23/2008 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 29. ledna 2008
o technických podmínkách požární ochrany staveb
Změna: 268/2011 Sb.
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb.,
o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro
navrhování, provádění a užívání stavby.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování
informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby
informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES^1).
§ 2
Navrhování a umístění stavby
(1) Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala
technické podmínky požární ochrany na
a) odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor,
b) zdroje požární vody a jiného hasiva,
c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením,
d) přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku,
e) zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany,
stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části
1, pokud zvláštní právní předpis^2) nestanoví jinak.
(2) Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny
technické podmínky požární ochrany na
a) stavební konstrukce a technologické zařízení,
b) evakuace osob a zvířat,
stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části
1, pokud zvláštní právní předpis^2) nestanoví jinak.
§ 3
Požární úseky a požární riziko
Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena
pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích
nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17,
23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 částech 2 a
3.
§ 4
Stupeň požární bezpečnosti
(1) Schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části
jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a
stability konstrukce stavby (dále jen „stupeň požární bezpečnosti“) se
stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části
2 podle druhu stavby v závislosti na
a) požárním riziku,
b) konstrukčním systému stavby a
c) výšce stavby nebo počtu podlaží při zohlednění polohy požárního
úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží.
(2) V případě postupu podle české technické normy uvedené v příloze č.
1 části 3 se stupeň požární bezpečnosti nestanovuje.
§ 5
Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru
(1) Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního
úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena
postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1
částech 2 a 4.
(2) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více
nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30
minut, nestanoví-li české technické normy uvedené v odstavci 1 požární
odolnost vyšší. V případě požárně dělicí a nosné stavební konstrukce
posledního nadzemního podlaží a požárního úseku bez požárního rizika se
požadavek na požární odolnost stanoví podle českých technických norem
uvedených v příloze č. 1 části 2.
(3) Požární uzávěr prostoru, ve kterém je umístěna havarijní jímka
podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10,
musí splňovat podmínku požární odolnosti jako požárně dělicí
konstrukce, ve které je osazen, nejvýše však 90 minut.
§ 6
Reakce na oheň
Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k
zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být
klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české
technické normy uvedené v příloze č. 1 části 5.
§ 7
Střešní plášť
Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedené
v příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v
požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF
(t3). Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru,
musí být navržen s klasifikací BROOF (t1). Při navrhování střešního
pláště se vychází z požadovaného sklonu podle české technické normy
uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3.
§ 8
Konstrukce komínu a kouřovodu
(1) Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze
stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod
nebo jejich část mohou vykazovat třídu reakce na oheň B až E, jsou-li
splněny požadavky české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7
bodu 4.
(2) Vzdálenost stavební konstrukce z výrobků třídy reakce na oheň B až
F od vnějšího povrchu pláště komína a kouřovodu musí být stanovena
zkouškou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7
bodu 1. U systémového komínu, individuálního komínu a kouřovodu je
vzdálenost stavební konstrukce podle věty první dána hodnotami
uvedenými v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části
7 bodech 2 a 3.
(3) Komín musí být označen podle české technické normy uvedené v
příloze č. 1 části 7 bodu 1.
§ 9
Technická zařízení
(1) Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně
osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru
zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými
technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a
části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů
elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2.
(2) Zařízení tvořící systém ochrany stavby a jejího uživatele před
bleskem nebo jinými atmosférickými elektrickými výboji musí být
navrženo z výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2.
(3) Ve stavbě s výškou 45 m a větší musí být nízkotlaká plynová kotelna
umístěna na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží a s plynovými
rozvody vně obvodové konstrukce. Odbočka plynového potrubí vedoucí k
nízkotlaké kotelně musí mít co nejkratší možnou délku. Nízkotlaká
kotelna umístěná na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží musí být
vybavena dálkově ovládaným uzávěrem plynu s možností jeho ovládání z
úrovně terénu.
(4) Tepelná soustava a tepelné zařízení musí být navrženy tak, aby
jejich parametry odpovídaly druhu stavby a stanovenému prostředí, ve
kterém bude zařízení provozováno. Tepelné zařízení musí být umístěno od
výrobků třídy reakce na oheň B až F v bezpečné vzdálenosti stanovené na
základě zkoušky provedené podle české technické normy uvedené v příloze
č. 1 části 8.
(5) Vzduchotechnická zařízení musí být navržena podle českých
technických norem uvede- ných v příloze č. 1 částech 4 a 9. Na potrubí
vzduchotechnického zařízení musí být viditelně vyznačen směr proudění a
zda potrubí slouží k výfuku nebo sání.
(6) Prostup rozvodu a instalace požárně dělicí konstrukcí musí být
utěsněn podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části
1 bodech 1 a 2 a části 4. V případě požadavků na požární odolnost
prostupu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 4
musí být tento prostup zřetelně označen štítkem obsahujícím informace o
a) požární odolnosti,
b) druhu nebo typu ucpávky,
c) datu provedení,
d) firmě, adrese a jméně zhotovitele,
e) označení výrobce systému.
§ 10
Evakuace osob
(1) Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby
svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým
vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti
kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých
technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1. Nouzovým osvětlením
musí být vybavena chráněná úniková cesta a částečně chráněná úniková
cesta, pokud nahrazuje chráněnou únikovou cestu.
(2) Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové
cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1
části 2.
(3) Nášlapná vrstva podlahy v chráněné únikové cestě musí být navržena
z hmot třídy reakce na oheň nejméně Cfl-s1.
(4) Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami
a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za
účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. Toto
bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde se mění směr úniku,
kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně
úniku.
(5) Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační
výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah,
který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním
značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním
značením podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1
bodu 13.
(6) K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena
technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických
norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2.
§ 11
Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost
(1) U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný
prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických
norem uvedených v příloze č. 1 části 2.
(2) Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí
vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v
obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje- li tato
hodnota 40 %, musí se stanovit odstupová vzdálenost jednotlivých
požárně otevřených ploch nebo jejich skupin postupem podle českých
technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2.
(3) Odstupová vzdálenost se musí porovnat s bezpečnostní
vzdáleností^3); pro vymezení požárně nebezpečného prostoru se použije
větší z těchto vzdáleností.
(4) Požárně nebezpečný prostor musí být rovněž vymezen u volného skladu
hořlavých látek, technologického zařízení, klece na skladování
tlakových láhví, výrobků a zařízení, které jsou považovány za stavbu
podle zvláštního právního předpisu^4).
§ 12
Zařízení pro hašení požárů a záchranné práce
Pro účinný a bezpečný zásah jednotky požární ochrany, popřípadě pro
prvotní zásah při požáru musí být stavba navržena a zajištěna
a) přístupovou komunikací, včetně nástupní plochy pro požární techniku,
b) vnitřní a vnější zásahovou cestou, které komunikačně navazují na
přístupovou komunikaci,
c) požárně bezpečnostním zařízením,
v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části
2 a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 3.
§ 13
Vybavení stavby hasicími přístroji
(1) Počet přenosných hasicích přístrojů stanoví příloha č. 4.
(2) Při umístění pojízdného hasicího přístroje na únikové cestě musí
být zachována započitatelná šířka únikové cesty podle českých
technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. Při výběru jeho
stanoviště musí být přihlédnuto k zajištění dostatečného manipulačního
prostoru.
§ 14
Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením
(1) Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením^5) v souladu s
českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 2.
(2) Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 musí být vybavena zařízením
autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 5.
§ 15
Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci
(1) Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci^7) se
postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1
bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci větší než 600 m2, je jednotlivá garáž nebo přístřešek
pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla součástí tohoto požárního
úseku.
(3) Je-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci větší než 600 m2, musí být stanovena délka únikové
cesty podle § 10.
(4) U rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním
systémem hořlavým musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební
konstrukce odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4.
(5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a
signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením
vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být
umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s
podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt,
musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní
detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno
další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě
společné chodby nebo prostoru.
