Advanced Search

o technických podmínkách požární ochrany staveb


Published: 2008
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507183/o-technickch-podmnkch-porn-ochrany-staveb.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
23/2008 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 29. ledna 2008



o technických podmínkách požární ochrany staveb



Změna: 268/2011 Sb.



Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb.,

o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.:



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro

navrhování, provádění a užívání stavby.



(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského

parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování

informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby

informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES^1).



§ 2



Navrhování a umístění stavby



(1) Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala

technické podmínky požární ochrany na



a) odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor,



b) zdroje požární vody a jiného hasiva,



c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením,



d) přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku,



e) zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany,



stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části

1, pokud zvláštní právní předpis^2) nestanoví jinak.



(2) Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny

technické podmínky požární ochrany na



a) stavební konstrukce a technologické zařízení,



b) evakuace osob a zvířat,



stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části

1, pokud zvláštní právní předpis^2) nestanoví jinak.



§ 3



Požární úseky a požární riziko



Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena

pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích

nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17,

23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 částech 2 a

3.



§ 4



Stupeň požární bezpečnosti



(1) Schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části

jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a

stability konstrukce stavby (dále jen „stupeň požární bezpečnosti“) se

stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části

2 podle druhu stavby v závislosti na



a) požárním riziku,



b) konstrukčním systému stavby a



c) výšce stavby nebo počtu podlaží při zohlednění polohy požárního

úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží.



(2) V případě postupu podle české technické normy uvedené v příloze č.

1 části 3 se stupeň požární bezpečnosti nestanovuje.



§ 5



Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru



(1) Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního

úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena

postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1

částech 2 a 4.



(2) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více

nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30

minut, nestanoví-li české technické normy uvedené v odstavci 1 požární

odolnost vyšší. V případě požárně dělicí a nosné stavební konstrukce

posledního nadzemního podlaží a požárního úseku bez požárního rizika se

požadavek na požární odolnost stanoví podle českých technických norem

uvedených v příloze č. 1 části 2.



(3) Požární uzávěr prostoru, ve kterém je umístěna havarijní jímka

podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10,

musí splňovat podmínku požární odolnosti jako požárně dělicí

konstrukce, ve které je osazen, nejvýše však 90 minut.



§ 6



Reakce na oheň



Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k

zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být

klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české

technické normy uvedené v příloze č. 1 části 5.



§ 7



Střešní plášť



Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedené

v příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v

požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF

(t3). Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru,

musí být navržen s klasifikací BROOF (t1). Při navrhování střešního

pláště se vychází z požadovaného sklonu podle české technické normy

uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3.



§ 8



Konstrukce komínu a kouřovodu



(1) Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze

stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod

nebo jejich část mohou vykazovat třídu reakce na oheň B až E, jsou-li

splněny požadavky české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7

bodu 4.



(2) Vzdálenost stavební konstrukce z výrobků třídy reakce na oheň B až

F od vnějšího povrchu pláště komína a kouřovodu musí být stanovena

zkouškou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7

bodu 1. U systémového komínu, individuálního komínu a kouřovodu je

vzdálenost stavební konstrukce podle věty první dána hodnotami

uvedenými v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části

7 bodech 2 a 3.



(3) Komín musí být označen podle české technické normy uvedené v

příloze č. 1 části 7 bodu 1.



§ 9



Technická zařízení



(1) Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně

osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru

zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými

technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a

části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů

elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2.



(2) Zařízení tvořící systém ochrany stavby a jejího uživatele před

bleskem nebo jinými atmosférickými elektrickými výboji musí být

navrženo z výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2.



(3) Ve stavbě s výškou 45 m a větší musí být nízkotlaká plynová kotelna

umístěna na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží a s plynovými

rozvody vně obvodové konstrukce. Odbočka plynového potrubí vedoucí k

nízkotlaké kotelně musí mít co nejkratší možnou délku. Nízkotlaká

kotelna umístěná na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží musí být

vybavena dálkově ovládaným uzávěrem plynu s možností jeho ovládání z

úrovně terénu.



(4) Tepelná soustava a tepelné zařízení musí být navrženy tak, aby

jejich parametry odpovídaly druhu stavby a stanovenému prostředí, ve

kterém bude zařízení provozováno. Tepelné zařízení musí být umístěno od

výrobků třídy reakce na oheň B až F v bezpečné vzdálenosti stanovené na

základě zkoušky provedené podle české technické normy uvedené v příloze

č. 1 části 8.



(5) Vzduchotechnická zařízení musí být navržena podle českých

technických norem uvede- ných v příloze č. 1 částech 4 a 9. Na potrubí

vzduchotechnického zařízení musí být viditelně vyznačen směr proudění a

zda potrubí slouží k výfuku nebo sání.



(6) Prostup rozvodu a instalace požárně dělicí konstrukcí musí být

utěsněn podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části

1 bodech 1 a 2 a části 4. V případě požadavků na požární odolnost

prostupu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 4

musí být tento prostup zřetelně označen štítkem obsahujícím informace o



a) požární odolnosti,



b) druhu nebo typu ucpávky,



c) datu provedení,



d) firmě, adrese a jméně zhotovitele,



e) označení výrobce systému.



§ 10



Evakuace osob



(1) Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby

svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým

vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti

kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých

technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1. Nouzovým osvětlením

musí být vybavena chráněná úniková cesta a částečně chráněná úniková

cesta, pokud nahrazuje chráněnou únikovou cestu.



(2) Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové

cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1

části 2.



(3) Nášlapná vrstva podlahy v chráněné únikové cestě musí být navržena

z hmot třídy reakce na oheň nejméně Cfl-s1.



(4) Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami

a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za

účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. Toto

bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde se mění směr úniku,

kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně

úniku.



(5) Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační

výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah,

který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním

značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním

značením podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1

bodu 13.



(6) K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena

technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických

norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2.



§ 11



Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost



(1) U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný

prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických

norem uvedených v příloze č. 1 části 2.



(2) Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí

vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v

obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje- li tato

hodnota 40 %, musí se stanovit odstupová vzdálenost jednotlivých

požárně otevřených ploch nebo jejich skupin postupem podle českých

technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2.



(3) Odstupová vzdálenost se musí porovnat s bezpečnostní

vzdáleností^3); pro vymezení požárně nebezpečného prostoru se použije

větší z těchto vzdáleností.



(4) Požárně nebezpečný prostor musí být rovněž vymezen u volného skladu

hořlavých látek, technologického zařízení, klece na skladování

tlakových láhví, výrobků a zařízení, které jsou považovány za stavbu

podle zvláštního právního předpisu^4).



§ 12



Zařízení pro hašení požárů a záchranné práce



Pro účinný a bezpečný zásah jednotky požární ochrany, popřípadě pro

prvotní zásah při požáru musí být stavba navržena a zajištěna



a) přístupovou komunikací, včetně nástupní plochy pro požární techniku,



b) vnitřní a vnější zásahovou cestou, které komunikačně navazují na

přístupovou komunikaci,



c) požárně bezpečnostním zařízením,



v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části

2 a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 3.



§ 13



Vybavení stavby hasicími přístroji



(1) Počet přenosných hasicích přístrojů stanoví příloha č. 4.



(2) Při umístění pojízdného hasicího přístroje na únikové cestě musí

být zachována započitatelná šířka únikové cesty podle českých

technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. Při výběru jeho

stanoviště musí být přihlédnuto k zajištění dostatečného manipulačního

prostoru.



§ 14



Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením



(1) Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením^5) v souladu s

českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 2.



(2) Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 musí být vybavena zařízením

autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 5.



§ 15



Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci



(1) Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci^7) se

postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1

bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro

rodinnou rekreaci větší než 600 m2, je jednotlivá garáž nebo přístřešek

pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla součástí tohoto požárního

úseku.



(3) Je-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro

rodinnou rekreaci větší než 600 m2, musí být stanovena délka únikové

cesty podle § 10.



(4) U rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním

systémem hořlavým musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební

konstrukce odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4.



