpracovaných

tunokilometrů, krácení, odložení a výměnu lana určí vedoucí pracovník.



(5) Pro ocelová lana na vrtbách platí také § 98 odst. 2 až 4.



§ 100



Kleště



Po upnutí kleští a během vyvolání kroutícího momentu je zakázáno

zdržovat se v okruhu dosahu kleští.



§ 101



Výplachové čerpadlo



(1) Výplachové čerpadlo musí být vybaveno tlakoměrem a pojistným

zařízením, které se samočinně uvede do činnosti při tlaku převyšujícím

nejvyšší provozní tlak.



(2) Na výplachovém čerpadle musí být uveden nejvýše přípustný provozní

tlak a při tlaku vyšším než 3 MPa také kalibrační hodnoty pojistných

prvků.



(3) Vřeteno ventilu a střižný kolík musí být zabezpečeny krytem

zabraňujícím úletu úlomků kovu v případě přestřižení kolíku pojistného

ventilu.



(4) Výplachové čerpadlo s provozním tlakem nad 3 MPa musí umožňovat

kompenzaci tlakových rázů.



§ 102



Výplachová hlava



Závěs výplachové hlavy musí být zajištěn proti vysmeknutí.



§ 103



Zařízení na přípravu a čištění vrtného výplachu



(1) Při provozu vibračního síta se na ně nesmí vstupovat.



(2) Vakuový odplyňovač musí mít regulátor podtlaku.



(3) Na vrtech s předpokládaným výskytem plynu musí mít vrtná souprava

odplyňovač a potrubí na odvod uvolněného plynu.



§ 104



Zařízení na výrobu a rozvod stlačeného vzduchu



(1) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být

uzavírací armatura.



(2) Pojistný ventil musí zajistit, aby při jmenovitém výkonu kompresoru

nemohlo dojít k překročení dovoleného provozního tlaku o více než 10 %.



(3) Filtr vzduchu nasávaného kompresorem musí být z nehořlavého

materiálu.



(4) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60

stup. C.



(5) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém chladiči a dochlazovači smí

být použita voda, která neobsahuje hořlavé ani toxické látky ani

mechanické nečistoty.



§ 105



Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí



Provoz odlučovače, dochlazovače, vzdušníku a jejich spojovacího potrubí

je dovolen pouze tehdy, je-li splněn požadavek na čištění



a) u odlučovače a dochlazovače jednou za rok,



b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jednou za 3 roky,



c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm.



§ 106



Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí



(1) Na kompresor na zemní plyn a jeho rozvodná potrubí se vztahují

obdobně ustanovení § 104 a 105 s tím, že těsnění rozvodného potrubí a

kryty musí být z nehořlavého materiálu. Kompresor musí být dále vybaven



a) automatickým zařízením, které zamezí překročení nejvyššího

provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na

vstupní straně pod určenou mez,



b) automatickým hasicím zařízením nebo zařízením pro nepřetržité

zjišťování koncentrace hořlavých plynů v ovzduší, které při překročení

vedoucím pracovníkem určené koncentrace bude tento stav signalizovat do

dispečinku nebo na jiné určené místo se stálou obsluhou a současně

automaticky zastaví chod kompresoru,



c) automatickou signalizací dosažení nejvyšších dovolených teplot na

výstupu z kompresoru.



(2) Čištění tlakových filtrů se považuje za práci spojenou se zvýšeným

nebezpečím.



(3) Tlakový filtr lze otevřít, pokud se v jeho blízkosti nenachází

nepovolané osoby ani otevřený oheň, filtr je bez tlaku a jsou uzavřeny

armatury na připojovacích potrubích.



(4) Při profukování tlakového filtru není dovoleno manipulovat s

hlavními uzávěry.



HLAVA ČTVRTÁ



CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ



Díl I



Cesty pro chůzi a dopravu



§ 107



Cesty pro chůzi



(1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky považuje každý

prostor, který je určen pro chůzi. Prostory, které se nesmí používat

pro chůzi, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu do nich zabránit

jiným způsobem. Za chůzi se považuje i lezení po žebříku.