§ 16
Bytový dům
(1) Při navrhování bytového domu^7) se postupuje podle české technické
normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno
jinak.
(2) V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní
detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu
vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou
větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěno další
zařízení v jiné vhodné části bytu.
§ 17
Stavba ubytovacího zařízení
(1) Při navrhování stavby ubytovacího zařízení^7) se postupuje podle
české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není
dále stanoveno jinak.
(2) Úniková cesta stavby ubytovacího zařízení musí být vybavena
nouzovým osvětlením. Na této cestě nesmí být umístěny takové reflexní
plochy nebo zrcadla, které by mohly unikající osoby zmýlit a zavádět je
ze směru úniku.
(3) Chráněná úniková cesta, jakož i dveře, schodiště, chodba vedoucí k
nim a východy z nich musí být opatřeny bezpečnostním značením
viditelným ve dne i v noci.
(4) Schodiště ve stavbách pro ubytování s třemi a více nadzemními
podlažími nebo s třemi a více podzemními podlažími musí být označeno u
vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla
nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží
doplněného písmeny „PP“.
(5) Stavba ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 75
ubytovaných osob musí být vybavena domácím rozhlasem s nuceným
poslechem.
(6) Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení
elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní
detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí
být umístěno v každém pokoji pro hosty, společných prostorech, s
výjimkou společných prostor bez požárního rizika, a v části vedoucí k
východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
(7) V budově ubytovacího zařízení sloužícího pro ubytování s
projektovanou kapacitou 20 a více osob a s třemi a více nadzemními
podlažími, musí být zřízen evakuační výtah.
(8) Ve stavbě ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 100
ubytovaných osob musí být v prostoru určeném pro ubytování osob
prokázáno zkouškou provedenou podle české technické normy uvedené v
příloze č. 1 části 10, že
a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a
b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.
(9) Ve stavbě ubytovacího zařízení s třemi a více nadzemními podlažími
sloužící pro ubytování s projektovanou kapacitou 20 a více osob musí
být na každém podlaží navrženy hadicové systémy pro prvotní zásah, a to
v blízkosti přístupů ke schodištím nebo k východům na únikových cestách
a v místech s nebezpečím vzniku požáru, ve vzdálenosti nejvýše 25 m od
sebe.
§ 17a
Prostory určené pro ubytování osob
(1) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než
ubytovacího zařízení musí tvořit vždy samostatný požární úsek. V tomto
požárním úseku může být umístěno nejvýše 20 lůžek.
(2) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než
ubytovacího zařízení musí být vybaven zařízením autonomní detekce a
signalizace.
§ 18
Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče
(1) Při navrhování stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální
péče se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1
části 1 bodu 4, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Jesle nesmí být umístěny v podzemním podlaží. To neplatí, je-li z
tohoto prostoru východ přímo na volné prostranství podle českých
technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1.
(3) Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální
péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více
podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného
písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“.
(4) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce stavby zdravotnického
zařízení a zařízení sociální péče musí být navržena s požární odolností
30 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v odstavci 1
požární odolnost vyšší.
(5) Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek podle české
technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4 na zajištění
elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní
detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí
být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z
domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
(6) Ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s
projektovanou kapacitou nad 50 osob musí být v lůžkových částech
prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených
v příloze č. 1 části 10, že
a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a
b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.
§ 19
Stavba se shromažďovacím prostorem
(1) Při navrhování stavby se shromažďovacím prostorem se postupuje
podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 5,
pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního
shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce
na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene
podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 2. V
konstrukci střechy, stropu a podhledu lze použít za podmínek uvedených
v odstavci 1 pouze stavební výrobky, které při požáru neodkapávají ani
neodpadávají, podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části
11 bodu 1.
(3) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být v prostorech
určených pro shromažďování osob prokázáno zkouškou provedenou podle
českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 10, že
a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a
b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.
(4) Konstrukce lavice nebo sedadla ve shromažďovacích prostorech pevně
zabudované, popřípadě k zabudování do těchto prostorů nebo umístění v
nich určené, musí být navrženy z výrobků třídy reakce na oheň nejméně
D.
(5) Ze stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být vždy
navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá
možnosti evakuace osob podle zvláštního právního předpisu^8). Minimální
šířka této únikové cesty musí být 1,1 m.
(6) Požární úseky stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem a
navazující únikové cesty musí být vybaveny nouzovým osvětlením.
(7) Schodiště ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být
označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového
čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního
podlaží doplněného písmeny „PP“.
(8) Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná
konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární
odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace
osob, nejméně však 15 minut. Pokud shromažďovací prostor slouží pro
více než 2500 osob, požární odolnost střechy a nosná konstrukce
zajišťující stabilitu stavby musí odpovídat dvojnásobné hodnotě
předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 30 minut.
(9) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem druhu VP2 a VP3 podle
české technické normy uvedené v odstavci 1 musí být zřízen evakuační
výtah, kromě případů, kde je z podlaží shromažďovacího prostoru umožněn
únik na volné prostranství po rovině nebo rampě.
§ 20
Stavba vyhlídkové věže
(1) Při navrhování stavby vyhlídkové věže se postupuje podle české
technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále
stanoveno jinak.
(2) Dřevěná vyhlídková věž bez obvodových stěn musí být navržena s
výškou nejvíce 30 m a s nechráněnou únikovou cestou. Výškou vyhlídkové
věže se rozumí kolmá vzdálenost vyhlídkové plošiny od úrovně terénu.
(3) Dřevěná vyhlídková věž s obvodovými stěnami musí být navržena s
výškou nejvíce 15 m.
(4) Odstupová vzdálenost vyhlídkové věže podle odstavců 2 a 3 je 6,5 m
od vnějšího pláště konstrukce.
(5) V případě, že součástí stavby vyhlídkové věže je také prostor
jiného účelu, musí být navržena nosná, případně požárně dělicí stavební
konstrukce z druhu DP1. Při navrhování této stavby se postupuje podle §
2 až 14. Nechráněná úniková cesta nesmí být delší než 25 m; nelze-li
tuto podmínku splnit, musí být navržena chráněná úniková cesta.
(6) Je-li stavba vyhlídkové věže situována tak, že jsou ztížené
podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce, zejména přesahuje-li
pravděpodobná doba od ohlášení požáru do zahájení zásahu 15 minut,
zvětší se odstupová vzdálenost o 50 %.
§ 21
Stavba garáže
(1) Při navrhování stavby garáže se postupuje podle české technické
normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 2, pokud není dále stanoveno
jinak.
(2) Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná
paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v
souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu
2 a části 17. Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a
výjezdový prostor hromadné garáže sloužící i pro parkování vozidel s
pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je
obestaven stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení
garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a
jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné
atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami
uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4.
(3) Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel
sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být
oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30
minut. Tato místa musí být upravena tak, aby bylo zabráněno roztékání
hořlavých kapalin z těchto stání.
(4) Požární úsek garáže se zakladačovým systémem, který nesplňuje
podmínky pro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany, musí být
vybaven stabilním hasicím zařízením alespoň s jednoduchým zásobováním
vodou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 12.
(5) Požární úsek hromadné podzemní garáže určené pro veřejnost musí být
vybaven domácím rozhlasem s nuceným poslechem.
§ 22
Stavba čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny
(1) Při navrhování stavby čerpací stanice pohonných hmot, servisu a
opravny se postupuje podle českých technických norem uvedených v
příloze č. 1 části 13, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Stavební konstrukce čerpací stanice, plnicího a stáčecího
stanoviště, letištní tankovací stanice a tankovací stanice pro
vnitrozemská plavidla musí být navržena z konstrukcí druhu DP1. To
neplatí pro konstrukci zastřešení čerpací stanice s nejvíce 6 výdejními
místy včetně kiosku, nebo zastřešení mezi výdejními místy a provozní
budovou, jestliže je pro skladování hořlavých kapalin použita podzemní
skladovací nádrž; v tomto případě lze použít stavební konstrukci druhu
DP2.