(5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a

signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením

vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být

umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s

podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt,

musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní

detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno

další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě

společné chodby nebo prostoru.



§ 16



Bytový dům



(1) Při navrhování bytového domu^7) se postupuje podle české technické

normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno

jinak.



(2) V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní

detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu

vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou

větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěno další

zařízení v jiné vhodné části bytu.



§ 17



Stavba ubytovacího zařízení



(1) Při navrhování stavby ubytovacího zařízení^7) se postupuje podle

české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není

dále stanoveno jinak.



(2) Úniková cesta stavby ubytovacího zařízení musí být vybavena

nouzovým osvětlením. Na této cestě nesmí být umístěny takové reflexní

plochy nebo zrcadla, které by mohly unikající osoby zmýlit a zavádět je

ze směru úniku.



(3) Chráněná úniková cesta, jakož i dveře, schodiště, chodba vedoucí k

nim a východy z nich musí být opatřeny bezpečnostním značením

viditelným ve dne i v noci.



(4) Schodiště ve stavbách pro ubytování s třemi a více nadzemními

podlažími nebo s třemi a více podzemními podlažími musí být označeno u

vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla

nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží

doplněného písmeny „PP“.



(5) Stavba ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 75

ubytovaných osob musí být vybavena domácím rozhlasem s nuceným

poslechem.



(6) Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení

elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní

detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí

být umístěno v každém pokoji pro hosty, společných prostorech, s

výjimkou společných prostor bez požárního rizika, a v části vedoucí k

východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.



(7) V budově ubytovacího zařízení sloužícího pro ubytování s

projektovanou kapacitou 20 a více osob a s třemi a více nadzemními

podlažími, musí být zřízen evakuační výtah.



(8) Ve stavbě ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 100

ubytovaných osob musí být v prostoru určeném pro ubytování osob

prokázáno zkouškou provedenou podle české technické normy uvedené v

příloze č. 1 části 10, že



a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a



b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.



(9) Ve stavbě ubytovacího zařízení s třemi a více nadzemními podlažími

sloužící pro ubytování s projektovanou kapacitou 20 a více osob musí

být na každém podlaží navrženy hadicové systémy pro prvotní zásah, a to

v blízkosti přístupů ke schodištím nebo k východům na únikových cestách

a v místech s nebezpečím vzniku požáru, ve vzdálenosti nejvýše 25 m od

sebe.



§ 17a



Prostory určené pro ubytování osob



(1) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než

ubytovacího zařízení musí tvořit vždy samostatný požární úsek. V tomto

požárním úseku může být umístěno nejvýše 20 lůžek.



(2) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než

ubytovacího zařízení musí být vybaven zařízením autonomní detekce a

signalizace.



§ 18



Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče



(1) Při navrhování stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální

péče se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1

části 1 bodu 4, pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Jesle nesmí být umístěny v podzemním podlaží. To neplatí, je-li z

tohoto prostoru východ přímo na volné prostranství podle českých

technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1.



(3) Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální

péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více

podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.

Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného

písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“.



(4) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce stavby zdravotnického

zařízení a zařízení sociální péče musí být navržena s požární odolností

30 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v odstavci 1

požární odolnost vyšší.



(5) Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek podle české

technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4 na zajištění

elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní

detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí

být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z

domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.



(6) Ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s

projektovanou kapacitou nad 50 osob musí být v lůžkových částech

prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených

v příloze č. 1 části 10, že



a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a



b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.



§ 19



Stavba se shromažďovacím prostorem



(1) Při navrhování stavby se shromažďovacím prostorem se postupuje

podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 5,

pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního

shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce

na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene

podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 2. V

konstrukci střechy, stropu a podhledu lze použít za podmínek uvedených

v odstavci 1 pouze stavební výrobky, které při požáru neodkapávají ani

neodpadávají, podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části

11 bodu 1.



(3) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být v prostorech

určených pro shromažďování osob prokázáno zkouškou provedenou podle

českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 10, že



a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a



b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.



(4) Konstrukce lavice nebo sedadla ve shromažďovacích prostorech pevně

zabudované, popřípadě k zabudování do těchto prostorů nebo umístění v

nich určené, musí být navrženy z výrobků třídy reakce na oheň nejméně

D.



(5) Ze stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být vždy

navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá

možnosti evakuace osob podle zvláštního právního předpisu^8). Minimální

šířka této únikové cesty musí být 1,1 m.



(6) Požární úseky stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem a

navazující únikové cesty musí být vybaveny nouzovým osvětlením.



(7) Schodiště ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být

označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového

čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního

podlaží doplněného písmeny „PP“.



(8) Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná

konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární

odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace

osob, nejméně však 15 minut. Pokud shromažďovací prostor slouží pro

více než 2500 osob, požární odolnost střechy a nosná konstrukce

zajišťující stabilitu stavby musí odpovídat dvojnásobné hodnotě

předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 30 minut.



(9) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem druhu VP2 a VP3 podle

české technické normy uvedené v odstavci 1 musí být zřízen evakuační

výtah, kromě případů, kde je z podlaží shromažďovacího prostoru umožněn

únik na volné prostranství po rovině nebo rampě.



§ 20



Stavba vyhlídkové věže



(1) Při navrhování stavby vyhlídkové věže se postupuje podle české

technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále

stanoveno jinak.



(2) Dřevěná vyhlídková věž bez obvodových stěn musí být navržena s

výškou nejvíce 30 m a s nechráněnou únikovou cestou. Výškou vyhlídkové

věže se rozumí kolmá vzdálenost vyhlídkové plošiny od úrovně terénu.



(3) Dřevěná vyhlídková věž s obvodovými stěnami musí být navržena s

výškou nejvíce 15 m.



(4) Odstupová vzdálenost vyhlídkové věže podle odstavců 2 a 3 je 6,5 m

od vnějšího pláště konstrukce.



(5) V případě, že součástí stavby vyhlídkové věže je také prostor

jiného účelu, musí být navržena nosná, případně požárně dělicí stavební

konstrukce z druhu DP1. Při navrhování této stavby se postupuje podle §

2 až 14. Nechráněná úniková cesta nesmí být delší než 25 m; nelze-li

tuto podmínku splnit, musí být navržena chráněná úniková cesta.



(6) Je-li stavba vyhlídkové věže situována tak, že jsou ztížené

podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce, zejména přesahuje-li

pravděpodobná doba od ohlášení požáru do zahájení zásahu 15 minut,

zvětší se odstupová vzdálenost o 50 %.



§ 21



Stavba garáže



(1) Při navrhování stavby garáže se postupuje podle české technické

normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 2, pokud není dále stanoveno

jinak.



(2) Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná

paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v

souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu

2 a části 17. Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a

výjezdový prostor hromadné garáže sloužící i pro parkování vozidel s

pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je

obestaven stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení

garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a

jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné

atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami

uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4.



(3) Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel

sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být

oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30

minut. Tato místa musí být upravena tak, aby bylo zabráněno roztékání

hořlavých kapalin z těchto stání.



(4) Požární úsek garáže se zakladačovým systémem, který nesplňuje

podmínky pro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany, musí být

vybaven stabilním hasicím zařízením alespoň s jednoduchým zásobováním

vodou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 12.



(5) Požární úsek hromadné podzemní garáže určené pro veřejnost musí být

vybaven domácím rozhlasem s nuceným poslechem.



§ 22



Stavba čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny



(1) Při navrhování stavby čerpací stanice pohonných hmot, servisu a

opravny se postupuje podle českých technických norem uvedených v

příloze č. 1 části 13, pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Stavební konstrukce čerpací stanice, plnicího a stáčecího

stanoviště, letištní tankovací stanice a tankovací stanice pro

vnitrozemská plavidla musí být navržena z konstrukcí druhu DP1. To

neplatí pro konstrukci zastřešení čerpací stanice s nejvíce 6 výdejními

místy včetně kiosku, nebo zastřešení mezi výdejními místy a provozní

budovou, jestliže je pro skladování hořlavých kapalin použita podzemní

skladovací nádrž; v tomto případě lze použít stavební konstrukci druhu

DP2.



(3) Servis nebo opravna sloužící i pro vozidla s pohonem na plynná

paliva musí být vybaveny detektory úniku plynu a účinným větráním.



(4) Pro prosvětlovací plochu ve střešní konstrukci čerpací stanice musí

být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně E-d0, které

při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11

bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají. Prosvětlovací plocha

ve střešní konstrukci nesmí zaujímat více než 60 % z půdorysné plochy

zastřešení.



§ 23



Stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení



(1) Při navrhování stavby užívané k činnosti školy a školského

zařízení^9) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze

č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Stavba mateřské školy nesmí mít více než 2 nadzemní podlaží.

Podzemní podlaží nesmí být navrženo pro pobyt dětí. Při umístění

mateřské školy ve stavbě jiného účelu, než je stavba užívaná k činnosti

školy, musí být prostor mateřské školy situován nejvýše ve druhém

nadzemním podlaží.



(3) Pro stavbu mateřské školy musí být navržena požárně dělicí

konstrukce a konstrukce zajišťující stabilitu stavby z konstrukcí druhu

DP1, popřípadě DP2.



(4) Každá třída mateřské školy musí tvořit samostatný požární úsek.



(5) Ve stavbě mateřské školy určené pro více než 20 dětí musí být

navrženy dvě únikové cesty.



(6) Ve stavbě mateřské školy, základní školy, základní školy a střední

školy určené pro žáky se zdravotním postižením nesmí být na únikové

cestě použity kývavé nebo turniketové dveře.



(7) Stavba školy určená pro více než 100 dětí, žáků nebo studentů musí

být navržena s domácím rozhlasem s nuceným poslechem.



(8) Stavba školského zařízení určeného pro ubytování^10) nebo prostor

určený pro ubytování ve stavbě školského zařízení musí splňovat

podmínky podle § 17 a 17a.



§ 24



Zemědělská stavba



(1) Při navrhování zemědělské stavby se postupuje podle české technické

normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 9, pokud není dále stanoveno

jinak.



(2) V konstrukci podhledu, stropu nebo střešní konstrukci prostoru

stáje musí být navrženy výrobky třídy reakce na oheň nejméně D-s2-d0,

které při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1

části 11 bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají.



(3) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby

stáje s více než 2 nadzemními podlažími nebo silového skladovacího

hospodářství musí být navržena z konstrukcí druhu DP1.



(4) Sklad navržený pro uskladňování více než 7 m3 kapalných přípravků

na hubení škůdců a ochranu rostlin, hnojiv a obdobných látek, které

jsou hořlavými kapalinami, musí splňovat podmínky stanovené pro sklad

hořlavých kapalin podle české technické normy uvedené v příloze č. 1

části 1 bodu 10.



(5) Sklady uvedené v odstavci 4 se opatřují u vstupu informačním

štítkem s uvedením



a) druhu nebezpečí skladovaných látek,



b) celkové kapacity skladu a



c) způsobem uložení skladovaných látek.



§ 25



Stavba pro výrobu a skladování



(1) Při navrhování stavby pro výrobu nebo skladování se postupuje podle

české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodech 2 a 6,

pokud není dále stanoveno jinak.



(2) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby

skladu pyrotechnických výrobků musí být navržena z konstrukcí druhu

DP1.



(3) Na stavbě skladu pyrotechnických výrobků musí být u vstupu a na

jiných vhodných místech umístěno bezpečnostní značení „Zákaz kouření v

okruhu 15 m“, „Zákaz vstupu s otevřeným plamenem“ a „Zákaz skladování

hořlavých a hoření podporujících látek“. Dále musí být tyto sklady

opatřeny bezpečnostním značením provedeným z kovu s informací o

nebezpečných vlastnostech skladovaných látek a způsobu uložení

skladovaných látek.



(4) Elektrické zařízení ve skladu pyrotechnických výrobků musí být

navrženo pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu podle českých

technických norem uvedených v příloze č. 1 části 16.



§ 26



Stavba památkově chráněná



(1) Stavba památkově chráněná musí být vybavena



a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v

elektrické zabezpečovací signalizaci,



b) stabilním hasicím zařízením v



1. jedinečných prostorech staveb nebo prostorech s jedinečnými sbírkami

historických předmětů,



2. jedinečných dřevěných stavbách včetně jejich vnější ochrany.



(2) Při změně stavby památkově chráněné se postupuje podle české

technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14.



§ 27



Ochrana movitých kulturních památek



(1) Část stavby, v níž jsou umístěny movité kulturní památky, musí být

vybavena



a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v

elektrické zabezpečovací signalizaci,



b) stabilním hasicím zařízením, jde-li o jedinečnou sbírku historických

předmětů.



(2) Požadavky podle odstavce 1 neplatí pro stavbu, v níž byly movité

kulturní památky umístěny přede dnem účinnosti této vyhlášky.



§ 28



Stavba zařízení staveniště



(1) Při navrhování stavby zařízení staveniště se postupuje v souladu s

českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2.



(2) Stavba ubytovacího zařízení staveniště musí být vybavena zařízením

autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a

signalizace musí být umístěno v každém pokoji určeném pro ubytování

osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště.



§ 29



Provádění stavby



Při provádění stavby musí být v závislosti na stupni jejího provedení

splněny požadavky této vyhlášky v rozsahu nezbytném pro zajištění její

požární bezpečnosti.



§ 30



Užívání stavby



(1) Při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany

vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle

kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání.



(2) Při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle zvláštního

právního předpisu^4) musí být postupováno v souladu s podmínkami uvede-

nými v příloze č. 6 a v českých technických normách uvedených v příloze

č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 5.



(3) V prostoru chráněné únikové cesty nesmí množství hořlavých látek

překročit rozsah uvedený v příloze č. 6. Při umístění materiálu nebo

zařizovacího předmětu v nechráněné nebo částečně chráněné únikové cestě

musí být zajištěna možnost úplného otevření křídel dveří. Současně

nesmí být ohrožena volná průchodnost únikových cest. V podrobnostech se

použije příloha č. 6 část A.



(4) Při užívání prostoru s výskytem hořlavé kapaliny se postupuje podle

podmínek uvedených v příloze č. 7 a podle podmínek stanovených v české

technické normě uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10.



(5) V ubytovací části stavby zařízení staveniště nesmí být umístěno

tepelné zařízení a tepelná soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými

plyny včetně zásobních nádob.



(6) Technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by

vyvolalo havárii, musí být zřetelně označeno štítkem obsahujícím

informaci o určení zařízení a charakteristice nebezpečí.



(7) V řadové, hromadné nebo vícepodlažní jednotlivé volně stojící a

nebo přistavěné garáži nesmí být umístěno motorové vozidlo pro přepravu

hořlavých kapalin a hořlavých plynů.



(8) V garáži nesmí být ukládány tlakové nádoby s hořlavými a hoření

podporujícími plyny. V podzemní hromadné garáži, která není určena k

parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, se nesmí používat

manipulační vozík s pohonem na plynné palivo, který nemá nádrž na toto

palivo pevně zabudovanou.



(9) Není-li bezpečná vzdálenost tepelného zařízení vyrobeného před

účinností této vyhlášky stanovena návodem výrobce, stanoví se tato

vzdálenost podle přílohy č. 8.



§ 31



Společná ustanovení



Při změně dokončené stavby, změně v užívání stavby nebo při udržovacích

pracích se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1

části 14. U změny stavby skupin II a III podle této české technické

normy musí být v části stavby dotčené změnou instalováno zařízení

autonomní detekce a signalizace, pokud je při navrhování pro příslušnou

část stavby vyžadováno.



§ 32



Přechodná ustanovení



(1) U stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti

této vyhlášky, musí být podmínky požární ochrany pro užívání staveb

podle § 30 splněny do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti.



(2) U stavby, která byla prohlášena za stavbu památkově chráněnou přede

dnem i po nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být požadavky podle § 26

odst. 1 naplněny při změně této stavby prováděné podle § 26 odst. 2 v

části touto změnou dotčené.



(3) Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto

v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zvláštního

právního předpisu^4) přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a dále

u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo

vydáno souhlasné stanovisko podle zvláštního právního předpisu^11), se

po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní

úpravy.



§ 33



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.



Ministr:



MUDr. Mgr. Langer v. r.



Příloha 1



Část 1 Stanovení technických podmínek



1. ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb (dále jen „PBS")- Nevýrobní

objekty



2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty



3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování



4. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče



5. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory



6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady



7. ČSN 73 0873 PBS-Zásobování požární vodou



8. ČSN 73 0818 PBS-Obsazení objektu osobami



9. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu



10. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a

manipulaci



11. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů



12. ČSN 73 0848 PBS - Kabelové rozvody



13. ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž

výtahů - Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a

nákladů - Evakuační výtahy



14. ČSN 73 0875 PBS - Stanovení podmínek pro navrhování elektrické

požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení



15. ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž,

užívání, provoz, kontrola, servis a údržba



Část 2 Stanovení požárního rizika a dělení stavby na požární úseky

podle § 3 až 5, § 10 až 14 a přílohy č. 2



1. ČSN 73 0802 PBS-Nevýrobní objekty



2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty



3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování



4. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory



5. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče



6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady



7. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu



8. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a

manipulaci



9. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů



Část 3 Stanovení požárního rizika podle § 4



ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1 bod 1-2: Obecná

zatížení - Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru



Část 4 Stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí podle § 5, § 9

a § 14



1. ČSN 73 0810 PBS-Společná ustanovení



2. ČSN 73 0821 ed. 2 PBS - Požární odolnost stavebních konstrukcí



Část 5 Třídy reakce na oheň podle § 6



ČSN EN 13 501-1 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí

staveb - Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň



Část 6 Klasifikační normy - požární odolnost střešních plášťů podle § 7



1. ČSN EN 13 501-2 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a

konstrukcí staveb - Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární

odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení



2. ČSN EN 13 501-3 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a

konstrukcí staveb - Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární

odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná

potrubí a požární klapky



3. ČSN EN 13 501-5 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a

konstrukcí staveb - Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech

vystavených vnějšímu požáru



Část 7 Stanovení požadavků na komíny podle § 8



1. ČSN EN 1443 Komíny-Všeobecné požadavky



2. ČSN EN 15 287-1 Komíny - Navrhování, provádění a přejímka komínů -

Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv



3. ČSN EN 15 287-2 Komíny - Navrhování, provádění a přejímka komínů -

Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv



4. ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování

spotřebičů paliv



Část 8 Stanovení požadavků na tepelná zařízení podle § 9 a přílohy č. 8



ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení



Část 9 Stanovení požadavků pro vzduchotechnická zařízení podle § 9



ČSN 73 0872 PBS-Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým

zařízením



Část 10 Stanovení požadavků z hlediska hořlavosti a zápalnosti podle §

17, § 18 a § 19



1. ČSN EN 1101 Textilie-Hořlavost-Záclony a závěsy-Podrobný postup pro

stanovení snadnosti zapálení svisle umístěných vzorků (malý plamen)



2. ČSN EN 1021-2 Nábytek-Hodnocení zápalnosti čalouněného nábytku -

Část 2: Zdroj zapálení-ekvivalent plamene zápalky



3. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory



Část 11 Hodnocení stavebních hmot podle § 19, § 22 a § 24



1. ČSN 73 0865 PBS - Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a

střech



2. ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot. Stanovení šíření

plamene po povrchu stavebních hmot



3. ČSN 73 0822 Požárně technické vlastnosti - Šíření plamene po povrchu

stavebních hmot



Část 12 Navrhování stabilních hasicích zařízení podle § 21



ČSN EN 12845 +A2 Stabilní hasicí zařízení - Sprinklerová zařízení -

Navrhování, instalace a údržba



Část 13 Stanovení požadavků na stavby s hořlavými kapalinami - § 22 a

příloha č. 7



1. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a

manipulaci



2. ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení výdejní čerpací

stanice



3. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty



4. ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot



5. ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice

pohonných hmot. Základní ustanovení



Část 14 Stanovení technických podmínek pro změny staveb podle § 26 a §

31



ČSN 73 0834 PBS-Změny staveb



Část 15 Určení počtu hasicích přístrojů - příloha č. 4



1. ČSN EN 3-7 +A1 Přenosné hasicí přístroje - Část 7: Vlastnosti,

požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody



2. ČSN EN 3-10 Přenosné hasicí přístroje - Část 10: Ustanovení pro

hodnocení shody přenosného hasicího přístroje podle EN 3-7



3. ČSN EN 2 Třídy požárů



Část 16 Stanovení požadavků z hlediska nebezpečí požáru a výbuchu - §

25



1. ČSN EN 1127-1 Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu -

Část 1: Základní koncepce a metodika



2. ČSN EN 60079-10-1 Výbušné atmosféry - Část 10-1: Určování

nebezpečných prostorů - Výbušné plynné atmosféry



3. ČSN EN 60079-14 ed. 3 Výbušné atmosféry - Část 14: Návrh, výběr a

zřizování elektrických instalací



4. ČSN EN 60079-14 ed. 2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynovou

atmosféru - Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech

(jiných než důlních)



Část 17 Další požadavky na garáže



ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže



Příloha 2



Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů





-------------------------------------------------------------------------------------------------

A. Volně vedené kabely a vodiče zajišťující funkci a ovládání požárně Druh vodiče nebo kabelu

bezpečnostních zařízení I II III IV

-------------------------------------------------------------------------------------------------

a) domácí rozhlas podle ČSN 73 0802, evakuační rozhlas podle x x x

ČSN 73 0831, zařízení pro vizuální vyhlášení poplachu podle

ČSN 73 0833, nouzový zvukový systém podle ČSN EN 60849

b) nouzové a protipanické osvětlení x x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

c) osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cest x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

d) evakuační a požární výtahy x x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

e) větrání únikových cest x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

f) stabilní hasicí zařízení x x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

g) elektrická požární signalizace x x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

h) zařízení pro odvod kouře a tepla x x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

i) posilovací čerpadla požárního vodovodu x x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

B. Volně vedené vodiče a kabely zajišťující funkci zařízení, jejichž chod je při požáru

nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb

-------------------------------------------------------------------------------------------------

a) zdravotnická zařízení

1. jesle x x

2. lůžková oddělení nemocnic x x

3. JIP, ARO, operační sály x x

4. lůžkové části zařízení sociální péče x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

b) stavby s vnitřními shromažďovacími prostory (například školy, divadla, kina,kryté haly,

kongresové sály, nákupní střediska, výstavní prostory, odbavovací haly letištních,

železničních a autobusových terminálů)

1. shromažďovací prostor x

2. prostory určené pro veřejnost x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

c) stavby pro bydlení (mimo rodinné domy)

1. únikové cesty x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

d) stavby pro ubytování více než 20 osob (například hotely, internáty, lázně, koleje,

ubytovny apod.)

1. společné prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace) x x

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky: I - kabel Dca

II - kabel B2ca,s1,d1

III - kabel B2ca,s1,d1 v případě instalace v chráněné únikové cestě

IV - kabel funkční při požáru

-------------------------------------------------------------------------------------------------



Volně vedenými vodiči a kabely se rozumí nechráněné elektrické rozvody

(nikoli pohyblivé), které jsou vystaveny možným účinkům požáru a

jejichž uložení a ochrana neodpovídá podmínkám stanoveným českými

technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2, 14 a

15 a části 4.



Pokud se v požárním úseku nachází více prostorů, je nutno pro požární

úsek splnit veškeré požadavky pro jednotlivé prostory.



Kabely a vodiče funkční při požáru se klasifikují třídou funkčnosti

P15(30, 60, 90,120)-R nebo PH15(30, 60, 90,120)-R v minutách. Třídy

funkčnosti kabelů anebo vodičů se prokazují zkouškou.



Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po

dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními

prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody,

stavebními konstrukcemi a dílci.



Příloha 3



Pordobnější vymezení technických podmínek požární ochrany zařízení pro

hašení požárů a záchranné práce



1. Přístupové komunikace v místech s vnějším odběrným místem zdrojů

požární vody musí umožňovat její odběr požární technikou. K trvalému

zajištění volného příjezdu mobilní požární techniky se nástupní plochy

i vnější odběrná místa požární vody označují podle zvláštního právního

předpisu^12).



2. Vjezdy na pozemky obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem

znepřístupněné a určené pro příjezd požární techniky musí být navrženy

o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m.



3. Každá neprůjezdná jednopruhová přístupová komunikace delší než 50 m,

pokud je komunikací jedinou, musí být na svém zakončení navržena se

smyčkovým objezdem nebo plochou umožňující otáčení vozidla. Délka a

velikost smyčkového objezdu nebo plochy umožňující otáčení se do

celkové délky jednopruhové přístupové komunikace nezapočítává. Plocha

umožňující otáčení vozidla může mít tvar písmene T na konci

jednopruhové komunikace s rameny minimálně dlouhými 10 m na každou

stranu v šířce jednoho pruhu komunikace od osy jednopruhové přístupové

komunikace nebo může být provedena rozšířením pruhu na konci komunikace

na šířku minimálně 20 m v minimální délce 20 m.



4. Umístění, šířka a další technické parametry včetně provedení

nástupní plochy musí odpovídat technickým parametrům výškové požární

techniky.



5. Stavba a nástupní plocha pro požární techniku se umisťuje a navrhuje

mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodiči bez

izolace^16) takovým způsobem, který umožňuje příjezd a provedení zásahu

mimo ochranné pásmo.



6. Ve všech případech, kde se předpokládá hašení vodou, musí být její

množství zajištěno tak, aby odpovídalo hodnotám uvedeným v české

technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 7. Pokud charakter

hořlavých látek či zařízení ve stavbě vylučuje užití vody jako hasiva,

stavba se vybaví jinými vhodnými a zhinnými hasebními látkami.



7. Ve stavbách výšky větší než 60 m musí být požární nádrž navržena v

posledním nadzemním podlaží nebo na střeše. Tato nádrž slouží jako

zásoba požární vody pro požární potrubí, s objemem odpovídajícím

hodnotám uvedeným v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1

bod 7.



8. U vstupu do garáže se zakladačovým systémem musí být na dobře

viditelném místě umístěn půdorys tohoto prostoru včetně řezu s

vyznačením přístupu do jednotlivých podlaží zakladačového systému.



9. Měnič napětí s odpojovačem se v instalaci fotovoltaické výrobny

elektřiny umisťuje tak, aby stejnosměrná část rozvodu, která zůstává

pod stálým napětím, byla co nejkratší. Střešní nebo fasádní instalace

fotovoltaických panelů nesmí svým provedením znemožňovat odvětrání

objektu či prostoru, omezit provoz, opravy a údržbu spalinových cest,

ani bránit přístupu jednotek požární ochrany při zásahu.



Příloha 4



Určení počtu přenosných hasicích přístrojů



Nelze-li počet a typ přenosných hasicích přístrojů s požadovanou hasicí

schopností určit podle zvláštního právního předpisu nebo české

technické normy, stanoví se podle vztahu:



nHJ = 6. nr







kde



nHJ je počet hasicích jednotek hasicích přístrojů



nr je počet hasicích přístrojů určený podle českých technických norem

uvedených v příloze č. 1 část 1 bod 1, 2 a 9.



Pro přenosné hasicí přístroje, certifikované podle české technické

normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 2, které mají na typovém

štítku uvedenou hasicí schopnost, platí:



Z rovnice se vypočte nHJ.



1. Pro daný požární úsek se vybere vhodný druh přenosného hasicího

přístroje a pro předpokládanou třídu požáru podle české technické normy

uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 3 se z typového štítku určí hasicí

schopnost přístroje.



2. Z tabulky č. 1 se pro danou hasicí schopnost vybraného hasicího

přístroje určí velikost hasicí jednotky hasicího přístroje HJ1.



3. Hodnota nHJ se podělí hodnotou HJ1 a tím se získá příslušný počet

přenosných hasicích přístrojů daného druhu. Výsledek se vždy zaokrouhlí

nahoru na celá čísla. Součin počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s

jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 musí být větší nebo roven

hodnotě nHJ.



4. Je-li zvoleno více druhů přenosných hasicích přístrojů, součiny

počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí

jednotkou HJ1 se sčítají. Součet musí být větší nebo roven hodnotě nHJ.

Tabulka č. 1



------------------- --------------------------------------------

Hasicí jednotky Hasicí schopnost hasicích přístrojů pro

hasicích třídy požárů A a B

přístrojů HJ1 ------------------------------------------

A B

------------------- --------------------------------------------

1 5 A 21 B

2 8 A 34 B

3 13 A 55 B

4 13 A 70 B

5 13 A 89 B

6 21 A 113 B

9 27 A 144 B

10 34 A 183 B

12 43 A 183 B

15 55 A 233 B

------------------- --------------------------------------------





Pro přenosné hasicí přístroje, schválené podle české technické normy

ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje, které nemají na typovém štítku

uvedenou hasicí schopnost, platí převodní tabulka č. 2 na hasicí

jednotky HJ2. Počet HJ2 se musí v daném požárním úseku rovnat počtu

HJ1.

Tabulka č. 2

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

Hasicí jednotky hasicích Hasicí přístroje schválené podle ČSN 38 9100

přístrojů HJ2

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

A B A+B

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

1 S 1,5, S2, H 1

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

2 PG 2, V 6 P2, H 2 PG 2

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

3 S 6, Pě 10, H 4 Pě 10

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

4 V 10, Pě 10 H 6

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

5

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

6 PG 6 P 6 PG 6

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

9 H 10

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

10 PG 10 PG 10

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

12 PG 12 P 12 PG 12

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

15

------------------------------ ------------------------------------------------------------------

Použité zkratky: S hasicí přístroj CO2

PG práškový hasicí přístroj s práškem ABC nebo odpovídající ČSN 38 9100

P práškový hasicí přístroj s práškem BC

V vodní hasicí přístroj

Pě pěnový hasicí přístroj

H halonový hasicí přístroj

------------------------------ ------------------------------------------------------------------







Vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji následovně:



Prodejní stánek,

který je stavbou podle zvláštního právního předpisu^4), musí být

vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým

s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem

práškovým s hasicí schopností nejméně 21A.



Rodinný dům

musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí

schopností nejméně 34A.



Ve stavbách bytových domů

musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích

takto:



a) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A

určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie,



b) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený

pro strojovnu výtahu,



c) jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností

13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na

každých započatých 100 m2 půdorysné plochy u požárních úseků určených

pro skladování, je-li jejich půdorysná plocha větší než 20 m2,



d) další přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností

13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na

každých započatých 200 m2 půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž

se do této plochy nezapočítávají plochy bytů.



Ve stavbách ubytovacích zařízení

musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích

takto:



a) v požárních úsecích určených pro ubytování jeden přenosný hasicí

přístroj s hasicí schopností 21A na každých započatých 12 ubytovaných

osob, při vzájemné vzdálenosti přenosných hasicích přístrojů menší než

25 m, avšak vždy jeden na podlaží, obdobné platí i pro požární úseky

určené pro ubytování ve stavbách jiného účelu,



b) v požárních úsecích určených pro skladování a v provozech

souvisejících s ubytováním o půdorysné ploše nad 20 m2 jeden hasicí

přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo práškový

přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 34A na každých započatých

100 m2 půdorysné plochy,



c) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A

určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie,



d) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený

pro strojovnu výtahu,



Ve stavbách garáží

musí být instalovány tyto přenosné hasicí přístroje:



a) v jednotlivých garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo

práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený

prostor (stání),



b) v řadových garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo

práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený

prostor (stání),



c) v hromadných a v řadových garážích (ve společném prostoru pro více

stání) jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí

schopností 183 B na prvních započatých 10 stání a další stejný přenosný

hasicí přístroj na každých započatých 20 stání v jedné výškové úrovni

(podlaží).



Při zachování úrovně požární bezpečnosti, která bude prokázána v

požárně bezpečnostním řešení nebo v jiné dokumentaci podle zvláštního

právního předpisu^4), nemusí být použito postupu podle této přílohy.



Příloha 5



Autonomní detekce a signalizace



Zařízením autonomní detekce a signalizace se rozumí



a) autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604,

nebo



b) hlásič požáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 "Elektrická

požární signalizace" a to například část 5, část 7 a část 10; tyto

hlásiče jsou použity například v lince elektrických zabezpečovacích

systémů v souladu s českými technickými normami řady ČSN EN 50131

"Poplachové systémy - Elektrické zabezpečovací systémy".



Příloha 6



Požadavky požární ochrany při užívání staveb nebo jejich částí

vztahující se k chráněné únikové cestě, k úpravě interiéru, přístupu k

nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům



A.



Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí

vztahující se k chráněné únikové cestě



A.1 Na chráněné únikové cestě lze umístit předmět z hořlavé látky (dále

jen „hořlavý předmět") za těchto podmínek



a) vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot s

výjimkou podlahy nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení

hoření, přičemž tato vzdálenost nesmí být menší než 2 m,



b) hořlavý předmět nebo jeho část nesmí být z plastu, není-li dále

uvedeno jinak,



c) hořlavý předmět nesmí být umístěn na strop nebo podhled nebo do

prostoru pod stropem nebo podhledem v části chráněné únikové cesty

určené pro pohyb osob nebo činnost jednotek požární ochrany,



d) hořlavý předmět musí být připevněn tak, aby nedošlo k jeho uvolnění

při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany,



e) v prostoru chráněné únikové cesty lze na stěnu o ploše 60 m2 umístit

pouze jeden hořlavý předmět. Na podlaží chráněné únikové cesty nesmí

být umístěny více než tři hořlavé předměty,



f) hořlavý předmět ve tvaru „nástěnky" nesmí být v prostoru chráněné

únikové cesty umístěn, je-li větší než 1,3 m2 při tloušťce 4 mm;

umístění jiných hořlavých předmětů, není-li uvedeno jinak v bodu A.2.,

je možné pouze tehdy, bude-li dosaženo nejméně stejné úrovně požární

bezpečnosti, přičemž plocha 1,3 m2 nesmí být překročena.



A.2. V prostoru chráněné únikové cesty lze dále umístit



a) jeden malý závěsný automat na nápoje, jiné zboží nebo službu pro tři

podlaží,



b) květinovou výzdobu z plastů, pokud průmět plochy této výzdoby na

stěnu není větší než 0,5 m2 a hloubka této výzdoby nepřesahuje 0,1 m.

Při umístění této výzdoby nesmí být omezena minimální šířka únikové

cesty stanovená výpočtem.



Požadavky podle A.l. písm. a), c), d) a e) a A.4. nejsou dotčeny.



A.3. Hořlavý předmět neuvedený v A.1. a A.2. lze v prostoru chráněné

únikové cesty umístit, jestliže



a) jde o židli z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou. Při

umístění více než dvou židlí, musí být tyto z nehořlavé konstrukce a

zároveň musí být splněna podmínka podle § 19 odst. 3.,



b) jde o jiný sedací nábytek, jehož čalouněná část musí splňovat

podmínku podle § 19 odst. 3 a jeho konstrukce je vyrobena z materiálu,

který splňuje tyto požadavky - třídu reakce na oheň nejméně D podle

české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 5 nebo stupeň

hořlavosti nejméně C2 podle české technické normy uvedené v příloze č.

1 část 1 bod 3 a zároveň velikost předmětu nesmí být o rozměrech

větších, než jsou obvyklé u běžné židle.



Požadavky podle A. 1. písm. a) a e) a A.4. nejsou dotčeny.



A.4. Předměty uvedené v A. 1. až A.3. nesmí svým umístěním,



a) ovlivňovat pohyb osob v chráněné únikové cestě nebo při vstupu na ni

nebo výstupu z ní, zejména při převržení, pádu nebo odvalení,



b) zasahovat do minimální šíře chráněné únikové cesty, stanovené v

projektové nebo obdobné dokumentaci nebo výpočtem podle českých

technických norem uvedených v příloze č. 1 část 2,



c) bránit otevírání či zavírání dveří na této komunikaci nebo na vstupu

na ni nebo výstupu z ní.



A.5. Při umístění prvku bezpečnostního systému v chráněné únikové cestě

musí být splněny podmínky podle A.1. písm. d) a A.4. písm. a) a c),

přičemž vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot

nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření.



A.6. V chráněné únikové cestě lze umístit jeden hořlavý předmět

umělecké či historické hodnoty nepřesahující rozměry 2 x 2 m za

podmínky, že je stavba v části umístění tohoto předmětu zajištěna



a) elektrickou požární signalizací a zároveň stabilním hasicím

zařízením, nebo



b) elektrickou požární signalizací a osobou schopnou provést prvotní

hasební zásah po dobu přítomnosti osob ve stavbě.



Hořlavý předmět nesmí zasahovat do prostoru chráněné únikové cesty víc

než 5 cm. Textilní hořlavé předměty nejsou přípustné.



Podmínky podle A.1. písm. a), b), c), d) a e) a A.4. písm. a) a c)

platí obdobně.



A.7. Hořlavé předměty a předměty podle A.6. lze umístit pouze v

chráněné únikové cestě s nejvyšší kapacitou.



A.8. Na umístění nehořlavých předmětů se uplatní podmínky podle A. 1.

písm. d) a A.4.



A.9. V části únikové cesty mající funkci požární předsíně nesmí být

umístěny hořlavé předměty.



A.10. Podmínky podle této přílohy se nevztahují na



a) hořlavé předměty nebo hořlavé části stavebních konstrukcí, které

jsou součástí stavby, pokud je jejich užití v souladu s požárně

bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými

technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2,



b) povrchovou úpravu provedenou v souladu s požárně bezpečnostním

řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami

uvedenými v příloze č. 1 část 2.



B.



Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí

vztahující se k úpravě interiéru a shromažďovacího prostoru



B.1 Úprava interiéru, která nepodléhá řízení podle zvláštního právního

předpisu, musí splnit tyto podmínky



a) hořlavé látky nebo látky, které při hoření nebo tepelném rozkladu

odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity



1. nad místy, kudy unikají osoby,



2. ve shromažďovacích prostorech v celém podhledu a prostoru pod

stropem;



b) hořlavé látky uvedené v písmeni a) nesmí být použity pod stropem i v

jiných prostorech určených pro více než 10 osob, pokud celková plocha

použití zahrnuje více než 30 % plochy pod stropem. Hořlavé látky nesmí

být dále použity v prostoru pod stropem přede dveřmi a za dveřmi, a to

v ploše odpovídající trojnásobku šíře dveří, vymezené částí kruhu k ose

dveří.



B.2. Hořlavé látky nebo látky které při hoření nebo tepelném rozkladu

jako hořící odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity nad venkovním

shromažďovacím prostorem podle české technické normy uvedené v příloze

č. 1 část 1 bod 5.



C.



Požadavky přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům



C.1 Při užívání stavby musí být udržován volný přístup k nástěnným

hydrantům. Volným přístupem se rozumí též řešení, kdy jsou přítokový

ventil, proudnice nebo hadicový systém umístěny



a) v zaplombované hydrantové skříni, pokud k překonání tohoto

zaplombování není třeba pomůcek, nebo



b) v uzamčené hydrantové skříni, pokud je v bezprostřední blízkosti

viditelně umístěno zařízení umožňující odemčení.



C.2 Instalace zařízení omezujícího nebo blokujícího funkci ventilu není

přípustná.



C.3 Podmínky přístupu podle C.1 platí obdobně v případě umístění

hasicího přístroje.



Příloha 7



Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s

výskytem hořlavých kapalin



Výskytem hořlavých kapalin se pro účely této vyhlášky rozumí přítomnost

hořlavých kapalin bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v

množství a podmínkách, ve kterých jsou schopné při požáru uvolňovat

teplo.



A.



Stavby provedené podle ČSN 65 0201:2003



A.1 U staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště

(zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je



a) nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2 ,

a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny,

nebo



b) v celém požárním úseku jednotlivě nebo společně méně než 250 litrů

hořlavých kapalin, aniž by z tohoto objemu bylo více než 20 litrů

nízkovroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy

nebezpečnosti,



lze ukládat hořlavé kapaliny v množství podle písmene b), není-li v

projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným

dokumentem stanoveno jinak.



Pod pojmem nízkovroucí hořlavé kapaliny se pro účely této vyhlášky

rozumí hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 °C a současně s bodem

varu do 35 °C za normálních podmínek.



U variabilních výskytů hořlavých kapalin lze pro účel přepočtu

požárního zatížení podle A.l písm. a) využít na objem hořlavé kapaliny

přepočet: 1 litr hořlavé kapaliny představuje 2,5 kg.m-2 při přepočtu

na ekvivalentní výhřevnost dřeva.



A.2 Při výskytu hořlavých kapalin podle A.1 musí být



a) zabráněno jejich rozlití mimo požární úsek,



b) zajištěno odvětrávání požárního úseku v rozsahu zamezujícím vzniku

prostředí s nebezpečím výbuchu,



c) zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji

zapálení.



A.3 Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro

nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, je dovoleno ukládat

nejvýše 50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd

nebezpečnosti v uzavíratelných obalech.



B.



Stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností ČSN 65 0201:2003



B.1 Ukládání hořlavých kapalin na pracovištích



U staveb nebo jejich částí užívaných jako dílny, laboratoře, opravny

nebo obdobná pracoviště, lze ve stavebně oddělených prostorech ukládat

nejvýše 250 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 50 litrů hořlavých

kapalin I. třídy nebezpečnosti. Jedná-li se výlučně o hořlavé kapaliny

IV. třídy nebezpečnosti, lze tyto na pracovišti ukládat a používat do

objemu 1000 litrů. Přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu

5 litrů a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých skříních.



V prodejních prostorech mimo sklady hořlavých kapalin lze uložit

nejvýše 2 m3 hořlavých kapalin, z toho 0,4 m3 I. třídy nebezpečnosti.

Kapaliny musí být uloženy v přepravních obalech nebo přečerpávacích

zařízeních; přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5

litrů, jiné obaly do objemu 20 litrů.



V provozních a prodejních prostorech kiosků čerpacích stanic kromě

skladů smí být uloženo 5 m3 hořlavých kapalin, z toho nejvýše 0,5 m3 I.

třídy nebezpečnosti.



V prostorech zdravotnických zařízení lze ukládat u léků nejvýše 500

litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 100 litrů kapaliny I. třídy

nebezpečnosti. Obaly s objemem větším než 1 litr musí být uloženy v

uzavíratelných skříních.



B.2. Ukládání nízkovroucích hořlavých kapalin



V laboratořích, dílnách a v prostorách zdravotnických zařízení lze

nízkovroucí hořlavé kapaliny ukládat v celkovém maximálním množství



a) 10 litrů v přepravních obalech křehkých,



b) 20 litrů v jiných obalech.



Sirouhlík je nutné ukládat pod vrstvu vody nejméně 20 mm.



Nízkovroucí hořlavé kapaliny lze ukládat pouze odděleně od ostatních

hořlavých kapalin; v křehkých přepravních obalech je lze ukládat do

objemu 1 litru.



B.3. Ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti na pracovištích

s hutní a strojírenskou výrobou



Na pracovišti s hutní a strojírenskou výrobou s půdorysnou plochou o

velikosti nejméně 5000 m2 u stavebních konstrukcí nehořlavých a nejméně

7000 m2 u stavebních konstrukcí smíšených lze ukládat hořlavé kapaliny

IV. třídy nebezpečnosti v množství maximálně 15 m3 v kontejnerech a

přepravních obalech, z toho v obalech o objemu menším než 200 litrů

nejvýše 1 m3.



Manipulační plocha pro ukládání hořlavých kapalin IV. třídy

nebezpečnosti v kontejnerech a přepravních obalech musí být z nehořlavé

hmoty, odolné proti chemickým účinkům hořlavé kapaliny, pro kterou je

určena. Tato plocha musí být upravena tak, aby zachytila množství

hořlavé kapaliny rovnající se obsahu největšího kontejneru nebo

přepravního obalu. Nejmenší vzdálenost mezi okraji manipulačních ploch

musí být 100 m. Manipulační plocha musí být upravena tak, aby

kontejnery a přepravní obaly byly uloženy minimálně 1,5 m od jejího

okraje. Celková plocha manipulačních ploch nesmí být větší než 4 %

půdorysné plochy pracoviště, nejvýše však 200 m2.



Na manipulační ploše nelze hořlavé kapaliny přelévat.



B.4. Ukládání hořlavých nátěrových hmot



Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro

nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, musí být dodrženy

podmínky stanovené v A.3.



C.



Obecné podmínky užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin



C.1 Všeobecně



C.1.1 Obaly a nádrže, v nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, musí být

opatřeny bezpečnostním značením upozorňujícím na jejich obsah a

nebezpečí z hlediska požární ochrany. U nádrží podzemních a zapuštěných

se bezpečnostní značení umístí v bezprostřední blízkosti nádrže.

Není-li pro uvedení výrobku na trh označení obsahu hořlavé kapaliny

povinné a jedná-li se o originální balení, lze pro označení využít i

jiný způsob než značení každého obalu, například označení části skladu.



Požadavek označení se nevztahuje na náplně ve strojích a zařízeních.



C.1.2 Otvor v obvodové konstrukci uzavřeného skladu musí svým

provedením a zabezpečením zamezit vhození předmětu.



C.1.3 Volný sklad, případně části skladu, které nejsou opatřeny

obvodovými stěnami (částečně uzavřený sklad, ohraničený sklad) podle

české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 2, musí být

oploceny do výšky nejméně 1,8 m nehořlavým materiálem. Oplocení musí

být vzdáleno od nejbližšího přepravního obalu, kontejneru a vnější

stěny havarijní jímky nejméně 3 m. V této vzdálenosti se nesmí

vyskytovat hořlavé látky. Prostor uvnitř oplocení musí být trvale

zbaven travnatého porostu a dřevin.



C.1.4 Prostory s výskytem hořlavých kapalin se označují příslušným

bezpečnostním značením.



C.1.5 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být v okruhu do 5 m od

vyústění větracích potrubí nádrží, nebo od technologických zařízení,

nebo od šachet podzemních nádrží označeny bezpečnostním značením

upozorňujícím na zákaz kouření a manipulace s plamenem.



C.1.6 Látky potřísněné hořlavými kapalinami musí být neprodleně a

bezpečně odstraněny z prostor s výskytem hořlavých kapalin.



C.1.7 Ve vstupu a výstupu z prostor s výskytem hořlavých kapalin a v

jejich bezprostřední blízkosti nesmí být umístěn žádný předmět.



C.1.8 Předměty umístěné v prostoru s výskytem hořlavých kapalin nebo v

jeho blízkosti musí být umístěny způsobem, který zamezí, aby při

jakékoliv změně jejich polohy nedošlo k omezení možnosti použití vstupů

nebo výstupů z prostor.



C. 1.9 Prostor s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečen



a) proti úniku, roztečení a prosakování hořlavých kapalin uchovávaných

v obalech s objemem 200 litrů a více netěsnostmi objektu,



b) proti nekontrolovatelnému kontaktu těchto kapalin a jejich par s

možným iniciačním zdrojem,



c) proti nekontrolovatelnému kontaktu hořlavé kapaliny



1. s jinou hořlavou látkou nebo hoření podporující látkou, s výjimkou

vzdušného kyslíku, nebo



2. s látkou, pokud by v důsledku tohoto kontaktu došlo k vývinu tepla

jako možným zdrojem vznícení.



C.1.10 Hořlavé kapaliny musí být uloženy v obalech pro ně určených.



C.1.11 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečeny před

nebezpečnými účinky statické elektřiny.



C.2 Způsoby skladování



C.2.1 Obaly musí být zajištěny proti pádu a ohrožení přepravním nebo

jiným zařízením.



C.2.2 Celková skladovací výška při volném uložení obalů s hořlavými

kapalinami nesmí být vyšší než 2 m.



C.2.3 Ve skladech s přepravními obaly a kontejnery uvnitř objektu musí

být vzdálenost vrchní části přepravního obalu anebo kontejneru od

svítidel umístěných na stropu nebo stěně, nejméně 0,8 m^14).



C.2.4 Plné obaly a prázdné nevyčištěné obaly s jedním otvorem nesmějí

být uloženy otvorem dolů.



C.2.5 Prostory vyhrazené pro skladování prázdných nevyčištěných obalů

musí být označeny nápisem "Prázdné obaly".



C.2.6 Mobilní nádrže lze ze závažného důvodu (například oprava) umístit

v požárně nebezpečném prostoru stavby. Takto lze učinit pouze

přechodně, po předem stanovenou dobu. Současně musí být stanoveny

podmínky požární ochrany.



C.3. Společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek



C.3.1 Ve skladech hořlavých kapalin současně nesmí být jiné látky a

výrobky, pokud přímo nesouvisejí se skladovanými hořlavými kapalinami a

jsou způsobilé



a) iniciovat vznik požáru v těchto skladech,



b) šířit požár nebo urychlit šíření požáru uvnitř, popřípadě vně

skladu, nebo



c) ztížit evakuaci osob nebo požární zásah.



V těchto skladech nesmí být umístěny výbušniny včetně pomůcek k

iniciování výbuchu výbušnin, zápalky, pyrotechnické výrobky nebo jejich

součásti a látky se sklonem k samovznícení. Látky, které by po

nasáknutí hořlavou kapalinou mohly zvýšit nebezpečí samovznícení

hořlavé kapaliny, musí být uloženy tak, aby nemohly být potřísněny

rozlévající se kapalinou.



C.3.2 V příručních skladech hořlavých kapalin, kde je kromě těchto

kapalin nezbytné skladovat tuhé hořlavé látky, které nemají způsobilost

podle C.3.1 písm. a) až c), se tyto látky započítávají do celkového

množství tak, jako by šlo o hořlavé kapaliny; mezní hodnota pro

příruční sklad nesmí být překročena. Kapalné látky a tuhé hořlavé látky

se započítávají svým objemem, přičemž pro tuhé hořlavé látky se počítá

0,001m3 za 1 litr. K výhřevnosti látek se přitom nepřihlíží. Tuhé

hořlavé látky a hořlavé kapaliny musí být odděleny tak, aby bylo

zabráněno rozlití hořlavých kapalin do místa uložení tuhých hořlavých

látek.



C.4 Manipulace



C.4.1 Kontrola nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových a místně

dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodových potrubí musí být

provedena nejméně jedenkrát ročně. U podzemních dvouplášťových nádrží

se nepropustnost meziprostoru sleduje trvale.



C.4.2 Kontroly, opravy a čištění vnitřku nádrže musí být provedeny v

inertní atmosféře nebo při koncentraci par hořlavých kapalin pod 25 %

dolní meze výbušnosti.



C.4.3 Provozuschopnost havarijních jímek volných skladů a otevřených

technologických zařízení musí být zajištěna pravidelným odstraňováním

srážkové vody tak, aby byla k dispozici celá kapacita jímky.



D.



Podle této přílohy se nepostupuje, pokud je stanoveno jinak



a) dokumentací stavby nebo jiným obdobným dokumentem podle kterých byla

stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání nebo



b) výrobcem.



Podle této přílohy se nepostupuje rovněž v případech, kdy jsou

požadavky zvláštního právního předpisu^15) přísnější.



Příloha 8



Bezpečné vzdálenosti spotřebičů od hořlavých hmot





---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Spotřebiče Bezpečná vzdálenost

---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Druh paliva Název - norma



ve směru v ostatních

hlavního směrech

sálání [mm]

[mm]

---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Pevné Spotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1201:

- sporák 750 200

- pařák 300 200

Spotřebiče pro podniky společného stravování:

- sporák 800 200

- varný kotel 300 200

Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1201:

- zásobníkový ohřívač vody 300 200

Spotřebiče k vytápění, popřípadě k vaření -

ČSN 06 1201:

- kamna s varnou plotnou 750 100

- kamna 500 200

- kamna na dřevo 500 200

- krby na dřevo 800 200

---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Kapalné Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1318: -

- zásobníkový ohřívač vody na topnou naftu 300 200

Spotřebiče k vytápění, popřípadě vaření:

- kamna s odpařovacím hořákem a s odtahovým hrdlem 500 100

- kamna s varnou plotnou na topnou naftu 750 100

---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Plynné Spotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1401:

- sporák (včetně kombinovaného "plynné palivo- 750 10

elektřina")

- vestavné varné jednotky (včetně kombinovaných 750 10

"plynné palivo-elektřina")

- samostatná pečící trouba 50 10

- rožeň (gril) 500 50

----------------------------------------------------------------------------------------------

Spotřebiče pro podniky společného stravování -

ČSN EN 203-1:

- varný kotel - 100

- sporák (včetně kombinovaného "plynné palivo- 750 50

elektřina")

- pečící skříň 200 50

- vodní lázeň 100 100

- ohřívací skříň 100 100

- teplý stůl 100 100

- smažič 500 50

- opékač 500 50

----------------------------------------------------------------------------------------------

Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 26: -

- průtokové ohřívače 50 10

----------------------------------------------------------------------------------------------

Spotřebiče k vytápění:

- topidla 500 100

- žehlič s topným systémem 100 50

- průtokový teplovodní kotel 50 10

----------------------------------------------------------------------------------------------

Spotřebiče k chlazení:

- chladnička 50 10

---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Různé druhy Pračka s ohřívacím systémem - ČSN 06 1416 200 100

100



----------------------------------------------------------------------------------------------

Teplovodní kotel do 50 kW - ČSN 07 0245 (300 ve směru

kolmém na 100

popelníkový otvor)

----------------------------------------------------------------------------------------------

Ohřívač (ohřívák) vzduchu do 50 kW - ČSN EN 800 100

----------------------------------------------------------------------------------------------

13842 Prádelní kotel 500 100

---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Elektřina Spotřebiče, které nejsou konstruovány tak, aby mohly 500 100

stát přímo u hořlavých hmot (například otopná tělesa

s náplní teplo-nosná látka -olej, přímotopné

konvektory, teplovzdušné ventilátory)

----------------------------------------------------------------------------------------------

Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 60335-2-35 50 10

ed. 2: - průtokové ohřívače vody

----------------------------------------------------------------------------------------------

Spotřebiče k vytápění - ČSN EN 60531: 500 100

- akumulační kamna

---------------------------------------------------------------- ------------------------------------------

Bezpečná vzdálenost může být zkrácená podle podmínek uvedených

v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 8.







Vybraná ustanovení novel



Čl. III vyhlášky č. 268/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. V garáži, jejíž stavba byla zahájena nebo jejíž užívání bylo

započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze parkovat

vozidla s pohonem na plynná paliva za podmínek uvedených v § 21 odst. 2

vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této

vyhlášky.



2. Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v

územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle jiného právního

předpisu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, u stavby, u které

byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné

stanovisko podle jiného právního předpisu, a dále i u stavby, jejíž

užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se po

dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle vyhlášky č. 23/2008

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.



1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně

a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



2) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a

výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).



3) Například příloha č. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb.



4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.



5) § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb.



7) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání

území.



8) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích

zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a

orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.



9) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 561/2004 Sb.



11) § 31 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění

zákona č. 237/2000 Sb.



12) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na

pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních

komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dopravní značka B 29 s

dodatkovou tabulkou „Nástupní plocha pro požární techniku").



13) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.



14) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



15) Například nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s

nebezpečím výbuchu, nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví

vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění

nařízení vlády č. 405/2004 Sb.



16) § 22 až 54 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o

výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých

zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č.

186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb.