114/1995 Sb.



ZÁKON



ze dne 25. května 1995



o vnitrozemské plavbě



Změna: 358/1999 Sb.



Změna: 254/2001 Sb.



Změna: 320/2002 Sb.



Změna: 118/2004 Sb.



Změna: 327/2005 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 309/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 187/2014 Sb., 250/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň

navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje



a) vymezení vodních cest a jejich správu,



b) podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách,



c) pravidla plavebního provozu,



d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách

a



e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby.



§ 2



Základní pojmy



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) vodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody^3), na kterém

lze provozovat plavidla, a součástmi vodní cesty vodní díla a ostatní

stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,



b) plavbou pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě,



c) provozováním plavidla plavba a další činnosti s plavbou

bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup

a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidla,



d) plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě,

zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a

zařízení,



e) sestavou plavidel spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno

je s vlastním pohonem,



f) plavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na

stavbách na vodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu

určeným zařízením umístěným mimo plavidlo a kilometráž vodní cesty,



g) přístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích

zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah

bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní

cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavu“) a

přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel,

nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a

vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku

věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel (dále jen

„vodní část přístavu“),



h) přístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a

výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením,



i) překladištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a

vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním

zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu,



j) vývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání

plavidel pomocí úvazů,



k) kotvištěm místo určené pro stání plavidel na kotvách.



ČÁST II



VODNÍ CESTY



§ 3



(1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a nesledované vodní

cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním

podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob

značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis.



(2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a

na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných,

včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění

mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební

hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní

cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní

cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava

místního významu.



(3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro

provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní

cesty využitelné.



(4) Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto

zákonu.



§ 3a



zrušen



§ 4



Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a

jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním

vodohospodářským orgánem.^4) V této působnosti uplatňuje též stanoviska

k politice územního rozvoje a k územně plánovací dokumentaci. Tato

stanoviska nejsou správním rozhodnutím.



§ 5



(1) Vodní cestu spravuje její správce (dále jen "správce vodní cesty").



(2) Správcem vodní cesty je



a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle

vodního zákona, jedná-li se o vodní tok,



b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod,

jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo



c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li

se o takové štěrkoviště.



(3) Správcem součásti vodní cesty je její vlastník.



(4) Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou



a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v

důsledku její modernizace nebo údržby, nebo



b) stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které

bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona.



(5) Správce vodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cesty tak,

aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, a řádně je značit

plavebním značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento

zákon jinak.



(6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní

cesty a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 5a



Stavby na sledované vodní cestě



Pro účely ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního

souhlasu, stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu vydává

plavební úřad závazné stanovisko k umísťování, provádění nebo užívání

staveb, které přesahují do sledované vodní cesty, a staveb dopravní a

technické infrastruktury^17) ve vzdálenosti do 50 metrů od břehové čáry

sledované vodní cesty určené nejvyšší hladinou vody před jejím vylitím

do přilehlého území. Plavební úřad vydá souhlasné závazné stanovisko,

neohrozí- li umístění, provedení nebo užívání stavby dodržování

plavebně provozních podmínek pro provozování plavby, správu sledované

vodní cesty nebo plnění povinností účastníků plavebního provozu na

sledované vodní cestě.



ČÁST III



PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ



§ 6



Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části

přístavu



(1) Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav

je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud



a) je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen,



b) není překročena kapacita přístavu a



c) nejde o plavidlo, které je zjevně technicky nezpůsobilé, nebo

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.



(2) Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní

cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost

bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu,

zámrazy nebo chodu ledu.



(3) Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení

plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která

hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může

zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty

na jiné druhy dopravní infrastruktury.



(4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu

obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel

provozovat přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží



a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení,

pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní

část přístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální

mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení,



b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas

správce vodní cesty s tímto vyznačením,



c) písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části

přístavu a



d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám

nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavu.



(5) Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její

stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný

provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.



(6) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části

přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k

ochraně životního prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede



a) údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný,

a



b) údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.



(7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 6a



Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu



(1) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní

části veřejného přístavu, pokud



a) provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení

požádal,



b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a

jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a



c) nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li

ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů

potřebné k ochraně plavidel na daném úseku vodní cesty.



(2) Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného

přístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy,

může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného

přístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě

rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení

ve společném řízení.



(3) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní

části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části

neveřejného přístavu



a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,



b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

nebo



c) o odnětí povolení požádal.



(4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí

být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování

pozemní části přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí,

prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky,

jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami

překonat.



(5) Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí

povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na

své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části

veřejného přístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřadu

ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou

účastníky řízení.



§ 6b



Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu



(1) Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle

cenových předpisů.



(2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání

ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat.



(3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného

přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím

systému říčních informačních služeb.



(4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného

přístavu



a) ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého

vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s

ochrannou funkcí, nebo



b) správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se

správou vodní cesty.



§ 6c



Seznam veřejných přístavů



(1) Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění

přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu

veřejných přístavů je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam

veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb.



(2) Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů

do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování

jeho pozemní části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu

veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný

přístav nadále provozován jiným provozovatelem.



(3) Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje:



a) údaje o veřejném přístavu, a to



1. název veřejného přístavu,



2. vymezení polohy veřejného přístavu,



3. údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci,



4. datum zápisu,



5. datum výmazu, a



b) údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to



1. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě

odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby,

bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo



2. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby,

bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.



§ 7



Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní

cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu



(1) Provozovatel pozemní části přístavu je povinen



a) provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a

udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v

přístavu,



b) vhodným způsobem zveřejnit



1. pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých stanovištích,



2. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,



3. podmínky odběru vody a elektrického proudu,



4. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb,



c) vhodným způsobem označit



1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi,



2. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,



3. místa pro odběr vody a elektrického proudu,



d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a

množství přeloženého nákladu a



e) po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením

místa určená pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých

plavidel, plavidel určitých provozovatelů nebo plavidel přepravujících

určitý náklad.



(2) Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s

nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit

odebírat nebezpečný odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s

tímto odpadem oprávněna.



(3) Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou

povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu

přístavu.



(4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu



a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím

provozovaného přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při

správě sledovaných vodních cest, nebo



b) hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou

vodní části jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil.



(5) Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat

provozovatelům a vůdcům plavidel, členům lodních posádek, cestujícím a

ostatním osobám, které se nacházejí v přístavu, pokyny směřující k

zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny

provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li splnění

takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících.



§ 8



Povinnosti uživatelů přístavu



(1) Osoba, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu

plavidel v provozu na vodní cestě (dále jen „vůdce plavidla“), je

povinna zajistit, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla

ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního

provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo staveb na

vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména

při



a) vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu,



b) stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním,



c) nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu,



d) nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo



e) zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár,

zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí.



(2) Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k

dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem

pozemní části přístavu.



(3) Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého

vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo

zastavení plavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce

1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.



(4) Vůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidla do veřejného

přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu provozovateli pozemní

části přístavu. To neplatí pro



a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní

policie a správce vodní cesty,



b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k

místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,



c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného

jízdního řádu, a



d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému

stání.



(5) Ve veřejném přístavu je zakázáno



a) neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit

klid,



b) neoprávněně užívat přístavní zařízení,



c) těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o

údržbu přístavu, a



d) provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v

přístavu.



(6) Způsob zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu a obsah

a způsob ohlášení vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí

plavidla z veřejného přístavu stanoví prováděcí právní předpis.



§ 8a



Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště



(1) Přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště na sledované

vodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřadu

vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat.



(2) Přístaviště, překladiště nebo vývaziště plní funkci chráněného

místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a

možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního

stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřad vede seznam chráněných

míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních

služeb.



(3) Plavební úřad povolí provozování přístaviště, překladiště,

vývaziště nebo kotviště, pokud



a) tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a



b) žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.



(4) Pro povolení provozování přístaviště, překladiště nebo vývaziště

žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a

stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné.



(5) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště,

překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a

plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda

přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem.



(6) Plavební úřad povolení k provozování přístaviště, překladiště,

vývaziště nebo kotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro

jeho vydání. Plavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště



a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,



b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

nebo



c) o odnětí povolení požádal.



(7) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je

povinen



a) vyznačit plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo

kotviště a



b) poskytnout na vyžádání plavebnímu úřadu informace o způsobu a

rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.



(8) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je

oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům lodních

posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v

prostoru přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště pokyny

směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se

příkazy provozovatele přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

řídit.



(9) Na provozování vývaziště pro malá plavidla nepodléhající evidenci

podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí.



ČÁST IV



PLAVIDLA



§ 9



(1) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní

cestě provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost a je-li



a) zapsáno



1. v plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební

rejstřík“), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného

členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o

Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, anebo



2. v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než

který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož

provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu, a



b) provozováno v plavební zóně vodní cesty, pro niž byla schválena jeho

technická způsobilost.



(2) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní

cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k

námořní plavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným

orgánem jiného státu a je-li zapsáno



a) v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného

členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o

Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo



b) v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který

je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidlo, jehož

provozovateli plavební úřad vydal povolení k provozu.



(3) Plavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní

cestě provozovat, splňuje-li jeho konstrukce a technický stav podmínky

bezpečného provozu a neohrožuje-li životní prostředí.



(4) Plavidla se dělí na



a) lodě,



b) malá plavidla, jejichž délka trupu nepřesahuje 20 metrů; malým

plavidlem není



1. převozní loď,



2. tlačný člun,



3. plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících,



4. plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a



5. plavidlo určené k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých

plavidel,



c) plovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavby vybavená

mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestě nebo v

přístavu; plovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a

nákladu,



d) plovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavby s výjimkou

zařízení podle písmene c); plovoucí zařízení zpravidla není určeno k

opakovanému přemísťování, a



e) plovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná

seskupení předmětů schopná plavby; plovoucím tělesem není těleso určené

k přepravě cestujících a nákladu.



(5) Sestavy plavidel se dělí na



a) vlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidel vlečených

jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí

sestavy,



b) tlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidel,

přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlem s vlastním

pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a



c) bočně svázanou sestavu, v níž je více plavidel svázáno boky vedle

sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem,

které zajišťuje pohyb sestavy.



(6) Plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla,

znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky bezpečného provozu

plavidla nepodléhajícího evidenci podle tohoto zákona na vodní cestě

stanoví prováděcí právní předpis.



nadpis vypuštěn



§ 10



Schvalování technické způsobilosti plavidla



(1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla

podléhající evidenci podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon

jinak.