(3) Servis nebo opravna sloužící i pro vozidla s pohonem na plynná
paliva musí být vybaveny detektory úniku plynu a účinným větráním.
(4) Pro prosvětlovací plochu ve střešní konstrukci čerpací stanice musí
být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně E-d0, které
při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11
bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají. Prosvětlovací plocha
ve střešní konstrukci nesmí zaujímat více než 60 % z půdorysné plochy
zastřešení.
§ 23
Stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení
(1) Při navrhování stavby užívané k činnosti školy a školského
zařízení^9) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze
č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Stavba mateřské školy nesmí mít více než 2 nadzemní podlaží.
Podzemní podlaží nesmí být navrženo pro pobyt dětí. Při umístění
mateřské školy ve stavbě jiného účelu, než je stavba užívaná k činnosti
školy, musí být prostor mateřské školy situován nejvýše ve druhém
nadzemním podlaží.
(3) Pro stavbu mateřské školy musí být navržena požárně dělicí
konstrukce a konstrukce zajišťující stabilitu stavby z konstrukcí druhu
DP1, popřípadě DP2.
(4) Každá třída mateřské školy musí tvořit samostatný požární úsek.
(5) Ve stavbě mateřské školy určené pro více než 20 dětí musí být
navrženy dvě únikové cesty.
(6) Ve stavbě mateřské školy, základní školy, základní školy a střední
školy určené pro žáky se zdravotním postižením nesmí být na únikové
cestě použity kývavé nebo turniketové dveře.
(7) Stavba školy určená pro více než 100 dětí, žáků nebo studentů musí
být navržena s domácím rozhlasem s nuceným poslechem.
(8) Stavba školského zařízení určeného pro ubytování^10) nebo prostor
určený pro ubytování ve stavbě školského zařízení musí splňovat
podmínky podle § 17 a 17a.
§ 24
Zemědělská stavba
(1) Při navrhování zemědělské stavby se postupuje podle české technické
normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 9, pokud není dále stanoveno
jinak.
(2) V konstrukci podhledu, stropu nebo střešní konstrukci prostoru
stáje musí být navrženy výrobky třídy reakce na oheň nejméně D-s2-d0,
které při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1
části 11 bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají.
(3) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby
stáje s více než 2 nadzemními podlažími nebo silového skladovacího
hospodářství musí být navržena z konstrukcí druhu DP1.
(4) Sklad navržený pro uskladňování více než 7 m3 kapalných přípravků
na hubení škůdců a ochranu rostlin, hnojiv a obdobných látek, které
jsou hořlavými kapalinami, musí splňovat podmínky stanovené pro sklad
hořlavých kapalin podle české technické normy uvedené v příloze č. 1
části 1 bodu 10.
(5) Sklady uvedené v odstavci 4 se opatřují u vstupu informačním
štítkem s uvedením
a) druhu nebezpečí skladovaných látek,
b) celkové kapacity skladu a
c) způsobem uložení skladovaných látek.
§ 25
Stavba pro výrobu a skladování
(1) Při navrhování stavby pro výrobu nebo skladování se postupuje podle
české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodech 2 a 6,
pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby
skladu pyrotechnických výrobků musí být navržena z konstrukcí druhu
DP1.
(3) Na stavbě skladu pyrotechnických výrobků musí být u vstupu a na
jiných vhodných místech umístěno bezpečnostní značení „Zákaz kouření v
okruhu 15 m“, „Zákaz vstupu s otevřeným plamenem“ a „Zákaz skladování
hořlavých a hoření podporujících látek“. Dále musí být tyto sklady
opatřeny bezpečnostním značením provedeným z kovu s informací o
nebezpečných vlastnostech skladovaných látek a způsobu uložení
skladovaných látek.
(4) Elektrické zařízení ve skladu pyrotechnických výrobků musí být
navrženo pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu podle českých
technických norem uvedených v příloze č. 1 části 16.
§ 26
Stavba památkově chráněná
(1) Stavba památkově chráněná musí být vybavena
a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v
elektrické zabezpečovací signalizaci,
b) stabilním hasicím zařízením v
1. jedinečných prostorech staveb nebo prostorech s jedinečnými sbírkami
historických předmětů,
2. jedinečných dřevěných stavbách včetně jejich vnější ochrany.
(2) Při změně stavby památkově chráněné se postupuje podle české
technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14.
§ 27
Ochrana movitých kulturních památek
(1) Část stavby, v níž jsou umístěny movité kulturní památky, musí být
vybavena
a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v
elektrické zabezpečovací signalizaci,
b) stabilním hasicím zařízením, jde-li o jedinečnou sbírku historických
předmětů.
(2) Požadavky podle odstavce 1 neplatí pro stavbu, v níž byly movité
kulturní památky umístěny přede dnem účinnosti této vyhlášky.
§ 28
Stavba zařízení staveniště
(1) Při navrhování stavby zařízení staveniště se postupuje v souladu s
českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2.
(2) Stavba ubytovacího zařízení staveniště musí být vybavena zařízením
autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a
signalizace musí být umístěno v každém pokoji určeném pro ubytování
osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště.
§ 29
Provádění stavby
Při provádění stavby musí být v závislosti na stupni jejího provedení
splněny požadavky této vyhlášky v rozsahu nezbytném pro zajištění její
požární bezpečnosti.
§ 30
Užívání stavby
(1) Při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany
vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle
kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání.
(2) Při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle zvláštního
právního předpisu^4) musí být postupováno v souladu s podmínkami uvede-
nými v příloze č. 6 a v českých technických normách uvedených v příloze
č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 5.
(3) V prostoru chráněné únikové cesty nesmí množství hořlavých látek
překročit rozsah uvedený v příloze č. 6. Při umístění materiálu nebo
zařizovacího předmětu v nechráněné nebo částečně chráněné únikové cestě
musí být zajištěna možnost úplného otevření křídel dveří. Současně
nesmí být ohrožena volná průchodnost únikových cest. V podrobnostech se
použije příloha č. 6 část A.
(4) Při užívání prostoru s výskytem hořlavé kapaliny se postupuje podle
podmínek uvedených v příloze č. 7 a podle podmínek stanovených v české
technické normě uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10.
(5) V ubytovací části stavby zařízení staveniště nesmí být umístěno
tepelné zařízení a tepelná soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými
plyny včetně zásobních nádob.
(6) Technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by
vyvolalo havárii, musí být zřetelně označeno štítkem obsahujícím
informaci o určení zařízení a charakteristice nebezpečí.
(7) V řadové, hromadné nebo vícepodlažní jednotlivé volně stojící a
nebo přistavěné garáži nesmí být umístěno motorové vozidlo pro přepravu
hořlavých kapalin a hořlavých plynů.
(8) V garáži nesmí být ukládány tlakové nádoby s hořlavými a hoření
podporujícími plyny. V podzemní hromadné garáži, která není určena k
parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, se nesmí používat
manipulační vozík s pohonem na plynné palivo, který nemá nádrž na toto
palivo pevně zabudovanou.
(9) Není-li bezpečná vzdálenost tepelného zařízení vyrobeného před
účinností této vyhlášky stanovena návodem výrobce, stanoví se tato
vzdálenost podle přílohy č. 8.
§ 31
Společná ustanovení
Při změně dokončené stavby, změně v užívání stavby nebo při udržovacích
pracích se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1
části 14. U změny stavby skupin II a III podle této české technické
normy musí být v části stavby dotčené změnou instalováno zařízení
autonomní detekce a signalizace, pokud je při navrhování pro příslušnou
část stavby vyžadováno.
§ 32
Přechodná ustanovení
(1) U stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti
této vyhlášky, musí být podmínky požární ochrany pro užívání staveb
podle § 30 splněny do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti.
(2) U stavby, která byla prohlášena za stavbu památkově chráněnou přede
dnem i po nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být požadavky podle § 26
odst. 1 naplněny při změně této stavby prováděné podle § 26 odst. 2 v
části touto změnou dotčené.
