48/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 18. ledna 2005
o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní
docházky
Změna: 454/2006 Sb.
Změna: 256/2012 Sb. (část)
Změna: 256/2012 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19, § 20
odst. 7, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 31 odst. 1, § 38
odst. 7 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Organizace vzdělávání
§ 1
(1) Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než
v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin.
(2) Ředitel základní školy (dále jen "škola") umožní žákům vstup a
pobyt v budově školy nejméně 20 minut před začátkem vyučování a o
přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním.
(3) Žáci mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin a
v odpoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin. Konkrétní počet
vyučovacích hodin stanoví škola s přihlédnutím k charakteru vzdělávací
činnosti a k základním fyziologickým potřebám žáků.
(4) Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech
stanoví školní vzdělávací program.
(5) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové.
Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se
zařazuje alespoň jedna přestávka v délce nejméně 15 minut. Přestávka
mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut. V
případech hodných zvláštního zřetele lze zkrátit některé desetiminutové
přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním
vyučováním na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy
přihlédne k základním fyziologickým potřebám žáků.
(6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích
souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola
zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k
základním fyziologickým potřebám žáků.
§ 2
(1) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat
zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení
vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně
vzdělávací činností školy.
(2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky,
kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka a mají uzavřené
pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a
pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do
členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního
pojištění.
(3) Pokud škola zařadí do školního vzdělávacího programu základní
plaveckou výuku, uskutečňuje ji v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin
celkem během prvního stupně.
§ 3
(1) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo
místo, kde se uskutečňuje vzdělávání,^1) a při akcích konaných mimo
místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která
vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním
pedagogickým pracovníkem.^2) Zaměstnance, který není pedagogickým
pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
(2) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání,
nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků
připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s
ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
ředitel školy.
(3) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání,
kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje
vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem
určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí
zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a
v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce
škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků.
Počty žáků ve školách a třídách
§ 4
(1) Školy, s výjimkou škol uvedených v odstavcích 2 až 5, mají nejméně
17 žáků v průměru na 1 třídu.
(2) Škola tvořená jednou třídou prvního stupně má nejméně 10 žáků ve
třídě.
(3) Škola tvořená dvěma třídami prvního stupně má nejméně 12 žáků v
průměru na 1 třídu.
(4) Škola tvořená třemi třídami prvního stupně má nejméně 14 žáků v
průměru na 1 třídu.
(5) Škola tvořená čtyřmi a více třídami prvního stupně má nejméně 15
žáků v průměru na 1 třídu.
(6) Ustanovení odstavců 2 a 3 lze využít také pro stanovení nejnižšího
počtu žáků v průměru na 1 třídu ve školách s jazykem národnostní
menšiny,^3) jestliže je to pro školu s jazykem národnostní menšiny
výhodnější.
(7) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.
(8) Počet žáků ve třídě samostatně zřízené pro žáky se zdravotním
postižením a počet žáků individuálně integrovaných do třídy školy se
řídí zvláštním právním předpisem^19).
(9) Do průměrného počtu žáků na třídu podle odstavců 1 a 3 až 5 se
nezapočítávají třídy, pro které stanoví zvláštní právní předpis odlišné
nejnižší počty žáků z důvodu vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami.
§ 5
(1) Škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud
se k němu při zahájení výuky přihlásí alespoň 7 žáků.
(2) Na prvním stupni školy lze do jedné třídy zařadit žáky z více než
jednoho ročníku prvního stupně. Na druhém stupni školy nelze do jedné
třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku druhého stupně. Do jedné
třídy nelze zařadit žáky prvního a druhého stupně.
(3) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých
předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo
různých ročníků nebo spojovat třídy.
(4) Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle
prostorových,^4) personálních a finančních podmínek školy, podle
charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a
ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost
předmětu.
(5) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je
nejvyšší počet žáků ve skupině 24.
Poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb
§ 6
(1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do
přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní
potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se
zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují
základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území
České republiky^5) nebo v zahraniční škole na území České republiky
podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, a žákovi, který plní
povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí^6),
poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle
odstavce 1 hrazené státem spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve
školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen
„kmenová škola“).