(2) Cestu pro chůzi je nutno zřizovat a udržovat nezavodněnou a tak,

aby chůze po ní byla bezpečná a aby svým provedením odpovídala

předpokládanému zatížení a provozním podmínkám. Cestu s úklonem větším

než 30 je nutno vybavit držadly a stupadly, popřípadě schody nebo

žebříky.



(3) Cesta určená pro únik zaměstnanců z míst ohrožených havárií

(záchranná cesta) musí být trvale volně průchodná, udržována v dobrém

stavu a označena s udáním směru úniku. Počet, rozmístění a rozměry

záchranných cest a nouzových východů musí být určeny v závislosti na

využívání, vybavení a rozměrech pracoviště a nejvyšším možném počtu

přítomných zaměstnanců.



(4) Cestu pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných

prohlubní je nutno opatřit na volných stranách pevným a dobře

zakotveným zábradlím s vrchním madlem upevněným ve výšce 1,1 m a další

podélnou tyčí přibližně v polovině výšky.



(5) Cestu pro chůzi vedenou nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou

zdržovat osoby, je nutno opatřit u podlahy ochrannou lištou o výšce

nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.



§ 108



Rozměry cest pro chůzi



(1) Rozměry cest musí umožňovat bezpečnou chůzi a vyproštění

postiženého při úrazu.



(2) Nelze-li ze závažných důvodů dodržet výšku 2,1 m nebo šířku 0,8 m,

musí být místa zmenšených průřezů cest pro chůzi výrazně označena.



§ 109



Žebřík



(1) Žebřík se staví tak, aby byl zajištěn proti podklouznutí nebo

převážení. Světlá šířka žebříku nesmí být menší než 0,3 m, vzdálenost

mezi příčkami nebo stupadly větší než 0,3 m a volný prostor pro

chodidla za příčkami menší než 0,18 m. Je-li více žebříků nad sebou,

musí být stavěny tak, aby kryly výstupní otvory. Přesah žebříku nad

výstupní otvor nebo plošinu nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi

nejsou upevněna do stejné výše pevná madla.



(2) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo

více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o

hmotnosti větší než 20 kg.



(3) Při nastavení žebříku nesmí být v místě spojení sklon žebříku ani

vzdálenost mezi příčkami měněna.



(4) Žebřík a stupadlový žebřík delší než 5 m musí být od výšky 3 m

vybaven ochranným košem nebo jiným bezpečnostním zařízením.



§ 110



Dopravní cesty



(1) Dopravní cestou se pro účely této vyhlášky rozumí cesta pro ruční

nebo strojní dopravu osob nebo nákladů s výjimkou pozemních

komunikací.^18)



(2) Přístup k dopravní cestě, která se nesmí používat k chůzi v době

dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit.



Díl II



Doprava



§ 111



Provoz na dopravních cestách



(1) Provoz na dopravních cestách se řídí zvláštním právním

předpisem.^19)



(2) Řidič smí přenechat řízení vozidla jen zaměstnanci, kterého

zacvičuje na příkaz zaměstnavatele. Dovolit spolujízdu osob smí jen na

těch dopravních prostředcích, které jsou k tomu přizpůsobeny výrobcem.



(3) Každý, kdo vstupuje na dopravní cestu, musí věnovat zvýšenou

pozornost provozu vozidel.



(4) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí.



§ 112



Doprava hmot a předmětů



(1) Hmoty a předměty smí být na vozidlo ukládány jen tak, aby při

nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich

nežádoucímu pohybu.



(2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby

nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty.



(3) Při ručním nakládání a vykládání je nutno vozidlo zajistit proti

nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a

vykládat z něho jakékoli hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.



(4) Ručně smí být vyklápěno pouze stojící vozidlo zajištěné proti

posunutí a převrácení.



(5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.



(6) Výklopné a samovýklopné vozidlo je nutno zajistit tak, aby se při

přepravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění

převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak,

aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.