(3) Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto
v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zvláštního
právního předpisu^4) přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a dále
u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo
vydáno souhlasné stanovisko podle zvláštního právního předpisu^11), se
po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní
úpravy.
§ 33
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r.
Příloha 1
Část 1 Stanovení technických podmínek
1. ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb (dále jen „PBS")- Nevýrobní
objekty
2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty
3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování
4. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče
5. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory
6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady
7. ČSN 73 0873 PBS-Zásobování požární vodou
8. ČSN 73 0818 PBS-Obsazení objektu osobami
9. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu
10. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a
manipulaci
11. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů
12. ČSN 73 0848 PBS - Kabelové rozvody
13. ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž
výtahů - Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a
nákladů - Evakuační výtahy
14. ČSN 73 0875 PBS - Stanovení podmínek pro navrhování elektrické
požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení
15. ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž,
užívání, provoz, kontrola, servis a údržba
Část 2 Stanovení požárního rizika a dělení stavby na požární úseky
podle § 3 až 5, § 10 až 14 a přílohy č. 2
1. ČSN 73 0802 PBS-Nevýrobní objekty
2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty
3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování
4. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory
5. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče
6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady
7. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu
8. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a
manipulaci
9. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů
Část 3 Stanovení požárního rizika podle § 4
ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1 bod 1-2: Obecná
zatížení - Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru
Část 4 Stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí podle § 5, § 9
a § 14
1. ČSN 73 0810 PBS-Společná ustanovení
2. ČSN 73 0821 ed. 2 PBS - Požární odolnost stavebních konstrukcí
Část 5 Třídy reakce na oheň podle § 6
ČSN EN 13 501-1 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí
staveb - Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň
Část 6 Klasifikační normy - požární odolnost střešních plášťů podle § 7
1. ČSN EN 13 501-2 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a
konstrukcí staveb - Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární
odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení
2. ČSN EN 13 501-3 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a
konstrukcí staveb - Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární
odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná
potrubí a požární klapky
3. ČSN EN 13 501-5 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a
konstrukcí staveb - Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech
vystavených vnějšímu požáru
Část 7 Stanovení požadavků na komíny podle § 8
1. ČSN EN 1443 Komíny-Všeobecné požadavky
2. ČSN EN 15 287-1 Komíny - Navrhování, provádění a přejímka komínů -
Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv
3. ČSN EN 15 287-2 Komíny - Navrhování, provádění a přejímka komínů -
Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv
4. ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování
spotřebičů paliv
Část 8 Stanovení požadavků na tepelná zařízení podle § 9 a přílohy č. 8
ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení
Část 9 Stanovení požadavků pro vzduchotechnická zařízení podle § 9
ČSN 73 0872 PBS-Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým
zařízením
Část 10 Stanovení požadavků z hlediska hořlavosti a zápalnosti podle §
17, § 18 a § 19
1. ČSN EN 1101 Textilie-Hořlavost-Záclony a závěsy-Podrobný postup pro
stanovení snadnosti zapálení svisle umístěných vzorků (malý plamen)
2. ČSN EN 1021-2 Nábytek-Hodnocení zápalnosti čalouněného nábytku -
Část 2: Zdroj zapálení-ekvivalent plamene zápalky
3. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory
Část 11 Hodnocení stavebních hmot podle § 19, § 22 a § 24
1. ČSN 73 0865 PBS - Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a
střech
2. ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot. Stanovení šíření
plamene po povrchu stavebních hmot
3. ČSN 73 0822 Požárně technické vlastnosti - Šíření plamene po povrchu
stavebních hmot
Část 12 Navrhování stabilních hasicích zařízení podle § 21
ČSN EN 12845 +A2 Stabilní hasicí zařízení - Sprinklerová zařízení -
Navrhování, instalace a údržba
Část 13 Stanovení požadavků na stavby s hořlavými kapalinami - § 22 a
příloha č. 7
1. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a
manipulaci
2. ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení výdejní čerpací
stanice
3. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty
4. ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot
5. ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice
pohonných hmot. Základní ustanovení
Část 14 Stanovení technických podmínek pro změny staveb podle § 26 a §
31
ČSN 73 0834 PBS-Změny staveb
Část 15 Určení počtu hasicích přístrojů - příloha č. 4
1. ČSN EN 3-7 +A1 Přenosné hasicí přístroje - Část 7: Vlastnosti,
požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody
2. ČSN EN 3-10 Přenosné hasicí přístroje - Část 10: Ustanovení pro
hodnocení shody přenosného hasicího přístroje podle EN 3-7
3. ČSN EN 2 Třídy požárů
Část 16 Stanovení požadavků z hlediska nebezpečí požáru a výbuchu - §
25
1. ČSN EN 1127-1 Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu -
Část 1: Základní koncepce a metodika
2. ČSN EN 60079-10-1 Výbušné atmosféry - Část 10-1: Určování
nebezpečných prostorů - Výbušné plynné atmosféry
3. ČSN EN 60079-14 ed. 3 Výbušné atmosféry - Část 14: Návrh, výběr a
zřizování elektrických instalací
4. ČSN EN 60079-14 ed. 2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynovou
atmosféru - Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech
(jiných než důlních)
Část 17 Další požadavky na garáže
ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže
Příloha 2
Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů
-------------------------------------------------------------------------------------------------
A. Volně vedené kabely a vodiče zajišťující funkci a ovládání požárně Druh vodiče nebo kabelu
bezpečnostních zařízení I II III IV
-------------------------------------------------------------------------------------------------
a) domácí rozhlas podle ČSN 73 0802, evakuační rozhlas podle x x x
ČSN 73 0831, zařízení pro vizuální vyhlášení poplachu podle
ČSN 73 0833, nouzový zvukový systém podle ČSN EN 60849
b) nouzové a protipanické osvětlení x x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
c) osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cest x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
d) evakuační a požární výtahy x x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
e) větrání únikových cest x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
f) stabilní hasicí zařízení x x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
g) elektrická požární signalizace x x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
h) zařízení pro odvod kouře a tepla x x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
i) posilovací čerpadla požárního vodovodu x x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
B. Volně vedené vodiče a kabely zajišťující funkci zařízení, jejichž chod je při požáru
nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb
-------------------------------------------------------------------------------------------------
a) zdravotnická zařízení
1. jesle x x
2. lůžková oddělení nemocnic x x
3. JIP, ARO, operační sály x x
4. lůžkové části zařízení sociální péče x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
b) stavby s vnitřními shromažďovacími prostory (například školy, divadla, kina,kryté haly,
kongresové sály, nákupní střediska, výstavní prostory, odbavovací haly letištních,
železničních a autobusových terminálů)
1. shromažďovací prostor x
2. prostory určené pro veřejnost x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
c) stavby pro bydlení (mimo rodinné domy)
1. únikové cesty x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
d) stavby pro ubytování více než 20 osob (například hotely, internáty, lázně, koleje,
ubytovny apod.)
1. společné prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace) x x
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky: I - kabel Dca
II - kabel B2ca,s1,d1
III - kabel B2ca,s1,d1 v případě instalace v chráněné únikové cestě
IV - kabel funkční při požáru
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Volně vedenými vodiči a kabely se rozumí nechráněné elektrické rozvody
(nikoli pohyblivé), které jsou vystaveny možným účinkům požáru a
jejichž uložení a ochrana neodpovídá podmínkám stanoveným českými
technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2, 14 a
15 a části 4.
Pokud se v požárním úseku nachází více prostorů, je nutno pro požární
úsek splnit veškeré požadavky pro jednotlivé prostory.
Kabely a vodiče funkční při požáru se klasifikují třídou funkčnosti
P15(30, 60, 90,120)-R nebo PH15(30, 60, 90,120)-R v minutách. Třídy
funkčnosti kabelů anebo vodičů se prokazují zkouškou.
Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po
dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními
prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody,
stavebními konstrukcemi a dílci.