(3) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené při
diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky,^7) poskytuje
učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1
hrazené státem tato škola.
Přípravné třídy
§ 7
(1) Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě^8) je 15.
(2) Ředitel školy může vyřadit dítě z přípravné třídy:
a) na žádost zákonného zástupce dítěte,
b) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce
dítěte, jestliže dítě bez omluvy zákonným zástupcem dítěte do přípravné
třídy nejméně jeden měsíc nepřetržitě nedochází, nebo
c) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce
dítěte, jestliže počet zameškaných dní bez omluvy zákonným zástupcem
dítěte překročí 30 dní ve školním roce.
(3) Ředitel přihlédne před rozhodnutím o vyřazení dítěte z přípravné
třídy vždy k zájmu dítěte.
(4) Obsah vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro
předškolní vzdělávání^9) a je součástí školního vzdělávacího programu.
(5) Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin
stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro
první ročník.
(6) Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního
roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce.
Zpráva obsahuje vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve
struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní
vzdělávání. Dále zpráva obsahuje:
a) vyjádření speciálních vzdělávacích potřeb, předpokládaných
schopností, nadání a zájmů dítěte,
b) případné doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu
pro vzdělávání dítěte v dalším období,
c) další doporučení pro vzdělávání dítěte.
(7) Zprávu podle odstavce 6 předá škola na konci druhého pololetí
školního roku zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě
plnit povinnou školní docházku, pokud se nejedná o školu, ve které bylo
dítě zařazeno do přípravné třídy. Zároveň se zpráva stává součástí
dokumentace školy.
Označování tříd
§ 8
Třídy jednotlivých ročníků školy se označují řadovými číslovkami
vyjádřenými římskými číslicemi od I. do IX. Třídy téhož ročníku se
rozlišují velkými písmeny připojenými k číslicím označujícím ročník.
Třídy prvního stupně školy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více
ročníků, se označují podle věty první a v závorce se vyznačí řadovými
číslovkami vyjádřenými arabskými číslicemi příslušné ročníky.
Rozvoj nadání žáků
§ 9
(1) Ředitel školy zařadí žáka do třídy nebo skupiny žáků s rozšířenou
výukou některého předmětu nebo skupin předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem (dále jen „rozšířená výuka“) na základě posouzení
nadání a předpokladů žáka a se souhlasem zákonného zástupce žáka.
(2) Žák je ze skupiny žáků nebo třídy s rozšířenou výukou přeřazen do
skupiny žáků nebo třídy bez rozšířené výuky v případě, že dlouhodobě
neprokazuje předpoklady pro tuto výuku, nebo i z jiných závažných
důvodů. Ředitel školy přeřadí žáka v rámci školy na základě doporučení
vyučujícího daného předmětu a po projednání v pedagogické radě a se
zákonným zástupcem žáka zpravidla ke konci pololetí. Ze závažných
důvodů, zejména zdravotních, může být žák přeřazen i v průběhu
pololetí.
(3) Náležitosti vzdělávání žáků mimořádně nadaných se řídí zvláštním
právním předpisem^19).
Vzdělávání ve třídách pro jazykovou přípravu
§ 10
(1) Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli škol určí školy, ve
kterých je na území kraje poskytována bezplatná příprava k začlenění do
základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou
potřebám žáků pro žáky cizince, kteří zde plní povinnou školní
docházku^10) (dále jen „jazyková příprava“). Seznam těchto škol
zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Ředitel školy uvedené v odstavci 1 zřizuje třídu nebo třídy pro
jazykovou přípravu.
(3) Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí
zákonného zástupce žáka uvedeného v odstavci 1 do jednoho týdne po
přijetí žáka do školy o možnosti docházky do tříd pro jazykovou
přípravu.
(4) Žák uvedený v odstavci 1 se do třídy pro jazykovou přípravu
zařazuje na žádost zákonného zástupce žáka podanou řediteli školy
uvedené v odstavci 1, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.
§ 11
(1) Nejvyšší počet žáků ve třídě pro jazykovou přípravu je 10.
Ustanovení § 4 o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu pro
jazykovou přípravu nevztahují a počty tříd pro jazykovou přípravu a
počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených v §
4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy pro jazykovou přípravu nejsou
žáky školy uvedené v § 10 odst. 1.
