229/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. května 2002
o finančním arbitrovi
Změna: 558/2004 Sb.
Změna: 57/2006 Sb.
Změna: 264/2006 Sb.
Změna: 285/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 180/2011 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 278/2013 Sb.
Změna: 336/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je
příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor
mezi
a) poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při
poskytování platebních služeb,
b) vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz
při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,
c) věřitelem nebo zprostředkovatelem a spotřebitelem při nabízení,
poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,
d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu
kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu
kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního
fondu a spotřebitelem při obhospodařování nebo provádění administrace
fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu
kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního
fondu,
e) pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a zájemcem o
pojištění, pojistníkem, pojištěným, oprávněnou osobou nebo obmyšleným
při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění,
f) provozovatelem směnárenské činnosti a zájemcem o provedení
směnárenského obchodu nebo osobou, se kterou byl směnárenský obchod
proveden.
(2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra.
(3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.
§ 1a
(1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením
činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra, která je organizační
složkou státu, účetní jednotkou a jejíž příjmy a výdaje jsou součástí
rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.
(2) V čele Kanceláře finančního arbitra je arbitr.
(3) Organizaci a úkoly Kanceláře finančního arbitra upravuje statut,
který vydá arbitr.
(4) Pracovní poměr a odměňování arbitra, zástupce arbitra a dalších
zaměstnanců v Kanceláři finančního arbitra se řídí zákoníkem práce.
§ 2
Spory podle § 1 rozhoduje arbitr a v rozsahu stanoveném tímto zákonem
zástupce arbitra.
§ 3
(1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí
a) poskytovatel platebních služeb,
b) vydavatel elektronických peněz,
c) věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo
zprostředkování spotřebitelského úvěru,
d) osoba obhospodařující fond kolektivního investování, provádějící
administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice
do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního
investičního fondu,
e) pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel při nabízení,
poskytování nebo zprostředkování životního pojištění,
f) provozovatel směnárenské činnosti.
(2) Navrhovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí uživatel platebních
služeb v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), držitel
elektronických peněz v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b),
spotřebitel v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) a d),
zájemce o pojištění, pojistník, pojištěný, oprávněná osoba nebo
obmyšlený v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. e), zájemce o
provedení směnárenského obchodu nebo osoba, se kterou byl proveden
směnárenský obchod v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. f).
(3) Spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své
podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
Arbitr a jeho zástupce
§ 4
(1) Arbitra a zástupce arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí
na funkční období 5 let z osob splňujících podmínky stanovené tímto
zákonem. Funkční období počíná dnem jmenování, je-li funkce arbitra
nebo jeho zástupce neobsazena, jinak dnem následujícím po dni skončení
funkčního období dosavadního arbitra nebo jeho zástupce. Vláda jmenuje
arbitra nebo zástupce arbitra nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím
funkčního období arbitra nebo zástupce arbitra [§ 6 odst. 3 písm. a)].
V ostatních případech [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d)] vláda jmenuje
arbitra nebo zástupce arbitra tak, aby období ode dne skončení výkonu
funkce arbitra nebo zástupce arbitra do dne jmenování nového arbitra
nebo zástupce arbitra nepřesáhlo 2 měsíce.
(2) Arbitrem a zástupcem arbitra mohou být jmenovány pouze osoby, které
jsou bezúhonné, plně způsobilé k právním úkonům, mají dobrou pověst,
dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti.
(3) Zástupce arbitra zastupuje v době nepřítomnosti arbitra v plném
rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Arbitr může zástupce arbitra
trvale pověřit výkonem části své rozhodovací pravomoci.
(4) Pro jmenování, odvolání z funkce a právní postavení zástupce
arbitra platí ustanovení tohoto zákona o arbitrovi.
(5) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin, trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin
nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu,
pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj
z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 5
(1) Arbitr vykonává svou funkci nezávisle a nestranně. Musí se zdržet
všeho, co by mohlo budit pochybnosti o jeho nepodjatosti.
(2) Za výkon své funkce odpovídá arbitr vládě.