Příloha 3
Pordobnější vymezení technických podmínek požární ochrany zařízení pro
hašení požárů a záchranné práce
1. Přístupové komunikace v místech s vnějším odběrným místem zdrojů
požární vody musí umožňovat její odběr požární technikou. K trvalému
zajištění volného příjezdu mobilní požární techniky se nástupní plochy
i vnější odběrná místa požární vody označují podle zvláštního právního
předpisu^12).
2. Vjezdy na pozemky obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem
znepřístupněné a určené pro příjezd požární techniky musí být navrženy
o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m.
3. Každá neprůjezdná jednopruhová přístupová komunikace delší než 50 m,
pokud je komunikací jedinou, musí být na svém zakončení navržena se
smyčkovým objezdem nebo plochou umožňující otáčení vozidla. Délka a
velikost smyčkového objezdu nebo plochy umožňující otáčení se do
celkové délky jednopruhové přístupové komunikace nezapočítává. Plocha
umožňující otáčení vozidla může mít tvar písmene T na konci
jednopruhové komunikace s rameny minimálně dlouhými 10 m na každou
stranu v šířce jednoho pruhu komunikace od osy jednopruhové přístupové
komunikace nebo může být provedena rozšířením pruhu na konci komunikace
na šířku minimálně 20 m v minimální délce 20 m.
4. Umístění, šířka a další technické parametry včetně provedení
nástupní plochy musí odpovídat technickým parametrům výškové požární
techniky.
5. Stavba a nástupní plocha pro požární techniku se umisťuje a navrhuje
mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodiči bez
izolace^16) takovým způsobem, který umožňuje příjezd a provedení zásahu
mimo ochranné pásmo.
6. Ve všech případech, kde se předpokládá hašení vodou, musí být její
množství zajištěno tak, aby odpovídalo hodnotám uvedeným v české
technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 7. Pokud charakter
hořlavých látek či zařízení ve stavbě vylučuje užití vody jako hasiva,
stavba se vybaví jinými vhodnými a zhinnými hasebními látkami.
7. Ve stavbách výšky větší než 60 m musí být požární nádrž navržena v
posledním nadzemním podlaží nebo na střeše. Tato nádrž slouží jako
zásoba požární vody pro požární potrubí, s objemem odpovídajícím
hodnotám uvedeným v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1
bod 7.
8. U vstupu do garáže se zakladačovým systémem musí být na dobře
viditelném místě umístěn půdorys tohoto prostoru včetně řezu s
vyznačením přístupu do jednotlivých podlaží zakladačového systému.
9. Měnič napětí s odpojovačem se v instalaci fotovoltaické výrobny
elektřiny umisťuje tak, aby stejnosměrná část rozvodu, která zůstává
pod stálým napětím, byla co nejkratší. Střešní nebo fasádní instalace
fotovoltaických panelů nesmí svým provedením znemožňovat odvětrání
objektu či prostoru, omezit provoz, opravy a údržbu spalinových cest,
ani bránit přístupu jednotek požární ochrany při zásahu.
Příloha 4
Určení počtu přenosných hasicích přístrojů
Nelze-li počet a typ přenosných hasicích přístrojů s požadovanou hasicí
schopností určit podle zvláštního právního předpisu nebo české
technické normy, stanoví se podle vztahu:
nHJ = 6. nr
kde
nHJ je počet hasicích jednotek hasicích přístrojů
nr je počet hasicích přístrojů určený podle českých technických norem
uvedených v příloze č. 1 část 1 bod 1, 2 a 9.
Pro přenosné hasicí přístroje, certifikované podle české technické
normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 2, které mají na typovém
štítku uvedenou hasicí schopnost, platí:
Z rovnice se vypočte nHJ.
1. Pro daný požární úsek se vybere vhodný druh přenosného hasicího
přístroje a pro předpokládanou třídu požáru podle české technické normy
uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 3 se z typového štítku určí hasicí
schopnost přístroje.
2. Z tabulky č. 1 se pro danou hasicí schopnost vybraného hasicího
přístroje určí velikost hasicí jednotky hasicího přístroje HJ1.
3. Hodnota nHJ se podělí hodnotou HJ1 a tím se získá příslušný počet
přenosných hasicích přístrojů daného druhu. Výsledek se vždy zaokrouhlí
nahoru na celá čísla. Součin počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s
jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 musí být větší nebo roven
hodnotě nHJ.
4. Je-li zvoleno více druhů přenosných hasicích přístrojů, součiny
počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí
jednotkou HJ1 se sčítají. Součet musí být větší nebo roven hodnotě nHJ.
Tabulka č. 1
------------------- --------------------------------------------
Hasicí jednotky Hasicí schopnost hasicích přístrojů pro
hasicích třídy požárů A a B
přístrojů HJ1 ------------------------------------------
A B
------------------- --------------------------------------------
1 5 A 21 B
2 8 A 34 B
3 13 A 55 B
4 13 A 70 B
5 13 A 89 B
6 21 A 113 B
9 27 A 144 B
10 34 A 183 B
12 43 A 183 B
15 55 A 233 B
------------------- --------------------------------------------
Pro přenosné hasicí přístroje, schválené podle české technické normy
ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje, které nemají na typovém štítku
uvedenou hasicí schopnost, platí převodní tabulka č. 2 na hasicí
jednotky HJ2. Počet HJ2 se musí v daném požárním úseku rovnat počtu
HJ1.
Tabulka č. 2
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
Hasicí jednotky hasicích Hasicí přístroje schválené podle ČSN 38 9100
přístrojů HJ2
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
A B A+B
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
1 S 1,5, S2, H 1
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
2 PG 2, V 6 P2, H 2 PG 2
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
3 S 6, Pě 10, H 4 Pě 10
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
4 V 10, Pě 10 H 6
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
5
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
6 PG 6 P 6 PG 6
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
9 H 10
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
10 PG 10 PG 10
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
12 PG 12 P 12 PG 12
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
15
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
Použité zkratky: S hasicí přístroj CO2
PG práškový hasicí přístroj s práškem ABC nebo odpovídající ČSN 38 9100
P práškový hasicí přístroj s práškem BC
V vodní hasicí přístroj
Pě pěnový hasicí přístroj
H halonový hasicí přístroj
------------------------------ ------------------------------------------------------------------
Vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji následovně:
Prodejní stánek,
který je stavbou podle zvláštního právního předpisu^4), musí být
vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým
s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem
práškovým s hasicí schopností nejméně 21A.
Rodinný dům
musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí
schopností nejméně 34A.
Ve stavbách bytových domů
musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích
takto:
a) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A
určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie,
b) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený
pro strojovnu výtahu,
c) jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností
13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na
každých započatých 100 m2 půdorysné plochy u požárních úseků určených
pro skladování, je-li jejich půdorysná plocha větší než 20 m2,
d) další přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností
13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na
každých započatých 200 m2 půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž
se do této plochy nezapočítávají plochy bytů.
Ve stavbách ubytovacích zařízení
musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích
takto:
a) v požárních úsecích určených pro ubytování jeden přenosný hasicí
přístroj s hasicí schopností 21A na každých započatých 12 ubytovaných
osob, při vzájemné vzdálenosti přenosných hasicích přístrojů menší než
25 m, avšak vždy jeden na podlaží, obdobné platí i pro požární úseky
určené pro ubytování ve stavbách jiného účelu,
b) v požárních úsecích určených pro skladování a v provozech
souvisejících s ubytováním o půdorysné ploše nad 20 m2 jeden hasicí
přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo práškový
přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 34A na každých započatých
100 m2 půdorysné plochy,
c) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A
určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie,
d) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený
pro strojovnu výtahu,
Ve stavbách garáží
musí být instalovány tyto přenosné hasicí přístroje:
a) v jednotlivých garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo
práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený
prostor (stání),
b) v řadových garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo
práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený
prostor (stání),
c) v hromadných a v řadových garážích (ve společném prostoru pro více
stání) jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí
schopností 183 B na prvních započatých 10 stání a další stejný přenosný
hasicí přístroj na každých započatých 20 stání v jedné výškové úrovni
(podlaží).
Při zachování úrovně požární bezpečnosti, která bude prokázána v
požárně bezpečnostním řešení nebo v jiné dokumentaci podle zvláštního
právního předpisu^4), nemusí být použito postupu podle této přílohy.
Příloha 5
Autonomní detekce a signalizace
Zařízením autonomní detekce a signalizace se rozumí
a) autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604,
nebo
b) hlásič požáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 "Elektrická
požární signalizace" a to například část 5, část 7 a část 10; tyto
hlásiče jsou použity například v lince elektrických zabezpečovacích
systémů v souladu s českými technickými normami řady ČSN EN 50131
"Poplachové systémy - Elektrické zabezpečovací systémy".
Příloha 6
Požadavky požární ochrany při užívání staveb nebo jejich částí
vztahující se k chráněné únikové cestě, k úpravě interiéru, přístupu k
nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům
A.
Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí
vztahující se k chráněné únikové cestě
A.1 Na chráněné únikové cestě lze umístit předmět z hořlavé látky (dále
jen „hořlavý předmět") za těchto podmínek
a) vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot s
výjimkou podlahy nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení
hoření, přičemž tato vzdálenost nesmí být menší než 2 m,
b) hořlavý předmět nebo jeho část nesmí být z plastu, není-li dále
uvedeno jinak,
c) hořlavý předmět nesmí být umístěn na strop nebo podhled nebo do
prostoru pod stropem nebo podhledem v části chráněné únikové cesty
určené pro pohyb osob nebo činnost jednotek požární ochrany,
d) hořlavý předmět musí být připevněn tak, aby nedošlo k jeho uvolnění
při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany,
e) v prostoru chráněné únikové cesty lze na stěnu o ploše 60 m2 umístit
pouze jeden hořlavý předmět. Na podlaží chráněné únikové cesty nesmí
být umístěny více než tři hořlavé předměty,
f) hořlavý předmět ve tvaru „nástěnky" nesmí být v prostoru chráněné
únikové cesty umístěn, je-li větší než 1,3 m2 při tloušťce 4 mm;
umístění jiných hořlavých předmětů, není-li uvedeno jinak v bodu A.2.,
je možné pouze tehdy, bude-li dosaženo nejméně stejné úrovně požární
bezpečnosti, přičemž plocha 1,3 m2 nesmí být překročena.
A.2. V prostoru chráněné únikové cesty lze dále umístit
a) jeden malý závěsný automat na nápoje, jiné zboží nebo službu pro tři
podlaží,
b) květinovou výzdobu z plastů, pokud průmět plochy této výzdoby na
stěnu není větší než 0,5 m2 a hloubka této výzdoby nepřesahuje 0,1 m.
Při umístění této výzdoby nesmí být omezena minimální šířka únikové
cesty stanovená výpočtem.
Požadavky podle A.l. písm. a), c), d) a e) a A.4. nejsou dotčeny.
A.3. Hořlavý předmět neuvedený v A.1. a A.2. lze v prostoru chráněné
únikové cesty umístit, jestliže
a) jde o židli z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou. Při
umístění více než dvou židlí, musí být tyto z nehořlavé konstrukce a
zároveň musí být splněna podmínka podle § 19 odst. 3.,
b) jde o jiný sedací nábytek, jehož čalouněná část musí splňovat
podmínku podle § 19 odst. 3 a jeho konstrukce je vyrobena z materiálu,
který splňuje tyto požadavky - třídu reakce na oheň nejméně D podle
české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 5 nebo stupeň
hořlavosti nejméně C2 podle české technické normy uvedené v příloze č.
1 část 1 bod 3 a zároveň velikost předmětu nesmí být o rozměrech
větších, než jsou obvyklé u běžné židle.
Požadavky podle A. 1. písm. a) a e) a A.4. nejsou dotčeny.
A.4. Předměty uvedené v A. 1. až A.3. nesmí svým umístěním,
a) ovlivňovat pohyb osob v chráněné únikové cestě nebo při vstupu na ni
nebo výstupu z ní, zejména při převržení, pádu nebo odvalení,
b) zasahovat do minimální šíře chráněné únikové cesty, stanovené v
projektové nebo obdobné dokumentaci nebo výpočtem podle českých
technických norem uvedených v příloze č. 1 část 2,
c) bránit otevírání či zavírání dveří na této komunikaci nebo na vstupu
na ni nebo výstupu z ní.
A.5. Při umístění prvku bezpečnostního systému v chráněné únikové cestě
musí být splněny podmínky podle A.1. písm. d) a A.4. písm. a) a c),
přičemž vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot
nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření.
A.6. V chráněné únikové cestě lze umístit jeden hořlavý předmět
umělecké či historické hodnoty nepřesahující rozměry 2 x 2 m za
podmínky, že je stavba v části umístění tohoto předmětu zajištěna
a) elektrickou požární signalizací a zároveň stabilním hasicím
zařízením, nebo
b) elektrickou požární signalizací a osobou schopnou provést prvotní
hasební zásah po dobu přítomnosti osob ve stavbě.
Hořlavý předmět nesmí zasahovat do prostoru chráněné únikové cesty víc
než 5 cm. Textilní hořlavé předměty nejsou přípustné.
Podmínky podle A.1. písm. a), b), c), d) a e) a A.4. písm. a) a c)
platí obdobně.
A.7. Hořlavé předměty a předměty podle A.6. lze umístit pouze v
chráněné únikové cestě s nejvyšší kapacitou.
A.8. Na umístění nehořlavých předmětů se uplatní podmínky podle A. 1.
písm. d) a A.4.
A.9. V části únikové cesty mající funkci požární předsíně nesmí být
umístěny hořlavé předměty.
A.10. Podmínky podle této přílohy se nevztahují na
a) hořlavé předměty nebo hořlavé části stavebních konstrukcí, které
jsou součástí stavby, pokud je jejich užití v souladu s požárně
bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými
technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2,
b) povrchovou úpravu provedenou v souladu s požárně bezpečnostním
řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami
uvedenými v příloze č. 1 část 2.
B.
Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí
vztahující se k úpravě interiéru a shromažďovacího prostoru
B.1 Úprava interiéru, která nepodléhá řízení podle zvláštního právního
předpisu, musí splnit tyto podmínky
a) hořlavé látky nebo látky, které při hoření nebo tepelném rozkladu
odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity
1. nad místy, kudy unikají osoby,
2. ve shromažďovacích prostorech v celém podhledu a prostoru pod
stropem;
b) hořlavé látky uvedené v písmeni a) nesmí být použity pod stropem i v
jiných prostorech určených pro více než 10 osob, pokud celková plocha
použití zahrnuje více než 30 % plochy pod stropem. Hořlavé látky nesmí
být dále použity v prostoru pod stropem přede dveřmi a za dveřmi, a to
v ploše odpovídající trojnásobku šíře dveří, vymezené částí kruhu k ose
dveří.
B.2. Hořlavé látky nebo látky které při hoření nebo tepelném rozkladu
jako hořící odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity nad venkovním
shromažďovacím prostorem podle české technické normy uvedené v příloze
č. 1 část 1 bod 5.
C.
Požadavky přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům
C.1 Při užívání stavby musí být udržován volný přístup k nástěnným
hydrantům. Volným přístupem se rozumí též řešení, kdy jsou přítokový
ventil, proudnice nebo hadicový systém umístěny
a) v zaplombované hydrantové skříni, pokud k překonání tohoto
zaplombování není třeba pomůcek, nebo
b) v uzamčené hydrantové skříni, pokud je v bezprostřední blízkosti
viditelně umístěno zařízení umožňující odemčení.
C.2 Instalace zařízení omezujícího nebo blokujícího funkci ventilu není
přípustná.
C.3 Podmínky přístupu podle C.1 platí obdobně v případě umístění
hasicího přístroje.
Příloha 7
Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s
výskytem hořlavých kapalin
Výskytem hořlavých kapalin se pro účely této vyhlášky rozumí přítomnost
hořlavých kapalin bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v
množství a podmínkách, ve kterých jsou schopné při požáru uvolňovat
teplo.
