518/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 23. září 2004,
kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Změna: 507/2005 Sb.
Změna: 452/2008 Sb.
Změna: 390/2011 Sb.
Změna: 340/2014 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 69 odst. 7, § 77
odst. 1, § 78 odst. 9, § 81 odst. 5, § 105 odst. 4, § 119 odst. 6 a §
130 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
(K § 69 odst. 7 zákona)
§ 1
Individuální plán pracovní rehabilitace
Individuální plán pracovní rehabilitace osoby se zdravotním
postižením^1) obsahuje
a) předpokládaný cíl pracovní rehabilitace,
b) formy pracovní rehabilitace^2), které byly stanoveny pro osobu se
zdravotním postižením,
c) předpokládaný časový průběh pracovní rehabilitace,
d) termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní
rehabilitace.
Druhy nákladů hrazených Úřadem práce a způsob jejich úhrady
§ 2
(1) Za náklady právnické nebo fyzické osoby pověřené podle § 69 odst. 1
zákona zabezpečením pracovní rehabilitace (dále jen "pověřená osoba"),
spojené s prováděním pracovní rehabilitace, se považují
a) přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a
odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),
b) režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace,
c) náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou
osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení.
(2) Za náklady pověřené osoby, které jsou spojené s prováděním pracovní
rehabilitace se dále, pokud nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v
odstavci 1, považují
a) náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k
provádění pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 2 000 Kč na
jednoho účastníka,
b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a
dezinfekční prostředky a ochranné nápoje^3) poskytnuté účastníkům
pracovní rehabilitace,
c) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovní
rehabilitace, sjednané na dobu pracovní rehabilitace.
(3) V případě, že při provádění pracovní rehabilitace osoby se
zdravotním postižením je nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast
jiné fyzické osoby, považují se za náklady pracovní rehabilitace i
náklady spojené s jejich činností při pracovní rehabilitaci.
§ 3
(1) Za náklady zaměstnavatele, který provádí přípravu k práci podle §
72 odst. 2 písm. a) zákona, se považují
435/2004 Sb.
a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se
zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto
zaměstnancem při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,
b) v případě, kdy je při provádění přípravy k práci nezbytná spolupráce
s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, náklady spojené s jejich
činností při pracovní rehabilitaci.
(2) Za náklady subjektu uvedeného v § 72 odst. 2 písm. b) a c) zákona,
který provádí přípravu k práci, se považují
a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se
zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto
zaměstnancem při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,
b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a
dezinfekční prostředky a ochranné nápoje^3) poskytnuté osobě se
zdravotním postižením,
c) prokázané náklady na dopravu osoby se zdravotním postižením z místa
bydliště do místa přípravy k práci a zpět,
d) prokázané výdaje na ubytování osoby se zdravotním postižením, pokud
se příprava k práci koná mimo obec jejího bydliště, maximálně však do
výše 1 000 Kč na den,
e) stravné podle zvláštního právního předpisu^4) ve dnech účasti na
přípravě k práci, pokud se koná mimo obec bydliště osoby se zdravotním
postižením,
f) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví osoby se zdravotním
postižením, sjednané na dobu pracovní rehabilitace.
§ 4
Za náklady pracovní rehabilitace účastníka pracovní rehabilitace se
považují
a) prokázané jízdní výdaje z místa bydliště^5) do místa konání pracovní
rehabilitace a zpět,
b) prokázané výdaje na ubytování po dobu pracovní rehabilitace, pokud
se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace, maximálně
však do výše 1 000 Kč na den,
c) stravné podle zvláštního právního předpisu^4) ve dnech účasti na
pracovní rehabilitaci, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka
pracovní rehabilitace,
d) pojištění pro případ škody způsobené účastníkem pracovní
rehabilitace v rámci pracovní rehabilitace, popřípadě další pojištění
spojené s pracovní rehabilitací v zahraničí.
§ 5
(1) Úhrada nákladů spojených se zabezpečením pracovní rehabilitace
podle § 2 odst. 1 až 3 a nákladů podle § 3 se provádí průběžně. Náklady
hradí Úřad práce do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování, a to
bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu.
(2) Náklady podle § 4 hradí úřad práce účastníku pracovní rehabilitace
bezhotovostně převodem na jeho účet vedený u peněžního ústavu nebo
poštovní poukázkou anebo v hotovosti, a to do 30 kalendářních dnů ode
dne jejich vyúčtování.
ČÁST DRUHÁ
CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO
(K § 77 odst. 1 zákona)
§ 6
Charakteristika chráněného pracovního místa
(1) Charakteristika chráněného pracovního místa obsahuje popis
a) pracovní činnosti,
b) pracoviště a jeho umístění,
c) pracovních podmínek.