(3) Arbitr předkládá Poslanecké sněmovně a vládě jedenkrát ročně, a to
vždy do 31. března za uplynulý kalendářní rok, zprávu o své činnosti,
která obsahuje rovněž informaci o nákladech vynaložených na zajištění
výkonu činnosti. Zpráva též obsahuje informace o projednávaných sporech
bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uvedením
identifikačních údajů instituce ve zprávě není porušena povinnost
mlčenlivosti podle § 22.
§ 6
(1) Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný s funkcí
prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena
Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky a
soudce, jakož i s jakoukoliv další činností ve veřejné správě a s
činností v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech podnikatelských
subjektů.
(2) Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný též s jinou
výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti
vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li
taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li
důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.
(3) Výkon funkce arbitra nebo zástupce arbitra končí dnem, kdy
a) uplynulo jeho funkční období,
b) nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl arbitr nebo zástupce
arbitra odsouzen pro úmyslný trestný čin, trestný čin proti majetku,
hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s
financováním terorismu,
c) bylo předsedovi vlády doručeno písemné prohlášení arbitra nebo
zástupce arbitra, že se své funkce vzdává,
d) arbitr nebo zástupce arbitra zemřel, nebo ke dni, ke kterému byl
prohlášen za mrtvého.
(4) Po dobu výkonu funkce se na arbitra nebo zástupce arbitra
nevztahuje branná povinnost, pokud jí podléhají.
§ 7
(1) Vláda arbitra odvolá, pokud přestal být způsobilý vykonávat svou
funkci.
(2) Vláda může arbitra odvolat, pokud při výkonu své funkce závažným
způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající pro výkon jeho
funkce z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů.
Řízení před arbitrem
§ 8
(1) Řízení se zahajuje na návrh navrhovatele.
(2) Podání návrhu má na promlčení tytéž právní účinky, jako kdyby byla
v téže věci podána žaloba u soudu.
§ 9
Návrh je nepřípustný, jestliže
a) spor nenáleží do působnosti arbitra,
b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před
soudem zahájeno,
c) spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem,
d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci
samé bylo rozhodčí řízení zahájeno.
§ 10
(1) Návrh obsahuje
a) označení účastníků řízení,
b) doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě,
c) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností,
d) důkazní prostředky nebo označení důkazů,
e) označení, čeho se navrhovatel domáhá,
f) prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k
rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o
mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu,
g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci,
h) datum a podpis navrhovatele.
(2) Je-li navrhovatelem právnická osoba, návrh musí obsahovat
prohlášení osoby, která návrh podepsala, že je oprávněna za
navrhovatele jednat.
(3) Návrh lze podat též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor podání
uveřejní arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Má-li návrh nedostatky, arbitr navrhovatele uvědomí o tom, o jaké
vady se jedná a jak mají být odstraněny, a vyzve jej, aby je ve lhůtě
do 15 dnů odstranil. V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na
žádost navrhovatele a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i
opakovaně.
§ 11
Arbitr vyzve po podání návrhu instituci, aby se do 15 dnů k návrhu
vyjádřila. V odůvodněných případech může lhůtu na žádost instituce a
před uplynutím lhůty o 15 dnů prodloužit, a to i opakovaně.
§ 12
Zásady řízení
(1) Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a
svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě
skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy.
(2) Arbitr nařídí ústní jednání na návrh účastníka řízení nebo z
vlastního podnětu.
(3) Arbitr není vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy. Při svém
rozhodování vychází arbitr ze skutkového stavu věci a volně hodnotí
důkazy.
(4) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopie
písemností založených do spisu.
(5) V průběhu řízení je arbitr oprávněn vyžadovat od účastníků řízení
předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně
podání ústního vysvětlení.
(6) Instituce je povinna do 15 dnů
a) na výzvu předložit arbitrovi požadované doklady a účastnit se
jednání,
b) vyhovět žádosti arbitra o poskytnutí vysvětlení a žádosti o
předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu,
c) umožnit arbitrovi nahlédnout do svých spisů a elektronických
záznamů, které se týkají vedeného sporu.
V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost instituce a před
uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně.
(7) Arbitr může písemně pověřit zaměstnance v Kanceláři finančního
arbitra nebo jiné fyzické osoby, aby prováděli šetření ve věci.
Instituce je povinna plnit své povinnosti podle odstavce 6 i vůči těmto
osobám. Před prováděním šetření se pověřená osoba prokáže písemným
pověřením.