(2) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost

vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad technickou

způsobilost schválí, pokud



a) plavidlo splňuje technické požadavky na bezpečnost provozu stanovené

prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je

součástí právního řádu (dále jen „technické požadavky na bezpečnost“),

s výjimkou plavidla uvedeného v písmeni b) nebo c),



b) rekreační plavidlo, které podléhá posouzení shody podle zákona

upravujícího požadavky na výrobky, je opatřeno označením CE, a zařízení

plavidla a vybavení na plavidle splňuje požadavky na bezpečnost provozu

stanovené prováděcím právním předpisem, nebo



c) sériově vyrobené malé plavidlo, které nepodléhá posouzení shody

podle zákona upravujícího požadavky na výrobky, se shoduje se

schváleným typem plavidla a jeho vybavení splňuje požadavky na

bezpečnost provozu stanovené prováděcím právním předpisem.



(3) Splnění podmínek pro schválení technické způsobilosti plavidla

ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou

typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé

plavidlo. Technickou způsobilost plovoucích strojů s těžebním zařízením

schválí plavební úřad pouze po předchozím souhlasu orgánu státní báňské

správy^7). K ověřování technické způsobilosti plavidel určených

prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad odbornou komisi.

Prováděcí právní předpis stanoví postup při provádění technické

prohlídky, organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné

komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její

činnost při provádění technické prohlídky plavidla.



(4) Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím

právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na

základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že



a) vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění

technických prohlídek,



b) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo odpovědný

zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru

a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavby,



c) statutární orgán nebo členové statutárního orgánu a odpovědný

zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona,



d) není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s

výrobcem, dovozcem nebo prodejcem plavidel nebo provozovatelem vodní

dopravy, e) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti

pro provádění technických prohlídek odsouhlasený akreditovanou osobou

podle technických norem.



V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro

provádění technických prohlídek. Plavební úřad odejme pověření, pokud

právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti

stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření,

přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí

pověření.



(5) Technická prohlídka plavidla může být zcela nebo zčásti nahrazena

posudkem, vydaným klasifikační společností uznanou podle příslušného

předpisu Evropské unie^5a), pokud z tohoto posudku vyplývá, že plavidlo

zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky na bezpečnost, nebo

technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie,

který je příslušný vydávat osvědčení o technické způsobilosti plavidel

nebo prodlužovat jeho platnost.



(6) Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá

žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí lodní osvědčení nebo v

případě plovoucího zařízení osvědčení plovoucího zařízení (dále jen

„osvědčení plavidla“). Vzor osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní

předpis.



(7) Plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena, podléhá

pravidelným technickým prohlídkám, jimiž plavební úřad ověřuje, zda

plavidlo i nadále splňuje podmínky pro schválení technické

způsobilosti. Žádost o provedení pravidelné technické prohlídky podává

plavebnímu úřadu držitel osvědčení plavidla ve lhůtě stanovené

prováděcím právním předpisem. Nepožádá-li držitel osvědčení plavidla o

provedení pravidelné technické prohlídky ve lhůtě podle věty druhé,

pozbývá osvědčení plavidla platnosti dnem následujícím po dni, kdy

marně uplynula tato lhůta. Výsledek pravidelné technické prohlídky

vyznačí plavební úřad v osvědčení plavidla. Pro pravidelné technické

prohlídky plavidel se odstavec 5 použije obdobně.



(8) Jestliže byla na plavidle, jehož technická způsobilost byla

schválena, provedena přestavba nebo oprava zasahující do konstrukce

plavidla, pozbývá vydané osvědčení plavidla platnosti a plavební úřad

před uvedením plavidla do provozu rozhodne o opětovném schválení jeho

technické způsobilosti a vydá nové osvědčení plavidla. Žádost o

schválení technické způsobilosti podává vlastník nebo provozovatel

plavidla.



(9) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 11



(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho

vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu.

Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá

plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti nové osvědčení plavidla

za osvědčení ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené. Datum ukončení

platnosti nového osvědčení plavidla se musí shodovat s datem ukončení

platnosti osvědčení, které je novým osvědčením nahrazováno.



(2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební

úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení

plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené,

poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od

jeho vydání. Vydáním nového osvědčení plavidla podle odstavce 1

platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního

osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.



(3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které

se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo

provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl,

žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla. Plavební

úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.



§ 12



Sériově vyrobené malé plavidlo



(1) O schválení typu sériově vyráběného malého plavidla rozhoduje

plavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ

plavidla, jsou-li splněny technické požadavky na bezpečnost. Pro

schválený typ vydá plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla.



(2) Výrobce plavidel potvrzuje shodnost plavidel se schváleným typem

vystavením typového osvědčení plavidla pro každé jím vyrobené plavidlo

pro provoz na vodní cestě.



(3) Plavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidel

uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidla.

Zjistí-li plavební úřad, že vyrobené plavidlo není shodné se schváleným

typem plavidla, zakáže výrobci uvádět plavidla do provozu a uloží mu, v

jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny.



(4) Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 13



(1) Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technickou způsobilost

schválil, nesplňuje podmínky pro schválení technické způsobilosti,

uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení

technické způsobilosti plavidla. Pokud nesplnění technických požadavků

na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje bezpečnost provozu na vodní

cestě, plavební úřad rozhodne o zadržení osvědčení plavidla do obnovení

jeho technické způsobilosti a uloží provozovateli plavidla provést

opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla a stanoví

lhůtu k jejich provedení. Plavební úřad může v odůvodněných případech

na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodnout o

prodloužení lhůty podle věty druhé. Plavební úřad rozhodne o vrácení

zadrženého osvědčení plavidla na žádost provozovatele plavidla,

prokáže-li provozovatel plavidla plavebnímu úřadu obnovení technické

způsobilosti plavidla a plavidlo neohrožuje bezpečnost na vodní cestě.

V případě, že provozovatel plavidla ve lhůtě podle věty druhé nebo

třetí neobnoví technickou způsobilost plavidla, nebo v případě zjištění

trvalé nezpůsobilosti plavidla k provozu rozhodne plavební úřad o

odejmutí osvědčení způsobilosti plavidla.



(2) Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technická způsobilost

byla schválena jiným státem, nesplňuje technické požadavky na

bezpečnost uvedené v osvědčení, uloží provozovateli plavidla provést

opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla. Pokud

nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje

bezpečnost provozu na vodní cestě nebo plavidlo není vybaveno platným

osvědčením, plavební úřad zakáže další provoz plavidla do obnovení jeho

technické způsobilosti nebo do doby předložení platného osvědčení

plavidla. O zákazu provozu plavidla, jehož technická způsobilost byla

schválena jiným členským státem Evropské unie, informuje plavební úřad

do 7 dnů od zákazu orgán, který technickou způsobilost plavidla

schválil.



(3) Za zjevné ohrožení provozu na vodní cestě podle odstavců 1 a 2

považuje plavební úřad takové nesplnění technických požadavků na

bezpečnost plavidla, které má vliv na pevnost konstrukce plavidla, jeho

ovladatelnost nebo stabilitu, nebo pokud má vliv na zvláštní vlastnosti

plavidla vymezené prováděcím právním předpisem.



(4) Plavební úřad může při zvláštní situaci vydat pro plavidlo, které

nemá platné osvědčení, na žádost jeho vlastníka nebo provozovatele

prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení v prozatímním

osvědčení uvedené plavby nebo prodloužit platnost vydaného osvědčení

plavidla, nejdéle však na 6 měsíců. Plavební úřad vydá prozatímní

osvědčení plavidla nebo prodlouží platnost osvědčení plavidla podle

věty první pouze v případě, že technický stav plavidla dostatečně

zajišťuje bezpečnost provozu plavidla, posádky a přepravovaných osob a

věcí.



§ 14



Zápis plavidla do plavebního rejstříku



(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla,

jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je

fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České

republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na

území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního

právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat

právo usazování na území České republiky^5b), zapíše plavidlo do

plavebního rejstříku a přidělí plavidlu poznávací znaky.



(2) Plavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto

údaje o plavidle:



a) vlastník,



b) provozovatel,



c) poznávací znaky,



d) jméno lodě,



e) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který

je plavidlo určeno,



f) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické

údaje,



g) zástavní právo k plavidlu,



h) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.



(3) Evidenci v plavebním rejstříku podléhá plavidlo



a) o celkové hmotnosti přesahující 1 000 kg včetně povoleného zatížení,



b) s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo



c) s celkovou plochou plachet přesahující 12 m2.



(4) Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá malé plavidlo, plovoucí

těleso a plavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízení o

celkové hmotnosti nižší než 10 000 kg včetně povoleného zatížení nebo

plovoucí zařízení, jehož délka ani šířka nepřesahuje 10 m a výška

nepřesahuje 2 m.



(5) Vlastník plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny

údajů zapisovaných v plavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku

skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.



(6) Do plavebního rejstříku plavební úřad nezapíše plavidlo, které je

zapsáno v plavebním rejstříku cizího státu.



(7) Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 14a



Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku



(1) Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku kromě obecných

náležitostí podání obsahuje



a) jméno lodě,



b) údaj o druhu plavidla,



c) údaje o vlastníku plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou



1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum

narození, jedná-li se o fyzickou osobu,



2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě

odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby,

bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo



3. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby,

bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu, a



d) údaje o provozovateli plavidla, není-li současně žadatelem, kterými

jsou



1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum

narození, jedná-li se o fyzickou osobu,



2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě

odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby,

bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo



3. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby,

bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.



(2) K žádosti o zápis plavidla do plavebního rejstříku se přiloží



a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla

nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na

území České republiky; tento výpis nesmí být starší 3 měsíců,



b) ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo

provozovatele k plavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se

zápisem plavidla do plavebního rejstříku, není-li vlastník současně

provozovatelem plavidla,



c) čestné prohlášení, že plavidlo není zapsáno v rejstříku jiného

státu; to neplatí pro plavidla zapsaná v evropské databázi trupů

plavidel, a



d) doklad o schválení technické způsobilosti plavidla.



§ 15



Výmaz z plavebního rejstříku



Výmaz plavidla z plavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka

nebo v případě, že plavební úřad rozhodne o nezpůsobilosti plavidla.



§ 15a



Rejstřík malých plavidel



(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého

plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož

provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání

na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka

se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle

zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo

vykonávat právo usazování na území České republiky^5b), zapíše malé

plavidlo do rejstříku malých plavidel a přidělí malému plavidlu

poznávací znaky.



(2) Rejstřík malých plavidel je evidence údajů o malých plavidlech, do

níž se zapisují údaje podle § 14 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) a h).