(2) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 70 vyučovacích
hodin po dobu nejvýše 6 měsíců školního vyučování po sobě jdoucích.
(3) Obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy
vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání.
(4) O absolvování jazykové přípravy vydá škola uvedená v § 10 odst. 1
žákovi osvědčení.
(5) Absolvování jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy,
v níž žák plní povinnou školní docházku.
Kurz pro získání základního vzdělání
§ 12
(1) Délku a formu kurzu pro získání základního vzdělání (dále jen
„kurz“)^11) určí ředitel školy, nejvýše však v délce jednoho školního
roku. Kurzy se zahajují k začátku prvního nebo druhého pololetí.
(2) Nejvyšší počet žáků ve třídě kurzu je 24. Ustanovení § 4 o
nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu kurzu nevztahují a počty tříd
kurzu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků
stanovených v § 4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy kurzu nejsou
žáky školy.
§ 13
(1) Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v
souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro
základní vzdělávání.
(2) Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s
výjimkou předmětů volitelných a nepovinných.
(3) Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží
vysvědčení.
(4) Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v kurzu.
(5) Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z
jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo
odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné
zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se nejpozději do šesti
měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu.
(6) Pro jmenování komise pro opravnou zkoušku podle odstavce 5, její
složení a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 1 až 6.
Hodnocení žáků
§ 14
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry
dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího
programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a
doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a
doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu^12) a obsahují
zejména:
a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a
chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení,
b) kritéria pro hodnocení.
Hodnocení žáků na vysvědčení
§ 15
(1) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
(2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v
jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním
vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání
žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých
předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a
osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení
výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke
vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení
dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak
předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky
vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za
všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování
žáka.
(3) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých
povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím
programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
(4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka
hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl
zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního
vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a
věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v
souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
(5) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a
chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i
hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání.
(6) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou
školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou
souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.
nadpis vypuštěn
§ 16
(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém
pololetí uvolněn^20), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo
„uvolněn(a)“.
(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve
druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu^21), uvádí se na
vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.
(3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(4) Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení
stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu
ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v
případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a
klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14
odst. 2,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu
5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu
5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z
něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního
pololetí.
Výchovná opatření
§ 17
(1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě
podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v
pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev
lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin
nebo za mimořádně úspěšnou práci.
(2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě
podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy
udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy
nebo za déletrvající úspěšnou práci.
(3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle
závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání
napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.
(5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky
třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po
projednání v pedagogické radě.
(6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly
a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody
prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
(7) Udělení pochvaly ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se
zaznamená do dokumentace školy.^14) Udělení pochvaly ředitele školy se
zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
Plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky nebo
v zahraniční škole na území České republiky
§ 18
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České
republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za
období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období
dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při
diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“).
Zkouška se koná:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český
jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu
vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru
Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České
republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu
vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis,
stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli
zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky,
včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se
zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel
zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného
překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi
vysvědčení.
(3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce
žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka
předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za
období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého
jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě
pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn
požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi
vysvědčení nevydává.
(4) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění
povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové
školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(5) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění
povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové
školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního
vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
§ 18a
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky
v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za
období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období
dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z
každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního
vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů
volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi
vysvědčení.
(2) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce
žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka
předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v
době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v
termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi
vysvědčení nevydává.
(3) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění
povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové
školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(4) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění
povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové
školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního
vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
§ 18b
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na
území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s
výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí
školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v
kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst.
1.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli
kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České
republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za
které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je
ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného
překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi
vysvědčení.
(3) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole,
zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků
zkoušek.
§ 18c
(1) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území
České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal
zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže
a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na
základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák
byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo
b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v
dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje
občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18
odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na
území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v
jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen
vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu
hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní
smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.
(3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za
období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období
dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1
se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a
odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České
republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě
podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním
poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(4) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1
nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové
škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na
základě tohoto vysvědčení.