(2) Při projednávání žádosti o uzavření dohody o zřízení nebo vymezení
chráněného pracovního místa Úřad práce přihlíží k tomu, zda
zaměstnavatel
a) neuzavřel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti se
zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením, smlouvu, na
jejímž základě by mu byl tento zaměstnanec povinen poskytovat finanční
prostředky v rozporu s dobrými mravy,
b) v den podání žádosti vyplácí nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou
osobami se zdravotním postižením, na které může uplatnit nárok na
příspěvek podle § 78 zákona, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na
účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou,
c) v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na svém pracovišti,
d) přiděluje zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci
těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených
ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a
tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se
zaměstnáváním těchto osob.
(3) Dohodu o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa lze
uzavřít se zaměstnavatelem, který splňuje kritéria podle odstavce 2
písm. a), b) a d), nebo kritéria podle odstavce 2 písm. a) až c).
§ 7
zrušen
§ 8
Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa
(1) Za provozní náklady chráněného pracovního místa, na které lze
zaměstnavateli podle § 76 zákona poskytnout příspěvek, se považují
a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním
hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního
roku,
b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou
1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v
základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu
odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo
pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se
zdravotním postižením, nebo
2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o
zaměstnance téhož zaměstnavatele,
c) náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním
postižením, kterými jsou náklady na
1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na
pracoviště a z pracoviště, nebo
2. dopravu materiálu a hotových výrobků,
d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na
1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro
zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
2. pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení
používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových
podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo
5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a
pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se
poskytuje příspěvek podle § 78 zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové
náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a).
(3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané
hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z
přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa.
§ 9
Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa osoby samostatně
výdělečně činné
(1) Za provozní náklady chráněného pracovního místa osoby samostatně
výdělečně činné, na které lze podle § 76 zákona poskytnout příspěvek,
se považují
a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním
hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního
roku,
b) náklady na dopravu, zejména materiálu a hotových výrobků,
c) náklady na přizpůsobení provozovny sloužící k výkonu samostatné
výdělečné činnosti, a to zejména náklady na
1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení,
2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení,
3. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových
podmínek, nebo
4. výstavbu nebo rozšíření provozu, včetně nákladů na počítačové
vybavení.
(2) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané
hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně,
považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad chráněného
pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné.
§ 10
Způsob poskytování příspěvku
Příspěvek podle § 76 zákona se poskytuje zálohově čtvrtletně nebo v
jiném dohodnutém období^10). Záloha je splatná nejpozději poslední den
prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého období.
ČÁST TŘETÍ
PŘÍSPĚVEK NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA
CHRÁNĚNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ
(K § 78 odst. 12 zákona)
§ 11
Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením
(1) Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se
započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako
podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v
daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno
nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o
překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo
platu^6) nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem
zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného
člena domácnosti, za které náleží ošetřovné^7),
a celkové stanovené týdenní pracovní doby^8) bez svátků připadající v
daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou
týdenní pracovní dobu^8).
(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního
čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu
zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků
připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní
pracovní dobu^8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost
vykonával.
(4) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako
součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v
jednotlivých pracovních režimech.
§ 12
Pro účely splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se průměrný přepočtený
počet těchto zaměstnanců zjišťuje podle § 11; každý zaměstnanec, který
je osobou s těžším zdravotním postižením^9), se započítává třikrát.
§ 13
zrušen
§ 14
Výpočty podle části třetí se provádějí na dvě platná desetinná místa. U
peněžitého plnění se celková částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 14a
Druhy dalších nákladů, o které lze zvýšit příspěvek na podporu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(1) Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek podle § 78 odst. 3
zákona, se považují
a) zvýšené správní náklady ve výši 4 % průměrné měsíční mzdy v národním
hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního
roku,
b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou
1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v
základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu
odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo
pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se
zdravotním postižením, nebo
2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o
zaměstnance téhož zaměstnavatele,
c) náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním
postižením, kterými jsou náklady na
1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na
pracoviště a z pracoviště, nebo
2. dopravu materiálu a hotových výrobků,
d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na
1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro
zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení
používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových
podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo
5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a
pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se
poskytuje příspěvek podle § 78 zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové
náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a).
(3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané
hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z
přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa.
ČÁST ČTVRTÁ
VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ A VÝPOČET
PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU
(K § 81 odst. 5)
§ 15
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců
(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se
započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl
celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném
kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno
nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o
překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo
platu^6) nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem
zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného
člena domácnosti, za které náleží ošetřovné^7),
a celkové stanovené týdenní pracovní doby^8) bez svátků připadající v
daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou
týdenní pracovní dobu^8).