(3) Evidenci v rejstříku malých plavidel podléhá malé plavidlo,

splňuje-li podmínky pro evidenci v plavebním rejstříku podle § 14 odst.

3.



(4) Vlastník malého plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu

veškeré změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidel do 10 dnů

ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.



(5) Plavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidel



a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na

poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel

malého plavidla, jedná-li se o údaje k tomuto plavidlu, a



b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.“.



(6) Na žádost o zápis malého plavidla do rejstříku malých plavidel se

použije § 14a odst. 1 písm. b) až d) a § 14a odst. 2 písm. a), b) a d)

obdobně a na výmaz malého plavidla z rejstříku malých plavidel se

použije § 15 obdobně.



(7) Způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 16



Povinnost nést státní vlajku České republiky



(1) Plavidla zapsaná v plavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li

o plovoucí zařízení, nesou při plavbě na vodní cestě státní vlajku

České republiky.



(2) Plavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě

určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná

vlajka nebo znak. Při použití jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší

rozměry než státní vlajka České republiky, která je s nimi současně

vztyčena.



§ 17



Cejchování



(1) U plavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich

uvedením do provozu provedeno cejchování. Cejchováním se rozumí určení

nosnosti plavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic

a nejvýše přípustného ponoru. Cejchování plavidel provádí plavební úřad

u nově vyrobených plavidel na žádost výrobce, u plavidla v provozu na

žádost vlastníka.



(2) Dokladem o provedeném cejchování je cejchovní průkaz, který vydá

plavební úřad na dobu určitou.



(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchování a pro

jeho postup.



§ 18



Poznávací znaky a lodní listiny



(1) Provozovatel plavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je

povinen zajistit, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky,

nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidla,

které podléhá evidenci podle tohoto zákona, je povinen zajistit, že

plavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami.



(2) Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje o

plavidle a osobách přítomných na plavidle. Provozovatel nebo vůdce

plavidla je povinen na výzvu plavebního úřadu, Policie České republiky

nebo Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto úřadům.



(3) Druhy plavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky,

nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích

znaků, nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy

plavidel a způsob jejich umístění na plavidle a lodní listiny, kterými

musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 19



Pojištění



(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestě

jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla

sjednaného jeho provozovatelem.



(2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho

provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidla v plavebním

rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel.



(3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu

plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.



Určená technická zařízení



§ 20



(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a

zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na

plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají

dozoru podle tohoto zákona.



(2) Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad.

Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je

jeho technická prohlídka a zkouška.



(3) Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při

vydávání osvědčení plavidla podle § 10 odst. 6 tohoto zákona. Bez

schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být

plavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidla

vydáno.



§ 21



Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na

plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a

oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní

podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis.



ČÁST V



PLAVEBNÍ PROVOZ



§ 22



Zákaz plavby



(1) Plavba je zakázána



a) při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cesty

ohrožena bezpečnost plavby; zákaz plavby platí pro druhy plavidel nebo

jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje,



b) při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidel



1. integrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo

likvidačních pracích a



2. plavidel správce vodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi

a odstraňování jejich následků,



c) na sledovaných vodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve

vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a



d) na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidel

používaných při těžbě.



(2) Zákaz plavby neplatí pro stání plavidla v přístavech s ochrannou

funkcí a na chráněných místech.



(3) Plutí samotíží je zakázáno. Plavidla plující po proudu tak, že příď

směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za

plavidla plující samotíží. Zákaz plavby samotíží neplatí pro malá

plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých

plavidel.



(4) Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena

bezpečnost plavby a druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž

bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 22a



Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu



(1) Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty

nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace

nebo údržby vodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu

zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě opatřením

obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak

upravit v určitém úseku vodní cesty plavební provoz.



(2) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti

prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci

vodní cesty.



(3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí

z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se

nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém

případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné

vyhlášky, kterou se oznamuje.



(4) Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku

vodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném

území obce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v

určitém úseku vodní cesty nebo na součásti vodní cesty a v rozhodnutí

stanovit správci vodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo

jiné úpravy plavebního provozu.



§ 22b



Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu



(1) Plavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě

narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu

živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cesty nebo za

jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo

písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu,

přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob;

to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení

na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění

bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec

musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřadu.



(2) Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných

zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti

plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních

informačních služeb.



§ 23



(1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na

vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.



(2) Plavidla, která podléhají evidenci podle tohoto zákona a která

nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna

pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.



(3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá

jejich provozovatel.



(4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané

vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou

povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny

rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu

plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.



(5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu

se zvláštním předpisem^5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro

vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi

plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní

služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.



(6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních

objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených

kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické

požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních

cestách stanoví prováděcí předpis.



(7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů

a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování

způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní

předpis.^5c)



§ 23a



Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla



(1) Provozovatel plavidla je povinen



a) vybavit plavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými

prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během

provozu na plavidle,



b) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním

zařízením, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty

stanoví prováděcí právní předpis,



c) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením

sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby, které v závislosti na druhu

plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis.



(2) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo tak, aby na něm v

souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České

republiky.



(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavby, je provozovatel

nebo vlastník plavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidle

nebo dohled nad stojícím plavidlem, které nemá vůdce plavidla.



(4) Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen před dosažením

vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do

přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již

vůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen plavidlo

umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu

nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující

převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny.



(5) Provozovatel plovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho

provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební

úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plovoucího zařízení podle § 24

odst. 3.“.



Způsobilost k vedení plavidla



§ 24



(1) Plavidlo a sestava plavidel musí být při provozu na vodní cestě

vedeny k tomu způsobilým vůdcem plavidla. To neplatí pro provoz

plovoucího zařízení.



(2) Plavidla musí mít posádku v takovém počtu a odborném složení, aby

byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla. To neplatí pro plavidla v

tlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidla bez vlastního

pohonu v bočně svázané sestavě, pokud plavidlo zajišťující pohyb nebo

bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení

podle věty první.



(3) Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla zapíše do osvědčení

plavidla minimální počet členů posádky plavidla a její složení.

Plavební úřad může při vydání osvědčení plovoucího zařízení s ohledem

na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cesty stanovit, že

při provozu plovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující

jeho provoz; tato osoba není vůdcem plavidla ani členem posádky

plavidla.



(4) Podmínky způsobilosti k vedení plavidla a sestavy plavidel pro

jednotlivé druhy plavidel a jejich sestav a způsob určení vůdce sestavy

plavidel stanoví prováděcí právní předpis. Počet a odborné složení

členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 25



(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce

plavidla s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s

osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle



a) práva Evropské unie^5d),



b) Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,



c) mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo



d) rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní

smlouvy, která je součástí právního řádu.



(2) Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na žádost fyzické osobě,

která



a) dosáhla alespoň základního vzdělání a věku



1. 18 let, nebo



2. 16 let, jde-li o vydání průkazu způsobilosti k vedení malého

plavidla,



b) prokázala praxi při obsluze plavidla v rozsahu a délce, která je

předpokladem k bezpečnému výkonu činností na plavidle a činí alespoň 3

měsíce; to neplatí pro osobu, která žádá o vydání průkazu způsobilosti

vůdce malého plavidla,



c) prokázala svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který

nesmí být starší než 3 měsíce, a



d) úspěšně vykonala zkoušku odborné způsobilosti.



(3) Věkovou hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) může plavební úřad

snížit,



a) má-li žadatel na plavidle vykonávat činnost, která nemůže ohrozit

bezpečnost plavby, a



b) jde-li o činnost vykonávanou pod dohledem vůdce plavidla nebo člena

posádky.



(4) Zkouška odborné způsobilosti je prováděna plavebním úřadem a

provádí se podle jednotlivých druhů odborné způsobilosti formou ověření

teoretických znalostí pro vedení plavidla, ověření praktických

dovedností při vedení plavidla nebo oběma těmito formami.



(5) Průkaz způsobilosti se vydává na dobu neurčitou.



(6) Členem posádky plavidla může být jen osoba zdravotně a odborně

způsobilá. Člen posádky plavidla, určeného prováděcím předpisem, musí

svou odbornou způsobilost prokázat zkouškou.



(7) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla je povinen oznámit

plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez

zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl, a předložit průkaz

způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do

průkazu.



(8) Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla a držitel průkazu

způsobilosti člena posádky plavidla je povinen podrobit se pravidelné

lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jejich zdravotní způsobilost.



(9) Vůdce plavidla a člen posádky plavidla je povinen mít u sebe při

plavbě na plavidle podle odstavce 1 platný průkaz způsobilosti. Vůdce

plavidla a člen posádky plavidla, který se podrobil pravidelné lékařské

prohlídce, je povinen mít u sebe při plavbě na tomto plavidle rovněž

platný lékařský posudek potvrzující trvání jeho zdravotní způsobilosti.



(10) Na vydání průkazu způsobilosti člena posádky plavidla se vztahují

podmínky pro získání průkazu způsobilosti vůdce plavidla.



(11) Rozsah a délku praxe při obsluze plavidla a způsob jejího získání,

činnosti, které nemohou ohrozit bezpečnost plavby, předměty, ze kterých

se skládá zkouška, podrobnosti o zaměření praxe a skládání zkoušky a o

vydání průkazu způsobilosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla a

podmínky zdravotní způsobilosti, formu zkoušky pro jednotlivé druhy

odborné způsobilosti, způsob provádění, hodnocení a podmínky pro

opakování zkoušky odborné způsobilosti, rozsah a obsah ověřování

praktických dovedností při vedení plavidla, vzor průkazu způsobilosti

vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, dobu

platnosti a náležitosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a

intervaly pravidelných zdravotních prohlídek stanoví prováděcí předpis.



§ 25a



(1) Plavební úřad může na žádost pověřit ověřováním praktických

dovedností při vedení malého plavidla



a) fyzickou osobu, která má trvalý nebo obdobný pobyt na území

členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je odborně

způsobilá k ověřování praktických dovedností při vedení malého

plavidla, nebo



b) právnickou osobu, která má sídlo nebo organizační složku na území

členského státu Evropské unie a která prokázala, že ověřování

praktických dovedností při vedení malého plavidla zajistí

prostřednictvím odborně způsobilých osob.



(2) Za odborně způsobilého k ověřování praktických dovedností při

vedení malého plavidla se považuje ten, kdo je po dobu alespoň 3 let

držitelem průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla a složil

praktickou zkoušku z vedení malého plavidla před plavebním úřadem.



(3) Plavební úřad pověření odejme, pokud jeho držitel



a) přestal splňovat podmínky pro vydání pověření,



b) opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto

zákonem, nebo



c) o odnětí pověření požádal.