A.
Stavby provedené podle ČSN 65 0201:2003
A.1 U staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště
(zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je
a) nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2 ,
a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny,
nebo
b) v celém požárním úseku jednotlivě nebo společně méně než 250 litrů
hořlavých kapalin, aniž by z tohoto objemu bylo více než 20 litrů
nízkovroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy
nebezpečnosti,
lze ukládat hořlavé kapaliny v množství podle písmene b), není-li v
projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným
dokumentem stanoveno jinak.
Pod pojmem nízkovroucí hořlavé kapaliny se pro účely této vyhlášky
rozumí hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 °C a současně s bodem
varu do 35 °C za normálních podmínek.
U variabilních výskytů hořlavých kapalin lze pro účel přepočtu
požárního zatížení podle A.l písm. a) využít na objem hořlavé kapaliny
přepočet: 1 litr hořlavé kapaliny představuje 2,5 kg.m-2 při přepočtu
na ekvivalentní výhřevnost dřeva.
A.2 Při výskytu hořlavých kapalin podle A.1 musí být
a) zabráněno jejich rozlití mimo požární úsek,
b) zajištěno odvětrávání požárního úseku v rozsahu zamezujícím vzniku
prostředí s nebezpečím výbuchu,
c) zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji
zapálení.
A.3 Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro
nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, je dovoleno ukládat
nejvýše 50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd
nebezpečnosti v uzavíratelných obalech.
B.
Stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností ČSN 65 0201:2003
B.1 Ukládání hořlavých kapalin na pracovištích
U staveb nebo jejich částí užívaných jako dílny, laboratoře, opravny
nebo obdobná pracoviště, lze ve stavebně oddělených prostorech ukládat
nejvýše 250 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 50 litrů hořlavých
kapalin I. třídy nebezpečnosti. Jedná-li se výlučně o hořlavé kapaliny
IV. třídy nebezpečnosti, lze tyto na pracovišti ukládat a používat do
objemu 1000 litrů. Přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu
5 litrů a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých skříních.
V prodejních prostorech mimo sklady hořlavých kapalin lze uložit
nejvýše 2 m3 hořlavých kapalin, z toho 0,4 m3 I. třídy nebezpečnosti.
Kapaliny musí být uloženy v přepravních obalech nebo přečerpávacích
zařízeních; přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5
litrů, jiné obaly do objemu 20 litrů.
V provozních a prodejních prostorech kiosků čerpacích stanic kromě
skladů smí být uloženo 5 m3 hořlavých kapalin, z toho nejvýše 0,5 m3 I.
třídy nebezpečnosti.
V prostorech zdravotnických zařízení lze ukládat u léků nejvýše 500
litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 100 litrů kapaliny I. třídy
nebezpečnosti. Obaly s objemem větším než 1 litr musí být uloženy v
uzavíratelných skříních.
B.2. Ukládání nízkovroucích hořlavých kapalin
V laboratořích, dílnách a v prostorách zdravotnických zařízení lze
nízkovroucí hořlavé kapaliny ukládat v celkovém maximálním množství
a) 10 litrů v přepravních obalech křehkých,
b) 20 litrů v jiných obalech.
Sirouhlík je nutné ukládat pod vrstvu vody nejméně 20 mm.
Nízkovroucí hořlavé kapaliny lze ukládat pouze odděleně od ostatních
hořlavých kapalin; v křehkých přepravních obalech je lze ukládat do
objemu 1 litru.
B.3. Ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti na pracovištích
s hutní a strojírenskou výrobou
Na pracovišti s hutní a strojírenskou výrobou s půdorysnou plochou o
velikosti nejméně 5000 m2 u stavebních konstrukcí nehořlavých a nejméně
7000 m2 u stavebních konstrukcí smíšených lze ukládat hořlavé kapaliny
IV. třídy nebezpečnosti v množství maximálně 15 m3 v kontejnerech a
přepravních obalech, z toho v obalech o objemu menším než 200 litrů
nejvýše 1 m3.
Manipulační plocha pro ukládání hořlavých kapalin IV. třídy
nebezpečnosti v kontejnerech a přepravních obalech musí být z nehořlavé
hmoty, odolné proti chemickým účinkům hořlavé kapaliny, pro kterou je
určena. Tato plocha musí být upravena tak, aby zachytila množství
hořlavé kapaliny rovnající se obsahu největšího kontejneru nebo
přepravního obalu. Nejmenší vzdálenost mezi okraji manipulačních ploch
musí být 100 m. Manipulační plocha musí být upravena tak, aby
kontejnery a přepravní obaly byly uloženy minimálně 1,5 m od jejího
okraje. Celková plocha manipulačních ploch nesmí být větší než 4 %
půdorysné plochy pracoviště, nejvýše však 200 m2.
Na manipulační ploše nelze hořlavé kapaliny přelévat.
B.4. Ukládání hořlavých nátěrových hmot
Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro
nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, musí být dodrženy
podmínky stanovené v A.3.
C.
Obecné podmínky užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin
C.1 Všeobecně
C.1.1 Obaly a nádrže, v nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, musí být
opatřeny bezpečnostním značením upozorňujícím na jejich obsah a
nebezpečí z hlediska požární ochrany. U nádrží podzemních a zapuštěných
se bezpečnostní značení umístí v bezprostřední blízkosti nádrže.
Není-li pro uvedení výrobku na trh označení obsahu hořlavé kapaliny
povinné a jedná-li se o originální balení, lze pro označení využít i
jiný způsob než značení každého obalu, například označení části skladu.
Požadavek označení se nevztahuje na náplně ve strojích a zařízeních.
C.1.2 Otvor v obvodové konstrukci uzavřeného skladu musí svým
provedením a zabezpečením zamezit vhození předmětu.
C.1.3 Volný sklad, případně části skladu, které nejsou opatřeny
obvodovými stěnami (částečně uzavřený sklad, ohraničený sklad) podle
české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 2, musí být
oploceny do výšky nejméně 1,8 m nehořlavým materiálem. Oplocení musí
být vzdáleno od nejbližšího přepravního obalu, kontejneru a vnější
stěny havarijní jímky nejméně 3 m. V této vzdálenosti se nesmí
vyskytovat hořlavé látky. Prostor uvnitř oplocení musí být trvale
zbaven travnatého porostu a dřevin.
C.1.4 Prostory s výskytem hořlavých kapalin se označují příslušným
bezpečnostním značením.
C.1.5 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být v okruhu do 5 m od
vyústění větracích potrubí nádrží, nebo od technologických zařízení,
nebo od šachet podzemních nádrží označeny bezpečnostním značením
upozorňujícím na zákaz kouření a manipulace s plamenem.
C.1.6 Látky potřísněné hořlavými kapalinami musí být neprodleně a
bezpečně odstraněny z prostor s výskytem hořlavých kapalin.
C.1.7 Ve vstupu a výstupu z prostor s výskytem hořlavých kapalin a v
jejich bezprostřední blízkosti nesmí být umístěn žádný předmět.
C.1.8 Předměty umístěné v prostoru s výskytem hořlavých kapalin nebo v
jeho blízkosti musí být umístěny způsobem, který zamezí, aby při
jakékoliv změně jejich polohy nedošlo k omezení možnosti použití vstupů
nebo výstupů z prostor.
C. 1.9 Prostor s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečen
a) proti úniku, roztečení a prosakování hořlavých kapalin uchovávaných
v obalech s objemem 200 litrů a více netěsnostmi objektu,
b) proti nekontrolovatelnému kontaktu těchto kapalin a jejich par s
možným iniciačním zdrojem,
c) proti nekontrolovatelnému kontaktu hořlavé kapaliny
1. s jinou hořlavou látkou nebo hoření podporující látkou, s výjimkou
vzdušného kyslíku, nebo
2. s látkou, pokud by v důsledku tohoto kontaktu došlo k vývinu tepla
jako možným zdrojem vznícení.