(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního
roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu
zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na
jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu^8)
v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet
průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých
pracovních režimech.
§ 16
Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zjištěného podle §
15 se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se
zdravotním postižením.
Způsob výpočtu plnění povinného podílu
§ 17
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona se průměrný roční přepočtený počet
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný
roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším
zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; každý
zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se
započítává třikrát.
§ 18
(1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním
postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se
zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění
povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb,
uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel
odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v §
81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") ve sledovaném
kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se
vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za
první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené
Ministerstvem práce a sociálních věcí.
(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle
odstavce 1 je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců
dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za
kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu
za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením
jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen
jako nejvyšší; při zjišťování tohoto počtu postupuje dodavatel podle §
11. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí
předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo
zadání zakázek.
(3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně
činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné
zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat
maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním
postižením.
§ 18a
Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné podle § 81 odst. 2
písm. b) zákona mohou do celkové výše stanovené v § 81 odst. 3 zákona
započítávat cenu bez daně z přidané hodnoty, a to za výrobky a služby
poskytnuté v daném kalendářním roce, nebo za zadané zakázky splněné v
daném kalendářním roce.
§ 19
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou
osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod,
zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se
zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši
povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením,
jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona.
§ 20
Výpočty podle části čtvrté se provádějí na dvě platná desetinná místa.
U peněžitého plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny
nahoru.
ČÁST PÁTÁ
PORADENSKÁ ČINNOST
(K § 105 odst. 4 zákona)
§ 21
Charakteristika poradenských činností
(1) Poradenství pro volbu povolání se zaměřuje zejména na poskytování
informací o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého
povolání, možnostech studia, přípravy na povolání a možnostech
pracovního uplatnění. Poradenství je poskytováno žákům a studentům škol
a jiným fyzickým nebo právnickým osobám; tím není dotčeno poskytování
poradenských služeb v resortu školství.
(2) Poradenství pro volbu rekvalifikace se zaměřuje na určování obsahu
a rozsahu rekvalifikace a vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního
stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být
rekvalifikována.
(3) Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání fyzické osobě
se zaměřuje na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních
předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a
rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr
zaměstnanců pro zaměstnavatele a zajištění souladu mezi požadavky
zaměstnavatelů a nabídkou pracovních sil na trhu práce.
(4) Poradenství pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním
postižením se zaměřuje na řešení specifických potřeb ve zdravotní,
sociální a jiných oblastech života těchto osob a na odstranění překážek
jejich přístupu na trh práce.
(5) Poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti se zaměřuje na usměrňování pracovního uplatnění fyzických
osob u zaměstnavatelů v souladu s požadavky a možnostmi trhu práce.
§ 22
Formy poradenství
(1) Poradenství se uskutečňuje formou
a) skupinového poradenství nebo individuálního poradenství,
b) posuzování osobnostních předpokladů pracovní a bilanční
diagnostikou,
c) poradenských programů zaměřených na techniky vyhledávání zaměstnání
a na další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění fyzické osoby na
trhu práce.
(2) Pracovní diagnostikou se ověřují předpoklady fyzické osoby k
pracovnímu uplatnění a k dalšímu vzdělávání. Bilanční diagnostika se
zaměřuje na komplexní posouzení schopností a možností fyzické osoby v
návaznosti na její budoucí pracovní uplatnění.
(3) Při zařazování fyzické osoby do jednotlivých forem poradenství se
vychází zejména z jejího zdravotního stavu, dosavadních pracovních a
životních zkušeností, dosažené kvalifikace a stupně vzdělání a z
možností jejího umístění na trhu práce.
§ 23
Druhy nákladů hrazených Úřadem práce
(1) Za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím se považují
a) přímé náklady vynaložené na poradenství (materiál, mzdy a odměny
zaměstnanců, ostatní přímé náklady),
b) režijní náklady vynaložené na poradenství,
c) náklady na dílčí části poradenství, které pro odborné zařízení
zabezpečuje jiné odborné zařízení,
d) přiměřený zisk, maximálně do výše 15 % vynaložených nákladů,
e) daň z přidané hodnoty, pokud součástí nákladů uvedených v písmenech
a) až c) je i tato daň a odborné zařízení není plátce daně z přidané
hodnoty.
(2) Za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím se dále, pokud
nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v odstavci 1, považují
a) náklady na potřebnou výbavu účastníků poradenství, maximálně do výše
2 000 Kč na jednoho účastníka,
b) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníků poradenství,
sjednané na dobu účasti na poradenství.
(3) Za náklady uchazeče o zaměstnání nebo osoby se zdravotním
postižením spojené s poradenstvím se považují jízdní výdaje podle
zvláštního právního předpisu^4), prokázané uchazečem o zaměstnání nebo
osobou se zdravotním postižením, pokud se účastní pracovní diagnostiky,
bilanční diagnostiky nebo poradenských programů.
ČÁST ŠESTÁ
PŘÍSPĚVKY V RÁMCI AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI
(K § 119 odst. 6 zákona)
§ 24
Veřejně prospěšné práce
Příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně
prospěšných prací se poskytuje měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a
je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování vyplacených
mzdových nákladů.
Společensky účelná pracovní místa
§ 25
(1) Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel
nově zřizuje a které bude obsazovat uchazeči o zaměstnání po dobu
sjednanou v dohodě, nebo na společensky účelné pracovní místo vytvořené
uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti,
může být poskytnut jako
a) návratný příspěvek,
b) příspěvek na úhradu úroků z úvěrů, nebo
c) jiný účelově určený příspěvek.
(2) Příspěvek podle odstavce 1 se poskytuje do 30 kalendářních dnů ode
dne uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.
§ 26
Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel
vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání^13) se poskytuje měsíčně
nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od
předložení vyúčtování vyplacených mzdových nákladů.
nadpis vypuštěn
§ 27
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 28
zrušen
Příspěvek na zapracování
§ 29
Příspěvek na zapracování se poskytuje jednorázově, a to zpětně za celé
sjednané období, a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení
písemné informace o průběhu zapracování.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
§ 30
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program se poskytuje
měsíčně a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování
vyplacených náhrad mezd zaměstnanců.
Poskytování příspěvků
§ 31
Příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se poskytují
bezhotovostně převodem na účet příjemce vedený u peněžního ústavu.
Celková výše příspěvku podle § 24, 26 a 30 a podle § 114 zákona se
zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
ČÁST SEDMÁ
SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
(K § 119a odst. 8 zákona)
§ 31a
(1) Informace o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci
uchazeče o zaměstnání s agenturou práce poskytuje agentura práce
krajské pobočce Úřadu práce způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Příspěvek na sdílené zprostředkování zaměstnání za každého uchazeče
o zaměstnání, kterému agentura práce zprostředkovává zaměstnání na
základě dohody s Úřadem práce, je splatný do 30 kalendářních dnů ode
dne uzavření dohody podle § 119a zákona.
(3) Příspěvek za umístění uchazeče o zaměstnání a jeho setrvání v
pracovním poměru po dobu nejméně 6 měsíců je splatný do 30 kalendářních
dnů ode dne, kdy agentura práce oznámila tuto skutečnost krajské
pobočce Úřadu práce.
(4) Příspěvky se poskytují bezhotovostně převodem na účet agentury
práce.
§ 31b
Pro účely sdíleného zprostředkování zaměstnání se výběr agentury práce
vykoná v zadávacím řízení podle zvláštního právního předpisu^14).
ČÁST OSMÁ
SLUŽEBNÍ PRŮKAZ
(K § 130 zákona)
§ 32
Náležitosti služebního průkazu
Služební průkaz obsahuje:
a) označení kontrolního orgánu,
b) barevnou fotografii zaměstnance o rozměrech 45 mm x 35 mm,
c) akademický titul, jméno a příjmení zaměstnance,
d) evidenční číslo zaměstnance,
e) číslo služebního průkazu,
f) rozsah kontrolního oprávnění,
g) datum vydání,
h) úřední razítko Úřadu práce a podpis oprávněné osoby.
§ 33
Vzor služebního průkazu
Vzor služebního průkazu je uveden v příloze k této vyhlášce.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 34
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2004.
Ministr:
Ing. Škromach v. r.
Příloha
Vzor služebního průkazu zaměstnanců v úřadech práce a zaměstnanců v
Ministerstvu práce a sociálních věcí pověřených kontrolní činností
podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
_________________
*) Pozn. ASPI: Příloha je změněna vyhláškou č. 390/2011 Sb., na přední straně služebního průkazu slova „razítko
MPSV“ se nahrazují slovy „razítko Úřadu práce ČR“.
1) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2) § 69 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.
3) § 104 zákoníku práce.
4) § 163 a 176 zákoníku práce.
5) § 5 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb.
6) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných
důležitých osobních překážek v práci.
7) § 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
8) § 79 zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
9) § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb.
10) § 75 odst. 6 a § 76 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb.
13) § 113 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 382/2005
Sb.