(8) Pověřená fyzická osoba je povinna dodržovat povinnosti stanovené
zaměstnancům v § 303 zákoníku práce.
(9) Arbitr se může v průběhu řízení obracet i na instituce, které
nejsou účastníky řízení, pokud jejich vysvětlení může mít význam pro
průběh nebo výsledek řízení. Pro tyto případy se obdobně použijí
odstavce 6 a 7. Dožádaná instituce nemá nárok na náhradu nákladů
spojených s plněním povinností podle tohoto ustanovení.
§ 13
Jednací jazyk
Navrhovatel má právo na vedení řízení v jazyce, ve kterém je sepsána
jeho smlouva s institucí nebo ve kterém s institucí obvykle písemně
jednal.
§ 14
Zastavení řízení
Arbitr řízení zastaví usnesením též, jestliže
a) arbitr následně zjistil, že návrh je nepřípustný podle § 9,
b) navrhovatel neposkytl přes výzvu arbitra potřebnou součinnost; o tom
musí být navrhovatel arbitrem poučen,
c) navrhovatel vzal svůj návrh zpět.
§ 15
Nález
(1) Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem.
Arbitr rozhodne ve věci do 30 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť
složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k
povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně
prodloužit. Lhůta se staví po dobu, kdy běží lhůta podle § 10 odst. 4,
§ 11 a § 12 odst. 6.
(2) Písemné vyhotovení nálezu se doručuje účastníkům řízení bez
zbytečného odkladu do vlastních rukou.
(3) Nález obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o námitkách.
§ 16
Námitky
(1) Do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu mohou strany
podat proti nálezu odůvodněné námitky. Práva podat námitky se lze
vzdát. Včas podané námitky mají odkladný účinek.
(2) Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní. Arbitr
rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve
zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li
vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr
přiměřeně prodloužit.
(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje účastníkům
řízení do vlastních rukou.
(4) Rozhodnutí o námitkách je konečné.
§ 17
Právní moc a vykonatelnost nálezu
(1) Doručený nález, který již nelze napadnout námitkami, je v právní
moci.
(2) Nález je soudně vykonatelný podle občanského soudního řádu, jakmile
uplyne lhůta k plnění.
(3) Není-li v nálezu stanovena lhůta k plnění, je nález vykonatelný,
jakmile nabyl právní moci.
§ 17a
V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele,
uloží současně instituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z
částky, kterou je instituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovateli,
nejméně však 15 000 Kč. Zaplacení 15 000 Kč uloží i v případech, kdy
předmětem sporu není peněžitá částka. Sankce je příjmem státního
rozpočtu.
§ 18
Náklady řízení
(1) Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám, s výjimkou
nákladů tlumočení podle § 13, které nese instituce.
(2) Řízení se nezpoplatňuje.
§ 19
zrušen
§ 20
Mezinárodní spolupráce
(1) Arbitr spolupracuje na základě vzájemnosti s obdobnými orgány v
ostatních členských státech Evropské unie a v dalších státech tvořících
Evropský hospodářský prostor a s orgány Evropské unie.
(2) Arbitr vede základní informace o orgánech uvedených v odstavci 1.
Arbitr tyto informace vhodným způsobem uveřejňuje.
§ 21
Informační povinnost arbitra
(1) Arbitr vhodným způsobem uveřejňuje jednou ročně, nejpozději do 30.
června následujícího kalendářního roku, výroční zprávu o své činnosti,
včetně popisu vybraných projednávaných sporů bez uvedení
identifikačních údajů navrhovatelů. Uvedením identifikačních údajů
instituce ve výroční zprávě není porušena povinnost mlčenlivosti podle
§ 22.
(2) Arbitr informuje orgány vykonávající dohled nad institucemi o
zjištěných nedostatcích v činnosti institucí.
(3) Arbitr poskytuje navrhovatelům na jejich žádost pomoc v souvislosti
se zahájením řízení, zejména při sepsání, podání nebo doplnění návrhu,
a kdykoli v průběhu řízení. O možnosti poskytování této pomoci a o
postupu navrhovatelů v řízení podle tohoto zákona arbitr vhodným
způsobem informuje veřejnost.
(4) Arbitr vhodným způsobem informuje při výkonu své funkce veřejnost o
svém postupu podle tohoto zákona a o projednávaných sporech bez uvedení
identifikačních údajů navrhovatelů. Uveřejněním projednávaných sporů s
uvedením identifikačních údajů instituce není porušena povinnost
mlčenlivosti podle § 22.
§ 22
nadpis vypuštěn
Arbitra může povinnosti mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se
dozvěděl při výkonu činnosti podle tohoto zákona, zprostit pouze vláda.
§ 23
Pokuty
(1) Za nesplnění povinnosti uložené instituci v § 11, § 12 odst. 6, 7 a
9 může arbitr podle povahy a závažnosti porušení zákona uložit
instituci pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu lze uložit i
opakovaně, jestliže porušení povinnosti trvá.
(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne
nesplnění povinnosti. Řízení o uložení pokuty může být zahájeno též
doručením rozhodnutí o uložení pokuty. Pokutu lze uložit nejpozději do
2 let ode dne nesplnění povinnosti.
(3) Rozhodnutí o uložení pokuty obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o
možnosti podat proti němu námitky.
(4) Námitky proti rozhodnutí o uložení pokuty lze podat k arbitrovi do
15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané námitky mají odkladný
účinek.
(5) O námitkách proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje arbitr bez
zbytečného odkladu. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne
jejich doručení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60
dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může
ji arbitr přiměřeně prodloužit.
(6) Písemné vyhotovení rozhodnutí o uložení pokuty a písemné vyhotovení
rozhodnutí arbitra o námitkách se doručuje účastníkovi do vlastních
rukou.
(7) Rozhodnutí arbitra o uložení pokuty, proti kterému již nelze podat
námitky, je v právní moci.
(8) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
Ustanovení společná a přechodná
§ 24
Řízení
V řízení podle tohoto zákona se postupuje přiměřeně podle správního
řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 25
Instituce splní povinnost podle § 19 odst. 1 poprvé do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. IX zákona č. 285/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Instituce, která dosud nebyla povinna splnit informační povinnost
stanovenou v § 19 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním
arbitrovi, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je
povinna splnit informační povinnost stanovenou v § 19 odst. 1 zákona č.
229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. II zákona č. 180/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Instituce, která dosud nebyla povinna splnit informační povinnost
podle § 19 zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, je povinna splnit informační povinnost podle §
19 zákona č. 229/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Zákon č. 229/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se vztahuje i na výkon funkce finančního arbitra a jeho
zástupce zvoleného Poslaneckou sněmovnou.
3. Funkční období zástupce finančního arbitra jmenovaného vládou poprvé
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona je 2 roky.
4. Zaměstnanci České národní banky vykonávající práci pro finančního
arbitra na základě písemných dohod o přidělení k výkonu práce k
finančnímu arbitrovi uzavřených mezi Českou národní bankou a těmito
zaměstnanci se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci
České republiky zařazení v Kanceláři finančního arbitra. Práva a
povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců přecházejí
tímto dnem z České národní banky na Českou republiku, za kterou jedná a
tato práva a povinnosti jejím jménem vykonává Kancelář finančního
arbitra.
5. Majetek ve vlastnictví České národní banky, s výjimkou nemovitostí,
který ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona užíval
finanční arbitr k plnění úkolů stanovených zákonem a který je potřebný
k výkonu povinností finančního arbitra podle zákona č. 229/2002 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona za úplatu do vlastnictví České
republiky. Závazky související s tímto majetkem se stávají dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona závazky České republiky. Příslušnost hospodařit
s tímto majetkem a plnění závazků s ním souvisejících náleží Kanceláři
finančního arbitra. Výši úplaty za tento majetek odvozenou od jeho
účetní hodnoty a rozsah kompenzace souvisejících závazků stanoví dohoda
mezi Českou národní bankou a Českou republikou - Ministerstvem financí.
O předání a převzetí tohoto majetku a závazků sepíše Česká národní
banka a Kancelář finančního arbitra nejpozději do jednoho měsíce ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona protokol. Protokol musí obsahovat
vymezení majetku a závazků. Obdobně se postupuje ohledně práv z
duševního vlastnictví.
3) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.