Díl III



Skladování hmot a materiálů



§ 113



Společná ustanovení



(1) Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné a označené

bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.



(2) Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu

skladování zajištěna jeho stabilita.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 a § 114 a 115 platí i pro přechodné

uložení hmot a materiálů.



§ 114



Skladování sypkých hmot



Při ručním ukládání a odebírání smí být sypké hmoty skladovány jen do

výšky 2 m. Při ukládání a odebírání sypkých hmot strojním způsobem je

nutno odběr upravit tak, aby výška stěny nepřesáhla devět desetin

dovoleného dosahu nakládacího stroje a aby nevznikaly převisy.



§ 115



Skladování ostatních materiálů



(1) Zařízení pro skladování hmot a materiálů, popřípadě opěrné

konstrukce musí být zhotoveny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování

a odběr materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce.



(2) Konstrukční prvky, které při skladování na sebe těsně doléhají a

nemají úchytné prvky umožňující bezpečné uchopení, popřípadě zavěšení

pomocí oka, držadla apod., smí být ukládány jen na podklady; kulatina a

vrstvené podklady nesmí být použity.



(3) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky

2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů smí být v pevné hranici

rovnán ručně jen do výšky 1,5 m.



(4) Oblé předměty při zajištění stability smí být ručně ukládány na

sebe jen do výšky 2 m. Dlouhé a oblé předměty je nutno zajistit proti

sesunutí.



(5) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány do výšky 1,5 m,

při ukládaní mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí

být zajištěny pomocným zařízením nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu

a vazbě, aby nedošlo k jejich sesutí.



(6) Nádoby s kapalinami nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen

tak, že plnicí (vyprazdňovací) otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné

nádoby smí být uloženy nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato smí být

uloženy ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy jsou

vzájemně stabilizovány, popřípadě jsou uloženy v konstrukci

zabezpečující jejich stabilitu.



(7) Kyseliny a jiné nebezpečné látky je nutno skladovat v obalech s

označením druhu látky.



(8) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem

smí být prováděno ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby

vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a

odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v

případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu.

Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se zaměstnanec vzdálil na

bezpečné místo.



HLAVA PÁTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 116



Přechodná ustanovení



(1) Objekty a zařízení uvedené do používání před nabytím účinnosti této

vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům

právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání.



(2) Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před

nabytím účinnosti této vyhlášky uvede zaměstnavatel do souladu s ní

nejpozději do 3 měsíců od nabytí její účinnosti.



§ 117



Výjimky



Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v

případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při

likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena

nejnutnější bezpečnostní opatření.



§ 118



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a

ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a

geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných

nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce

33/1981 Sb.).



2. Výnos Českého báňského úřadu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, kterým se mění a

doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o

bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro

vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování

kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v

částce 18/1986 Sb. ).



3. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 6/1994 Sb., kterou se mění a

doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o

bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro

vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování

kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, ve

znění výnosu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, vyhlášky č. 72/1988 Sb., výnosu č.

443/1990 Sb. a vyhlášky č. 340/1992 Sb.



ČÁST DRUHÁ



§ 119



Ve výnosu Českého báňského úřadu č. 2/1990 ze dne 12. října 1990,

kterým se mění a doplňují některé obecně závazné právní předpisy vydané

v působnosti Českého báňského úřadu, (č. 443/1990 Sb.), se zrušuje

článek VI.



ČÁST TŘETÍ



zrušena



§ 120



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



§ 121



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999.



Předseda:



doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.



Příl.1



Náležitosti projektu vrtu



1. Geologická část projektu vrtu vždy určuje:



a) účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu,

projektované hloubky a směru a úklonu vrtu,



b) předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky

horizontů a kolektorských obzorů, velikosti tlaků apod. s určením

hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy

nebo hořlavých nebo škodlivých plynů,



c) hloubky předpokládaných obtíží při vrtání, jako například svírání a

příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace,



d) hloubkové intervaly odběrů vzorků hornin,



e) karotážní měření,



f) izolaci vrstev,



g) požadavky na čerpací pokusy,



h) způsoby otevření zjištěných obzorů (perforace).



2. Technická část projektu vrtu vždy určuje:



a) typ vrtné soupravy s uvedením parametrů jejích hlavních částí,



b) hloubku, úklon a směr vrtu, popřípadě dílčích částí vrtu,



c) konstrukci vrtu a její odůvodnění s určením rozměrových,

konstrukčních a váhových parametrů a bezpečnostních koeficientů řídící,

úvodní, technické a těžební kolony,



d) zařízení na ústí vrtu včetně typů protierupčních zařízení pro

jednotlivé kolony, ovládací stanice, tlakových rozvodů, trysek apod.,

druh, lhůty a způsob jejich zkoušek na tlak a uzavření a umístění

tlakové stanice s ovládacími ventily,



e) požadavky na hermetičnost kolon a zkoušky hermetičnosti kolon s

uvedením zkušebních metod, tlaků a dovolených poklesů tlaků a lhůt

zkoušek,



f) sestavu vrtné kolony s uvedením dovolených namáhání a dotahových

kroutících momentů,



g) postup prací při hloubení vrtu, orientační parametry režimu vrtání s

uvedením druhu a průměru dlát, přítlaku na dláto a otáček rotačního

stolu,



h) požadavky a způsob odběru vzorků hornin,



i) druh, parametry a množství výplachu podle hloubkových intervalů

vrtání, množství látek pro přípravu a úpravu výplachu včetně jejich

minimální zásoby, cirkulační objem výplachu podle množství vyvrtané

horniny, zásobu výplachu včetně havarijní zásoby, způsob a intervaly

kontrol parametrů a množství výplachu, přístroje na měření parametrů

výplachu a jejich umístění a interval doplňování výplachu při tažení

nářadí,



j) požadavky na přípravu k pažení a cementaci,



k) konstrukci pažnicové kolony a způsob pažení, způsob a podmínky

kontrol a zkoušek izolační schopnosti a hermetičnosti,



l) rozsah a lhůty inklinometrických a jiných měření ke zjištění

prostorového průběhu vrtu,



m) opatření pro předcházení tlakovým projevům a erupcím, postup při

zjištění přítoku ložiskového média do vrtu a při náhlé ztrátě výplachu,

koncentrace hořlavých plynů vydělovaných z výplachu, jejichž překročení

musí být automaticky signalizováno, druh a počet dalších kontrolních a

měřicích přístrojů s ohledem na předpokládané vlastnosti provrtávaných

hornin a rizikovost práce, způsob případného vypouštění nebo spalování

ropy nebo plynu, popřípadě jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce

a provozu,



n) opatření k zabezpečení požadavků na ochranu životního prostředí,



o) způsob provedení čerpacích pokusů (testery),



p) opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně

opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma,



q) způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné

opravit průběh vrtu úhybem.



3. Přílohy technické části projektu vždy tvoří:



a) výpočet hydraulických ztrát ve vrtu pro jednotlivé kolony, mimo

řídící kolonu,



b) prostorový průběh usměrněného vrtu,



c) schéma ústí vrtu, popřípadě sondy při vrtání a při čerpacím pokusu.



Příl.2



Náležitosti projektu pro těžbu nerostů loužením



Technická část projektu pro těžbu nerostů loužením vždy určuje:



a) množství vody, popřípadě přípravu, složení a množství loužicího

roztoku na objem těžby nebo na vymezenou plochu loužicího pole,



b) způsob bezpečné manipulace s kyselinami a žíravinami,



c) dvádění a likvidaci odpadních vod a roztoků,



d) vystrojení vrtu, opatření k zajištění vrtu a jeho hermetičnosti,



e) režim zkušebního provozu, vlastní těžby a podmínky ukončení těžby,



f) velikost ochranných pilířů a bariér,



g) lhůty a způsob kontrol polohy a postupu šíření loužicích roztoků,



h) nejvyšší dovolený tlak loužicího roztoku,



i) přípustný rozsah a způsob kontroly rozšíření loužicích roztoků a

zvláštní opatření na ochranu povrchu a povrchových a podzemních vod,



j) používaná elektrická a strojní zařízení,



k) opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.



Příl.3



Náležitosti projektu pro ukládání kapalin do přírodních horninových

struktur



Projekt vrtu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur

vždy určuje:



a) hodnocení izolační schopnosti ochranných vrstev a předpokládanou

velikost jímací kapacity, popřípadě předpokládaný rozsah rozšíření

ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,



b) opatření ke kontrole rozšíření ukládaných kapalin v přírodní

horninové struktuře,



c) opatření k zajištění těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy,



d) způsob sledování těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy a mezikruží a

způsob hodnocení propustnosti hornin nacházejících se nad horninovou

strukturou určenou pro ukládání kapalin,



e) při ukládání kapalin způsobujících korozi určení míst pro zabudování

etalonů pro měření koroze,



f) podle potřeby i určení místa, lhůt a způsobu měření tlaku a

provádění analýz vzorků média z první zvodnělé vrstvy, popřípadě z jiné

vhodné vrstvy nad přírodní horninovou strukturou.



Příl.4



Náležitosti projektu pro geofyzikální práce



Projekt geofyzikálních prací vždy určuje:



a) oblast, rozsah a druh prováděných prací,



b) předpokládaný začátek a ukončení prací,



c) chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany,



d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.



Příl.5



Zásady bezpečného zajištění a likvidace vrtů a sond



I. Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond



a) Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající

tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových

projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno

proti manipulaci neoprávněnou osobou.



b) Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné

délce umožňující její bezpečné umrtvení.



c) Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného

obzoru.



II. Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond



a) Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic v místě

otevřeného obzoru se izoluje mostkem.



b) Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné nebo

nedostatečně zacementované úseky mezikruží.



c) Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č.

6 k této vyhlášce.



d) Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a

dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co

největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se.



e) Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o

takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i

pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se

nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj

cementový mostek o délce alespoň 30 m.



Příl.6



Minimální technické požadavky na bezpečné zajištění a likvidaci vrtů a

sond



1. Izolace obzorů v nezapaženém vrtu



Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce

nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1).



2. Izolace obzorů v zapaženém perforovaném vrtu nebo sondě



Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou

mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit

cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m

nad cementačním pakrem (obr. 2.2).



V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by

bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového

mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než

tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický

mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr.

2.3).



3. Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy



Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek

od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou

pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka

cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku

(obr. 3.2).



4. Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic



Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o

délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic

nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1).



Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě

úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod

místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad

patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2).



Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj

postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3).



5. Izolace mezikruží



Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být

izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí

část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo

sondy se izoluje podle bodu 4.



V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes

místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad

hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví

tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek

nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad

místem rozpojení nebo oknem.



6. Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem



Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového

mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do

hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu

okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí

cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje

navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic.



Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o

mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím

se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1).



Vybraná ustanovení novel



Čl. II vyhlášky č. 52/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ti, kdo řídí práce uvedené v § 11 odst. 4, mohou tyto práce

vykonávat i nadále po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti této

vyhlášky. Po uplynutí této doby mohou tyto práce vykonávat jen v

případě, že splňují kvalifikační požadavky uvedené v § 11 odst. 4.



2. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky mohou

projekty požadované touto vyhláškou zpracovávat jen projektanti

splňující požadavky § 23 odst. 2.



3. Požadavky stanovené v § 28 odst. 4 a § 33 odst. 3 písm. a) musí být

plněny po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.



4. Organizace zpracuje přehled sond, na které se vztahuje § 51a, a

spolu s harmonogramem postupného ověřování celkového technického stavu

sond na nejbližší 3 roky jej předloží obvodnímu báňskému úřadu do 3

měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.



5. Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu podle § 51b odst. 3

se do havarijních plánů promítnou do jednoho měsíce ode dne nabytí

účinnosti této vyhlášky.



6. U provozních sond podzemního zásobníku plynu, u nichž není splněn

požadavek stanovený v § 51b odst. 1 písm. a), se do 7 let ode dne

nabytí účinnosti této vyhlášky splní požadavek stanovený v § 63 odst.

3. U ostatních provozních sond podzemního zásobníku plynu se požadavek

stanovený v § 63 odst. 3 splní do 15 let ode dne nabytí účinnosti této

vyhlášky. K tomu organizace zpracuje harmonogram postupného vybavování

provozních sond podpovrchovými bezpečnostními ventily a předloží jej

obvodnímu báňskému úřadu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této

vyhlášky.



7. Projekty podle § 23 odst. 1, které obsahují cementové mostky, a

projekty k zajištění nebo likvidaci vrtů a sond ve smyslu § 71a, 71b a

71c, u nichž ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky nebylo započato s

jejich realizací, se před jejich využitím upraví tak, aby byly v

souladu s touto vyhláškou. Jde-li o projekty, na jejichž základě již

byla povolena hornická činnost, avšak s její realizací nebylo doposud

započato, považuje se úprava projektu ve smyslu věty první za změnu,

kterou organizace ohlásí obvodnímu báňskému úřadu nejpozději současně s

ohlášením zahájení hornické činnosti podle jiného právního předpisu.



8. Zlikvidovaný vrt nebo sonda v prostoru provozovaného podzemního

zásobníku plynu, jejichž likvidace byla provedena před nabytím

účinnosti této vyhlášky, provozovatel podzemního zásobníku plynu

přezkoumá báňským projektantem do 2 let ode dne nabytí účinnosti této

vyhlášky z hlediska způsobu jejich likvidace a alespoň nepřímou metodou

posoudí jejich současný technický stav, a to i z hlediska důsledků a

požadavků vyplývajících z provozu podzemního zásobníku plynu. Vlastník,

popřípadě původní provozovatel vrtu nebo sondy je povinen poskytnout k

tomuto účelu provozovateli podzemního zásobníku plynu potřebnou

dokumentaci. Pokud výsledek přezkoumání a posouzení nedávají záruku

bezpečného provozování podzemního zásobníku plynu po celou dobu jeho

předpokládané životnosti, postupuje se v takovém případě podle § 71c a

71d.



1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č.

542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb.



2) § 273 odst. 1 a 2 zákoníku práce.



3) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na

výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.



4) § 133 odst. 3 zákoníku práce.



5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.



6) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a

odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k

hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně

některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při

hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška

č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích

(pravidla silničního provozu).



7) Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1988 Ú.v. ČSR , o plánech

zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních

pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a

plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 10/1988

Sb.), ve znění vyhlášky č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě.



8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.



9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o

ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně

ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 22/1997 Sb.



11) § 14 zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně

měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech

prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. Zákon

č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve

znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 369/1992 Sb.



12) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se

stanoví technické požadavky na strojní zařízení.



13) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se

stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy v prostředí

s nebezpečím výbuchu.



14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na

odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo

činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních

předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.



15) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová

zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve

znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.



16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č.

425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č.

163/1998 Sb. ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro

elektrické zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a

par. ČSN 33 200-3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část

3: Stanovení základních charakteristik. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny.

provozovny a sklady.



17) Nypříklad vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v

elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1992 Sb., vyhláška č. 18/1979

Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé

podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982

Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se

určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k

zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., a

vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.



18) § 3 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.



19) Vyhláška č. 99/1989 Sb.



20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č.

240/2006 Sb.



21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.



22) ČSN EN 197-1 Cement - část 1: Složení, specifikace a kritéria shody

cementu pro obecné použití.



ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl - Cementy a materiály

pro cementování vrtů - Část 1: Specifikace.



ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl - Cementy a materiály

pro cementování vrtů - Část 2: Zkoušení cementů.



23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.