(4) Rozsah a obsah praktické zkoušky před plavebním úřadem, dokládající

odbornou způsobilost, která je podmínkou pro pověření ověřováním

praktických dovedností při vedení malého plavidla, stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 25b



(1) Osoba pověřená ověřováním praktických dovedností při vedení malého

plavidla pořídí o průběhu ověření zápis a o výsledku ověření vydá

osvědčení.



(2) Plavební úřad na žádost osoby, která neúspěšně absolvovala ověření

praktických dovedností při vedení malého plavidla osobou k tomu

pověřenou, tyto dovednosti bez zbytečného odkladu sám ověří. Žádost

podle věty první lze podat do 15 dnů ode dne doručení osvědčení o

výsledku jejich ověření.



(3) Vzor osvědčení o výsledku ověření praktických dovedností při vedení

malého plavidla stanoví prováděcí právní předpis.



§ 26



(1) Plavební úřad je oprávněn zadržet průkaz způsobilosti vůdce

plavidla a nařídit přezkoušení odborné nebo zdravotní způsobilosti

člena posádky plavidla v případě, že při výkonu své funkce vykazuje

nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu. Podle

výsledku přezkoušení může plavební úřad výkon příslušného oprávnění

omezit nebo zakázat. V případě zákazu výkonu oprávnění odejme plavební

úřad zároveň průkaz způsobilosti.



(2) K přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti vůdce plavidla nebo

člena posádky plavidla zapsaného plavebního rejstříku je povinna

dostavit se na vyzvání plavebního úřadu osoba, která je držitelem

průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla a která

činnost vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla nevykonávala po dobu

delší deseti let.



§ 27



zrušen



nadpis vypuštěn



§ 28



Účastník plavebního provozu



Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je



a) vůdce plavidla,



b) člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo

vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby,



c) cestující,



d) osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení,



e) osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a



f) osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit

bezpečnost a plynulost plavebního provozu.



§ 29



Povinnosti účastníka plavebního provozu



(1) Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou

opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a

plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku

škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo

překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození

životního prostředí.



(2) Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním

značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a

světelnými a zvukovými signály.



(3) Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je

povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit

neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu

úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce

vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady

toho, kdo ji způsobil.



§ 29a



Ochrana plavebního značení



(1) Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení

umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na

vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou

zaměnitelné s plavebním značením.



(2) Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se

souhlasem plavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřadu není třeba,

nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní

cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu umístění,

odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl.



(3) Plavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění

plavebního značení, pokud



a) tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na

vodní cestě a



b) umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje

účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty.



(4) Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti

nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a

údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo

stavbě.



§ 29b



Povinnosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla



(1) Vůdce plavidla je povinen,



a) být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje; jde-li o plovoucí

stroj, i po dobu jeho pracovní činnosti,



b) zajistit, aby



1. obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho

rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a



2. rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly

parametrům vodní cesty a staveb na ní,



c) zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by

mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební

zařízení a stavby na vodní cestě,



d) zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební

komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku

vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít

radiotelefonního spojení,



e) zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost

a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele

vodní cesty, z plavidla,



f) zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z

plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost

plavby,



g) učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které

mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo

znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek,



h) neodkladně uvědomit plavební úřad a správce vodní cesty



1. o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit

opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo

viditelně označit,



2. o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní

cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně

označit, nebo



3. o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení

nebo poškození stavby na vodní cestě,



i) přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb

na ní,



j) zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to

nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu

záznam,



k) zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich

odstranění z plavidla,



l) dodržovat povolené rychlosti plavby,



m) před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit

plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a



n) vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho

technická způsobilost.



(2) Vůdce plavidla je dále povinen



a) užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou

signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby,



b) zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně

viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední

blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni

zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být

zaměněny za zvukové signály, a



c) zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla

oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích

vodní cesty.



(3) Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla

ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního

provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty,

staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního

prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména

při



a) potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění,



b) proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby,



c) obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a

přítoků a vyplouvání z nich,



d) přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být

ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu,



e) zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním,



f) použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel,



g) proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo

potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování,



h) proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami,



i) plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru,



j) vedení převozní lodě,



k) kormidlování,



l) nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím

nebezpečí,



m) nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věci,



n) stání plavidla, nebo



o) provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle.



(4) Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena

státní vlajka České republiky způsobem podle § 16.



(5) K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce

plavidla oprávněn vydávat členům posádky plavidla a dalším osobám na

plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit.

Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se

příkazy vůdce sestavy plavidel.



§ 29c



Rybolovná zařízení



(1) Na sledované vodní cestě je zakázáno



a) vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle

sebe, nebo



b) užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti.



(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo

veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž

uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem

plavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění

práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební

provoz.



§ 29d



Koupání a potápění



(1) Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být

ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci

plavebního provozu, zejména



a) na trase přívozu,



b) na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1,



c) do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě,



d) do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu

a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou,



e) v přístavu,



f) v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k

místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na

proplavení, nebo



g) v plavebních kanálech.



(2) Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu,

stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní

cesty.



(3) Plavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve

kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a

plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá

potápět. Plavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti.



(4) Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji

bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu

přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti

od plavidel.



(5) Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného

plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně.



(6) Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti

plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině

viditelným bezpečnostním označením.



§ 29e



Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka



(1) Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím

tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového

plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.



(2) Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci,

za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest

stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno.



(3) Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s

využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis.



§ 29f



Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem



(1) Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující

obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost

osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních

účastníků plavebního provozu.



(2) Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku

za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno.



(3) Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné

činnosti stanoví prováděcí právní předpis.



§ 29g



Zvláštní přeprava



(1) Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího

tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka,

výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům

vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo

sestava plavidel neodpovídá požadavkům na technickou způsobilost podle

tohoto zákona nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení

podle tohoto zákona (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na

základě povolení plavebního úřadu.



(2) Plavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní

přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v

souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se

nacházejících. Plavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se

vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu

plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor

neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících.



(3) Plavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění

plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo

vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění

bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě.



§ 29h



Akce na sledované vodní cestě



(1) Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo

výcviku složek integrovaného záchranného systému, která vyžaduje

úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní

řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební

úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím

ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení

ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce

plavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního

provozu.



(2) Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného

záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřadu. Oznámení podle

věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje

údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku

potřeba upravit plavební provoz.



§ 29i



Štěrkoviště



(1) Provozovatel štěrkoviště je povinen



a) zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti

vstupu nepovolaných osob a



b) vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním

značením a toto plavební značení udržovat.



(2) Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 29j



Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle



(1) Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení

plavebního úřadu. Plavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou

na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo

jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před

vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné



a) k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle,



b) k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo



c) k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.



(2) Plavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho

platnosti.



(3) Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 29k



Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu



Prováděcí právní předpis stanoví



a) způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla

nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle,



b) nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro

jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru

plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty,



c) druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před

jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným

plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve

kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu

rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho

provedení,



d) druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam,



e) případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit

hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a

způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu,



f) způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho

správného odstranění z plavidla,



g) nejvyšší povolené rychlosti plavby,



h) druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo

vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání,



i) způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních

účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení

nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se

nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí,



j) způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením

sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání,



k) záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu

vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen

plavidlo vybavit, a



l) bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob

bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby.



§ 29l



Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného

systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik Armády České republiky se

ustanovení § 29, 29b, 29d a 29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím

zjevně zmařen účel těchto činností.



§ 30



Provoz zahraničního plavidla



(1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky

provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní

smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za

zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno lodní

osvědčení nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie,

jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo

Švýcarskou konfederací.



(2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou

vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu

provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební

úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich

zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám způsobilosti

stanoveným tímto zákonem. V případě, že technický stav zahraničního

plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k

provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní

způsobilost zahraničního plavidla.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo

provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice.



§ 30a



Vymezená vodní plocha



(1) Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími

ochranu povrchových vod^5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost

plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřad opatřením obecné

povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro



a) plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce

plavidla a člena posádky podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm.

a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k

objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou

nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě,

nebo



b) provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve

vleku za plavidlem.



(2) Plavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části

vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní

plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována

a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše

provozovat současně.



(3) Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy,

kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce

vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním území se vymezená vodní

plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu.



(4) Plavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy,

jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad zruší opatření

obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.



(5) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců

1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních

služeb.



(6) Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech

vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny.



(7) Je zakázáno



a) vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený

počet plavidel, která na ní lze současně provozovat,



b) užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo

její provozní dobu, nebo



c) vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem,

k jehož provozování nebyla určena.



(8) Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy

označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení

vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 30b



Půjčovna malých plavidel



(1) Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen

„půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu

vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá

provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení

vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K

žádosti se přiloží



a) provozní řád půjčovny,



b) povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona,



c) seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a



d) příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat.



(2) Plavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud



a) navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz

plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost

plavebního provozu a



b) plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, jsou technicky způsobilá a

vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v

provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního

provozu.



(3) Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k

provozování půjčovny malých plavidel.



(4) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění

bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně

půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze

jen se souhlasem plavebního úřadu. Plavební úřad souhlas vydá na žádost

držitele povolení, je-li toto plavidlo technicky způsobilé a vhodné pro

půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním

řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.



(5) Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřad o změně

skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní

přiloženy.



(6) Plavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky

pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení



a) závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona,



b) závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo



c) o odnětí povolení požádal.



(7) Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel,

která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé

druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.



§ 31



Nehoda v provozu na vodní cestě



(1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v

příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo

zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu,

pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále

poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt

účastníků provozu na vodní cestě.



(2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby

nehoda byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu, jemuž přísluší její

odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody

došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození

vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a

provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému

vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se

nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo

a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím

přepravovaného nákladu.



(3) Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly

rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního

úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla

nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je

vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině

nebo na jiné bezpečné místo.



§ 32



Společná havárie



(1) Je-li plavidlo a přepravované osoby nebo věci ve společném

nebezpečí (dále jen "společná havárie"), může vůdce plavidla rozhodnout

o mimořádných opatřeních nebo výdajích na plavidle nebo věci v zájmu

ochrany ostatních hodnot ohrožených společnou havárií.



(2) Náklady na odstranění následků společné havárie se rozvrhují mezi

plavidlo a věci poměrně podle jejich hodnoty. Podrobnosti o

jednotlivých druzích nákladů a způsobu jejich rozvrhnutí na odstranění

následků společné havárie stanoví prováděcí předpis.



Říční informační služby



§ 32a



(1) Systém říčních informačních služeb představuje bezplatně

zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu

a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v

souladu s příslušným předpisem Evropské unie^5g) v prováděcím právním

předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v systému říčních

informačních služeb zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní

cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a

přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému

říčních informačních služeb uchovává a zpřístupňuje informace v něm

obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.



(2) Systém říčních informačních služeb je informačním systémem veřejné

správy^5h).



(3) Systém říčních informačních služeb se člení na soubor informací

veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor

informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a

informace o nákladu na plavidle.



(4) Informační položky zaznamenávané v systému říčních informačních

služeb a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 32b



(1) Správce systému říčních informačních služeb vkládá do systému

říčních informačních služeb informace získané z vlastní činnosti a

informace poskytnuté třetími osobami.



(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve

vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému říčních informačních

služeb poskytovat



a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním

rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9,

jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a

mimořádných událostech na vodní cestě,



b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu

plavidel v plavebních komorách,



c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických

podmínkách na vodních cestách, a



d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se

k jeho pozemní části, a o plavidlech v přístavu.



(3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci

systému říčních informačních služeb osobami uvedenými v odstavci 2

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 32c



(1) Správce systému říčních informačních služeb zajistí



a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,



b) zpracování informací vkládaných do systému říčních informačních

služeb v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah,

stanovenými prováděcím právním předpisem,



c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému říčních

informačních služeb, a



d) zabezpečení systému říčních informačních služeb před neoprávněným

přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním

a ztrátou informací.



(2) Správce systému říčních informačních služeb zpracuje a vloží

informaci do systému RIS bez zbytečného prodlení poté, co se o ní

dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému říčních informačních

služeb je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob

neuvedených v § 32b odst. 2.



(3) Správce systému říčních informačních služeb na základě písemné

žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru

informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je

omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést

plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.



(4) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o zpřístupnění

části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb,

ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem

plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku,

rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9. V

rozhodnutí podle věty první správce systému říčních informačních služeb

uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným

přístupem.



(5) Správce systému říčních informačních služeb bezprostředně po vydání

rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou

přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.



(6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě

Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském

prostoru nebo Švýcarské konfederace a u kterého bylo rozhodnuto o

zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních

informačních služeb podle odstavce 3, je povinen oznámit správci

systému říčních informačních služeb změnu provozovatele tohoto plavidla

do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.



(7) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o ukončení

nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v systému

říčních informačních služeb a současně ukončí nebo omezí platnost

přístupového kódu, pokud



a) dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním

rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9

u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru

informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je

omezen přístup, nebo



b) o to požádá provozovatel plavidla.



(8) Správce systému říčních informačních služeb je povinen poskytnout

údaje ze souboru informací vedených v systému říčních informačních

služeb, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále



a) orgánům státní správy,



b) soudům a



c) státním zastupitelstvím.



(9) Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní soubor

informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je

omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii a

Bezpečnostní informační službě. Správce systému říčních informačních

služeb zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci

vodní cesty.



§ 32d



Výrobek určený pro použití v systému říčních informačních služeb

schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví

přímo použitelný předpis Evropské unie. Plavební úřad schválí výrobek,

jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo

použitelným předpisem Evropské unie. Výrobek pro použití v systému

říčních informačních služeb schválený v jiném členském státě Evropské

unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie se považuje

za výrobek schválený podle tohoto zákona.



ČÁST VI



PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY



§ 33



(1) Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je

spolehlivý a má koncesi.^8)



(2) Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se

nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v

průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba,

které byla v průběhu posledních tří let před podáním žádosti odejmuta

koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností

uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy

souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.



§ 33a



Odborná způsobilost



(1) Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby

prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů,

které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před

plavebním úřadem, a dokladem o vykonání nejméně tříleté praxe v oboru

vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí

předpis.



(2) Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje

vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených

prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud

plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle

tohoto zákona.



(3) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o

skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.



§ 34



Stanovisko k rozhodování o koncesi



Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese^8) uvede plavební úřad, zda

žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (§ 33), věcný, časový

a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky

provozování vodní dopravy.



§ 35



Práva a povinnosti provozovatele veřejné vodní dopravy



(1) Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za

sjednanou cenu osobu, která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku

za sjednanou cenu,^9) jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a

nebrání-li mu v tom provozní podmínky.



(2) Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením

provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za

nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení

provozu a rozsah bezbariérovosti.



§ 35a



(1) Plavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní

dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících

po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie

a jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru v

souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie^7a) vydá žadateli

osvědčení o splnění těchto podmínek.



(2) Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu

oznámit plavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění

bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie^18).



(3) Plavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1,

nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.



§ 36



Přeprava nebezpečných věcí



(1) Nebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu,

vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena

bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.



(2) Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze

nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu

nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí

právního řádu^19), a to za podmínek v ní uvedených.



(3) Plavební úřad je povinen o vydaném povolení podle odstavce 2

informovat krajské úřady, jejichž správním obvodem bude přeprava

nebezpečných věcí uskutečněna, a příslušného správce vodní cesty.



§ 36a



Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí



(1) Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s

nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských

vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradce pro

přepravu nebezpečných věcí (dále jen "bezpečnostní poradce").



(2) Hlavním úkolem bezpečnostního poradce je, při zachování

odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky

a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcí za dodržení

platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy.



(3) Dalšími úkoly bezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle

odstavce 1 jsou zejména



a) sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,



b) poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcí,



c) vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných

věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být

předloženy na žádost příslušného státního orgánu,



d) sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace

přepravovaných nebezpečných věcí,



e) sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných

věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat,



f) sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce

nebo vykládce nebezpečných věcí,



g) sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto

školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné

provozní postupy a pokyny,



h) sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv

nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit

bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,



i) šetřit vážné nehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k

nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, a

vypracovávat o nich zprávy,



j) uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných

událostí nebo vážných rušivých zásahů,



k) zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou

nebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích

stran,



l) zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a

bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy.



(4) Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem

platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce.

Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky.

Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává plavební

úřad.



(5) Plavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné

způsobilosti bezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž

bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajů se řídí zvláštním

právním předpisem.^7a)



(6) Plavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém

řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na

území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem

podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se

zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné

způsobilosti bezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební

úřad osobě, která prokáže



a) svoji nezávislost na bezpečnostních poradcích nebo osobách

zaměstnávajících bezpečnostní poradce,



b) způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám,



c) odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek

žadatelů.

Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a

stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti

oprávnění může plavební úřad na základě žádosti držitele platnost

oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřad může

oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm

stanovené.



(7) Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradce, získání osvědčení o

odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze

jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním

školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti

bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.



(8) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4

a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení

a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti

bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 37



Mezinárodní doprava



(1) Pro provozování vodní dopravy na území nebo přes území České

republiky zahraničním provozovatelem je nutné povolení plavebního

úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána,

nestanoví jinak. Zahraničním provozovatelem vodní dopravy je fyzická

osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České

republiky, která provozuje vodní dopravu plavidly evidovanými v

plavebním rejstříku cizího státu. Za zahraničního provozovatele vodní

dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie,

jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo

Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z

těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném

členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském

hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují

vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku některého z

těchto států.



(2) Povolení může být vydáno zahraničnímu provozovateli vodní dopravy,

který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo

bydliště, oprávněn provozovat vodní dopravu. Povolení se nevydá, je-li

požadovaná doprava v rozporu se zájmy České republiky.



ČÁST VII



REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY



§ 37a



(1) Ministerstvo dopravy



a) kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě

nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku,



b) vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel,

propustnosti a stavu vodních cest,



c) sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní

dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů

vodní dopravy.



(2) Provozovatelé vodní dopravy poskytují Ministerstvu dopravy v

měsících lednu a červenci každého roku prohlášení o celkových

výsledcích hospodaření za předchozí období v souvislosti s provozováním

vodní dopravy.



§ 37b



Ustanovení § 37a se nevztahuje na kapacitu plavidel



a) provozovaných výlučně na vodní cestě nepropojené s vodními cestami

jiného členského státu Evropské unie,



b) určených k tlačení s pohonem do 300 kW,



c) která jsou provozována za účelem neziskové veřejné dopravy,



d) jejichž nosnost je nižší než 450 tun,



e) která mají charakter plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení nebo

plovoucího tělesa, nebo



f) správce vodní cesty.



§ 37c



Porucha trhu ve vodní dopravě nastává, pokud



a) vývoj nabídky kapacity plavidel převyšuje nejméně po dobu šesti

měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo



b) intenzita vodní dopravy způsobuje dlouhodobě, nejméně však šest

měsíců, neprůjezdnost vodních cest

a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu provozovatelů vodní dopravy

úpadek podle zvláštního právního předpisu.^8a)



§ 37d



(1) Nastane-li porucha trhu ve vodní dopravě, požádá Ministerstvo

dopravy Komisi Evropské unie (dále jen "Komise") o vydání rozhodnutí o

regulaci kapacity plavidel.^8b) Za tím účelem poskytne Komisi doklady a

informace odůvodňující žádost, zejména průměrné náklady a ceny různých

druhů dopravy, sazby za využití lodního prostoru a odhad poptávky.



(2) Rozhodnutí Komise o regulaci kapacity plavidel zveřejní

Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy.



§ 37e



(1) Nastane-li porucha trhu vodní dopravy, zřídí Ministerstvo dopravy

pro účely jeho regulace účet vodní dopravy (dále jen "účet"). Na účet

vodní dopravy přispívají provozovatelé vodní dopravy podle podmínek

stanovených zvláštním předpisem.^8b) Prostředky účtu jsou jinými

peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány. Při hospodaření s

příjmy a výdaji účtu a při jeho správě se Ministerstvo dopravy řídí též

předpisy Evropské unie.^8c)



(2) O použití prostředků z účtu rozhoduje ministr dopravy za podmínek a

v mezích stanovených v rozhodnutí Komise. Na rozhodnutí ministra

dopravy o použití prostředků z účtu se nevztahuje správní řád.

Rozhodnutí ministra dopravy se zveřejní ve Věstníku dopravy.



(3) Nevyčerpané prostředky účtu se na konci kalendářního roku převádějí

do následujícího kalendářního roku.



§ 37f



(1) Zprávu o hospodaření s prostředky účtu za příslušný kalendářní rok

projedná Ministerstvo dopravy s příslušnými svazy v dopravě

reprezentujícími provozovatele vodní dopravy a zveřejní ji ve Věstníku

dopravy.



(2) Provozovatel vodní dopravy má právo nahlížet do údajů o hospodaření

s prostředky účtu a žádat Ministerstvo dopravy o vysvětlení, má-li

odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jeho vztahu k účtu.



(3) Podrobnosti o vedení účtu a způsob přidělování finančních

prostředků z účtu stanoví prováděcí právní předpis.



ČÁST VIII



VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ



§ 38



(1) Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze,

který je podřízen Ministerstvu dopravy.



(2) V čele Státní plavební správy je ředitel; jeho výběr, jmenování a

odvolání se řídí zákonem o státní službě.



§ 39



Státní správu podle tohoto zákona vykonávají plavební úřady, kterými

jsou Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.



§ 40



(1) Státní plavební správa vykonává působnost podle tohoto zákona s

výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy.



(2) Státní plavební správa je správcem systému říčních informačních

služeb.



(3) Státní plavební správa dále



a) kontroluje plnění povinností týkajících se dodržování práv

cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^20) a

vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností,



b) vykonává činnosti příslušného orgánu podle mezinárodní smlouvy

upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních

cestách, která je součástí právního řádu^19), a



c) zajišťuje předávání informací o skutečnostech uvedených v § 29b

odst. 1 písm. h) orgánům integrovaného záchranného systému.



(4) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a)

provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury,

dohlíží na jejich plnění a vyřizuje stížnosti na jejich porušování

obecní živnostenský úřad.



§ 41



Ministerstvo dopravy



a) pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidel,



b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému

říčních informačních služeb,



c) vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní

dopravy,



d) rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní

dopravy a



e) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto

zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy.



§ 42



Státní dozor



(1) Státní dozor na vodních cestách a provozu na nich vykonává

Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.



(2) Pověření k výkonu státního dozoru vydává správní orgán, do jehož

působnosti výkon dozoru spadá. Pověření zaměstnanců Státní plavební

správy k výkonu státního dozoru má formu průkazu.



(3) Při výkonu státního dozoru zaměstnanec plavebního úřadu pověřený

výkonem státního dozoru (dále jen „kontrolující osoba“) dozírá, zda

správci sledovaných vodních cest, provozovatelé přístavů, přístavišť,

překladišť, vývazišť a kotvišť, provozovatelé plavidel, provozovatelé

půjčoven malých plavidel, provozovatelé vodní dopravy, účastníci

plavebního provozu a další osoby plní povinnosti stanovené tímto

zákonem.



(4) Zjistí-li kontrolující osoba při výkonu státního dozoru porušení

povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných

nedostatků uloží v řízení na místě způsob a lhůtu k odstranění těchto

nedostatků a jejich příčin.



(5) Kontrolující osoba zakáže v řízení na místě plavbu plavidla,

zjistí-li, že



a) na plavidle není platné lodní osvědčení nebo zvláštní povolení k

plavbě,



b) na plavidle je překročeno maximální zatížení cestujícími nebo

nákladem,



c) plavidlo není technicky způsobilé k plavbě,



d) plavidlo nesplňuje požadavky na obsazení posádkou stanovené tímto

zákonem, nebo



e) schopnosti vůdce plavidla nebo členů posádky jsou sníženy z důvodu

požití alkoholu, omamné nebo psychotropní látky.



(6) Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy a jeho vzor

stanoví prováděcí právní předpis.



ČÁST IX



SPRÁVNÍ DELIKTY



nadpis vypuštěn



§ 43



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení

plavebního úřadu,



b) provádí ve veřejném přístavu činnost zakázanou podle § 8 odst. 5,



c) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště,

vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,



d) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště,

překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,



e) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště



1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo



2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního

úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště,

vývaziště nebo kotviště,



f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4

neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním

rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,



g) vykonává na plavidle činnosti člena posádky, aniž je k jejich výkonu

odborně nebo zdravotně způsobilá podle § 25 odst. 6,



h) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné

plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti,

použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její

blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,



i) v rozporu § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební

značení bez souhlasu plavebního úřadu,



j) v rozporu s § 29e odst. 2 poruší zákaz plutí na plováku s plachtou

nebo s využitím tažného draka,



k) v rozporu s § 29f odst. 2 poruší zákaz vodního lyžování nebo obdobné

činnosti provozované ve vleku za plavidlem,



l) provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 mimo části vodní cesty,

které byly k jejich provozování vymezeny,



m) poruší některý ze zákazů na vymezené vodní ploše podle § 30a odst.

7, nebo



n) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s §

36 odst. 2.



(2) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu na vodní cestě

dopustí přestupku tím, že



a) se neřídí pokynem k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního

provozu podle § 22b odst. 1,



b) v rozporu s § 29 odst. 1 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního

provozu, lidský život nebo zdraví, způsobí škodu na majetku, nehodu v

plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě či znečištění vodního

toku nebo jinak poškodí životní prostředí,



c) v rozporu s § 29 odst. 2 se neřídí plavebním značením, zvukovými

nebo světelnými signály,



d) v rozporu s § 29 odst. 3 neučiní opatření k odstranění překážky na

vodní cestě nebo překážku na vodní cestě viditelně neoznačí,



e) vleče nebo užívá rybolovné zařízení v rozporu s § 29c odst. 1,



f) se koupe nebo potápí v místě, kde je koupání nebo potápění podle §

29d odst. 1 zakázáno,



g) v rozporu s § 29g odst. 1 provádí zvláštní přepravu bez povolení

plavebního úřadu,



h) v rozporu s § 29h pořádá akci na sledované vodní cestě bez povolení

plavebního úřadu nebo nedodrží podmínky v povolení stanovené, nebo



i) v rozporu s § 29j odst. 1 užije zvláštní signalizaci na plavidle bez

povolení plavebního úřadu.



(3) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla se dopustí přestupku tím,

že



a) v rozporu s § 25 odst. 7 neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů

uvedených v průkazu způsobilosti, nebo nepředloží průkaz způsobilosti

plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu,



b) v rozporu s § 25 odst. 9 nemá u sebe při plavbě na plavidle průkaz

způsobilosti nebo platný lékařský posudek, nebo



c) v rozporu se zákonem upravujícím opatření k ochraně před škodami

působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami



1. vede plavidlo nebo vykonává činnost spojenou s plavbou ve stavu, ve

kterém je jeho schopnost k vedení nebo k vykonávání uvedené činnosti

ovlivněna požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky, nebo



2. při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit lékařskému

vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn požitím alkoholu nebo užitím

jiné návykové látky.



(4) Člen posádky plavidla nebo jiná osoba na plavidle se dopustí

přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazem vůdce

plavidla vydaným k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního

provozu.



(5) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 8 odst. 1 a 6 nezajistí, aby při provozování plavidla

v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle nebo ostatních

účastníků plavebního provozu, nebo aby nedošlo k ohrožení nebo

poškození plavidel, staveb na vodní cestě nebo životního prostředí,



b) v rozporu s § 8 odst. 4 a 6 neohlásí vplutí plavidla do veřejného

přístavu nebo vyplutí plavidla z veřejného přístavu,



c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezaznamenává v lodních listinách povinné

údaje,



d) poruší zákaz plavby podle § 22 odst. 1,



e) poruší zákaz plutí samotíží podle § 22 odst. 3,



f) nerespektuje omezení, zastavení nebo jinou úpravu plavebního

provozu, které byly vydány opatřením obecné povahy podle § 22a odst. 1,



g) v rozporu s § 25 odst. 1 vede plavidlo, k jehož vedení nemá platný

průkaz způsobilosti nebo osvědčení vůdce plavidla či jiný obdobný

doklad,



h) nesplní některou z povinností stanovených v § 29b odst. 1 až 3 v

zájmu zajištění bezpečnosti plavebního provozu,



i) v rozporu s § 29b odst. 4 nezajistí, aby na plavidle byla vztyčena

státní vlajka České republiky,



j) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného

plavidla, nebo



k) v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody nebo

nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné

místo.



(6) Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, se dopustí

přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazy vůdce

sestavy plavidel.



(7) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 29e odst. 1 při plutí na plováku s plachtou nebo s

využitím tažného draka nezajistí bezpečnost osob, které se takového

plutí účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu,

nebo



b) v rozporu s § 29f odst. 1 při vlečení vodního lyžaře nebo osoby

provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem nezajistí bezpečnost

osoby, která se takových činností účastní, nebo bezpečnost ostatních

účastníků plavebního provozu.



(8) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím,

že



a) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle

§ 9 odst. 1 až 3 provozovat,



b) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno

poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo

vybaveno předepsanými lodními listinami,



c) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez

sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,



d) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou

signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k

ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k

zajištění bezpečnosti plavby,



e) v rozporu s § 23a odst. 2 nevybaví plavidlo tak, aby na něm mohla

být vztyčena státní vlajka České republiky, nebo



f) v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla

způsobilými osobami v požadovaném počtu a odborném složení.



(9) Fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí

přestupku tím, že



a) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad

plavidlem, nebo



b) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního

stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí

nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním

obdobím.



(10) Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se

dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného

plavidla, nebo



b) neposkytne správci systému říčních informačních služeb informace

vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě

podle § 32b odst. 2 písm. a).



(11) Fyzická osoba se jako osoba koupající se dopustí přestupku tím, že

v rozporu s § 29d odst. 4 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavby.



(12) Fyzická osoba se jako osoba potápějící se dopustí přestupku tím,

že v rozporu s § 29d odst. 6 neoznačí místo ponoru na hladině

viditelným bezpečnostním označením.



(13) Fyzická osoba se jako provozovatel štěrkoviště dopustí přestupku

tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 29i odst. 1.



(14) Fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí

přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz

plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.



(15) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo

odstavce 8 písm. c),



b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c),

odstavce 8 písm. a), d) nebo f) nebo odstavce 9 písm. b),



c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm.

e) bodu 1, písm. g), h), i), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. b),



d), g) nebo h), odstavce 3 písm. c), odstavce 5 písm. c), d), f), g),

h), j) nebo k), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), odstavce 10 nebo

odstavce 14,



d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e),

odstavce 4, odstavce 5 písm. a), e) nebo i), odstavce 7, odstavce 9

písm. a), odstavce 11 nebo odstavce 12,



e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e)

bodu 2 nebo písm. f), odstavce 2 písm. a), f) nebo i), odstavce 3 písm.

a) nebo b), odstavce 5 písm. b), odstavce 8 písm. e) nebo odstavce 13,



f) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1

písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. f), g), h), j), k), l) nebo m),

odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce

4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f),



h), i), j) nebo k), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), d) nebo e),

odstavce 9 písm. a), odstavce 10 písm. a) nebo b), odstavce 11,

odstavce 12, odstavce 13 nebo odstavce 14.



(16) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 3

písm. c) nebo odstavce 5 písm. g).



(17) Přestupky podle odstavce 1 písm. b), jedná-li se o porušení zákazu

podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. h), j), k), l) nebo m),

odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce

5 písm. a), d), f), h) nebo i), odstavce 7, nebo odstavce 11 může

projednat v blokovém řízení Policie České republiky. V blokovém řízení

lze uložit pokutu do 5 000 Kč.



§ 44



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení

plavebního úřadu,



b) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště,

vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,



c) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště,

překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,



d) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště



1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo



2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního

úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště,

vývaziště nebo kotviště,



e) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4

neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním

rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,



f) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné

plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti,

použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její

blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,



g) v rozporu s § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební

značení,



h) v rozporu s § 30b odst. 1 provozuje půjčovnu malých plavidel bez

povolení plavebního úřadu, nebo



i) jako provozovatel půjčovny malých plavidel



1. v rozporu s § 30b odst. 4 nedodržuje podmínky stanovené v povolení

nebo půjčuje jiné plavidlo, než které je uvedené v povolení bez

souhlasu plavebního úřadu, nebo



2. v rozporu s § 30b odst. 5 neinformuje plavební úřad o změně

skutečností uvedených v žádosti nebo v dokladech, které jsou k ní

přiloženy.



(2) Správce vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 5 odst. 5 nespravuje vodní cestu tak, aby bylo

zajištěno bezpečné provozování plavby, neznačí sledovanou vodní cestu

plavebním značením nebo toto značení neudržuje,



b) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje s provozovatelem pozemní

části přístavu při zajišťování bezpečného provozu přístavu,



c) v rozporu s § 29a odst. 2 neoznámí plavebnímu úřadu umístění,

odstranění nebo přemístění plavebního značení, nebo



d) v rozporu s § 30a odst. 8 neoznačí vymezenou vodní plochu plavebním

značením.



(3) Správce dopravně využívané vodní cesty se dopustí správního deliktu

tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební

objekty rádiovými stanicemi.



(4) Provozovatel pozemní části přístavu se dopustí správního deliktu

tím, že



a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení

plavebního úřadu,



b) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části

přístavu podle § 6 odst. 6,



c) v rozporu s § 6b odst. 3 nezveřejní ceník obsahující ceny za užívání

pozemní části přístavu,



d) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) neprovozuje pozemní část přístavu

po celou dobu platnosti povolení nebo ji neudržuje ve stavu, který

umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,



e) nezveřejní pravidla nebo údaje podle § 7 odst. 1 písm. b),



f) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) neoznačí místa pro manipulaci s

hořlavými nebo nebezpečnými věcmi, pro ukládání pevných a tekutých

odpadů z plavidel nebo pro odběr vody a elektrického proudu,



g) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) nevede evidenci nakládaných a

vykládaných plavidel nebo druhu a množství přeloženého nákladu,



h) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. e) neoznačí plavebním značením místa

určená pro stání plavidel, nebo



i) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje se správcem vodní cesty při

zajišťování bezpečného provozu přístavu.



(5) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla nebo

zařízení přístavu rádiovými stanicemi.



(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

plavidla dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 8 odst. 2 nevyužije k dlouhodobému stání plavidla

stálá stanoviště určená provozovatelem pozemní části veřejného

přístavu,



b) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle

§ 9 odst. 1 až 3 provozovat,



c) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno

poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo

vybaveno předepsanými lodními listinami,



d) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez

sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,



e) v rozporu s § 23 odst. 1 nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě

povaze a stavu vodní cesty,



f) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou

signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k

ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k

zajištění bezpečnosti plavby,



g) v rozporu s § 23a odst. 2 nezajistí, aby byla na plavidle vztyčena

státní vlajka České republiky,



h) v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla

způsobilými osobami v požadovaném počtu a odborném složení,



i) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného

plavidla, nebo



j) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s §

36 odst. 2.



(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel nebo

vlastník plavidla dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad

plavidlem, nebo



b) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního

stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí

nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním

obdobím.



(8) Provozovatel vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidlo rádiovými stanicemi, nebo



b) v rozporu s § 35a odst. 2 nebo v rozporu s přímo použitelným

předpisem Evropské unie^21) neoznámí plavebnímu úřadu bez zbytečného

odkladu změnu v okolnostech, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^7a).



(9) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí správního deliktu

tím, že v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky,

za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den

zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti.



(10) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo

použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování

po moři a na vnitrozemských vodních cestách^20)



a) nevydá cestujícímu přepravní doklad,



b) neposkytne osobě se sníženou pohyblivostí bezplatnou pomoc v

přístavu, při nalodění a vylodění nebo na palubě lodi,



c) nezajistí školení zaměřená na problematiku zdravotně postižených,



d) neposkytne pomoc, náhradu jízdného nebo přesměrování v případě

zrušení nebo zpoždění připlutí nebo vyplutí, nebo



e) neposkytne cestujícím náležité informace o průběhu přepravy, o

právech cestujících nebo nemá zaveden přístupný mechanismus pro

vyřizování stížností týkajících se práv cestujících.



(11) Dopravce nebo prodejce přepravních dokladů se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o

právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních

cestách^20) diskriminuje při uplatňování smluvních podmínek a tarifů.



(12) Dopravce, provozovatel cestovní agentury nebo cestovní kanceláře

se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným

předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a

na vnitrozemských vodních cestách^20) odmítne přijetí rezervace, vydání

přepravního dokladu nebo nalodění osob z důvodu zdravotního postižení

nebo snížené pohyblivosti.



(13) Dopravce, provozovatel pozemní části přístavu nebo provozovatel

cestovní kanceláře se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s

přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při

cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách^20) nezveřejní

podmínky přístupu platné pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí a

doprovázejících osob.



(14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel

plavidla, správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí

správního deliktu tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí

poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy

ve vnitrozemské plavbě správci systému říčních informačních služeb.



(15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

plovoucího zařízení dopustí správního deliktu tím, že nezajistí

přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a

odst. 5.



(16) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. d)

nebo j),



b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6

písm. b), f) nebo h), odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8,



c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c)

nebo h), odstavce 2 písm. a), b), c) nebo d), odstavce 4 písm. c), f)

nebo i), odstavce 6 písm. e), odstavce 9, odstavce 10 písm. b),

odstavce 11, odstavce 12 nebo odstavce 13,



d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d)

bodu 1, písm. f), g) nebo písm. i) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h),

odstavce 6 písm. a), c) nebo i), odstavce 7 písm. a), odstavce 10 písm.

c), d) nebo e), odstavce 14 nebo odstavce 15,



e) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) bodu

2, písm. e) nebo písm. i) bodu 2, odstavce 6 písm. g) nebo odstavce 10

písm. a).



§ 45



nadpis vypuštěn



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o

něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává



a) Státní plavební správa, nebo



b) obecní živnostenský úřad, jde-li o správní delikty podle § 44 odst.

12 nebo 13, je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře

nebo cestovní agentury.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Pokuty uložené Státní plavební správou vybírá a vymáhá místně

příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.



(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

nabylo právní moci.



ČÁST X



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 46



zrušen



§ 47



Ustanovení § 9 až 21 a § 24 až 27 se vztahují na plavidla Armády České

republiky a plavidla Policie České republiky, jejich vůdce a členy

posádek, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.



§ 48



Ustanovení vyhlášky Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a

námořnických knížkách, se nepoužijí, pokud se týkají vnitrozemské

plavby.



§ 48a



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

Ministerstvu dopravy a Státní plavební správě pro výkon působnosti

podle tohoto zákona



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) datum narození,



d) adresa místa pobytu,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) adresa místa trvalého pobytu,



e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) druh a adresa místa pobytu,



e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



nadpis vypuštěn



§ 49



Rozhodování plavebního úřadu o výjimkách ze zákona



(1) Plavební úřad na žádost provozovatele plavidla udělí výjimku ze

zákazu plavby podle § 22 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3, nebude-li tím

ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.



(2) Plavební úřad na žádost udělí výjimku ze zákazu plutí na plováku s

plachtou nebo s využitím tažného draka stanoveného v § 29e odst. 2,

nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.



(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního

provozu, udělí plavební úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně

nutnou pro určitý úsek vodní cesty výjimku z nejvyšších povolených

hodnot rozměrů plavidla a sestavy plavidel, z nejvyšších povolených

hodnot ponoru plavidla a z nejvyšší povolené rychlosti plavby

stanovených na základě § 29k. Plavební úřad zveřejní opatření obecné

povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních

služeb. Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy

označí vymezenou část vodní cesty plavebním značením.



§ 50



zrušen



§ 51



Přechodná ustanovení



(1) Práva a závazky rozpočtové organizace Státní plavební správa

zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení

přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní plavební

správu zřízenou podle tohoto zákona.



(2) Provozovatel plavidla, které lze provozovat na vodní cestě jen za

podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného

jeho provozovatelem, je povinen sjednat toto pojištění do dvou let od

účinnosti tohoto zákona. Do doby sjednání tohoto pojištění, nejdéle

však do dvou let od účinnosti tohoto zákona, je považován za

provozovatele plavidla, který splňuje podmínku pojištění podle tohoto

zákona.



(3) Lodní osvědčení a zvláštní povolení pro provoz plovoucího zařízení

vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považují

za osvědčení plavidla podle tohoto zákona.



(4) Průkazy způsobilosti vůdců plavidel a členů posádek plavidel vydané

podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v

platnosti.



§ 52



nadpis vypuštěn



Ministerstvo dopravy vydá právní předpisy k provedení § 3 odst. 1 a 2,

§ 5 odst. 6, § 6 odst. 7, § 8 odst. 6, § 9 odst. 6, § 10 odst. 2, 3, 6,

7 a 9, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 14 odst. 7, § 15a

odst. 7, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst.

1, § 21, § 22 odst. 4, § 23 odst. 4 a 6, § 23a odst. 1 písm. b) a c), §

24 odst. 4, § 25 odst. 1, 6 a 11, § 25a odst. 4, § 25b odst. 3, § 29e

odst. 2 a 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3, § 29k, § 30a

odst. 8, § 30b odst. 7, § 32 odst. 2, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3,

§ 32c odst. 1 písm. b), § 33a odst. 1, 2 a 3, § 36a odst. 7 a 8, § 37f

odst. 3 a § 42 odst. 6.



§ 53



Zrušovací ustanovení



Zrušují se:



1. zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.

126/1974 Sb.,



2. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 1371974 Sb., o

vnitrozemské plavbě, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy

č. 94/1976 Sb.,



3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 11/1976

Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel,



4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1964 Sb., o přístavním řádu pro

československé přístavy,



5. vyhláška Ministerstva dopravy č. 66/1964 Sb., o překladním a

skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu,



6. vyhláška Ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu

vodní dopravy, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č.

31/1982 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 23/1984 Sb.,



7. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 15 000/1975-25, kterým

se určují technická zařízení na plavidlech a v přístavech, která slouží

přímému zabezpečení provozu vodní dopravy, a stanoví způsob výkonu

dozoru nad těmito určenými technickými zařízeními (registrován v částce

27/1975 Sb.),



8. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 26 357/1975 o odborné

způsobilosti členů posádek vnitrozemských plavidel (registrován v

částce 39/1975 Sb.),



9. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 22 690/1983-025 o

vybavení rekreačních plavidel plujících v režimu mezinárodní plavby

lodními dokumenty (registrován v částce 20/1984 Sb.),



10. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9737/1984-025 o

přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce

22/1984 Sb.),



11. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 486/1985-25 o

vydání Pověření k výkonu státního odborného dozoru nad vnitrozemskou

plavbou (registrován v částce 33/1985 Sb.).



§ 54



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.



Uhde v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.



Příl.1



Součásti vodní cesty



Součástmi vodní cesty jsou:



1. opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě,



2. pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební značení na hladině,

na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která

křižují vodní cesty,



3. uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci

stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a

výstražná zařízení,



4. jezy a ostatní vzdouvací zařízení,



5. plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a

úsporných komor, příp. jiná speciální plavební zařízení pro řízení

plavby a její bezpečnost,



6. přístavní bazény, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení

přístavů,



7. vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly,

dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy),



8. pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť,



9. zařízení k vybírání plavebních poplatků,



10. velíny a jiná zařízení a objekty, sloužící bezprostředně k provozu

vodní cesty nebo jejich součástí,



11. speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými

hmotami a odčerpáváním odpadních vod z plavidel.



Příl.2



Seznam dopravně významných vodních cest



1. Vodní cesty využívané jsou:



a) vodní tok Labe



1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla

Přelouč),



2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6

(státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy

vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značením,



b) vodní tok Vltavy



1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně

výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,



2. od říčního km 239,5 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice)

jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,



c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem

Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál).



2. Vodní cesty využitelné jsou:



a) vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5

(Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km

949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč),



b) vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy,



c) vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem,



d) vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny,



e) vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín,



f) vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku

Labe.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 309/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o schválení způsobilosti plavidla k provozu na vodní cestě a

o schválení typu plavidla zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů a plavební úřad

vydá osvědčení plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské

plavbě, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud

plavidlo splňuje požadavky na bezpečnost podle zákona č. 114/1995 Sb.,

o vnitrozemské plavbě, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



2. Osvědčení plavidla, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána. Platnost

těchto osvědčení nelze po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

prodloužit, s výjimkou osvědčení malých plavidel, plovoucích zařízení a

převozních lodí.



3. Platnost rozhodnutí Ministerstva dopravy o pověření osoby k vydávání

odborných technických posudků podle dosavadních právních předpisů

zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení bodu 1 tím není

dotčeno.



4. Vodní skútry a plavidla pro plavbu v kluzu lze provozovat na vodních

cestách vymezených plavebními znaky podle dosavadních právních předpisů

nejpozději do 31. prosince 2009.



Čl. II zákona č. 187/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Přístavy, které jsou podle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, veřejnými

přístavy, se považují za veřejné přístavy podle § 6 odst. 1 zákona č.

114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Veřejné přístavy provozované podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění

účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše plavební úřad

do evidence veřejných přístavů podle § 6c zákona č. 114/1995 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Souhlas se zřízením a provozováním přístavu udělený podle § 6 odst.

2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se považuje za povolení k provozování pozemní části

přístavu vydané podle § 6 odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Státní plavební správa do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona posoudí, zda přístav provozovaný podle zákona č. 114/1995 Sb.,

ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, svým

umístěním k přilehlé vodní cestě nebo stavebními úpravami může

zajišťovat bezpečné stání plavidel a možnost bezpečného přístupu na

plavidla v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu, a

na základě tohoto posouzení stanoví, zda jde o přístav s ochrannou

funkcí.



5. Provozovatel pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1.

říjnem 1995, se považuje za provozovatele pozemní části přístavu,

kterému bylo vydáno povolení k provozování pozemní části přístavu podle

§ 6 odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



6. Provozovateli pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1.

říjnem 1995, stanoví plavební úřad svým rozhodnutím podmínky

provozování pozemní části veřejného přístavu sloužící k zajištění

bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí do 6

měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podmínky stanovené

rozhodnutím podle věty první se považují za podmínky stanovené v

povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6 zákona

č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona. Státní plavební správa v rozhodnutí podle věty první uvede, zda

jde o přístav s ochrannou funkcí.



7. Provozovatel pozemní části přístavu, který provozuje pozemní část

přístavu na základě souhlasu uděleného podle § 6 odst. 2 zákona č.

114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, a provozovatel pozemní části přístavu, který vznikl před 1.

říjnem 1995, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona předložit plavebnímu úřadu doklady podle § 6 odst. 4 zákona č.

114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



8. Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště,

požádá Státní plavební správu o vydání povolení podle § 8a zákona č.

114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její

oprávnění provozovat přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. Do dne nabytí

právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty první je žadatel oprávněn

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat bez

povolení vydaného podle § 8a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vyhoví-li Státní plavební

správa žádosti o povolení podle věty první, stanoví provozovateli

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště v rozhodnutí podmínky

sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně

životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo

vývaziště je chráněným místem. Podmínky stanovené rozhodnutím podle

věty třetí se považují za podmínky stanovené v povolení k provozování

přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5

zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona. Správce vodní cesty je účastníkem řízení o žádosti o

povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo

kotviště podle věty první.



9. Zápisy o zřízení zástavního práva na jiném než malém plavidle,

provedené v plavebním rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, jsou osoby, jichž se zřízená zástavní práva týkají, povinny

uvést do souladu se skutečností ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis o

zřízení zástavního práva do plavebního rejstříku po uplynutí lhůty

uvedené ve větě první, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že

zápis neodpovídá skutečnosti.



10. Údaje k malým plavidlům zapsané v plavebním rejstříku převede

Státní plavební správa do rejstříku malých plavidel do 6 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



11. Oprávnění fyzické nebo právnické osoby provozovat plochu pro provoz

vodních skútrů vymezenou rozhodnutím podle § 30a zákona č. 114/1995

Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které

je platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká uplynutím doby

platnosti rozhodnutí o vymezení plochy. Ostatní plochy vymezené podle

zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, lze provozovat nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



12. Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona provozuje půjčovnu malých plavidel, požádá Státní plavební

správu o povolení podle § 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 6 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její oprávnění provozovat

půjčovnu malých plavidel zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této

lhůty. Do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti je žadatel

oprávněn půjčovnu malých plavidel provozovat bez povolení vydaného

podle § 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



13. Držitelé platných průkazů způsobilosti vůdců



a) plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají

Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,



b) plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich

výměnu do 31. prosince 2017,



c) malých plavidel, vydaných do 31. prosince 1984, požádají Státní

plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,



d) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1985 do 31. prosince

1995, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince

2017,



e) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince

2000, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince

2018,



f) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 2001 do 31. ledna

2006, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince

2019,



g) malých plavidel, vydaných v období od 1. února 2006 do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich

výměnu do 31. prosince 2020.



Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti vůdce

plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti vůdce

plavidla podle věty první za průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle §

25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební

správě průkaz způsobilosti vůdce plavidla, o jehož výměnu žádá.

Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla o jeho výměnu

ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti

třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.



14. Držitelé platných průkazů způsobilosti členů posádek



a) plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají

Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,



b) plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich

výměnu do 31. prosince 2017. Státní plavební správa na žádost držitele

průkazu způsobilosti člena posádky plavidla bez zbytečného odkladu

vymění průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle věty první za

průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č.

114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti

člena posádky plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel

průkazu způsobilosti člena posádky plavidla o jeho výměnu ve lhůtě

stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým

dnem ode dne uplynutí této lhůty.



15. Držitelé mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního

plavidla



a) pro oblast plavby 1.0, 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní

mořské vody) vydaných do 31. prosince 2000 požádají Státní plavební

správu o jejich výměnu do 31. prosince 2018,



b) pro oblast plavby 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní mořské

vody), vydané v období od 1. ledna 2001 do 1. června 2006, požádají

Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2019.



Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti k vedení

rekreačního plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti

k vedení rekreačního plavidla za průkaz způsobilosti k vedení

rekreačního plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při

výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti k vedení

rekreačního plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu

způsobilosti k vedení rekreačního plavidla o jeho výměnu ve lhůtě

stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým

dnem ode dne uplynutí této lhůty.



1) Směrnice Rady 91/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném

uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a

cestujících po vnitrozemských vodních cestách.



Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek

pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a

cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července

2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v

lodních palivech.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o

harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských

vodních cestách ve Společenství.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince

2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské

plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.



Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k

povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních

cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání

diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto

povolání.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o

pozemní přepravě nebezpečných věcí.



Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě

nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku.



2) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se

stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu

na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.



Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se

stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu

zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského

státu.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na

vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.



3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



4) Zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství,

ve znění pozdějších předpisů.



5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12.

prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla

vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.



5b) § 69a a 70 živnostenského zákona.



5c) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších

předpisů.



5d) Směrnice Rady 91/672/ES.



Směrnice Rady 96/50/ES.



5e) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.



Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na

kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu

a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších

předpisů.



5g) Čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze

dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS)

na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.



5h) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů.



7) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v

oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.



7) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní

báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.



7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se

stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu

zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského

státu.



Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví

podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,

vztahující se na plavidla plavby na Rýně.



8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



8a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších

předpisů.



8b) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské

vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.



8c) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské

vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. Nařízení Rady

(ES) č. 805/1999, kterým se stanoví prováděcí opatření k nařízení Rady

(ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud

jde o kapacitu loďstva Společenství.



9) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v

oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.



10) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich

působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve

znění pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších

předpisů.



12) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č.

166/1993 Sb.



13) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

předpisů.



14) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



15) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.



16) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



17) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



18) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91.



19) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po

vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce

mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.



20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010.



21) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85.