§ 18d
(1) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při
diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České
republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole,
zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních
výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.
(2) Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který
nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou
stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného
ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti
vyučovacího jazyka.
§ 19
(1) Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený
učitel zkoušející školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž
je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu
stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání.
(3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným
zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou
měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k
dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy,
stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze
závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel
zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška
uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se
zkouška koná.
(4) Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v
souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a
rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým
předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení
termínu zkoušky.
§ 20
(1) Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se
vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu
podle § 15 odst. 3.
(2) Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede
text: „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského
zákona.“
(3) Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 16 odst. 3. Pro
stanovení stupně celkového hodnocení žáka je rozhodný výsledek zkoušky
nebo hodnocení na osvědčení vydaném podle § 18c odst. 3.
(4) Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi České
republiky, zašle ředitel této školy řediteli kmenové školy kopii
vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.
(5) O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace
školy.
(6) V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti
výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.
§ 21
zrušen
Komisionální přezkoušení
§ 22
(1) Komisi pro komisionální přezkoušení^15) (dále jen "přezkoušení")
jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu
ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel,
nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy,
krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž
je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu
stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání.
(3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o
přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek
přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo
stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek
přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V
případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se
žákovi vydá nové vysvědčení.
(4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí
dokumentace školy.
(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu.
Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu
přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
(6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v
souladu se školním vzdělávacím programem.
(7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou
zkoušku.^16)
Opravná zkouška
§ 23
(1) Komisi pro opravnou zkoušku^17) jmenuje ředitel školy; v případě,
že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský
úřad.
(2) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22
odst. 2 až 6.
Společná ustanovení
§ 24
(1) Tato vyhláška se obdobně vztahuje také na vzdělávání žáků nižšího
stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia,^18) s výjimkou ustanovení
§ 1, 2, 4, 5, 7, 8, 22 a 23.
(2) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků
nadaných se řídí touto vyhláškou, pokud není zvláštním právním
předpisem stanoveno jinak.
(3) Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák^22),
vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím
potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.
(4) Na vzdělávání dětí v přípravných třídách podle § 7 se obdobně
vztahují ustanovení § 1 až 3, § 5 odst. 1, 3 a 4, § 6, 14, 17, odstavce
2, § 25 odst. 2.
Přechodná ustanovení
§ 25
(1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních
právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části nebo údaje,
u kterých tato vyhláška požaduje, aby byly stanoveny školním
vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září
2005.
(2) Podle § 4 odst. 1 až 5 a 7, § 5 odst. 1 a 5, § 12, 13 a 16 se
postupuje od školního roku 2005/2006.
Zrušovací ustanovení
§ 26
Zrušuje se:
1. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 291/1991 Sb., o základní škole.
2. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 225/1993
Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb., o základní škole.
3. Vyhláška č. 234/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 84/1984 Sb., o
poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií a středních
odborných škol, vyhláška č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání
pedagogických pracovníků, ve znění zákona č. 111/1998 Sb., vyhláška č.
189/1991 Sb., o podmínkách uzavírání hospodářských smluv o bezplatném
užívání majetku středních odborných učilišť a středisek praktického
vyučování, a vyhláška č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění
vyhlášky č. 225/1993 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
4. Vyhláška č. 9/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 291/1991 Sb., o
základní škole, ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost
§ 27
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
1) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.
2) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o
změně některých zákonů.
3) § 14 odst. 2 školského zákona.
4) Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských
zařízení.
5) § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona.
6) § 38 odst. 2 školského zákona.
7) § 38 odst. 1 písm. b) školského zákona.
8) § 47 odst. 1 školského zákona.
9) § 3 odst. 2 školského zákona.
10) § 20 odst. 5 a 6 školského zákona.
11) § 55 odst. 3 školského zákona.
12) § 30 odst. 2 školského zákona.
14) § 28 školského zákona.
15) § 52 odst. 4 školského zákona.
16) § 53 školského zákona.
17) § 53 odst. 2 školského zákona.
18) § 61 odst. 1 školského zákona.
19) Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se
speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně
nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.
20) § 50 odst. 2 školského zákona.
21) § 52 odst. 2 a 3 školského zákona.
22) § 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb.