C.1.10 Hořlavé kapaliny musí být uloženy v obalech pro ně určených.
C.1.11 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečeny před
nebezpečnými účinky statické elektřiny.
C.2 Způsoby skladování
C.2.1 Obaly musí být zajištěny proti pádu a ohrožení přepravním nebo
jiným zařízením.
C.2.2 Celková skladovací výška při volném uložení obalů s hořlavými
kapalinami nesmí být vyšší než 2 m.
C.2.3 Ve skladech s přepravními obaly a kontejnery uvnitř objektu musí
být vzdálenost vrchní části přepravního obalu anebo kontejneru od
svítidel umístěných na stropu nebo stěně, nejméně 0,8 m^14).
C.2.4 Plné obaly a prázdné nevyčištěné obaly s jedním otvorem nesmějí
být uloženy otvorem dolů.
C.2.5 Prostory vyhrazené pro skladování prázdných nevyčištěných obalů
musí být označeny nápisem "Prázdné obaly".
C.2.6 Mobilní nádrže lze ze závažného důvodu (například oprava) umístit
v požárně nebezpečném prostoru stavby. Takto lze učinit pouze
přechodně, po předem stanovenou dobu. Současně musí být stanoveny
podmínky požární ochrany.
C.3. Společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek
C.3.1 Ve skladech hořlavých kapalin současně nesmí být jiné látky a
výrobky, pokud přímo nesouvisejí se skladovanými hořlavými kapalinami a
jsou způsobilé
a) iniciovat vznik požáru v těchto skladech,
b) šířit požár nebo urychlit šíření požáru uvnitř, popřípadě vně
skladu, nebo
c) ztížit evakuaci osob nebo požární zásah.
V těchto skladech nesmí být umístěny výbušniny včetně pomůcek k
iniciování výbuchu výbušnin, zápalky, pyrotechnické výrobky nebo jejich
součásti a látky se sklonem k samovznícení. Látky, které by po
nasáknutí hořlavou kapalinou mohly zvýšit nebezpečí samovznícení
hořlavé kapaliny, musí být uloženy tak, aby nemohly být potřísněny
rozlévající se kapalinou.
C.3.2 V příručních skladech hořlavých kapalin, kde je kromě těchto
kapalin nezbytné skladovat tuhé hořlavé látky, které nemají způsobilost
podle C.3.1 písm. a) až c), se tyto látky započítávají do celkového
množství tak, jako by šlo o hořlavé kapaliny; mezní hodnota pro
příruční sklad nesmí být překročena. Kapalné látky a tuhé hořlavé látky
se započítávají svým objemem, přičemž pro tuhé hořlavé látky se počítá
0,001m3 za 1 litr. K výhřevnosti látek se přitom nepřihlíží. Tuhé
hořlavé látky a hořlavé kapaliny musí být odděleny tak, aby bylo
zabráněno rozlití hořlavých kapalin do místa uložení tuhých hořlavých
látek.
C.4 Manipulace
C.4.1 Kontrola nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových a místně
dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodových potrubí musí být
provedena nejméně jedenkrát ročně. U podzemních dvouplášťových nádrží
se nepropustnost meziprostoru sleduje trvale.
C.4.2 Kontroly, opravy a čištění vnitřku nádrže musí být provedeny v
inertní atmosféře nebo při koncentraci par hořlavých kapalin pod 25 %
dolní meze výbušnosti.
C.4.3 Provozuschopnost havarijních jímek volných skladů a otevřených
technologických zařízení musí být zajištěna pravidelným odstraňováním
srážkové vody tak, aby byla k dispozici celá kapacita jímky.
D.
Podle této přílohy se nepostupuje, pokud je stanoveno jinak
a) dokumentací stavby nebo jiným obdobným dokumentem podle kterých byla
stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání nebo
b) výrobcem.
Podle této přílohy se nepostupuje rovněž v případech, kdy jsou
požadavky zvláštního právního předpisu^15) přísnější.
Příloha 8
Bezpečné vzdálenosti spotřebičů od hořlavých hmot
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Spotřebiče Bezpečná vzdálenost
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Druh paliva Název - norma
ve směru v ostatních
hlavního směrech
sálání [mm]
[mm]
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Pevné Spotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1201:
- sporák 750 200
- pařák 300 200
Spotřebiče pro podniky společného stravování:
- sporák 800 200
- varný kotel 300 200
Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1201:
- zásobníkový ohřívač vody 300 200
Spotřebiče k vytápění, popřípadě k vaření -
ČSN 06 1201:
- kamna s varnou plotnou 750 100
- kamna 500 200
- kamna na dřevo 500 200
- krby na dřevo 800 200
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Kapalné Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1318: -
- zásobníkový ohřívač vody na topnou naftu 300 200
Spotřebiče k vytápění, popřípadě vaření:
- kamna s odpařovacím hořákem a s odtahovým hrdlem 500 100
- kamna s varnou plotnou na topnou naftu 750 100
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Plynné Spotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1401:
- sporák (včetně kombinovaného "plynné palivo- 750 10
elektřina")
- vestavné varné jednotky (včetně kombinovaných 750 10
"plynné palivo-elektřina")
- samostatná pečící trouba 50 10
- rožeň (gril) 500 50
----------------------------------------------------------------------------------------------
Spotřebiče pro podniky společného stravování -
ČSN EN 203-1:
- varný kotel - 100
- sporák (včetně kombinovaného "plynné palivo- 750 50
elektřina")
- pečící skříň 200 50
- vodní lázeň 100 100
- ohřívací skříň 100 100
- teplý stůl 100 100
- smažič 500 50
- opékač 500 50
----------------------------------------------------------------------------------------------
Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 26: -
- průtokové ohřívače 50 10
----------------------------------------------------------------------------------------------
Spotřebiče k vytápění:
- topidla 500 100
- žehlič s topným systémem 100 50
- průtokový teplovodní kotel 50 10
----------------------------------------------------------------------------------------------
Spotřebiče k chlazení:
- chladnička 50 10
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Různé druhy Pračka s ohřívacím systémem - ČSN 06 1416 200 100
100
----------------------------------------------------------------------------------------------
Teplovodní kotel do 50 kW - ČSN 07 0245 (300 ve směru
kolmém na 100
popelníkový otvor)
----------------------------------------------------------------------------------------------
Ohřívač (ohřívák) vzduchu do 50 kW - ČSN EN 800 100
----------------------------------------------------------------------------------------------
13842 Prádelní kotel 500 100
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Elektřina Spotřebiče, které nejsou konstruovány tak, aby mohly 500 100
stát přímo u hořlavých hmot (například otopná tělesa
s náplní teplo-nosná látka -olej, přímotopné
konvektory, teplovzdušné ventilátory)
----------------------------------------------------------------------------------------------
Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 60335-2-35 50 10
ed. 2: - průtokové ohřívače vody
----------------------------------------------------------------------------------------------
Spotřebiče k vytápění - ČSN EN 60531: 500 100
- akumulační kamna
---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------
Bezpečná vzdálenost může být zkrácená podle podmínek uvedených
v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 8.
Vybraná ustanovení novel
Čl. III vyhlášky č. 268/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. V garáži, jejíž stavba byla zahájena nebo jejíž užívání bylo
započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze parkovat
vozidla s pohonem na plynná paliva za podmínek uvedených v § 21 odst. 2
vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této
vyhlášky.
2. Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v
územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle jiného právního
předpisu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, u stavby, u které
byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné
stanovisko podle jiného právního předpisu, a dále i u stavby, jejíž
užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se po
dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle vyhlášky č. 23/2008
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a
výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
3) Například příloha č. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.
5) § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb.
7) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území.
8) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích
zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a
orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.
9) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 561/2004 Sb.
11) § 31 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
zákona č. 237/2000 Sb.
12) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na
pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dopravní značka B 29 s
dodatkovou tabulkou „Nástupní plocha pro požární techniku").
13) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s
nebezpečím výbuchu, nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví
vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění
nařízení vlády č. 405/2004 Sb.
16) § 22 až 54 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č.
186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb.